Archiv rubriky: vodní slalom

Dva víkendy a čtyři nominační závody rozhodly o složení české reprezentace vodních slalomářů pro letošní rok. A dařilo se závodníkům armádního sportu, hned pětice závodníků z ASC Dukla si zajistila místo pro závody Světového poháru, mistrovství Evropy a mistrovství světa. A také možnost získat první body do olympijské kvalifikace pro olympijské hry v Los Angeles 2028. K již jistému kajakáři Jakubu Krejčímu přibyly o tomto víkendu slalomářky Tereza Kneblová, Tereza Michalová a Martina Satková, doplnila je kajakářka Kateřina Beková.

Vedle Krejčího měl díky medaili z loňského světového šampionátu jisté místo na kajaku Jiří Prskavec a o třetí příčku si to rozdali v přímém souboji Vít Přindiš a další jezdec z Dukly Matyáš Novák, bronzový medailista v kayakcrossu z loňského mistrovství světa. V závěrečné finálové jízdě zajel Novák skvěle, ale osudnou se mu stala dvouvteřinová penalizace za dotek na jedné z posledních branek. Hned za ním startující Přindiš, mistr světa z roku 2022, toho dokázal využít a jeho čas o sedm desetin sekundy lepší jej vrátil po roční pauze mezi reprezentační trio. Novák se do reprezentačního výběru dostal alespoň v kayakcrossu a na kajaku bude členem týmu U23.

Slalomářka Kneblová již v sobotu v Troji navázala na druhé a první místo z minulého týdne a celkové pořadí nominace vyhrála po dnešním druhém místě o jeden bod před dnes vítěznou Satkovou. „Je to fakt super. Jsem hrozně ráda, že to šlo o hodně líp než loni, protože pro mě to byl stres fakt až do poslední chvíle a nedělalo mi to úplně dobře. Můžu se soustředit na ty větší závody, který mě čekají, a hrozně se na to těším,“ říkala spokojená Kneblová.

Třetí do reprezentačního týmu je Tereza Michalová, která pod dívčím jménem Fišerová získala několik medailí na velkých akcích. Loňskou sezonu kvůli mateřským povinnostem vynechala, ale i přes velmi krátkou přípravu dokázala, že ze svého vodáckého umění nic neztratila, a místo v reprezentaci si prakticky pojistila již sobotním třetím místem. „Řekla bych, že stoprocentní spokojenost. Sice jsem do toho nastupovala s tím, že bych byla velice ráda, kdyby mi repre klapla hlavně na kajaku, ale před měsícem jsem se rozhodla, že budu startovat i na singlu. A jsem vlastně ráda, že se to vůbec podařilo,“ líčila Tereza Michalová. „Kajak mě mrzí, ale ukázala jsem sama sobě, že pořád dokážu bojovat s top závodnicemi a myslím si, že 13 měsíců po porodu to byl dobrý výkon.“

S Amálií Hilgertovou se o první místo pořadí kvalifikace podělila Kateřina Beková, která ve všech čtyřech závodech předvedla spolehlivé a vyrovnané jízdy. Na třetím místě šla do závěrečné jízdy Satková, ale ta se jí příliš nevydařila a na třetí příčku se prokousala Bára Galušková, mladší sestra Antonie, která se do reprezentace navzdory dvěma vítězstvím ve čtyřech kvalifikačních závodech nedostala.

Do A týmu kategorie U23 se probojovali z ASC Dukla v disciplíně kajak Matyáš Novák, Martin Rudorfer a Olga Samková, pro disciplínu kanoe Martin Kratochvíl, Tereza Kneblová a Anna Fabianová.

TEXT: ASC Dukla/Jaroslav Cícha
FOTO: CPA

Vloni k němu paní Štěstěna příliš přívětivá nebyla. Medaile z mistrovství světa i Evropy v kategorii do 23 let mu doslova protekly mezi prsty. Nadějný vodní slalomář Martin Kratochvíl nyní doufá, že se karta obrátí. Rád by se poprvé v kariéře prosadil do seniorské reprezentace.

„Touha to zvládnout je opravdu velká. Cítím, že formu mám. Už jednou jsem byl velmi blízko, teď přichází další šance,“ říká dvaadvacetiletý kanoista z armádního klubu Dukla před nominačními závody v pražské Troji (9. – 10. a 16. – 17. 5.).

Koho považujete za největší konkurenty?

Vaška Chaloupku, Jířu Prskavce a bráchu Lukáše. Ale jsou tam i další velmi dobří singlíři. Kvůli nedostatku vody se první dva závody přesunuly z Trnávky do Troji. Tam to máme všichni naježděné, očekávám hodně vyrovnané bitvy.

