Sprinteři vstoupili do MS na dráze šestým místem, Ševčíková byla ve scratchi sedmá

Výborně vstoupili čeští reprezentanti do bojů na mistrovství světa v dráhové cyklistice v Santiago de Chile. Trio sprinterů ASC Dukla ve složení David Peterka, Dominik Topinka a Matěj Tamme obsadilo šesté místo v olympijském sprintu, další členka armádního sportu Petra Ševčíková byla sedmá ve scratchi.

V kvalifikaci týmového sprintu zajeli Češi pátý nejrychlejší čas z 15 startujících týmů (42,977) a postoupili do 1. kola, v něm pak ale nestačili na Francii, zlato vybojovalo hvězdné trio Nizozemska Hoogland, Lavreysen, van den Berg.

„V kvalifikaci jsme porazili Japonsko, které bylo jedním z favoritů,“ těšilo Davida Peterku. „Ve druhé jízdě jsem udělal malou chybičku, přesto jsme dokázali vylepšit čas z první jízdy, ale na Francii to bohužel nestačilo,“ přidal Matěj Tamme. „Celkově to hodnotíme kladně. Tým byl kompaktní, jeli jsme rychle a šesté místo je velkým příslibem do budoucna, kde bychom se s tímhle mohli kvalifikovat na olympiádu,“ přidal Dominik Topinka.

Ševčíková ve scratchi projela cílem sedmá z 24 startujících. „Byl to opravdu sprintersky pojatý scratch. Jediné, co mě mrzí, že když se otvíral sprint, ocitla jsem se za Egypťankou, kterou jsem potřebovala objet a lehce mě to tam skříplo. Stálo mě to trošku rychlosti, ale samotný spurt jsme zvládla velmi dobře a s výsledkem jsem spokojena,“ řekla česká reprezentantka.

V ženském týmovém sprintu zajelo trio Veronika Jaborníková, Anna Jaborníková a Sára Kateřina Peterková v kvalifikaci 9. místo (48,742), což byla první nepostupová příčka.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: Arne Mill

Kamna hřejí na chatě, gril zamíří do nového domečku. Fuksa si cenu vyzkouší, i když nevaří

Souboj o vítězství v anketě Armádní sportovec roku byl letos velmi těsný. Podruhé v ní zvítězil kanoista Martin Fuksa, když v hlasování činovníků a trenérů Armádního sportovního centra Dukla předčil lyžařku a snowboardistku Ester Ledeckou o pouhých pět bodů.

Prvenství v anketě mělo i jeden krásný bonus. Před dvěma lety si domů Martin Fuksa vezl kamna od firmy Hass+Sohn, tentokrát to byl venkovní gril od stejného výrobce. „Kamna jsme nechali na chatě, kterou máme takovou rodinou a i tento venkovní gril se hodí. Plánujeme stěhování do nového baráčku, takže myslím, že na terase se bude vyjímat. Já upřímně moc negriluji, u nás je od toho tchán, který velmi dobře vaří, stejně jako manželka. Teď ale určitě nezůstanu pozadu a něco si také vyzkouším.“

Dvaatřicetiletý nymburský rodák byl z vítězství potěšen. „Jsem rád, že se sezona povedla a mohu zažívat nejlepší roky a nejen ty sportovní,“ řekl bezprostředně po vyhlášení.

Pochvaloval si také delší závodní pauzu. „Vždy po konci sezony máme nějakou přestávku. Musím říci, že po olympiádě jsem ji měl nejdelší a začal trénovat až někdy před Vánocemi. To ale byla výjimka. Nyní po mistrovství světa jsem si dal měsíc a půl volna a již opět začínám přípravu. Odpočinek je hodně důležitý.“

A jak taková pauza olympijského vítěze a mnohonásobného světového šampiona vypadá? „S dcerou jsme dělali výlety po Čechách a hlavní dovolená byla na Sicílii s rodinkou, to bylo moc pěkné. Emily zase měla víc z toho moře, pláž, voda. Bylo to skvělé, učil jsem ji i trochu plavat. Potom jsme měli s klukama takové ´cyklistické soustředění´. Viděli jsme peloton závodu Kolem Lombardie, což byl velký zážitek. Celkově si to nejvíce ale užívám, když jsem doma, protože toho cestování v celém roce je hodně.“

Olympijský vítěz z Paříže momentálně už myslí na přípravu a program pro příští rok. „Bude to podobné jako letos, jenom nám tam přidali jeden závod Světového poháru, protože nyní se na olympiádu budeme nominovat z rankingu a ne z jediného závodu mistrovství světa. To je novinka.“ V plánu má zatím tři závody v elitním seriálu, mistrovství Evropy i mistrovství světa. „Uvidíme, co dáme a co ne. Tím ale že jde o žebříček, tak pojedeme asi tak nějak všechno, abych posbíral co nejvíce bodů. Na druhou stranu, kdyby mi to šlo jako dosud, tak bych mohl něco vypustit, ale to se uvidí,“ plánuje.

