Archiv rubriky: atletika

Mezi 29 kvalifikovanými sportovci armádního klubu Dukla na olympijské hry v Paříži figurují i atleti – vrhači. Největší hvězdou je oštěpař Jakub Vadlejch, stříbrný medailista z předešlých Her v Tokiu a úřadující mistr Evropy.

 

Jakub Vadlejch

Nar.: 10. října 1990

Bezesporu jedna z největších medailových nadějí pro pařížskou olympiádu, pod pěti kruhy bude zkušený oštěpař startovat již počtvrté. Získal stříbrnou medaili na všech velkých atletických soutěžích – na olympijských hrách (2020), mistrovství světa (2017) i mistrovství Evropy (2022). Na olympijských hrách v Tokiu byl vlajkonošem české výpravy během slavnostního zakončení a nyní sní o medaili nejcennější – zlaté. Těch má šest z mistrovství ČR. V letech 2016, 2017 a 2023 se stal celkovým vítězem Diamantové ligy. Se třemi triumfy je nejúspěšnějším oštěpařem v historii této soutěže. Třikrát v řadě (2021, 2022 a 2023) ovládl anketu Atlet roku. Naposledy při loňském mistrovství světa v Budapešti poznal český oštěpař Jakub Vadlejch přemožitele. Od té doby vyhrál prestižní curyšskou Weltklasse, finále Diamantové ligy v Eugene a v nové sezoně po přípravném závodě v Africe i úvodní mítink elitního seriálu v Dauhá, navíc skvělým výkonem 88,38 m. Na tomto stadionu předloni zaznamenal i svůj jediný devadesátimetrový pokus kariéry. Jeho největším soupeřem je Ind Níradž Čopra. Od Tokia po Budapešť Čopra porazil Vadlejcha desetkrát za sebou, ale v poslední době se situace obrátila. Svěřenec Jana Železného nyní třikrát vyhrál. „Ukázalo mi to, že každý je porazitelný. Vždycky vyhraje ten nejlepší, to se mi na atletice líbí. A všechno ukáže světelná tabule s tím číslem,“ vzhlíží k Paříži Vadlejch. Formu potvrdil i na červnovém mistrovstvím Evropy v Římě, kde získal své první opravdu velké zlato.

Kdy startuje: 6. srpna v 10.20

 

Nikola Ogrodníková

Nar.: 18. srpna 1990

Již zkušená česká reprezentantka byla dlouhá léta ve stínu Barbory Špotákové, po skončení její závodní kariéry se stala českou oštěpařskou jedničkou. S atletikou začínala v klubu Atletika Poruba a nejdříve závodila v sedmiboji, později se specializovala na hod oštěpem. Posléze byla členkou SSK Vítkovice a v roce 2018 přešla do Dukly Praha. Jejími trenéry byli Stanislav Šuška, Aleš Duda a poté trénovala ve skupině Jana Železného, ovšem posední dobou se připravuje sama. Zatím jejím největším úspěchem je stříbro z Berlína z roku 2018, což ji také vyneslo prvenství v anketě Atlet roku. Jejím osobním rekordem je 67,40 m z května 2019 z Offenburgu. V roce 2023 skončila druhá na Evropských hrách. V roce 2007 získala na domácím šampionátu stříbro v sedmiboji, jinak má ve své sbírce z mistrovství ČR dvě zlata, jedno stříbro a pět bronzů z hodu oštěpem. Atmosféru olympijských her zažila v Tokiu, ale díru do světa tam neudělala. V kvalifikaci skončila  šestnáctá a do finále se nepodívala. To chce v Paříži změnit. Že na to má, potvrdila na letošním evropském šampionátu v Římě, kde skončila pátá hodem 61,78. „Bylo to dobré. Směrem k dalším závodům však vidím nedostatky, na kterých musím zapracovat,“ líčila. „Musím učesat techniku. Fyzicky mám naděláno dost, ale házecí styl trochu hapruje,“ říkala v Římě oštěpařka, která je sama sobě trenérkou. „Sedí mi to, myslím, že mám na lepší výkon, to vím od začátku sezony, ale nedaří se mi to prodat. Musím se naučit pracovat s hlavou, pořád si věřit.“

Kdy startuje: 7. srpna v 10.25

 

