Na slavnostní přivítání českých medailistů po návratu z atletického ME v Mnichově dorazila bronzová oštěpařka Barbora Špotáková s úsměvem, ale bez medaile. „Zapomněla jsem ji,“ sdělila suše jednačtyřicetiletá legenda.
„Dopadlo to stejně, jako když jsem si na kvalifikaci připravila ionťák, ale nechala ho stát na stole. Prostě jsem roztržitá,“ culila se dvojnásobná olympijská vítězka a světová rekordmanka, jejíž cenný kov na akci, které se zúčastnil i stříbrný z oštěpařské soutěže mužů Jakub Vadlejch, nakonec doputoval.
Následky sobotního finále závodnice Dukly ještě cítí. „Jednak rameno, levou kyčel, která blokuje nohu, a levý kotník. Logicky tyhle tři věci. To má asi každý oštěpař,“ líčila. „Teď si připadám extrémně bolavá, ale věřím, že se zvládnu dát dohromady na poslední dva závody sezony.“
Ohledně pokračování veleúspěšné kariéry, si nechává zadní vrátka. „Medaile by mohla být motor, zároveň i špunt za tím vším. Ale kdo ví,“ uvedla a zopakovala, že si nejspíš dá pár měsíců na rozmyšlenou.
To o deset mladší Vadlejch plánuje vydržet na nejvyšších příčkách co nejdéle. „Za poslední tři akce se mi podařilo získat tři medaile. To jsem si nedokázal ani představit a doufám, že v tom budu pokračovat,“ prohlásil druhý z loňských OH v Tokiu a třetí z červencového MS v Eugene.
Svěřenec světového rekordmana Jana Železného připomněl, jak je cesta k medailím náročná. „Musí se neustále dřít. Já jsem měl jako junior obrovský potenciál, ale z něj se pak musí vykřesat budoucí medailista,“ dodal další slavný duklák.
TEXT: ASC Dukla/lan
FOTO: ČAS/Tomáš Edlman
