Golfistka Spilková je zpět! Na Open de France pronikla do TOP 10

Na prestižním Open de France v Deauville zazářila Klára Davidson Spilková, když si výkonem -8 vybojovala dělené 9. místo. Dosáhla tak na svůj nejlepší letošní výsledek na Ladies European Tour. Turnaj ovládla teprve šestnáctiletá senzace z Kanady, Anna Huangová, která slaví druhý triumf v řadě.

Spilková, členka ASC Dukla, se v pátek blýskla famózním kolem se sedmi ranami pod par, které ji katapultovaly ze čtvrté desítky rovnou do top 10. V závěrečném kole přidala další ránu pod normu a v konečném součtu se podělila o devátou příčku se čtyřmi soupeřkami.

„Potvrzuje se, že potřebuji hrát co nejvíc a být pod tlakem. Poslední tři týdny byly skvělé a tenhle výsledek je toho důkazem,“ uvedla Klára v tiskové zprávě. „Daří se mi zvládat závěry kol. Včera jsem po výborné první devítce udržela koncentraci až do konce, dnes jsem se po těžším startu dokázala zvednout a na posledních dvou jamkách znovu proniknout mezi nejlepší. Mám z toho velkou radost.“

Dosud nejlepším letošním výsledkem české hráčky bylo 11. místo z dubnového turnaje v Johannesburgu.

TEXT: ASC Dukla/pk

ILUSTRAČNÍ FOTO: LET

Dráhař Koblížek skončil třetí ve scratchi v Aigle, závodu první kategorie UCI

Skvělou formu si po domácím šampionátu v Prostějově, kde vybojoval tři zlaté medaile, udržel dráhový cyklista ASC Dukla Matyáš Koblížek. Na velmi dobře obsazených závodech první kategorie kalendáře UCI ve švýcarském Aigle vybojoval třetí místo v disciplíně scratch.

Dařilo se mu i ve stíhacím závodu na čtyři kilometry, v němž skončil na čtvrtém místě. Navíc zajel český rekord časem 4:19,271, čímž překonal svůj vlastní výkon z červencového ME v portugalské Anadii, kde zajel 4:20,195.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: Milan Kadlec

Orientační běžec Křivda vyhrál finálový závod Světového poháru ve sprintu!

Svůj zatím nejlepší výsledek ze Světového poháru, kterým bylo třetí místo ze smíšených štafet v roce 2024, výrazně překonal člen ASC Dukla orientační běžec Tomáš Křivda. Ve finále Světového poháru ve švýcarském Usteru zvítězil v individuálním sprintu.

Jinak sbíral dosud jedno čtvrté místo za druhým. Pomyslné medaile byly vždy na dostřel, ale vteřinky hrály v jeho neprospěch. Někdy se ta smůla musí prolomit, neztrácel víru český reprezentant. Nyní se karty obrátily a Křivda slaví své první vítězství na světové scéně.

Ve finálovém kole Světového poháru v individuálním sprintu, který se běžel v městském terénu s rezidenční zástavbou a parkovými plochami, oslavil premiérový triumf. „Je to opravdu rychlý a běžecký závod, mapově jednoduchý, znělo od soupeřů, kteří startovali jako jedni z prvních. Mezi 117 muži naopak až šestý od konce startoval Křivda a do závodu vlétl se vší parádou. Hned na prvním mezičase porážel průběžně vedoucího Švýcara Matthiase Kyburze. Všechny postupy na trati volil správně a držel dobré tempo. Ovšem náskok kolem deseti vteřin v orientačním běhu znamená jednu malou chybu, pár kouknutí do mapy nebo nepatrnou ztrátu koncentrace. Když se dvě minuty před cílem smrskl náskok českého reprezentanta na pouhých pět vteřin, všem fanouškům zatrnulo. Naštěstí mu síly nedošly a po proběhnutí závěrečným labyrintem se objevil v cíli s náskokem čtyř vteřiny na Kyburze.

