Archiv rubriky: různé

Po loňském sestupu do úrovně Trophy se chce národní tým pod hlavičkou ASC Dukla hned v letošním roce vrátit do elitní skupiny Championship evropského šampionátu. Příprava na ME v sedmičkovém ragby, které začíná přesně za měsíc v chorvatském Záhřebu, běží v plném proudu.

Po irském Kinsale, kde Češi skončili třetí, sehrál celek kouče Jana Rohlíka další turnaj Centrale Sevens ve franczouském Orsay. S ohledem na nabitý sportovní kalendář tuzemských soutěží v patnáctkovém ragby zvolil realizační tým právě  účast na turnaji, který se konal ve všední dny. České ragbisty čekalo celkem šest utkání a nakonec vybojovali druhé místo za britským výběrem Godfathers.

Centrale Sevens je tradiční turnaj a standardně se ho účastní velice kvalitní týmy. „Letos byla účast z pohledu počtu mužstev trošku chudší, vyvažovala to ale kvalita. Po sehrání základní skupiny (každý s každým) jsme skončili čtvrtí, ale v semifinále v součtu dvou zápasů přešli do finále přes výběr Paříže,“ řekl Jan Rohlík. Turnaj byl podle jeho slov velice vyrovnaný a ve finále Angličané porazili Duklu 29:7. „Hned v úvodu turnaje se nám zranili dva, takže jsme dohráli s osmi hráči. Tým jsme dost omladili a vše směřujeme k jedinému, návratu mezi evropskou elitu,“ pokračoval Jan Rohlík.

První turnaj úrovně Trophy se uskuteční Záhřebu, druhý o měsíc později v Budapešti. Po tom prvním nastoupí ještě česká reprezentace na klání na Prag Sevens.

TEXT: ASC Dukla/Jaroslav Cícha

FOTO: Jan Rohlík

Nejlepšího výsledku v kariéře dosáhla na mistrovství Evropy v lukostřelbě Jindřiška Vaněk Vaněčková. V německém Essenu se vešla do elitní desítky, v kategorii reflexní luk skončila v konkurenci 81 závodnic ze 31 zemí na 9. místě.

V kvalifikaci členka armádního klubu Dukla nastřílela 633 bodů ze 720 možných a obsadila 48. pozici. ,,Byl to jeden z mých nejvyšších nástřelů za poslední roky,“ konstatovala před eliminačními boji.

Ty jí vyšly náramně. Nejprve vyřadila svou reprezentační kolegyni Nikolu Lettlovou 6:4, ve druhém kole si poradila s Urškou Cavičovou ze Slovinska rovněž výsledkem 6:4.

V osmifinále Vaněk Vaněčková narazila na Estonku Reenu Parnatovou, která pár dní před šampionátem vystřílela své zemi účastnické místo na olympijské hry v Paříži. ,,Bylo to vyrovnané až do posledního šípu, ale zvládla jsem to,“ těšilo Češku opětovné vítězství 6:4.

Stop pavoukem jí vystavila ve čtvrtfinále až vítězka kvalifikace, Němka Katharina Bauerová. ,,Bohužel jsem nevyužila jejího drobného zaváhání v první sadě, což se ukázalo být zásadní. Celkově z toho bylo deváté místo a nejlepší výsledek v kariéře,“ poznamenala spokojeně česká reprezentantka, která mimo jiné porazila i olympioničku Marii Horáčkovou (17.).

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: ČLS

Zdobí ho nezlomné úsilí a odhodlání. Sedmatřicetiletý válečný veterán Lukáš Hirka se po střepinovém poranění mozku, které utrpěl 7. září 2012 na misi v Afghánistánu, dokáže prát s nelehkými výzvami jako lev. Nádavkem hází oštěpem. A velmi dobře. V kategorii svého zdravotního postižení je dokonce držitelem českého rekordu! ,,Není to jen o mně, ale o celém týmu. Lidech, kteří se mnou jsou a jdou po stejné cestě,“ podotýká s upřímností para atlet podporovaný ve svých snahách Armádním sportovním centrem Dukla.