Patrik Hájek

Nar.: 11. listopadu 1998

Na svém kontě má zatím dva starty na vrcholných mezinárodních akcích. Vloni na mistrovství světa v Budapešti, ani letos na evropském šampionátu v Římě se kladiváři Patrikovi Hájkovi nepovedlo projít z kvalifikace do finále. V Paříži bude mít třetí možnost. Už samotná účast na olympijských hrách je ale pro atleta pražské Dukly ohromným úspěchem a splněným snem. Čtrnáct let se připravuje pod dohledem českého rekordmana Vladimíra Mašky. ,,Jsem na něho zvyklý. Beru ho vlastně jako člena rodiny. Všechno jsem si poctivě vydřel. Žene mě touha něco dokázat,“ poznamenal před časem v jednom z rozhovorů. Hájkovým maximem je zatím výkon 76,49 metru z dubnového vrhačského závodu v Kolíně.

Kdy startuje: 2. srpna v 10.10

 

Volodymyr Myslyvčuk

Nar.: 25. dubna 1996

Ukrajinský rodák může Českou republiku reprezentovat od května. Účast na olympijských hrách v Paříži si zajistil díky postavení ve světovém žebříčku. V Dukle osmadvacetiletého kladiváře vede Dušan Král a svého svěřence, který trénuje zpravidla v noci po práci, velice chválí. ,,Má neskutečné nohy. Jeho potenciál je v tom, že nad tou disciplínou strašně přemýšlí,“ říká. V červnu vybojoval Myslyvčuk svůj premiérový domácí titul, když ve Zlíně poslal kladivo do vzdálenosti 75,48 metru. Osobní rekord si vytvořil v květnu v Kolíně na Memoriálu Josefa Hájka hodem dlouhým 77,31. Něco podobného by rád zopakoval i pod pěti kruhy v Paříži. ,,Pokaždé, když jdu na trénink, myslím na Evropu, svět a olympiádu,“ nezastíral svou motivaci v rozhovoru pro Českou televizi. Jeho dosavadním největším mezinárodním úspěchem je 5. místo z juniorského ME, kde závodil ještě v barvách Ukrajiny.

Kdy startuje: 2. srpna v 10.10

TEXT: ASC Dukla/pk, jc

FOTO: olympijskytym.cz

Zahájení olympijských her v Paříži (26. července) se kvapem blíží. Za armádní klub Dukla se na ně kvalifikovalo 29 sportovců v devíti odvětvích. V dnešním vydání představujeme skupinu atletů – běžců.

Nikoleta Jíchová (400 m př.)

Nar.: 29. srpna 2000

Říká o sobě, že není žádná rychlokvaška. Na dráze tuto pravdu Nikoleta Jíchová jenom potvrzuje. Rok co rok běhá čtyřstovku překážek ve stále kvalitnějších časech. Smolně jí utekla jen účast na mistrovství světa 2022 v Eugene. Velkou hlavu si z toho nedělala. Naopak, v tréninku pod vedením Jiřího Šimánka ještě přidala. V roce 2023 slavila premiérové vítězství na oblíbeném Memoriálu Josefa Odložila, kdy porazila favorizovanou Britku Jessie Knightovou. Pod hranici 55 vteřin se třiadvacetiletá atletka Dukly poprvé dostala na republikovém šampionátu v Táboře (54,88). K olympijskému limitu jí před letošní sezonou scházely pouhé tři setiny. ,,Cílím na něj, šance jej pokořit určitě existuje. Vím, že jsme na správné cestě. Hlavně potřebuji zůstat zdravá,“ předeslala s pokorou. Sen se jí splnil na červnovém mistrovství Evropy v Římě, kdy v semifinále proběhla cílem jako druhá v čase 54,59, čímž splnila ostrý olympijský limit a zároveň si na vrcholné atletické akci vybojovala premiérovou účast ve finále. V něm skončila na krásném 4. místě. Teď se už těší do Paříže.

Kdy startuje: 4. srpna ve 12.35

 

Vít Müller (400 m př.)

