Archiv rubriky: různé

Šestkrát neuspěli, na sedmý pokus dokázali čeští curleři prolomit neúspěšnou sérii.  Na olympijských hrách ve vyrovnané bitvě s favorizovaným Německem vybojovali první vítězství. Zápas rozhodli v desátém endu, v němž si připsali tři body,  zvítězili 9:7.

S výhodou posledního kamene vstoupili do utkání Němci a hned v úvodním endu brali dva body. Češi mohli vzápětí srovnat, soupeř však ukázal kvalitu a dovolil jen jednobodové snížení. Německo si ve třetím endu vzalo zpět vedení o dva body. Čeští curleři pak měli čtvrtý end rozehraný na víc než bod, jenže v samotném závěru německý skip Marc Muskatewitz precizním kamenem dovolil českému týmu jen minimální zisk.

Vyrovnaný souboj pokračoval i nadále. Češi měli v endu před přestávkou situaci lépe připravenou, přestože neměli výhodu posledního kamene. Němci však znovu otočili vývoj ve svůj prospěch a vzali si zpět dvoubodový náskok.

Po pauze se českému týmu šestý end nepovedl, soupeř poprvé v utkání bodoval navzdory výhodě českého posledního kamene a vedl 5:2. Skvělá příležitost se ale pro tým Lukáše Klímy zrodila v závěru sedmého endu. Němci chybovali a Češi třemi body srovnali (5:5).

Německý skip zaváhal i v osmém endu. České kvarteto podporované ASC Dukla vůbec poprvé v turnaji bodovalo ve dvou endech po sobě a šlo do vedení 6:5. Z něj se ale Češi neradovali dlouho a skóre se opět překlopilo na stranu soupeře. Vyrovnaná bitva tak dospěla až do posledního endu. Německý favorit naštěstí opět chyboval. Skip Lukáš Klíma posledním kamenem zahrál na zisk tří bodů a první triumf byl na světě.

„Věděli jsme, že dnes byly kameny znovu broušené, a proto se chovaly jinak než v předchozích zápasech. Bylo jasné, že s nimi půjde více tvořit a získávat vyšší skóre. Nepolevovali jsme, věřili jsme, že naše chvíle přijde. A nakonec přišla,“ uvedl jeden z členů týmu Lukáš Klípa.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: olympijskytym.cz

 

Český mužský curlingový tým byl v zahajovacím klání olympijského turnaje v Cortině blízko senzaci, ale nakonec těsně prohrál s Američany 7:8. Tým skipa Lukáše Klímy, s nímž byli na ledu Lukáš Klípa, Marek Černovský a Martin Jurík, sehrál s reprezentací USA naprosto vyrovnanou bitvu, o jejímž osudu rozhodl až poslední end. V dramatickém závěru se radoval zámořský soupeř, když rozhodl posledním kamenem.

Opatrný úvod nabídl první end českého mužského týmu podporovaného ASC Dukla. Skóre se neměnilo, a tak výhoda posledního kamene zůstala na straně Američanů.

Druhý end se po úvodním oťukávání nesl v ještě taktičtějším duchu. Tým skipa Klímy měl rozehráno na zisk dvou bodů, jenže soupeř dokázal situaci ustát a s využitím hammeru otevřel skóre na 1:0.

Ve třetím endu se zaskvěl Černovský, když precizním take-outem vyčistil kruhy od tří amerických kamenů najednou a výrazně překlopil vývoj hry. Češi však z nadějně rozehrané situace vytěžili pouze jeden bod a po třech endech bylo srovnáno. Také čtvrtý end měli dobře rozpracovaný. Drželi soupeře pod tlakem, přesto Američané dokázali jedním kamenem bodovat. Obrat přišel v pátém endu. Český skip předvedl dva excelentní závěrečné kameny a jeho tým si připsal tříbodový zisk, díky němuž šel do přestávky s vedením 4:2.

Po pauze Američané při vlastní výhodě hammeru rychle odpověděli a vyrovnali na 4:4. Česká čtveřice následně svou výhodu posledního kamene zužitkovala jen k zisku jednoho bodu. O výsledku se tak rozhodovalo v závěrečné třetině utkání. Nejprve Američané zaznamenali tříbodový zisk, na který Češi odpověděli dvěma body a srovnáním skóre.