Bývalý profesionální voják má srdce opravdového bojovníka. Po zásahu tlakové vlny při raketovém výbuchu balancoval delší čas mezi životem a smrtí. Ale nedal se. ,,Kde je vůle, tam je cesta,“ vyřkne  oblíbené motto. Po řadě náročných operací, léčebných procedur a rehabilitací začal v roce 2021 znovu aktivně sportovat!

Kvůli těžkému zranění hlavy, velké spasticitě a špatnému zraku se ukázala být nejideálnějším odvětvím atletika. Do vrhačských disciplín se pustil s obrovskou vervou a zanícením, jak je ostatně jeho zvykem. Pod vedením trenérky Anety Inochovské v Para Athletics Teamu SSK Vítkovice zaznamenal během pár měsíců výrazný pokrok a přišly i hodnotné výkony. Hirka je už trojnásobným domácím šampionem v oštěpu, vicemistrem v kouli. ,,Od zranění jsem hodně věcí zapomněl. Ale dělám pokroky. Co mi nešlo, už nyní zvládám. Postavil jsem se na nohy, dovedu komunikovat v angličtině. Překonávám různé překážky a sportování mi v tom velmi pomáhá.“

To potvrzuje i otec Jiří, Lukášův asistent na plný úvazek. ,,Sport je jakýmsi vyústěním dlouhé rehabilitační cesty. Cvičili jsme s ním s manželkou už v době, kdy byl v kómatu. Poté i čtyři roky v Klimkovicích, v rehabilitačním ústavu. Znovu se učil jíst příborem, posadit se a jmenovat bych mohl další činnosti. Tím, že býval trénovaný voják, mu při navracení k běžným úkonům velmi pomáhalo. Pracovat musí i v hlavě. Je epileptik, limitují jej různá zdravotní omezení. Jedná se o pohyb jako takový, orientaci v prostoru. Vnímání vzruchů, vjemů, světla. Je toho hodně.“

Sport pro vás představuje prostředek k dalšímu rozvoji, posouvání hranic. Máte sen, kam byste to chtěl v atletice dotáhnout?

Lukáš Hirka (LH): Měl jsem splněný limit pro  mistrovství světa, ale bohužel se ho kvůli zranění nemohl zúčastnit. Velmi mě samozřejmě láká také paralympiáda.

Jiří Hirka (JH): Lukáš se neustále posouvá. Není to nereálné. Ale my už vlastně na olympiádě, díky prodělanému progresu za posledních 12 let, jsme. Těší nás, že Lukášův příběh pomáhá i jiným lidem, kteří jsou po těžkých úrazech. Oslovují nás, žádají o rady. Nikdy to nevzdal. Neustále cvičil a třikrát po sobě se stal mistrem republiky v hodu oštěpem. Teď jsme bohužel museli v přípravě na sezonu zvolnit, aby nedošlo k přetížení organismu a poškození zdravotního stavu.

Je složité odhadnout reakci těla na tréninkovou zátěž?

JH: Lukáš je velký dříč. Situace musíme vyhodnocovat průběžně a obezřetně, aby si neublížil. Snažíme se vždy najít ideální řešení. Teď je potřeba více rehabilitovat.

Jak nabitá je konkurence v Lukášově kategorii?

JH: Velmi. Ve třídě F34 figurují vynikající Kolumbijci, mistr světa z Íránu, dále Marokánci či Izraelci. Lukáš s nimi na ploše stadionu dokáže i komunikovat, což je skvělé. Tím se také posouvá.

V roce 2022 jste vytvořil český rekord výkonem 21,05 metru. Vybaví se často tenhle slastný okamžik?

LH: Hodil jsem ho v Paříži a slastný byl hlavně z důvodu, že šlo o splněný limit pro mistrovství světa.

Oštěp vám sedí víc než koule či disk, čím to?

