Zprávy Archivy - Strana 94 z 220

Ševčíková se v dráhařské Champions League mezi hvězdami neztratila. Krásně jsem se otrkávala, libovala si

Jako jediné české dráhařce se jí dostalo cti startovat ve 3. ročníku seriálu Champions League pořádané Mezinárodní cyklistickou unií (UCI). Petra Ševčíková, členka armádního klubu Dukla Praha, si ve třiadvaceti letech vedla mezi hvězdami světové cyklistiky náramně, když v součtu pěti po sobě jdoucích podniků obsadila výborné 8. místo. Vítězkou se stala dvojnásobná olympijská šampionka Katie Archibaldová z Velké Británie.

Seriál ve vytrvalostních disciplínách (bodovačka, scratch, eliminace) probíhal od 21. října do 11. listopadu postupně na Mallorce, v Berlíně, Paříži a dvakrát v Londýně. Talentovaná Češka tak měla možnost nejen nevšední konfrontace s absolutní špičkou, ale i zisku důležitých bodů do žebříčku i zajímavého finančního ocenění za jednotlivá umístění.

,,Bylo fajn, že šlo všechno rychle za sebou. Třeba na Mallorce se mi jeden závod nepovedl strategicky, ale hned další týden jsem to mohla napravit. Cítila jsem, jak se zlepšuji. Dělala jsem méně chyb a krásně se mezi elitou otrkávala,“ říkala spokojeně po návratu.

Do celkového hodnocení se započítávaly pouze výsledky ze scratche a eliminace, bodovačka přinesla body alespoň do rankingu. ,,Osmou příčku považuji za dobrou. Ale mohlo to být ještě lepší. V Londýně jsem v první eliminaci spadla a než jsem se znovu našla, poznamenalo to můj výkon ve scratchi. Tím mi o vlásek uteklo sedmé místo,“ litovala.

Přesto si ještě dokázala spravit chuť. V závěrečné eliminaci skončila čtvrtá, což značilo její nejlepší umístění v seniorské kategorii na takhle vysoké úrovni. ,,Na tenhle výsledek jsem opravdu velmi hrdá. Prolomila jsem všechna ta pátá místa z předchozích eliminací a také závodní projev byl velice slibný,“ těšilo ji. ,,Tím, že se bojovalo i o příjemné prize money, se všichni hrnuli víc dopředu, nikdo nikomu nic nedaroval. Fakt se to docela řezalo,“ usmívala se.

Na slušných umístěních Ševčíkové vydělá i česká dívčí reprezentace. Hlavně při započítávání výsledků pro kvalifikaci na mistrovství světa v roce 2024. ,,V jedné z bodovaček jsem byla třetí, což přinese značný počet bodů. Pomůže nám to hodně,“ potvrzuje.

Reálná naděje stále existuje i pro start na olympijských hrách v Paříži. ,,V omniu jsem po světovém šampionátu držela poslední kvalifikační příčku. V madisonu momentálně ztrácíme. Pokud se nám ale povede zajet dobré závody v lednu na mistrovství Evropy a na Světových pohárech, mohli bychom v postup ještě doufat.“

Pro účast pod pěti kruhy hodlá udělat maximum. Využít chce i čerstvě nabité zkušenosti z Champions League. ,,Rozhodně si budu věřit víc. Obzvláště ve vylučovačce, v níž jsem objevila své nové já. Mohla by patřit k mým nejlepším disciplínám,“ poznamenala.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: UCI

Musíme makat, abychom se dostali na dostřel kvótám pro olympijské hry, říká šéftrenér veslařské Dukly Ondřej Synek

Veslování se roky řadilo mezi úspěšné sporty, ale v posledních sezonách není situace růžová. Z pohledu šéftrenéra veslařské Dukly Praha může o mužské reprezentaci nejzasvěceněji hovořit Ondřej Synek, bývalý slavný závodník, pětinásobný mistr světa ve skifu a držitel dvou stříbrných a jedné bronzové medaile z olympijských her.

