Archiv rubriky: Aktualita

Již sedmnáct let drží světový rekord v hodu oštěpem čtyřiačtyřicetiletá Barbora Špotáková. A znenadání o něj málem přišla. Na Diamantové lize v Sia-menu se skvělým výkonem 71,74 m blýskla teprve osmnáctiletá Číňanka Jen C’-i. Druhý nejlepší hod historických tabulek. „Je jasné, že ten rekord někdy padne, nějak se s tím smířím, ale trochu by mě mrzelo, kdyby to bylo už teď,“ řekla Špotáková v Běchovicích při oslavách 130 let tohoto běžeckého závodu.

Byla na koncertu své oblíbené kapely Tři sestry v pražském Braníku a na telefonu jí naskočila zpráva od maminky. Informovala ji, že málem o rekord přišla. Jen C’-i v závodě hned prvním pokusem výrazně posunula své maximum, sbalila si náčiní a opustila stadion. Od historického maxima ji dělilo jen 54 centimetrů.

„Byl to šok, ale ten pokus hodila krásně,“ vyprávěl trojnásobný olympijský vítěz Jan Železný, který byl jako kouč Japonky Haruky Kitagučiové přímo v Sia-menu a druhý nejdelší hod historie viděl osobně. „Hodila to neuvěřitelně přes rameno a záda a už když oštěp vyletěl, říkal jsem si, že to bude sakra daleko. Pak jsem se na pokus díval ze záznamu a kdyby oštěp ještě trochu lépe položila, kdo ví, jak by to dopadlo,“ řekl Železný.

Mladá Číňanka je juniorskou mistryní světa z roku 2024, kdy porazila i o dva roky starší soupeřky. Na zahraniční mítinky vyrazila z Číny jen jednou v životě – vloni na přelomu května a června, kdy si zazávodila i na dvou největších českých mítincích, Memoriálu Josefa Odložila a Zlaté tretře. Ani jednou tehdy nepřehodila 58 metrů, v Praze skončila druhá, v Ostravě pátá. V Sia-menu přitom nebyla zdravotně zcela v pořádku, přesto si osobní rekord vylepšila o šest metrů.

„Měla celou ruku jako mumie. Ani mě nepřekvapilo, že po prvním pokusu už nepokračovala, po takovém zlepšení už to nemělo cenu,“ řekla Špotáková, která vysvětluje, že Jen C’-i je od pohledu jiný typ závodnice než ona sama. Špotáková byla původně vícebojařkou a i během oštěpařské kariéry dokázala například rychle běhat překážky. Robustní Číňanka je naopak vyloženě silovým typem.

„Taková byla i Osleidys Menéndezová,“ připomněla Špotáková svou předchůdkyni v rekordních tabulkách. „A během kariéry jsem takových závodnic zažila hodně. Mně byla sympatičtější ta atletičtější cesta po vzoru Honzy Železného, ale i silové závodnice mají své místo a třeba zase převezmou žezlo,“ uvažuje Špotáková.

„Do čtyřiceti jako já asi ale házet nebude. U oštěpařek, které házejí silou, je větší pravděpodobnost zranění a přetížení ruky,“ připomíná česká legenda, která se nyní věnuje svým mladým nástupkyním v Dukle Praha a vede také reprezentantku Nikol Tabačkovou.

„Snažím se trénovat, pořád se učím, ale myslím, že už mohu říct, že jsem trenérka,“ říká Barbora Špotáková, ale přiznává, že skloubit vše s rodinným životem je náročné. „Závodit se dvěma dětmi bylo extrémně náročné a teď je to možná ještě náročnější. Zatím se to ale zvládat dá a pořád mě to těší. Chce to jen najít rovnováhu, abych to nepřehnala,“ dodala Špotáková.

TEXT: ASC Dukla/Jaroslav Cícha
FOTO: CPA

Oštěpařský start prestižní Diamantové ligy vyhlíží Jakub Vadlejch s optimismem. Před pár dny se navnadil úspěšným vstupem do sezony, když vyhrál zlatý mítink Kontinentální tour v Tokiu a hlavně předvedl velmi pěkný výkon (85,24 m). V neděli v Rabatu a posléze v Římě (4. června) by slibnou formu rád potvrdil.

„Je nesmírně příjemné, když člověk sedm měsíců maká, pak přijede na závod a hodí za pětaosmdesát. Užíváte si pocit, že příprava šla správným směrem,“ říká pětatřicetiletý atlet armádního klubu Dukla.

