Zprávy Archivy - Strana 4 z 208

Dubská se při Světovém poháru v Číně blýskla v třípolohové malorážce, bere bronz!

Tomu se říká husarský kousek. Věkem ještě juniorka Barbora Dubská z Dukly Plzeň vystřílela při Světovém poháru v Číně bronzovou medaili v třípolohové malorážce! V královské disciplíně jí k tomu pomohl zejména skvělý závěr vestoje.

Ze suverénního vítězství se radovala Norka Jeanette Hegg Dustadová, stříbro získala Rikke Maeng Ibsenová z Dánska.

Jednadvacetiletá Dubská prošla do finále ze sedmé pozice. Na stejné příčce se pohybovala i po položkách vkleče a vleže. Posun na pódium přišel díky vynikající stojce. Po čtyřiceti ranách pronikla na třetí pozici před Kateřinu Štefánkovou, reprezentační kolegyni z Olympu, ale vyhráno ještě neměla. Přišel totiž zásah za 9,4 a propad na čtvrté místo. Totéž ale v další rundě postihlo Štefánkovou. Dubská se naopak trefila náramně (10,4), pořadím opět poskočila a v souboji o bronz ještě odrazila atak Němky Anny Janssenové.

Několikanásobná medailistka z velkých juniorských akcí tak do své sbírky přidala první opravdu velkou medaili v seniorské kategorii.

TEXT: ASC Dukla/pk

FOTO: ASC Dukla

Světová atletika v Tokiu: Kdy můžete fandit duklákům?

Už v sobotu vypukne jedna z nejočekávanějších sportovních akcí tohoto roku – mistrovství světa v atletice (13. – 21. září). Start v Tokiu si vybojovalo také devět zástupců Armádního sportovního centra Dukla.

Fanoušci si tentokrát mohou přijít na své už v ranních, dopoledních či odpoledních časech, v japonské metropoli je totiž o 7 hodin více než v Česku. Přenosy ze šampionátu vysílá ČT sport. O napínavé momenty jistě nebude nouze. Největším želízkem v ohni bude tradičně oštěpař Jakub Vadlejch, který bude obhajovat bronz ze šampionátu v Budapešti 2023. Kvalifikace jej čeká ve středu 17. září, případné finále hned o den později.

Dukláci v akci – program

Pondělí 15. září

02:00 – Volodymyr Myslyvčuk, Patrik Hájek (hod kladivem – kvalifikace)
12:35 – Vít Müller (rozběh na 400 m př.)
12:40 – Radek Juška (skok daleký – kvalifikace)

Úterý 16. září

14:00 – Volodymyr Myslyvčuk, Patrik Hájek (?) – finále

Středa 17. září

12:10 – Jakub Vadlejch (hod oštěpem – kvalifikace)
13:15 – Tomáš Němejc (200 m – rozběh)
13:50 – Radek Juška (?) – finále
14:30 – Vít Müller (?) – semifinále

Čtvrtek 18. září

12:23 – Jakub Vadlejch (?) – finále
14:02 – Tomáš Němejc (?) – semifinále

Pátek 19. září

12:30 – Andrea Železná (hod oštěpem – kvalifikace)
14:15 – Vít Müller (?) – finále
15:06 – Tomáš Němejc (?) – finále

Sobota 20. září

02:25 – Ondřej Kopecký, Vilém Stráský (desetiboj – 1. den)
14:05 – Andrea Železná (?) – finále

Neděle 21. září

02:25 – Ondřej Kopecký, Vilém Stráský (desetiboj – 2. den)

Pozn.: znak (?) označuje účast atleta v případě postupu

TEXT: ASC Dukla/pk

ILUSTRAČNÍ FOTO: CPA

Bikeři slaví historický úspěch: páté místo na mistrovství světa ve štafetě!

Na mistrovství světa horských kol ve švýcarské Crans Montaně se česká smíšená štafeta s dukláky v sestavě blýskla výborným výkonem. V konkurenci třinácti týmů obsadili reprezentanti skvělé páté místo, což je nejlepší český výsledek v novodobé historii této disciplíny. Titul putuje do Francie.

