Archiv rubriky: atletika

Krosové mistrovství České republiky v obci Dříteč, která leží mezi Pardubicemi a Hradcem Králové, přinesl nebývalý úspěch atletům Dukly Praha. Hvězdou závodu na 10 kilometrů byl Jáchym Kovář. Ze zlaté medaile se totiž radoval potřetí za sebou.

Na čele se pohybovala devítičlenná skupinka favoritů, Kovář se však na třetím kilometru rozhodl pro trhák a jediný, kdo dokázal na jeho nástup reagovat, byl Patrik Vebr. V konci měl víc sil atlet z Julisky, který se kromě krosů a dráhové atletiky věnuje i horským a trailovým běhům. Po proběhnutí cílem se Kovářovi časomíra zastavila na hodnotě 31:04, Vebr za ním zaostal o šest vteřin.

„Když to porovnám se dvěma předchozími tituly, kdy jsem si na trati vypracoval náskok a dobíhal osamocený, tak letos bylo vyhrát nejtěžší. Svou roli sehrálo i to, že trať nebyla tolik blátivá. Jsem šťastný, že se mi znovu povedlo vyhrát,“ uvedl vítěz na webu atletického svazu.

Mílařský závod, který měří čtyři kilometry, se stal kořistí Jakuba Davidíka. Mladý běžec, který se na dráze věnuje středním distancím, stlačil jako jediný čas pod dvanáct minut 11:57 a získal vůbec první titul v dospělé kategorii.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: archív

Jeho vrstevníci si už zpravidla lebedí ve sportovním důchodu. Sprinter Jan Veleba ne, ač brzy oslaví 37. narozeniny (6. prosince). Co víc, jeho závodní ambice stále sahají velmi vysoko. Ve vzduchu visí i reálná šance startu na olympijských hrách v Paříži. Postup chce vybojovat na květnovém mistrovství světa štafet (4×100 m) na Bahamách. ,,Vzhlížím k tomu. Rád si vždycky dávám vysoké cíle,“ přikyvuje.

Dlouholetý člen armádního klubu Dukla Praha se momentálně připravuje na Tenerife, kde jsou pro trénink v podzimním období ideální podmínky. Do halové sezony chce vstoupit ve formě, podobně jako se mu to povedlo letos v lednu, kdy si v Jablonci vytvořil osobní rekord na 60 metrů časem 6,64 sekundy. ,,Určitě se v hale pokusím zabojovat o mistrovství světa v Glasgow, ale nejde o prioritu. Bahamy se štafetou jsou mnohem důležitější,“ říká bez váhání.

Rozhodně se nejedná o nesplnitelný cíl. ,,Potřebujeme tam ale přiletět v maximálně možné formě. Jedině tak bude existovat naděje, že ostatní týmy překvapíme,“ poznamenal.

Češi (Zdeněk Stromšík, Jan Veleba, Eduard Kubelík a Ondřej Macík) se na šampionát kvalifikovali splněným limitem 38,84 sekundy v polovině srpna v Uherském Hradišti. Právě mladíci Kubelík s Macíkem nahradili dlouholeté členy Jana Jirku s Dominikem Záleským. ,,Chemie se vždycky nějaký čas vytváří. Věřím, že bude fungovat i nyní. Když vydrží zdraví, k velkým změnám v sestavě asi nedojde. To je ale spíše otázka na trenéra. Napoví samozřejmě i výsledky v halové sezoně.“

Venku si letos Veleba na hladké stovce doběhl pro šestý titul mistra republiky. V šestatřiceti obdivuhodný počin. Jeho oddílový a o mnoho let mladší parťák Ondřej Macík před ním smekl a vyzdvihl neuvěřitelné sprinterské bláznovství spojené s obrovským profesionalismem. ,,Jen doufám, že ještě nějaký čas rychlý budu,“ kontroval s úsměvem Veleba, spoludržitel národního rekordu na 100 metrů (10,16). ,,Snad na časy kolem osobáku navážu, sebevědomí je velmi důležité. Mladí mi už delší čas říkají dědku. Je fajn, že jim můžu jít příkladem.“