Jaká byla předolympijská sezona 2023? Jeden úspěch rozhodně přinesla. „Nejdůležitější bylo, že se dvojskif lehkých vah Miroslav Vraštil – Jiří Šimánek kvalifikovali na pařížskou olympiádu. Samozřejmě jsme chtěli medaili, ale jak z mistrovství Evropy, tak i ze světového šampionátu se kluci vrátili se čtvrtým místem. Je to škoda, bylo to o pidi kousek,“ litoval Synek.

„Doufám, že to klapne příští rok,“ přál si legendární duklák. „S další lodí se nám kvalifikace na hry nevydařila. Jedná se o dvojskif Jan Cincibuch – Jakub Podrazil. Na mistrovství světa skončili šestnáctí, přičemž Paříž si zajistilo jedenáct posádek. Teď tvrdě pracujeme, aby na květnové dokvalifikaci v Lucernu uspěli. Věřím, že se o to statečně poperou. Mají na to.“

Do užší špičky patří jen lehký dvojskif

Dále byla ve hře párová čtyřka Filip Zima, Dalibor Neděla, Jan Potůček, Daniel Nosek, které se příprava a sezona moc nevydařila. „Zůstali za očekáváním a musejí přes zimu napnout všechny síly a soustředit se směrem k dokvalifikaci,“ pokračoval šéftrenér.

Párová čtyřka závodníků do 23 let Michal Zindulka, Martin Ježek, Jan Čížek, Kryštof Janáč byla osmá na mistrovství světa a na Evropě čtvrtá. Dukla měla v této věkové kategorii spoluúčast v osmě (Jan Chlebovský, Tomáš Zobal, Vít Baldinus, Jan Tichý, Kryštof Hruška, Jan Koška, Martin Sedlák, Matouš Dočekal). Na světovém šampionátu skončila posádka sedmá a v evropském měření pátá.

Závěry z výsledků jsou jednoznačné. „Musíme ještě hodně makat, abychom se stabilizovali, posunuli výš a byli seniorské kategorii na dostřel kvótám pro olympijské hry,“ prohlásil. „Současný stav není moc optimistický, ale taková je realita. Skončili úspěšní veslaři a procházíme generační výměnou.“

Faktem je, že lehký dvojskif je momentálně jedinou posádkou patřící do užší světové špičky. „Další jsou v pozadí, ale děláme všechno proto, aby se zlepšily,“ konstatoval s tím, že čtyřicetiletý Vraštil už kromě Paříže na další veslařské mety pomýšlet nemůže.

Kandidát na Cenu Thomase Kellera

Začátkem listopadu vydala mezinárodní veslařská federace World Rowing seznam pěti kandidátů na Cenu Thomase Kellera, která je oceněním za mezinárodní úspěchy i příkladný přístup ke sportu a celoživotní přínos veslování. V nominaci figuruje i jméno českého šampiona.

„Je to příjemná zpráva. Ono už jen to, že jsem mezi vybranými, je velká čest. Jedná se totiž o nejvyšší vyznamenání, jaké se dá ve veslování získat. Vím, že mí největší soupeři Olaf Tufte z Norska a Novozélanďan Mahé Drysdal ho získali. Tak uvidíme,“ dodal.

Dosud jediným českým veslařem, který získal prestižní ocenění, je Synkův skifařský předchůdce Václav Chalupa. Osmnáctikarátovou zlatou medaili převzal v roce 2012. Slavnostní udělování cen veslařské federace se uskuteční 11. prosince.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: CPA

Dráhaři balancují na hraně postupu. Naděje na olympiádu ale pořád existuje. Pomůže síla, je přesvědčen Čechman

Nic nevzdávají. Ač je situace s postupem na olympijské hry do Paříže přinejmenším hraniční, dráhaři Dukly Brno stále věří, že náročný úkol zvládnou. ,,Naděje pořád existuje, což je z hlediska motivace a našeho odhodlání zásadní,“ říká jeden z klíčových mužů sprinterského tria Martin Čechman.