Český tým nastoupil ve složení Kryštof Bažant, Patrik Černý, Amálie Gottwaldová, Barbora Bukovská, Adéla Holubová a Ondřej Cink.

„Páté místo je naším historickým úspěchem v novodobém závodě šestičlenných štafet,“ uvedl reprezentační trenér Viktor Zapletal. „Měli jsme hodně mladý tým postavený kolem zkušeného Ondřeje Cinka. Je to jasná odpověď na otázku, zda máme nástupce generace Ondry Cinka, Jardy Kulhavého nebo Katky Nash. Zjevně je máme a můžeme být na naše reprezentanty hrdí,“ řekl zkušený trenér z ASC Dukla.

Závod odstartoval Kryštof Bažant, který předával na sedmém místě. Patrik Černý posunul tým na šestou příčku, ale Amálie Gottwaldová na třetím úseku trochu ztratila a předávala na desáté pozici. Pak přišla silná jízda Barbory Bukovské, která vytáhla českou štafetu zpět na páté místo. Elitní závodnice Adéla Holubová a finišman Ondřej Cink tuto pozici s přehledem udrželi až do cíle.

„Měli jsme to dobře rozjeté, páté místo je skvělé,“ řekl po závodě Ondřej Cink, hvězda Dukly. „Věděl jsem, že na třetí a čtvrté místo už máme velkou ztrátu, která se za jedno kolo nedala sjet. Dal jsem do toho všechno, protože Američani byli těsně za námi,“ svěřil se s příjemnými pocity po závodě nejzkušenější člen týmu.

TEXT: ASC Dukla

FOTO: Filip Bezděk

Talent z Dukly. Kanoista Rudolf kráčí ve stopách Martina Fuksy a touží po olympiádě

Mnozí mu věští skvělou budoucnost, dokonce ho považují za nástupce kanoistické legendy Martina Fuksy. Celkem po právu. Jedenadvacetiletý Adam Rudolf svými výkony na vodě jednoznačně kráčí ve šlépějích svého slavného kolegy z armádního klubu Dukla.

V kategorii do 23 let letos svěřenec Libora Dvořáka získal dvě evropská zlata na 500 a 1000 metrů, na mistrovství světa stejné věkové kategorie skončil na olympijském kilometru třetí. Sezona jako hrom.

,,Evropa mi vyšla nejlépe, jak mohla. O světě to říci nemohu. K bronzu mi tak trochu pomohla shoda okolností. Závod se vyvíjel hůř, než jsem čekal. Musel jsem využít vlny od soupeře, abych se vyvezl. Kdybych ho vybojoval bez ní, měl bych lepší pocit,“ říká s rytířskou čestností rodák ze Sezemic.

Historie se neptá, medaile se vždy počítá. Navíc jste byl nejmladším závodníkem na pódiu…

Kluci přede mnou v této kategorii končí. Oba startovali na olympiádě, jeden má dokonce medaili. Jsou opravdu dobří.

Vám je teprve 21 let. Zlato pro vás bude v příští sezoně asi výzvou, ne?

Pokud budu na tomhle mistrovství startovat, tak určitě. Je možné, že se už rozjede bodování směrem k olympiádě v Los Angeles. Možná kvůli tomu kategorie U23 vynechám. To se ale teprve uvidí.

Často jste přirovnáván k Martinu Fuksovi. Jak se to poslouchá?

(úsměv) Samozřejmě mi to lichotí. Rád bych se výkonnostně posouval způsobem, abych mu jednou stačil. Dělám pro to všechno.

Co v jeho projevu nejvíce obdivujete?

Je komplexní kanoista. Fyzicky velmi zdatný, dokonce bych řekl takový nadčlověk. Výborně pádluje, je silný. V rodině má obrovskou podporu, ke všemu přistupuje víc než stoprocentně.

Považujete ho za svůj vzor?

Svým způsobem ano. Nikdo lepší teď na světě není. Obdivuji ale i jiné borce.

Před důležitými závody si lakuje nehty, ochutnává také vodu. Máte i vy svůj rituál?