To ale ještě bylo na trati pět závodníků, a to těch nejlepších na světě. Nikdo z nich ale čas českého závodníka nepřekonal. Český tým po sedmiletém čekání může slavit pomyslné zlato. Je to tam,” radoval se Tomáš Křivda v cíli do kamery, když už bylo jasné, že vyhrál.

Byl to po všech stranách povedený výkon. První část byla lehce z kopce, tam jsem se soustředil na plynulost po mapové stránce a rozběhl jsem to hlavně ve druhé části, kde se seběhlo do města na rovinu. První místo je pro mě obrovské překvapení. Na vítězství jsem dlouho čekal. V hlavě si nosím i vítězství Vojty Krále nebo Miloše Nykodýma, se kterými jsem běhal v týmu, říkal po doběhu Tomáš Křivda.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: Silvan Schletti

Lukešova medailová úroda. Mladý pětibojař v sezoně zářil, po koních se mu ale stýská

Momentálně cestuje s partnerkou po Evropě, relaxuje. Proč také ne. Závodní pětibojařské povinnosti má třiadvacetiletý mladík Matěj Lukeš pro letošní rok splněny náramně. 

Kometa z Dukly se může pochlubit individuálním bronzem z mistrovství světa, stříbrem z finále Světového poháru, štafetovým bronzem z MS s Markem Gryczem i týmovou medailí z ME (3. místo). Zákonitě je stále více a více obletovaným sportovcem.

Nedávno jste se objevil na letišti v Mošnově na Dnech NATO a Vzdušných sil AČR. Máte v oblibě podobné akce?

Od prosince jsem vojákem z povolání. Příležitost být na ostravském letišti a všechno vidět na vlastní oči jsem uvítal. Moc se mi to líbilo. Pokud to půjde a bude čas, rád přijedu znovu.

Po boku hvězdného kajakáře Josefa Dostála jste rozdal řadu autogramů. Měli jste čas si spolu popovídat?

Naživo jsme se viděli poprvé. Pepa je velký sympaťák, ohromný sportovec. Užil jsem si to s ním, byla sranda. Navíc v tu dobu probíhaly závody olympijských nadějí v kanoistice, na nichž startoval můj brácha. Takže jsme probrali i tohle téma.

Byl rozdíl v počtu podpisů?

(směje se) Velký. To asi nikoho nepřekvapí. Pepa je přeci olympijský vítěz.

Vnímáte po povedené sezoně větší popularitu i vy?

Dost rychle jsem zmizel na dovolenou. Obloukem jsem se různým povinnostem vyhnul. Byl jsem rád, že jsem v Litvě udělal radost nejen sobě, ale také kamarádům a známým.

Teď máte volno. Jak si ho užíváte?

Rád cestuji. Před Dny NATO jsem byl ve Španělsku a Dánsku. Po nich jsem zavítal do Barcelony a Neapole. Hlavní část příští sezony začíná až v dubnu, takže si větší odpočinek mohu dovolit.

Výsledky byly z vaší strany úžasné. Jste sám překvapený, co všechno jste dokázal?

Trochu ano. Přípravu jsem měl narušenou šestitýdenním vojenským výcvikem ve Vyškově. Na chvíli jsem z toho vypadl, ale na výkonnosti se to neprojevilo.

Získal jste čtyři velké medaile. Z nich samozřejmě vyčnívá individuální bronz na mistrovství světa. Byl už prostor jej hezky oslavit?

Něco proběhlo v rámci svazu i Dukly a samozřejmě s kamarády. Co se povedlo, mi asi dojde později, stejně jako v případě stříbra z finále Světového poháru v Egyptě.

Věděl jste, že jste prvním českým medailistou na MS od roku 2014?