Čechům účast na olympiádě výrazně zkomplikoval nezdar na srpnovém mistrovství světa v Glasgow. V kvalifikaci týmového sprintu potřebovali skončit do osmého místa, což bylo vzhledem k výkonnosti i reálné, jenže je potkala nehorázná smůla. Právě Martin Čechman na startu rozlomil pedál, a protože podle představ nevyšla ani oprava, byla z toho až 11. příčka. Pouhé dvě desetiny za postupující osmičkou… ,,Mrzelo to hodně, protože jsme se soustředili hlavně na tento závod. Ztratili jsme důležité body. Dveře se nám tím přivřely, ale pořád ještě nejsou zavřené,“ věří pětadvacetiletý rodák z Ostrova u Karlových Varů. Situace, která se na šampionátu přihodila, je v dráhové cyklistice velmi nestandardní. ,,Bavil jsem se o tom s řadou lidí. Tohle se prostě nestává. Šlo o chybu materiálu. Druhý pokus už nikdy není tak dobrý. Ke všemu Matěje Bohuslávka podržel blok. Asi to bylo napsané v osudu,“ usmívá se hořce při vzpomínce na trpké okamžiky.

Tajenka se rozluští počátkem příštího roku. Češi potřebují uspět na lednovém mistrovství Evropy v nizozemském Apeldoornu a poté i v závodech Světového poháru. Účast pod pěti kruhy by jim garantovala umístění do 5. místa. ,,Hodně jsme se teď zaměřili na sílu. Máme za sebou několikatýdenní blok, časy by rozhodně měly být rychlejší,“ doufá Čechman, jehož nejlepším individuálním výsledkem v letošní sezoně bylo 5. místo v keirinu na ME v Grenchenu. ,,Velmi dobře jsme zajeli i team sprint při svěťáku v Kanadě, kde jsme skončili také pátí. Teď něco podobného potřebujeme zopakovat. Pouze úspěch v této disciplíně nás může posunout k individuálním startům na olympijských hrách,“ vysvětluje zjednodušeně nominační kritérium.

S parťáky Matějem Bohuslávkem a Dominikem Topinkou jsou před klíčovou pasáží optimisticky naladěni. ,,Jsme správně hladoví. Chceme tu každodenní dřinu prodat. Cítím, že budeme lepší, než kdy před tím,“ je přesvědčen.

V cestě do Paříže stojí duklákům především týmy Polska, Německa a Kanady. ,,Pokud nám to vyjde, bude to o chlup,“ uvědomuje si. ,,Do všeho jdeme s pokorou. Trenér (Petr Klimeš – pozn.) nám věří. Je skvěle naladěný. Vidí, že tomu dáváme všechno. Doufám, že mu na ovále uděláme radost,“ poznamenal s odhodláním Čechman.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: Filip Komorous, Jasmin Honold a Jan Brychta

Slavní dukláci ambasadory Olympijského festivalu. Špotáková a Synek se těší na dva týdny u jezera Most

Po dobu pařížské olympiády (od 26. července do 11. srpna) se bude českým reprezentantům nejvíc fandit na Olympijského festivalu u jezera Most. Jeho ambasadory a moderátory budou slavní dukláci atletka Barbora Špotáková a veslař Ondřej Synek.

Dvojnásobná olympijská vítězka v hodu oštěpem po dvaceti letech nepojede na olympiádu jako sportovkyně. „Ale tohle je docela dobrá náhrada. Myslím, že když si zasportuju s dětmi, bude stát za to. Pro ně je to jedinečná příležitost, jak si vyzkoušet padesát disciplín. To je super, aktivit je mnoho a čistá voda jezera je pro léto ideální,“ nechala se slyšet světová rekordmanka.

