Kanoista Fuksa si užívá běžky v Jizerských horách. ,,Moc jsem si je oblíbil,“ říká. Denně najede 50 až 60 kilometrů!

Denně nazouvá běžky a polyká tvrdé objemové dávky. Po vysokohorském soustředění v italském Livignu si v tomto týdnu elitní kanoista Martin Fuksa užívá oblíbené tratě v Jizerských horách. V olympijské sezoně budou nastřádané kilometry velmi důležitým základem pro mimořádné výkony na vodě.

,,Jedeme podle plánu. Zdraví slouží, nemůžu si zatím na nic stěžovat,“ usmívá se šampion ze srpnového mistrovství světa v Duisburgu. ,,Je skvělé, že i tady je sníh. Běžky jsem si moc oblíbil. Chodím na ně ráno i odpoledne. Za den najedu kolem 50 až 60 kilometrů,“ přibližuje obdivuhodnou tréninkovou normu. Plní ji do puntíku, i když je v současných podmínkách těžký sníh a stopy se stávají z hlediska fyzické námahy náročnějšími. ,,Kvůli oblevě je podklad vodovější, moc to nejede, nohy z toho pěkně bolí. Večer jsem z toho hotovej. Dřina se ale později na kánoi vyplatí. Potřebuji být silný,“ říká nejlepší Armádní sportovec roku 2023.

Soustředění v malebném prostředí Janova nad Nisou má pro Fuksu i jiné kouzlo. Pobývá zde nejen s tréninkovou skupinou svého otce Petra, ale i s manželkou a dcerou. ,,Přes den trénuju, večer jsme spolu. Užíváme si různé hry a také mastíme karty. Turnaj v Prší má grády, i když se mi zpravidla nedaří,“ směje se. U penzionu si poprvé v životě vyzkoušel také práci se sněhovou frézou. ,,Zajímavá zkušenost. Taková těžší sekačka na trávu. Ale jinak pěkná fuška. Jsem rád, že se zatím můžu živit sportem,“ pobaví nadsázkou.

V předvánočním čase jej po návratu z hor čekají i společenské povinnosti. Fuksa figuruje v TOP 10, z níž 21. prosince vzejde v pražském hotelu Hilton vítěz 65. ročníku novinářské ankety Sportovec roku ČR a stihne i natáčení zábavného pořadu Máme rádi Česko.

V lednu opět vyrazí na kemp do Livigna. Už dvakrát si z něho odskočil na populární La Diagonelu, závod seriálu Ski Classics. ,,Jenže jsem po něm vždy onemocněl. Asi z vyčerpání. Takže do toho letos nepůjdu,“ předesílá. Vrcholem jeho snažení ve stopě se tak stane počátkem února Jizerská padesátka. ,,Poslední ročník jsem kvůli nemoci neabsolvoval. Těším se, že si to vynahradím. Pak už poletíme za teplem do Kolumbie,“ prozradil nejbližší program přípravy mnohonásobný mistr světa a Evropy v kategorii C1.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: CPA

Touží porazit Martina Fuksu. Pak budu patřit do světové špičky, říká nadějný kanoista Minařík

Skrývá se v něm ohromný potenciál, vždyť na kánoi zářil už jako dorostenec na olympijských hrách mládeže. Medaile Jiřímu Minaříkovi přibývají každým rokem a postupně se na mezinárodní scéně začíná prosazovat i v seniorské kategorii.

Důkazem budiž 4. příčka z pětisetmetrové trati na srpnovém mistrovství světa v Duisburgu. Při neúčasti české jedničky Martina Fuksy se pro mnohé odborníky jednalo o příjemné překvapení. ,,Měl jsem kvalitně natrénováno. V závodě jsem to jenom potvrdil,“ hodnotí zpětně velmi pěkné umístění jedenadvacetiletý kanoista armádního klubu Dukla.

Kam směřují vaše další touhy?

Jednou chci vyhrát olympiádu. Jiná odpověď neexistuje.

Na singlu jste si na mistrovství světa do 23 let dopádloval pro stříbro. Bylo to rovněž na pětistovce. Co olympijský kilometr, sedí vám?