A tak rozuzlení přinesl až poslední end. Tým skipa Klímy do něj vstupoval bez výhody posledního kamene, čehož Američané dokázali využít. Drama uzavřel skip Daniel Casper, který stanovil konečný výsledek na 8:7 pro USA.

,,Atmosféra byla úžasná. Moc jsme si to užili. Jen škoda, že to nemělo tu správnou tečku,“ mrzelo Martina Juríka. ,,Byl jsem nervóznější. Hodně emoční. Pro diváka určitě velmi pěkný zápas. Každý z nás tam měl velmi krásné šance. Bohužel oni měli na konci víc štěstí než my,“ konstatoval Lukáš Klípa. ,,Fanouškům bychom chtěli strašně moc poděkovat. Už pár minut po zápase jsme dostávali strašně moc pozitivních zpráv a ohlasů. To nás velmi těší,“ uzavřel hodnocení skip Lukáš Klíma.

V pátek čeká český výběr Švýcarsko a Norsko. ,,Ve čtvrtek budeme regenerovat. Možná se i zajdeme podívat na nějaký jiný sport,“ přiblížil nejbližší plány Marek Černovský.

TEXT: ASC Dukla/jc, pk

FOTO: CPA

Vydařenou derniéru má za sebou česká dvojice Vít Chabičovský a Julie Zelingrová z ASC Dukla. Na olympijských hrách v Miláně a Cortině v turnaji smíšených dvojic v curlingu se rozloučili vítězně. V devátém a zároveň posledním vystoupení pod pěti kruhy si talentovaná dvojice poradila s Estonskem a po osmi odehraných endech slavila třetí výhru 8:4, což v konečném účtování znamenalo 8. místo.

Rozhodující moment souboje přišel ve třetím endu. Estonská dvojice Marie Kaldveová a Harri Lill nedokázala využít výhodu posledního kamene a Zelingrová s Chabičovským naopak trestali, když si vybudovali čtyřbodový náskok. Ten se ukázal v konečném výsledku jako klíčový.

Estonci se ještě před přestávkou pokusili zápas zdramatizovat zahráním power play, při níž mohli přesunout základní kameny na jednu ze stran dráhy. Výhodu ale proměnili pouze v jediný bod, a český mladý pár si tak do druhé poloviny utkání přenesl nadějný náskok.

V pátém endu se sice estonské dvojici podařilo při výhodě hammeru snížit rozdíl na jediný bod, Češi však okamžitě odpověděli a v následujícím endu, s využitím power play a posledního kamene, odskočili zpět na dvoubodový rozdíl.

„Jsme rádi. Vždycky chceme vyhrát, ale tenhle zápas o to víc, abychom se rozloučili pozitivně. Byl to náš cíl,“ řekla českým novinářům Zelingrová.

Zelingrová s Chabičovským tak své premiérové vystoupení pod pěti kruhy zakončili s bilancí tří výher a šesti porážek. Stejně na tom byla Korea, kterou však za sebe Češi odsunuli díky lepší vzájemné bilanci.

Konečné pořadí základní části: 1. Velká Británie 9 zápasů/8 výher, 2. Itálie 9/6, 3. USA 9/6, 4. Švédsko 9/5, 5. Kanada 9/4, 6. Norsko 9/4, 7. Švýcarsko 9/4, 8. Česko 9/3, 9. Korea 9/3, 10. Estonsko 9/2.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: olympijskytym.cz

 

Zkušený český sáňkař Ondřej Hyman, závodící s podporou ASC Dukla, obsadil na olympijských hrách v italské Cortině 22. místo. Postup mezi nejlepší dvacítku mu unikl o dvě příčky, když se mu nevydařila především třetí jízda, po níž klesl o jedno místo. Závod ovládl favorizovaný Němec Max Langenhan.

To, že Hyman nepatří mezi aspiranty na medailové pozice, bylo zřejmé už před zahájením sobotních jízd. Devětatřicetiletý rodák z Jablonce nad Nisou výrazně ztrácel na čelo startovního pole už po úvodní jízdě, po níž mu patřila 21. pozice s časem 54,29 sekundy. Na vedoucího Langenhana, který dvakrát překonal traťový rekord, v tu chvíli ztrácel 1,38 sekundy.