Sledování závodů není úplně její parketa, ale do Mostu se těší a výkony svých následníků bude prožívat. „Zřejmě tam budu přes celou olympiádu. Budou to jiné zážitky, ale pořád olympijské,“ vyprávěla trojnásobná mistryně světa, která se s kariérou rozloučila bronzem na ME 2022 v Mnichově.

„Emoce provázely celou mou kariéru a kolikrát se musím krotit. Budu fandit, co to půjde. U jezera může vzniknout báječná divácká kulisa,“ zmínila bývalá atletka, která letos navzdory zakončení kariéry ve dvaačtyřiceti letech ještě závodila a dokonce skončila druhá na mistrovství republiky v Táboře.

Spolu s dalším ambasadorem – bývalým slavným skifařem Ondřejem Synkem – budou v době OH 2024 moderovat dvoutýdenní program. Na starosti budou mít fanzónu i vítání vracejících se reprezentantů a medailistů. Půjde o parádní zábavu, při níž nebude chybět maskot her v Paříži 2024 oživlá čapka Phryges. Oba trojnásobní olympijští medailisté se mohou už teď pochlubit vlastními doubledeckery s unikátním polepem, které budou z centra Mostu přivážet fanoušky.

„I když to nebude pravá olympiáda, věřím, že poznáme olympijskou atmosféru. Těším se na zážitky a myslím, že pro sportovní fanoušky to bude fajn,“ poznamenal bývalý veslař. „Program zatím úplně přesně neznám, ale chci se zúčastnit všeho, co tam bude.“

Po té, co zakončil úspěšnou kariéru a má víc času sledovat ostatní sport, stal se ze Synka fanoušek. „Jsem rád, když se našim sportovcům daří, a vlastně zažívám to samé co diváci, když jsem vesloval. Užívám si to,“ přiznal s úsměvem dvojnásobný stříbrný medailista z OH.

U jezera by mohl předávat mladým adeptům veslování. „Určitě tam budou veslice. Mostecké gymnázium má na jezeře malou loděnici a budou tam probíhat ukázkové jízdy. Od rána do večera asi nikoho vozit nebudu. Nevím, jestli budu přímo někoho dirigovat, ale děti si tam budou moct zajezdit,“ dodal pětinásobný mistr světa.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: CPA

Petr Fuksa o trénování synů: Za medailemi stojí obrovská dřina. Na olympiádě by si přál i úspěch v deblu

Jako závodník posbíral řadu velkých medailí. K nejcennějším patří dvě zlata z mistrovství světa a šest titulů z evropského šampionátu na čtyřkanoi a deblu v neolympijském sprintu na 200 metrů. Petr Fuksa starší už delší čas coby trenér úspěšně předává bohaté zkušenosti synům Martinovi a Petrovi.

Daří se mu to skvěle. Třicetiletý Martin je v kategorii C1 světová extratřída, o pět let mladší bratr rovněž patří ke špičkovým kanoistům. ,,Za všemi těmi medailemi stojí obrovská dřina. Snažíme se výkonnost neustále posouvat. Ale třeba u Martina už není moc kam. V jeho věku je to na hraně, je potřeba spíše udržovat vysokou laťku,“ říká bez váhání hlava rodu.

Martina letošní výsledky premiérově katapultovaly na trůn Armádního sportovce roku, otec převzal cenu pro nejlepšího trenéra. ,,Je to pěkné, ale příští rok by se to poslouchalo ještě lépe,“ narážel Petr Fuksa humorným tónem na blížící se olympijskou sezonu.

