Archiv rubriky: parašutismus

Povedený výcvikový tábor zaměřený na skupinovou akrobacii absolvovali v minulých dnech parašutisté Dukly Prostějov. Ve španělské Empuriabravě zvládli za 8 dní 75 seskoků!

,,Tuto disciplínu trénujeme jako „doplňkovou“. Těmi hlavními zůstávají přesnost přistání a individuální akrobacie, ale být co nejlepší ve skupinové akrobacii znamená, co nejvíce se přiblížit celkové medaili na vojenském mistrovství světa,“ vysvětluje důležitost kempu trenér Libor Jiroušek.

V největší evropské dropzóně našli jeho svěřenci ideální podmínky k přípravě na červencový podnik CISM Regional v Murcii. ,,Přes zimu se skupinová akrobacie trénuje ve větrném simulátoru, který využíváme hlavně v Praze. Po extrémním zdražení energií jsme začali jezdit do tunelu v Polsku, kde je cena téměř poloviční. Příprava ve Španělsku nám ale dá nejvíce. K dispozici máme dva sety padáků. Hned po přistání tak můžeme nasednout do dalšího letadla a nezdržovat se balením. Od toho tam jsou profesionální baliči. Díky tomu jsme zvládli za osm dní udělat 75 seskoků,“ těšilo Jirouška.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: ASC Dukla

Velmi poučná generálka. Parašutisté Dukly Prostějov s gustem otestovali dějiště příštího armádního mistrovství světa CISM v přesnosti přistání. Na pobřeží maďarského Balatonu sportovně obstáli, samotná volba soutěžního místa však vzbudila mezi výpravami pořádné rozpaky.

,,Doskočiště bylo umístěno přímo na břehu jezera a obklopeno vysokými stromy. Díky silnému větru a velké turbulenci se toto místo ukázalo jako naprosto nevhodné. Velké štěstí, že nikdo nepřistál do vody,“ komentoval rizikové okolnosti trenér Libor Jiroušek.

Češi na vojenských regionálních závodech v konkurenci Maďarska, Německa a Rakouska výkonnostně uspěli. Tým Dukla 1 zvítězil, Jakub Pavlíček skončil mezi jednotlivci druhý. O výsledky ale v danou chvíli tolik nešlo. ,,Organizátorům jsme se pokusili vysvětlit, že toto místo je jednoznačně nevyhovující a rizikové. Ujistili nás, že příští rok dojde ke změně. Nezbývá nám, než jim věřit,“ krčil rameny po rozpačité akci Jiroušek.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: ASC Dukla

Další ocenění pro Duklu Prostějov. Nejlepšími sportovci Aeroklubu České republiky za rok 2022 byli na roudnickém letišti vyhlášeni parašutisté Miloslav Kříž, Oldřich Šorf, Jiří Gečnuk, Hynek Tábor a Petr Chládek.

Tým loni potřetí za sebou vyhrál mistrovství světa v přesnosti přistání i kombinaci, což je historický unikát. „Děkuji za všechno to zabezpečení, počínaje od nejvyšších míst – Dukly, až po nejmenší techniky,“ řekl při vyhlášení Gečnuk.

Respekt vítězům v Roudnici nad Labem vyjádřil i zvolený prezident Petr Pavel, který parašutistům předal cenu.

Zároveň zmínil i charakteristickou skromnost pro letecký sport.

„Je možná škoda, že tím, že to nejsou profilové sporty jako fotbal, hokej, tenis, tak se jim nedostává tolik pozornosti. Ale platí pro ně jistou parafrází už to, co řekl Winston Churchill o našich letcích za druhé světové války. A sice, že asi nikdy v historii tak malá hrstka lidí neudělala tolik pro tak mnoho. Tady je to taky hrstka lidí a pro nás všechny udělali obrovské renomé ve světě,“ uvedl Pavel.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: Petra Skůpová

Již druhé soustředění na skupinovou akrobacii absolvovali v novém roce parašutisté Dukly Prostějov. V polských Katovicích bylo cílem ladit spolupráci nově složeného A týmu, v němž Ondřej Žák nahradil Petra Směšného.

V sezoně půjde převážně o dobrou reprezentaci v závodech Světového poháru. Vrcholy typu civilního či armádního mistrovství světa letos na programu nejsou.