Hyman měl po sobotním dni, kdy absolvoval úvodní dvě jízdy, před sebou velmi náročný úkol. Pokud tedy chtěl pomýšlet na postup do čtvrtých jízd, musel by výrazně zrychlit.

To se mu však nepodařilo. Na své čtvrté olympiádě zajel ve třetí jízdě čas 54,821, což byl jeho vůbec nejhorší výkon v celém závodě. Důvodem byl hlavně nepovedený start, kdy musel balancovat saně zpět na střed ledového koryta. V celkovém hodnocení se tak propadl na dvaadvacáté místo, které znamenalo konec nadějí na účast ve finálových jízdách. Mezi nejlepší dvacítku se neprobojoval.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: olympijskytym.cz

Ve svém pátém utkání se dočkali Julie Zelingrová s Vítem Chabičovským z ASC Dukla v turnaji smíšených dvojic v curlingu první výhry. Při své premiérové účasti pod olympijskými kruhy zdolali v souboji párů, které dosud nevyhrály, Koreu 9:4. Ve večerním duelu se Švýcarskem, který je mohl udržet ve hře o postup do vyřazovací fáze, však Češi prohráli jasně 3:10, a to už po sedmi odehraných endech.

Korejci Kim Seon-yeong a Jeong Yeong-sok prohráli všechny čtyři zápasy, do kterých dosud nastoupili. I podle předzápasových kurzů měli mít Zelingrová s Chabičovským právě dnes největší šanci na výhru. Své soupeře navíc v prosinci na kvalifikačním turnaji v Kanadě porazili 9:3. A podobný výsledek se jim povedl i dnes.

V Cortině se českému páru hned ve čtyřech ze sedmi endů podařilo bodovat více než jedním kamenem. Do první větší euforie se reprezentanti dostali na konci pátého kola, kdy se Korejci nevyužili výhodu posledního kamene, který vyjel z kruhů. Měření rozhodčích následně odhalilo, že Češi měli středu kruhu nejblíže hned dva kameny a tím zvýšili náskok na 6:2.

Definitivní rozhodnutí přišlo v sedmém endu, kdy měli Češi výhodu posledního kamene. Ten se Zelingrové povedl dokonale, protože z kruhů vyrazila jediný kámen soupeře a byly z toho tři body a rázem z toho byl velký náskok. Korejci v posledním endu už po dvou zahraných kamenech neměli šanci.

„Je to skvělý pocit, jsme šťastní. Předvedli jsme super výkon, o to je to cennější. Kdybychom vyhráli a hráli bychom blbě, tak to není tak dobré,“ řekla Zelingrová a její partner Chabičovský doplnil: „Já jsem neměl úplně den, ale nebylo to tak hrozné. Měl jsem docela velký problém s rychlostí, ale naštěstí mi hodně šly ‚hity‘. Takže mi připadá, že to bylo zasloužené, i když Julie hrála určitě líp.“

Prohra se švýcarským favoritem

Po prohraném úvodním endu ve druhém duelu proti Švýcarsku sice česká dvojice působila jistějším dojmem, výhodu však dokázala přetavit pouze v zisk jednoho bodu. Také třetí end měli Zelingrová s Chabičovským rozehraný velmi dobře, ale favorizovaní Švýcaři závěr zvládli díky poslednímu kameni a opět odskočili na rozdíl dvou bodů. Ještě po čtvrtém endu to vypadalo slibně, když Češi snížili na 2:3. Ale po přestávce přišel rozhodující moment. Manželský pár Schwallerových dokázal s výhodou posledního kamene získat hned čtyři body. Definitivní tečku za suverénním výkonem Švýcarů přinesl sedmý end, v němž získali další tři body a zvítězili přesvědčivě 10:3.

TEXT: ASC Dukla/jc
FOTO: olympijskytym.cz

Českým curlerům Julii Zelingrové a Vítu Chabičovskému se na olympijských hrách v Cortině nevedlo ani ve druhém a třetím vystoupení. Ve čtvrtek dopoledne nejprve podlehli Švédsku 4:7, večer pak smolně Velké Británii 7:8.

