Zprávy Archivy - Strana 2 z 166

Karolína Indráčková se chce posunout výše. Ví, že může skákat s nejlepšími

V letní sezoně byla hlavní tváří českého skoku na lyžích na mezinárodní scéně Karolína Indráčková. Sedmadvacetiletá opora reprezentace se dokonce prokousala na závodech Grand Prix ve francouzském Courchevelu na výborné osmé místo. A před novou sezonou se chce oproti té minulé výsledkově posunout výše.

„V Courchevelu některé holky chyběly, takže to umístění beru s rezervou,“ říká upřímně. Hlavní závodní vytížení absolvovala v Interkontinentálním poháru, v němž vybojovala v německém Hinterzartenu parádní třetí místo a byla celkem čtyřikrát v Top 10. V celkovém hodnocení tohoto poháru figuruje na osmém místě. „Ukázalo se, že je možné skákat s těmi nejlepšími, což je velkou motivací do zimy,“ říká odhodlaně.

S letní přípravou je spokojená. „Odtrénovala jsem vše, co bylo v plánu. Byli jsme i ve větrném tunelu ve Stockholmu a na soustředění v Trondheimu, kde se bude letos konat mistrovství světa. Z tamních můstků mám tak trochu smíšené pocity, moc mi nesedí, ale záleží, zda je forma. Když ano, dá se skákat všude,“ uvedla.

„Letos se nám změnil hlavní trenér, takže nějaké změny byly, ale jelikož už jsme s Dominikem (Ďurčem) spolupracovali loni na kondiční přípravě, tak to zas nebyla změna tak velká. Největší rozdíl vidím v tom, že trénujeme více pod dohledem, jelikož Dominik je s námi téměř každý den.“

V nové sezoně by Indráčková chtěla pokračovat v nastoleném trendu, kdy se jí dařilo ve Světovém poháru pravidelně bodovat a v konečném hodnocení obsadila 29. místo, které by ráda vylepšila. „Chci navázat na minulou sezonu, končit na bodovaných místech, případně i nakouknout do desítky. Letos taky bude startovat nejlepších 25 holek dle pořadí SP na leteckých závodech, takže cílem je patřit mezi ně,“ řekla s vyhlídkou na možnost skákat na mamutím můstku. „A samozřejmě vrchol je mistrovství světa v Trondheimu, kde bych samozřejmě chtěla zaskákat co nejlépe,“ pokračovala.

V družstvu je nejzkušenější, ale míní, že i ostatní holky se lepší. „Sedly jsme si a přes léto byly hodně času všechny čtyři pohromadě. Baví je to a hlavně se zlepšují. V Trondheimu se bude skákat týmový závod a z našeho pohledu by mohl být zajímavý. Výkonnostně jsme na tom dost podobně, na ten závod se moc těším,“ dodala Karolína Indráčková, se kterou jsou v týmu její mladší sestra Anežka, Klára Ulrichová a Veronika Jenčová.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: olympijskytym.cz

Kajakář Špicar po splnění olympijského snu myslí na ME v Račicích. Teď vyráží za objemy do Kalifornie

V létě si startem i pěkným výsledkem splnil olympijský sen. V příští sezoně se pozornost kajakáře Jakuba Špicara s největší pravděpodobností znovu upne k plánům s parťákem Danielem Havlem. Na deblu by své umění rádi předvedli na evropském šampionátu v Račicích.

,,Jet před domácím publikem je vždycky nejlepší. V roce 2017 to byl neskutečný zážitek. Bylo by fajn zažít něco podobného,“ říká v rozhovoru jedenatřicetiletý závodník armádního klubu Dukla.

Jak s odstupem času hodnotíte 7. místo z OH v Paříži?

Za mě super. Na mistrovstvích světa jsme sice byli medaili blíže, ale tady se sešla mnohem tvrdší a širší konkurence. Jely s námi dvě posádky Německa, Španělska či Srbska. To se vám jen tak nestane.

Hodí se tahle zkušenost?

Olympiáda je jinde než třeba mistrovství světa. Paradoxně jsem tam ale byl nejklidnější, co jsem kdy na závodech byl. Neměli jsme co ztratit, chtěli jsme si to hlavně užít. Bavilo nás to.

Pustíte si někdy zpětně finále?

Viděl jsem jen semifinále, které se nám velmi povedlo a znamenalo postup do bojů o medaile. Jinak nebyl na vzpomínání čas, moc jsem se od té doby nezastavil.

Co vás nejvíce zaměstnávalo?

