Dostálův chytrý závod a drtivý finiš. Do evropského finále postoupil také čtyřkajak

Další dvě duklácké lodě si dnes na mistrovství Evropy v portugalském Montemoru-o-Velho zajistily účast ve finále. Semifinále dopoledního programu zvládl na kilometrové trati kajakář Josef Dostál, do bojů o medaile proklouzl na pětistovce i čtyřkajak ve složení Tomáš Sobíšek, Daniel Havel, Jakub Špicar a Jan Vorel.

Třiatřicetiletý Dostál zajel olympijskou distanci výborně. Slováka Samuela Baláže porazil o čtyři desetiny, třetímu Franciscu Cubelosovi ze Španělska nadělil téměř dvě vteřiny.

„Očekával jsem, že Slovák vedle mě vypálí, tak jsem toho využil. Sedl jsem na vlnu a odpočíval téměř tři čtvrtiny závodu,“ poznamenal Dostál k chytře zvolené taktice. Pak přišel od hvězdy ASC Dukla nádherný finiš. „Do poslední třístovky jsem to už poslal naplno. Bolelo to, jasně, že jo. Závodit patnáctou sezonu ve světové špičce je obtížné. Nechce se mi do té bolesti jako dřív. Závodů máme hodně, je to hrozné. Nicméně jsem postoupil do finále, což byl hlavní cíl,“ ulevil si. V něm se hodlá poprat o co nejlepší umístění. V sobotu dopoledne se představí na kilometru, odpoledne na pětistovce. „Vloni mi to vyšlo dobře, uvidíme, co bude zítra. Asi se zeptám Martina Fuksy jak to dělá, že má tolik sil. Nechápu, kde se v něm berou. Uvidíme. Hodně bude záležet i na větru,“ doplnil k prognózám olympijský šampion z Paříže.

Posádka čtyřkajaku si finále zajistila z poslední postupové, tedy třetí pozice. Nutno však poznamenat, že s přehledem. Před čtvrtými Francouzi měli Češi v cíli náskok více než čtyř desetin vteřiny.

Finálové touhy se naopak nenaplnily kajakáři Jakubu Brabcovi ani ženskému čtyřkajaku se Štěpánkou Sobíškovou.

TEXT: ASC Dukla/pk

FOTO: Kanoe.cz

Kanoista Martin Fuksa si na ME suverénně zajistil finále i na trati 500 metrů, uspěl také Dostál

Po jasném postupu do finále na kilometrové trati na mistrovství Evropy v portugalském Montemoru-o-Velho si stejně přesvědčivě vedl kanoista Martin Fuksa i na poloviční distanci. V kategorii C1 zvítězil ve své rozjížďce s náskokem 1,6 sekundy před Španělem Danielem Grijalbou. Na této trati startuje v letošní sezoně v mezinárodní konkurenci poprvé.

Na pětistovce si finále zajistil také druhý český zlatý medailista z olympijských her v Paříži Josef Dostál. S přehledem vyhrál svou rozjížďku na 500 metrů a druhého Poláka Alexe Boruckého porazil o více než sekundu.

V závěru úvodního soutěžního dne Fuksa ještě bojoval společně s bratrem Petrem v kategorii C2 na olympijské trati 500 metrů. V rozjížďce obsadili pátou příčku, což na přímý postup do finále nestačilo. V pátek je čeká semifinále.

„Dva postupy jsou hezké, k tomu třetímu to chtělo dojet do třetího místa a to se nepovedlo. Makali jsme, dojeli v kontaktu, ale bohužel to nestačilo,“ řekl Martin Fuksa k marnému boji o přímý postup do finále se svým bratrem Petrem. V singlových závodech v této sezoně ještě neprohrál ani jednu rozjížďku. „Je to fajn, jsem typ závodníka, který chce dojíždět první a jsem rád, že to vyšlo i dneska.“

TEXT: ASC Dukla/jc
ILUSRAČNÍ FOTO: CPA

Kanoisté Fuksa a Hrabal postoupili na ME přímo do finále

V portugalském Montemoru-o-Velho odstartovalo mistrovství Evropy v rychlostní kanoistice. Na jednom z vrcholů sezony se postupně představí i dvanáct závodníků Armádního sportovního centra Dukla, mezi nimi olympijští šampioni Martin Fuksa a Josef Dostál.