Nar.: 31. srpna 1996

Na trati 400 metrů překážek na domácích drahách kraluje již delší čas. Ve sbírce má už sedm titulů mistra České republiky, zlato vlastní i z hladké čtvrtky z halového domácího šampionátu. Nejčerstvějším a zároveň nejsladším triumfem je červnové vítězství ve Zlíně v osobním rekordu 48,41, čímž zároveň splnil ostrý olympijský limit. ,,Závod mi vyšel skvěle. Hodně mi k tomu pomohli i diváci,“ liboval si v cíli. První a zatím jedinou velkou mezinárodní medaili získal rodák z Nymburka na halovém ME 2021, kde ve štafetě spolu s Pavlem Maslákem, Michalem Desenským a Patrikem Šormem vybojovali stříbro. Premiéru na olympijských hrách zažil před třemi roky v Tokiu. V individuálním závodě dokázal postoupit do semifinále, a objevil se i v sestavě štafety na 4×400 metrů.

Kdy startuje: 5. srpna v 10.05

 

Tomáš Němejc (200 m)

Nar.: 24. února 2000

Jako první Čech po více než půlstoletí se dokázal na červnovém mistrovství Evropy probojovat do finále dvoustovky. Skončil šestý, což je výsledek, který se opravdu cení. V Římě si už v semifinále vytvořil osobní rekord (20,52), v souboji o medaile pak zaběhl čas 20,92. ,,Běžel jsem z druhé dráhy pod 21 vteřin, takže výkon v pohodě. Po semifinále jsem už neměl dostatek sil, chtěl jsem být alespoň osmý. No a dopadlo to ještě lépe,“ radoval se čtyřiadvacetiletý sprinter. Formu následně potvrdil i na republikovém šampionátu ve Zlíně ziskem premiérového titulu. Vedle vrcholové atletiky Němejc studuje práva na vysoké škole v Plzni. Skloubit obojí mu problém nedělá. ,,Docházka není povinná, takže si všechno plánuju podle sebe. Časově je to výhodné,“ říká na rovinu svěřenec Tomáše Najbrta.

Kdy startuje: 5. srpna 19.55

 

Ondřej Macík (200 m)

Nar.: 12. ledna 2001

S atletikou podle svých slov začal poté, co na halovém ME v Praze v roce 2015 viděl čtvrtkařského šampiona Pavla Masláka. „On je určitě to nejlepší, co český sprint měl. Je pro mě neuvěřitelná čest s ním závodit a trénovat v jednom klubu,“ vyznává se obdivně této již ikoně českých sprinterů. Nohy mu zdobí tetování, jedno z nich tvoří dohromady motivační nápis v angličtině. Na pravém stehně „possible“, na levém „why not“. A Ondřej Macík se skutečně řídí heslem, proč by nebylo možné dokázat i zdánlivě bláznivé věci. Před rokem na atletickém mistrovství republiky v Táboře zcela nečekaně překonal český rekord na dvoustovce časem 20,39, jímž o šest setin posunul dva roky starý národní rekord Jana Jirky.

„Tetování jsem si nechal udělat po loňské halové sezoně a řekl si, že bude takové moje motto,“ vysvětlil Macík pozadí ozdoby, která má jeho nohám dodávat sílu a ambicím neomezený rozhled. A v Dukle Praha má nyní zdatného partnera, na letošním šampionátu ve Zlíně se z premiérového titulu se radoval Tomáš Němejc, Macík za ním zaostal o dvě desetiny vteřiny. V Dukle Praha se připravuje pod vedením trenéra Michala Nováka, který spolupracuje i se snowboardcrossařkou Evou Adamczykovou. „On je nejvšestrannější trenér a úžasný člověk. Je vidět, že nám spolupráce funguje. Olympiáda je splněný sen,“ netají Macík.

Kdy startuje: 5. srpna 19.55

 

Tomáš Habarta (3000 m př.)

Nar.: 10. července 2003

V letošní sezoně zazářil jako kometa. Mladík Tomáš Habarta 18. května překonal starý český rekord Dušana Moravčíka z roku 1972, když na mítinku v Chorzowě zaběhl čas 8:22,68 minuty. Ten ještě vylepšil na mistrovství Evropy v Římě (8:21,83).  A nyní se raduje potřetí. V rankingu Road to Paris byl ještě začátkem července těsně pod čarou v žebříčku pro olympijské hry v Paříži, ale k účasti na sportovním svátku pod pěti kruhy mu pomohlo odhlášení kvalifikovaných atletů figurujících na postupujících místech.

