Po stříbrném úspěchu Lukeš odpočívá u babičky. „Nechávám se krmit,“ směje se

Po stříbrném úspěchu na Světovém poháru v bulharském Pazardžiku si moderní pětibojař Matěj Lukeš dopřává krátký, ale naprosto zasloužený odpočinek. A také babiččinu kuchyni. „Vždycky se nechám překvapit, co bude na talíři,“ směje se aktuálně druhý muž světového žebříčku.

Domů se vracel až v pondělí. Po jedenáctihodinové cestě se ještě příliš fit necítil. „Mám menší pauzu, jsem u babičky na vesnici a nechávám se krmit,“ prozradil čtyřiadvacetiletý mladík z ASC Dukla. „Vím, že dobré to bude vždycky. Tento týden mám detox od suplementů. Mohu si dát prakticky všechno,“ pronese lišácky.

Rodina prožívá jeho závody možná intenzivněji než on sám. „Bývají nervóznější. Hlavně když si to ale užijí. Z toho mám největší radost,“ říká. ,,Babička si ze záznamu pustila i semifinále, finále už sledovala živě spolu s další částí rodiny. Nejdřív jsem jim přivodil celkem šok, pak překvapení,“ připomněl nevšední průběh, po němž zaznamenal další krásný zápis v kariéře.

Do závěrečného laser runu vybíhal s téměř padesátivteřinovou ztrátou na čelo, přesto se dokázal prokousat na dohled zlata. „Minulý rok mě na mistrovství světa štafet předběhl Francouz, ale takhle těsné to nebylo. Tady jsem dotahoval, takže pocit z toho byl mnohem lepší.“ V cíli mu na vítězného Korejce scházela pouhá půlvteřina!

Lukeš výsledek označil za topový, na medaili totiž zpočátku nepomýšlel. „Startoval jsem z desátého místa. Proto jsem si říkal, že když skončím do šestky, budu spokojený. Navíc po obrovské chybě v obstaclu. Můžu být jen maximálně spokojený.“

Nakonec nestačil jen na So Čang-wana. „Je velmi zkušený. Na olympiádě byl sedmý, úspěchy sbíral i ve světovém poháru. Teď ukázal, že se skvěle adaptoval i na novou disciplínu.“

Za zmínku stojí i světový rekord Egypťana Mohameda El Ashqara právě v OCR (18,33 vteřiny). „Klidně ještě může zrychlit. Je dlouhý a výbušný. Nemá v této disciplíně slabinu,“ tvrdí Lukeš.

On sám se ve finále nevyhnul pádu, který ho časově velmi zbrzdil. „Už jsem to viděl na videu. Na překážku jsem skočil s moc velkou silou, přeskočil jsem úchop, tyč jsem měl v dlani, tím pádem jsem vyletěl do výšky a ne do dáli. Bouchl jsem se přitom do hlavy a padl na zadek, ale i tak jsem to s opravou dokončil. Ztráta narostla, jinak by to byl úplně jiný závod.“

Nejtěžší částí pro něj nebylo finále, ale kvalifikace. „Je tam i jiný systém šermu a hlavně nejvíce lidí. Snad poprvé byly čtyři kvalifikační skupiny (tentokrát 96 pětibojařů – pozn.). Nebyl tedy moc prostor na chybu. Bohužel jsem ji udělal v šermu a pak musel hodně makat, abych to dotáhl k postupu. Paradoxně mě právě podržela překážková dráha. V semifinále jsem na jedné střelecké položce strávil strašně moc času a z pohody si udělal celkem drama. Ale taky to vyšlo.“

Lukeš se dlouhodobě drží na špici světového žebříčku, aktuálně na druhém místě. Před ním jsou nyní dva podniky Světového poháru v Budapešti, z nichž první vynechá. „Pojedu až na finále svěťáku, které je štědře dotované. Bodů mám dost, mohu si to dovolit. Plánuji malé soustředění v Barceloně, kde jsou ideální podmínky. A mám tam přítelkyni,“ dodává s úsměvem.