Když to tehdy dokázal Honza Kuf, bylo mi dvanáct. Hned jsem si to neuvědomil, ale vylučovací metodou bych se k tomu prokousal. Jsem rád, že jsem ho mohl napodobit, stejně tak Davida Svobodu či Michala Sedleckého. Ten dokonce dosáhl na titul, když jsem se narodil.

Skoro se zdá, že vám změna překážkové dráhy za koňský parkur výrazně sedla. Je to tak?

Šlo o sezonu po olympiádě. Spousta soupeřů si dala větší pauzu, někteří starší kluci dokonce kariéru kvůli zařazení nové disciplíny ukončili. My mladší máme v téhle adaptaci výhodu. No a mně se dařilo.

Stýská se vám po koních?

Moc. Brzy navštívím jezdecký klub. Už se těším, až naskočím do sedla.

Pětiboj se díky tomu pozměnil. Chleba se už neláme v šermu, ale právě na překážkové dráze…

Souhlasím. Systém šermu je jiný. Na mistrovství světa i ve finále Světového poháru jsem po něm nabral ztrátu, přesto se to dalo dohnat. Dříve byly rozdíly markantnější, o přední pozice se už pak bojovalo těžko. Překážkovka a body z ní jsou v tomhle směru zásadnější.

Rázem jste poskočil do absolutní špičky. Nebudou vás velká očekávání svazovat?

Je to jen o mojí hlavě. Nejsem zvyklý na sebe vyvíjet enormní tlak. Budu dělat, co jsem dělal doteď, snad bude všechno fungovat dál.

Příprava tedy poběží ve stejném módu?

Nic zásadního měnit nechceme. Navíc bych měl mít ještě víc času na trénink tím, že mi odpadne výcvik ve Vyškově. Výkony by mohly být ještě lepší. Uvidíme.

Rovněž studujete. Jde ve spojení s vrcholovým sportem o náročnou kombinaci?

Jsem ve druháku na Palestře. Specializuji se na fitness. Snažím se, jak to jde. Zatím stíhám.

TEXT: Pavel Král

FOTO: Filip Komorous a ASC Dukla

Barbora Němcová na cyklistickém silničním MS dojela na 26. místě

Šestadvacáté místo obsadila cyklistka ASC Dukla Barbora Němcová na světovém šampionátu v závodě s hromadným startem závodnic do 23 let. V Kigali se světovou šampionkou stala Francouzka Célia Geryová, stříbro získala Slovenka Viktória Chladoňová – stejně jako v pondělní časovce.

Cyklistky do 23 let jely samostatný závod na MS poprvé v historii, v předchozích třech letech byla jejich kategorie součástí závodu elite. Kolem rwandské metropole je čekalo 119,3 km na patnáctikilometrových okruzích v kopcovitém terénu.

Němcová za vítězkou zaostala o 5:13.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: Filip Bezděk

Od veslařů se na MS v Šanghaji čekalo víc. TOP 10 nakonec vybojovala jen párová čtyřka

Čekalo se víc. Nejlepším výsledkem na veslařském mistrovství světa v Šanghaji se nakonec ukázalo 10. místo párové čtyřky ve složení Michal Zindulka, Jan Čížek, Martin Ježek, Jakub Podrazil. Další dvě posádky Dukly – dvojka bez kormidelníka (Jakub Podrazil, Dalibor Neděla) a čtyřka bez kormidelníka (Tomáš Šišma, Miroslav Vokálek, Vít Baldinus, Jan Chládek) musely skousnout hořkou pilulku už po rozjížďkách.

Párová čtyřka jela dnes ráno finále B. Mistři světa do 23 let usedli do lodi se zkušeným Jakubem Podrazilem, jenž nahradil nemocného Filipa Zimu. A nezklamali. V polovině dvoukilometrové trati se drželi na třetím místě, v cíli byli čtvrtí. Dokázali však předstihnout posádky Francie (o 5 setin!) a Austrálie.