V dubnu jsme koupili byt. Chtěli jsme ho do olympiády zrekonstruovat, ale nestihli to. Hned po návratu jsem šel do pracovního, abychom se mohli co nejdříve nastěhovat.

Delší pauza tedy přišla náramně vhod, že?

Volno a vlastně celou dovolenou jsem využil náramně, tedy prací. Ale povedlo se. (směje se) Pomohli i kamarádi. Hlavně, že je to hotové. Neřešil jsem trénink, vyčistil jsem si u toho hlavu. Takže nakonec příjemný relax.

Je vám 31 let, kam na vodě směřují další cíle?

Nikdy nevíte, co se přihodí. Já už si toho se zdravotními peripetiemi užil dost, takže myslím jen na nejbližší období. Olympiáda v Los Angeles samozřejmě láká, ale je to daleko.

V pondělí odlétáte na přípravný kemp do Kalifornie. Je důležitou součástí přípravy, která teprve začíná?

Člověk si tím zimu hodně zkrátí. Najíždíme kilometry, je tam teplo. Jste na soustředění, nic neřešíte. Jen jíte, spíte a trénujete. Vrátíme se 1. prosince a máme základ pro další náročné období.

V příštím roce se v Račicích koná mistrovství Evropy. Asi by nebylo špatné zavzpomínat na bronzové časy z roku 2017, kdy jste si na světovém šampionátu vyjel třetí místa v deblu i ve čtyřkajaku?

Deblkajak s Danem je pro mě prioritou. Ale uvidíme, co na jaře vyjde z kontrolních závodů. Evropa v Račicích bude jasné lákadlo. Jet před domácím publikem je vždycky nejlepší. V roce 2017 jsme si to užili náramně, byl to neskutečný zážitek. Bylo by fajn si něco podobného zopakovat. Motivace bude pořádná.

TEXT: Pavel Král

FOTO: olympijskytym.cz

Skokan Koudelka vlétne do Světového poháru v Lillehammeru. Při odrazu vsadí víc na techniku

Bohužel je jediným českým skokanem na lyžích, který je schopen konkurovat světové špičce. A to je Romanu Koudelkovi z Dukly Liberec již pětatřicet let. Sezonu Světového poháru odstartuje 22. listopadu v norském Lillehammeru.

V minulé sezoně se dvakrát vešel do elitní desítky, čehož si velmi vážil. „První deváté místo ve Willingenu pro mě emočně bylo asi nejlepším výsledkem kariéry,“ řekl před startem nové sezony. Bral ho jako zlom. Poznal, že po letech trápení se vrací zpátky mezi nejlepší. Na to chce navázat.

Operované koleno ho však trápí dlouhodobě, po desátém místě v Hinzenbachu v letní sezoně už druhý den nedoskákal. „Absolvoval jsem jen první závodní kolo a do druhého nenastoupil. Když mě to koleno začalo bolet, tak jsme se kvůli bezpečnosti rozhodli, že druhé kolo vynechám. David Bičík (sportovní manažer lyžařského svazu) mi hned druhý den zajistil vyšetření v Centru pohybové medicíny, které ukázalo, že chrupavka není v takovém stavu jako by měla být. Dal jsem si čtrnáct dnů pauzu, tréninky bylo potřeba upravit, ale teď jsem skákal v Polsku bez bolesti,“ prozradil český skokan.

Změny v přípravě

S trenérem Gaj Trčkem pozměnili přípravu. „Nedělal jsem tolik skoků, abych koleno při dopadech moc nezatěžoval. I tréninky v posilovně jsme upravili. A když jsem skákal přes překážky, tak jsem si dával větší pozor,“ říká Koudelka.

Trenér Trček poukázal na fakt, že zranění paradoxně i trochu pomohlo. „Ano už se nesnažím dávat do odrazu na můstku takovou sílu. Spíš se soustředím, abych byl symetrický a aby byl celý pohyb udělaný správně technicky. Když potřebuju něco změnit, abych to udělal během toho jednoho skoku. A to je vlastně i trochu závodní rytmus,“ naznačil hlavní změnu Koudelka.