V Rabatu jej čeká kvalitní konkurence. Odskočený je momentálně Rumesh Tharanga Pathirage ze Srí Lanky (89,37), ve startovní listině ale figurují i další velká jména. „Diamantovka bývá většinou ukázkou toho nejlepšího, co na světě je. Určitě se bude bojovat na vysokých metrech,“ předpovídá. „Nejdál jsem tam hodil osmdesát pět, kdybych to posunul, bylo by to fajn. Určitě by to přineslo i pěkné umístění,“ je přesvědčen. Pomoci by mělo i bouřlivé prostředí. ,,Byl jsem tam naposledy před osmi lety. Stadion je v pohodě, fanoušci jsou velmi charizmatičtí. Požene nás to.“

V týdnu před odletem do Maroka absolvoval na Julisce už pouze tonizační tréninky zaměřené na rychlost a dynamiku. V tomto duchu se pak ponese i následující blok. Červen má opravdu nabitý. V jeho polovině (16. 6.) se představí na Zlaté tretře v Ostravě, pak na dalším podniku Diamantové ligy v Dauhá (19. 6.). „Je to po dlouhé době, co jdou závody takhle rychle po sobě. Vždycky je tam nějaké zdravotní riziko. Moje tělo teď funguje dobře, takže si chci spíše udělat radost nějakým pěkným výkonem,“ neřeší náročnost programu.

V loňské sezoně provázely úřadujícího evropského šampiona vleklé zdravotní problémy. Především pak bolavé koleno. Momentálně je všechno jinak. „Když člověk bojuje se zraněním, je nastavení vždycky trochu jiné. Nyní se cítím moc hezky. Je mi pětatřicet, od první osmdesátky mě dělí sedmnáct let. Bolístky jsou a budou, musí se s nimi počítat. Ale mám fantastického fyzioterapeuta a trénink postavený na míru. Přesně vím, co potřebuju. Roli hraje i dávka štěstí. Pak tělo může fungovat. A funguje,“ poznamenal spokojeně.

Vadlejcha rovněž okysličila spolupráce s mladší generací – Slovákem Patrikem Michalcem a Kryštofem Kozačem z Olympu. „Jsou povahově skvělí. Čiší z nich mládí a energie. Já jim zase na soustředěních mohl předávat své zkušenosti. Byl bych rád, abychom se všichni tři uviděli v srpnu na mistrovství Evropy v Birminghamu.“

Na něm bude hvězda ASC Dukla obhajovat titul z před dvou let. Už teď se těší. „Pokud budu zdravý, tak se vždycky závodí příjemně. Z posledních evropských šampionátů mám stříbro a zlato. Získat medaili je vždycky těžké. Když ale budu dobře vyházený, technika bude ladit s dynamikou, tak by to špatné být nemělo.“

Tím mu však sezona pravděpodobně neskončí. V půlce září by se měl Vadlejch představit ještě na štědře dotované novince – Ultimate Championships v Budapešti. „Je to velké lákadlo,“ říká. „Problém je, že jsem vloni prakticky vůbec nezávodil a nemám skoro žádné body. Teď to musím objet, ať chci nebo nechci.“

Podnik světové atletiky dává mimořádnou motivaci. „Je extrémně dobře finančně ohodnocený. Vyhrát tam je jako vyhrát patnáct Diamantovek. To hovoří samo za sebe.“

Zároveň připomíná, že půjde hned po mistrovství Evropy o druhou nejvýznamnější akci roku. A konkurence bude tvrdá. „Je pouze osm míst. Dvě jsou už obsazená olympijským vítězem a mistrem světa. Dostat se tam nebude nic jednoduchého. Půjde o pořádnou výzvu.“

TEXT: Pavel Král

ILUSTRAČNÍ FOTO: CPA

Závodem na symbolických 130 metrů oslavili školáci i atletické legendy výročí založení běžeckého závodu z Běchovic do Prahy. Jeho první ročník se uskutečnil 27. května 1897, letos se v září poběží jubilejní 130. ročník. Akce připomněla význam Běchovic, které jsou nejstarším silničním běžeckým závodem s nepřerušenou tradicí na světě. A slavilo se opravdu ve velkém. Dnešní výroční běžecký závod odstartoval Jan Železný.

„Je to velká čest být tady po 129 letech ve stejný den, kdy tento závod ve tři hodiny odstartoval. Nazýváme to 130 let legendy, tedy 130. ročník,“ řekl předseda Českého atletického svazu Libor Varhaník. „Dnešním dnem jsme si chtěli připomenout onen okamžik, který nám dává možnost být pyšní na to, že Český atletický svaz může pořádat nejstarší nepřerušený silniční závod na světě. A zároveň jsme chtěli vytvořit pro děti z Běchovic symbolickou připomínku v podobě běhu na 130 metrů,“ doplnil Varhaník.

Před tím, než se na trať vydaly jednotlivé školní třídy, měli školáci příležitost proběhnout se společně s legendami české atletiky Romanem Šebrlem, Zuzanou Hejnovou a Barborou Špotákovou. Na startu spolu s nimi nechyběl ani samotný Varhaník.