V ní bude Martin, coby aktuální mistr světa na kilometru, patřit ke žhavým kandidátům na stupně vítězů. Pod pěti kruhy se v Paříži představí s bratrem Petrem také na deblu. ,,Kluci mají obrovskou motivaci a chuť do tréninku. Singl samozřejmě dostane malinko přednost, ale mohli by překvapit i spolu v jedné lodi,“ myslí si otec. Proč by ne. Vždyť si Fuksové při posledním podniku Světového poháru vyjeli na deblu v Paříži krásné stříbro a získali tak první společnou medaili na takto prestižním podniku.

Kanál v Paříži by jim tedy mohl sedět, Petr Fuksa starší je však v prognózách opatrnější. ,,Je specifický, otevřený. Není tam vratný kanál. Velmi bude záležet na povětrnostních podmínkách a momentálním rozpoložení. Budeme se modlit, aby v den D vyšlo hlavně dobré počasí.“

V přípravě vsadí se syny na osvědčený model. ,,Dvakrát vyrazíme na soustředění do Livigna a samozřejmě i do Kolumbie, z níž se vrátíme koncem března. Pak už budeme ladit formu jen v domácích podmínkách,“ nastínil plán čtyřiapadesátiletý kouč.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: CPA a ASC Dukla

Překážkářka Jíchová zažila průlomovou sezonu, dál tvrdě pracuje. Nejsem žádná rychlokvaška, říká

Byla nepřehlédnutelná stejně jako na dráze. Na vyhlášení Atleta roku si dlouhovlasá blondýna Nikoleta Jíchová s úsměvem přišla pro cenu za osmé místo a premiérově tak v prestižní anketě nakoukla do TOP 10.

,,Super pocit. V minulosti jsem nebyla ani objevem roku, ani juniorem, takže jsem do hlavní desítky skočila dá se říci po hlavě. Je to velká odměna pro mě i mého trenéra Jindřicha Šimánka,“ poznamenala s pokorou třiadvacetiletá závodnice pražské Dukly.

Sama cítí, že uplynulá sezona byla průlomová. Jako třetí Češka v historii stlačila čas na 400 metrů překážek pod 55 vteřin, vedlo se jí na kvalitně obsazených mítincích doma i v zahraničí, na mistrovství světa v Budapešti to pak dotáhla do semifinále. ,,Jsem ráda, že nejsem žádná rychlokvaška. Všechno jde postupně a plynule,“ potvrzuje.

Kvalitními výkony si říká o čím dál větší pozornost atletické veřejnosti, sponzorů a médií. ,,Už o mě vědí, a to je dobře. Jsem zvaná na různé akce. Vše ale beru s rozumem i nadhledem. Dál pracuji na tom, abych byla ještě lepší.“

Pravdivá slova. Vždyť i v sobotu, v den vyhlašování ankety, absolvovala velmi náročný trénink s kamarádkou z reprezentace Ladou Vondrovou. ,,V krčském lese jsme šly kopce. Abych ji stíhala, musela jsem makat naplno. Únava byla veliká. Doufala jsem, že to večer přežiju a neusnu. I díky rodině a spoustě přátel se to naštěstí nestalo. Naopak jsem si pohodovou atmosféru moc užívala,“ svěřila se.

Období tvrdých objemových dávek jen tak neskončí. ,,Tréninky jsou opravdu dlouhé a těžké. Už mám za sebou soustředění na Šumavě. Za týden přijde další a pak letíme na měsíc do Jihoafrické republiky. Všechno jede podle plánu.“

Veškeré úsilí zákonitě směřuje k vrcholům příští sezony – evropskému šampionátu v Římě a olympijským hrám v Paříži. ,,Nechci nic zakřiknout. Evropu mám jistou, olympiádu na dosah. K ostrému limitu mi zbývají tři setiny. Jen musí vydržet zdraví,“ přeje si.