Neměl by v tom být problém. V této sezoně jsem se mu ale vůbec nevěnoval, v tréninku na to nebyl prostor. Soustředili jsme se na pětistovku.

Fenoménem vaší disciplíny je Martin Fuksa. Vzhlížíte k němu?

Martin je momentálně nejlepší na světě. Jednou ho porazit, to by bylo něco. Každopádně se z mojí strany jedná o obrovskou motivaci něco takového dokázat. Až se mi to povede, bude jasné, že i já patřím do nejužší světové špičky.

Zařadíte do přípravy tedy i kilometrovou trať?

Ano, pro příští sezonu bude kilometr prioritou. Hlavně kvůli mistrovství světa do 23 let, které bych chtěl vyhrát. Pětistovka půjde trochu stranou a debla možná vynechám úplně. Ještě uvidíme.

Na deblu jste s Jiřím Zalubilem mistry Evropy do 23 let. Není to trochu škoda?

Všechno skloubit nelze. Není to ale úplně uzavřené, sedneme si nad tím s trenérem Liborem Dvořákem a uvidíme, k čemu dojdeme.

Žijete jenom kanoistikou?

Vůbec ne. Důležité ale je, že mě obrovsky baví.

Nyní pobýváte na soustředění v Livignu. Jak vám to jde na běžkách?

Na rozdíl od některých kluků ze skupiny si je užívám. (směje se) Jsme tu na dva a půl týdne, Livigno je nádherné, běžky jsou příjemným zpestřením přípravy.

Studujete vysokou školu zemědělskou. Asi ne náhodou…

V našem rodě to máme historicky dané. Neznám jediného člena rodiny z tátovi strany, který by nebyl zemědělcem. Šlo o jasnou volbu.

Časově stíháte?

Zatím žádný problém nenastal. Vždycky to nějak skloubím. Na fakultě snad ani neví, že dělám vrcholový sport. Třetí ročník jsem si ale rozložil, chci mít na kanoistiku v příští sezoně více času.

Byla od dětství jasnou sportovní volbou?

Jezdily mamka, teta i strejda. Když začali do loděnice chodit bratranci, zkusil jsem to i já. Pořádně mě to chytilo někdy v deseti. Do té doby jsem furt začínal a končil.

Co bylo impulsem, že jste vytrval?

Bavilo mě to čím dál víc. U vody se scházela dobrá parta a taky jsem začal vyhrávat. Když vyhráváte, končit nechcete.

Při závodech vám doma určitě pořádně drží palce…

Podporu samozřejmě mám. Ale jsou i důležitější věci než moje kanoistika. Máme skvělé rodinné vztahy, držíme pospolu. Toho si cením nejvíce.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: Kanoe.cz a CPA

Petr Fuksa o trénování synů: Za medailemi stojí obrovská dřina. Na olympiádě by si přál i úspěch v deblu

Jako závodník posbíral řadu velkých medailí. K nejcennějším patří dvě zlata z mistrovství světa a šest titulů z evropského šampionátu na čtyřkanoi a deblu v neolympijském sprintu na 200 metrů. Petr Fuksa starší už delší čas coby trenér úspěšně předává bohaté zkušenosti synům Martinovi a Petrovi.

Daří se mu to skvěle. Třicetiletý Martin je v kategorii C1 světová extratřída, o pět let mladší bratr rovněž patří ke špičkovým kanoistům. ,,Za všemi těmi medailemi stojí obrovská dřina. Snažíme se výkonnost neustále posouvat. Ale třeba u Martina už není moc kam. V jeho věku je to na hraně, je potřeba spíše udržovat vysokou laťku,“ říká bez váhání hlava rodu.

Martina letošní výsledky premiérově katapultovaly na trůn Armádního sportovce roku, otec převzal cenu pro nejlepšího trenéra. ,,Je to pěkné, ale příští rok by se to poslouchalo ještě lépe,“ narážel Petr Fuksa humorným tónem na blížící se olympijskou sezonu.

