Desetibojař Stráský na světovém šampionátu jedenáctý

Dvojnásobné zastoupení měl český desetiboj záskuhou ateltů ASC Dukla na atletickém mistrovství světa v Tokiu. V roce 2007 v Ósace vybojoval Roman Šebrle zlato, na stejném šampionátu startoval i Josef Karas. A v Japonsku jsou oba nyní v roli trenérů. Karas vede Viléma Stráského, Šebrle pak Ondřeje Kopeckého. Stráský nakonec skončil jedenáctý se ziskem 8110 bodů, Kopecký o čtyři místa za ním.

Po polovině závodu měl Stráský na svém kontě po pěti disciplínách 4129 bodů a byl jedenáctý, Kopecký na čtrnácté příčce měl malou ztrátu, pouze o 26 bodů méně. Oba se nevyhnuli výkyvům, předvedli výkony na hranici svých osobních výkonů, ale i daleko za nimi. Kopecký ztratil hned v úvodu na stovce a od té doby se snažil posouvat pořadím. Stráský naopak po nadějném úvodu propadl se až za první desítku.

„Jediné pozitivum v prvním dnu byla dálka, ta mi udělala velkou radost. Ale dál? Koule špatná, výška horší a čtvrtka byla úplně strašná. Nejhorší čas sezony, vůbec jsem ho nečekal. Přitom jsem si říkal, že běžím dobře. Jenže výsledek v cíli byl špatný,“ říkal Stráský.

Do druhého dne soutěže vstoupil Stráský překážkami za 14,40 sekundy. V disku si zlepšil osobní rekord na 44,14 metru a v tyčkařském sektoru si vyrovnal životní maximum 500 centimetrů, i když základní výšku 470 dal až na třetí pokus a polepšil si na osmé místo.

Dobře začal druhý den i Kopecký. V disku výkonu předvedl velmi kvalitní výkon 48,49, ale poté selhal v tyči. Třikrát shodil základní výšku 470 centimetrů a tím bylo po nadějích na dobrý výsledek. „V tyčce přišel problém a moc mě to mrzí. Po disku jsem se začal posouvat, dostal jsem se na osmé místo, ale pak vše skončilo,“ říkal po soutěži Kopecký.

Oštěp není Stráského nejoblíbenější disciplínou, přesto zaznamenal 53,08, ale propadl se z osmého místa na dvanácté. Na patnáctistovce v dešti bojoval statečně, doběhl pátý, ale polepšil si jen o příčku. Na elitní osmičku mu chybělo 65 bodů, desátá příčka mu unikla o pouhých šest bodů.

„Druhý den mi opravdu nesedl, nespal jsem a od rána to nešlo. Překážky byly pomalé, disk a tyč byly slušné. Pak už jsme opravdu nemohl, oštěp byl hrůza a závěrečný běh to nenapravil,“ řekl Stráský.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: CPA

 

Medailové hody dráhových cyklistů na mistrovství ČR

Medailové hody zažili cyklisté ASC Dukla na dráhovém šampionátu ve vytrvalostních disciplínách na oválu v Prostějově. Plný počet tří titulů vybojovali Gabriela Bártová a Matyáš Koblížek. Ten vyhrál bodovací závod, scratch i stíhací závod.

Bártová byla nejlepší ve scratchi, stíhacím závodu a spolu s Petrou Ševčíkovou i v madisonu. Mezi ženami kralovaly cyklistky armádního sportu naprosto přesvědčivě. Za Bártovou skončily ve scratchi Petra Ševčíková a Veronika Bartoníková. Stoprocentní zastoupení na stupních vítězek bylo i ve stíhacím závodu, kde za Bártovou skončily Bartoníková a Jarmila Machačová. A v madisonu braly stříbro Bartoníková s Adélou Pittnerovou, třetí místo spolu s Machačovou vybojovala Hana Rugovac z VIF Cycling Team.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: Milan Kadlec

Veslaře Dukly čeká horká Šanghaj. Mistrovství světa prověří výkonnost i hlavu

Bílá magnólie. ,,Národní“ květ Šanghaje symbolizující čistotu, sílu a odhodlání. Propojení čínského velkoměsta s mistrovstvím světa ve veslování (21. – 28. září), jež ztělesňuje podobné hodnoty, se jeví jako identické. O co nejlepší umístění tu od příštího týdne budou usilovat také posádky armádního klubu Dukla.

