ASC Dukla Archivy

Zemětřesení v týmu Ledecké a nová značka lyží. Všechno funguje, říká Ester

Kámen na kameni nezůstal po minulé sezoně v realizačním týmu sněhové obojživelnice a trojnásobné olympijské vítězky Ester Ledecké. Kromě snowboardového kouče Justina Reitera se zcela obměnil. Zásadním je post lyžařského trenéra, který budou po Franzi Gamperovi a Tomáši Bankovi zastávat uznávaný rakouský stratég Karlheinz Pichler a jeho krajan Gernot Grasser.

„Spolupracujeme od jara, pořádně ale od soustředění v Chile, kde jsme bydleli v jednom apartmánu a mnohem lépe se poznali. Příprava tam byla úžasná, chemie funguje, včetně nového fyzioterapeuta Šimona Tomeše. Na sezonu se moc těším,“ poznamenala na dnešní tiskové konferenci jednatřicetiletá hvězda Armádního sportovního centra Dukla.

„Postupně jsme se sehrávali. Šimon s námi ještě nikdy necestoval, takže se učil i základní povely do vysílačky. Moc se mi líbí, jak Charly (Pichler) tým vede, jakou má přirozenou autoritu a jak spolu s Gernotem vytvářejí prostředí, ve kterém máme špičkové podmínky a zároveň si tréninky dokážeme užít.“

Nešlo ale jen o tým, STR změnila i materiál. Z kopce dolů bude jezdit na lyžích značky Head. „Byla jsem bez smlouvy. Jak známo, hůlka si vybírá kouzelníka, lyže si vybírají závodníky. Když jsem na ně poprvé skočila, byl to magický pocit. Věřím, že mě nezradí, i když nás v tomto směru čeká ještě mnoho práce.“

Co přesně má Ledecká na mysli? Především řešení maličkostí, které jsou pro sport, kde rozhoduje každá setinka, zásadní. „S trenéry jsme už třikrát byli přímo v továrně. Jedna návštěva trvá zhruba čtyři hodiny. Řešili jsme vybrušování bot, airbag a další detaily,“ poznamenala. Jejím osobním servismanem bude Tobias Geiger. „Testovali jsme různé modely, na jeden trénink bylo k osmi párům. Jsem pyšná, že jsem se coby snowboardistka dostala do famózní společnosti světových lyžařů a že za stáj Head mohu závodit. Je to pro mě velké vyznamenání,“ svěřila se.

Mnohé však následně překvapil její výrok týkající se programu. Ona sama chce tentokrát upřednostnit snowboard před lyžemi. „Jen nevím, jestli mi to u trenérů projde,“ řekla s úsměvem. Šampionáty by měla stihnout oba – jak únorový ve sjezdařských disciplínách v Crans Montaně, tak březnový ve snowboardingu v Montafonu. „Plán je furt stejný. Hlavně si to chci užívat a na kopci odvést, co jsem natrénovala. Je potřeba vyladit lyžařskou Ester na MS v lyžování a snowboardovou Ester na MS ve snowboardingu. Věřím, že to klapne perfektně.“

Sezonu by měla odstartovat 11. prosince na lyžích v americkém Beaver Creeku. Do té doby bude obě disciplíny pilovat. Jen se sněhem je trochu problém. „V Chile byly čtyři metry. Tady v Evropě je ale teplo. Řešíme, kde bude. Teď se chystám na snowboard na Passo Stelvio,“ prozradila nejbližší plán olympijská šampionka.

TEXT: Pavel Král

FOTO: CPA

Janatová je hladová i po olympiádě. Chce být ještě lepší, záleží jí také na kolektivu

V ženské kategorii je už delší čas jasnou českou jedničkou. Na olympijských hrách ve Val di Fiemme ale ukázala, že v ní dříme mnohem hladovější šelma prahnoucí po velkém úspěchu. Sedmé místo ve skiatlonu bylo pro Kateřinu Janatovou krásným výsledkem, ona sama chce ještě víc. „Ráda bych za necelé čtyři roky ve Francii tenhle výsledek ještě vylepšila,“ netajila smělé ambice směrem k dalším startům pod pěti kruhy členka ASC Dukla.