V ní bude Martin, coby aktuální mistr světa na kilometru, patřit ke žhavým kandidátům na stupně vítězů. Pod pěti kruhy se v Paříži představí s bratrem Petrem také na deblu. ,,Kluci mají obrovskou motivaci a chuť do tréninku. Singl samozřejmě dostane malinko přednost, ale mohli by překvapit i spolu v jedné lodi,“ myslí si otec. Proč by ne. Vždyť si Fuksové při posledním podniku Světového poháru vyjeli na deblu v Paříži krásné stříbro a získali tak první společnou medaili na takto prestižním podniku.

Kanál v Paříži by jim tedy mohl sedět, Petr Fuksa starší je však v prognózách opatrnější. ,,Je specifický, otevřený. Není tam vratný kanál. Velmi bude záležet na povětrnostních podmínkách a momentálním rozpoložení. Budeme se modlit, aby v den D vyšlo hlavně dobré počasí.“

V přípravě vsadí se syny na osvědčený model. ,,Dvakrát vyrazíme na soustředění do Livigna a samozřejmě i do Kolumbie, z níž se vrátíme koncem března. Pak už budeme ladit formu jen v domácích podmínkách,“ nastínil plán čtyřiapadesátiletý kouč.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: CPA a ASC Dukla

Kanoistou roku 2023 je Martin Fuksa! K ocenění pomohla úžasná sezona a titul mistra světa

Premiérový titul mistra světa na kilometru v německém Duisburgu, vítězství na Evropských hrách v Krakově na pětistovce a další skvělé výsledky ve Světovém poháru. To vše určilo jasný výsledek ve svazové anketě o Kanoistu roku, kterým se zcela zaslouženě stal Martin Fuksa.

Na trůn usedl po pěti letech, sesadil z něho vodního slalomáře Víta Přindiše. „Je to krásné ocenění za skvělou sezonou. Už jsem měl i lepší, ale letos jsem se stal mistrem světa na olympijské trati, což se mi nikdy nepodařilo. V Duisburgu přišla ta nejcennější medaile, ale já si vážím každé sezony. Každý rok je to super,“ vyprávěl po vyhlášení závodník armádního klubu Dukla.

„Získat titul je hrozně pěkný, dojet první do cíle je moc fajn, ale ne všechno se letos povedlo. Finále v deblu s bráchou na mistrovství světa nedopadlo podle našich představ,“ zmínil osmé místo, které však znamenalo místo pro OH v Paříži. „Být o kousek výš, řekl bych, že sezona nemohla být lepší. Třeba se to povede příští rok,“ prohlásil směrem k blížící se olympiádě.

Početné zastoupení měla Dukla při vyhlašování posádek roku. V té nejlepší figuruje kajakář Jakub Krejčí společně s Jiřím Prskavcem a Vítem Přindišem (oba USK), kteří vybojovali týmový titul světových šampionů ve vodním slalomu v závodu hlídek na MS v Lee Valley. Druzí skončili rychlostní kanoisté  Jakub Špicar s Danielem Havlem a třetí bratři Martin a Petr Fuksovi.

TEXT: ASC Dukla/lan, pk

FOTO: CPA

Vyhlaseni kanoista roku 2023 PHOTO BY CPA

Dostál má za sebou nelehkou sezonu. Tu novou zahájil vítězstvím v Krumlovském maratonu na deblkakaku

Odjel řadu úspěšných sezon. Doma ve vitríně má čtyři olympijské medaile a deset cenných kovů z mistrovství světa. V té poslední však kajakář Josef Dostál vyšel naprázdno. 

„Na jaře se mi nepovedly světové poháry a trochu na mě dolehly zdravotní trable,“ ohlížel se třicetiletý závodník Dukly Praha za uplynulým obdobím. Na mistrovství světa v Duisburgu nezískal ve své silné disciplíně na 500 metrů medaili. Skončil čtvrtý, ale je spokojený, že na olympijském kilometru vybojoval pátým místem pro Česko účast na OH 2024 v Paříži.

„Ten závod mi vyšel a je fajn, že když se nominuju, tak se v příští sezoně budu moct soustředit jen na hlavní událost roku,“ poznamenal s tím, pro sebe si musí olympiádu ještě vybojovat.