Ne takhle zvláštní. Jen si pustím svou oblíbenou písničku.

Na dráze jste se letos potkali při semifinále Světového poháru v Szegedu. Na Martina jste na kilometru ztratil přes čtyři vteřiny. Šlo o užitečnou zkušenost?

Určitě. Měli jsme v plánu, že se povezu na vlně. Bez ní bych se stejně do nabitého finále neprobojoval. Ale ani ta vlna mi tolik nepomohla. Bylo to rychlé.

Na seniorském mistrovství Evropy v Račicích jste absolvoval závod na 5000 metrů. Lákají vás tedy i dlouhé distance?

Jet pětistovku nebo pětikilák je samozřejmě velký rozdíl. Jedná se o nejtěžší závod, co se týká fyzičky i psychiky. Ve vlnách jste 25 minut, tempo se různě mění, musí se více reagovat na soupeře. Lákalo mě to a zároveň mi ani nic jiného při menším počtu disciplín nezbývalo. Jedině tak jsem na ME mohl být.

Trenérsky vás v Dukle třetím rokem vede Libor Dvořák. Dobrý trenér?

Jsem určitě spokojený. Trenérů jsem v mládežnických kategoriích poznal hodně, Libor je zatím nejlepší, kterého jsem kdy měl.

Máte vytyčeno, kam by měla vaše spolupráce směřovat?

Chtěli bychom bojovat o olympijské hry v Los Angeles. Může se totiž stát, že za jednu zemi budou moci startovat dvě lodě.

V kolika letech jste se vůbec rozhodl pro kanoistiku?

Nejdřív jsem hrál fotbal. Do třídy na základní škole se mnou ale chodil Tomáš Doktor, synovec dvojnásobného olympijského vítěze Martina Doktora. Kanoistiku začala dělat i moje starší sestra. Postupem času mě na ni nalákali. Od jedenácti jsem začal pádlovat naplno.

Když přišla před časem nabídka z Dukly, asi jste se dlouho nerozmýšlel…

Mateřské kluby nemají takovou podporu v mužských kategoriích. Volba byla logická.

Teď spíše odpočíváte po náročné sezoně. Kdy do toho zase naplno šlápnete?

Začátkem října. Pak přijdou na řadu různá soustředění.

Jste v rodných Sezemicích už populární osobou?

Ani ne, ví o mně vlastně jen lidé od vody. Jsou vždycky rádi, když se v klubu ukážu a pomůžu třeba s tréninkem mladých nadějí.

TEXT: Pavel Král

FOTO: CPA

Kanoista Heger je před odletem na mistrovství světa pozitivní. Ví, že soupeře ze špičky umí porazit

Do reprezentace se na jaře vrátil po dvou letech. Na konci srpna už znovu prokázal příslušnost k absolutní špičce, když si při Světovém poháru v Tacenu vyjel nečekaný bronz. Vodní slalomář Vojtěch Heger tak před blížícím se MS v Austrálii (29. září – 4. října) nabyl potřebné sebevědomí.

,,Po zdravotních komplikacích mi scházela vyježděnost. Teď jsem zpátky. Přes prázdniny jsme udělali kus dobré práce. Už to na trati nechci jen přežít, ale vyhrávat,“ řekl s odhodláním pětadvacetiletý kanoista Dukly před odletem do Sydney.

Při sobotním závodě SP v Augsburgu jste výborně zvládnul rozjížďku, rychlé bylo i semifinále, ale bohužel se dvěma šťouchy v závěru, které vás připravily o finále… Co k tomu říci?

I tak jsem to hodnotil pozitivně. Dotek na předposlední bráně mě stál sice postup, ale obě jízdy byly pocitově dobré. Trať byla opravdu náročná, k finále scházelo trochu i sportovního štěstí. Oba šťouchy byly takové hloupé. První trošku z nepozornosti, druhý po doteku špičky zespoda.

Takže jste před MS v Austrálii dobře naladěn?