Příprava začne již za čtrnáct dnů, kdy vyrazí na tři týdny do Afriky, potom se krátce zdrží doma. Následovat budou běžky v Livignu, Jizerské hory a na Vánoce bude doma. Začátek roku stráví měsíc opět v Livignu a nejdelší soustředění absolvuje již tradičně v Kolumbii. Pak mu již začne závodní sezona.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: CPA

Fuksa těsně předčil Ledeckou a je podruhé Armádním sportovcem roku!

Kanoista Martin Fuksa podruhé v kariéře ovládl prestižní anketu Armádní sportovec roku. V hlasování činovníků a trenérů Armádního sportovního centra Dukla těsně předčil sněhovou obojživelnici Ester Ledeckou. Třetí skončil kajakář Josef Dostál, loňský vítěz.  

Dvaatřicetiletý rodák z Nymburka si tak zopakoval prvenství z roku 2023. Nejcennější letošní triumf zaznamenal na mistrovství světa v Miláně, kde suverénně vyhrál olympijský kilometr. K tomu přidal stříbro na pětistovce. Medaile stejné hodnoty získal i na evropském šampionátu v Račicích. Tam ale kraloval na kratší distanci. V kategorii C1 zároveň nenašel přemožitele v celkovém pořadí Světového poháru.

,,V armádě jsme si všichni rovni, nechci se vyzdvihovat nad ostatní. Jsem rád, že se sezona povedla a mohu zažívat nejlepší roky a nejen ty sportovní,“ poznamenal Fuksa s úsměvem.

Ledecká rovněž prožila velmi krásnou sezonu, když zářila na obou světových šampionátech. Na snowboardu se stala světovou šampionkou v paralelním obřím slalomu, stříbro brala v paralelním slalomu. Na lyžích si na krk pověsila bronz ze sjezdu. Stala se tak prvním sportovcem, který v jednom roce vybojoval medaile na dvou různých šampionátech pod hlavičkou mezinárodní federace FIS.

Kajakář Josef Dostál obhájil na MS v Miláně zlato na pětistovce. Do sbírky přidal na téže trati i bronz z ME v Račicích.

V TOP 6, která se vyhlašuje od roku 2024, se dále objevili moderní pětibojař Matěj Lukeš, vodní slalomář Jakub Krejčí (oba vybojovali své první individuální medaile na MS), a běžec na lyžích Michal Novák, tahoun české reprezentace.

Další ocenění i rozlučka

Ocenění pro nejlepšího juniora získala moderní pětibojařka Lucie Hlaváčková, držitelka stříbra z mistrovství světa v maďarském Székesfehérváru. Cenu za malý kolektiv roku si odnesli parašutisté z Dukly Prostějov, mistři Evropy v kombinaci a přesnosti přistání.

Jako tradičně byly na slavnostním večeru v Domě armády vyhlášeny kategorie Unie armádních sportovních klubů. Po vyzvání moderátorem akce Martinem Dejdarem, jenž publiku coby populární herec všeuměl také zazpíval, si na pódium pro hlavní cenu přišel parašutista Oldřich Šorf, vítěz celkového hodnocení Světového poháru v přesnosti přistání.

S aktivní kariérou se za aplausu zaplněného sálu rozloučil moderní pětibojař Martin Vlach. K jeho největším úspěchům patří 5. místo na olympijských hrách v Tokiu či individuální bronz na ME 2019. Za dlouholetou činnost ve službách ASC Dukla se děkovalo také legendárnímu diskaři Imrichu Bugárovi.

Ředitel děkoval za podporu sportovcům

Pavel Benc, ředitel ASC, při svém proslovu neopomněl zmínit nejen špičkové výkony sportovců Dukly, ale zároveň vyzdvihl práci jejich doprovodných týmů a rodinných příslušníků. ,,Jsem rád, že jsme schopni konkurovat světové elitě. A jsem hrdý, že takových sportovců nemáme málo. Být mezi nejlepšími ale není samo sebou. Bez podpory nejbližších to nejde. Leckdy je neviditelná, ale velmi důležitá. Hlavně v době, kdy nepřicházejí pouze vítězství, ale i porážky a zranění. Tímto jim za servis pro naše sportovce děkuji. Stejně tak našim úředníkům, kteří leckdy svádějí papírové války ohledně vyřizování nezbytných dokumentů. Moc si jich vážíme.“