V devětadvaceti letech je ve velmi dobré kondici. „Digginsová či Slindová patřily do absolutní špičky i po třicítce. U někoho to v tomto věku může teprve začínat. Byla jsem sedmá ve skiatlonu, ale mrzelo mě, že jsem nestartovala na padesátce, kde jsem si věřila ještě malinko víc,“ připomněla svou absenci zaviněnou nemocí v posledním závodě olympijského programu běžkyň na lyžích.

S příchodem nového šéftrenéra Falka Göpferta pozměnila jisté návyky. V Norsku už v rámci přípravy netráví tolik času, na soustředění jezdí s českou reprezentací. „Říkala jsem si, že je to nový impulz. Hodně to máme postavené na vysokohorské přípravě. Třikrát jedeme do výšky, nějakých 1800 metrů. Rozhodla jsem se, že chci jít touhle cestou. Příští olympiáda je také položená výš. Může mi to prospět, určitě je to cesta,“ je přesvědčena.

Pomáhá jí i atmosféra v týmu, mezi mladšími kolegyněmi se cítí výborně. „Na kolektivu mi hodně záleží. Nechci být mimo. Holky teď udělaly také velký pokrok, jsou velmi chytré, přemýšlí o tom. I atmosféra je uvolněnější, to si užívám. Bylo by fajn něco zajet i v team sprintu.“

Janatová má pověst dříče. Letos svá tréninková maxima ještě navýšila. „Pod Falkem jedeme velké objemy. Můj standard je 20 až 25 hodin týdně. Za rok to dává nějakých 900 hodin čistého tréninku, což je o čtyřicet více, než jsem kdy měla. Když ale cítím, že jsem hodně unavená, tak to nelámu přes koleno,“ prozradila.

Před listopadovým vstupem do Světového poháru ve finské Ruce si formu otestuje při závodech v norském Beitostölenu. „Potřebuji si zajet dobrý výsledek, získat sebevědomí. To mě trošku uklidní. Ve sprintu si momentálně tolik nevěřím. Je to i věkem, kdy člověk rychlost trochu ztrácí. Mně se vyplatí být víc vytrvalec, protože těch závodů je hodně a zákonitě i víc šancí na dobrý výsledek. Tenhle podnik mi určitě ukáže, jak na tom jsem.“

TEXT: Pavel Král

FOTO: CPA

Inspirace Klaebem trvá. Mladík Tuž se znovu chce měřit s elitou

Jan Franc, Vasil Husák, nyní Falk Göpfert. Už třetí šéftrenér formuje v seniorské reprezentaci Jiřího Tuže, vycházející hvězdu běžeckého lyžování. „Přál bych si, abych s jedním koučem vydržel delší dobu než jeden rok. Měl jsem z toho respekt, ale sedli jsme si a našli společnou cestu,“ poznamenal jednadvacetiletý mladík z armádního klubu Dukla po prvních měsících společné přípravy.

Jeden z kempů se konal netradičně ve vinařské oblasti na Pálavě. „Mysleli jsme si, že je to trošku vtip, ale bylo to fajn soustředění. Využili jsme nejen kolečkové lyže, ale i kola. Běhali jsme a posilovali. Celkově jsme toho odtrénovali hodně, celý tým se sblížil,“ pochvaloval si pátý muž z únorového olympijského sprintu v Itálii.

Na konci sezony přidal také pódiové umístění v závodě Světového poháru v Drammenu, což jej motivuje do další tvrdé práce. Chce být stále lepší a hlavně konkurenceschopný ve všech disciplínách. Hodně proto zapracoval i na distancích. „Ve sprintu se ale zhoršit nechci. Zůstává nadále prioritou. Dosažené výsledky jsou pro mě velkým zdrojem energie. Když si vzpomenu na ty pocity, chci něčeho podobného dosahovat znova a znova,“ poznamenal s pokorou.

Nijak také netajil, že se stále rád inspiruje norským fenoménem Johannesem Klaebem. „Dost ze svého tréninku sdílel na sociálních sítích, rád bych šel v jeho kolejích.“

Klaeba sleduje od svých dvanácti let. I proto mu je styl připomínající atletickou kadenci velmi blízký. Mezi protřelými alpskými vlčáky si na trati musí rovněž počínat sebevědomě. „Nejhorší je strach z vyděšení. Když nebudu zkoušet nové věci, nic se nenaučím,“ má jasno.