V zimě na halových mítincích Nikoletu Jíchovou často neuvidíte. ,,Nejsou tam překážky, takže hlavně proto. Chci se především pořádně připravit na venkovní sezonu,“ vysvětlila jasnou prioritu.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: CPA

Oštěpař Jakub Vadlejch je potřetí v řadě Atletem roku! Sezona byla téměř perfektní, řekl

Oštěpař Jakub Vadlejch opanoval potřetí v řadě prestižní anketu Atlet roku! Pomohl mu k tomu bronz z mistrovství světa, vítězství v Diamantové lize a nejdelší světový pokus roku 2023 (89,51 metru).

Na bronzovém stupínku se umístila mixová štafeta na 4×400 metrů, v níž se skvěle prezentovali Patrik Šorm a Vít Müller. V elitní desítce figuruje rovněž překážkářka Nikoleta Jíchová (8.).

Dalo se to očekávat. Jakub Vadlejch vybojoval na srpnovém mistrovství světa v Budapešti bronzovou medaili, a to spolu s celkovým vítězstvím v Diamantové lize a nejlepším výkonem sezony (89,51 metru) přesvědčilo 141 atletických funkcionářů, trenérů a žurnalistů, aby mu ve svazové anketě poslali nejvíc hlasů.

Vítěz posledních dvou ročníků byl v nejlepší desítce už po sedmé. Cenný kov z Budapešti je jeho čtvrtou medailí z globálních akcí za sebou a pátou celkově. Svěřenec Jana Železného v minulé sezoně přehodil magickou hranici 90 metrů a v letošním rankingu je světovou dvojkou.

„Sezona byla téměř perfektní,“ usmíval třiatřicetiletý závodník Dukly Praha. „V Budapešti to byl bronz, byla to už třetí světová medaile a chtěl bych ještě tři. To se neomrzí… Ale skvělých okamžiků bylo letos víc. Určitě vypíchnu světový výkon roku z Turku a finále Diamantové ligy v Eugene, kdy se mi povedlo porazit indického rivala Níradže Čopru.“

Při posezonním volnu se dostal i k činnostem, na které normálně nemá čas. „Tím mám na mysli kolo, které mám hrozně rád, ale v sezoně to s oštěpařským tréninkem nejde moc dohromady,“ prozradil a dodal, že je vyznavačem jízdy na silničním bicyklu.

„Jezdil jsem při dovolené na Šumavě, a to byla to úplná paráda. Vyrážím do hor. Kopce mám rád, jedu je pomalu, ale dojedu třeba na Kvildu. Kdysi, když jsem kolo ještě víc zapojoval do tréninku, jsem třeba pět dní za sebou ujel sto kilometrů. Vytrvalost mám, jen váha oštěpaře je trochu proti,“ usmíval se.

Do nové olympijské sezony nastoupí koncem listopadu s odhodláním. „Bude to chtít vydržet zdravý. Jinak všechno ukazuje, že jsme na dobré cestě. V přípravě se toho moc měnit nebude, hlavně to bude chtít překousat tréninkové dávky a pak ať se svět těší,“ prohlásil bojovně.

„Příprava bolí, ale já si bolest užívám. Mám rád každý moment své kariéry a nikdy bych neudělal nic jinak,“ přemítal a zahleděl se do blízké budoucnosti. „Proti mě stojí tři extrémně silní Indové, v olympijské sezoně se určitě zlepší Němci.“

Příští rok tak nebude podle pražského rodáka nic snadného. „Do Paříže se těším. Očekávám líté boje, všichni budou chtít hodit maximum, ale nemám se čeho bát. Budu chtít hodit o centimetr dál,“ dodal s úsměvem staronový král české atletiky.

Na předních místech atletické ankety se umístili i další atleti z Julisky. Patrik Šorm byl členem smíšeného čtvrtkařského kvarteta, které si na MS doběhlo pro senzační bronzovou medaili, a při vyhlášení v pražském hotelu Ambasador skončilo třetí. Osmou příčku obsadila překážkářka na čtyřistametrové trati Nikoleta Jíchová. Trenérem roku se stal Vadlejchův kouč Jan Železný. Objevem roku byl vyhlášen dvoustovkař Ondřej Macík.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: CPA

Vadlejch odpočíval na třech dovolených. Naposledy chodil v Tatrách na túry, v oštěpu touží po Mount Everestu

Nejkrásnější dny v roce prožívá Jakub Vadlejch. Po úspěšné sezoně, v níž hodil oštěpem nejdál na světě, ještě nemusel začít trénovat. Co si dopřává nejlepší atlet Dukly Praha?