V dopoledním programu Fuksa hned v úvodní rozjížďce na kilometru v kategorii C1 potvrdil výbornou formu. Zvítězil s půlvteřinovým náskokem před Řekem Stefanosem Dimopoulosem a zajistil si rovnou sobotní finále.

Z toho se na sprinterské dvoustovce mohl radovat také kanoista Antonín Hrabal, jenž nestačil pouze na Aljaklsandra Zuboka startujícího pod neutrální vlajkou.

Kajakář Josef Dostál se naopak semifinále nevyhne. V rozjížďce na jeden kilometr by mu přímý postup přineslo pouze vítězství, do cíle však dorazil třetí za Maďarem Bálintem Kopaczem a Srbem Bojanem Zdelarem. V pátek ho tak čeká boj o finále. Podobnou cestou musí jít v kategorii K1 200 metrů Jakub Brabec, jenž obsadil v rozjížďce šestou příčku.

Naopak čtyřkajak ve složení Tomáš Sobíšek, Daniel Havel, Jakub Špicar, Jan Vorel měl k první postupové pozici velmi blízko. V těsném finiši podlehl pouze Němcům, rozdíl činil pouhé dvě desetiny vteřiny.

V posádce K4 žen usedla z Dukly Štěpánka Sobíšková. Společně s Anežkou Paloudovou, Zuzanou Hanušovou a Eliškou Betlachovou skončily šesté a zítra pojedou semifinále.

TEXT: ASC Dukla/pk

ILUSTRAČNÍ FOTO: CPA

Kladivář Myslyvčuk myslí na finále na evropském šampionátu

Třicetiletý český kladivář Volodymyr Myslyvčuk z ASC Dukla svými výkony výrazně zvedl zájem o tuto atletickou disciplínu mezi českými fanoušky. Účastník olympijských her v Paříži si 18. března na Evropském vrhačském poháru v kyperské Nikósii posunul osobní rekord na 80,69 m. Tímto výkonem mu patří páté místo v letošních evropských tabulkách.

Díky tomuto výkonu se posunul na druhé místo českých historických tabulek a na 27 let starý národní rekord Vladimíra Mašky ztrácí pouhých 59 centimetrů. Trvalo dlouhých třináct let, než český kladivář znovu překonal hranici 80 metrů. Naposledy se to podařilo Lukáši Melichovi v sezoně 2013.

Myslyvčuk navíc překonal i rekord mítinku Kladno hází, když své náčiní v úterý poslal do vzdálenosti 78,93 m, čímž potvrdil svou stabilní výkonnost. „Je to pěkné, ale rozhodovat se bude na mistrovství Evropy. Potká vás den blbec a můžete jet po třech pokusech domů,“ uvědomuje si. Vrchol sezony ho čeká v srpnu na mistrovství Evropy v Birminghamu, ale představí se také na zbrusu nové akci Ultimate Championships v Budapešti. Na štědře dotovaném podniku pro osm nejlepších atletů světového žebříčku, v zemi, kde má hod kladivem dlouhou tradici.

„To je velká motivace. Na mistrovství Evropy, světa či olympijské hry se dostane 32 sportovců v disciplíně, tady jen osm. Rád bych mezi nimi byl,“ má smělé plány. V Birminghamu chce rozhodně postoupit do finále.

Do Česka přišel z Ukrajiny ještě před ruskou agresí kvůli práci. Usadil se zde a také díky své manželce znovu objevil kladivářský talent, kterým oplýval už v mládí ve své rodné zemi. Pod vedením Dušana Krále na pražské Dukle postupně výkonnostně roste. Trénoval i na poli za svým domem bez ohledu na počasí – ve sněhu, mrazu, dešti i vedru. I díky tomu dnes zvládá závody za všech podmínek.

„Už kvůli psychice je třeba trénovat v tom, co vám příroda dá. Když sněží, fouká nebo je vedro. Musíte být připraveni házet ve všem,“ prozradil Myslyvčuk v Kladně, kde překonal Melichův rekord mítinku o více než metr.