Odvážná povaha mu velí pokoušet se porážet nejlepší, tedy i favorizované Nory, kteří mužskému běžeckému lyžování jasně vládnou. „Hodně lidí chce vidět, aby vyhrál někdo jiný,“ přikyvuje Tuž. „Ale je to těžké, když vidíte, jaké mají materiály, jak dokáží namazat. Ve sjezdech nemáte moc šancí. To trochu motivaci ubírá, ale člověk musí pořad věřit, že je porazit může,“ dodal odhodlaně.

TEXT: Pavel Král

FOTO: CPA

Nadějná příprava běžců na lyžích. Do sezony se půjde s optimismem

S optimistickými vizemi vstupují do nadcházející sezony běžci na lyžích. Reprezentaci tvořenou závodníky Armádního sportovního centra Dukla Liberec nově vede německý šéftrenér Falk Göpfert, který na dnešní tiskové konferenci naznačil velkou spokojenost s přípravným obdobím. Podobně se vyjádřily i české hvězdy – Jiří Tuž a Kateřina Janatová. Předseda úseku Aleš Vaněk je dokonce přesvědčen, že na vrcholu, kterým bude mistrovství světa ve Falunu na přelomu února a března příštího roku, může cinknout i medaile.

„Olympiáda v Itálii potvrdila vzestupný trend výkonnosti našich lyžařů, kvalitu rozhodně máme,“ prohlásil Vaněk, jenž tak nenápadně připomněl nádherné páté místo Jiřího Tuže ve sprintu a sedmé Kateřiny Janatové ve skiatlonu. Zapomenout se nesmí ani na Michala Nováka, dalšího z lídrů, který už delší čas patří do užší světové špičky.

Přínos se očekává rovněž od nové sportovní ředitelky Petry Hynčicové, bývalé reprezentantky a duklačky, jež ve funkci nahradila Štěpána Kalibu (přešel do ASC Dukla na post šéftrenéra lyžování – pozn.). „Mám výhodu, že úsek jde správným směrem a nemusím nastavovat nějaký nový režim,“ poznamenala.

Letošní sezona odstartuje na konci listopadu závodem Světového poháru ve finské Ruce. Velkou pozornost bude tradičně přitahovat Tour de Ski (startuje 1. ledna), dále světový šampionát do 23 let v Estonsku a tu největší již zmíněné MS ve Švédsku.

„Data z přípravy vypadají velmi nadějně. Ale čísla na papíře jsou jako bikiny – ukáží hodně, ale ne všechno,“ zašprýmoval si před novináři šéftrenér Göpfert, nástupce Vasila Husáka. Třiapadesátiletý kouč má bohaté zkušenosti, naposledy působil u národního týmu Rakouska. „Někdy v dubnu mi zavolal Štěpán Kaliba, zda bych měl o tento post zájem. Byli jsme v našich představách jednotní, jsem rád, že to klaplo,“ řekl ke svému angažování.

Pozitivní dojmy mají po prvních měsících také samotní závodníci. „Šli jsme do větších objemů. Soustředění a tréninků bylo hodně. A hlavně bez výpadku, jen občas proběhly lehké rýmičky,“ pronesl jednadvacetiletý Tuž, jenž kvůli lednovému MS do 23 let vynechá Tour de Ski.

Na prestižním podniku naopak nebude scházet Janatová. „Jsem zatím spokojená. Odtrénovala jsem víc hodin než v minulosti. Teď se tu tvoří nový, mladý tým. Jsem ráda, že jsem jeho součástí,“ uvedla v současnosti nejlepší česká běžkyně.

Kromě ní, Tuže a Nováka figuruje v áčkové reprezentaci ještě Kateřina Dušková a Matyáš Bauer. Tým B tvoří Tomáš Dufek, Jonáš Hellmich, Mike Ophoff, David Pešta, Jakub Štvrtecký, Anna Marie Jaklová, Anna Milerská a Lucie Tůmová.

TEXT: Pavel Král

FOTO: CPA

Mladík Bažant bude jezdit v cyklokrosovém terénu v mistrovském dresu

Začátkem roku všechny tak trochu šokoval. V devatenácti letech vybojoval Kryštof Bažant, jezdec s podporou ASC Dukla, na domácím cyklokrosovém šampionátu v Ostravě zlatou medaili. Do té letošní, právě začínající sezony tedy vstoupí v dresu českého šampiona. A nyní se pokusí i o vítězství v celém seriálu Janev Cupu – Českém poháru. Uspět chce také na mezinárodní scéně.