Určitě. Při předcházejícím Světovém poháru v Tacenu jsem skončil třetí. Teď to také jelo. Vím, že se letní příprava povedla, přes prázdniny jsme vyladili dost věcí. V Augsburgu to sice nestačilo na finále, ale v rámci výkonu hodnotím i tohle vystoupení pozitivně.

Jaké parametry má kanál v Sydney?

Byl jsem tam už dvakrát. Známe ho dobře. Australani si tam jen hrají se startem a cílem. Uvidíme, jak to postaví a jak bude trať dlouhá. Je potřeba si říct, že kanál byl koncipován na rok 2000, kdy se tam konaly olympijské hry. Odpovídá spíše starším standardům. Je to podobné jako pražská Troja. Uvidíme na místě, jak to bude odsýpat. Záleží hodně na staviteli.

Rychlost by ale pro šampionát měla být určitě dobrým znamením…

Po jarních nominacích jsem byl trošku unavený. Navíc jsem do nich vstupoval s pouhými třemi měsíci tréninku. Ono se to pak vždycky projeví. Na Evropě i prvních Světových pohárech mi scházela vyježděnost. Dva roky jsem stál, potřeboval jsem se do toho znovu dostat. Teď už se cítím mnohem lépe. Více si samozřejmě i věřím. Závodění mě zase baví. Už to nechci jen přežít, ale vyhrávat. To je nejzásadnější změna oproti první části sezony.

V Tacenu jste po bronzu doslova zářil štěstím. Jak moc tohle pódium překvapilo vás samotného?

Byla to odměna za tvrdou práci. Když zjistíte, že byla smysluplná, jde o zadostiučinění. A pomůže to i po psychické stránce. Vím, že to tam je a mohu jet s těmi nejlepšími. Medaile mě nakopla.

S jakými ambicemi tedy poletíte na mistrovství světa?

Cíle jsou postupné. Tím prvním je účast ve finále. Pak se uvidí. Nesložitější bude kvalifikace, je to jen jedna jízda, chyby se neodpouštějí. Ve světové špičce jsou všechno kluci, s nimiž jsem jezdil v juniorech a třiadvacítkách. Vím, že je umím porazit.

I famózního Francouze Nicolase Gestina, který byl v Augsburgu vskutku suverénní?

(směje se) Je neskutečný. Když bychom se bavili o dokonalých kombinacích a ladnosti na vodě, tak to je hlavně on, kdo to dokáže provést. A hlavně v několika závodech po sobě. Má k tomu i vhodné proporce. Neskutečnou stavbu těla, sílu a vytrvalost. Připomíná stroj. Každá generace měla svého Toniho Estangueta či Michala Martikána, u nás je momentálně odskočený Gestin. Ale i on umí udělat chybu.

Takže se pojede jen o druhé a třetí místo?

Snad ne. Ale když má formu, tak se poráží těžko. Je fakt dobrej. S takovou ladností teď nejezdí nikdo. Radost se na něho koukat.

Vy prý nyní držíte lehkou dietu?

Věřím, že moje váha ještě trochu spadne. Nějaké kilo navíc je vždycky trochu znát. Ale na MS by to zase nemělo hrát tak velkou roli jako třeba v Tacenu, kde má lehčí závodník opravdu výhodu. V Sydney bude masa vody, není tam tolik probublaných pasáží, v nichž by člověk tolik ztrácel. Malinko shodit by se ještě hodilo.

Jak to máte s aklimatizací?

V únoru tam jsou šílená vedra. Teď tam bude takový přelom jara a léta. Teploty se budou točit kolem dvaceti stupňů, takže ideální pro závodění. Můj trenér Lukáš Kubričan tam byl na MS v roce 2005 v podobném období a zavzpomínal, že tehdy byla i dost zima. Pro mě dobré, extrémní vysoké teploty příliš nemusím.

TEXT: Pavel Král

FOTO: CPA

Pistolář Dubový vystřílel na Světovém poháru v Číně stříbro v MIXu

Světový pohár v čínském Ningbo začal pro sportovní střelce výborně. Jindřich Dubový z Dukly Plzeň vybojoval společně s Veronikou Schejbalovou (Olymp) stříbro ve vzduchové pistoli.