Na dvojce bez kormidelníka se představí Jakub Podrazil s Daliborem Nedělou, v párové čtyřce usednou Michal Zindulka, Jan Čížek, Martin Ježek a Filip Zima, ve čtyřce bez kormidelníka pak Tomáš Šišma, Miroslav Vokálek a Vít Baldinus doplněni Janem Chládkem z Bohemians.

,,Jsme nedočkaví, v jakém světle se kluci představí. Poprat se každopádně musí i s náročnými klimatickými podmínkami,“ říká Ondřej Synek, šéftrenér veslování na Dukle, jenž na skifu dosáhl na pět titulů světového šampiona!

Příprava proběhla na jezeře Peruča. Povedla se?

Doufáme, že ano. Jen Dalibora Nedělu postihla drobná viróza. Už by měl být ale v pořádku. Vše ukáží až samotné závody. Jsme nedočkaví, všichni na to netrpělivě čekáme. Soustředění bylo dlouhé, ale nesmírně prospěšné. Kluci měli možnost trénovat s kvalitními chorvatskými posádkami v čele s trojnásobnými olympijskými vítězi bratry Sinkovičovými, kteří momentálně jezdí ve čtyřce bez kormidelníka.

Jaké šance dáváte té duklácké?

V minulosti jsme s touto disciplínou bojovali. Nepárové veslování u nás bylo trošku upozaděné. Teď jsme se do toho i kvůli olympiádě v roce 2028 vrhli. Kluci ještě potřebují dozrát. Na závodech Světového poháru dvakrát skončili v TOP 10, což jsou už pěkné výsledky. Uvidíme, co předvedou nyní v Číně. Čtyřek je přihlášených hodně, kolem dvaceti. Konkurence tedy bude tvrdá. Pokud by byli mezi dvanácti loděmi, jednalo by se o velký úspěch.

Asi největší očekávání jsou od Podrazila s Nedělou. Souhlasíte?

Kluci se během sezony celkem sžili. Jedná se asi o technicky nejnáročnější disciplínu. Musíte jet opravdu naprosto synchronně. Chvíli tedy trvá, než si všechno sedne. Na finále Světového poháru v Lucernu skončili sedmí, což je velmi pěkný ukazatel rostoucí výkonnosti. Doufám, že to na šampionátu potvrdí.

Párová čtyřka si v Poznani doveslovala pro titul mistrů světa do 23 let. Má šanci zazářit i mezi elitou?

Překvapit určitě může. Ve Světovém poháru se už kluci přiblížili k účasti ve finále A. Všichni jsou velmi mladí, perspektiva do budoucna je v této posádce velká.

Roli budou hrát i náročné klimatické podmínky…

V Číně jsem měl tu možnost závodit, není to z tohoto hlediska vůbec jednoduché. Teď tam jsou vysoké teploty, do toho ohromná vlhkost. Vyjdete ven a už jste zpocení. Bojovat s tím ale budou úplně všichni. V tomto směru se nic nepodcenilo. Reprezentace odletěla do Číny s dostatečným předstihem. Uvidíme, jak to ovlivní samotné výkony.

Vy jste přivykal bez potíží?

Nenáviděl jsem to. (směje se) Ale dokázal jsem se s tím popasovat. Člověku nic jiného nezbývá. Tělo dokáže hodně, fungovat musí hlavně hlava. V ní si nesmíte připouštět, že něco nejde nebo nefunguje. V Pekingu jsem byl na olympiádě druhý, v Koreji, kde byly hodně podobné podmínky, se mi povedlo získat titul mistra světa. Je třeba se s tím poprat.

Dají se vůbec během rozjížděk ušetřit nějaké síly?

Moc ne. V letošním roce došlo ke změně systému závodění. Už nejsou opravné jízdy. Rovnou se podle počtu přihlášených lodí postupuje do semifinále či finále. Od začátku se musí jet naplno, na taktizování není prostor. Veslování tím dostává atraktivnější podobu. Rozjížďka je mnohem drsnější a zajímavější než dřív.

TEXT: Pavel Král

FOTO: CPA a ASC Dukla

Vadlejchovi finále v Tokiu nevyšlo, oštěpařským mistrem světa se stal Walcott

Jako ve zlém snu si v oštěpařském finále na mistrovství světa v Tokiu musel připadat Jakub Vadlejch. Obhájce bronzu z předešlého šampionátu v Budapešti totiž nepřehodil osmdesátimetrovou hranici a už po třech pokusech se se soutěží rozloučil. V konečném účtování z toho byla 11. příčka. Titul získal Keshorn Walcott z Trinidadu a Tobago za výkon 88,16 metru.