Míří rovněž na silnici. Od února se stane plnohodnotným členem kontinentálního týmu Kasper–Crypto4me, v jehož barvách už nedávno absolvoval etapy závodu Okolo jižních Čech. V týmu se potká také s dlouholetou českou krosovou jedničkou Michelem Borošem.

„Rád bych to pojmul jako Bory (Boroš). Silnice bude důležitá taky, ale cyklokros zůstane prioritou. Chtěl bych v něm pokračovat jako v hlavní disciplíně. Těším se, že budu jezdit v mistrovském dresu. Je to velká motivace,“ řekl rodák z Plavů v Jizerských horách.

„Pojedu pět ze šesti pohárových závodů a mistrovství republiky. Tam už opět jen v týmovém dresu,“ má jasno o svém programu v cyklokrosu. „A také se domácím divákům představím na dvou Světových pohárech v Táboře a Ostravě. Je super, že se podařilo k nám dostat dva podniky tohoto prestižního seriálu. To budou vrcholy, na které se budu intenzivně připravovat,“ pokračuje.

Uvědomuje si ale, že s dresem šampiona přicházejí také určitá očekávání a větší pozornost ze strany diváků. „Budu se tedy snažit obě stránky vyvážit a upřednostnit hlavně tu motivační.“

Přes letní sezonu rozhodně nezahálel. „Letní sezona probíhala hlavně ve znamení přípravy na cyklokros. Byl jsem ale spokojený, že jsem si mohl vyzkoušet něco nového. Novinkou pro mě byly například silniční etapové závody, při kterých jsem prověřil tělo zase trochu jiným způsobem. Určitě mi přinesly spoustu zkušeností a zároveň hodně kvalitních kilometrů, které můžu využít i v cyklokrosu.“

Koncem léta si vyzkoušel závodění za stáj Kasper–Crypto4me na silnici. „Za tu zkušenost jsem moc rád a vážím si toho, že jsem dostal možnost absolvovat s nimi závod. Byl velmi kvalitně obsazený zahraničními týmy, takže jsem se dostal do pole, se kterým se budu v příštím roce pravděpodobně potkávat častěji. První střet s takovou konkurencí byl i díky tomu, že mě tým vzal pod svá křídla, o něco příjemnější,“ říká.

Nyní už opět myslí především na cyklokros. „Trénink nyní pochopitelně více zaměřuji na výbušnost a všechno se trochu zkracuje. Silnice je ale určitě důležitá pro najíždění kilometrů a také pro to, čemu říkáme tah na silnici. To je něco, co je potom stěžejní i pro cyklokros a bez čeho by to nešlo,“ má jasno.

Kromě domácích startů plánuje i ty mezinárodní. „Chtěl bych to nějak vyvážit. Samozřejmě obhajoba titulu bude něco, kolem čeho se bude sezona do určité míry točit. Zároveň bych se ale chtěl ukázat i na mezinárodní scéně, kde jsem v loňském roce někdy trochu tápal. Díky zkušenostem, které jsem během minulé sezony získal, bych se teď mohl posunout na vyšší příčky. Začínáme českými závody Světového poháru. Na Ostravu mám samozřejmě vzpomínky spojené se ziskem titulu a závod v Táboře je vždy skvělý. Chci objet všech pět malých svěťáků, kde jede samostatně třiadvacítka, ale i ty dospělé v Antverpách, Namuru, Gavere a dalších. Mám asi třicet závodů, včetně Superprestige a X20. To je plnohodnotná cyklokrosová sezona, závodí se každý týden až do mistrovství světa.“

Až bude bilancovat cyklokrosovou sezonu, bude ji podle svých slov považovat za úspěšnou, pokud mu vydrží zdraví. To je jedna z věcí, na které se chci zaměřit, protože právě zdravotní problémy mě v minulých sezonách trochu brzdily. Prodělal jsem například zápal plic a byly tam i další věci, kvůli kterým jsem nemohl podávat nejlepší výkony. Když mi tentokrát zdraví vydrží, věřím, že i výsledky budou odpovídat tomu, kde skutečně leží moje výkonnostní úroveň.“

Nyní už má za sebou první závody v Německu. „Můžu říct, že se mi podařilo posunout výkon po všech stránkách a uvidím, kam až to dosáhne,“ říká. V Bad Salzdetfurthu dojel v závodech druhé kategorie kalendáře UCI třetí a čtvrtý v elitní kategorii. V sobotu 3. října pojede v Chýnově závod seriálu Janev Cupu, který je dokonce v první kategorii.