Poslední rok máte možnost ještě startovat na vrcholných akcích i mezi třiadvacítkáři. Pódium je po čtvrtých místech určitě velkým lákadlem…

Chci to samozřejmě prolomit. K tomu ale potřebuji zvládnout právě nominace.

Zmínil jste mladšího bratra Lukáše. On na loňském MS do 23 let ve francouzském Foix získal titul, vy jste byl těsně pod bednou. Co se vám honilo hlavou?

V průběžném pořadí jsem figuroval na třetím místě a nahoře na startu byl už jen brácha. Bylo to těžké. Hodně jsem mu přál a zároveň věděl, že pokud zajede, budu čtvrtý. Bolelo to. Ale vyčítal jsem si hlavně svůj hloupý šťouch. Nebýt toho, byl by brácha první a já druhý, což se v historii vodního slalomu v mužské kategorii ještě asi nestalo. Medaile z této kategorie mi zkrátka schází. Dvakrát jsem byl čtvrtý na ME a jednou na MS. Na světovém šampionátu v Krakově bych to letos rád změnil.

Trénujete v jiných klubech. Sdělujete si poznatky?

Ano, přestože se občas delší dobu nevidíme. Brácha absolvoval přípravu v Austrálii, já ve Spojených arabských emirátech. Pořád si píšeme, řešíme spolu závody. Velmi si přejeme a podporujeme se.

Měříte 190 centimetrů. Byl vodní slalom vždy jasnou volbou?

Úplně na výběr jsem neměl. (směje se) Táta (Jiří Kratochvíl byl nedávno uveden do síně trenérské slávy České trenérské akademie – pozn.) byl dlouho šéftrenér juniorské reprezentace, brával nás s bráchou na soustředění. Slalom měl jasnou prioritu. V Olomouci jsme měli skvělou tréninkovou skupinu. Zmínit mohu Martina Rudorfera, Terku Kneblovou či Matyáše Nováka, kteří jsou nyní také v Dukle. Vodu bychom za nic nevyměnili. Dělat jiný sport mě nikdy moc nelákalo.

Vaším osobním trenérem je Pavel Foukal. Na čem jste v přípravě nejvíce pracovali?

Na dynamice. Jsem rád, že se to projevilo už na dubnovém rankingovém závodu v Markkleebergu, kde jsem v short slalomu skončil druhý. To mi psychicky hodně pomohlo, sebevědomí před nominacemi stouplo.

Promlouvá vám do duše stále i otec?

Teď už tolik ne. Ale tím, že je trenér a rozumí tomu, nějaká rada z jeho strany vždycky přijde.

Často praktikoval v tréninku atypické, netradiční prvky. Třeba i mimo kanál. Jak jste s bratrem vnímali jeho metody?

Byli jsme tak vychovávaní odmala, takže nám to zvláštní moc nepřišlo. Hlavně ale kladl důraz na kvalitní techniku, což je základ úplně všeho.

Vodní slalom je hodně i o hlavě. Je psychika vaši silnou stránkou?

Mám výhodu v tom, že jsem spíš flegmatik. Nervózní nebývám, v trati už nic kolem sebe nevnímám.

Studujete FTVS. Jaký obor?

Trenérství, specializace kanoistika.

Jak vůbec zvládáte kombinaci vysoké školy s vrcholovým sportem?

Ve škole mi vycházejí vstříc, mám individuální plán. Zatím zvládám obojí.

TEXT: Pavel Král

FOTO: CPA

 

 

V kategorii kajakářů má díky stříbru z loňského mistrovství světa reprezentaci pro nadcházející sezonu jistou. Ne tak v kayakcrossu, v němž je úřadujícím mistrem Evropy. Čtyřiadvacetiletý Jakub Krejčí jednoznačně po místence v atraktivní olympijské disciplíně touží. Stačí jediné, uspět ve víkendových nominačních závodech v Troji.

Pojedou se v rámci Českého poháru tři, každý složený z časovky a vyřazovací části. Tedy celkem 3× časovka a 3× vyřazovací jízdy. Do konečného pořadí se započítají čtyři nejlepší výsledky.

Ve hře už budou pouze dvě místa. Matyáš Novák, Krejčího oddílový kolega z Dukly, jednu ze tří kvót obsadil ziskem světového bronzu.

Bude to ostré?

(směje se) Asi jako každý kayakcross. Počasí by nám mělo přát. Věřím, že to bude hezky strávený víkend v Troji.

Co vzájemná rivalita s Matyášem Novákem či Martinem Rudorferem, jenž v kayakcrossu rovněž dokáže zajet výborně?