Úvod zápasu s Tre Kronor byl vyrovnaný, ale zlom nastal ve čtvrtém endu. Pár podporovaný ASC Dukla měl výhodu posledního kamene, přesto se radovali sourozenci Isabelle a Rasmus Wranaaovi, kteří získali dva body a odskočili na 4:1. Švédové, světoví šampioni z roku 2024, navíc v šesté směně přidali tříbodový úder. Mladý český pár už dokázal jen kosmeticky upravit skóre díky dvoubodovému závěru, který stanovil konečný výsledek na 4:7.

Do třetího zápasu v turnaji vstupovali v lepším psychickém rozpoložení Britové. Na kontě totiž měli výhry s Estonskem a Norskem. První end se ale stal kořistí Zelingrové s Chabičovským. S favoritem to neotřáslo. Už po druhém endu šel Bruce Mouat a Jennifer Doddsová do vedení 3:1. V poločase Britové uskočili na 5:2, ale Češi dokázali kontrovat (5:5). V zaplněné hale poté diváci sledovali velmi dramatický závěr. I přes vedení soupeře 8:5 si mohli vynutit prodloužení. V posledním endu však Zelingrová situaci nezvládla. Místo tří bodů zapsala jen dva, což znamenalo nešťastnou porážku.

V pátek nastoupí české duo ve 14.35 proti USA.

TEXT: ASC Dukla/pk

FOTO: olympijskytym.cz

Curleři Julie Zelingrová a Vít Chabičovský otevřou ve středu české účinkování na olympijských hrách. Dva dny před zahajovacím ceremoniálem nastoupí pár podporovaný armádním klubem Dukla v Cortině k večernímu souboji s Kanadou (19.05). Jak na ně působí první chvíle v dějišti her a jak se aklimatizují?

„Teď jsme se vrátili z haly, kde jsme se byli podívat poprvé. Má to mega atmosféru a to tam ještě nebylo moc lidí, takže se extrémně těším, až to bude plný,“ říká Julie v nahrávce pro média. Vít se usmívá a dodává: „Je to tu moc hezké. Líbí se mi i můj pokoj. Je velmi útulný.“

Zázemí v olympijské vesnici si oba pochvalují, včetně jídelny. „Otevřeno je non stop. Mají to moc dobré. Je tam pizza a těstovinky. Moc mi chutná,“ hlásí Vít. Julie je o něco střídmější: „Klidně bych ocenila větší výběr, ale jsem spokojená. Vždycky jsem se zatím najedla.“

Když zrovna netrénují, snaží se poznat okolí. „Včera jsme šli do centra, ale není moc velké. Rychle jsme to sfoukli. Potom jsme jeli lanovkou nahoru na horu,“ směje se Julie. „Tam už se chystal zahajovací ceremoniál.“

Vít přidává vlastní zážitek: „Nevím moc co čekat, ale určitě to bude hezké. Těšíme se. Dobrovolníkům jsem rozdal nějaké odznáčky.“ Julie k tomu poznamenává: „Já jsem měnila, jen když mě někdo oslovil. Trochu mě štvou lidi, co jen chtějí a nemají nic nazpátek.“

Před samotným startem už ladí jen detaily. „Na led ve středu se dostaneme až někdy po obědě. Osaháme si to. Nic šíleného už nenatrénujeme,“ říká Vít. Julie souhlasí: „Máme patnáct minut na každé dráze, dohromady tedy hodinu.“

A jaké budou podmínky? „Na hokejových stadionech bývají ledy dost podobné. V halách pro curling se to liší, tady ne. Máme docela představu, jak to bude vypadat,“ vysvětluje Vít.