Sportovat začal s míčem, hrál házenou, s běháním začínal až ve čtrnácti a prvního stýpla absolvoval o rok později. V dorostu dal dva kilometry za 6:20, což byl v této kategorii čtvrtý čas v republice. „Pak jsem to šel podruhé za 5:55 s pádem na příkopu. Tam se ukázaly první předpoklady pro tuto náročnou disciplínu,“ říká Tomáš Habarta.

Po rekordu v Polsku se mu ozval i nyní již bývalý rekordman Dušan Moravčík. „Volal mi hned druhý den a velmi mě to potěšilo. Pogratuloval a s upřímností řekl, že je hrozně rád, že jsem ho překonal,“ řekl Habarta s tím, že výkon Moravčíka byla fantazie. Jeho silnou stránkou je finiš. „Na stýplu je vždycky lepší, když máte síly ještě na konci. Jsou tam překážky, v cíli nikdo nechce plandat nohama. To je pak strašný pocit. Velkou roli hraje hlava,“ uvědomuje si nadějný atlet, krerý po příchodu do Dukly působí ve skupině Hakima Saleha. „Jít do Prahy, mezi tak dobré borce, byl pro mě obrovský impuls. Jsem tu s Damiánem Víchem, který pro mě byl vždycky vzor, Filipem Sasínkem, Honzou Frišem a dalšími. Díky fungování v této skupině přišlo tak výrazné zlepšení. Od minulého roku jsem se posunul o dvacet sekund, což je na této úrovni skvělé.“

Kdy startuje: 5. srpna 19.04

TEXT: ASC Dukla/pk, jc

FOTO: olympijskytym.cz

Za 85 metrů poslal Jakub Vadlejch oštěp při mítinku Diamantové ligy v Paříži, generálce na blížící se olympijské hry. Tentokrát jeho výkon stačil na třetí místo. Lepší hody předvedli vítězný Němec Julian Weber (85,91) a druhý Anderson Peters z Grenady (85,19).

Náčiní hvězdy armádního klubu Dukla se v neděli zapíchlo ve vzdálenosti 85,04. Ve čtvrté sérii se tímto pokusem posunul do čela, ale jeho soupeři se následně zlepšili. ,,Přes 85 metrů, za to jsem vždycky rád. Mohlo to klidně odlétnout, ale dnes jsem neházel úplně ideálně technicky. Věřím, že to přijde v ten správný moment a technicky házet budu,“ uvedl Vadlejch, mistr Evropy z červnového šampionátu z Říma, v nahrávce pro média.

TEXT: ASC Dukla/pk

ILUSTRAČNÍ FOTO: CPA

Steeplař Tomáš Habarta je 29. sportovcem Dukly, který bude Českou republiku reprezentovat na olympijských hrách v Paříži. Dvacetiletému atletovi k tomu pomohl posun na postupovou pozici ve světovém žebříčku.  

Habarta 18. května překonal starý český rekord Dušana Moravčíka z roku 1972, když na mítinku v Chorzowě zaběhl 3000 metrů překážek za 8:22,68 minuty. Čas ještě vylepšil na mistrovství Evropy v Římě, když proběhl cílem za 8:21,83.

Nyní se může radovat potřetí. V rankingu Road to Paris byl ještě začátkem července těsně pod kvalifikační čarou, ale k účasti na tomto sportovním svátku pod pěti kruhy mu pomohlo odhlášení atletů figurujících na postupujících místech.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: CPA

Na Stadionu mládeže ve Zlíně, kde se poslední červnový víkend uskutečnilo mistrovství republiky, vzal ve čtrnácti letech Vítězslav Veselý oštěp poprvé do ruky. Kdykoliv se sem vrací, přemůže ho nostalgie. Nyní se tu se svojí bohatou a úspěšnou kariérou rozloučil. Chtěl s náčiním v ruce, zdraví bylo proti.

V kariéře, kterou měl navzdory opakovaným zdravotním problémům složitou, vybojoval dvě olympijské bronzové medaile i tituly mistra světa a Evropy.

„Když jsem viděl program letošní sezony, říkal jsem si, že je to možná nějaké znamení. Že to ještě zkusím. Lákala mě olympiáda, mistrovství Evropy v Římě. Nakonec rozlučka ve Zlíně, i když v civilním oblečení, je také zajímavá,“ povídal Veselý, když mu diváci ve stoje aplaudovali.