Všechno je mezi námi zesílené tím, že jsme ze stejné tréninkové skupiny. Vidíme se každý den. Ale nijak to neprožíváme. V kayakcrossu hraje často roli i nějaká ta náhoda a štěstíčko. Uvidíme, co přinese sobota a neděle.

Jste silově výborně vybavený závodník. Často berete medaile už v časovkách. Ta je v programu nominačních závodů hned třikrát. Vnímáte to jako výhodu?

Ano, protože to mám jen ve svých rukou. Těším se na ni víc než na vyřazovací jízdy. Nebudou to takové nervy. Půjde o hodně. Nechci se celou sezonu na crossové závody dívat jen ze břehu.

Ve slalomu máte reprezentaci zajištěnou. Vloni jste ale úspěšně kombinoval obě disciplíny. Z kayakcrossu máte zlato z ME a bronz z MS v časovce. Touha uspět bude enormní, že?

Příprava byla podobná jako ta před rokem. Cross není úplně na druhé koleji, ale celkově ho trénujeme míň. Není tak technicky náročný jako slalom. V něm je cit pro vodu mnohem důležitější, velkou roli proto hrají vytrvalostní objemy. Ale na podzim jsme byli na Réunionu, kde jsme se tři týdny věnovali čistě jen kayakcrossu. Nyní, s blížícími se nominacemi, jsme jej zařazovali do plánů častěji.

Kanál v Troji znáte jako své boty. Může vás něco zaskočit?

Troja mi sedí, ale ona sedí všem. (směje se) Máme tam nejvíc natrénováno. Vloni tu Martin Rudorfer urval svou první medaili ve Světovém poháru. Matyáš je v crossu taky skvělý. O motivaci mám tedy postaráno.

Ještě k přípravě. Proběhla podle očekávání? Zvládl jste ji bez zdravotních komplikací?

Co jsme plánovali, to jsme odjezdili. Máme z čeho brát. Sedm týdnů jsme pobývali v Austrálii, pak jsme ještě odletěli na přípravný kemp do Oklahomy, kde se letos uskuteční mistrovství světa a pojede se tam i olympijský závod v roce 2028.

Jaké jsou dojmy?

Kanál se bude asi ještě hodně měnit. Přecházelo se na jiný systém překážek, ještě to nemají úplně vyladěné. Jsou tam místa, kde se voda hodně mění, je to sem tam i hodně mělké. Moc špatných tréninků jsem však neměl. Znám ale lépe postavené tratě.

Tréninku se nevěnujete jen na vodě. Velkou pozornost upínáte k posilovně i běhu. Kanoista Martin Fuksa nedávno prohlásil, že poběží Pražský maraton. Láká vás někdy v budoucnu podobná výzva?

Touha tady je. Jednou bych si rád odběhl nějaký větší závod. Běhání mě baví, v poslední době jsem tuto část přípravy zintenzivnil. Snad někdy v budoucnu přijde příležitost.

TEXT: Pavel Král

FOTO: CPA

Vloni Tereze Kneblové aplaudovala celá Troja. V kayakcrossovém svěťáku si své soupeřky před zaplněnými tribunami doslova povodila. Vychutnala si českou hymnu, čišely z ní pozitivní emoce. Brzy se na oblíbené místo vrátí v rámci nominačních závodů (25. – 26. dubna). V atraktivní olympijské disciplíně vodního slalomu hodlá potvrdit roli jedné z favoritek, probojovat se do reprezentace a zajistit si tak účast na vrcholech sezony.

,,Startovní pole je dost nabité, ale věřím si, i když cross je často nevyzpytatelný,“ říká svěřenkyně Lukáše Kubričana, jež se před pár dny vrátila ze zahraničního kempu v Oklahomě.

Zítra oslavíte 23. narozeniny. Co by pro vás bylo nejlepším dárkem?

Jak už bylo řečeno, blíží se crossová nominace v Troji. Tahle disciplína je pro mě velmi zásadní. Šance na vyjetí místa je velká, tak bych to jen ráda potvrdila.

Příprava na závodní sezonu finišuje. Povedla se?

Byla fajn. Strávila jsem ji na dobrých místech a dobrých tratích. Šest týdnů jsem trénovala v Austrálii, tři v Americe a také na Réunionu. Teď před nominačními závody ladíme formu už v Praze.

Při pobytu v Oklahomě jste měla možnost otestovat kanál, kde se letos v červenci uskuteční mistrovství světa. Zamlouvá se vám?