TEXT: ASC Dukla/jc
FOTO: CPA

Kopec smůly přebil titul mistra Evropy. Mladíka Nováka inspirovali slalomoví hrdinové

Jeho ctižádostivá nátura mu velí dokazovat velké věci už v relativně nízkém věku. Vloni bral na mistrovství světa v kayakcrossu bronz, letos se ve stejné disciplíně stal mistrem Evropy. A to je Matyáši Novákovi teprve 21 let!

Od dětství mu nad postelí visel plakát s podpisem Jiřího Prskavce, ikony světového vodního slalomu. Obdivoval i další velká česká jména: Vavřince Hradilka, Vítka Přindiše či Stanislava Ježka. Chtěl být dobrý jako oni a nutno podotknout, že své touhy naplňuje. „Pro mě to byli úplní hrdinové, vzhlížel jsem k nim. Vidět je třeba v Praze na svěťáku, to byl silný zážitek a velký impuls pro celou naši mladší generaci,“ říká s pokorou mladík z Armádního sportovního centra Dukla, jenž reprezentuje novou vlnu zdravě agresivních a fyzicky silných kajakářů.

V sezoně jste měl poměrně smůlu. O jediný bod jste se nevešel do slalomářské reprezentace, v crossu jste párkrát zůstal těsně pod pódiem a podivuhodná byla i čtvrtfinálová diskvalifikace na letošním světovém šampionátu v Oklahomě. Vynahradilo vám všechno zlato z Ivree?

Jednoznačně se jedná o největší úspěch mojí kariéry. Předváděl jsem letos dobré výkony, ale v crossu potřebujete i dost štěstí, a to mě zrovna neprovázelo.

Máte na mysli především již zmíněné mistrovství světa?

Šlo o kontroverzní rozhodnutí. Vyhrál jsem čtvrtfinálovou jízdu, ale záhy přišel postih za chybu na startu (Novák neměl ruce zcela položené na lodi – pozn.). Tohle kdyby se nestalo, tak jsem přesvědčen, že bych došel až do finále. Ani na světových pohárech se to příliš nescházelo. Vyšlo to až nyní v Itálii. Konečně jsem potvrdil formu.

Cesta k evropskému titulu vypadala ve vašem podání velmi hladce. Ve finále jste pak se všemi soupeři doslova zametl. Byl jste vůbec nervózní?

Ani ne, celý den jsem se cítil výborně. Ke všemu jsem v rozhodující jízdě zvolil dobrou stopu. Jako jediný jsem jel vlevo, což mi hodně pomohlo. Vytvořil jsem si velký náskok a ten udržel až do cíle.

Před vámi se ze zlata radovala Tereza Kneblová, vaše kamarádka od dětství. Přidal i tenhle fakt na vaší touze dokázat to, co ona?

Jelo se v rychlém sledu. Jen jsem věděl, že o první místo bojovala až do cíle. Soustředil jsem se sám na sebe a samozřejmě jsem pak byl velmi šťastný. Slalom dělám od osmi let, základy mi v Olomouci dávala Terčina mamka Pavla a Jiří Kratochvíl. Z naší skupiny se téměř všichni dostali do juniorské reprezentace.

Kayakcross na mistrovství Evropy proběhl v nezvyklé atmosféře. Vyřazovací část se konala až večer, nescházely světelné efekty i bouřlivá kulisa kolem kanálu. Užíval jste si tuhle novinku?

Zažil jsem to jen jednou na menším závodu ve Francii. Tady to bylo ještě lepší. Jedinou komplikací byl roztažený den. V deset dopoledne jsme měli ještě trénink, pak přišla časovka, odpoledne první vyřazovací kola a po osmé večer vše vrcholilo. Člověk se neustále musí udržovat v plné koncentraci, jinak během chvilky všechno ztratíte. Atmosféra byla super, naprostá bomba. Krásná show. Takhle by v této disciplíně mohl vypadat každý velký závod. Umělé osvětlení je téměř na každé trati, pro diváky se jedná o velmi atraktivní podívanou.

Co pohled slalomáře? Není ve tmě orientace na divoké vodě složitější?