Ředitel Kanceláře ministryně obrany Roman Hrabačka, jemuž Pavel Benc v závěru svého projevu poděkoval za podporu armádního klubu v uplynulých čtyřech letech, pak hovořil hlavně o výjimečnosti Dukly. Ocenil především medailovou úrodu z vrcholných mezinárodních akcí. ,,Dosud jste jich získali 108, a to ještě sezona nekončí. Děkuji za skvělou reprezentaci. Moc mě těší, že se nejedná pouze o výborné výsledky v seniorské kategorii, ale i v té juniorské, což svědčí o kvalitní práci trenérů a realizačních týmů. Do bohaté sbírky přispěli i parasportovci a tradičně parašutisté, které ještě čeká armádní mistrovství světa v Kataru. Takže držíme palce. Hodně štěstí pak přeji také sportovcům, kteří se pečlivě připravují na vrchol příští sezony, tedy únorové olympijské hry v Itálii.“

Vyhlášení populární ankety navštívili i další vzácní hosté. Ceny předávali Martin Doktor (sportovní ředitel Českého olympijského výboru), Jan Boháč (předseda České unie sportu) či Ondřej Šebek (předseda Národní sportovní agentury).

Výsledky – 29. ročník

Armádní sportovec roku 2025: 1. Martin Fuksa (rychlostní kanoistika) 263 bodů, 2. Ester Ledecká (snowboarding, sjezdové lyžování) 258, 3. Josef Dostál (rychlostní kanoistika) 197, 4. Matěj Lukeš (moderní pětiboj) 195, 5. Jakub Krejčí (vodní slalom) 124, 6. Michal Novák (běh na lyžích) 94.

Junior roku: Lucie Hlaváčková (moderní pětiboj)

Trenér roku: Petr Fuksa st. (rychlostní kanoistika)

Malý kolektiv roku: 1. Hynek Tábor, Bonifác Hájek, Miloslav Kříž, Oldřich Šorf, Jiří Gečnuk (parašutismus), 2. Michal Kulich, Daniel Havel, Jakub Špicar, Radek Šlouf (rychlostní kanoistika – K4), 3. Marek Grycz, Matěj Lukeš (moderní pětiboj – štafeta)

UNIASK (Unie armádních sportovních klubů): sportovec: Oldřich Šorf (parašutismus), trenér: Jan Wantula (parašutismus), junior: Petr Meindlschmid (atletika)

Sportovec AČR: čet. Dominik Humburger (zápasník MMA)

TEXT: Pavel Král

FOTO: CPA

Mladá snowboardcrossařka Hrůšová si chce sezonu užít a znovu bojovat o finále

Je jí teprve osmnáct, přesto již v minulé sezoně čtyřikrát skončila Karolína Hrůšová mezi osmičkou nejlepších snowboardcrossařek na podnicích Světového poháru. Zdá se, že Eva Adamczyková, její slavná parťačka z Dukly, v ní může mít velice kvalitní následovnici.

„Mezi dospělými nakoukla mezi absolutní elitu. Loni jezdila krásně a hladce a doufám, že to bude třeba v té nadcházející sezoně ještě lepší,“ řekl na její adresu reprezentační trenér Marek Jelínek.

A jak vše vidí samotná závodnice?

Co řeknete ke svým výkonům?

Nečekala jsem, že se dostanu čtyřikrát do Top osmičky. To bylo pro mě určitě velké překvapení a to páté místo v gruzínské Gudauri bylo úplně nádherné. Top osm je krásné, ale vítězství v malém finále je ještě o ligu někde jinde, den předtím jsem byla osmá, což byla také paráda.

Na juniorské MS jste odjížděla v roli jedné z favoritek, ale tam to neklaplo…

Určitě mi to bylo zpětně líto. Vím, že jsem se strašně snažila a vynaložila maximální úsilí. A občas se to prostě nepovede. Tohle byl prostě jeden ze závodů, které nevyjdou.

Část přípravy na sezonu již máte za sebou. Zatím panuje spokojenost?

Bohužel jsem letos při letní přípravě měla trochu smůlu. Prodělala jsem boreliózu v červenci, v srpnu následně mononukleózu na Novém Zélandu. Neproběhla tedy úplně podle plánu. Každopádně se nyní snažím všechno dohnat. Myslím, že se to daří.

Druhým rokem budete jezdit mezi elitou. Jak se těšíte?

Chci si sezonu co nejvíce užít a výsledkově se co nejčastěji kvalifikovat do finálových závodů.