Pořadatelé přemýšleli, že byste se loučil soutěžním hodem v závodu. Nemrzí vás, že to nakonec neklaplo?

„Ta představa byla, realita je jiná. Tělo už mě nepustilo ani do jednoho pokusu. Loni na jaře začaly problémy s ramenem. Táhly se. Řekl jsem si, že si dám pauzu. Jak jste starší, potřebujete nabrat síly. Ke konci prázdnin jsem cítil, že by to mohlo jít. Byl jsem odpočinutý, ale letos na jaře se do toho zase vložilo tělo. Objevily se problémy se zády, navázalo rameno, ztrácel jsem flexibilitu potřebnou k házení. Spělo to ke konci.“

S atletikou jste začínal v Hodoníně, poté přišel na řadu Zlín…

„Je to tak, oštěpařem jsem se stal ve Zlíně. Byl tady úžasný trenér Jaroslav Halva, který kdysi v Bánské Bystrici trénoval Honzu Železného a ten mi dal náhled na oštěp, který se ve mně udržel. Moc mě ovlivnil, tady jsem začal rozumět, co je oštěp.“

Kdy jste si naposledy hodil?

„Ještě jsem to zkoušel na tréninku v Praze, když jsem přiletěl z Afriky. Ale jen z trávy a lehkého pohybu, už mě to nepustilo ani do rozběhu. Nešlo to a doteď to nejde. Snažím se tělu vracet, co mi dalo. Budu o něj pečovat, naslouchat mu.“

Zdraví vás brzdilo už v začátcích kariéry, ale i tak přišla řada skvělých úspěchů. Jak se za svou atletickou cestou ohlížíte?

„Byla krásná, taková překvapivá. Vždyť ve dvaceti jsem úplně skončil s atletikou a za tři roky znovu začal, pak se to celé nastartovalo. Byly problémy, které jsem se učil překonávat. Všechno, co by vás v normálním životě potkalo během deseti let, jste schopni ve sportu prožít během jedné dvou sezon. Různá zklamání a nastartování… Bylo to úžasné, nemám si na co stěžovat. Končit po čtyřicítce, to se málokomu podaří a jsem za to vděčný. Bylo toho mnohem víc, než jsem si tenkrát vysnil. Je to pěkná cesta, ten sport. Krásných téměř 30 let s atletikou.“

A nejsilnější momenty kariéry?

„Užil jsem si je ke konci kariéry. Bronz z olympiády v Tokiu, ten byl hodně překvapivý. V osmatřiceti to od sebe člověk úplně nečeká. A také mistrovství republiky v Hodoníně, kde jsem hodil 86 metrů. Celou kariéru jsem emoce příliš neprojevoval, ale tady jsem si je dovolil.“

Takže to je více než světové zlato?

„Moskva byla také obrovsky silná, ale tam jsem to od sebe čekal a čekali ode mě i ti druzí. Když to ale od sebe nečekáte, má to svoje kouzlo.“

Podíváte se s chutí na olympijský závod v oštěpu, kde jste měl obhajovat bronz?

„Určitě. Těším se. Bude to dost zajímavé, průměr jde nahoru. Máme želízko na velmi silné pozici.“

Věříte Kubovi Vadlejchovi?

„Co se mu povedlo na Evropě v Římě, to bylo něco. Zlato k němu tak nějak patřilo a konečně si na něj sáhl. Je to věc, která ho neuvede pod tlak, ale naopak už je v pozici, kdy je tuhle energii schopný zužitkovat, aby mu to dalo sílu. Je to zkušený závodník a soupeři moc dobře ví, že v něm mají velice těžkého protivníka.“

Skončil jste jako aktivní sportovec. Kam povedou vaše další kroky?

„Nemám konkrétní plány. Budu se snažit dát si odstup i od atletiky. Prázdný prostor nebudu chtít hned něčím zaplnit. Pak může přijít něco nečekaného. Počkám a uvidím, co se vynoří. Cestu k trénování si nechci zavírat. Jsem pragmatik. Celý život házím oštěpem, a jestli můžu někomu předat nějaké know how, je to v téhle oblasti. Atletika je krásná, bude mě to k ní táhnout.“

TEXT: ASC Dukla/Jaroslav Cícha

FOTO: CPA

Bojoval o každý bodík. Po nedělním vystoupení na republikovém šampionátu ve Zlíně však už Víta Müllera světový žebříček zajímat nemusí. Čtyřstovku překážek zaběhl v novém osobním maximu 48,41 vteřiny, čímž zároveň splnil ostrý limit pro účast na olympijských hrách v Paříži.