„Byla to pro mě motivace. Ještě jsem od Lukáše výsledkově daleko, ale dnes jsem udělal malý pokrok a přehodil jeho výkon, který tu vydržel deset let,“ těšilo ho.

A co říká na možnost překonat český rekord? „Je to velká motivace. Když se mi to podaří, nevím, jak se budu cítit, protože české občanství mám krátce. Nemyslím si proto, že budu mít pocit, že jsem vytvořil český rekord. Bude to hlavně můj osobní rekord. Nikdo mi nemusí připomínat, že nejsem Čech a nikdy nebudu. Já to vím. Nenaro­dil jsem se v Česku, nechodil jsem zde do školy ani jsem tu nestudoval. Jsem tu jen část života. Ale chci ve světě ukazovat, jak silné české kladivo je.“

Sympatický závodník si velmi pochvaluje podmínky, které mu Armádní sportovní centrum poskytuje. „Myslím si, že lepší podmínky než na Dukle snad ani nejde mít. Využívám veškeré zázemí a na házení mám svůj sektor za domem. A házet chci daleko. Myslím, že se musím snažit překonat 82 metrů, to je taková magická hranice. Nebude jednoduché se tam dostat. Ještě se mi to nepovedlo ani v tréninku, ale blížím se,“ dodal Myslyvčuk.

TEXT: ASC Dukla/Jaroslav Cícha

FOTO: CPA

Kajakář Jakub Krejčí má za sebou víkend snů a myslí již na mistrovství světa

Vodní slalomáři ASC Dukla ovládli i druhý díl Světového poháru v pražské Troji. A nejjasněji z nich zářil Jakub Krejčí. Po pátečním premiérovém triumfu v klasickém slalomu ovládl také nedělní finále kontaktní disciplíny kayakcross. A rozhodně to nebyla náhoda. V klasickém slalomu vyhrál i kvalifikaci a v kayakcrossu ovládl všechny své vyřazovací jízdy.

Čtyřiadvacetiletý rodák z Českých Budějovic je na nejlepší cestě navázat na úspěchy předchozích českých světových šampionů. Dříve se na vodě prezentoval spíše až příliš agresivním stylem, nyní se však zklidnil a přináší to výsledky. „Vodní živel mě zcela pohltil,“ říká o sobě. Výrazně mu pomohl také bývalý mistr světa Ondřej Tunka, který ho od letošního roku trénuje. A Krejčí v něm našel ideální vzor. „Je pořád stejný flegmatik,“ tvrdí o svém kouči.

V roce 2021 se Krejčí stal mistrem světa do 23 let. V loňském roce pak vybojoval stříbrnou medaili na světovém šampionátu mezi dospělými. Přes zimu upravil přípravu a do sezony vstoupil s pocitem, že zimní tréninkový blok vyšel podle představ.

„Nevynechal jsem žádný důležitý trénink a odjel jsem všechno naplno tak, jak bych si přál. Cítím se dobře na vodě,“ říkal už po české kvalifikaci v kayakcrossu, zatímco účast v reprezentačním týmu pro slalom měl díky medaili z mistrovství světa jistou.

„Zjistili jsme, že nemá cenu v posilovně dělat kulturistický trénink. Trochu jsme ubrali váhy a přešli k větší dynamice,“ poukázal na změny v přípravě. A ty se promítají do výsledků. Ve slovinském Tacenu skončil ve slalomu třetí, v Praze už nenašel přemožitele.

Z jeho slov je navíc cítit velké sebevědomí a pohoda. Jako vítěz kvalifikace startoval ve finále slalomu jako poslední a bouřlivou atmosféru domácího prostředí zvládl dokonale.

„Tady sedí lidé hrozně blízko trati, hned u reklamních bannerů, do kterých buší a dodávají vám energii,“ oceňoval podporu fanoušků. A dodal: „Jsou to neskutečné emoce. Ještě mi to úplně nedochází. Věřil jsem, že tady můžu zajet skvělé jízdy, a povedlo se.“

Po nedělním triumfu v kayakcrossu byl ještě nadšenější. „Nic lepšího jsem nezažil.“

Na oslavy však mnoho času nemá. Už v pondělí se vrátil k tréninku. „Máme před sebou poslední ze série tří Světových pohárů v německém Augsburgu. Potom se na chvíli vrátíme domů a následně odletíme do Ameriky na mistrovství světa. Na vrcholu formy určitě ještě nejsem a sil mám dost. Pořád ji ladíme. Závody jsem jel z plného tréninku, a o to jsou ta vítězství cennější,“ dodal v Praze neporažený Krejčí.