„Tohle je jediný čas v roce, kdy si od atletiky opravdu odpočinu. A ono je to potřeba. V tréninkovém a závodním období oštěpem žiju od rána do večera. Teď nabírám nové síly, abych do přípravy na olympijskou sezonu vlétl v absolutní pohodě,“ vyprávěl svěřenec Jana Železného.

Volno, které mu začalo 20. září, si užíval. „Nejprve jsme měli českou dovolenou, pak v cizině a naposledy to bylo zase za hranicemi. Už se tam ale objevily tréninkové prvky,“ povídal držitel bronzu ze srpnového mistrovství světa v Budapešti. „Začali jsme pobytem na šumavské chalupě, což je moje srdcová záležitost.“

Rodinná dovolenka pokračovala v Turecku a pak byli v Tatrách. „Tam jsme od rána do večera chodili na túry a párkrát jsme to tak natáhli, že jsme se do hotelu vrátili až za tmy. Bylo to jenom o chození, žádná činka nebo něco takového. Ale byl to ten správný základ, abych měl do skutečné přípravy chuť,“ mínil.

Při tréninkovém volnu měl pochopitelně víc času na jedenapůlroční Emmu. „Během sezony jsem věčně pryč, na soustředění nebo závodím v cizině. Při tom není čas ani energie, abych si s dcerou užil a doma víc pomáhal. Teď na to byl prostor a s holkama jsem pobýval celou dobu. Volno se už ale pomalu krátí. Příprava začne kolem 20. listopadu,“ popisoval třiatřicetiletý závodník, který tento týden v anketě o nejlepšího armádního sportovce skončil třetím místě. Po vyhlášení přidal i zajímavý závazek. ,,Kariéru jsem začínal relativně neúspěchy, v současnosti šplhám na Mount Everest a jednou na něj dolezu!“

Ze společenských událostí pražský rodák hned tak nevyjde. Už v sobotu večer bude favoritem ankety Atlet roku 2023.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: CPA

Adamczyková začne až po novém roce. I kdybych ze StarDance vypadla hned, závodit budu až v lednu, říká snowboardcrossařka

Olympijská vítězka a dvojnásobná mistryně světa ve snowboardcrossu Eva Adamczyková má momentálně tak říkajíc dva úvazky. Jednak startuje v populární soutěži StarDance a vedle toho trénuje na sezonu. A uprostřed toho kolotoče se objevila i na slavnostním večeru v Praze, kde byla oceněna za druhou pozici v anketě o nejlepšího armádního sportovce roku.

Minulá sezona byla první, kdy se Eva Adamczyková vracela po těžkém zranění a v jejím závěru se zaskvěla druhým titulem mistryně světa. „V úvodu sezony jsem si nemyslela, že bych mohla dopadnout tak dobře. Spíš jsem byla ráda, že vůbec mohu jezdit. Před finále šampionátu mi bylo jedno, jak to dopadne. Hlavní pro mě bylo, že mě nebolí kotníky. Výhra pak byla třešničkou na dortu,“ vyprávěla třicetiletá hvězda Dukly.

Ráno jdete do posilovny nebo na atletický stadion a odpoledne se ve zkušebně věnujete tanci. Jedná se o jinou zátěž, jak náročné je zvládnout dvě „tréninkové“ fáze?