,,Není to super výsledek, ale dobrý určitě ano. Je na čem stavět. Momentálně jsme v generační obměně. Kluci se individuálně zlepšují, jejich výkony mají rostoucí tendenci. Na absolutní světovou špičku musí ještě přidat, což nejde ze dne na den. Zindulkovi, Čížkovi a Ježkovi je teprve 22 let. Pokud vydrží v tréninkovém úsilí, mohou za dva roky jezdit áčková finále,“ je přesvědčen Ondřej Synek, šéftrenér veslování v Armádním sportovním centru Dukla.

Třiatřicetiletý Podrazil si tak alespoň částečně spravil chuť po vystoupení s Nedělou na dvojce bez kormidelníka. Čtvrté místo v rozjížďce je odsoudilo jen k účasti ve finále C, v němž nakonec skončili druzí za Nory a celkově obsadili 14. pozici.

Podobně si vedla čtyřka bez kormidelníka (13.). Vítězství ve finále C o čtyři setiny před Dány však může i tak znamenat velké povzbuzení do další práce.

TEXT: ASC Dukla/pk

ILUSTRAČNÍ FOTO: ČVS

Za nuly ke zlatu. Parašutista Šorf nenašel ve Světovém poháru přemožitele v přesnosti. Triumfu si považuje

Ve Světovém poháru v přesnosti přistání zářil. Úžasné výkony mu vynesly sladkou odměnu v podobě celkového triumfu mezi jednotlivci. Čtyřiačtyřicetiletý parašutista Oldřich Šorf, dlouholetá stálice prostějovské Dukly, si jej velmi považuje.

,,Řadím to na stejnou úroveň s mistrovstvím světa,“ říká jednoznačně v rozhovoru, v němž mapuje povedenou část sezony, která ale ještě zdaleka nekončí…

V SP jste dosáhl na vítězství mezi jednotlivci, a to ne v ledajaké konkurenci. Jak vysoko tento úspěch řadíte?

Hodně. Popravdě jsem nad tím i přemýšlel. Když si vezmu, že mistrovství světa je o jednom závodě v sezoně a ve Světovém poháru musíte uspět ve více startech, tak to řadím minimálně na stejnou úroveň.

Vloni jste skončil druhý, letos jste své výkony ještě povýšil. Poprvé v kariéře jste v rámci prestižního seriálu zvítězil. Nadstandardní formu jste prokázal hlavně v italském Bellunu, kde jste zapsal šest nul a dvakrát jeden centimetr. Jedná se o oblíbenou destinaci?

Vyhrál jsem tam i před rokem. Ani jednou ale nepanovaly podmínky, které mi úplně vyhovují. Bylo hrozné vedro, dusno, takže takové otravné počasí. Asi to je ideálním termínem. Skáče se uprostřed sezony, kdy to u nás zpravidla vychází na vrchol výkonnosti.

Vítězství jste zapsali i v týmech, a to jste vynechali úvodní podnik SP ve Francii. Nemohli jste si  dovolit velká zaváhání. Jeden závod ze šesti se škrtal. Je parašutista v takovém případě pod velkým tlakem?

Neřekl bych. Do všeho jdeme naplno, ať jsme v jakékoliv situaci. Jsme na adrenalin zvyklí. Že nám to vychází, je skvělé.

Ze švýcarského Locarna, kde proběhl poslední Světový pohár sezony, jste se vrátili v neděli nad ránem. Byla cesta veselá?

To cestování je hrozné. Na výjezdech spojených se Světovým pohárem najezdíte v dodávce po Evropě tisíce kilometrů, strávíte v ní desítky hodin. Žádný komfort, ale nejde to jinak.

V listopadu vás ještě čeká armádní mistrovství světa CISM v Kataru. Jedná se o vhodně zvolený termín?

Sezona bude dlouhá, to každopádně. Párkrát už nám to takhle pozdě vyšlo. Asi by to nemuselo být špatné. Teď jsme všichni poměrně unavení. Tím, že je to až za měsíc a půl, tak se můžeme restartovat. Moc toho nyní už nenaskáčeme, odpočinek přijde vhod a s ním i další chuť.