Na dráze je atlet pražské Dukly vskutku unikátem. K úspěchu hodlá využít i nesporné trenérské schopnosti. ,,Do přípravy investuju všechny vědomosti a síly. Olympiáda je pořádné lákadlo. Bůh ví, co bude potom. Běhat do čtyřiceti určitě nehodlám,“ pronesl s pokorou.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: CPA

Byla nepřehlédnutelná stejně jako na dráze. Na vyhlášení Atleta roku si dlouhovlasá blondýna Nikoleta Jíchová s úsměvem přišla pro cenu za osmé místo a premiérově tak v prestižní anketě nakoukla do TOP 10.

,,Super pocit. V minulosti jsem nebyla ani objevem roku, ani juniorem, takže jsem do hlavní desítky skočila dá se říci po hlavě. Je to velká odměna pro mě i mého trenéra Jindřicha Šimánka,“ poznamenala s pokorou třiadvacetiletá závodnice pražské Dukly.

Sama cítí, že uplynulá sezona byla průlomová. Jako třetí Češka v historii stlačila čas na 400 metrů překážek pod 55 vteřin, vedlo se jí na kvalitně obsazených mítincích doma i v zahraničí, na mistrovství světa v Budapešti to pak dotáhla do semifinále. ,,Jsem ráda, že nejsem žádná rychlokvaška. Všechno jde postupně a plynule,“ potvrzuje.

Kvalitními výkony si říká o čím dál větší pozornost atletické veřejnosti, sponzorů a médií. ,,Už o mě vědí, a to je dobře. Jsem zvaná na různé akce. Vše ale beru s rozumem i nadhledem. Dál pracuji na tom, abych byla ještě lepší.“

Pravdivá slova. Vždyť i v sobotu, v den vyhlašování ankety, absolvovala velmi náročný trénink s kamarádkou z reprezentace Ladou Vondrovou. ,,V krčském lese jsme šly kopce. Abych ji stíhala, musela jsem makat naplno. Únava byla veliká. Doufala jsem, že to večer přežiju a neusnu. I díky rodině a spoustě přátel se to naštěstí nestalo. Naopak jsem si pohodovou atmosféru moc užívala,“ svěřila se.

Období tvrdých objemových dávek jen tak neskončí. ,,Tréninky jsou opravdu dlouhé a těžké. Už mám za sebou soustředění na Šumavě. Za týden přijde další a pak letíme na měsíc do Jihoafrické republiky. Všechno jede podle plánu.“

Veškeré úsilí zákonitě směřuje k vrcholům příští sezony – evropskému šampionátu v Římě a olympijským hrám v Paříži. ,,Nechci nic zakřiknout. Evropu mám jistou, olympiádu na dosah. K ostrému limitu mi zbývají tři setiny. Jen musí vydržet zdraví,“ přeje si.

V zimě na halových mítincích Nikoletu Jíchovou často neuvidíte. ,,Nejsou tam překážky, takže hlavně proto. Chci se především pořádně připravit na venkovní sezonu,“ vysvětlila jasnou prioritu.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: CPA

Oštěpař Jakub Vadlejch opanoval potřetí v řadě prestižní anketu Atlet roku! Pomohl mu k tomu bronz z mistrovství světa, vítězství v Diamantové lize a nejdelší světový pokus roku 2023 (89,51 metru).

Na bronzovém stupínku se umístila mixová štafeta na 4×400 metrů, v níž se skvěle prezentovali Patrik Šorm a Vít Müller. V elitní desítce figuruje rovněž překážkářka Nikoleta Jíchová (8.).