Nohama na zemi

I přes letní dobré výsledky si je dobře vědom, že hlavní budou závody na sněhu, proto si žádné vzdušné zámky nestaví. „Zdá se mi, že lidé kolem mi věří víc než já sám, radši jsem nohama na zemi. Až první závody ukážou, jak na tom jsme, proto jsem zdrženlivější.“ Celý program Světového poháru však v plánu nemá. „Na začátku pojedeme všechno, ale asi nepoletíme do Ameriky, uvidíme, jak se rozhodneme s Japonskem. A zcela jistě nepočítám s lety.“

V SP začne jako jediný z Čechů, ale v průběhu sezony jej může doplnit Benedikt Holub. „Mně samota nevadí. Mám doma dvě děti. Když se vrátím z tréninků a skáčou po mně, tak si pak užívám, když jsem sám na pokoji a pánem svého času. Příjemné je, že můžu jít spát, kdy chci a vstávat relativně taky. Ale naopak na druhou stranu mi rodina a děti brzy zase chybí, ale tak to prostě je.“

Mezi mladými skokany se však zdá, že vyhlídky jsou optimistické. „S juniory jsem teď moc soustředění neobjel, tak jsem je neviděl, ale určitě se lepší. A vyzdvihl bych syna Honzy Matury. Matěje hodně sleduju, určitě je velký příslib do budoucna. Honzovi jsem říkal, když jsem spolu byli na Světových pohárech, že budu moci skončit teprve, až tam budu s jeho mladým. A on tam může být klidně za čtyři roky, což tedy nevím, jestli tak dlouho vydržím, ale byla to taková pěkná nostalgie,“ pokračoval Koudelka.

Natěšený na mistrovství světa

Česká jednička se prý moc těší na světový šampionát, který se uskuteční v norském Trondheimu. „Tam se těším strašně. Je to nádherné město, má úžasnou atmosféru, podle mě jde o Mekku lyžování. Mají nově zrekonstruovaný můstek. Měl jsem možnost si ho zkusit během soustředění s rakouským A týmem a zvizualizovat si ho v hlavě.“

Možnost trénovat s Rakušany byla jednou z novinek v přípravě. „U mě to bylo o tom, že nám řekli, na jakém soustředění budou, a já jsem se k nim mohl připojit. Byl jsem s nimi asi na třech kempech. Ale že by něco odtajnili z vybavení, to zase ne. Vývoj je stojí obrovské peníze a je jasné, že si všechno chrání.“

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: ASC Dukla

Skokané chtějí na sněhu navázat na letní sezonu. Přípravu si pochvalovali

Po vydařené letní sezoně a přípravě jsou ambice skokanského úseku českého svazu lyžařů opět o něco výše. „Hlavní úlohou ovšem zůstává nadále poctivě pracovat na dlouhodobých cílech, kterými jsou návrat českého skoku zpět mezi elitu,“ zdůraznil Vít Háček, šéf skokanské části ČSL.

„Po letech neúspěchů máme radost z dvojnásobného umístění v Top 10 Romana Koudelky, holky pravidelně bodovaly v závodech SP. V letní sezoně se konečně začaly objevovat velmi pozitivní výsledky i v juniorských kategoriích. Tam míří právě na tuto generaci náš pohled,“ pokračoval Háček, který si velmi pochvaluje soudržnost celého skokanského týmu a také obrovskou podporu Harrachova, kde začalo vznikat sportovní centrum.

Hlavním trenérem reprezentace zůstává Slovinec Gaj Trček, kterému pomáhá Jure Šinkovac. Po šesti letech v Polsku se vrátil Radek Žídek, ženskou část pak od jara vede jako hlavní trenér Dominik Ďurčo. Kromě dvojice skokanů Dukly Liberec Koudelky a Karolíny Indráčkové bude největší tíha zodpovědnosti ležet na trojici žen – Anežka Indráčková, Klára Ulrichová a Veronika Jenčová.

Sportovní ředitel skokanského úseku Filip Sakala přidal. „Příprava byla z mého pohledu mnohem efektivnější. V případě holek a juniorů pak vidím velký posun. Věřím, že přenos do závodů proběhne tak, jak má a jak všichni chceme,“ řekl. „Budeme se opírat o stálici Koudelku a věříme, že v sezoně jej někdo doplní. Nebudeme u mladých skokanů ale tlačit na pilu. Ženy půjdou do SP ve čtyřech a uvidíme, zda se ukáží i nějaké juniorky,“ doplnil.

Koudelku však v letní sezoně omezovalo zranění kolene, kvůli němu se příliš v závodech neobjevoval. „Nyní jsem již v pořádku a paradoxně mi to možná trochu pomohlo. V tréninku nemusím jít třeba sedm skoků, ale stačí čtyři. Byl jsem i na třech kempech se skokany Rakouska a jeví se to pozitivně. Skákal jsem i v Trondheimu, za což jsem rád vzhledem k tomu, že se tam uskuteční mistrovství světa. Můstek je zrekonstruovaný a působí jako mekka lyžování, ovšem vždy záleží na načasování formy. Pro mě je důležitý vizuální pohled v hlavě,“ poznamenal Koudelka.