Parašutisté Dukly přesto nelení, v zimním období se poctivě věnují fyzické přípravě a tunelovému létání. Zpestřením pro ně bude únorový kurz na ledu a sněhu na Bradlerových boudách. Sportovci se seznámí se skialpinismem, lezením na ledopádu či vyhledáváním v lavinách. ,,Třešničkou na dortu by měl být seskok z vrtulníku právě na Brádlerovy boudy,“ prozrazuje trenér Libor Jiroušek.

První soutěžní vystoupení čeká jeho svěřence v polovině dubna, kdy se představí na regionálním závodě na přesnost přistání v Maďarsku. Na Balatonu se bude skákat na plovoucí ponton na jezeře. ,,Maďaři chtějí otestovat, zda by se zde mohlo uskutečnit mistrovství světa CISM v příštím roce,“ vysvětluje hlavní důvod Jiroušek.

Poté se Dukla zúčastní seskokového soustředění ve španělské Empuria Brava. Úvodní závod série Světového poháru v přesnosti přistání odstartuje první červnový víkend v chorvatské Rijece.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: ASC Dukla

 

Ani letos nescházel v elitní desítce prestižní ankety Armádní sportovec roku parašutista. Mezi nejlepší dukláky se tentokrát vklínil Oldřich Šorf (8.), jenž kromě týmových úspěchů na armádním a civilním mistrovství světa dosáhl také na individuální stříbro v kombinaci.

,,Být mezi takovými borci je pocta. Jsme neolympijský sport, takže si tohoto výsledku cením opravdu moc,“ říká dvaačtyřicetiletý Šorf, stálice armádního sportovního oddílu Dukla Prostějov.

Ve Strakonicích vám k titulu světového šampiona scházel bod na Němce Robina Griesheimera. Vyčítal jste si něco?

Líp to udělat nešlo. Každý seskok byl úplně jiný. V přesnosti přistání jsem v závěru ztratil dva centimetry, což je v našem sportu moc. Němec byl zkrátka lepší a možná měl i víc štěstí.

Výkonnostně jste rostl po boku opravdových legend – Libora Jirouška a Jiřího Gečnuka. Byla to nejlepší škola?

V izolovaném prostředí zkušenosti nezískáte. Člověk si ani pořádně neuvědomí, že skáče s těmi nejlepšími. Dalo mi to hodně.

Ve své sbírce máte spoustu individuálních medailí. Chybí snad jen titul z civilního mistrovství světa…

Dvakrát jsem byl druhý. Touha to dokázat je pořád veliká. Jde o poslední metu, na níž můžete v klasickém parašutismu dosáhnout.

Letos jste posbírali řadu týmových úspěchů a po zásluze byli vyhlášeni malým kolektivem roku. Jste vzájemně propojeni i mimo sportoviště?

Jsme malá sociální skupina. Je nás pár, známe se se všemi klady i zápory. Atmosféra je skvělá, podporujeme se. Není tam očividná rivalita, hrajeme si do karet.

Na armádním mistrovství světa v Güssingu vás postihla nepříjemnost, zkolaboval jste na pokoji. Co se přesně přihodilo?

Šlo o otravu jídlem. Schytala to celá moje rodina. Přesně jsme se ani nedopátrali, co tuhle patálii způsobilo. Na mě to bohužel skočilo až právě v Güssingu.

Vynechal jste jeden soutěžní den, přesto jste získali stříbro. Oddechl jste si?

Kluci to naštěstí zvládli i beze mě. V přesnosti se nejhorší výsledek škrtá, oni ale zaskákali výborně, takže i kdybych tam byl a dal dvě nuly, neposunuli bychom se. Zůstali bychom druzí za Německem.

Ve Strakonicích jste byl fit. Užil jste si šampionát v domácím prostředí?

Jezdili jsme tam trénovat. Věděli jsme, do čeho jdeme. Bylo nám jasné, že to bude hrozně o náhodě.

Jak to myslíte?

Podmínky na přesnost jsou tam příšerné. Myslím tedy celoročně. K dobrému výsledku potřebujete i velký kus štěstí.

To vám přálo. S fanoušky jste si úspěchy mohli náležitě vychutnat…

Bylo to moc fajn. Doma je doma. Měl jsem tam rodinu a spoustu známých. I kvůli nim mě velmi těšilo, že jsme to zvládli. Cítili jsme jakousi zodpovědnost.