Je velmi specifický. Hodně se tam mění voda, řada závodníků s jeho stavem příliš spokojena nebyla. Určitě ještě nějaké úpravy proběhnou. K dokonalosti má daleko.

Ve zkušebním závodě v kayakcrossu jste skončila třetí…

Jsem ráda, že jsem si to tam zkusila a také něco odtrénovala. Až se tam budeme vracet, v což pevně doufám, neměl by to být takový šok. Pojede se tam mistrovství světa i olympiáda. Trať je kratší, ale silově velmi náročná. Sebere hodně sil.

Jaká se sešla konkurence?

Byla na úrovni světového poháru. Pojedou se tam dvě vrcholné akce, každý si to chce vyzkoušet.

Vloni jste se nevešla do slalomářské reprezentace na kánoi. Jakou důležitost má pro vás tato disciplína v porovnání s kayakcrossem?

Slalomu pořád věnuji o něco více času. Stále se cítím jako klasická singlířka. Potenciál tam je, jen občas bojuju s hlavou. Prosadit se chci v obou disciplínách. Doufám, že se to povede.

Nominační závody jsou už za dveřmi. Svým uměním a dosaženými výsledky na světových akcích patříte k hlavním favoritkám. Vidíte to podobně?

Jsou tu minimálně další čtyři holky, které mohou vyjet medaili ve světovém poháru. Pole je dost nabité. Ale věřím si, i když cross je často nevyzpytatelný. Mohou se stát věci, které úplně nečekáte. A ke všemu je ani nemůžete ovlivnit. Naštěstí to trochu jistí time trial, v němž člověk jede sám. Doufám, že všechno půjde podle plánu a nebudu muset všechno zachraňovat ve druhém dni jako posledně.

V kategorii C1 ukončila kariéru česká jednička Gabriela Satková. Byla tato zpráva z konce ledna i pro vás velkým překvapením?

S Gabčou jsme velké kamarádky. Z lidské stránky pro mě bylo těžké si uvědomit, že tam tenhle milý člověk pro mě najednou nebude. V situacích, kdy jsem se necítila nejlépe, mě vždycky dokázala držet nad vodou. Na druhou stranu chápu, že si zvolila cestu, po níž toužila.

Zároveň vám ale ubyla velká konkurentka…

Nikdy mi moc nepřišlo na mysl, že jsme velké soupeřky. Přály jsme si. Šance na reprezentaci jsou nyní samozřejmě větší. Na závodech mi každopádně bude chybět.

Síla v této kategorii je přesto enormní. Zmínit můžeme Martinu Satkovou či Adrianu Morenovou. Už se těšíte na vzájemné bitvy?

V trénincích se mi nyní jezdí fakt dobře. Hodně jsem bojovala s psychikou, ale i tady jsem se myslím hodně posunula. Snažím se nesoustředit na výsledek, ale hlavně sama na sebe.

Proniknout do reprezentace bude extrémně důležité i z hlediska nových kvalifikačních kritérií. Už letos se do olympijského žebříčku započítají body ze tří vrcholných akcí…

Mělo by jít o poslední dva světové poháry a mistrovství světa. V další sezoně se pak započítá dalších pět závodů. Ale to je ještě daleko. Zásadní je nyní zvládnout domácí nominace (v kategoriích C1 a K1 se uskuteční v květnu – pozn.).

TEXT: Pavel Král

FOTO: CPA

Po vstupu do armády toužila už delší čas. Teď se jí přání vyplnilo. Kanoistka Martina Satková absolvovala ve vyškovských kasárnách šestitýdenní základní výcvik a v pátek společně s dalšími čtyřmi dukláky (trenéři Petr Luštický, Petr Náprstek a orientační běžci Tomáš Křivda a Tereza Rauturier) složila slavnostní vojenskou přísahu.

,,Hodně mi to dalo, hodně naučilo. Přišla i nová přátelství. A také jsem si o vojenském světě velmi rozšířila obzory,“ poznamenala s pokorou sedmadvacetiletá slalomářka, pátá žena z letošního MS v Austrálii.

Dal vám výcvik coby profesionálnímu sportovci zabrat?

Fyzicky jsem na tom byla dobře. Snažila jsem se spíše pomáhat těm, kteří tolik nemohli. Trochu jsem bojovala se spánkovou deprivací, unavená jsem byla opravdu hodně. Někdy jsem se i divila, že jako vrcholový sportovec jsem stejně vyždímaná jako ostatní. Výcvik je úplně o něčem jiném, má svá specifika.

Nastal i krizový moment?