Vrcholy přijdou v srpnu. „Vloni jsem byl na mistrovství světa bronzový, rád bych něco podobného zopakoval. Letos se koná v Číně, Evropa je pár dní před tím v Turecku. V tomhle je trochu komplikace. Uvidíme, jak s tím naložíme. Prioritní je svět. Potřebuji být dobře nastavený. Jedině pak přicházejí úspěchy,“ má jasno zářící kometa z Dukly.

TEXT: Pavel Král

FOTO: Filip Komorous

 

Gesto fair play a ocenění od univerzity. Pětibojařky Novotná a Hlaváčková jsou vidět i mimo sportovní scénu

České moderní pětibojařky z ASC Dukla jsou vidět i mimo sportovní scénu. Veronika Novotná dnes obdržela cenu od Českého klubu fair play za pomoc soupeřce a Lucie Hlaváčková se před čtrnácti dny stala laureátkou Mimořádné ceny rektora Univerzity Karlovy za vynikající sportovní výsledky. Jejich příběhy ukazují na mnohovrstevnatost sportovního života.

Mimořádné gesto

Bylo to opravdu mimořádné gesto. Veronika Novotná si při přípravě na závěrečnou disciplínu složenou z běhu a střelby všimla, že se soupeřce rozbila baterie u laserové pistole, a pohotově ji půjčila svoji rezervní baterii. Nešlo přitom o obyčejný závod, stalo se to v semifinále finálového podniku loňské sezony Světového poháru v egyptské Alexandrii. Pětadvacetiletá reprezentantka za tohle výjimečné gesto 19. května dostala cenu od Českého klubu fair play.

​„Moc za to děkuji, ceny si vážím. Ovšem v pětiboji se tyhle věci dějí běžně, pomáháme si. Nechci to zlehčovat, ceny jsou příjemné, ale zároveň to pro mě byla maličkost,“ skromně říká Veronika Novotná.

Před rokem se v Alexandrii rozhodla intuitivně, sportovci jsou v pětiboji pod časovým tlakem. „Musíme spěchat, po změnách formátu náš sport připomíná triatlon. V té rychlosti člověk kolikrát zmatkuje, sotva máme čas zavázat si tkaničky u bot,“ podotýká Novotná. „Před závěrečným laser runem přiběhneme z bazénu a máme třeba tři minuty na nástřel.“

V tu chvíli si Novotná všimla, že vedle stojící Bulharka Antonija Načeva má problémy s baterií. „Poznáte to hned, na pistoli začne blikat jedno světýlko,“ popisuje Novotná. „Máme kolem sebe spoustu lidí a většinou někdo z týmu zareaguje.“

Tentokrát ovšem zareagovala ona coby soupeřka a Bulharce pomohla. „Je to prostě kolegiální. Navíc s sebou mívám náhradní pistoli, takže bych v případě svých problémů v závodě vyměnila kus za kus,“ nastiňuje Novotná.

Semifinále v Alexandrii pro ni mělo hořký konec, natrhla si lýtkový sval a do finále nepostoupila. „Bulharka taky ne, tenkrát patřila k nováčkům v seniorské kategorii a sbírala zkušenosti,“ vykládá Novotná a při vzpomínce na chvíle před startem laser runu dodává: „Je dobré chovat se fér.“

Její čin ocenila Mezinárodní unie moderního pětiboje (UIPM) a teď došlo i na cenu od Českého klubu fair play, kterou Novotné na holešovickém Výstavišti předal herec Jan Čenský.

K ocenění gratuloval i trenér ženské pětibojařské reprezentace David Svoboda, olympijský vítěz z Londýna 2012. „Když Verča dostala cenu od UIPM, druhý den jsem jí blahopřál. Byla na rozpacích a trochu pobaveně říkala: Dostala jsem cenu fair play za normální chování,“ vypráví Svoboda.

„Verča pomohla soupeřce s naprostou samozřejmostí a je milé, že ji za to bulharský trenér nominoval na cenu fair play. Každé dobré gesto, které je vidět, je prostě fajn.“

Teď už dostudovat musí…

Před dvěma lety byla desátá v olympijské Paříži, loni se stala juniorskou vicemistryní světa a v současnosti patří k nejúspěšnějším českým pětibojařkám. I proto Lucie Hlaváčková na začátku května obdržela Mimořádnou cenu rektora Univerzity Karlovy za vynikající sportovní výsledky na národních a mezinárodních soutěžích.