Horší to malinko je. Hodně záleží, jak se světlo od hladiny odráží. Ale na kayakcross na rozdíl od slalomu stoprocentní čtení vody mít nemusíte. Důležitější je vědět, co voda dělá, kam se hýbe. V Ivree bylo vidět velmi dobře.

Jste považován hlavně za crossového specialistu. Jak si zatím stojíte v olympijském žebříčku?

Pořád je to nadějné. Mám před sebou ještě sedm startů. První tři místa jsou bodově vždy extrémně nadhodnocené. Pokud dosáhnu ve dvou třech závodech na stupně vítězů, tak budu reálně ve hře.

Jsou hry v Los Angeles pořádným lákadlem?

Snažím se dělat maximum, aby to vyšlo. Zároveň mi je 21 let, mám hodně co zlepšovat. Pořád sbírám zkušenosti – jak v crossu, tak ve slalomu, kde rovněž toužím po dobrých výsledcích. Vize se upínají spíše na OH v Brisbane 2032, ale pokusím se probojovat i do Los Angeles. Přistupuji k tomu hlavně s pokorou.

Kayakcross nabírá na popularitě. Na vodě jsou často vidět dramatické situace, neschází drsné souboje kolem bójí. Pořádný adrenalin, že?

Hrozně mě to baví. Stále se lehce upravují pravidla, vymýšlí se nové věci, taktiky či techniky průjezdů protivodných branek. Důležité jsou samozřejmě starty. Člověk zároveň potřebuje obrovskou fyzičku.

Ve skupině se připravujete s Jakubem Krejčím a Martinem Rudorferem. Všechno klape?

Jsme dobří kamarádi. Občas do sebe rýpneme, ale to je normální. Posouváme se navzájem.

Češi momentálně válcují svět. Čím to?

Vždycky jsme byli úspěšní a i teď máme velmi silnou generaci, kterou inspirovali naši slavní předchůdci. Tenhle rok byl medailově fakt silný.

Od listopadu vás znovu povede Jan Vondra. Těšíte se?

Honza si chtěl na rok odpočinout, aby do trénování dostal znovu pořádnou chuť. Chtěl se vyvarovat jistému vyhoření. Proto nás přechodně připravoval Ondra Tunka. Také on vodě perfektně rozumí, odvedl skvělou práci. Teď se vrací éra Jana Vondry.

Sezona skončila. Co plánujete v době volna?

Máme tři týdny. Něco musím dohnat ve škole, kde studuji na kondičního specialistu. Vyzkouším také jiné sporty a s kamarády se chystáme na chatu grilovat. Kuře na ohni je nejlepší, bude pohoda. Tenhle relax miluju.

TEXT: Pavel Král

FOTO: kanoe.cz/Barbora Reichová

Brokař Vaněk překonal artritidu i nominační tlak. Teď se těší na mistrovství Evropy

Překonal krizové období. Střelec Pavel Vaněk se po roční pauze vrátil do áčkové reprezentace. Pečlivě se nyní chystá na první z vrcholů sezony – mistrovství Evropy v Řecku. „Nikdy jsem v téhle zemi nebyl, těším se. Jen doufám, že nepůjde pouze o cestovatelský zážitek,“ povídal s úsměvem ve tváři dvaatřicetiletý brokař Dukly Hradec Králové.

Byl na hraně sil, revmatoidní artritida způsobila na začátku sezony své. Vaňkovi zasáhla zápěstí a prsty, což je pro disciplínu trap vskutku limitující záležitost. „Než zabrala léčba, nebyl jsem schopný fungovat snad ani na padesát procent. Ze tří závodů jsem musel odstoupit. Flintu jsem zkrátka neudržel,“ popsal nepříjemné trable svěřenec Kamila Ploce.

Přesto prokázal obrovskou odolnost. Do poslední chvíle se držel v nominačním sítu, kde rozhodoval každý terč. Ze sedmi závodů se započítávaly čtyři, což pro Vaňka znamenalo jediné, uspět na posledním z nich, tedy na mistrovství republiky. Povedlo se. Kvalifikaci vyhrál o čtyři terče! „Bylo to buď, a nebo. Velmi mi pomohl David Kostelecký, s nímž se dlouhodobě připravuji. Jeho rady byly pro konečný úspěch zásadní.“

Sebevědomí zákonitě stouplo. „Člověk se cítí líp. Když se vám povede odstřílet pár dobrých výsledků a máte dobře nastavenou hlavu, jde to dobře. Prostě si víc věřím.“

Do Athén se podívá poprvé. Jeho slavný parťák z Dukly David Kostelecký si už střelnici vyzkoušel při loňském mistrovství světa. „Víme, co nás tam čeká. Dělali jsme všechno, abychom byli konkurenceschopní. Jedeme podle nových schémat. Terče mají dolety, jsou nastavené na správné úhly. To dříve zvykem úplně nebývalo. Průměrné nástřely jsou sice celkově nižší, ale nic by nás nemělo překvapit,“ je přesvědčen Vaněk.