Čtyřiatřicetiletý Vadlejch oproti středeční kvalifikaci netrefil ani jeden pokus. V tom úvodním zaznamenal pouze 78,71 metru, při dalších dvou si vzdálenost změřit ani nenechal, raději přešlápl.

,,Vůbec jsem se necítil špatně. Dneska to tam ale zkrátka nebylo. Scházela délka. Při rozběhu jsem zvyklý, že jsou nohy přede mnou a teď byly za mnou. Neslučovalo se to s délkou, kterou jsem potřeboval hodit. Na druhou stranu jsem rád, že jsem se dal zdravotně do kupy a mohu přípravu na další sezonu zahájit zdravý,“ poznamenala hvězda armádního klubu Dukla v rozhovoru pro Českou televizi.

Na Národním stadionu v Tokiu však na medailových příčkách nefigurovali ani další favorité. Autor nejdelšího letošního hodu Julian Weber z Německa skončil pátý, obhájce titulu Ind Níradž Čopra osmý a úřadující olympijský šampion Arshad Nadeem z Pákistánu dokonce až desátý!

Obrovskou formu naopak prokázal Walcott. Ve čtvrté sérii poslal oštěp na značku 88,16 metru a po olympijském zlatu z Londýna 2012 získal do sbírky také nejcennější kov z mistrovství světa. Stříbro si vyházel Anderson Peters z Grenady (87,38) a překvapivý bronz Američan Curtis Thompson (86,67).

TEXT: ASC Dukla/pk

ILUSTRAČNÍ FOTO: CPA

Cyklistka Němcová myslí na silničním mistrovství světa na Top 10 v kategorii do 23 let

Poprvé v historii se mistrovství světa v silniční cyklistice uskuteční v Africe. Jeho dějištěm je Kigali, hlavní město Rwandy a závodit se bude od 21. do 28. září. Mezi šestnáctkou nominovaných Čechů je i Barbora Němcová pro kategorii U23, členka ASC Dukla, která pojede silniční závod ve čtvrtek 25. září. A podle manažera české silniční reprezentace Petra Kaltofena jsou největší naděje právě jezdci kategorií U23. Ta ženská se jede na MS vůbec poprvé. „Ty kopce nejsou tak dlouhé a trať by měla Báře Němcové a Julče Kopecké sedět,“ řekl Kaltofen.

Odchovankyně břeclavského celku Sportcomplex Barbora Němcová je již třetím rokem členkou Armádního sportovního centra. Sbírá úspěchy na dráze, ale stejně skvěle se jí daří i na silnici.

Jak jste se vůbec dostala k cyklistice?

V Břeclavi je menší klub a můj otec je kamarád Petra Hermana, který mu šéfuje. Takže od mala, od pěti let, jsme jezdili na soustředění, dělali túry, hráli fotbal a provozovali všemožné sporty, ale postupně vyhrála cyklistika. Petr Herman byl můj první trenér a bylo tomu až do juniorských let. Nyní jsem již třetím rokem v Dukle Praha, kde mě dva roky trénoval Milan Kadlec.

Jak vidíte svůj progres v Dukle?

Musím říci, že každým rokem se posouvám v pelotonu i výkonnostně. V Dukle jsme měli hned od začátku solidní program, jezdili jsme italské závody. Šlo o užitečné školení, hodně jsem se za tu dobu naučila. Od letoška jsem změnila osobního trenéra, trénuje mě nyní Marek Koníček. Světový šampionát jsme si stanovili jako vrchol sezony.“

Kombinujete dráhu a silnici, jak to jde skloubit?

Je to těžší. Od letoška jsem se hlavně soustředila na silniční závody. A když má silnice preferenci, tak jde dráha trochu bokem. Tam je menší konkurence, na MS či ME je 25 soupeřek, na silnici 150. Rozhodně jednoduší je uspět na dráze. To samé platí i vzhledem k olympijským hrám. Myslím, že tato sezona byla nastavena tak, abych si neubližovala. V Dukle jsem dostala prostor na to, abych se mohla soustředit na silniční závody.

V roce 2022 jste vybojovala na juniorském mistrovství světa na dráze v Tel Avivu zlato ve vylučovacím závodu. Je to zatím největší úspěch?