Na svém Facebooku k ocenění od rektora s nadsázkou dodala: „Teď už to dostudovat musím.“

Úspěšně sladit vrcholový sport se studiem na vysoké škole není jednoduché, ovšem 20leté pětibojařce se to daří. „Párkrát do roka se stane, že je trenér naštvaný, že jsem málo na Dukle, a ve škole občas slyším, že moc sportuju,“ usmívá se Hlaváčková. „Ale tahle cena může být důkazem, že na univerzitě vidí, že není snadné skloubit školu a sport. Snažím se oboje dělat naplno a nic nešidit: ani trénink, ani školní praxe v nemocnicích.“

Ocenění od své alma mater bere i jako závazek do budoucna. „Pan proděkan od nás z třetí lékařské fakulty mi k ceně popřál, aby se mi dál vedlo ve škole i ve sportu,“ líčí Hlaváčková, která je v polovině bakalářského studia.

„Sport a škola je kombinace, která někdy vyčerpává, ale je otázkou, jak by v mém životě jedno bez druhého vypadalo,“ uzavírá Hlaváčková. „Takhle je to správně.“

TEXT: Český svaz moderního pětiboje

FOTO: Filip Komorous a ČSMP

Na ostravskou Zlatou tretru přijedou světové hvězdy, startovat budou atleti Dukly a slavit bude Železný

Již 65. ročník tradiční Zlaté tretry v Ostravě se uskuteční 16. června. Představí se na ní atletické hvězdy současnosti, početné zastoupení bude mít ve startovním poli ASC Dukla a chystá se i jedna velká oslava. Ředitel mítinku a česká legenda Jan Železný oslaví šedesáté narozeniny. „Honza na tyhle věci není, ale tentokrát tomu neunikne,“ prozradil s úsměvem manažer mítinku Alfonz Juck.

Organizátoři si posteskli na finanční problémy, přesto do Ostravy dorazí početný zástup zahraničních hvězd. Tou nejzářivější bude Nizozemka Femke Broeders-Bolová, která na Zlaté tretře poběží trať 800 metrů. Šestadvacetiletá Bolová skončila loni v Ostravě na hladké čtvrtce třetí, letos se však olympijská šampionka ze smíšené štafety z Paříže 2024 rozhodla přejít na osmisetmetrovou trať. Poprvé ji běžela v hale v Métách za 1:59,07. „V Ostravě poběží vůbec první osmistovku v životě na otevřené dráze. Uvidíme, jaké zvolí tempo. Každopádně to bude ostře sledovaná událost,“ pokračoval Juck.

Útok na nejlepší čas historie 14,92, který drží Jamajčan Kishane Thompson, očekávají pořadatelé od Američana Noaha Lylese a Australana Gouta Gouta na netradiční trati 150 metrů. Na trati 1000 metrů se pokusí vylepšit světový rekord Hoey a Attaoui.

Početná bude i česká účast a výrazně k tomu přispějí závodníci ASC Dukla. Mezi oštěpaři budou bojovat Jakub Vadlejch či Nikola Ogrodníková, která se vrátila po mateřské přestávce. Tři kilometry poběží Damián Vích, na 400 metrů překážek nastoupí Vít Müller, na hladké čtvrtce Tomáš Horák a startovat budou i další.

V den konání Zlaté tretry oslaví šedesáté narozeniny Jan Železný. Organizátoři chystají pro světového rekordmana speciální oslavu. „Pro nás je Tretra srdeční záležitost, Honza Železný je ředitelem mítinku a známe se milion let. Jsem rád, že ta oslava proběhne právě na Zlaté tretře. Pamatuju roky, kdy byl stadion vyprodaný kvůli tomu, že tam Honza házel,“ řekl předseda atletického svazu Libor Varhaník.