Světový rekordman v hodu oštěpem Jan Železný se jako startér představil v historickém obleku, kterým připomněl legendárního startéra Rudolfa Richtera. Ten byl s Běchovicemi spojen jako kronikář a pořadatel dlouhých 58 let.

U slavnostního dne nechyběli ani dva dlouholetí účastníci závodu Vladimír Kříž a Miloš Šimon, kteří drželi cílovou pásku. První jmenovaný nasbíral nepřetržitě 61 účastí, ale zdravotní stav mu už další starty nedovoluje. Jeho velký kamarád Šimon jej tak zřejmě letos vyrovná.

„Můj první ročník byl v roce 1966. Tady to bylo trošku klidnější než dnes. Po závodě jsme šli s kamarády na pivo a mně se to tak líbilo, že jsem tehdy říkal: Kluci, to je tak prima závod, ten bych chtěl běžet padesátkrát. A ono se mi to splnilo,“ řekl Šimon.

Cílem pořadatelů je, aby jubilejní 130. ročník Běchovic přinesl rekordní počet účastníků. Dosud nejvíce běžců proběhlo cílem v roce 1982, kdy jich bylo 3552. V posledních letech byla kapacita omezena na 3333 běžců, takže rekord nemohl být překonán. Letos ale bude startovních čísel k dispozici více.

Světová rekordmanka v hodu oštěpem Barbora Špotáková před rokem slíbila, že možná letos poběží celou trať. „Já si na to věřím, ale čím víc se s tratí seznamuji, čím častěji sem jezdím, tím víc zjišťuji, jak je dlouhá i na motorce nebo v autě. A kopcovitá je opravdu pořádně. Ráda bych běžela, doufám, že se to podaří,“ řekla.

Premiérově by mohl závod absolvovat i bývalý světový rekordman v desetiboji Roman Šebrle. „Vždycky jsem si Běchovice chtěl zaběhnout, ale nikdy jsem se k tomu nedostal nebo neodhodlal. Nejsem v super běžecké formě, ale ještě je čas. Ta trať je zajímavá. Hrdlořezák na konci je úplně super,“ připomněl slavné stoupání.

Letošní závod Běchovice – Praha se uskuteční 27. září a tradičně bude také mistrovstvím České republiky v silničním běhu na 10 kilometrů.

TEXT: ASC Dukla/Jaroslav Cícha

FOTO: CPA

Prestižní Götzis (30. – 31. května) musel odpískat. Stopku Ondřeji Kopeckému vystavila bolavá záda. „Nejedná se o nic závažného. Je to jen trochu kouslé. Táhne se to se mnou od soustředění na Krétě,“ prozradil důvod absence na úvodním velkém podniku sezony osmadvacetiletý desetibojař. „Zazávodit si s těmi nejlepšími je samozřejmě lákavé. Atmosféra tam je jedinečná, ale člověk musí být stoprocentně fit, a to já nejsem,“ říká s rozvahou atlet ASC Dukla.

Definitivně se svěřenec Romana Šebrleho rozhodl po víkendovém Přeboru Prahy ve vícebojích, kde absolvoval sedm disciplín. „Nechtěli jsme to s trenérem více pokoušet. Něco jsme zkusili, ale odjet do Rakouska v tomhle stavu by nedávalo smysl. Na celý desetiboj to momentálně není.“

K tréninku tak momentálně ve výrazně intenzivnější míře přidává fyzioterapii a masáže. „Pořád hledáme příčinu. Velmi bolestivé je to hlavně při výšce.“

Největší pozornost Kopecký nyní upíná k mistrovství České republiky, které se uskuteční v polovině června v Brně. „Ještě vstřebávám únavu po třítýdenním soustředění. Forma by měla jít teprve nahoru. Dát dohromady záda je priorita. Na republice potřebuji být v plné síle. Půjde tam o důležité body do rankingu i potvrzení limitu (8000 bodů) pro účast na mistrovství Evropy v Birminghamu,“ uvedl vícebojař s osobním rekordem 8310 bodů.

Kvalitní výkon by mohl přijít i díky zdravé rivalitě s dalšími dukláky – Tomasem Järvinenem a Vilémem Stráským. Ukázalo se to už v zimě na halovém šampionátu v Ostravě, kde všichni tři překonali v sedmiboji hranici 6000 bodů, což je výrazná známka kvality. „Tomas je obrovský talent. My s Vilémem zase rádi dřeme a máme i více zkušeností. Pro vzájemné soupeření je to ideální kombinace a zároveň motivace neustále se posouvat,“ doplnil Kopecký.

TEXT: Pavel Král

FOTO: CPA