V reprezentačním týmu, který by rozhodně mohl mít medailové ambice, figuruje se dvěma olympijskými vítězi – Davidem Kosteleckým a Jiřím Liptákem. „Nemám rád nějaké prognózy. Jak jsme na tom, ukáže až výsledek. Ale těším se moc,“ ujišťuje. „Osobně se chci vyvarovat technických chyb a zůstat v absolutní koncentraci. To je zásadní,“ poznamenal střelec hradecké Dukly.

TEXT: Pavel Král

FOTO: Jonáš Fiedler

Fantastický závěr ME. Kneblová a Novák mají evropské zlato v kayakcrossu

Tím nejlepším způsobem zakončili čeští vodní slalomáři evropský šampionát v italské Ivree. V kayakcrossu vybojovali zlaté medaile za umělého osvětlení dva členové ASC Dukla – Tereza Kneblová a Matyáš Novák. Finálovou jízdu absolvoval také Jakub Krejčí, který obsadil čtvrté místo. Kateřina Beková vypadla v semifinále. Pro Kneblovou to byl po bronzu ze slalomu kanoistek druhý cenný kov. V olympijských disciplínách získali Češi na šampionátu celkem pět evropských medailí.

Do vyřazovacích jízd postoupila také Olga Samková, ta však vypadla hned v prvním kole. Beková a Kneblová uspěly a stejně úspěšné byly i ve čtvrtfinále – Kneblová postoupila z druhého místa, Beková z prvního. Obě české závodnice se v semifinále sešly ve společné jízdě. Kneblová projela cílem první, třetí místo pro Bekovou znamenalo vyřazení. O postup přišla na poslední protivodné brance, kde ztratila svou postupovou pozici.

Finále se jelo po setmění v centru města a nabídlo velmi dramatickou podívanou. Kneblová se po první protivodné brance dostala na třetí místo. Poté zkušená Britka Mallory Franklinová chybovala při eskymáckém obratu a česká závodnice se posunula i před čerstvou evropskou šampionku v kajaku Klaudii Zwolinskou z Polska.

„Byla to velká bitva od začátku do konce. Snažila jsem se přežít a nakonec jsem skončila první, ani nevím jak,“ říkala s úsměvem Kneblová.

V kvalifikaci mužů skončil Novák čtvrtý, Krejčí sedmý. Ve vyřazovacích jízdách si naprosto suverénně vedl Novák, který vyhrál první kolo, čtvrtfinále i semifinále a přemožitele nenašel ani ve finále. Po bronzu na loňském světovém šampionátu tak dnes vybojoval kov nejcennější.

Také Krejčí si v italské vodě vedl výborně. První jízdu vyhrál, ve čtvrtfinále byl druhý a do finále postoupil po vítězství v semifinále. Souboj o medaile ale úřadujícímu evropskému šampionovi ve slalomu kajakářů nevyšel a druhou medaili nezískal.

Finále mužů bylo soubojem českých a francouzských závodníků a rozhodlo se krátce po startu v první protivodné brance. Novák si jako jediný zvolil levou stranu a všem soupeřům ujel. Krejčí naopak na pravé straně branku podjel a ztrátu už nedokázal dohnat. Loňský titul tak neobhájil.

„Je to skvělé. Měl jsem v sezoně trochu smůly, ale o tomhle jsem snil. Navíc večerní závod s tolika fanoušky byl super, takhle by měl kros vypadat,“ říkal v cíli nový evropský šampion.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: kanoe.cz/Barbora Reichová

Singlířka Tereza Kneblová si na mistrovství Evropy vyjela bronz!

Slalomová paráda na evropském šampionátu v italské Ivree má po zlaté jízdě kajakáře Jakuba Krejčího krásné pokračování. V závodě kanoistek se o to postarala Tereza Kneblová, která si vyjela bronzovou medaili. K titulu mistryně světa z Oklahomy tak přidala další velmi cenný kov.