Čekají vás také olympijské hry…

Snažím se olympiádu brát jako jeden ze závodů, kde ale určitě vynaložím maximální úsilí. Doufám ve fajn průběh.

Je to absolutní vrchol?

Snažím se si to držet trochu od těla, protože se mi ukázalo na tom minulém MS juniorů, že brát závod nějak jinak se prostě nevyplácí. Když se dostane moc do hlavy, tak to není dobré.

Jak bude vypadat váš závodní program v úvodu sezony?

Úplně první závod jedu v rámci EP v Rakousku, ale ten bereme spíše jako rozježdění na začátek sezony. Prvním důležitým startem bude podnik Světového poháru v Cervinii v polovině prosince, potom jsou tam dva lednové závody v Číně, které jsou také v plánu. A po olympiádě také MSJ, to by mělo být někdy na konci března. Uvidíme, co z toho vzejde.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: CPA

Adamczyková je zpět a spolu s Hrůšovou a Maděrovou myslí na zimní olympijské hry

Jedna stále na vrcholu, druhá, která se tam dere. Snowbordcrossařky Eva Adamczyková i Karolína Hrůšová z ASC Dukla a také Zuzana Maděrová (alpský snowboarding) se těší na nadcházející sezonu. Všechny tři myslí na vrcholný podnik, kterým budou turínské olympijské hry.  „Cílů je více a tím hlavním, aby tým mohl bojovat o medaile. Výsledkově budeme určitě usilovat o více jak jednu,“ říká za celou skupinu trenér Marek Jelínek.

Přes rok kvůli rodinným povinnostem, když na svět přivedla syna Kryštofa, byla mimo svahy mezi světovou elitou dvaatřicetiletá Adamczyková, která má zlato ze Soči (2014) a bronz z Pchjongčchangu (2018), tři zlata a jeden bronz ze světových šampionátů. Nyní by ráda stála na startu i v Itálii. „Vlastně jsem nevěděla, jak to bude. Původně jsem si myslela, že po založení rodiny se vrcholovému sportu již věnovat nebudu. Ale náš sport je zábavný, a protože mě baví, tak se vracím. Ovšem prvotní stále je, aby rodina a Kryštof byli v pohodě a mým sportováním netrpěli. Na jaře jsem zkusila první tréninky a stále se o tom s Markem (manželem) bavíme. Hlavně tedy, jak je na tom Kryštof. Již jsem jezdila v hale v Holandsku, kde se mnou byla deset dní sestra. Kryštof vypadal, že ho to baví s týmem i s těmi zábavami, co cestování přináší. Od května se fyzicky cítím dobře. Kvalifikována ovšem po roční pauze nejsem. Uvidíme, jak to půjde,“ řekla Eva Adamczyková.

„Spokojena jsem již nyní. Můžu jezdit, a když jdu na kopec, tak je to pro mě mentální odpočinek. Když by se povedla kvalifikace na OH, tak by to bylo super. Nedokáži ale odhadnout nějaká umístění, je tam plno nových holek. Nechám se překvapit, jak jim budu schopna konkurovat,“ dodala Adamczyková.

„Hendikep osmi závodů Světového poháru z loňska tu je. Když ale Eva bude zcela ready, tak se nebojím. Ježdění je takové, jako by ta mezera ani nebyla. Evka má za sebou návratů hodně a i nyní to zvládá bezvadně. V prosinci pojede SP v Cervinii. Doufám, že to tam klapne. Potom jsou ještě v programu tři podniky SP, v polovině ledna dva v Číně a jeden těsně před OH,“ zdůraznil Jelínek a poukázal na to, že téměř jisté místo pro OH mají již Hrůšová, Zuzana Maděrová a Radek Houser, Jan Kubičík musí ještě zabojovat. V případě Hrůšové, která loni poprvé jezdila mezi dospělými a nakoukla mezi absolutní elitu, věří v její další progres. „Loni jezdila krásně a hladce. Doufám, že to bude třeba i ještě lepší,“ přidal na její adresu.

„Ovlivnit můžeme jen výkon. Na to se zaměřím. Abych se zlepšovala a na konci sezony viděla posun. Chci jezdit malé i velké finále,“ zdůraznila Hrůšová.