Nešlo o úplné dno. Jen při komplexním výcviku mi nebylo až tolik do zpěvu. Ale pochopila jsem, že se jednalo o záměr. Voják musí být připraven i na nepohodu, umět si poradit v těžkých situacích. Hodně lidí z čety ve mně hledalo oporu, proto jsem se snažila být mentálně co nejsilnější.

Je známo, že se jede v zajetém režimu. Brzký budíček, celodenní povinnosti. Volna jste si příliš neužili, že?

Je fakt, že třeba od mobilu jsem si docela odpočinula. (směje se) Ani mi nescházel. Bylo fajn jet zase v trochu jiném módu. S rodinou jsme komunikovat ve volném čase mohli, ale spíše jsem se soustředila na věci, kvůli nimž jsem do výcviku šla. Na dlouhodobější soustředění jsem zvyklá, v tomhle jsem to měla oproti ostatním jednodušší. Snažila jsem si ten pobyt spíše užít. Ve výsledku to uteklo hrozně rychle.

Kdy se ve vaší hlavě zrodilo, že byste chtěla být vojákem z povolání?

Už je to déle, asi před osmi lety. Ale ta příležitost přišla až teď. Byla jsem za ni vděčná. U nás sportovců to nefunguje stylem, že si řeknete, a tak to bude. Jsem ráda, že jsem tu nabídku dostala.

V pátek jste složila přísahu. Stejně tak vaši kolegové z ASC Dukla. Byli jste po celý pobyt v kontaktu?

Ve stejné četě jsem byla jen s Terkou Rauturier. S ostatními jsme na sebe tak akorát mrkli a prohodili pár slov. Schůzky někde na chodbách nejsou v rámci výcviku vůbec povoleny. S Terkou to ale bylo moc fajn. Má velmi podobné hodnoty jako já. Tím, že jsme byly dvě sportovkyně, tak jsme naši četu držely hodně nad vodou. I díky disciplíně, která nám je vlastní. Staly se z nás velké kamarádky.

Jakou máte hodnost?

Do ledna jsem vojínka čekatelka. Pak budu nadporučice.

Může se výcvik hodit i v přípravě na náročnou sezonu?

Na to ještě nedokážu odpovědět. V pátek jsem složila přísahu, teď půjdu po dlouhé době na vodu. Úplně jsem si nepřipouštěla, že bych tím měla něco ztratit. Po mistrovství světa v Austrálii si všichni dávali pauzu. Já jsem ale věděla, že mě čeká Vyškov, tak jsem trénovala dál, aby přestávka nebyla až tak dlouhá.

Máte co dohánět?

Ve Vyškově jsem se snažila zvyšovat alespoň fyzickou kondici. Samotný výcvik pro vrcholové sportovce zaměřený není. S trenérem máme daný plán. Vím, že mě hned na prvních trénincích nezničí. Jsem bojovník a závodník, těším se na vodáckou dřinu. Možná půjde o pozitivní změnu. Uvědomila jsem si, jak moc mě slalom baví. Jsem plná nové energie.

Stýskalo se po vodě hodně?

Občas jo. Byla ale zima a škaredé počasí. Tak jsem si říkala, že na vodě může být ještě hůř. Spíše se stýskalo po té komunitě a prostředí, v němž jsem šťastná.

Jak to vypadá s ambicemi do příští sezony?

Jsem v tomhle opatrná a skromná. Jdu krůček po krůčku. Nejprve si potřebuji zajistit místenku v reprezentaci. Pak se uvidí.

Proběhne vám někdy hlavou závod v australském Penrithu, kdy vás od světového bronzu dělila necelá vteřina?

Teď už ne. Život ve Vyškově vám myšlení hodně změní. Ani jsem tam neměla čas nad sportem přemýšlet. Bezprostředně po závodě to mrzelo, teď je to pryč. Nemělo by cenu dlouho smutnit. Koukám se dopředu. Kdyby se povedl nějaký podobný výsledek i v příští sezoně, budu jen ráda.

TEXT: Pavel Král

FOTO: ASC Dukla a CPA

Slalomář Jakub Krejčí z ASC Dukla se poprvé v kariéře stal absolutním vítězem ankety Král divoké vody. Tradiční slavnostní vyhlášení proběhlo 22. listopadu v olomouckém BEA centru, kde odborníci, trenéři i závodníci ocenili nejlepší české vodáky sezóny.

Krejčí, jeden z nejstabilnějších slalomářů reprezentace, završil úspěšný rok triumfem v prestižní anketě. „Jsem vděčný za tuhle sezonu. Tohle je takový příjemný bonus navíc,“ uvedl s úsměvem. ,,Mít jméno vedle legend našeho sportu, toho si nesmírně vážím. Je to hezké,“ poznamenal třiadvacetiletý rodák z Českých Budějovic.