Hned na úvod je čeká Kanada, tedy soupeř, který budí respekt. „Je to nejlepší los, co jsme mohli dostat. Rád bych je porazil. Chodí, jako kdyby jim to tady patřilo. Měl bych hodně velkou radost, kdybychom je zaskočili,“ říká bez váhání. „Máme k tomu nejlepší možný čas, týmy ještě nebudou úplně rozehrané. První zápas by výkonnostní rozdíl mohl trochu umazat.“

Julie přiznává, že úvodní duel bude specifický: „Jsem na první rundu docela zvědavá. Jedná se o velkou akci pořádanou jednou za čtyři roky. Předpokládám, že i ostatní páry budou nervózní.“

A co další soupeři? „Extrémně dobří, všechno budou náročné zápasy,“ poznamená.

Vít vše shrnuje s nadhledem: „Favoritem nejsme ani proti jednomu týmu, což není zase tak na škodu. Můžeme jen příjemně překvapit. Do každého zápasu  půjdeme s cílem vyhrát,“ podotýká.

TEXT: Pavel Král

FOTO: CPA

Devětatřicetiletý Ondřej Hyman se už brzy stane prvním českým sáňkařem, který si připíše účast na čtvrtých olympijských hrách! K závodnímu návratu přispěla jeho touha nenechat na holičkách milovaný klub ve Smržovce a posléze i úspěšně zvládnutá kvalifikace.

Comeback se začal rodit předloni na podzim. Ondřej s bratrem Jakubem převzali v neutěšeném stavu klub TJ Saně Smržovka. Společně s několika dobrovolníky začali dávat areál znovu dohromady.

„Jsem předseda, bratr jednatel. Musely přijít nutné opravy dráhy, aby to celé nespadlo. Znovu pořádáme závody, nejvýznamnějším bylo nedávno mistrovství republiky. Jsme parta lidí, kteří se o to starají. Chceme, aby areál zůstal provozuschopný. I kvůli mládeži, vychováváme nové talenty,“ vysvětluje Hyman.

České sáňkování momentálně prochází generačním útlumem. I proto přišla myšlenka, znovu se poměřit s absolutní elitou. „Oslovili mě, jestli bych to nechtěl zkusit. Šel jsem do toho jen kvůli saním. Aby se o nás zase vědělo, psalo a mluvilo. Aby i děti věděly, že tu existuje možnost startovat v této disciplíně na olympiádě.“

Cesta na ni nebyla jednoduchá. Počet míst se výrazně snížil. „Dříve nás na olympiádě jezdilo čtyřicet, teď je kvóta pětadvacet. Ponížení přišlo ve všech kategoriích, i kvůli té nejnovější, tedy dvojicím žen,“ popisuje situaci.

Kvalifikaci zvládl. A může tak pomýšlet na vylepšení svého olympijského maxima. Ve Vancouveru (2010) i Soči (2014) skončil pětadvacátý, v Pchjongčchangu (2018) jednadvacátý. „Předsevzetí mám jediné, postoupit do čtvrté jízdy, tedy do finále mezi dvacet nejlepších. Bude to ale hodně těžké. Všichni soupeři jsou opravdu dobří,“ říká s respektem.

Ve 39 letech rozhodně nebude nejstarším závodníkem. Tím je jeho slovenský kamarád a tréninkový parťák Jozef Ninis (44). „Slováci nás vzali k sobě, takže jsme se mohli připravovat společně. Jožo jede už na svoji šestou olympiádu. Obdivuhodné.“

Hymanův nejlepší výsledek sezony přišel ve Světovém poháru v americkém Park City, kde skončil patnáctý. A to na saních, které sestavoval už v roce 2016. „Odjel jsem na nich olympiádu v Pchjongčchangu. Po ní jsem je uložil doma na půdu. No a už jsou nějaký ten pátek znovu v provozu,“ směje se.

Materiál hraje v tomto odvětví zásadní roli. Proto musí Hyman spoléhat hlavně na své umění. Jedině tak může být konkurenceschopný. ,,Musím doufat, že to sjedu líp než ostatní. Uvidíme, jak to vyjde teď v Cortině. Jsou to tři de facto čtyři jízdy. Světový pohár se jezdí jen na dvě. Půjde o speciální závod.“

K tomu přidává fyzickou přípravu, která hraje jednu z klíčových rolí. „Přetížení na dráze jsou dost velká. V zatáčkách třeba i přes pět G… Jste tedy pětkrát těžší. Není to sranda.“ Tréninkovou součástí jsou i specifické prvky, třeba práce s olověnými závažími. Přidávají se či ubírají podle váhy závodníka.