I dvaadvacetiletá členka armádního klubu Zuzana Maděrová už do absolutní světové špičky pevně patří, v paralelním slalomu vybojovala již několik skvělých výsledků. „Těším se na olympiádu a hlavně na Světový pohár ve Špindlu, kde budu mít celou rodinu. Ještě mě čeká měsíc na ledovci, ale natrénováno mám dost, a dobře. Myslím, že vrchol pro mě bude olympiáda a hned poté domácí závod. Na obojím chci skončit co nejlépe. Je to ale jeden závod, v SP jich je sedmnáct, a tím je olympiáda strašně speciální. Deset vteřin v jedné jízdě může vše pokazit, v jiné půl minuty naopak vystřelit nahoru. Přála bych si být co nejvíce nahoře,“ poznamenala Maděrová.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: CPA

Ledecká se rozhodla. Na olympiádě upřednostní při termínové kolizi snowboard

Dnes dopoledne Český olympijský výbor oznámil, že program zimních olympijských her v Milánu a Cortině se nemění. To znamená, že 8. února se jedou obě parádní disciplíny Ester Ledecké. A hvězda ASC Dukla se tedy musela rozloučit s nadějí, že získá medaile v paralelním obřím slalomu na snowboardu a sjezdu na lyžích.

Dát přednost prknu, na němž už roky vládne a z olympijských her má z této disciplíny dvě zlaté, či sjezdu, kde by zase ji raději viděl její trenérský tým a ve kterém letos na mistrovství světa v Saalbachu slavila bronz?

Rozhodla se pro snowboard a k tomu má v plánu ještě 12. února na lyžích super-G, v němž v Pchjongčchangu v roce 2018 vybojovala zlato. „Odmalička jsem snila, že budu jezdit na největší akce na lyžích a snowboardu. Spousta lidí mě odrazovala, což je asi ten důvod, proč mě to nutí se takhle rozhodnout,“ vysvětlovala, proč zvolila právě prkno.

V posledních měsících se sice zástupci ČOV, lyžařského svazu i sama Ledecká snažili přesvědčit Mezinárodní olympijský výbor, aby program kvůli ní upravili, jenže marně.

„Už jsem si kvůli tomu párkrát pobrekla,“ říkala na dnešní předsezónní tiskové konferenci třicetiletá zimní obojživelnice. „Chápu, že není jednoduché zkoordinovat takovou akci. Ale v současnosti jsem jediný sportovec, který se nominoval ve dvou disciplínách, tak to jít mohlo. Jsem jediný sportovec, který se na poslední tři olympiády nominoval ve dvou různých sportech, proto jsem doufala, že by se to mohlo změnit. Zjevně Mezinárodní olympijský výbor tolik o příběhy nestojí,“ říkala.

Naděje na start v obou sportech se ale ještě zcela nevzdává. Připustila možnost, že by v jeden den zkusila obě klání. Byť proti tomu nyní hraje řada faktorů – musely by se poupravit startovní časy obou sportů, navíc se na lyžích závodí v Cortině a na prkně v Livignu. Přesun by musela absolvovat vrtulníkem, jenže nad olympijskými hrami je omezený letový prostor. „Red Bull mi vrtulník nabídl. Vlastně mi ho nabídla už spousta lidí, z různých zdrojů bych měla tak čtyři. Spíš by to brzdily další věci. Ale říkám si, že proč ne. Když už tam budu,“ usmála se a poprvé v životě si prý přeje déšť a sníh v Cortině, aby organizátoři museli sjezd odložit. „Tonoucí se stébla chytá. Pak bych to stihla. Ale zase bych musela jet trénink sjezdu, což by zasahovalo do tréninku na snowboard. Zkrátka pojedeme, co se stihne.“

Nic nezměnilo ani několik dopisů, které psala, absolvovala videohovor s tehdejším sportovním ředitelem MOV Kitem McConnellem a Irinou Gladkikhovou, která má na starosti program zimních her. Z debat se zástupci organizátorů ale měla rozpačité dojmy. „Jejich hlavní argument byl, že přes tu snowboardovou sjezdovku budou přejíždět všechny další sporty dolů do městečka. Což je blbost, protože ta sjezdovka je nově postavená a nějak se museli dostávat dolů i předtím. A kdo znáte Livigno, víte, že je tam asi 5000 sjezdovek,“ bylo z jejích slov cítit zklamání.

Ještě by možná sjezd mohla absolvovat v týmové kombinaci žen, která skloubí právě nejméně točivou disciplínu a slalom speciál. Na programu je 10. února a jet by ji mohla spolu s Martinou Dubovskou. „Zatím jsem o ní neuvažovala,“ přiznala. „Spíš o obřáku, kdybych měla možnost. Ale všechno bude záležet na dalším plánu světáku. Pojedu, co bude možné, ale zároveň chci, aby to dávalo smysl s ohledem na zbytek sezony. Nechci se na olympiádě zatavit a snížit si šance do dalších závodů.“

Zároveň přítomné novináře ujistila, že se s největší pravděpodobností nezúčastní březnového snowboardového Světového poháru ve Špindlerově Mlýně kvůli termínové kolizi s elitním seriálem na lyžích. ,,Ty budou v sezoně prioritou. Stačí, že s největší pravděpodobností přijdu o sjezd v Cortině,“ doplnila ke svým vyhlídkám trojnásobná olympijská vítězka.