TEXT: ASC Dukla/pk

FOTO: Kanoe.cz

Vodní slalomář Jakub Krejčí má za sebou sezonu snů. Ve 23 letech v ní získal tři nádherné medaile. Stal se mistrem Evropy v kayakcrossu, životní stříbro vybojoval na mistrovství světa ve slalomu, bronz přidal v neolympijské časovce.

,,Prostor ke zlepšení jsem si ale nechal, schází mi zlato z MS,“ usmívá se. „Bude to jeden z cílů v další sezoně. Hlavně chci, aby mě to pořád bavilo a měl jsem z toho radost. Pak by z toho mohly být další hezké sezony,“ podotýká člen Dukly Brandýs nad Labem.

Po říjnovém šampionátu v Austrálii si dopřál zaslouženou dovolenou na Bali. „Potřeboval jsem si odpočinout. Hodnocení sezony mě dostihlo až po návratu domů při mediálních povinnostech. Bilancoval jsem. Je fajn, že i přes některé výpadky to všechno nakonec dobře dopadlo,“ těší ho.

Díky výsledku ze Sydney má jisté místo v reprezentaci i pro příští rok. Odpadnou mu tak stresy z jarních nominačních závodů. „Upřímně nevím, jestli je to úleva. Takhle jsem si to zajistil premiérově. Ale asi to vítám. Formu budu moci načasovat až na konec července, kdy se v Oklahomě koná mistrovství světa. Závody před tím můžu brát spíše jako přípravné. Každopádně to bude něco nového, jsem na to zvědavý,“ říká s upřímností rodák z Českých Budějovic.

Příprava už má jasný směr. „Plán je hotový. Hlavně chci zůstat zdravý. Vše je směřované k již zmíněnému světovému šampionátu.“

Letos si velmi pochvaloval předsezónní kemp v brazilském Riu, po němž z něho vyzařovala síla a dravost. Na vodě byl díky napádlovaným hodinám také velmi rychlý. Přesto přijde změna. „Už na začátku ledna se na necelých sedm týdnů chystáme do Austrálie. V Riu jsem byl třikrát po sobě, chtěl jsem už trochu změnu,“ nezastírá.

Trénink už zahájil. „Začal jsem minulé pondělí. Pro tělo to byl po čtyřech týdnech volna trošku šok. Ruce už mě ale svrběly, zátěž mi chyběla.“

A jak to má se slalomem a kayakcrossem? Staví obě disciplíny na stejnou rovinu? „Na papíře ano. Slalom je však pro mě prestižnější. Víc mě i baví. Mám ho mnohem víc v rukou, mezi brankami jsem svým pánem. V kayakcrossu hrají velkou roli soupeři, s nimiž v rozjížďkách nastupujete. Tam to nezáleží jen na mých schopnostech. Potřebujete i sportovní štěstí.“

Před mistrovstvím světa pokazil finále při Světovém poháru v Augsburgu. Sebevědomí ale neztratil. ,,Pořád jsem věřil, že jsem pro úspěch v Austrálii dělal to nejlepší. Tam se mi to také všechno vrátilo. Na vodě jsem se cítil velmi dobře, doufal jsem, že to může vyjít. Byl jsem na příjemné pozitivní vlně.“

Pomohla mu i přítomnost přítelkyně. „Starala se o mě, před závody mi dokonce dělala palačinky,“ směje se. „Bylo skvělé, že tam za mnou přiletěla a mohli jsme ty úspěchy prožít společně.“

TEXT: Pavel Král

FOTO: CPA

Sedmadvacetiletá kanoistka Martina Satková z ASC Dukla má za sebou zřejmě svoji nejlepší závodní sezonu. Na nedávném mistrovství světa ve vodním slalomu v australském Penrithu získala zlatou medaili v závodě hlídek a jen těsně ji unikla i medaile mezi singlířkami. Obsadila páté místo, od bronzu jí dělila necelá vteřina.

O zlato v závodu hlídek se s ní zasloužily Adriana Morenová a její mladší sestra Gabriela. Češky porazily druhé Německo o více než tři vteřiny. Úspěšné trio tak navázalo na společný titul z letošního ME ve Francii. „Hned jak jsme protnuly cílovou linii, tak jsme byly strašně nadšené. Věděly jsme, že ta jízda byla super. Neudělaly jsme tam skoro žádnou chybu. Doufaly jsme, že to bude zlato, i když za námi ještě jeden tým startoval,“ vrací se k velkému úspěchu Martina Satková.