LH: Jsem na oštěp lépe konstitučně stavěný. A trénovat pod paní Inochovskou, bývalou oštěpařkou, je radost. Snaží se mi toho hodně předat, ale má i velké srdce, dokáže naslouchat. Toho si moc cením. Každý sportovec má svoje limity a ona s nimi musí pracovat. A dělá to velmi dobře, vždyť vítkovický klub patří mezi nejlepší v republice.

JH: Máme tam výborné zázemí. Klub nám částečně i některé výdaje uhradí, ale vesměs jsme závislí na podpoře partnerů. Tedy pokud chceme jezdit i po světových soutěžích. Proto se mi líbí, že Dukla přistoupila na skutečnost, že se Lukáš může připravovat ve Vítkovicích. Finančně i materiálně nás podporuje. Můžeme využívat její sportovní a ubytovací zařízení.

Na kolik vyjde sezona u špičkového para atleta?

JH: Náš rozpočet se pohybuje od 500 000 do 700 000 tisíc korun za rok. Bez partnerů se prostě neobejdete. Dukla patří k těm významnějším.

S některými slavnými dukláky se znáte osobně. Před časem vám Barbora Špotáková darovala boty a popřála, aby se v nich dobře chodilo. To jste už dokázal. Co jí nyní zavolat o nějakou radu ohledně oštěpu?

LH: Známe se, ale v kontaktu nejsme. Ale dobrou radou bych určitě nepohrdl, přestože para oštěp a ten normální jsou vzhledem k pojetí a provedení trochu odlišné. Hlavně co se týká dynamiky a techniky. Na okamžik, kdy mi slavní dukláci (Barbora Špotáková, David Svoboda, Jiří Ježek – pozn.) věnovali boty a dres, nikdy nezapomenu. Velmi mě to tehdy namotivovalo a psychicky pomohlo. Na nohy jsem se postavil.

JH: Určitě by bylo fajn spolupráci prohlubovat. Setkali jsme se třeba s Honzou Železným. Lukimu ohledně zranění říkal, že on byl mimo osmnáct měsíců a pak vyhrál olympiádu. Podobné věty jsou pro nás do další práce ohromně povzbuzující. Ani já ani syn jsme atletiku nikdy nedělali. Tíhli jsme k jiným sportům, proto máme pořád hodně co zlepšovat.

Jaké jsou vzhledem k omezení v přípravě prognózy k letní sezoně?

LH: Člověk musí být hlavně zdravý. Jedině pak se mohu dostat do formy, v jaké bych si přál být. Když nebude fungovat tělo, nepůjde to. Sportuju hlavně proto, že mi to dělá radost. Aby mi to dělalo radost, musím být fit. Teď se věnuju rehabilitaci. Mám domluvené i konzultace na lékařských pracovištích. Uvidíme.

JH: Letošními para atletickými vrcholy jsou mistrovství světa v Kóbe a paralympiáda v Paříži. Lukáš by nejprve musel splnit limit, tedy hodit v oficiálním závodě 21 metrů. Už jsou jen dvě možnosti – v Itálii a Maroku. Popravdě si nejsem úplně jistý, zda po zimním tréninkovém výpadku jsme schopni do náročného programu tak rychle naskočit. I vzhledem k tomu se upínáme spíše na příští čtyřletý cyklus, jehož vrcholem bude paralympiáda v Los Angeles.

Pozn.: Na titulní fotografii jsou (zleva) mjr. Jan Kinkor, vedoucí starší trenér ASO Dukla různé, Lukáš Hirka, Jiří Hirka a Radek Jančík, zástupce ředitele ASC Dukla.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: ASC Dukla a Facebook Lukáše Hirky

Celý příběh válečného veterána a posléze para sportovce Lukáše Hirky si můžete přečíst na https://lukashirka.com/parasport

Komise reprezentace orientačního běhu ČSOS spolu s trenéry rozhodla o složení týmu pro rok 2024. Figurovat v ní bude hned osm závodníků, které podpoří armádní klub Dukla.

