Kvalifikaci na svém sedmém mistrovství Evropy (!) oštěpař Jakub Vadlejch zvládl bez problémů. Ač nepřekonal limit 82 metrů, stačil mu v teplém počasí, které má v oblibě, k postupu jediný pokus (80,92). Jeho soupeři tak dlouhý hod nepředvedli. K obhajobě zlata z Říma 2024 nastoupí hvězda ASC Dukla v sobotu večer.
„Šel jsem ve druhé skupině. Měl jsem přehled. Když jsem hodil necelých jednaosmdesát metrů, tak jsem si říkal, že nebudu zbytečně ztrácet síly,“ prozradil své myšlenkové pochody.
Dobře vypadal už při rozcvičování. Ač šetřil energii, dokázal z minimálního rozběhu poslat oštěp k pětasedmdesáti metrům. V první sérii předvedl 80,92 m a pak už jen čekal, zda bude nucen pokračovat. Nestalo se. Přiblížil se pouze Ital Giovanni Frattini, jenž zaznamenal osobní rekord 80,54. „Za ty roky tuším, co by mi k určitým metrům mělo pomoci. To jsem se snažil plnit a povedlo se,“ těšilo ho.
Samotný pokus podle jeho slov nebyl žádný zázrak, ale naštěstí ho podle oštěpařské hantýrky dohodil. „Letěl k té žluté čáře, tak jsem byl moc rád. Průměrově jsme měli skupinu spíše slabší, nemusel jsem házet dál.“
Den volna se mu náramně hodí. „Tady někdo přemýšlel, že nám ho dal. Je to fantastické,“ rozplýval se.
První kvalifikační skupinu vyhrál Vadlejchův německý kamarád Julian Weber (84,02). Na vzájemný souboj ve finále se český reprezentant těší. „Co jsme se spolu bavili, tak měl také spoustu zdravotních problémů. U něho to bude asi také o tom, jak se před finále probudí. On je velký závodník, určitě hodí daleko. Pro mě je zcela jistě největší hrozbou,“ potvrdil.
Recept pro boj o medaile má jasně daný. „Prvním cílem je zajistit si v prvních třech pokusech osmičku, ideálně trefit krásný hod, jako v květnu v Japonsku, ale nechci mít velké oči,“ připomněl své sezónní maximum 85,24 z Tokia.
Rovněž by mohly hrát velkou roli povětrnostní podmínky. Ty byly ve čtvrtečním odpoledni ideální. Oštěpaři však jako jediní absolvují finálový závod z opačné strany než kvalifikaci. „Je to zajímavost. Uvidíme, jak to bude vypadat. Během Diamantových lig se tu hází výborné výkony, takže se máme na co těšit,“ je přesvědčen.
Pětatřicetiletý stříbrný medailista z olympiády v Tokiu prožil před odletem do Birminghamu období, v němž se opět ozvaly různé bolístky. Na kontě má jen čtyři starty. Sezonu načal nadějným výkonem na Grand Prix v Tokiu, pak přišly Diamantové ligy v Rabatu, Římě a Dauhá, kde ale atakoval pouze osmdesátimetrovou hranici. Znovu jej začalo limitovat koleno, tentokrát pravé.
Téměř dva měsíce se dával dohromady. Podle svých slov ale přicestoval do Velké Británie už ve stoprocentním stavu. „Na závěrečném soustředění jsem tušil, že na tom jsem dobře. Jde jen o to, do jaké míry se mnou tělo bude spolupracovat. Zatím to vypadá dobře, ale nechci to zakřiknout. Teď půjdu celý do ledu. Uvidím, jak se zítra probudím a hlavně pozítří,“ svěřil se novinářům.
Velké vedro Vadlejchovi vyhovovalo. „To mě někdo nahoře asi vyslyšel.“ V sobotu by se však v Birminghamu mělo výrazně ochladit, údajně v době finále na pouhých 21 stupňů. „Snad se ta předpověď nepotvrdí. Když tak se celý namažu finalgonem,“ prohodil s úsměvem.
Ve čtvrteční kvalifikaci Vadlejch jasně ukázal, že formu má. V Birminghamu jej bude čekat páté evropské finále v kariéře. Coby nejlepší český atlet poslední doby ví, že očekávání a tlak na jeho osobu jsou velká. „Snažím se to absolutně nevnímat. Oštěp miluju, minimálně dva roky chci ještě házet. Uvidíme, co přijde v sobotu.“
TEXT: Pavel Král
FOTO: CPA