Dráhu v Cortině d’Ampezzo si vyzkoušel už na podzim při kempu i kvalifikačním závodě. „Drží tam tradici. Starou dráhu zbourali a na stejném místě postavili novou. Trasa se trochu pozměnila, ale spousta zatáček zůstala podobná. Je moc pěkná.“

Příprava saní je samostatnou kapitolou. A často náročnější než samotná jízda. „Vypadá to, že člověk jen jezdí dolů a baví se. Ale dvě třetiny času strávím v dílně. Nože se ohýbají, měří se mikrometry, upravuje se sbíhavost, úhly se pokládají k ledu. Je to alchymie. Každý závodník se to snaží nastavit co nejblíže k sobě, aby to dokázal sjet co nejlépe.“

Kování se brousí diamantovými pastami. Povrch musí být co nejhladší a tření minimální. „Ještě zkouším připravit jedny nové šíny. Zabere to 80 až 100 hodin práce,“ přidává zajímavost ze sáňkařského zákulisí.

Ačkoliv je podporován armádního klubem Dukla, živí se hlavně podnikáním v truhlařině. „Musel jsem si vzít volno. Pracovní věci řeším po telefonu. Není to úplně jednoduché, ale když jsem do toho šel, musím to dělat naplno.“

Posedlost saněmi má danou od dětství. ,,Jezdím na nich od osmi let. Na dráze ve Smržovce jsem vlastně vyrostl. Není se čemu divit, je to můj život. Ale nevím, jestli mě to bude bavit až do důchodu,“ směje se.

V Cortině d’Ampezzo vyrazí k první jízdě v sobotu 7. února.

TEXT: Pavel Král

FOTO: archív ASC Dukla

Mladí, sympatičtí, usměvaví. A ještě to na ledě umí s curlingovými kameny! Dvojice Vít Chabičovský (21) – Julie Zelingrová (19), podporovaný armádním sportovním centrem Dukla, excelentně zvládla prosincovou olympijskou kvalifikaci a těší se na premiérový start pod pěti kruhy.

Do bojů v Cortině vstoupí ještě před samotným zahájením Her, už 4. února.

V kvalifikaci v kanadské Kelowně startovalo šestnáct dvojic, bojovalo se o dvě místa. Jednalo se o snadnou záležitost?

Julie Zelingrová (JZ): Věděli jsme, že na to máme. Mysleli jsme ale, že to bude těžší a mnohem napínavější.

Vít Chabičovský (VCH): Nepříjemnou skutečností bylo moje zranění. Moc jsem si to pocitově neužíval. Už dříve jsem si natrhl prsní sval, léčil to. Od třetího zápasu mě to však bolelo stále víc a víc. Ale dali jsme to poměrně s přehledem.

Jak jste na tom momentálně?

VCH: Bolesti bohužel příliš neustupují. Snad budu do olympiády v pohodě.

JZ: Proto už nic neplánujeme. Vítek nemůže zametat, nemělo by to smysl.

VCH: Původně byl v plánu ještě turnaj v Tallinnu. Ale velkou komplikaci v jeho neabsolvování nevidíme.

Co tedy obnáší lehčí trénink?

VCH: Nemůžu jen zametat. Ladíme hlavně odhozy.

Do akce půjdete z Čechů jako první. Jste už nedočkaví?

JZ: Těším se. Jen mě trochu mrzí, že samotná radost z čekání trvá jen měsíc a půl. Nevadilo by mi, kdybychom měli účast jistou třeba rok.

Na úvod vás čeká Kanada? Tvrdý oříšek?

VCH: Myslím, že tam budou ještě těžší soupeři.

Co je momentálně v přípravě největší prioritou?

JZ: Spolupracujeme třeba s psychologem, protože hlava hraje v našem sportu opravdu velkou roli. Rozhodují detaily, proto se snažíme i v tomto směru posunout.

V základní skupině vás čeká devět zápasů v sedmi dnech. Půjde o náročnou porci?

VCH: Ze světových šampionátů jsme zvyklí. Na takhle velkých turnajích se střídají ob den jedno či dvě utkání.