Jste ženatý, máte dvě děti. Jak váš adrenalinový sport vnímá rodina?

Oni se o mě nebojí, máme to v krvi. Vyrostli v tom stejně jako já, táta s mámou byli také parašutisté. Doma se nad tím nikdo nepodivuje.

Půjdou dcera a syn ve vašich šlépějích?

Nechám to na nich. Je jim pět a devět, ještě mají čas. Pokud budou chtít, bránit jim nehodlám.

Jste vystudovaný letecký inženýr. Už jste přemýšlel, co budete dělat po kariéře profesionálního sportovce?

Můžu skákat ještě dlouho, ale taky mohou přijít zdravotní komplikace. Špatně přistanete, hnete si se zády a je konec. Na zadní vrátka se myslet musí. Obor, který jsem vystudoval, postupuje hrozně moc dopředu. Pokud se v něm denně nepohybujete, ztrácíte kontakt. Takže jsem si ještě dodělal pedagogické minimum, abych mohl případně učit odborné předměty na střední škole.

Je po sezoně. Máte prostor na relax?

Skupinovou akrobacii už neskáču, takže mám přes zimu ve fyzické přípravě určitou volnost. Chodím hlavně do posilovny a věnuji se rodině. Vynahrazuji jim čas, kdy jsme pořád někde pryč. To mě naplňuje nejvíce.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: CPA

Pěti velkými medailemi a prvenstvím v celkovém hodnocení Světového poháru se v nedávno skončené sezoně mohou chlubit parašutisté armádního klubu Dukla. Trenér Libor Jiroušek ji zhodnotil výstižně. ,,Byla perfektní.“

Připomeňme, čeho všeho borci z Prostějova dosáhli. Na klasickém mistrovství světa FAI v klasických disciplínách ve Strakonicích získali dvě zlata za týmová vítězství v přesnosti přistání a kombinaci, v individuální kombinaci přidal stříbro Oldřich Šorf. Na armádním MS v rakouském Güssingu skončili dvakrát druzí – za skupinovou přesnost přistání a celkové pořadí v součtu všech tří disciplín (přesnost přistání, individuální akrobacie, skupinová akrobacie). Do toho již zmíněný triumf ve Světovém poháru.

,,Hodně si cením vítězství v přesnosti ze Strakonic. Povedlo se nám to potřetí v řadě, což je vzhledem k obrovské konkurenci unikát. Velmi v této disciplíně záleží na počasí, skáče ji pět lidí v osmi kolech. Letos v náš prospěch rozhodl jediný centimetr,“ připomíná těsný souboj s druhými Švýcary.

Jedinou individuální medaili slavil v kombinaci Oldřich Šorf, ostatním těsně unikla. ,,Nemůžeme být nenažraní,“ zdůrazňuje Jiroušek. ,,Těsně pod pódiem zůstali Hynek Tábor, Petr Chládek a Jirka Gečnuk. Podobné to bylo i na vojenském mistrovství. I tak můžeme být maximálně spokojeni.“

Armádní oddíl Jiroušek vede od 1. ledna, kdy u kormidla vystřídal Jiřího Šafandu. ,,Baví mě to, závodění mi už nechybí,“ říká s úsměvem držitel řady medailí z vrcholných soutěží.

To však není případ další legendy – čtyřiapadesátiletého (!) Jiřího Gečnuka, který neustále prokazuje vysokou výkonnost a patří k největším oporám týmu. Jak to vypadá s jeho budoucností? ,,Bavili jsme se o tom. Říkal, že už toho někdy začíná mít taky dost. Pořád má ale výborné výsledky, svou pozici si lehce obhájí. Budu mu muset podstrčit smlouvu na dalších deset let, aby nemohl cuknout,“ vtipkuje Jiroušek.