Teď to ještě jde, ale uvidím. Jestli budu pokračovat dál, únava bude vzrůstat. Zatím se mi to daří držet, jen jsem si musela najít nějaký režim, jelikož potřebuji větší pauzy mezi dvěma fázemi. Snowboardcrossový trénink teď není dlouhý. Vyjde maximálně na hodinu a půl. Mám to tak od pondělí do pátku, v sobotu je přenos a v neděli se snažíme mít volno.

Co je z obou fází náročnější?

Psychicky určitě tanec, protože na to není člověk zvyklý. Za dva tři měsíce, co se rozjely tréninky a najela jsem do tanečního módu, jsem s tím víc sžila. Na snowboardcrossovou přípravu jsem zvyklá, ale na posilovnu mám nového trenéra a jiný přístup mě víc baví. Intenzitou je posilování a atletika náročnější, ale taneční drezúra trvá čtyři hodiny. Nejsem zvyklá být tak dlouho zavřená.

Když se ve StarDance dostanete až do závěrečné fáze, naskočíte do sezony až po novém roce?

Myslím, že i kdybych vypadla už teď, na prkně začnu závodit až v lednu. Stejně se budu potřebovat rozjezdit, takže návrat směřuju na třetí podnik ve Svatém Mořici. Nadcházející sezona není tak nabitá, je v uvozovkách jen svěťáková, a tak si dva závody odpustím. Udělala jsem si taneční odměnu a moc si to užívám. Je to dřina, ale vtipný na tom je, že člověk na to roky kouká a najednou tam stojí. Je to trochu bizarní pocit.

Upravovala jste si před StarDance váhu, zdá se, že proti závodnímu období máte o nějaké kilíčko míň?

Jo, trochu jsem zhubla, ale o svalovou hmotu jsem přišla už po zlomených nohách před necelými dvěma roky. Když jste dva měsíce doma, tak se svaly ztrácejí. Minulou sezonu jsem byla lehčí než dřív, ale po StarDance se budu muset trochu víc krmit. Není to primární úkol, ale myslím, že půjde rychle. Rozjedená jsem dostatečně. K nabrání váhy mohou pomoci i Vánoce.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: CPA

Bývalý absolutní mistr světa v parašutismu Libor Jiroušek převzal Kříž obrany státu

Čtyři desítky osobností dnes na Vítkově vyznamenala ministryně obrany Jana Černochová za přínos pro Českou republiku a její armádu. Stalo se tak u příležitosti 105. výročí založení samostatného československého státu. Kříž obrany státu MO ČR z jejích rukou převzal také kapitán Libor Jiroušek, bývalý reprezentant ČR v parašutismu, absolutní mistr světa z roku 2008.

Pojďme si jen ve stručnosti připomenout bohatou a úspěšnou kariéru současného vedoucího trenéra parašutistů ASO Dukly Prostějov. Ve čtyřiačtyřiceti letech toho dokázal opravdu hodně.

Na kontě má přes 12 000 seskoků! Na armádních a civilních šampionátech včetně mistrovství Evropy získal neuvěřitelných 59 medailí!

Právem je považován za českou parašutistickou legendu. Výjimečnosti dosáhl především v individuální akrobacii, chlubit se může i titulem absolutního mistra světa. ,,To byl asi největší zážitek. Povedlo se mi to na Slovensku v roce 2008, byla u toho i moje mamka. Jednalo se o jediný šampionát, na který se kdy vypravila, takže si to užila asi víc než já, protože mě v tomto sportu velice podporovala,“ prozradil v knize LEGENDY 75, kterou Dukla nedávno vydala u příležitostí 75. výročí založení armádního vrcholového sportu.

V současnosti je Jiroušek úspěšným trenérem. Na nedávném mistrovství Evropy v italské Ravenně získali jeho svěřenci šest medailí! V polovině listopadu je ve Spojených arabských emirátech ještě čeká poslední letošní závod Světového poháru v přesnosti přistání. Tak držme palce!

TEXT: MO a ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: Jan Schejbal