TEXT: ASC Dukla / Jaroslav Cícha
FOTO: CPA

 

Vítězný comeback po mateřské pauze. Oštěpařka Ogrodníková teď myslí na limit pro mistrovství Evropy

Závodní comeback by tu už byl. Teď ještě hezký hod, který by Nikolu Ogrodníkovou poslal na srpnové mistrovství Evropy do Birminghamu, vrchol letošní atletické sezony.

Rok po porodu syna Jáchyma se bronzová olympijská medailistka z Paříže vrátila do sektoru v rámci úvodního kola extraligy družstev a hned z toho bylo vítězství. V deštivém a chladném počasí zaznamenala na vítkovickém stadionu výkon 53,54 metru. ,,Závod vzhledem k podmínkám nebyl bůh ví jaký. Trápila mě i záda, takže jsem se vůbec rozhodovala, zda nastoupím. Nechala jsem to otevřené. Plánovala jsem jeden, dva pokusy. Nakonec jsem šla ještě třetí. S délkou spokojena nejsem, ale i tak jsem si to po dlouhé době celkem užila,“ konstatovala pětatřicetiletá oštěpařka armádního klubu Dukla.

Byla nervozita?

Právě, že vůbec, což mě překvapilo. Vždycky jsem ji potřebovala, abych se správně nahecovala. Teď mi scházela. Ale byla strašná zima a pršelo, za těchto podmínek je to vždy těžké.

Jak se vlastně povedla celá příprava, v níž jste si plnila i mateřské povinnosti?

Jen po porodu jsem řešila nějaké drobnosti, jinak jsem až dosud byla fit. Malinko mě pobolívá levá kyčel, což ale není nic, co by mě limitovalo. Díky tomu někdy vypnou jiné svaly a tělo nepracuje, jak by mělo. Tuhle záležitost stále konzultuji s paní fyzioterapeutkou. Po příletu z Afriky se mi tedy jen trochu zablovala záda. V tréninku jsem musela povolit. Věřím, že do Odložilova memoriálu (1. června) se z toho dostanu úplně.

V Jihoafrické republice jste tradičně pobývala delší čas. Bylo složité zkombinovat tréninkovou dřinu s hlídáním syna?

Babičky bohužel nemáme. Já ani Petr (přítel Nikoly Ogrodníkové, dnes již bývalý třinecký hokejista). Není tedy nikdo, kdo by nám Jáchymka hlídal. Petrovi navíc v tu dobu ještě běžela sezona. Do Afriky za mnou dorazil jen během olympijské pauzy, kdy měl osmidenní volno. Jinak jsem tam byla sama. Domluvila jsem si tam chůvu – Afričanku. Nevěděla jsem, jak bude fungovat. Trochu jsem se toho obávala, ale zbytečně. Paní byla starší, přesto velmi spolehlivá. Při odletu jsem ji už považovala za součást rodiny, se synem strávila tři měsíce, což je opravdu hodně času.

Zbývala vám po trénincích na synka energie?

Když jsme tam letěli, bylo Jáchymkovi osm měsíců. Jednalo se o náročné období. Začínal se stavět, do toho mu rostly první zoubky. Řešit se musela i strava. Nějaký velký odpočinek nepřicházel v úvahu, ale s tím jsem do toho šla. Snažila jsem si program uzpůsobit dopředu, abychom všechno sladili. Třeba jsem se najedla v době, kdy chodil spát, a tím jsem si na chvíli ulevila i já.

Nikdy jste o návratu k vrcholové atletice nepochybovala?

Ne. Spíš jsem bojovala s obrovskou únavou. Neměli jsme úplně spící dítě, první půlrok byl v tomhle ohledu strašně náročný. Jáchymek skoro nespal, pořád plakal. Pro mě jako prvorodičku to byly hodně stresové chvíle. Říkala jsem si, že jestli to takhle půjde dál, nevím, jestli zvládnu se vrátit. Pak ale naštěstí přišlo zlepšení. Chuť házet jsem měla pořád, jen člověk bojuje s různými okolnostmi a přemýšlí, jak to všechno udělat, aby ho to nesemlelo.