Dalo se to očekávat. Jakub Vadlejch vybojoval na srpnovém mistrovství světa v Budapešti bronzovou medaili, a to spolu s celkovým vítězstvím v Diamantové lize a nejlepším výkonem sezony (89,51 metru) přesvědčilo 141 atletických funkcionářů, trenérů a žurnalistů, aby mu ve svazové anketě poslali nejvíc hlasů.

Vítěz posledních dvou ročníků byl v nejlepší desítce už po sedmé. Cenný kov z Budapešti je jeho čtvrtou medailí z globálních akcí za sebou a pátou celkově. Svěřenec Jana Železného v minulé sezoně přehodil magickou hranici 90 metrů a v letošním rankingu je světovou dvojkou.

„Sezona byla téměř perfektní,“ usmíval třiatřicetiletý závodník Dukly Praha. „V Budapešti to byl bronz, byla to už třetí světová medaile a chtěl bych ještě tři. To se neomrzí… Ale skvělých okamžiků bylo letos víc. Určitě vypíchnu světový výkon roku z Turku a finále Diamantové ligy v Eugene, kdy se mi povedlo porazit indického rivala Níradže Čopru.“

Při posezonním volnu se dostal i k činnostem, na které normálně nemá čas. „Tím mám na mysli kolo, které mám hrozně rád, ale v sezoně to s oštěpařským tréninkem nejde moc dohromady,“ prozradil a dodal, že je vyznavačem jízdy na silničním bicyklu.

„Jezdil jsem při dovolené na Šumavě, a to byla to úplná paráda. Vyrážím do hor. Kopce mám rád, jedu je pomalu, ale dojedu třeba na Kvildu. Kdysi, když jsem kolo ještě víc zapojoval do tréninku, jsem třeba pět dní za sebou ujel sto kilometrů. Vytrvalost mám, jen váha oštěpaře je trochu proti,“ usmíval se.

Do nové olympijské sezony nastoupí koncem listopadu s odhodláním. „Bude to chtít vydržet zdravý. Jinak všechno ukazuje, že jsme na dobré cestě. V přípravě se toho moc měnit nebude, hlavně to bude chtít překousat tréninkové dávky a pak ať se svět těší,“ prohlásil bojovně.

„Příprava bolí, ale já si bolest užívám. Mám rád každý moment své kariéry a nikdy bych neudělal nic jinak,“ přemítal a zahleděl se do blízké budoucnosti. „Proti mě stojí tři extrémně silní Indové, v olympijské sezoně se určitě zlepší Němci.“

Příští rok tak nebude podle pražského rodáka nic snadného. „Do Paříže se těším. Očekávám líté boje, všichni budou chtít hodit maximum, ale nemám se čeho bát. Budu chtít hodit o centimetr dál,“ dodal s úsměvem staronový král české atletiky.

Na předních místech atletické ankety se umístili i další atleti z Julisky. Patrik Šorm byl členem smíšeného čtvrtkařského kvarteta, které si na MS doběhlo pro senzační bronzovou medaili, a při vyhlášení v pražském hotelu Ambasador skončilo třetí. Osmou příčku obsadila překážkářka na čtyřistametrové trati Nikoleta Jíchová. Trenérem roku se stal Vadlejchův kouč Jan Železný. Objevem roku byl vyhlášen dvoustovkař Ondřej Macík.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: CPA

Nejkrásnější dny v roce prožívá Jakub Vadlejch. Po úspěšné sezoně, v níž hodil oštěpem nejdál na světě, ještě nemusel začít trénovat. Co si dopřává nejlepší atlet Dukly Praha?

„Tohle je jediný čas v roce, kdy si od atletiky opravdu odpočinu. A ono je to potřeba. V tréninkovém a závodním období oštěpem žiju od rána do večera. Teď nabírám nové síly, abych do přípravy na olympijskou sezonu vlétl v absolutní pohodě,“ vyprávěl svěřenec Jana Železného.