TEXT: ASC Dukla/Jaroslav Cícha

FOTO: CPA

Myslyvčuk potvrdil formu, překonal rekord mítinku Kladno hází

Třicetiletý Volodymyr Myslyvčuk z ASC Dukla potvrdil svou výbornou formu z úvodu letošní sezony. Na tradičním mítinku Kladno hází výkonem 78,93 m překonal rekord mítinku, když vymazal z tabulek výkon Lukáše Melicha, který před deseti lety poslal kladivo na značku 77,52 m. Dále než dnes na stadionu Sletiště hodil Myslyvčuk letos pouze při osobním rekordu 80,69 m v březnu na Kypru a při úvodním kole extraligy v Ostravě, kde panovaly ještě náročnější podmínky.

Myslyvčuk předvedl vyrovnanou sérii. Po prvním pokusu, který se neměřil, hodil druhým pokusem rovných 77 metrů a následně přišel rekordní výkon. To vše za mírného deště, který se však záhy změnil v silný liják, a závod museli rozhodčí přerušit. Po přestávce přidal ve čtvrté sérii 78,48 m, po následném přešlapu zakončil soutěž výkonem 78,88 m.

„V Ostravě byla zima, myslel jsem, že bude i sněžit,“ pronesl. „Tady bylo relativně teplo. Kdyby foukalo, mělo by to vliv na techniku, ale samotný déšť nevadí. Tedy pokud máte formu,“ řekl Myslyvčuk po povedeném závodu. Nevadil mu ani mokrý kruh. „Jakmile se rozjedu, nebojím se ničeho,“ dodal.

Překonání rekordního zápisu považoval za velkou motivaci. „Ještě jsem od Lukáše výsledkově daleko, ale dnes jsem udělal malý krok a překonal jeho výkon, který tu vydržel deset let,“ těšilo ho. „Tím výkonem jsem si dokázal, že opravdu můžu házet daleko. Už jsem si pomalu přestával věřit a bál jsem se, že budu házet pořád stejně, ale naštěstí se to povedlo. Teď to chci potvrdit a hodit ještě dál,“ plánuje.

Z vítězství se radoval také Ondřej Macík v běhu na 200 metrů časem 20,99 s. Patrik Šorm vyhrál B běh na 400 metrů výkonem 46,80 s, Ondřej Loupal v něm doběhl pátý časem 47,38 s.

TEXT: ASC Dukla/jc
FOTO: CPA

Fuksa chce na mistrovství Evropy v Montemoru rozšířit sbírku medailí. Pojede oba singly i debl s bratrem

Rád by rozšířil už tak velmi bohatou sbírku medailí, nejlépe samozřejmě o ty zlaté. Kanoista Martin Fuksa, hvězda armádního klubu Dukla, se na nadcházejícím mistrovství Evropy v portugalském Montemoru (11. – 14. 6.) představí hned ve třech disciplínách. Na kilometru, pětistovce i na stejně dlouhé trati v deblu s bratrem Petrem.

„Poslední roky je mistrovství rozloženo do čtyř dní, takže je tam prostor pro kombinaci singlu i deblu. Neměl by být problém ani letos,“ je přesvědčen.

Fuksa zatím prožívá sezonu snů. Po dvou zastávkách Světového poháru v Szegedu a Brandenburgu zůstává neporažený. „Upustil jsem na nich od pětistovky. Chtěl jsem se soustředit na kvalitu, ne kvantitu. Tady to risknu. Poslední tři roky jsem to jezdil a časový plán tomu nahrává. Rád bych si na singlech a možná i na deblu odpustil semifinále, takže půjdu po přímých postupech. Od každého bych mohl jet jen dvě jízdy, což by byl ten nejideálnější scénář,“ odtajnil strategii. „Ambice jsou samozřejmě ty nejvyšší,“ dodal s úsměvem.