V nové pozici se snaží být kreativní. ,,Není to dobrá doba. Všechno je dražší a náš sport to samozřejmě poznamenává. Třeba v nákladech na palivo. Snažíme se hledat různá řešení, abychom zachovali dostačující počet seskoků a zůstali ve špičce,“ vysvětluje a zároveň uvádí konkrétní příklad. ,,Začali jsme spolupracovat s rakouským týmem. Svým způsobem je trénujeme. Oni nám za to zaplatí soustředění, které bychom si normálně nemohli dovolit. Rádi jim vyhovíme, protože ušetříme. A hlavně: nejde o rivala, z něhož bychom měli mít při soutěžích strach, takže je to dobré pro všechny strany,“ objasnil důvody partnerství.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: ASC Dukla

Ve finále Světového poháru ve švýcarském Locarnu potvrdili parašutisté Dukly Prostějov druhou příčkou v přesnosti přistání celkové prvenství v seriálu.

Druhému týmu vypadl den přes odjezdem nemocný Jakub Rataj. Družstvo doplněné juniorem Oldřichem Zbíralem v tomto závodě neuspělo a nakonec skončilo na nepopulární 4. příčce. Individuálně se na pódium nikdo ze závodníků armádního klubu neprosadil, ačkoli Petr Chládek (4.), Hynek Tábor (6.) a Ondřej Žák (9.) k tomu měli hezky nakročeno.

Členové týmu Dukla 1 (Czech republic military team I) se v průběhu sezony měnili, stálými členy ale zůstali Hynek Tábor a Jiří Gečnuk, kteří byli bezesporu velkými oporami. V návaznosti na to se měnil i tým Dukla II. ,,Dá se tak konstatovat, že výsledky ze světového poháru jsou letos velmi kolektivní. První místo v součtu čtyř závodů jednoznačně dokládá, že dvě prvenství z letošního mistrovství světa nebyla náhodná,“ poznamenal při hodnocení trenér Libor Jiroušek.

TEXT: ASC Dukla/pk

FOTO: ASC Dukla

Měsíc a půl ležel v bulharské nemocnici, pravdu neznal. V době, kdy autobus s prostějovskými parašutisty smetl na nechráněném přejezdu projíždějící rychlík, spal Bedřich Chudoba (na titulní fotce mezi dalšími legendami Jiřím Gečnukem a Liborem Jirouškem) na sedačce zadní pětky. Železniční tragédii, při níž zahynulo jedenáct kamarádů z armádního klubu Dukla, přežil pouze on a Ivan Hoššo. Došlo k ní přesně před 50 lety, tedy 21. září 1972.

,,Pořád je to pro mě bolestivé téma. Byli jsme na sebe fixovaní, hodně jsme toho spolu prožili,“ netají dnes osmdesátiletý Chudoba. Čeští výsadkáři tehdy mířili na letiště, kde vrcholilo VI. mistrovství spřátelených armád. Bulharský řidič je však na cílové místo nedopravil. V mlze u obce Glbnik vjel na koleje, kde následovala osudná srážka. ,,Během cesty jsem pociťoval únavu. Lehl jsem si na poslední sedadlo a usnul. Probral jsem se až týden poté ve špitále,“ přibližuje vlastní příběh tehdejší poručík. Nic bližšího nevěděl ani netušil. Sám byl ve stavu, kdy bojoval o život. ,,Šlo o kontuzi mozku s následnou levostrannou hemiparézou. Tedy částečným ochrnutím poloviny těla,“ specifikuje těžké zranění, které při karambolu utrpěl.

Pravdu znát nemohl

Přesto měl štěstí v neštěstí. Žil. Na nic si ale nepamatoval. Pravda mu v té chvíli mohla ublížit a způsobit obrovské trauma, proto mu v nemocnici namluvili, že se opil a propadl skleněnými dveřmi. ,,Tvrdili to pořád dokola. Mně to ale nesedělo. Furt jsem o tom přemýšlel a říkal si, že jsem se dostal do pěkného průšvihu. Že mě vyhodí z Dukly a bude z toho ostuda.“

U lůžka byl jeho strážným andělem právě Ivan Hoššo. Po celou dobu se o něj staral, nesměl nic prozradit. ,,Skoro nespal, seděl kousek ode mě. Muselo to pro něho být psychicky strašně náročné. Pozoroval jsem tu nervozitu, ale nevěděl, s čím si ji spojit.“

V iluzi žil Chudoba až do návratu domů na začátku listopadu. Teprve tehdy se dozvěděl, co se přesně přihodilo. Nemohl uvěřit, byl v šoku. Složité období překonával těžce. ,,Stejně jako já, měli i kluci rodiny s dětmi. Ty pocity se nedají moc popisovat,“ vysvětluje i po letech.