Za hlavní tahouny lze považovat Tomáše Křivdu s Terezou Janošíkovou. Mezi vyvolenými neschází také Denisa Kosová, Jakub Chaloupský, Miloš Nykodým, Martin Roudný, Jana Peterová a Vojtěch Král.

Vrcholem sezony bude sprintové mistrovství světa ve Skotsku (12. – 16. července) a poté lesní evropský šampionát v Maďarsku (16. – 20. srpna).

Češi by rádi atakovali medailové pozice. Netradiční přípravu v Keni zvolil Tomáš Křivda. Pobývá v ní už od prosince. Na přelomu roku si pak odskočil do Číny, kde se zúčastnil světových sprintových závodů a odvezl si tři vítězství.

Jen tak dál…

TEXT: ASC Dukla

FOTO: Jiří Čech

V rámci spolupráce Českého svazu orientačních sportů, Ministerstva obrany ČR a ASC Dukla byly připraveny a předány k užívání mapy zachycující okolí horského města Harrachov, které budou v budoucnu sloužit nejen reprezentaci ke zlepšení své přípravy.

V areálu Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu v Dobrušce bylo od ředitele pracoviště plukovníka gšt. Vladimíra Répala předáno hotové mapové dílo. „Kartografické práce udělal Tomáš Leštínský, kterého jsme povolali v rámci rodičovské dovolené,“ přiblížil Vladimír Répal, kterého Tomáš Leštínský doplnil se zajímavostmi z průběhu mapování. Předávání se zúčastnili také plk. Pavel Benc a pplk. Radek Jančík jako zástupci Armádního sportovního centra Dukla, jehož součástí jsou právě i orientační běžci. „Věřím, že s novou mapou se zlepší i podmínky pro přípravu reprezentace. Přímo v Harrachově má navíc Dukla zázemí se vším servisem,“ doplnil ředitel ASC Dukla Pavel Benc.

Příprava sprintové mapy Harrachova zabrala 35 dní, příprava mapy lesního prostoru dokonce 50 dní. Ta sahá od skokanských můstků až k vrcholu Čertovy hory a zachycuje horský terén s běžecky extrémně náročným podkladem. Na 4 km² prostoru je zahrnuto mimo jiné 2348 kamenů a skal nebo přes 23 km vodních toků.

Obnovená spolupráce orientačních běžců a ASC Dukla bude intenzivně pokračovat také v roce 2024. Děkujeme plukovníkovi Vladimíru Répalovi a útvaru v Dobrušce za přípravu mapy a vstřícné jednání.

Text a foto: ASC Dukla

Orientační běžci Tomáš Křivda a Vendula Horčičková se z české strany postarali o úspěšné zakončení závodů Světového poháru, které od středy probíhaly v České Lípě a jejím okolí. Na klasické trati ve skalách Kokořínska skončil Křivda těsně pod stupni vítězů (4.), Horčičková byla sedmá.

Křivdu dělila od bronzu 1 minuta a 17 vteřin. V polovině trati dokonce před všemi favority vedl, přišla však chyba v postupu na 19. kontrolu a vybudovaný náskok se rozplynul. Dělené 4. místo je přesto Křivdovým nejlepším výsledkem v závodě Světového poháru. Zlato vybojoval mistr světa Nor Kasper Harlem Fosser.

Ženám kralovala excelentní Tove Alexanderssonová ze Švédska. V konkurenci 116 startujících si výborně vedla Vendula Horčičková, která neudělala větší chybu. Sedmé místo je stejně jako u Křivdy jejím nejlepší individuálním výsledkem v závodě Světového poháru.

Tereza Janošíková nedokázala zopakovat sobotní šestou příčku na krátké trati, tentokrát doběhla šestnáctá.

TEXT: ASC Dukla/pk

FOTO: OWC

Český tým orientačních běžců ve složení Denisa Kosová, Jakub Glonek, Tomáš Křivda a Tereza Janošíková se postaral o historicky nejlepší výsledek ve sprintových štafetách v rámci Světového poháru. V České Lípě nestačilo kvarteto z armádního klubu Dukla pouze na vítězné Švýcary.