V individuálním závodě dlouho po finálové jízdě vysedávala mezi trojicí nejlepších. Pro sedmou ženu z letošního evropského šampionátu ve Francii, je i tak páté místo nejlepším umístěním na MS v kariéře. O pódium jí de facto připravil dotek v brance číslo 10, který rozhodčí velmi dlouho prozkoumávali.  „Zpětně hodnotím páté místo dobře. Ale když jsem dojela do cíle a věděla, že jsem dostala dotek a kdo ještě stojí na startu, tak jsem nevěděla, zda vůbec doufat v nějaký dobrý výsledek. Nakonec to byla vteřina od medaile, tedy jen kousek,“ říká svěřenkyně Jakuba Jáněho.

„Mistrovství světa bylo podle představ, asi jsem ani nevěřila v páté místo, asi to dopadlo i lépe než jsem počítala. Ale když jsem jela, tak přišla i myšlenka na medaili, ale jsem spokojena.“

A jak hodnotí celý rok? „Ve světových pohárech jsem skončila jen jednou s medailí, loňská sezona byla z tohoto pohledu úspěšnější. Ale když hodnotím celou sezonu, tak jsem spokojena. S novým formátem to byla velká změna. Zvykly jsme si na to, ale zároveň chybí druhá disciplína, přidání krátkého slalomu. To by byla příjemná inovace i dobrá budoucnost,“ míní. „Do konce roku již nic na vodě nechystám. Plánuji absolvovat nějaké běžecké závody, chci si také užít i jiné sporty mimo vodní slalom.“

Martinu Satkovou čeká s největší pravděpodobností ještě jedna podstatná změna. „Ještě to není stoprocentní, ale od listopadu bych měla být oficiálně přijata do armády. Do té doby si chci užívat doma s rodinou, sportovat, jezdit na kole a využít čas pro sebe. Již když jsem šla do Dukly, tak má vize byla vstoupit i do armády a nyní ta příležitost přišla.“

V hlavě nosí i plány pro další sezonu. „Prioritou je dostat se do reprezentace. Mistrovství světa se koná již v červenci v USA, na podzim potom mistrovství Evropy v Itálii. To jsou zajímavé destinace a šampionát v Americe je velká výzva,“ poznamenala Martina Satková.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: CPA

Pomalu ale jistě nastává nová kapitola jejího sportovního života. Po svatbě a dubnovém narození syna plánuje Tereza Michalová, dříve Fišerová, plnohodnotný návrat na vodu. Jedna z nejlepších českých slalomářek poslední doby touží ve 27 letech po restartu kariéry. Pomoci jí v tom má rodina i nový trenér.

„Mám velkou chuť. Vlastně jsem ji měla už během těhotenství. Chci se vrátit v plné síle a kondici,“ řekla pro klubový web Dukly několikanásobná medailistka z mistrovství světa a Evropy.

Mateřství si užívá naplno, i když přiznává, že to není vždy jednoduché. „Je to náročné, ale skvělé. I když je člověk po noci vždycky vyřízený, tak mi energie neschází. Kubík je zlatíčko. Všemu se přizpůsobí, není ubrečené miminko. A po nás s manželem je také živější. O zábavu máme postaráno.“

Nedávné mistrovství světa v Austrálii bedlivě sledovala, i když noční vstávání nepřipadalo v úvahu. „Spánek je pro mě momentálně cennější než cokoliv jiného. Ranní přenosy z finále jsem si ale samozřejmě ujít nenechala.“

Stříbro Jakuba Krejčího na kajaku ji nadchlo. „Jedná se o neuvěřitelný úspěch. V sezoně se mu pódia ve slalomu vyhýbala. Jednoznačně už delší čas patří do absolutní špičky. Teď to unesl i v hlavě a je z toho medaile na nejdůležitější akci.“

Sama reprezentovala český kayakcross na olympijských hrách v Paříži, bronz Matyáše Nováka ji potěšil. „Nebyl to jen tenhle výsledek. V téhle disciplíně se dařilo po celou sezonu. Kuba Krejčí se stal mistrem Evropy, Olga Samková byla třetí. Hezké výsledky přišly i ve světových pohárech. U kluků byla výhoda, že spolu absolvují tréninky, které simulují závody. To jim hrozně pomáhá. Navíc jsou velmi mladí. Ať už jde o Krejčího či Nováka s Rudorferem. Zkušenosti z mezinárodních akcí je výkonnostně posouvají ještě více nahoru.“