Volno, které mu začalo 20. září, si užíval. „Nejprve jsme měli českou dovolenou, pak v cizině a naposledy to bylo zase za hranicemi. Už se tam ale objevily tréninkové prvky,“ povídal držitel bronzu ze srpnového mistrovství světa v Budapešti. „Začali jsme pobytem na šumavské chalupě, což je moje srdcová záležitost.“

Rodinná dovolenka pokračovala v Turecku a pak byli v Tatrách. „Tam jsme od rána do večera chodili na túry a párkrát jsme to tak natáhli, že jsme se do hotelu vrátili až za tmy. Bylo to jenom o chození, žádná činka nebo něco takového. Ale byl to ten správný základ, abych měl do skutečné přípravy chuť,“ mínil.

Při tréninkovém volnu měl pochopitelně víc času na jedenapůlroční Emmu. „Během sezony jsem věčně pryč, na soustředění nebo závodím v cizině. Při tom není čas ani energie, abych si s dcerou užil a doma víc pomáhal. Teď na to byl prostor a s holkama jsem pobýval celou dobu. Volno se už ale pomalu krátí. Příprava začne kolem 20. listopadu,“ popisoval třiatřicetiletý závodník, který tento týden v anketě o nejlepšího armádního sportovce skončil třetím místě. Po vyhlášení přidal i zajímavý  závazek. ,,Kariéru jsem začínal relativně neúspěchy, v současnosti šplhám na Mount Everest a jednou na něj dolezu!“

Ze společenských událostí pražský rodák hned tak nevyjde. Už v sobotu večer bude favoritem ankety Atlet roku 2023.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: CPA

 

Čeká ho těžká šichta. Desetibojař Ondřej Kopecký přišel shodou nešťastných náhod o vrchol letošní atletické sezony, v té nadcházející tak půjde jeden závod za druhým, aby se posunul v žebříčku a kvalifikoval se na mistrovství Evropy v Římě. Jedině tak si udrží šanci zabojovat o olympijské hry v Paříži.

Už vloni si vybral pořádný kopec smůly. Zranění stehenního svalu vyřadilo svěřence Romana Šebrleho z účasti na ME v Mnichově i MS v Eugene. Letos nestartoval ani na světovém šampionátu v Budapešti. ,,V nominačním systému přede mě na poslední chvíli skočili kluci, kteří i s horšími výkony vyhráli národní šampionáty na svých kontinentech. Zůstal jsem bohužel první pod čarou,“ poznamenal zasmušilým tónem pětadvacetiletý vícebojař pražské Dukly.

Litovat bylo čeho. Kopecký si letos vytvořil osobní rekordy na překážkách, v kouli, disku i ve skoku o tyči. Formu potvrdil při srpnovém desetiboji v Edenu, kde nasbíral i bez účasti silnější konkurence 8074 bodů. ,,Alespoň jsem si dokázal, že jsem na to měl.“

Před měsícem absolvoval poslední desetiboj sezony ve francouzském Talence. Nyní už je v plném zápřahu na tu nastávající, kterou by měl zahájit lednovým mítinkem ve Francii. ,,Ranking je pro nás trochu nešťastný. Je jasné, že v zimě budu muset objet více sedmibojů a posléze i desetibojů, abych nastřádal body a nescházel na červnovém mistrovství Evropy,“ vysvětluje. ,,Jedině tam se ještě mohu kvalifikovat na olympiádu. Výkonnost by na to byla. Jen potřebuju, aby se všechno dobře sešlo,“ doplnil atlet s osobním rekordem 8310 bodů.