Nyní vás čekají dva domácí mítinky – Memoriál Josef Odložila na Julisce a Zlatá tretra v Ostravě. Hlavní motivací jistě bude splnit limit (60,80) pro ME v Birminghamu, že?

Je to můj letošní cíl. Teď na extralize jsem hodila málo, ale počasí nám opravdu nepřálo. Uvidíme, jak to půjde dál. Na Odložilovi chci rozhodně jiné metry. Pomoci by měl i rychlejší rozběh. Hlavně, aby se už výrazně oteplilo a mohla jsem kvalitně potrénovat.

S kým svou přípravu konzultujete?

V Africe jsem házela ve stejné dny jako Kuba Vadlejch či skupina pana Železného. Jak on, tak pan Guzdek mi občas něco poradili. Za to jsem byla ráda. Jinak si to jedu po vlastní ose. Tedy kromě skladby tréninků. S tím mi už delší čas pomáhá kondiční kouč Erik Kimmel. Posílá mi plány, které spolu následně konzultujeme. Mám tedy o starost míň.

Jak velký je vůbec oštěpařský hlad po takhle dlouhé pauze?

Závodní období mám velmi ráda. Do formy jsem se snažila dávat už po šestinedělí. Když ale jen trénujete, není to ono. Teď jsem opravdu natěšená. Jen aby ta záda držela. Chtěla bych se vrátit na hody přes šedesát metrů. Snad to nebude trvat moc dlouho.

TEXT: Pavel Král

FOTO: CPA

 

Vodní slalomářka Martina Satková je s kvalifikací do reprezentačního týmu spokojena

Z padesáti procent uspěla sedmadvacetiletá Martina Satková z ASC Dukla v kvalifikaci českých vodních slalomářů. Ze čtyř závodů na kanále v pražské Troji si vyjela naprosto jasně místo do slalomové trojice, v kategorii K1 však neuspěla. „Jsem spokojená, protože jsem se kvalifikovala. A řekla bych, že to nebyla náhoda, protože mám dvě vítězství a jedno třetí místo,“ zářila po výhře v posledním souboji o tři místenky do týmu slalomářek.

„Výsledky byly fajn, byla jsem sice trochu nervózní, že jsem to protahovala až do neděle. Ale na druhou stranu to byl skvělý trénink pro hlavu, protože ustát poslední kvalifikační den a bojovat až do poslední chvíle je hrozně těžké. Jsem spokojená. Kombinovat dvě kategorie a být vždy ve finále A, víc jsem si snad ani nemohla přát,“ říkala v prosluněné Troji.

Ovšem útok na kvalifikaci i do družstva pro K1 jí nevyšel, přestože i k tomu měla dobře nakročeno. „Nestačilo to. Není to moje hlavní, ale doplňková disciplína. A oproti holkám strašně ztrácím. Jsem ráda, že i s tím, jak málo času na tom strávím, jsem konkurenceschopná a holky ze mě občas mají strach,“ nelámala si s tím hlavu.

Po dlouhé době ji čeká závodní rok bez své mladší, čtyřiadvacetileté sestry Gabriely, která tak nebude obhajovat zlato z loňského roku z australského Penrithu. „Člověk to moc neřeší. Ona tady na závodech byla, ale já se soustředím sama na sebe. Je mi líto, že se mnou nebude v týmu a nebude se mnou objíždět Světové poháry a mistrovství světa, ale na druhou stranu závodní den jede každý sám za sebe. Takže možná ten první závodní den byl takový zvláštní, ale prostě to tak je.“

Příprava podle Martiny Satkové nikdy není zcela bez problémů. „Ale jsem ráda, že jsem to nějak zvládla a výkony jsou nyní myslím solidní.“

A co ji nyní čeká? „Tři závody Světového poháru a už za pár týdnů mistrovství světa. Takže nyní bude snaha trochu zregenerovat a potom předvádět dobré výkony,“ prozradila Martina Satková.