Zároveň přiznal, že se mu příliš nezamlouvá pařížský kanál, který zná ze světového poháru. „Dost to tam fouká a není tam vratný kanál, což je všude na šampionátech standardní. Při olympiádě tam mohou být neregulérní podmínky,“ krčil mohutnými rameny.

Po posledním světovém poháru si dal a s přítelkyní a rovněž reprezentační kajakářkou Anežkou Paloudovou skoro měsíc volno. „Byli jsme na dovče na chorvatském ostrově Vis a na pár dní vyrazili i do New Yorku,“ prozradil svěřenec trenéra Pavla Davídka.

„Trénovat jsme začali na konci září a minulý víkend vyrazili na Krumlovský maraton, kde jsme obhájili loňské prvenství. To byl vlastně začátek nové sezony a jet dvě a půl hodiny byla pořádná porce,“ dodal dvoumetrový obr.

TEXT: ASC Dukla/lan

ILUSTRAČNÍ FOTO: Romain Bruneau

Špicarovi se konečně splní olympijský sen. Sezona jej stála hodně sil, odpočinul si až po svatbě

V sezoně prožil dva vrcholy. Při prvním vyjel na světovém šampionátu v Duisburgu s parťákem Danielem Havlem kvalifikační místo pro olympijské hry v Paříži, druhým byla svatba.

,,Nevím, který mě stál víc sil,“ směje se kajakář Jakub Špicar, závodník armádního klubu Dukla.

Upřesníte?

Doma jsem řekl, že svatbu budu řešit až po mistrovství světa. Mám tedy na mysli přípravy a podobné věci. No a pěkně se to na mě navalilo. Náročné to fakt bylo. Ale všechno klaplo.

Stejně jako cíl kvalifikovat se na olympiádu. Kolik za tím stálo dřiny?

K tomuto cíli směřuju už řadu let. Mám medaile z mistrovství světa, teď přijde možnost v Paříži. V Riu jsem byl jako náhradník, Tokio nám o vlásek uteklo. Konečně se mi ten sen splní.

Je vám třicet. Váš o dva roky starší parťák Daniel Havel pronesl, že se do Paříže rozhodně nepojedete jen zúčastnit… 

Vykazujeme stabilní výkonnost. Placku chce každý. Na šampionátech nám k ní vždycky scházel kousíček. Pořád se motáme kolem čtvrtého, pátého místa. Snad se brzy misky vah nakloní v náš prospěch. Boj o medaili určitě možný je.

O účast pod pěti kruhy jste usiloval také se čtyřkajakem. Tam to nevyšlo. Proč?

Byl jsem z toho dost zklamaný. Příprava nás stála velké úsilí a čas. Věřili jsme si. Rozhodně jsme nečekali, že by se to mohlo takhle nepovést.

Čistě hypoteticky… Jak náročné by v případě postupu bylo v přípravě i na olympiádě skloubit čtyřkajak s deblem?

Už jsme s Danem Havlem takhle závodili na mistrovstvích světa. Zvládnout se to dá.

Ušetřené fyzické síly ale často rozhodují…

Něco na tom je. Bylo to náročné i letos. Tím, že Dan nebyl v posádce čtyřkajaku, tak jsme se v deblu museli malinko rovnat. Záběr nebyl úplně stejný, zkrátka těžší na ideální synchronizaci. Teď to odpadne.

S Danielem sedíte v jedné lodi sedm let, pojedete na první společnou olympiádu. Našli jste si čas tenhle velký úspěch oslavit?

Zatím nebyla šance. On odjel z mistrovství světa domů k porodu, já jsem ještě absolvoval Světový pohár v Paříži. Potom marodil, mě čekala svatba. Snad to ještě doženeme. Alespoň si ťukneme na narození jeho syna.

Váš parťák o vás říká, že se nebráníte žádným výzvám ani legráckám. Je důležité mít pojítko i mimo loď?

(směje se) Fakt jsme se našli. Proto nám to tak dlouho funguje.

Kromě deblu a čtyřkajaku jste absolvoval i singl na Evropských hrách v Krakově. Měl jste toho po sezoně plné zuby?

Dá se říct, že toho bylo dost. Moc jsem si neodfrkl. Až po svatbě na dovolené v Itálii. Ta mi prospěla.