Zákonitě se zajímala hlavně o výkony žen. „Opravdu jsem byla zvědavá, jak si holky povedou. Ve startovním poli scházelo několik velkých jmen. Třeba Mallory Franklinová či Jessica Foxová. Boj o medaile byl tak velmi otevřený. No a svou roli sehrálo i větrné počasí. Nejlépe se s tím popasovala Polka Klaudia Zwoliňská. Z ní jsem měla opravdu radost, protože vím, jak na singlu začínala a hlavně jak se trápila. No a nakonec je mistryní světa i na kajaku a bronz má i z kayakcrossu.“

Přípravu zahájí příští týden

V srpnu se Michalová představila na mistrovství republiky na Lipně. „Kvůli kojení jsem trénovala jen lehce. Nešla jsem do toho úplně po hlavě, ale i tak jsem byla mile překvapena, že jsem na nejlepší tolik neztrácela. Příští týden zahájím zimní přípravu.“

S půlročním synem to nebude jednoduché, ale věří, že to zvládne. „Časově si s tím samozřejmě budeme v rodině hrát, ale věřím, že to půjde. Mám velkou chuť. Změnila jsem i trenéra. Teď mě vede Michal Šrámek. On sám také říkal, že mi pomůže. Když budu na vodě, tak si Kubíka klidně vezme do kočáru. Do posilovny budu chodit na Duklu k Romanu Gomolovi, kde budu mít malého také pod dohledem,“ vysvětluje své plány.

Po olympiádě se cítila vyčerpaná, ale mateřství jí přineslo novou energii. „Ano, ale také jsem měla o dvanáct kilo víc,“ směje se. „Potápěla jsem se v každé protivodě. Teď je váha už dole. Slalom mi scházel už během těhotenství. Jen jsem čekala, jak si všechno sedne s malým. Ale půjde to. Soustředit se budu na kajak a kayakcross,“ prozradila.

Změna trenéra přišla přirozeně. „Po olympiádě jsem byla hodně zlomená. Na vodu se mi už vůbec nechtělo. O změně jsem sama uvažovala. Na své svatbě jsem se dozvěděla, že jsem byla od Lukáše Kubričana zařazená pod Michala Šrámka. Že se na tom sami dohodli. Jsem za to vděčná. Komunikujeme spolu výborně, tréninky jsou skvělé. Věřím, že se chytím a vrátím v plné síle a kondici.“

TEXT: Pavel Král

FOTO: Jakub Duřt a CPA

 

Dvacetiletý vodní slalomář Matyáš Novák vybojoval na mistrovství světa v australském Penrithu pro českou výpravu už šestou medaili! V kayakcrossu získal závodník armádního klubu Dukla nádherný bronz. Pro zlato si suverénním způsobem dopádloval favorizovaný Joseph Clarke z Velké Británie.

Novák naznačil už v pondělní časovce, v níž skončil pátý, že by mu trať mohla vyhovovat. Navíc si díky přednímu umístění mohl volit postavení na rampě a v jízdách toho také náležitě využil. Z osmifinále, čtvrtfinále i semifinále navíc vždy postupoval z prvního místa.

V boji o medaile měl nejvýhodnější, tedy krajní pozici na startu Clarke. Svým soupeřům brzy poodjel a bezpečně zvítězil. Novák naopak absolvoval drsné souboje u tyčí s Francouzem Madorem a Belgičanem Aubertinem. Po projetí cílem na třetím místě se už ale mohl usmívat.

,,Je to skvělý pocit, ještě to musím zpracovat. Jízdy mi vycházely, na vodě jsem byl rychlý a stabilní. Jsem hrozně nadšený. Když jsem sem odjížděl, vůbec mě nenapadlo, že bych mohl být ve finále nebo mít dokonce medaili,“ říkal s nadšením v nahrávce pro média nadějný slalomář z Dukly.

Až do semifinále si výborně počínal také Jakub Krejčí, třetí cenný kov na šampionátu však do své sbírky nepřidal. V semifinále jej zbrzdila branka číslo dvě. Celkově skončil osmý.

Mezi ženami obsadila Tereza Kneblová desátou pozici, světovou šampionkou se stala Angele Hugová z Francie. Za zmínku však stojí počin Polky Klaudie Zwoliňské, která v Penrithu získala medaili v každé disciplíně. Ke dvěma zlatům (C1, K1) nyní přidala bronz v kayakcrossu.

Výsledky:

Kayakcross: Muži: 1. Clarke (Brit), 2. Madore (Fr.), 3. Novák, …8. Krejčí, 29. Rudorfer (všichni ČR) vyřazen v osmifinále

Ženy: 1. Hugová, 2. Prigentová (obě Fr.), 3. Zwoliňská (Pol.), …10. Kneblová vyřazena ve čtvrtfinále

TEXT: ASC Dukla/pk

FOTO: Barbora Reichová