Třiatřicetiletý olympijský šampion z Paříže má na kontě zatím třináct evropských titulů. Na Montemor má jen příjemné vzpomínky. V roce 2013 tu v rámci ME ovládl obě individuální distance. „Ve dvaceti jsem tam prorazil mezi absolutní špičku. Vyhrál jsem i nějaké světové poháry a v roce 2018 byl také stříbrný na mistrovství světa. Rád bych se tedy vrátil na nejvyšší stupínek,“ říká sebevědomě.

Kanál mu vyhovuje. „Často tam fouká z boku, zprava, což mi hraje do karet, protože pádluju na pravou stranu. Podmínky tam jsou zpravidla regulérní. Rozdáme si to snad na férovku.“

I s bratrem nejsou bez šancí zasáhnout do bojů o pódium. Na obou svěťácích jeli pokaždé finále. „Konkurence bude podobná. Kategorii C2 vévodí hlavně evropské posádky. Každopádně chceme postoupit mezi nejlepší. Ve finále to už může dopadnout jakkoliv. Výsledek do pátého místa by byl moc hezký,“ uvedl s pokorou.

V přípravě na šampionát, kde se znovu půjde rovněž o důležité body do olympijského žebříčku, zařadil poměrně netradičně i jízdu na kole. „Byl jsem se projet na silničce. Moc jsem se na to těšil. Potrénoval jsem a zároveň si od kanoistiky trochu odpočinul. Pak už přišly tvrdší objemy na vodě. A teď jsme zase malinko zvolnili, abychom na místě byli v co nejlepší formě,“ poznamenal k průběhu třítýdenního cyklu.

Před důležitými závody si Fuksa tradičně lakuje nehty. Rituál nevynechal ani tentokrát. Nejde o žádnou extravaganci. Spíše o symbol soustředění a připomínku, že i v tvrdém sportu může mít místo drobný detail, který přináší klid a jistotu. „Zbarvení je tentokrát speciální. Těžko popsatelné. Jsou hodně letní, hodně barevné. Mrkněte na můj Instagram,“ vzkázal fanouškům rodák z Nymburka.

Kanoisté Dukly na ME v Montemoru:

K1 200 m – Jakub Brabec; C1 200 m – Antonín Hrabal; K1 500 m – Josef Dostál; K2 500 m – Jakub Špicar, Daniel Havel; K4 500 m – Tomáš Sobíšek, Daniel Havel, Jakub Špicar, Jan Vorel; C1 500 m – Martin Fuksa; C2 500 m – Petr Fuksa, Martin Fuksa; K1 1000 m – Josef Dostál; C1 1000 m – Martin Fuksa; K1 5000 m – Jakub Zavřel; C1 5000 m – Robin Hirsch; K4 500 m – Štěpánka Sobíšková.

TEXT: Pavel Král

FOTO: CPA

Skvělé slalomářské představení na SP v Troji, Krejčí a Beková jsou zlatí

Paráda! Vodní slalomáři ASC Dukla završili své skvělé vystoupení ve druhém dílu Světového poháru na domácí trati v Praze-Troji dvěma triumfy. Jakub Krejčí vyhrál po vynikajících jízdách kayakcross a po vítězství v klasickém slalomu získal zlatý double. Třiadvacetiletá Kateřina Beková triumfovala poprvé v kariéře ve Světovém poháru, když v dopolední časovce, která slouží jako kvalifikace pro vyřazovací jízdy, zajela nejrychlejší čas. V průběžném pořadí seriálu se dělí o vedení s Francouzkou Camille Prigentovou.

Krejčí po pátečním triumfu v klasickém slalomu předvedl ve vyřazovacích jízdách naprosto suverénní výkon. Čtyřiadvacetiletý bronzový medailista z loňského mistrovství světa potvrdil roli jednoho z favoritů. Přestože v časovce zajel až patnáctý čas, v přímých soubojích nenašel ani jednou přemožitele. Ve finále dopadl z rampy do vody s viditelným náskokem a suverénně zvítězil. Stejně bezpečně dopádloval na druhém místě Vít Přindiš, bronz získal Francouz Mathurin Madore. Další vodák armádního sportu Matyáš Novák vypadl v semifinále.