Třiadvacetiletá singlířka ASC Dukla jako by měla patent na útok ze zadních pozic. Na MS zajela nejrychlejší jízdu, když ve finále startovala jako první, na ME vyjela na trať jako druhá. A pak znovu dlouho čekala, jak to všechno dopadne. Nakonec ji předstihly jen druhá Doriane Dellassusová z Francie a vítězná Britka Mallory Franklinová.

„Na vodě se cítím pořád hodně dobře. Baví mě to i při tréninku. V tom je ten základ úspěchu,“ povídala Kneblová s úsměvem krátce po závodě. Do bojů o medaile přitom málem ani nepostoupila, v semifinále skončila na předposledním postupovém místě. V soubojích o medaile však náročnou trať projela o více než pět vteřin rychleji. „V semíčku jsem si to hlídala asi až moc. Ale nakonec to dopadlo dobře,“ radovala se. V cílovém prostoru pak stejně jako na mistrovství světa trnula, zda její čas bude stačit na jednu z medailí. „Kromě pár chybiček se mi jelo fakt dobře. Byla jsem spokojená. Že to stačilo na medaili, je fakt super. Hrozně si tuhle sezonu užívám,“ poznamenala. Ocenila i oddílového parťáka Jakuba Krejčího, který o pár hodin dříve přidal ke světovému zlatu na kajaku i to evropské. „Jsem ráda, že máme takhle dobrý tým, a že to takhle posouváme. Snad to bude pokračovat,“ přála si.

Nevedlo se naopak Martině Satkové, která po třetím místě v semifinále skončila až devátá, přestože stejně jako Kneblová zajela čistou jízdu.

TEXT: Pavel Král

FOTO: Kanoe.cz/Barbora Reichová

Kajakář Krejčí slaví nevídaný double ze slalomu. Po světovém titulu má i evropský!

Fantazie! Kajakář Jakub Krejčí vyšperkoval letošní sezonu po světovém zlatu z Oklahomy ještě dalším nádherným vítězstvím. V italské Ivree se stal ve slalomu mistrem Evropy a slaví tak málo vídaný double. Druhému v pořadí Xabierovi Ferrazzimu z Itálie nadělil téměř dvě vteřiny.

Čtyřiadvacetiletý Krejčí dvaadvacet finálových bran doslova prolétl. Průjezdy úžasně zkracoval a v cíli byl jasně nejrychlejší. S napětím už jen čekal na výkon dalšího italského reprezentanta Giovanniho de Gennara, který opanoval semifinále. Ten na vodního slalomáře Armádního sportovního centra Dukla i při dokonalé znalosti domácí trati neměl a nakonec se musel spokojit s bronzovou medailí.

„Upřímně řečeno, na finálovou jízdu jsem pyšný, nebyla tam žádná chyba. Pocity jsou skvělé,“ liboval si při hodnocení v cílovém prostoru. Rodák z Českých Budějovic před časem prohlásil, že kontinentální šampionát nemusí vzhledem k dlouhé sezoně absolvovat ve výrazné formě, opak byl však pravdou. Na kanále připomínal dravou šelmu jdoucí bez slitování po zlaté kořisti. „Takhle by to měl mít v hlavě nastavené každý profesionální sportovec. Jel jsem proti nejlepšímu času. Byla tu spousta kvalitních kluků, teď ale hlavně závodím sám proti sobě.“

V náramné sezoně získal dvě zlaté medaile z MS a ME, vyhrál i dva podniky světového poháru. „Hlavně jsem se soustředil na mistrovství světa a byl rád, že mi vyšlo. Tam jsem cítil velký tlak. Psychicky to bylo hodně náročné. Pak ještě přišlo tohle zlato, což je krásná třešnička na dortu.“

Úspěchy jsou výsledkem tvrdé dřiny. „Základy jsem začal budovat několik let dozadu. Musel jsem skousnout řadu proher a poučit se z nich. Dlouhodobá příprava, trpělivost a víra, že se to v dobré zlomí, nakonec přinesly kýžené ovoce,“ doplnil radostně.

O jedinou příčku utekl postup do finálové dvanáctky Matyáši Novákovi, mezi ženami skončila Kateřina Beková šestnáctá.

TEXT: Pavel Král

FOTO: Kanoe.cz/Barbora Reichová