Myslím, že zatím to v mé kariéře tak je. Ale podobně beru také zlato z minulého roku kdy jsem vyhrála mistrovství ČR na silnici v Jevíčku. Za veliký úspěch ale považuji i to, že se dokáži udržet v pelotonu s těmi nejlepšími závodnicemi.

Na silnici si nevedete špatně ani v letošním roce. Čtrnácté místo na Tour de Feminin, patnácté na Gracii – v obou případech nejlepší umístění z českých závodnic. A nyní vás čeká silniční vrchol, start na světovém šampionátu ve Rwandě. Co víte o trati a podmínkách v této africké zemi?

Trať bude zcela jistě náročná, nevím co mě přesně čeká. Ze všech stran slyším, že je to rizikové – na různé nemoci, vysoká nadmořská výška. Konkurence bude podobná jako na Tou de Avenir, kde jsem se dokázala prát s těmi nejlepšími. Profil by mi mohl sedět, nejsou tam žádné velké kopce.

A s jakými cíli na šampionát odjíždíte?

Chtěla bych skončit v Top 10, ale nevím, zda-li to není příliš vysoký cíl. S tím bych byla zcela spokojená. Každopádně budu bojovat tak, abych odjížděla radostná.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: ASC Dukla

 

 

Oštěpař Vadlejch kvalifikaci na MS zvládl, druhým pokusem hodil sezónní maximum

Dobré znamení. Kvalifikaci na mistrovství světa v Tokiu zvládl oštěpař Jakub Vadlejch na výbornou. Ve druhé sérii poslal osmisetgramové náčiní do vzdálenosti 84,11 metru, což mu v součtu obou skupin bezpečně vyneslo postup do dvanáctičlenného finále, přestože limit byl stanoven o 39 centimetrů dále. Svěřenec Miroslava Guzdeka tím dal jasnou odpověď, jak to s jeho formou po zdravotních peripetiích, jež ho v posledních měsících provázely, vypadá.

Čtyřiatřicetiletá hvězda armádního klubu Dukla skončila ve své skupině v sezónním maximu čtvrtá. Lepší byl jen olympijský šampion Níradž Čopra z Indie, Němec Julian Weber a nečekaně také Polák David Wegner.

,,Už jsem starší ročník, tak jsem třetí pokus vynechal. V kvalifikaci jsem se ale cítil fantasticky,“ komentoval své počínání pro Českou televizi. Nejdelší hod dne předvedl ve skupině B Anderson Peters z Grenady (89,53 m), český reprezentant byl celkově osmý.

Vadlejch letos absolvoval pouze dva závody – Diamantovou ligu v Dauhá a stříbrný mítink v Banské Bystrici. Příčinou závodního minima byla nejprve viróza, poté hlavně problémy s levým kolenem. Před světovým šampionátem už nehodlal riskovat. Po splnění potvrzovacího limitu ČAS v Bystrici odletěl v srpnu na závěrečné soustředění do Turecka, aby v tamních ideálních teplých podmínkách bolest co nejvíce ustoupila.

,,Koleno reagovalo opravdu dobře. Počasí tomu napomáhalo,“ sdělil těsně před odletem do Japonska. První představení na Národním stadionu jej ujistilo, že znovu může bojovat o jednu z medailí. Naposledy z toho byl bronz v Budapešti v roce 2023.

Finále se hází už zítra, což je specifické. Vadlejch půjde do akce krátce po poledni, ve 12.23 hodin.

Sprinter Němejc nepostoupil

Brány semifinále zůstaly uzavřeny Tomáši Němejcovi, který ve svém rozběhu na 200 metrů skončil sedmý v čase 20,83. ,,Trošku mi došly síly. Na 150 metrech jsem se i bál, že to ani nedoběhnu. Každý další metr bolel víc a víc. Cítil jsem, jak mi soupeři ujíždí. Doufal jsem alespoň ve 20,60, jsem z tohoto zklamaný,“ netajil jistou rozladěnost pětadvacetiletý svěřenec Tomáše Najbrta.