„Jsem hrozně šťastný, bylo to super. Zvládl jsem to a rozhodoval tady start. Byla výhoda, že ve finále jsme byli dva Češi, věděli jsme, že i kdyby se něco pokazilo, jeden z nás bude na stupních vítězů, což nám dodalo klid. Naštěstí máme skvělé moderátory a já už za třetí brankou slyšel, že za Vítem je mezera, takže jsme si oba mohli jet svoje protivody,“ líčil svou finálovou jízdu Krejčí.

Dopolední časovka podle něj mohla být lepší. „Ale třeba bych si to štěstí vybral tam, a to pro mě není tak důležité. Byl jsem docela unavený, naštěstí vyřazovací boje nejsou tak fyzicky náročné a rozhoduje hlavně první polovina tratě, kde mi síla stačila. Starty se každou jízdou zlepšovaly. Ze začátku jsem měl trochu problém s chycením pádla při odrazu, ale během dne jsem to vypiloval a poslední dvě jízdy už byly za mě perfektní,“ dodal vítězný Krejčí.

Ženské čtyřčlenné finále bylo bez české účasti. Vítězka dopolední časovky Beková vypadla ve čtvrtfinále stejně jako Tereza Kneblová, už v osmifinále skončila Olga Samková. Zvítězila Francouzka Camille Prigentová.

„Asi byla ta jízda neskutečně rychlá, když jsem vyhrála. Jelo se mi docela dobře, akorát jsem si myslela, že mezi druhou a třetí brankou jsem ztratila moc času a že mě to bude mrzet, protože v časovce musí vyjít úplně všechno. V kayakrossu mě rychlé vyřazení mrzí, ale radost ze zlata v časovce to přehluší,“ řekla Kateřina Beková po čtvrtfinálovém vyřazení.

„Byla to moje chyba. Myslela jsem si, že se na první protivodu stihnu otočit. Prostoru jsem tam měla dost, ale technicky jsem si to nepohlídala. Hodně jsem si to zatopila, měla jsem si lépe pohlídat ruce a bylo by to v pohodě. Takže mě vyškolila vlastní chyba a navíc si mě hezky vychutnala Klaudia Zwolińská. Mrzí mě to hodně. Mrzí každý pokažený závod, ale tady v Praze dvojnásob. Chtěla jsem divákům ukázat to nejlepší, co umím, a v tak skvělé atmosféře jim výkonem poděkovat za to, že přišli,“ dodala česká reprezentantka.

Časovku mužů vyhrál úřadující olympijský šampion v klasickém slalomu Ital Giovanni De Gennaro. Nejlepší z domácího tria byl devátý Matyáš Novák, z 15. pozice postoupil dále Krejčí, který následně proměnil svůj postup ve zlatý triumf. Nezopakoval sice bronz z minulého týdne v Tacenu, ale v Praze dosáhl ještě výraznějšího úspěchu.

TEXT: ASC Dukla/Jaroslav Cícha
FOTO: CPA

 

Jistota na kormidle. Perglerová si na Primátorkách užila vítěznou jízdu i koupel ve Vltavě

Svou roli zvládla bravurně a s jistotou. Kormidelnice Monika Perglerová dovedla dukláckou osmiveslici k dalšímu triumfu na slavných Primátorkách a připsala si tak své druhé vítězství v hlavním závodě. A přestože už dávno není nováčkem, tradice je tradice – parťáci ji po slavnostním ceremoniálu bez váhání poslali do Vltavy. Oslava, která k vítězné lodi prostě patří.

„Voda byla docela teplá, až mě to překvapilo,“ smála se. „Ale první tam byl Honza Chládek, který Primátorky vyhrál v covidovém roce za Bohemians, teď to bylo poprvé za Duklu. Já šla za ním, protože se tak kluci prostě rozhodli,“ popsala šestatřicetiletá kormidelnice s nadhledem okamžik, který zpravidla zažívají pouze úspěšní nováčci. A aby toho nebylo málo, skončil ve vodě také Jakub Podrazil, slavící na osmě své 8. vítězství. Pusa s Perglerovou možná část fanoušků na břehu překvapila, zasvěcené však nikoli. Dvojici čeká po sezoně svatba. „Plánujeme ji na září. Kluci z toho měli radost, tak ho tam vrzli taky,“ popsala Perglerová s úsměvem.

