Již sedmnáct let drží světový rekord v hodu oštěpem čtyřiačtyřicetiletá Barbora Špotáková. A znenadání o něj málem přišla. Na Diamantové lize v Sia-menu se skvělým výkonem 71,74 m blýskla teprve osmnáctiletá Číňanka Jen C’-i. Druhý nejlepší hod historických tabulek. „Je jasné, že ten rekord někdy padne, nějak se s tím smířím, ale trochu by mě mrzelo, kdyby to bylo už teď,“ řekla Špotáková v Běchovicích při oslavách 130 let tohoto běžeckého závodu.
Byla na koncertu své oblíbené kapely Tři sestry v pražském Braníku a na telefonu jí naskočila zpráva od maminky. Informovala ji, že málem o rekord přišla. Jen C’-i v závodě hned prvním pokusem výrazně posunula své maximum, sbalila si náčiní a opustila stadion. Od historického maxima ji dělilo jen 54 centimetrů.
„Byl to šok, ale ten pokus hodila krásně,“ vyprávěl trojnásobný olympijský vítěz Jan Železný, který byl jako kouč Japonky Haruky Kitagučiové přímo v Sia-menu a druhý nejdelší hod historie viděl osobně. „Hodila to neuvěřitelně přes rameno a záda a už když oštěp vyletěl, říkal jsem si, že to bude sakra daleko. Pak jsem se na pokus díval ze záznamu a kdyby oštěp ještě trochu lépe položila, kdo ví, jak by to dopadlo,“ řekl Železný.
Mladá Číňanka je juniorskou mistryní světa z roku 2024, kdy porazila i o dva roky starší soupeřky. Na zahraniční mítinky vyrazila z Číny jen jednou v životě – vloni na přelomu května a června, kdy si zazávodila i na dvou největších českých mítincích, Memoriálu Josefa Odložila a Zlaté tretře. Ani jednou tehdy nepřehodila 58 metrů, v Praze skončila druhá, v Ostravě pátá. V Sia-menu přitom nebyla zdravotně zcela v pořádku, přesto si osobní rekord vylepšila o šest metrů.
„Měla celou ruku jako mumie. Ani mě nepřekvapilo, že po prvním pokusu už nepokračovala, po takovém zlepšení už to nemělo cenu,“ řekla Špotáková, která vysvětluje, že Jen C’-i je od pohledu jiný typ závodnice než ona sama. Špotáková byla původně vícebojařkou a i během oštěpařské kariéry dokázala například rychle běhat překážky. Robustní Číňanka je naopak vyloženě silovým typem.
„Taková byla i Osleidys Menéndezová,“ připomněla Špotáková svou předchůdkyni v rekordních tabulkách. „A během kariéry jsem takových závodnic zažila hodně. Mně byla sympatičtější ta atletičtější cesta po vzoru Honzy Železného, ale i silové závodnice mají své místo a třeba zase převezmou žezlo,“ uvažuje Špotáková.
„Do čtyřiceti jako já asi ale házet nebude. U oštěpařek, které házejí silou, je větší pravděpodobnost zranění a přetížení ruky,“ připomíná česká legenda, která se nyní věnuje svým mladým nástupkyním v Dukle Praha a vede také reprezentantku Nikol Tabačkovou.
„Snažím se trénovat, pořád se učím, ale myslím, že už mohu říct, že jsem trenérka,“ říká Barbora Špotáková, ale přiznává, že skloubit vše s rodinným životem je náročné. „Závodit se dvěma dětmi bylo extrémně náročné a teď je to možná ještě náročnější. Zatím se to ale zvládat dá a pořád mě to těší. Chce to jen najít rovnováhu, abych to nepřehnala,“ dodala Špotáková.
TEXT: ASC Dukla/Jaroslav Cícha
FOTO: CPA