Stadion v Cortině. Máte o něm detailní informace?

JZ: Viděli jsme jen fotky. (směje se) Jedná se o moc hezkou hokejovou halu, což je za mě asi lepší. Fanoušci sedí blízko, máme kontakt. Bude to bezva.

Třikrát jste startovali na mistrovství světa. Mohou se i tak rozklepat kolena, když na ledě uvidíte magické olympijské kruhy?

JZ: Před každým zápasem na nejvyšší úrovni mi běží mráz po zádech. Stačí, když nás představují nebo hlásí proti komu hrajeme. Možná to budu na olympiádě prožívat víc, ale rozhodit by mě to nemělo.

VCH: Myslím, že to bude v pohodě. Na mistrovství světa jsme pod větším tlakem. Tam jsou týmy, o nichž víme, že bychom je měli porazit. Skvělá bude každá výhra. Ani v jednom zápase nebudeme favoritem, což mám rád. Ve větším stresu budou soupeři.

Prozradíte cíl?

VCH: Na každého soupeře se chceme připravit co nejlépe, uvidíme, co z toho vzejde. Hráli jsme skoro proti všem, bez šancí nejsme.

Od kdy spolu v mixu vůbec fungujete?

JZ: Od ledna 2020. Všechno naše úsilí směřovalo právě k olympiádě.

Před čtyřmi lety skončili manželé Paulovi na OH v Pekingu mezi smíšenými páry šestí. Jak moc se od té doby váš sport posunul?

VCH: Strašně moc. Curling se velmi zprofesionalizoval. Nějaké země podporují pouze mix, protože je to méně nákladné než čtyřková klasika. Hráči tomu věnují spoustu času. Výkonnostně narostli.

JZ: Kvalita šla ohromně nahoru. Prosadit se na přední příčky je těžší a těžší.

Oba studujete vysokou školu. Zvládáte časově?

JZ: Teď je to pro mě trochu šok, čeká mě první zkouškové období. Máme i řadu mediálních povinností, nezastavím se.

VCH: V tomto semestru mám šest předmětů, ale řekl jsem si, že se na dva vykašlu, abych se více mohl soustředit na trénink. (směje se) Dělám ,,jen“ čtyři zkoušky, jinak bych se z toho zbláznil.

Stali jste rázem více obletovanými sportovci?

JZ: Popularita je asi silné slovo. Ale vnímám, že si nás okolí více všímá.

VCH: Nic dramatického. Víc by to změnila asi medaile z olympiády. (směje se)

Oba jste se ke curlingu dostali přes své nejbližší. Jak prožívá vaše úspěchy rodina?

VCH: Velmi nás podporují, to je jasné. Moje máma to už hraje jenom pro zábavu, ale řekne si své.

JZ: Ta moje to začala mnohem víc prožívat. Každému o nás vypráví, až mi je někdy trapně. (směje se) Ale jsme jejich děti… Mám radost, když nám fandí. Byla docela sranda, když jsem v deseti letech skončila s beach volejbalem a řekla, že se chci specializovat na curling. Leckdo kroutil hlavou.

Zpátky na led. Kdo z vás je před zápasem nervóznější? Musíte se navzájem uklidňovat?

JZ: Určitě já.

VCH: Snažím se to skrývat. Ale nervózní jsem taky. Jakmile ale začne zápas, jde to stranou.

Jak důležitý je z psychického hlediska dobrý vstup do utkání?

JZ: Hraje to opravdu velkou roli. První kameny jsou důležité. Ale stává se, že se lepším i v průběhu zápasu. Takhle jsem to měla v kvalifikaci třeba proti Německu. Musela jsem první dva nepovedené endy hodit za hlavu.

VCH: Je to specifické. Hodně dobré týmy umí využít každé chyby, do zápasu vás už zpátky jen tak nepustí. Tohle si musíme na olympiádě pohlídat.

Přijedou vás povzbudit vaši nejbližší?

JZ: Určitě. Přijede i moje sestra s manželem. Celkově by mělo dorazit hodně českých fanoušků. Na tu atmosféru se moc těšíme.

TEXT: Pavel Král

FOTO: CPA