V Bulharsku zahynuli Miloš Krška (vedoucí delegace), Jiří Stárek (náčelník štábu), Jaroslav Havránek (pilot, instruktor), Stanislav Blažej (vedoucí starší trenér), Jaroslav Jehlička (závodník a trenér), Václav Kumbár (instruktor), Josef Pospíchal (instruktor), Luboš Majer (instruktor), Oldřich Varmuža (instruktor), Jaroslav Svoboda (instruktor) a František Sležuk (instruktor).

Své kamarády následoval do parašutistického nebe v roce 2021 také Ivan Hoššo. Bylo mu 72 let. ,,Za to, co pro mě tehdy v Bulharsku udělal, jsem mu moc vděčný. Později jsme se potkávali už jen na výročních schůzích v Prostějově, ale nevěděl jsem, že ho sužují takové zdravotní potíže. Byl to skvělej chlap,“ říká s hrdostí Chudoba.

U letectva zůstal 

Na rozdíl od svého parťáka už po nehodě profesi u elitního oddílu vykonávat nemohl. ,,Zdravotně jsem se dával do kupy tři roky. Ale u letectva jsem zůstal až do důchodu. Pracoval jsem u výsadkového útvaru a školil mladé piloty. Naplňovalo mě to. Povolili mi i seskoky. Po úraze jsem jich absolvoval asi 1500,“ prozrazuje úctyhodné číslo.

Na místo tragédie se vrátil jen jednou, v roce 1997. Minulý týden se zúčastnil také piety u památníku před budovou ASO Dukla v Prostějově. Na své následovníky je moc pyšný. ,,I kvůli tomu, co se tehdy stalo, je pro mě velkou útěchou, že Dukla trvale ovládá přední příčky ve světovém parašutismu a dosahuje výborných výsledků,“ těší ho. ,,Kluci by taky měli radost, nikdy na báječné časy s nimi nezapomenu,“ dodává s nostalgií v hlase Chudoba.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: archív ASC Dukla

Ve středu 21. září uplyne 50 let od železničního neštěstí v Bulharsku, při němž zahynulo jedenáct elitních parašutistů z armádního klubu Dukla Prostějov. Jejich památku dnes uctili zástupci města a armády v čele s ředitelem Sportovního centra – plukovníkem Pavlem Bencem.

Co se tehdy vlastně přihodilo? Autobus s českými výsadkáři mířil na letiště, kde vrcholilo VI. mistrovství spřátelených armád. Bulharský řidič však v mlze na nechráněném železničním přejezdu vjel na koleje, kde došlo ke srážce s projíždějícím rychlíkem…

Při tragické nehodě, která se odehrála u obce Glbnik, zahynuli Miloš Krška (vedoucí delegace), Jiří Stárek (náčelník štábu), Jaroslav Havránek (pilot, instruktor), Stanislav Blažej (vedoucí starší trenér), Jaroslav Jehlička (závodník a trenér), Václav Kumbár (instruktor), Josef Pospíchal (instruktor), Luboš Majer (instruktor), Oldřich Varmuža (instruktor), Jaroslav Svoboda (instruktor) a František Sležuk (instruktor). Nehodu přežili jen Bedřich Chudoba a Ivan Hoššo, který následoval své kamarády do parašutistického nebe v roce 2021. Bylo mu 72 let.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: ASC Dukla

Soutěž týmů i všechny individuální disciplíny ovládli na mistrovství České republiky parašutisté armádního klubu Dukla.

V Jindřichově Hradci se ve zkráceném programu odskákaly dvě kola individuální akrobacie a šest kol přesnosti přistání. Vítězství slavila Dukla B, Dukla A brala stříbro. V jednotlivcích získali tituly Petr Chládek, Jiří Gečnuk a junior Oldřich Zbíral.

Výsledky:

Individuální akrobacie: 1. Petr Chládek, 2. Jiří Gečnuk, 3. Jakub Pavlíček

Přesnost přistání: 1. Jiří Gečnuk, 2. Petr Směšný, 3. Bonifác Hájek

Kombinace: 1. Jiří Gečnuk, 2. Petr Směšný, 3. Petr Chládek

Junioři: 1. Oldřich Zbíral, 3. Matěj Chládek

TEXT: ASC Dukla/pk

FOTO: ASC Dukla