Do městského parku zavítalo na atraktivní závod, v němž startovalo 59 smíšených štafet z 23 zemí, téměř 1300 diváků!

Denise Kosové první úsek podle představ nevyšel, na předávce ztrácela na nejlepší více než dvě minuty. Jakub Glonek se však nadechl k parádnímu výkonu. ,,Moc jsem si svůj úsek užil,“ konstatoval při hodnocení ve svazové zprávě. Díky dobré volbě při postupu na čtvrtou kontrolu náskok soupeřů výrazně stáhl. ,,Šel jsem cestou, kterou jsem v mapě viděl jako první. To rozhodlo,“ těšilo ho. Tomáš Křivda si rovněž vedl náramně. ,,Fyzicky jsme si hodně pomohli s Novozélanďanem Timem Robertsonem a Norem Kasperem Fosserem. Navíc mě hnal burcující dav. Byl to skutečně nádherný zážitek, na který budu dlouho vzpomínat,“ rozplýval se třiadvacetiletý rodák z Opočna. Finišmanka Janošíková famózním výkonem nakonec dotáhla český tým na stříbrnou pozici. Předběhla dokonce i silné Švédsko. V cíli byla rychleji o 7 vteřin. ,,Porazit tuhle velmoc je krásný pocit,“ netajila obrovskou radost Janošíková, která byla společně s Křivdou na svých úsecích nejrychlejší.

O víkendu jsou v České Lípě na programu závody na krátké a klasické trati.

 

TEXT: ASC Dukla/pk

 

FOTO: Tomáš Bubela

Na velmi pěkná umístění dosáhli ve sprintech Světového poháru v České Lípě orientační běžci z armádního klubu Dukla. Tomáš Křivda, čtvrtý muž z nedávného mistrovství světa na klasické trati, skončil pátý. Mezi ženami se do TOP 10 probojovaly Denisa Kosová (5.) a Tereza Janošíková (9.).

Křivda měl závod skvěle rozjetý. Po sedmi kontrolách dokonce vedl, jenže přišlo zaváhání u zříceniny hradu Lipý a medaile mu těsně unikla. ,,Hned od začátku jsem do toho dupal. Šlo o trať plnou výzev. Mapu jsem stíhal číst dobře, ale po výběhu z hradu jsem bohužel naběhl do zavřené brány, což mě stálo 10 – 20 vteřin. Další šance ale ještě přijdou,“ hodnotil své vystoupení ve svazové zprávě Křivda.

Denisa Kosová dosáhla v rámci Světového poháru nejlepšího individuálního výsledku v kariéře. ,,Celou dobu bylo co řešit. Škoda některých zaváhání, ale celkově jsem spokojená,“ uvedla.

TEXT: ASC Dukla/pk

ILUSTRAČNÍ FOTO: Český svaz orientačních sportů

Orientační běžec Tomáš Křivda vyrovnal 4. místem historicky nejlepší český výsledek na mistrovství světa. V královské disciplíně jej od bronzu ve švýcarském horském středisku Flims Laax dělilo pouhých 14 vteřin.

I proto člen armádního klubu Dukla netajil v cíli jisté zklamání. Na nepopulární bramborovou pozici jej odsunul až v samém závěru Fin Olli Ojanaho. ,,Tohle umístění beru jako špičku, nikdo ode mě medaili neočekával. Klukům, co byli přede mnou, to vrátím někdy příště,“ uvedl při hodnocení ve zprávě Českého svazu orientačních sportů třiadvacetiletý rodák z Opočna.

Na čtrnáctikilometrové trati si výborně vedl také Miloš Nykodým, jenž skončil desátý. Závod vyhrál Kasper Harlem Fosser z Norska.

Mezi ženami zaznamenala nejlepší české umístění Tereza Janošíková (14.). Z titulu mistryně světa se radovala Švýcarka Simona Aebersoldová.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: Remy Steinegger