V olympijské disciplíně Češi prošli do finále z druhého místa v kvalifikaci nástřelem 581 bodů. V souboji o zlato pak nestačili na domácí favority, čínskému MIXu podlehli 5:17. V konkurenci 21 družstev se však jedná o obrovský úspěch.

TEXT: ASC Dukla/pk

FOTO: ASC Dukla

Překážkář Müller věří, že v Tokiu využije znalost prostředí. Na plný plyn musí šlapat od rozběhů

Podívá se už na čtvrtý světový šampionát. Vít Müller však v Tokiu zažije úplně jinou atmosféru, než tomu bylo před čtyřmi roky při olympijských hrách v době covidu.

,,To jsme nesměli nikam. Věřím, že si užiju atmosféru na stadionu i návštěvu města jako takového,“ svěřil se ještě před odletem devětadvacetiletý atlet ASC Dukla specializující se na čtyřstovku překážek.

Jaké jsou sportovní vyhlídky?

Určitě se chci probojovat do semifinále. Nezdá se to, ale ani tenhle cíl nebude snadný. Startovní pole je nabité, ostrý limit (48,50 vteřiny) splnilo 34 soupeřů. Už v rozběhu se do toho musí jít na plný plyn, bez šetření sil.

Mohou být výhodou zkušenosti z olympiády?

Věřím v to. Hlavně co se týká věcí s tím souvisejících. Časový posun, klimatické podmínky. Tehdy se mi nedýchalo úplně dobře. Měl jsem vysokou tepovku. Teď snad přivyknu lépe. Věřím, že mě nic nepřekvapí.

Rozdíl bude i v atmosféře na stadionu. Závodit bez diváků nebo s nimi je obrovský rozdíl. Souhlasíte?

Mně to neuvěřitelně pomáhá. Vybičuju se. Prázdný obří stadion je k ničemu, diváci dělají divy. Řeknu klidně i třicet procent úspěchu.

Od Her v Tokiu jste zrychlil o více než vteřinu. Stejně tak absolutní špička. Čemu to přikládáte?

Konkurence dělá konkurenci. To je pro zrychlení to nejlepší. Ten skok byl enormní, ale myslím, že i my jsme dobře zareagovali. Snažíme se stačit, jak to nejlépe jde.

Ostrý limit jste splnil v červnu na Zlaté tretře. Mohl jste si tedy v červenci i v srpnu dopřát závodní pauzu. Jak jste ji vyplnil?

Byli jsme na soustředění v Chebu, kde byl prostor na odpočinek i přitrénování. Šli jsme do kvality. Celkově je těžké se udržet v absolutní formě takhle dlouho. Věřím, že jsme udělali dobře.

Povzbudil vás už osmý republikový titul v Jablonci, kde jste před čtrnácti dny zaostal za svým osobním rekordem jen o dvacet setin (48,61)? Berete tenhle čas jako dobré znamení narůstající formy?

Ano. Psychicky mi to po nepovedeném běhu na mítinku Diamantové ligy v Lausanne strašně pomohlo. Byl to strašák, kterého jsem se po Jablonci naštěstí zbavil.

V sezoně jste čtvrtku překážek běžel už jedenáctkrát. Hvězdný Nor Karsten Warholm má na kontě jen čtyři starty. Co o tomto měřítku soudit?

My jsme takoví zametáci. Musíme plnit limity. On se jednou proběhne a má vystaráno. (směje se) Je někde jinde. Mně osobně závodní intenzita schází. Každý to máme jinak.

Nosíte v hlavě čas, který by se vám nehledě na konečné umístění zamlouval?

Kdybych si posunul osobák o nějakou tu setinku, budu spokojený. V klidu bych si mohl říct, že jsem na konci sezony víc udělat nemohl.

Určitě se netěšíte jen na atletickou dráhu…

Za covidu jsme nemohli nikam. Z olympijské vesnice jsme putovali jen na stadion a zpět. Chci se podívat do města, nasát jeho atmosféru. Moc mě zajímá japonská kultura. Těším se.