Kromě přesnosti přistání vás čeká také akrobacie. Je pro vás tato disciplína zpestřením armádního šampionátu?

Má to svá pro i proti. Když ji dlouho neskáčete, tak z toho vypadáváte. Jak silově, tak orientačně. Odchází vám motorika. Na druhou stranu si to ve vzduchu víc hlídáte. Nejdete do toho úplně po hlavě, takže tam vždycky nějaký standard je. Samozřejmě musíte být řádně připravený.

Naposledy jste si ji vyzkoušeli na mistrovství světa FAI v Klatovech. Na jaře jste ji pilovali i na kempu v USA. Co tedy bude pro výkon zásadní?

Měli jsme to příjemně rozvrstvené i v tréninkovém procesu, takže by to nemuselo dopadnout vůbec špatně. Před šampionátem musíme hodně naposilovat. Břišní svaly a přitahovače nohou musí být v topu. Netahat je v akrobacii za sebou je nejdůležitější, rukama nohy nepřeperete. Musím mít jistotu, že je otáčkám a odstředivé síle udržím jak je potřeba.

V Kataru se dají očekávat specifické podmínky, těšíte se?

Ještě jsem tam neskákal, ale někteří kluci ano. Bylo to těsně po covidu. Já měl tehdy pozitivní test, tak jsem s nimi neletěl. Rozhodně víme, do čeho jdeme. Je to v poušti, hodně tam fouká. Vstává se ve 3.15 ráno, po tmě jedete na letiště, nasedáte do mašiny a s úsvitem vyskakujete, abyste stihli ideální počasí a hlavně ještě nefoukalo. Večer se to opakuje zase se západem slunce. Zvláštní to bude určitě.

S Katařany jste se měřili už ve Světovém poháru. V Locarnu dokonce dlouho figurovali na první pozici. Jsou už silným soupeřem?

Rychle se zlepšují. I díky neomezeným finančním prostředkům. Platí si nejlepší trenéry, jen se musí poprat s tou svojí mentalitou. Jsou to hrdí arabové. Když jim něco nakazujete, mají s tím někdy problém.

Ambice dukláckého týmu budou jistě vysoké?

Jinak to nejde. Znovu půjdeme po medailích.

TEXT: Pavel Král

FOTO: ASC Dukla

Dominance na domácí střelnici. Rampula na MČR šestkrát zlatý, Těhan pětkrát

Velkou dominanci na domácí scéně potvrdili střelci Dukly Plzeň. Na mistrovství České republiky v kulových disciplínách získali šestnáct zlatých medailí!

Nejúspěšnějším sběratelem prvních míst byl pistolář Matěj Rampula se šesti triumfy, pěti tituly se může pochlubit jeho oddílový kolega Tomáš Těhan.

 

Pistoláři:

Velkorážní pistole (30+30 ran): 1. Těhan. Týmy: 1. Těhan, Rampula Dubový

Rychlopalná pistole (2×30 ran): 1. Těhan. Týmy: 1. Těhan, Rampula, Tupý

Sportovní pistole (30+30 ran): 1. Rampula. Týmy: 1. Rampula, Dubový, Škorpil

Sportovní pistole (30+30 ran) – týmy: 1. Ticháčková, Klailová, Šindlerová

Standardní pistole (20+20+20 ran): 1. Rampula. Týmy: 1. Rampula, Těhan, Dubový

 

Puškaři:

Libovolná malorážka (60 ran vleže): 1. Nymburský. Týmy: 1. Nymburský, Nepejchal, Hrčkulák