Atlet armádního klubu Dukla tak vybojoval na domácích mistrovstvích sedmé zlato, z toho šesté v řadě. Po doběhu měl zákonitě obrovskou radost. ,,Poslouchá se to super, závod mi vyšel skvěle a odměnou je splněný limit. Hodně mi k tomu pomohli i diváci, je tady skvělá atmosféra,“ říkal v cíli sedmadvacetiletý rodák z Nymburka, jenž ze svého standartu z poslední doby ukrojil vteřinu.

Úžasným výkonem navíc stanovil nový rekord šampionátu. Čas Jiřího Mužíka z roku 2002 srazil o 51 setin vteřiny.

Třetí mistrovský titul získala oštěpařka oštěpařka Nikola Ogrodníková. Ve Zlíně poslala 600 gramů vážící náčiní do vzdálenosti 61,19 metru a suverénním způsobem převálcovala zbytek startovního pole. ,,Jsem spokojená. Po mistrovství Evropy jsem měla volnější režim, tak dobrý výkon jsem moc nečekala,“ poznamenala při hodnocení.

Z premiérového titulu se radoval sprinter Tomáš Němejc, který hladkou dvoustovku zaběhl za 20,58 vteřiny. Obhájce zlata z loňského roku z Tábora Ondřeje Macíka porazil o dvě desetiny vteřiny.

Vítězství na netradiční dvoustovce slavila Nikoleta Jíchová. Osmistovku ovládla Kimberley Ficenec a běh na 1500 metrů Jan Friš.

V oštěpařském sektoru v závodu mužů to „zacinkalo“ dvakrát. Stříbro vybojoval Jaroslav Jílek, bronz Martin Florian, ale zaskočil je obrovským zlepšením Kryštof Kozač z AK Škoda Plzeň, který hodil 79,13.

Stříbro přidal na hladké čtvrtce Patrik Šorm, když nestačil jen na svého reprezentačního kolegu Matěje Krska (AC TEPO Kladno).

Výsledky:

Muži: 200 m (vítr -0,2 m/s): 1. Němejc 20,58, 2. Macík (oba Dukla Praha) 20,78, 3. Jirka (Olymp Praha) 20,97. 400 m: 1. Krsek (TEPO Kladno) 46,04, 2. Šorm (Dukla Praha) 46,47, 3. Ščibráni (SSK Vítkovice) 46,85. 1500 m: 1. Friš (Dukla Praha) 3:43,86, 2. Boketta (Atletika Jižní Město) 3:44,37, 3. Zajíc (Univerzita Brno) 3:48,85. 400 m př.: 1. Müller (Dukla Praha) 48,41, 2. Tuček (Univerzita Brno), 3. Smolka (Hvězda Pardubice) oba 50,51. Oštěp: 1. Kozač (Škoda Plzeň) 79,13, 2. Jílek 72,91, 3. Florian (oba Dukla Praha) 72,86.

Ženy: 200 m (-3,0 m/s): 1. Jíchová (Dukla Praha) 23,88, 2. Kožuškaničová (USK Praha) 23,95, 3. Šafářová (Olomouc) 24,03. 800 m: 1. Ficenec (Dukla Praha) 2:00,68, 2. Štoudková (Blansko) 2:01,37, 3. Holubová (České Budějovice) 2:03,33. Dálka: 1. Volná (Škoda Plzeň) 625, 2. Černocká (Šternberk) 608, 3. Vokálová (Dukla Praha) 607. Oštěp: 1. Ogrodníková (Dukla Praha) 61,19, 2. Tabačková (Poruba) 57,32, 3. Sičaková (Škoda Plzeň) 57,21. Kladivo: 1. Holcová (Stará Boleslav) 63,97, 2. Valešová (Škoda Plzeň) 62,10, 3. Bártová (Dukla Praha) 60,53.

TEXT: ASC Dukla/jc, pk

FOTO: CPA

Celkem deset medailí vybojovali atleti armádního klubu Dukla v prvním dnu domácího šampionátu ve Zlíně. Ve čtyřech případech to byl kov nejvyšší kvality, tedy zlato.