Závěrečný závod sezony jste absolvoval při Světovém poháru v Paříži. Na kanále, kde se pojede o olympijské medaile. Jak vám sedí?

Otestovat si ho byla užitečná zkušenost. Vypadá dobře, jenom trochu více fouká z boku. Uvidíme, jaké tam budou panovat podmínky za rok v srpnu.

Jste čerstvě ženatý. Máte v manželce výraznou oporu?

Mám doma stoprocentní podporu a dokonalý servis. Nemůžu si stěžovat vůbec na nic. Letos se mi dokonce poprvé povedlo si vzít manželku na soustředění, což je z hlediska psychiky úžasné. Člověk není dlouho sám.

Kdy zahájíte přípravu?

Právě začínáme. Měl jsem pět týdnů volna, žádné novoty vymýšlet nehodláme. Na podzim ještě vyrazíme do Kalifornie zapádlovat do tepla, pak přijde vysokohorská příprava na běžkách v Livignu a nabírání objemových dávek v Kolumbii.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: CPA

Se Špicarem vyjeli olympiádu, narodil se mu kluk. Havel prožil nádherné období na kajaku i v rodině

U Havlů je veselo. Rodina dvojnásobného olympijského medailisty na čtyřkajaku se rozrostla o další přírůstek. Na svět přišel syn Vilém. Otec Daniel tak prožívá úžasné období. ,,Jsem šťastný. S Kubou Špicarem jsme si na deblu vyjeli olympiádu, pak mi udělala radost manželka,“ komentoval s úsměvem fakt, že dvě dcery mají od začátku září také mladšího brášku.

Dvaatřicetiletý závodník armádního klubu Dukla nepopírá, že v úspěšné profesionální kariéře těží z výborného domácího zázemí a podpory. Sportem všichni žijí, hlavně tedy kanoistikou. ,,Dělá ji i manželka. Holky také už v lodi seděly, ale rozhodně je do ničeho netlačíme. Stejné to bude v případě Viléma,“ podotýká.

Havel vlastní bronzy z Her v Londýně a Riu. V příští sezoně se mu naskytne možnost k rozmnožení cenné sbírky. V Paříži si pod pěti kruhy premiérově střihne závod v kategorii K2. Místenku se Špicarem vybojovali pátým místem na světovém šampionátu v Duisburgu, kde je od medaile dělila necelá půl vteřina. ,,Tato disciplína je mimořádně vyrovnaná. Tím, že se tratě zkracují, je konkurence čím dál tvrdší. Všechno je hodně o detailech. I proto si postupu velmi ceníme,“ říká s vážností. ,,Bude to pravděpodobně moje poslední olympiáda. Kanoistiku nejde dělat do nekonečna. Jsem rád i kvůli Kubovi, kterému start na tomto vrcholu dlouho smolně unikal. On je velmi soutěživý typ, což nám v závodech ohromně pomáhá.“

Kanál v Paříži si Havel v rámci Světového poháru, jež následoval hned po MS, nevyzkoušel. Odjel za těhotnou manželkou. ,,Dal jsem přednost rodině. Kuba byl ale spokojený. Závodiště se mu líbilo. I větrné podmínky, které tam po většinu času panují, by nám měly vyhovovat,“ těší ho.

Se svým parťákem jezdí na deblu sedm let. Zkrácení olympijské tratě z kilometru na pětistovku po OH v Tokiu je nezaskočilo. ,,Při tréninku i rámcových závodech jsme si ji dát občas museli. A vždycky nám šla. Skoro i poslepu. Když jsme se pak na ni více zaměřili, věděli jsme, že můžeme prohánět i nejlepší posádky.“

I proto mají pro vrchol příští sezony vysoké ambice. ,,Nechceme se jen zúčastnit. To v hlavě nenosím. K medaili máme dlouhodobě velmi blízko. Vždycky nám schází kousek. Rádi bychom to v Paříži prolomili,“ vyřkl Havel smělý cíl.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: Kanoe.cz

Super rok Martina Fuksy na singlu. Na světovém poháru v Paříži si s Petrem spravili chuť i na deblu

Předolympijská sezona Martinovi Fuksovi sedla náramně. Vedle narození dcery má největší radost z titulu mistra světa na kilometrové trati, což se mu povedlo vůbec poprvé. Na šampionátech byl na olympijské trati pětkrát druhý a jedou třetí. Na singlkánoi nepoznal hořkost porážky. 