TEXT: ASC Dukla/jc, pk

FOTO: CPA

Střelec Kostelecký získal v padesáti letech na mistrovství světa týmový bronz!

I v padesáti letech se dá získat krásná medaile z vrcholné akce. Důkazem budiž týmový bronz legendárního brokaře Davida Kosteleckého v disciplíně trap z právě probíhajícího mistrovství světa v Athénách!

Střelec Dukly Hradec Králové se o něj zasloužil společně s Jiřím Liptákem a Janem Palackým (oba Olymp). ,,Jsme tři vyrovnaní. Když nám to sedne, mohlo by z toho něco dobrého vzejít,“ prohlásil Kostelecký ještě před šampionátem. A povedlo se. Češi nasbírali 361 zásahů, stejně jako druhé Spojené státy. Nejvíce terčů sestřelili Chorvaté (368).

Ještě před poslední položkou byl olympijský vítěz z Pekingu 2008 ve hře o postup do šestičlenného finále v individuálním závodě. Tři chyby jej však nakonec odsunuly na 22. místo.

TEXT: ASC Dukla/pk

ILUSTRAČNÍ FOTO: CPA

Dvanáct dráhařů ASC Dukla se představí na mistrovství světa v Chile. Šance na přední umístění jsou velké

Na světovém šampionátu v dráhové cyklistice se v dalekém Santiagu de Chile se představí dvanáct českých reprezentantů, všichni jsou členové ASC Dukla. Závodníci ve vytrvalostních disciplínách z Dukly Praha, sprinteři z Dukly Brno. Na Velódromo Penalolén se bude bojovat od 22. do 26. října.

„Letošní sezona je trochu specifická. Uskutečnil se jen jeden Světový pohár, takže možností srovnání se světem bylo minimum. Těžko se proto dělají nějaké prognózy. Ale i podle výsledků na jiných závodech si myslím, že forma je dobrá a otázkou je, jak to kdo dokáže prodat. Asi nebudeme dopředu vyhlašovat, že jedeme pro medaile, ale o umístění v první osmičce i třeba top 5 by se někteří měli rvát,“ řekl reprezentační trenér Milan Kadlec.

„Když se to sejde, třeba bude i šance na medaili. Podle mě je dost závodů otevřených a vzhledem k tomu, že se body do olympijské kvalifikace začnou počítat až od příští sezony, třeba ani obsazení nebude v některých disciplínách tak silné,“ přidal trenér.

Ze závodníků ve vytrvalostních disciplínách má podle něj každý šanci na dobrý výsledek. „Je to poměrně zkušená skupina. U Ševčíkové s Němcovou sázíme hlavně na scratch a vylučovací závod, jsou to jejich parádní disciplíny. Koblížek ukázal nedávno formu na závodě v Aigle, kde skončil třetí ve scratchi a zajel český rekord ve stíhačce,“ prozradil Kadlec.

Každý z cyklistů zvolil trochu jiný model finální přípravy. Jan Voneš s Adamem Křenkem trénovali ve vysoké nadmořské výšce v Coloradu, což by měli zúročit, Petra Ševčíková v Dánsku, Barbora Němcová měla skvělý silniční program. Jela mistrovství světa i Evropy a ještě teď, těsně před šampionátem, startuje ve skvělé konkurenci na WorldTour etapovém závodě v Číně.

Ve sprinterských disciplínách má český tým rovněž poměrně velké ambice. „U mužů bychom rádi v týmovém sprintu zabojovali o top 6, poslední výsledky nám dodávají optimismus. Peterka získal na letošním mistrovství Evropy bronz na kilometru a pokusí se to přetavit v úspěch i na mistrovství světa. Je velkým příslibem do budoucna. U žen bude pilířem sestavy Veronika Jaborníková, která by se v keirinu určitě mohla podívat do finále a pomoci týmu ve sprintu, kde holky chtějí zabojovat o top 8,“ uvedl Kadlec.

Nominace:

Muži:

Matyáš Koblížek (vylučovací závod, bodovací závod), Jan Voneš (scratch, madison), Adam Křenek (omnium, madison), Martin Čechman (keirin, sprint, týmový sprint), David Peterka (1 km s pevným startem, týmový sprint), Dominik Topinka (1 km s pevným startem, týmový sprint), Matěj Tamme (týmový sprint).