Poté se už řeč stočila k průběhu vydařeného nedělního závodu. Dukla v něm podle předpokladů ukázala naprostou dominanci. „Nervózní jsem nebyla vůbec. Vždycky se strašně těším. Kluci byli taky v pohodě, letos tu nestartovala žádná zahraniční posádka, ani druhá duklácká. Bylo to jenom o našem výkonu a ten považuji velmi dobrý. Respekt k ostatním tam samozřejmě byl, vždycky se něco může přihodit, ale teď to bylo opravdu na jistotu.“

Pro kormidelníka bývá zpravidla klíčovým okamžikem zvládnutí zatáčky pod vyšehradskou skálou. Trefit se ideálně mezi bójky vyžaduje technickou zdatnost i zkušenost. „Už z ní nějaké velké obavy nemám. Je to tam trochu specifické. Jedna strana lodi musí vždycky povolit. Zvládli jsme to ideálně,“ libovala si.

Náskok duklácké osmy narostl v cíli až na jedenáct vteřin. Zadýchané tváře jasně ukazovaly, že se jelo naplno. „Šli jsme do toho all in. Kluci to dávali z plného tréninku, protože nás za tři týdny čeká jeden z vrcholů sezony, Světový pohár v Lucernu,“ prozradila Perglerová, která zároveň působí jako manažerka české veslařské reprezentace.

Přípravu osmiveslice měli na starosti Josef Lukš a Jan Gruber. „Jako tým fungujeme skvěle. Každý ví, co má dělat. Teď se těšíme na společnou grilovačku. Chvíli posedíme, dorazí i veslaři z dalších loděnic. Bude to moc fajn,“ dodala zkušená kormidelnice.

TEXT: Pavel Král

FOTO: CPA

 

Podle předpokladů. Osma Dukly ovládla 113. ročník Primátorek. Na skifu triumfoval Smejkal

Roli největšího favorita pražských Primátorek splnili naprosto suverénně. Osmiveslice Armádního sportovního centra Dukla Praha ve složení Dalibor Neděla, Jakub Podrazil, Tomáš Šišma, Jan Čížek, Vít Baldinus, Michal Zindulka, Jan Chládek a Filip Zima s kormidelnicí Monikou Perglerovou si na 113. ročníku slavného závodu dojela pro své 44. vítězství.

Od startu bylo zřejmé, že silná sestava netouží pouze po naplnění papírových předpokladů, ale také po kvalitním výkonu. Brzy si vytvořila náskok, který na vltavské hladině díky strojovému tempu výrazně narůstal. V cíli na Náplavce byl více než jedenáctivteřinový před druhou posádkou z Brna.

Dalibor Neděla si výkon svých parťáků pochvaloval. „Primátorky jsou vždycky zážitkem. Každoročně si je užívám. Nic jsme nepodcenili. Fanouškům jsme chtěli ukázat naši dominanci a sílu. Proto se společně hecujeme. Chtěli jsme ostatním ujet co nejvíc,“ netajil krátce po triumfu šestadvacetiletý lodivod.

I na skifu měla Dukla svého vítěze. Stal se jím dvacetiletý Matěj Smejkal. I on neměl na dvoukilometrové trati konkurenci. Suverénně ovládl rozjížďku, semifinále i finále.

„Kdyby nevyhrál, byl by mrtvej Homolka,“ glosoval s úsměvem slavnou filmovou hlášku Ondřej Synek, šéftrenér veslování na Dukle. Smejkal si pro vítězství vesloval v apartním bílém kloboučku a navázal tak na loňské prvenství svého oddílového kolegy Filipa Zimy.

„Užil jsem si to. Minulý týden jsme byli na svěťáku ve španělské Seville. Forma tady byla tedy vysoká. Při finále byl povítr, jelo to tedy rychleji než normálně. Hezky jsem si zavesloval. Určitě tenhle úspěch řadím ve své kariéře vysoko, téměř na úroveň mistra republiky. Parádní zásek,“ liboval si Smejkal při hodnocení.

TEXT: Pavel Král

FOTO: CPA