Start pod pěti kruhy je už od dětství Kopeckého velkým snem. ,,Jako malý kluk jsem hodně fandil právě Romanovi (Šebrlemu). Ale teprve až když nakouknete do vrcholové atletiky, tak zjistíte, o jak velký svátek se jedná. I proto bych ho chtěl zažít na vlastní kůži.“

Se Šebrlem načíná třetí rok spolupráce. ,,Jsem určitě spokojený. Vidím, že se pořád posouvám. Roman má skvělý přístup, vše se vždy snažíme konstruktivně rozebrat. Teď jsme na soustředění v Tatrách. Něco málo pozměníme. Jasně jsme si řekli, co udělat, aby nám olympiáda neutekla. Snad to vyjde.“

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: CPA

Dva zástupci armádního klubu Dukla pronikli do elitní desítky ankety o Atleta roku. Na třetí triumf v řadě může dosáhnout oštěpař Jakub Vadlejch, premiérově se mezi nejlepšími objevila překážkářka Nikoleta Jíchová. Šance na výborné umístění má také mixová štafeta na 4×400 metrů, která na mistrovství světa v Budapešti s Patrikem Šormem v sestavě získala nečekaný bronz.

Jméno vítěze vejde ve známost při slavnostním galavečeru v sobotu 4. listopadu. Těsně za TOP 10  skončili v hlasování 141 funkcionářů, trenérů a zástupců médií sprinter Ondřej Macík (11.) a oštěpařka Nikola Ogrodníková (13.).

TEXT: ASC Dukla/pk

FOTO: CPA

Nedávno zaběhl druhý čas historie. K pokoření letitého rekordu Dušana Moravčíka z roku 1972 scházelo Damiánu Víchovi na tříkilometrové trati s překážkami 1,2 vteřiny. Výkon 8:25,00 na mítinku Kontinentální tour v Záhřebu je pro atleta Dukly Praha obrovským povzbuzením do příští, olympijské sezony.

,,I pro mě osobně se jednalo o velké překvapení. Se zdravím jsem letos dost bojoval, tak dobrý čas jsem opravdu nečekal. Rozhodně mě tenhle výsledek nabíjí pozitivní energií do další práce. Chci se kvalitně připravit na vrcholy příštího roku,“ poznamenal pětadvacetiletý vytrvalec, jenž si osobní rekord posunul o více než sedm vteřin.

Jistou účast máte na evropském šampionátu v Římě. Jak trnitá cesta vede na olympijské hry do Paříže?

Mistrovství Evropy je na programu už v červnu. Vzhledem k tomu, že jsem splnil ostrý limit, půjde z hlediska přípravy o prioritu. Až poté budu sledovat situaci ve světovém žebříčku ohledně možného startu na olympiádě.

Vraťmě se ještě k závodu v Záhřebu. Rekord vám unikl o vlásek. Šlo si něco vyčítat?

Těžko říct. Nijak jsem čas během kroužení na oválu nesledoval. Myslel jsem, že běžím kolem hranice 8:35. Až na posledních deseti metrech jsem viděl, že probíhám cílem v mnohem rychlejším čase. Byl jsem obrovsky překvapený. Vím, že tam je i rezerva.

Ostrý limit pro OH v Paříži je 8:15,00…

Od mých možností je tenhle čas zatím hodně daleko. Kluci, kteří jej mají splněný, jsou pro mě spíše  vzory. Člověk se snaží běžet co nejrychleji, ale tato hranice je spíše snem. Musím být nohama na zemi. Možnost se kvalifikovat do Paříže vidím jen přes ranking.

Sebevědomí ale narostlo, ne?

Určitě. Osobák jsem si letos vylepšil o více než sedm vteřin. To mě velmi potěšilo a nabudilo do další práce.

Po květnovém mítinku v Jokohamě přišla více než dvouměsíční závodní pauza. Co se přesně přihodilo?

Bojoval jsem s virovým onemocněním. Přesně jsme nevěděli, jak s tím naložit. Byl přede mnou start na letní světové univerziádě v Číně. Raději jsme do toho v tréninku tolik nešlapali. Potřeboval jsem být fit. Teď víme, že šlo o dobré rozhodnutí.

V Chengdu jste skončil těsně čtvrtý. K medaili scházelo 66 setin vteřiny. Byl jste zklamaný?