Libovolná malorážka (3×20 ran) – týmy: 1. Hrčkulák, Nymburský, Nepejchal

Sportovní malorážka (3×20 ran) – týmy: 1. Zrůstová, Mikulčíková, Foistová

Sportovní malorážka (3×20 ran) – juniorky: 1. Mikulčíková

Sportovní malorážka (60 ran vleže) – týmy: 1. Katz, Blažíčková, Dubská

Sportovní malorážka (60 ran vleže) – juniorky: 1. Katz

 

TEXT: ASC Dukla/pk

FOTO: CPA

Parašutisté Dukly opět zářili a ovládli Světový pohár! Ve vítězství proměnili všech pět startů

Podtrženo, sečteno. Parašutisté Dukly Prostějov zvládli na výbornou i poslední závod letošního seriálu Světového poháru v přesnosti přistání a ve švýcarském Locarnu oslavili celkový triumf v prestižním seriálu. Vše ještě umocnila vítězství Oldřicha Šorfa mezi jednotlivci a Jiřího Gečnuka v kategorii Master (nad 50 let).

Tým vedený Liborem Jirouškem završil své počínání ve velkém stylu – pátým vítězstvím z pěti startů. Unikátní bilance je výjimečná v tom, že se úvodního SP ve Francii vůbec neúčastnil. ,,Ostatním se nejhorší závod škrtal. My jsme neměli prostor na chybu, museli jsme jet pokaždé naplno. Kluci to ale zvládli výtečně,“ chválil Jiroušek své svěřence po triumfech v Bledu, Klatovech, Bellunu, Thalgau a nyní v Locarnu.

Zde startoval tým Dukly A v sestavě Jiří Gečnuk, Jakub Pavlíček, Jakub Rataj, Oldřich Zbíral a Petr Směšný. Dukla B, která skončila čtvrtá, se představila ve složení, v němž pojede na listopadové armádní MS CISM v Kataru (Petr Chládek, Bonifác Hájek, Miloslav Kříž, Ondřej Žák a Oldřich Šorf).

,,Závod proběhl ve velmi příjemných teplotách, na které nejsme v tuto dobu ve Švýcarsku zvyklí. Jiří Gečnuk vyhrál, Petr Směšný obsadil čtvrté místo. V týmech jsme se dostali do vedení až po předposledním sedmém kole. Do té doby suverénní Katařani v závěrečných seskocích selhali a propadli se na dělenou čtvrtou příčku,“ prozradil Jiroušek důležité okolnosti z průběhu vyrovnané soutěže.

V Locarnu se po půlroční pauze zaviněné zraněním ramena představil Petr Chládek. ,,Zvládl to, což bylo důležité právě vzhledem k blížícímu se mistrovství světa v Kataru,“ těšilo trenéra.

Pořadí Světového poháru v Locarnu – týmy: 1. Dukla A, 2. Itálie, 3. Maďarsko, 4. Dukla B, Katar, Francie. Jednotlivci: 1. Gečnuk (Dukla A).

Celkové pořadí – týmy: 1. Dukla A 1150 b., 2. Maďarsko 855, 3. Francie 830, …6. Dukla B 655. Jednotlivci: 1. Šorf (Dukla) 310 b., Guinde (Francie) 216, 3. Gečnuk (Dukla) 212. Master (nad 50 let): 1. Gečnuk 293 b., 2. Hirschler (Maď.) 288, 3. Guarinelli 234.

TEXT: Pavel Král

FOTO: ASC Dukla

Střelec Nepejchal touží opět po olympijských hrách

Jako sedmnáctiletý (druhý nejmladší člen české výpravy) se zúčastnil střelec Filip Nepejchal z ASC Dukla letních olympijských her 2016 v Rio de Janeiru, kde obsadil v disciplíně malorážka 3×40 ran 21. místo, v disciplíně malorážka 60 ran vleže 33. místo a v disciplíně vzduchová puška na 10 metrů 35. místo. V Tokiu (2020) a Paříži (2024) však chyběl. Z nejpřednějších pozic se vytratil, ale nyní se opět dere mezi světovou špičku a sní o startu na hrách v Los Angeles.