Ženy:

Barbora Němcová (vylučovací závod, bodovací závod, madison), Petra Ševčíková (omnium, scratch, madison), Veronika Jaborníková (keirin, 1 km s pevným startem, sprint, týmový sprint), Anna Jaborníková (1 km s pevným startem, týmový sprint), Sára Kateřina Peterková (týmový sprint).

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: Aneta Válková

 

Zdraví rozhodlo. Moderní pětibojař Vlach končí úspěšnou kariéru… Je čas se posunout dál, říká

Dlouholetý český reprezentant v moderním pětiboji Martin Vlach uzavřel ve 28 letech svou úspěšnou sportovní kariéru. Zásadní vliv na jeho rozhodnutí měly zdravotní komplikace.

„Na jaře mi na lékařské prohlídce některé věci nedopadly tak, jak měly. Nakonec jsem se rozhodl, že je čas se posunout dál,“ uvedl na vysvětlenou několikanásobný medailista ze světových a evropských šampionátů. „Samozřejmě bych si to raději ukončil podle svého, ne že mě k tomu dotlačí okolnosti. Pohrával jsem si s tou myšlenkou už vloni v létě. Začínal jsem s pětibojem, který se tomu dnešnímu už vůbec nepodobá. Těžko jsem to nesl.“

Z Vlachova sportovního pohledu šlo především o změnu formátu a hlavně nahrazení parkuru překážkovou dráhou. Přesto doufal, že novinku zvládne se ctí. „Je ale fakt, že to pro mě bylo složitější, než jsem čekal. Ale nevěnoval jsem se tomu dlouho. Nemohu tedy říci, jak by mi to šlo postupem času. V parkuru jsem se pohyboval mezi nejlepšími, v této disciplíně by tomu minimálně v této sezoně tak nebylo. Nejsem tak silově vybavený, ani tolik výbušný. Koně mi seděli hezky, překážková dráha by mezi mé silné stránky zřejmě nepatřila,“ říká na rovinu.

Přesto se snažil adaptovat. „Na podzim jsme absolvovali komplexní přípravu, bez výrazné specializace na tuhle novinku. V únoru jsem však s tréninkem nuceně musel přestat.“

Za svou kariéru nasbíral řadu cenných kovů – individuálních i týmových. Čtyřikrát byl vyhlášen Pětibojařem roku, na olympiádě v Tokiu obsadil páté místo. „Pár závodů mi v paměti zůstane navždy. Ale nikdy se mi v jednom závodě nepovedlo všech pět disciplín. Klíčové pro mě byly běh, střelba a jízda na koni. Když jsem dokázal všechny tyhle disciplíny vyhrát, bylo z toho vždycky něco pěkného.“

Vzpomíná i na svůj první triumf ve Světovém poháru. „Zašermoval jsem podprůměrně, ale nějak jsem se prokousal do finále a v něm jsem se posunul na nejvyšší příčky. To tak nějak charakterizuje celou moji kariéru. Všechno jsem stahoval v posledních disciplínách.“

Vzpomínky na OH

Olympiáda v Tokiu pro něj byla výjimečná, přestože se konala v covidu. On sám se navíc potýkal se zraněním ramene. S pomocí celého týmu se ale dokázal dát do přijatelného stavu a mohl závodit. V závěrečném běhu se střelbou zářil, k medaili mnoho nescházelo. Závod probíhal bez diváků, což mu paradoxně pomohlo. „Ten samotný stadion pro padesát tisíc diváků působil majestátně. Kdyby bylo plno, asi by mi to v daný moment na pohodě nepřidalo. Po dubnovém pádu s koněm a zranění se jednalo o první parkur. Měl poctivých 120 čísel a nebyl vůbec jednoduchý. Hodně kluků jej nezvládlo,“ vzpomíná.

Nepříjemnost jej potkala i před Hrami v Paříži 2024. „V přípravě jsem si uštípl kus obratle, ale zásadně mě to nelimitovalo. Byly tam jiné faktory, proč mi to tam nevyšlo,“ komentoval konečné 19. místo.