Mrzelo to. Nebudu říkat, že ne. Jde o velkou akci, takovou malou olympiádu. Zdraví ještě nebylo stoprocentní. Šel jsem si to hlavně užít. V takové umístění jsem ani nedoufal, medaile by samozřejmě byla úžasná. Někdo holt čtvrtý být musí.

V polovině září jste si ještě střihl půlmaraton v Ústí nad Labem a skončil druhý. Co bylo záměrem?

Šlo o přání sponzora i okolnost, že mě už jiný závod v sezoně nečeká. Na silnici si to užívám. Přestože se běželo v nepříjemném počasí, cítil jsem se fajn. Zároveň jde i o dobré zjišťování, na jaké distance bych se v budoucnu případně mohl přesunout.

Láká vás i maraton?

Ještě jsem si ho nevyzkoušel.  Zůstaneme zatím jen u půlmaratonů. Vše naplánujeme až podle vývoje sezony. Prioritou je samozřejmě trojka s překážkami.

S trenérem Jakubem Holušou spolupracujete druhým rokem. V čem spatřujete největší přínos?

Kuba byl skvělý závodník. Za kariéru načerpal obrovské zkušenosti. Jeho psychické rady mi velmi pomáhají. Dokáže mě výborně nabudit. Progres vidím i v tréninkovém procesu. Věřím, že budu v příští sezoně zase o něco lepší.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: CPA

Vždycky je nejlepší zakončit sezonu vítězstvím. To se právě povedlo Jakubu Vadlejchovi v jednom z nejdůležitějších závodů sezony. Finálový mítink Diamantové ligy v Eugene mu vyšel na jedničku. Výkonem 84,24 metru porazil všechny oštěpaře včetně úřadujícího mistra světa a olympijského šampiona Níradže Čopry z Indie.

Diamantovou trofej získal atlet Dukly Praha po šesti letech, ve finále navázal na triumfy z let 2016 a 2017. „Cítil jsem se velmi dobře. Jeden hod jsem měl ještě delší, ale byl to centimetrový přešlap. Vždycky je těžké soupeřit s Níradžem, ale vítězství je pro mě velmi cenné,“ říkal Vadlejch na webu atletického svazu.

„Z pěti diamantovek jsem vyhrál tři, což je pro mě nejlepší statistika, co kdy byla. I to, že jsem byl nejhůře třetí, je pro mě nejlepší statistika. Loni jsem byl i šestý. Je vidět další progres, že můžu závodit se všema klukama a můžu je porážet,“ pochvaloval si závodník, jemuž patří nejlepší výkon letošního roku 89,51 metru.

Teď přichází období, na něž se velice těší. „Tohle je konec sezony a budu odpočívat a odpočívat. Budu ležet na posteli a nic víc,“ pokračoval. „Pro mě je nejvíc, že budu moci trávit víc a víc času se svou rodinou, s malou Emčou, která roste před očima. Dělá obrovské krůčky, které vidím jen přes kameru. Mrzí mě to, ale tak to je, člověk nemůže být na dvou místech najednou.“

TEXT: ASC Dukla/lan

ILUSTRAČNÍ FOTO: CPA

 

Sladká tečka. Jakub Vadlejch slaví třetí triumf v Diamantové lize! Na finálovém mítinku v americkém Eugene poslal oštěp do vzdálenosti 84,24 metru a o 44  centimetrů porazil svého největšího rivala Níradže Čopru z Indie, olympijského vítěze z Tokia. Třetí skončil Oliver Helander z Finska (83,74 m).

Závodník armádního klubu Dukla slavil celkové prvenství už v letech 2016 a 2017. V sobotní soutěži měl tři platné pokusy. Na zlato by stačil i jeho první, kdy oštěp doletěl na značku 84,01 metru. Čopru, mistra světa z Budapešti, porazil podruhé v sezoně.

TEXT: ASC Dukla/pk, lan

ILUSTRAČNÍ FOTO: CPA