Konkrétní cíle si příliš neklade. „Hlavně jezdit dobře po celou sezonu. K mistrovství světa v Oklahomě se nechci úplně upínat, ale je to první část olympijské kvalifikace, takže chci zajíždět co nejlepší výsledky a získat pro Českou republiku místo na olympijských hrách. Prvním cílem bylo vyjet si nominaci a nyní si sedneme s trenérem a dohodneme se, co dál. A také se moc těším na Světový pohár v Troji. Doufám, že tady budou diváci a že předvedu něco z toho, jak umím jezdit,“ dodala členka armádního sportu.

TEXT: ASC Dukla/Jaroslav Cícha
FOTO: CPA

 

Oštěpař Vadlejch vyhrál mítink v Tokiu

Úřadující mistr Evropy, pětatřicetiletý oštěpař Jakub Vadlejch z ASC Dukla, na úvod sezony vyhrál závod zlatého mítinku Kontinentální tour v Tokiu. Své náčiní poslal do vzdálenosti 85,24 metru a hranici 85 metrů překonal poprvé od olympijských her 2024 v Paříži, kde skončil těsně čtvrtý.

Trojnásobný medailista z mistrovství světa se po loňské sezoně poznamenané zraněním kolena a dalšími zdravotními problémy vrátil k závodům v dobré formě. Vadlejch předvedl nejdelší pokus ve druhé sérii a kvalitním výkonem si zároveň zajistil účast na mistrovství Evropy v Birminghamu, když o více než dva metry překonal ostrý limit Evropské atletiky stanovený na 83 metrů. V Británii bude v srpnu obhajovat dva roky starý titul z Říma.

„Byl to krásný první závod sezony. Znovu jsem si potvrdil, že to tu mám rád. Byl jsem tu na mítinku potřetí a potřetí se mi povedlo vyhrát. Skvělá bilance. Cíl je jasný, Birmingham a mistrovství Evropy,“ hlásil Vadlejch.

TEXT: ASC Dukla/Jaroslav Cícha
FOTO: CPA

 

Pět slalomářů ASC Dukla si zajistilo nominaci do reprezentačního výběru

Dva víkendy a čtyři nominační závody rozhodly o složení české reprezentace vodních slalomářů pro letošní rok. A dařilo se závodníkům armádního sportu, hned pětice závodníků z ASC Dukla si zajistila místo pro závody Světového poháru, mistrovství Evropy a mistrovství světa. A také možnost získat první body do olympijské kvalifikace pro olympijské hry v Los Angeles 2028. K již jistému kajakáři Jakubu Krejčímu přibyly o tomto víkendu slalomářky Tereza Kneblová, Tereza Michalová a Martina Satková, doplnila je kajakářka Kateřina Beková.

Vedle Krejčího měl díky medaili z loňského světového šampionátu jisté místo na kajaku Jiří Prskavec a o třetí příčku si to rozdali v přímém souboji Vít Přindiš a další jezdec z Dukly Matyáš Novák, bronzový medailista v kayakcrossu z loňského mistrovství světa. V závěrečné finálové jízdě zajel Novák skvěle, ale osudnou se mu stala dvouvteřinová penalizace za dotek na jedné z posledních branek. Hned za ním startující Přindiš, mistr světa z roku 2022, toho dokázal využít a jeho čas o sedm desetin sekundy lepší jej vrátil po roční pauze mezi reprezentační trio. Novák se do reprezentačního výběru dostal alespoň v kayakcrossu a na kajaku bude členem týmu U23.

Slalomářka Kneblová již v sobotu v Troji navázala na druhé a první místo z minulého týdne a celkové pořadí nominace vyhrála po dnešním druhém místě o jeden bod před dnes vítěznou Satkovou. „Je to fakt super. Jsem hrozně ráda, že to šlo o hodně líp než loni, protože pro mě to byl stres fakt až do poslední chvíle a nedělalo mi to úplně dobře. Můžu se soustředit na ty větší závody, který mě čekají, a hrozně se na to těším,“ říkala spokojená Kneblová.