Plány a touhy

Co plánuje nyní? „Od sportu si potřebuji dát pauzu. S pětibojem jsem začal ve třinácti, takže jsem ho vlastně dělal půlku života. Teď nosím v hlavě jiné projekty, které chci vyzkoušet. V budoucnu se ale zapojení v nějaké podobě nebráním.“

V nejbližší době se chystá dokončit studium práv. „Na vysoké škole mě čeká poslední zkouška, konečně ze mě bude právník. Otec podniká, takže mu budu k ruce. Za pár dní navíc čekáme s partnerkou druhý přírůstek do rodiny. A doladit musím i svoje zdraví. Nudit se rozhodně nebudu.“

Těžké loučení s Duklou

Loučení s Duklou pro něho není snadné. Pětibojařská parta jej často držela nad vodou. „Vždycky mi přišlo hodně důležité, že mezi námi nepanovala animozita, přáli jsme si navzájem. Není to úplně standardní záležitost. Díky tomu jsem u pětiboje vydržel takhle dlouho. Těšil jsem se na tréninky, protože jsem tam měl kamarády, na závodech jsme se dokázali podpořit.“

I proto neopomene pochválit třiadvacetiletého parťáka Matěje Lukeše, kometu letošní pětibojařské sezony. „Je strašně šikovný. Zrovna on to měl se změnami nejtěžší. Na překážkovou dráhu přecházeli nejdříve dorostenci a junioři. On mezi ně ročníkově spadal a zároveň musel jezdit na koních. Skákal sem tam, což je tréninkově šílené. Teď se mu veškeré úsilí zhodnotilo. Nová disciplína mu jde, udělal velký pokrok. Když mu bude držet zdraví, bude pár let o český moderní pětiboj postaráno,“ má jasno o výkonnosti svého nástupce.

TEXT: Pavel Král

ILUSTRAČNÍ FOTO: CPA a Filip Komorous

Armádní sportovec roku. Prestižní anketa zná finálovou šestku

Už za týden, ve středu 22. října, poznáme vítěze 29. ročníku prestižní ankety Armádní sportovec roku! Slavnostní vyhlášení proběhne v Domě armády Praha. V užším výběru je šest jmen, která letos zářila na mezinárodní scéně. Vzešla z hlasování činovníků a trenérů ASC Dukla.

Ve hře jsou rychlostní kanoisté Martin Fuksa a Josef Dostál (loňský vítěz), sněhová obojživelnice Ester Ledecká, běžec na lyžích Michal Novák, moderní pětibojař Matěj Lukeš a vodní slalomář Jakub Krejčí.

Pojďme si jejich největší chvíle v sezoně připomenout…

TOP 6 (řazeno abecedně):

Josef Dostál: Ještě před narozením syna Jonatána stihl olympijský vítěz na kajaku vybojovat v Račicích na mistrovství Evropy bronz na pětistovce. Na téže trati pak v Miláně obhájil titul mistra světa, když Maďara Vargu porazil v dramatickém finiši o pouhých 9 setin. Celkově tak získal svou 14. medaili na MS! Na kilometru skončil na obou vrcholech sezony čtvrtý.

Martin Fuksa: Fenomenální kanoista si nejcennější triumf připsal na mistrovství světa v Miláně, kde suverénně vyhrál olympijský kilometr. K tomu přidal stříbro na pětistovce. Medaile stejné hodnoty získal také na evropském šampionátu v Račicích. Tam ale ovládl kratší distanci.

Jakub Krejčí: Do sezony vstoupil mladý kajakář jako uragán. Ve Francii si v kayakcrossu dopádloval pro titul mistra Evropy. Další sladké momenty přišly na světovém šampionátu v Austrálii. V Penrithu nejprve získal bronz v neolympijské časovce, poté přidal stříbro ve slalomu, čímž zaznamenal největší úspěch své kariéry.

Ester Ledecká: Sněhová obojživelnice letos zářila na obou světových šampionátech. Na snowboardu se stala světovou šampionkou v paralelním obřím slalomu, stříbro brala v paralelním slalomu. Na lyžích si na krk pověsila bronz ze sjezdu. Stala se tak prvním sportovcem, který v jednom roce vybojoval medaile na dvou různých šampionátech pod hlavičkou mezinárodní federace FIS.

Matěj Lukeš: Třiadvacetiletá kometa z Dukly prožila sezonu snů. Pochlubit se může individuálním bronzem z mistrovství světa, stříbrem z finále Světového poháru, štafetovým stříbrem z MS i týmovou medailí z mistrovství Evropy (3. místo).

Michal Novák: Po zdravotních trablech na začátku sezony načasoval skvěle formu na vrchol sezony v podobě mistrovství světa v Trondheimu. Největším hvězdám byl vždy vyrovnaným soupeřem. Jako jeden z mála absolvoval všech šest disciplín. Nejlépe si vedl ve sprintu (5.), týmovém sprintu (7.), na klasické desítce (8.) a volné padesátce s hromadným startem (11.).

TEXT: Pavel Král

ILUSTRAČNÍ FOTO: CPA a Svaz lyžařů ČR