V uplynulých čtyřech letech kraloval při mistrovství ČR v kladivářskému kruhu Patrik Hájek. Ve Zlíně ovšem jeho vítězná série skončila, když se musel spokojit „pouze“ se ziskem stříbrné medaile za 73,83. Přemožitelem se mu stal Volodymyr Myslyvčuk (na snímku), jenž hned při své premiéře na českém republikovém šampionátu vybojoval zlato díky hodu na 75,48 a potvrdil tak pozici lídra letošních tabulek.

Jan Veleba při své poslední kariérní individuální stovce příliš nezaostal na stovce za Zdeňkem Stromšíkem (SSK Vítkovice) a skončil druhý. Svou bilanci z domácích republikových šampionátů na stovce tak završil třináctým cenným kovem. Navíc byl finišmanem štafety, spolu se svými kolegy Stanislavem Jírou, Matyášem Koškou a Davidem Kolářem dosáhl času 40.17, což bohatě stačilo k prvenství.

Nejdelší běžeckou distanci šampionátu na pět kilometrů mezi muži zvládl nejrychleji Jan Friš v čase 14:08,02, Damián Vích přidal svou druhou medaili bronzovou. Přemožitele nenašel v dálkařském sektoru trojskokan Zdeněk Kubát.

Jedinou medaili pro Duklu mezi ženami získala Emma Maštalířová v trojskoku, kde skončila druhá.

Muži:

100 m: 1. Stromšík (SSK Vítkovice) 10,43, 2. Veleba (Dukla Praha) 10,48. Hod kladivem: 1. Myslyvčuk 75,48, 2. Hájek (oba Dukla Praha) 73,84. 3000 m př.: 1. Habarta (AC Slovácká Slavia Uherské Hradiště) 8:29,24, 2. Vích (Dukla Praha) 8:37,49. Trojskok: 1. Kubát (Dukla Praha) 15,77. 4×100 m: 1. Dukla Praha (Jíra, Koška, Kolář, Veleba) 40,17. Tyč: 1. Ščerba (Athletic Club Ústí n/L.) 567, 2. Bartoňek (Dukla Praha) 551. 5000 m: 1. Friš 14:08,02, …3. Vích (oba Dukla Praha) 14:15,65.

Ženy: Trojskok: 1. Vlková (AC TEPO Kladno) 12,98, 2. Maštalířová (Dukla Praha) 12,85.

TEXT: ASC Dukla/jc

ILUSTRAČNÍ FOTO: CPA

Držitel dvou bronzových olympijských medailí a mistr světa i Evropy v hodu oštěpem Vítězslav Veselý ukončil ve 41 letech veleúspěšnou kariéru. S fanoušky se oficiálně rozloučí v neděli na republikovém šampionátu ve Zlíně i s autogramiádou od 15 hodin.

„Děkuji všem, kteří mě v průběhu celé kariéry podporovali a byli velkou součástí mé cesty. Velký dík patří trenérům Janovi Železnému, Jaroslavovi Havlovi a Zdeňkovi Lípovi. Nesmím zapomenout ani na parťáky Petra Frydrycha, Jakuba Vadlejcha a Lukáše Lípu. Byla to úžasná jízda plná výzev, radostí a dřiny. Jsem vděčný za všechny zážitky a zkušenosti a těším se na další kapitoly svého života,“ uvedl Veselý na webu Českého atletického svazu.

Kariéra dlouholeté hvězdy armádního klubu Dukla byla pozvolná, ze začátku nijak blyštivá. S oštěpem Veselý začínal v patnácti letech v rodném Hodoníně, dlouho byl členem tréninkové skupiny světového rekordmana Jana Železného. Ale dočkal se. Jeho největším úspěchem je titul mistra světa z Moskvy 2013, má též zlato a dvě stříbra z evropských šampionátů a dva olympijské bronzy.

Na hry v Londýně 2012 letěl jako jeden z favoritů, ale finále mu nevyšlo, 83,34 metru stačilo jen na čtvrtou příčku. Po zpětné diskvalifikaci původně stříbrného Ukrajince Pjatnycji získal o pět let později dodatečně bronz.