Na mistrovství Evropy juniorů ve sportovní střelbě vyhrál malorážku na 3×40 ran v letech 2016 a 2017 a vzduchovou pušku v roce 2019, kdy také překonal evropský juniorský rekord a byl vyhlášen nejlepším střelcem světa. Vyhrál tři závody Světového poháru, na Evropských hrách 2019 v běloruském Minsku získal dvě bronzové medaile – v individuální soutěži a spolu s Anetou Brabcovou ve dvojicích.

Co se stalo, že vaše jméno z nejvyšších příček zmizelo?

Úplně nebyla kondice, nechci o tom mluvit. Bylo to po stránce osobní i sportovní, nějak se to namixovalo. Ani jsem nevěděl, jestli budu chtít pokračovat.

Po velice slibném začátku kariéry přišel start na OH v Riu. Jak mrzela absence na dalších dvou olympiádách?

To ano, mrzelo to. Přes osobní problémy jsem přešel a hodně se snažil, ale již to nešlo jako předtím.

Nyní se zdá, že se forma i výsledky vrací. Také to tak vnímáte?

Ano, zase mě to chytlo. Pořádně nevím, co se změnilo. Ve vzduchovce se to minulý rok otočilo, trochu i v malorážce, ale upřímně nevím, čím to bylo. Měl jsem i brigádu, nyní je na plný úvazek zase střelba.

Loni zlato na ME v Osijeku s puškaři Petrem Nymburským a Jiřím Přívratským. To vás asi správně nakoplo…

Samozřejmě, bylo to hezké vítězství.

Jaká disciplína vás baví více?

Záleží na tom, co mi zrovna jde lépe. Ta třípolohovka je ale moje srdcovka, tu nic nevynahradí.

A letos v Osijeku další medaile – v týmové soutěži ve vzduchové pušce stříbro. Potom jste skončil na ME ve Francii pátý v třípolohové střelbě z malorážky a byl členem družstva, které obsadilo na olympijské střelnici v Chateauroux druhé místo. To se asi dobře poslouchá?

To ano, snažím se o návrat do světové špičky.

Jak vypadá takový den střelce?

Ráno vstát, nasnídat se a jde se na střelnici. Tam se střílí celé dopoledne, pak nějaký oběd a potom fyzické cvičení – jdu běhat, posilovat. Každý den se ale nedá, zničili bychom si záda, je tam potřeba aspoň jeden v týdnu si dát voraz. Za rok vystřílím tak 15000 malorážkových nábojů a stejný počet diabolek ze vzduchovky.

Co vás nyní čeká?

Příští týden jedu do Turecka na Prezident Cup, kde budou jen evropští střelci. Bude se střílet vzduchovka a výhledově potom MS v Egyptě. Tam budu střílet všechno až na mix a ležáka.

A v roce 2026?

Příští rok je mým cílem hlavně se nominovat na nějaké závody, kde se dají získat body do olympijské kvalifikace. Letošní sezona byla taková oddechová, kdy se kvóta místa neudělují, vše začíná pro olympiádu až příští sezonu. Doufám, že místo v reprezentaci mi neunikne. Nyní se cítím připraven, možná ne ještě ne zcela na vzduchovku, protože nyní jsem se zaměřil na malorážku.

Stále je vaším vzorem Matthew Emmons a kdo vás nyní trénuje?

Nevím jestli lze říci vzorem, ale určitě je to osoba, ke které vzhlížím. Nyní mě trénuje Jan Videcký, ale snažím se spíše přejít do pozice samotrénování.

Stále jste velmi mladý, jaké máte cíle?

Nějaká olympiáda, zúčastnit se. A samozřejmě, že cílem je i nějaká medaile. Musím ale ještě zpracovat na té mentální stránce. Mám na to psychologa, dá se říci, že je to jedna ze slabin. Doufejme, že je to investice, která by se měla vyplatit.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: CPA