TEXT: ASC Dukla/pk

ILUSTRAČNÍ FOTO: CPA

Atletům se v pondělí na MS v Tokiu nevedlo. V kvalifikaci skončili kladiváři, dálkař Juška a v rozběhu také Müller

Do atletického mistrovství světa v Tokiu v pondělí poprvé zasáhli také zástupci armádního klubu Dukla. Ale podle představ se jim nevedlo. V kvalifikaci skončil jak dálkař Radek Juška, tak kladiváři Volodymyr Myslyvčuk s Patrikem Hájkem, stejně tak v rozběhu na 400 metrů překážek Vít Müller.

Juškův nejdelší pokus měřil 793 centimetrů. Tímto výkonem nakonec obsadil šestnáctou příčku. K dvanáctičlennému finále mu scházelo pouhých pět centimetrů. Ostrý limit (815 cm) překonali jen čtyři závodníci. ,,Čekal jsem víc. Zdravotně bylo vše v pořádku. První skok byl zajišťovací. Pak jsem to chtěl posunout ještě dál, ale nějak to nevyšlo,“ konstatoval pro web české atletiky. ,,Soupeře jsem sledoval. Člověk chce být v obraze. Kvalifikaci ale beru jako zklamání,“ řekl upřímně.

Kladivář Volodymyr Myslyvčuk do finále také těsně neprošel. Dělilo ho od toho 22 centimetrů. V kvalifikaci skončil třináctý. ,,Jsem smutný. Měl jsem na to. Při svém nejdelším pokusu jsem udělal všechno správně, nevím, co šlo udělat lépe,“ komentoval svůj hod ze třetí série dlouhý 75,69 metru. Náčiní jeho soupeřů létala opravdu daleko. Hned devět kladivářů splnilo ostrý kvalifikační limit (77 m). ,,Počítal jsem, že 75 metrů by mohlo stačit. Pak už jsem viděl, že to musí letět za 76, ale nepovedlo se,“ litoval Myslyvčuk.

Jeho kolega z Dukly Patrik Hájek obsadil celkově až 28. pozici za výkon 72,63 metru.

Müller byl po svém výkonu na čvrtce překážek viditelně zklamaný. Cílem proběhl až šestý v čase 49,02 vteřiny, což nestačilo ani na postup časem. ,,Na sedmé překážce se mi podvrtl kotník a podělal jsem to,“ sdělil stroze v rozhovoru pro Českou televizi. ,,Snažil jsem se přidat krok, ale soupeři mě předběhli. S časem určitě nemůžu být spokojený,“ doplnil svěřenec Jiřího Kmínka.

TEXT: ASC Dukla/pk

ILUSTRAČNÍ FOTO: CPA

Pád, který hodně bolí. Houserovi by však i přes nepříjemná zranění olympiáda utéct neměla

Měl štěstí v neštěstí, i když výčet zranění po jediném pádu vypadá trochu děsivě. Sen o startu na zimních olympijských hrách by se však snowboardcrossaři Radku Houserovi rozplynout neměl. Na soustředění na Novém Zélandu si po skoku ve ski parku nalomil dva obratle, přetrhl přední zkřížený vaz v koleni a zlomil holenní kost.

„Najel jsem na něj rychleji, než bylo třeba. Přetáhl jsem dopad. Náraz byl tak mohutný, že jsem to neustál,“ popisuje Houser kritický moment. Přes nohy šel na zadek a záda, odkulil se, svah sjel ještě dolů. Tam ucítil i bolest v koleni.

Lékařská prohlídka diagnostikovala kompresní zlomeniny obratlů, rupturu vazu a zlomeninu holenní kosti. Léčba naštěstí probíhá konzervativně, bez operace. „Šest týdnů to budu muset nějak vydržet,“ říká poklidně devětadvacetiletý závodník ASC Dukla.

První dny po úrazu nebyly jednoduché. Hlavou se zákonitě musely honit černé myšlenky, zejména ve spojitosti s účastí na ZOH v příštím roce. Dnes už se cítí lépe, naraženiny ustupují, pohyblivost páteře se zlepšuje. Jen sedět stále bolí, takže si užívá polohu vleže.

Do Čech se Houser vrátil o víkendu. Dlouhý přelet si paradoxně vychutnal. ,,Měl jsem pohodlí. V rámci cestovního pojištění jsem letěl v business třídě. Jednou jsem si chtěl tenhle komfort dopřát, ale nečekal jsem, že to bude takhle rychlé a v tomhle stavu. Každopádně mám tuhle touhu odškrtnutou,“ směje se.