Třetí do reprezentačního týmu je Tereza Michalová, která pod dívčím jménem Fišerová získala několik medailí na velkých akcích. Loňskou sezonu kvůli mateřským povinnostem vynechala, ale i přes velmi krátkou přípravu dokázala, že ze svého vodáckého umění nic neztratila, a místo v reprezentaci si prakticky pojistila již sobotním třetím místem. „Řekla bych, že stoprocentní spokojenost. Sice jsem do toho nastupovala s tím, že bych byla velice ráda, kdyby mi repre klapla hlavně na kajaku, ale před měsícem jsem se rozhodla, že budu startovat i na singlu. A jsem vlastně ráda, že se to vůbec podařilo,“ líčila Tereza Michalová. „Kajak mě mrzí, ale ukázala jsem sama sobě, že pořád dokážu bojovat s top závodnicemi a myslím si, že 13 měsíců po porodu to byl dobrý výkon.“

S Amálií Hilgertovou se o první místo pořadí kvalifikace podělila Kateřina Beková, která ve všech čtyřech závodech předvedla spolehlivé a vyrovnané jízdy. Na třetím místě šla do závěrečné jízdy Satková, ale ta se jí příliš nevydařila a na třetí příčku se prokousala Bára Galušková, mladší sestra Antonie, která se do reprezentace navzdory dvěma vítězstvím ve čtyřech kvalifikačních závodech nedostala.

Do A týmu kategorie U23 se probojovali z ASC Dukla v disciplíně kajak Matyáš Novák, Martin Rudorfer a Olga Samková, pro disciplínu kanoe Martin Kratochvíl, Tereza Kneblová a Anna Fabianová.

TEXT: ASC Dukla/Jaroslav Cícha
FOTO: CPA

Pětibojař Lukeš v Pazardžiku druhý. O triumf v závodě Světového poháru ho připravil těsně prohraný finiš

Matěj Lukeš znovu ukázal, že patří mezi absolutní světovou špičku. Na Světovém poháru v bulharském Pazardžiku vybojoval nádhernou druhou příčku. Od premiérového triumfu v elitním seriálu ho připravil těsně prohraný finiš s  Korejcem So Čang-wanem.

Čtyřiadvacetiletý závodník z armádního klubu Dukla mohl ve finále litovat hlavně pomalejšího času na překážkové dráze, kde obsadil až šestnáctou pozici. Doplatil na pád a tvrdý úder hlavou o tyč. Plavání mu přineslo posun na pátou pozici a v dramatickém laser runu se vyšvihl až ke stříbru. Výsledkem tak vyrovnal své loňské maximum z Egypta.

„Skončil jsem těsně za zlatem, ale stříbro je po průběhu závodu topové,“ říkal šťastný Lukeš v tiskové zprávě svazu.

Ve finále žen obsadila Lucie Hlaváčková devátou příčku. Od bronzu ji dělilo dvacet vteřin.

„Kdybych před závodem věděla, že si odsud odvezu deváté místo, byla bych po ne úplně dokonalé přípravě nadšená. Ale po tom, jak se závod vyvíjel, to mohlo být i lepší,“ poznamenala Hlaváčková.

Další zastávkou Světového poháru bude Budapešť, kde se elitní moderní pětibojaři představí hned dvakrát. Od 9. do 13. června se v maďarské metropoli odehraje třetí podnik seriálu, na který naváže finále SP plánované na 26. – 28. června.

Letní vrchol sezony obstarají dvě hlavní akce. Mistrovství Evropy proběhne v Istanbulu od 3. do 9. srpna a mistrovství světa se uskuteční v čínském Kuej-jangu mezi 24. a 30. srpnem.

TEXT: ASC Dukla/pk

FOTO: Filip Komorous

Těsný finiš. Dostál na pětistovce v Brandenburgu na medaili nedosáhl. Debly na sedmých místech

Pouhých třicet setin dělilo Josefa Dostála od pódiového umístění v závodě kajakářů na 500 metrů při Světovém poháru v Brandenburgu. Olympijský vítěz z Paříže nakonec projel cílem jako šestý. Triumf slavil Australan Thomas Green.

Dostála v dějišti druhého dílu elitního seriálu trápilo nachlazení. Zatímco před týdnem v Szegedu vybojoval na stejné trati bronz, tentokrát se do finále A dostal jen těsně, když postoupil jako „šťastný poražený“ díky rychlému času v semifinále.