TEXT: Pavel Král

FOTO: CPA

Beková zazářila v Augsburgu v kayakcrossu. Ve finále nestačila jen na Funkovou z Německa

Výborný výkon odvedla na kanále v německém Augsburgu vodní slalomářka Kateřina Beková. Ve vyřazovacích jízdách kayakcrossu obsadila skvělé druhé místo! Lepší byla v posledním letošním závodě Světového poháru jen Ricarda Funková z Německa.

V dopolední časovce skončila závodnice armádního klubu Dukla desátá a velmi dobrou formu si přenesla i do odpoledního programu. Největší starosti s postupem měla v semifinále, v němž se dlouho pohybovala na čtvrté pozici. Úžasným manévrem těsně před cílem se však dokázala zbavit Němky Hercogové i Francouzsky Hugové a z druhé pozice se probojovala do bojů o medaile.

Podobný scénář nastal i po startu finále. Beková ale znovu prokázala úžasnou předvídavost. Na první protivodní brance lišácky předstihla obě Britky Leaverovou i Woodsovou a pohodlně si dopádlovala pro krásné stříbro.

,,Je to skvělé. V životě jsem neměla medaili ze svěťáku. Postupně jsem postupovala. Sama pro sebe jsem si říkala, že už můžu být nejhůře šestnáctá, pak osmá a najednou čtvrtá. To jsem ale nechtěla, visela tam medaile. Za druhé místo jsem extrémně spokojená,“ řekla Beková v nahrávce pro média. ,,Jsem víc vyždímaná psychicky než fyzicky. Byl to pro mě poslední závod sezony, o to je všechno hezčí. Je to můj největší výsledek v životě,“ poznamenala.

Dařilo se i Olze Samkové (8.) a mezi muži Matyáši Novákovi (9.).

TEXT: ASC Dukla/pk

FOTO: Barbora Reichová

Mužská osma si v Račicích doveslovala pro evropské stříbro v kategorii do 23 let!

Mužská osma ve složení Matěj Muška, Matěj Smejkal, Martin Slavík, Maxim Kalina, Martin Čihák, Alex Novák, Lukáš Kolínek, František Novotný s kormidelnicí Zuzanou Vabrouškovou se v Račicích stala vicemistry Evropy do 23 let!

Nad síly posádky složené z veslařů ASC Dukla (mimo Mušky) byli ve finále pouze suverénní Rumuni. Na dvoukilometrové trati na ně Češi ztratili tři a půl vteřiny. Jednu pak měli v cíli k dobru před třetími Italy.

Dvojskif Tadeáš Macháček, Hynek Lambl opanoval finále B a celkově skončil sedmý.

TEXT: ASC Dukla/pk

FOTO: CPA

Běžec Vích jasně vyhrál pražský Grand Prix na 10 kilometrů

Jasným vítězstvím se prezentoval běžec ASC Dukla Damián Vích při Grand Prix na 10 km v Praze. Mezi ženami Tereza Hrochová posunula národní rekord na silniční desítce.

Čerstvý rekordman v běhu na 3000 metrů překážek nepokořil výkonnostní limit Českého svazu atletiky pro MS a přepnul do vytrvaleckého módu. Dlouho žila naděje i na pokoření vlastního národního maxima na této trati z ledna ve Valencii (28:21). Ale ve druhé polovině mu scházela společnost, ať už vodiče či soupeře, která by jej hnala ještě více. I tak z toho bylo pro svěřence Hakima Saleha kvalitních 28:46 čímž zlepšil dosud nejrychlejšího domácího vytrvalce v tomto závodě Pavla Faschingbauera 29:26 z roku 1999.

,,Bylo to náročné. Vodič to neodtáhl, běžel čtyři a půl kilometru, ale pak mi chyběl,“ řekl v cíli Damián Vích.

Třetí skončil další sportovec ASC Dukla Tomáš Křivda. Stříbrný orientační běžec z nedávných Světových her si o minutu posunul osobní rekord na 29:38 a poprvé se tak dostal pod půlhodinu.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: ASC Dukla