Sázka na ortézu

Přetržený přední zkřížený vaz v koleni by jej po návratu na prkno limitovat neměl. ,,Zatím to budeme řešit pomocí ortézy. Dá se bez něho fungovat. Snowboarding není náročný na změny pohybu, jsou tam sice dopady, ale do nakloněné roviny. Na kloub to není extra náročné. Ortéza by to měla podržet. Noha musí být hlavně dobře zacvičená a silná,“ vykládá s jistotou.

V loňské sezóně byl Houser nejúspěšnějším českým snowboardcrossařem, v celkovém hodnocení Světového poháru obsadil 13. místo. Účast na vrcholu příští sezony má prakticky jistou. „Je skvělé, že se nemusím hnát za výsledkem hned na prvních závodech. Ale rád bych před olympiádou něco odjel, to je jasné,“ dodává.

Spolu s trenérem Markem Jelínkem zůstávají pozitivní. „Stalo se to naštěstí ještě docela brzo před startem sezony. Prostor, jak to celé uchopit, tu je.“

TEXT: Pavel Král

FOTO: CPA

Biker Cink skončil na mistrovství světa v cross country jedenáctý. Titul obhájil Jihoafričan Hatherley

Biker Ondřej Cink si na mistrovství světa v Crans Montaně dojel v cross country pro velmi pěkné 11. místo. Ze suverénního vítězství a obhajoby titulu se radoval Jihoafričan Alan Hatherley.

Český reprezentant, člen ASC Dukla, na něho v cíli ztratil necelé tři minuty. K umístění v TOP 10 mu scházelo deset vteřin.

Hatherley nedal šanci žádnému ze soupeřů. Na náročné trati triumfoval stylem start – cíl. Souboj o stříbro vyzněl pro Itala Simoneho Avondetta, jenž ve finiši porazil Victora Koretzkyho z Francie.

Čtyřiatřicetiletý Cink může být se svým výkonem spokojen. V červnu sice vybojoval své premiérové vítězství v seriálu Světového poháru v rakouském Leogangu, o měsíc později však onemocněl a tréninkový výpadek tvrdě doháněl. Na náročné trati v Crans Montaně nepříliš dobře odstartoval. V úvodním z devíti okruhů byl dokonce až pětadvacátý. Naštěstí ale dokázal zúročit své bohaté zkušenosti a propracovat se až na jedenáctou pozici.

„S výkonem jsem spokojený, ale trošku mě mrzí to umístění. Myslím, že na startu jsem ztratil tu TOP desítku. Měl jsem problémy s řazením, dvakrát mi to tam přeskočilo a ztratil jsem možná dvacet pozic. To je hrozná škoda. Závod vypadal slibně, měl jsem dobré nohy, stahoval jsem, ale na desítku chyběl kousek,“ řekl Cink při hodnocení pro svazový web české cyklistiky.

TEXT: ASC Dukla/pk

ILUSTRAČNÍ FOTO: CPA

Juniorka Bukovská slaví bronz na mistrovství světa horských kol v cross country!

Bikerka Barbora Bukovská z armádního klubu Dukla zazářila na světovém šampionátu v Crans Montaně, kde si v juniorském závodě cross country dojela pro fantastické 3. místo. V cíli ji předčily pouze vítězná Maruša Tereza Šerkeziová ze Slovinska a domácí Anja Grossmannová ze Švýcarska.

„Jela jsem suprový závod kromě druhého kola, kdy jsem měla lehkou krizi,“ řekla po závodě Bukovská pro svazový web. Po povedeném startu se totiž v jednu chvíli propadla na čtvrtou pozici. „Pro moji psychiku šlo o špatný okamžik. Ale říkala jsem si, že soupeřku určitě předjedu a medaili vybojuji. Nakonec měla defekt, což mi trošku pomohlo,“ poznamenala s upřímností. Třetí příčku pak už nepustila. „Když jsem viděla, že má Revolová defekt, jela jsem naplno a zkusila bitvu o medaili rozhodnout ve svůj prospěch. Navíc už jsem se vzpamatovala z fyzické krize. Nohy povolily,“ doplnila při hodnocení povedeného cross country.

Šestnáctiletá Bukovská tak přinesla Česku první medaili v olympijské disciplíně od roku 2020, kdy se mezi juniorkami prosadila Aneta Novotná. Navíc navázala na svůj úspěch z únorového mistrovství světa v cyklokrosu, kde vybojovala stříbro.

TEXT: ASC Dukla/pk

FOTO: Filip Bezděk