Již předtím byl na OH v Pekingu. Při své premiéře na velké seniorské akci obsadil 12. místo. Následující rok na MS v Berlíně nepostoupil do finále, o rok déle na ME obsadil deváté místo.

V roce 2011 na MS v korejském Tegu skončil čtvrtý, když od bronzu jej dělilo pouhých 19 centimetrů. Skutečný průlom přišel v sezóně 2012. Na ME ve finále zaznamenal nejdelší hod a slavil zlato, o Londýně již byla řeč.

Výborně vstoupil i do sezóny 2013. Vyhrál tři závody Diamantové ligy a vše završil na mistrovství světa v Moskvě. Trápilo jej bolavé koleno, přesto se zde dočkal životního úspěchu. Ve finále poslal hned v prvním pokusu oštěp do vzdálenosti 87,17 metru a byl to hod vítězný.

Olympijskou medaili stejné hodnoty jako v Londýně nečekaně získal i v Tokiu. Když přišel z medailového ceremoniálu, prohlásil: „Nemám slov.“ Ale pak jich našel spoustu. „Ani jsem si něco takového nepředstavoval, to se přiznám. Je kouzelné, že se něco takového stalo,“ řekl s radostí.

„Já Londýn prožíval dost těžce, protože jsem tam byl favorit a pak si říkal, že takovou šanci na medaili už mít nebudu. A nikdy jsem si nepředstavoval, že se něco takového stane, ještě v takových letech.“

Blízko k cennému kovu měl i na ME v Mnichově 2022, kde nakonec skončil čtvrtý. Vůbec poslední závod absolvoval krátce poté na mítinku v Ústí nad Orlicí. Tam zvítězil výkonem 78,57 metru.

Největší úspěchy:

Olympijské hry: 2012 v Londýně a 2020 v Tokiu – bronz, mistrovství světa: 2013 v Moskvě – zlato, mistrovství Evropy: 2012 v Helsinkách – zlato, 2014 v Curychu a 2016 v Amsterdamu – stříbro, MČR: 6x zlato

TEXT: ASC Dukla/pk, jc

FOTO: CPA

 

Skvělými výkony se na zlatém mítinku Kontinentální Tour v polské Bydhošti prezentovali Nikoleta Jíchová a Vít Müller. Svěřenkyně Jindřicha Šimánka zvítězila na čtvrtce překážek v čase 55,43, Müller si zaběhl sezónní maximum (49,07) a skončil třetí.

Čtvrtá nejlepší žena z nedávného mistrovství Evropy v Římě potvrdila výbornou formu. Ve finiši si poradila s Zeney Geldenhuysovou z Jihoafrické republiky a Italkou Alicí Murarovou. ,,Upřímně musím říci, že se mi neběželo nijak skvěle. Po šampionátu jsem cítila silnou únavu, fyzickou i psychickou. O to víc si tohoto premiérového vítězství na zlatém mítinku cením. Jsem moc šťastná. Teď si trošku odpočinu a uvidím, co dál,“ poznamenala Jíchová.

Zatímco třiadvacetiletá blondýna má díky splněnému limitu start na olympijských hrách jistý, Müller musí směrem k Paříži stále bojovat o každý bod. Žebříčkově mu výsledek ze čtvrtečního mítinku zcela jistě pomůže. ,,Super čas, super umístění. Na druhou stranu jsem pokazil sedmou překážku, takže to mohlo klidně být i pod 49 vteřin. Ale potřeboval jsem upevnit pozici v rankingu, což se povedlo,“ těšilo atleta Dukly při hodnocení.

V Bydhošti zaběhl druhý nejrychlejší čas své kariéry. A to se před závodem necítil nijak exkluzivně. ,,Byl jsem takový ospalý. Ten čas mě překvapil. Když budu v lepším rozpoložení, nepokazím rytmus a nepřijde žádný přeběh, mohl bych určitě tři čtyři desetiny ještě srazit,“ je přesvědčen.

V neděli se představí na stříbrném mítinku v Poznani. ,,Rád bych formu potvrdil. Na republice, která je týden poté, bych už pak teoreticky překážky jít nemusel. Mám za sebou poměrně náročný program, hodil by se i odpočinek,“ řekl s úsměvem sedmadvacetiletý rodák z Nymburka.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

ILUSTRAČNÍ FOTO: CPA