Vyfasoval tak nepříliš oblíbenou krajní dráhu. Po pomalejším úvodu se však hvězda armádního klubu Dukla nadechla k nadějnému finiši. Ještě pár desítek metrů před cílem držel Dostál třetí místo, v těsném dojezdu jej ale dva soupeři předstihli. „Jízda byla poznamenaná rýmou, pořád trochu huhňám, i když se to lepší. V tak nabité konkurenci je pak těžké podávat top výkony. Je to velmi vyrovnané. Na medaili mi chyběly tři desetiny, což je metr a půl. Kdybych byl fit, zvládl bych to,“ hodnotil své vystoupení Dostál.

Šesté místo jej pochopitelně netěšilo. „V rámci olympijské kvalifikace je to špatný výsledek. Doufám, že se mi v konečné bilanci bude škrtat. Věřím, že příště pojedu lépe.“

Dostál se však v těchto dnech nesoustředí jen na kanoistiku. V týdnu jej čeká obhajoba bakalářské práce. „Ve čtvrtek jdu ke státnicím. Trénink na kajaku je teď pro mě hlavně rozptýlením, jak si od učení odpočinout. Pak do toho zase skočím naplno. Nelíbí se mi jezdit třetí nebo šestý. Kanoistiku dělám proto, aby mě bavila a abych vyhrával,“ dodal bez výmluv.

Sedmá místa deblů

Ve finále A se představily také deblové posádky. Bratři Petr a Martin Fuksovi obsadili v kategorii C2 sedmé místo. Stejné umístění pak na pětisetmetrové trati zaznamenali i kajakáři Jakub Špicar s Danielem Havlem.

Bratři Fuksovi byli s finálovou jízdou spokojeni. „Závod byl dobrý, dojeli jsme v kontaktu. Možná chybělo lepší předkopnutí,“ uvedl v nahrávce pro média mladší Petr. „Každá předjetá loď ve finále je bonus. Dnes jsme zvládli dvě. Protivítr nám úplně nesedí, ale pořád jsme mezi nejlepšími, což je pro mě velké povzbuzení do další práce,“ doplnil starší Martin.

Špicar s Havlem po vítězném semifinále pomýšleli možná trochu výš. „Finále bylo hodně těžké. Kvůli protivětru byl závod asi o deset vteřin delší než obvykle a síly už trochu chyběly. Tohle nejsou úplně naše podmínky. Jinak jsem ale s naším působením tady spokojený,“ hodnotil Daniel Havel. Jeho parťák souhlasil: „Šťáva už úplně nebyla. Tempo jsme chytli dobré, ale podmínky ideální nebyly. Závodíme tu čtvrtý den, na deblu i na čtyřkajaku. Bylo to náročné,“ dodal Jakub Špicar.

TEXT: Pavel Král

FOTO: Kanoe.cz

Bikrosař Neužil pátý v závodu Evropského poháru

Český reprezentant z ASC Dukla Marek Neužil potvrdil svou dobrou formu. Po pódiovém umístění v minulém podniku v Benátkách nad Jizerou se probojoval mezi jezdci elite do finálové osmičky i v osmém dílu seriálu Evropského poháru ve francouzském La Chapelle-Saint-Mesmin. Sedmý díl se mu tolik nevydařil, když obsadil 21. místo, ale o den později dojel pátý.

„První den jsem se na kole hodně trápil, nemohl jsem najít správný závodní rytmus a skončil už ve čtvrtfinále. Druhý den jsem se cítil mnohem lépe a probojoval se do svého druhého finále v kategorii elite, kde jsem skončil pátý. Mám ze svého dnešního výkonu radost a jsem rád, že jsem mohl potvrdit, že finále v Benátkách nebyla náhoda a že dokážu konzistentně konkurovat evropské špičce.

Nyní se vracím zpátky do Švýcarska, kde se budu připravovat na nadcházející závody Světového poháru,“ řekl Marek Neužil.

TEXT: ASC Dukla/Jaroslav Cícha
FOTO: Nico van Dartel