Dřív se mu spíš dařilo na pětistovce. „Letos to vyšlo super na kilometru, ale nemohu říct, že by to ani předchozí roky bylo špatný. Jen jednou jsem nestál na pódiu,“ upozorňoval třicetiletý závodník Dukly Praha.

Po šampionátu se „Fuksič teamu“ povedla další velká věc. V Duisburgu skončili s bratrem Petrem osmí na deblkánoi, čímž se nominovali na olympiádu, ale na následném světovém poháru v Paříži získali první společnou medaili, když dojeli druzí.

„Na šampionátu jsme si sice Paříž vyjeli, ale chceme zajíždět lepší umístění. Potřebovali jsme si spravit chuť. V Duisburgu nám finále opravdu nevyšlo. Nejeli jsme jízdu, na kterou jsme měli natrénováno, ovšem v Paříži jsme si to vynahradili,“ pochvaloval starší ze sourozenecké dvojice.

Nadšený, jak jejich deblové snažení dopadlo, je pochopitelně bratr Petr. „Celou sezonu jsem věděl, že máme navíc. V Paříži to nakonec klaplo. Jsem strašně rád, i proto, že je to pro mě vůbec první medaile ze světového poháru. Věřím, že příště budeme ještě lepší,“ říkal Petr Fuksa.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: CPA

Kanoista Fuksa v Paříži při Světovém poháru na kilometru kraloval, Dostál mezi kajakáři bronzový

Kanoista Martin Fuksa stejně jako na nedávném mistrovství světa v Duisburgu nenašel přemožitele na kilometrové trati ani při Světovém poháru v Paříži. V dějišti příštích olympijských her si pro vítězství znovu dojel zcela suverénním způsobem. Druhého Adriena Barta z Francie za sebou nechal o 56 setin vteřiny.

,,Troufnu si říct, že finále bylo v mé režii. Do finiše jsem měl dost sil, ani jsem nemusel dojíždět úplně naplno,“ uvedl Fuksa v nahrávce pro média. Třicetiletý závodník armádního klubu Dukla se v sezóně může chlubit skvělou bilancí, neprohrál ani jednou! Velká vítězství slavil na Evropských hrách a hlavně na mistrovství světa. ,,To mě fakt těší. A tenhle poslední závod jsem si také užil.“

Mezi kajakáři zaznamenal výborný výsledek také Josef Dostál. Po druhém místě v semifinále si v bojích o medaile vyjel bronz za Maďary Adamem Vargou a vítězným Balintem Kopaszem. ,,Je to pěkná tečka za koncem sezony. Jsem rád, že mám jednu medaili z olympijské disciplíny. Získal jsem i dobré body do Světového poháru, což se bude hodit na příští rok pro nasazování do rozjížděk,“ poznamenal spokojeně čtyřnásobný olympijský medailista.

Deblkajak Jakub Špicar, Radek Šlouf dojel na olympijské pětistovce těsně čtvrtý. Na bronzové Australany ztratil pouhých 23 setin vteřiny.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: Kanoe.cz

Bratři Fuksovi při Světovém poháru v Paříži druzí na pětistovce. Nestačili jen na Číňany

Rychlostní kanoisté Martin a Petr Fuksovi skončili v závodě Světového poháru v Paříži druzí na trati 500 metrů. Lepší než bratrská dvojice z armádního klubu Dukla byli jen Číňané. Češi na stříbrnou posádku z nedávného MS v Duisburgu ztratili ve finále 83 setin vteřiny.

Čtyřkajak ve složení Tomáš Sobíšek, Jakub Brabec, Michal Kulich a Radek Šlouf jasně dominoval v tříčlenném finále B, celkově obsadil 9. místo. Z vítězství se radovali Maďaři.

Závěrečný díl seriálu SP slouží především k poznání dráhy, na němž se v příštím roce pojede o olympijské medaile.

TEXT: ASC Dukla/pk

FOTO: CPA