Přípravu si pochvaluje i Karolína Indráčková. „Já si myslím, že se povedla, vše šlo podle plánu. I soustředění v Trondheimu, což je plus i s ohledem na MS. Výsledkově mi léto ukázalo, že se dá skákat i s těmi nejlepšími,“ vzhlíží s optimismem k zimě Karolína Indráčková.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: ASC Dukla

Oštěpařka Ogrodníková po bronzu z olympiády velké změny neplánuje, pokračovat bude bez trenéra

Díky bronzovému hodu na olympijských hrách v Paříži se jméno oštěpařky Nikoly Ogrodníkové zákonitě objevuje v popředí sportovních anket. Po třetím místě mezi armádní elitou skončila v sobotu těsně druhá mezi atlety. Na galavečeru v hotelu Ambassador, během něhož uchvátila publikum také zpěvem a tancem, jí na vítězného Jakuba Vadlejcha scházelo pouhých 22 hlasů, nejméně v historii ankety.

,,Druhé místo beru, i to je velmi krásné,“ svěřila se se svými pocity. ,,Kuba si to zasloužil. Měl krásnou a stabilní sezonu,“ řekla po vyhlášení.

Na výsluní se chce čtyřiatřicetiletá závodnice Dukly Praha udržet i v sezoně příští, jejímž vrcholem bude záříjové mistrovství světa v Tokiu. ,,Musím si to dobře rozvrhnout. V době konání šampionátu už s házením zpravidla končím. Zpočátku plánuji více startů, pak přijde asi menší pauza, abych si odpočinula a chytila ten správný drajv. Je potřeba se pořádně namotivovat a MS v Japonsku si nastavit jako prioritu,“ má jasno.

Úspěch na olympiádě jí změnil život soukromý i veřejný. Účastnila se řady projektů a společenských akcí. ,,Poslední měsíc byl velmi náročný. Řadu pozvání jsem kvůli náročnému časovému programu musela i odříci. Trošku mě to samozřejmě mrzelo, ale nedá se zvládnout úplně vše. Už jsem z toho byla hodně vyčerpaná a unavená,“ přiznala.

Na relax jí příliš času nezbylo. První dovolenou dokonce proležela. ,,Ale na druhé jsem si to vynahradila. V Egyptě jsem si zaplavala s delfíny, což bylo úžasné. Teď se už těším, až začnu trénovat.“

V přípravě velké změny neplánuje. ,,Pojedu ve stejném režimu, v jakém jsem fungovala minulý rok. Nějaké úpravy tam samozřejmě udělám, protože jsou jisté věci, které chci zlepšit. Každopádně budu pokračovat sama bez oficiálního trenéra. Takhle mi to vyhovuje.“

Olympijský bronz jí bezesporu zaručí účast na nejprestižnějších mítincích. Nabídky se určitě pohrnou. ,,Asi to bude jiné než před olympiádou. (směje se) Velmi bude také záležet, jak mi to půjde. Na konci sezony se házelo velmi kvalitně. Je to ustálené na 62, 63 metrech. Chci být na první závod připravena co nejlépe,“ podotkla zkušená oštěpařka.

TEXT: Pavel Král

FOTO: CPA

Na atletický trůn usedl počtvrté v řadě evropský šampion Vadlejch! V anketě předčil oštěpařskou kolegyni Ogrodníkovou

Zlato z Evropy nad bronzem z olympiády. Atletem roku 2024 byl v sobotu vyhlášen oštěpař Jakub Vadlejch. V hlasování atletických funkcionářů, trenérů a novinářů nasbíral o 22 hlasů více než jeho oddílová kolegyně z armádního klubu Dukla Nikola Ogrodníková, třetí žena z letních Her v Paříži. Třetí skončila tyčkařka Amálie Švábíková.

Prestižní ocenění získal Vadlejch počtvrté v řadě. V Římě dosáhl na ME na své první velké zlato, na olympiádě byl smolně čtvrtý, když jej od bronzu dělily pouhé čtyři centimetry.

,,Tři kluci se probudili v lepší náladě, ale já jim příště ukážu,“ vzkázal Vadlejch, jemuž se nedávno narodila druhá dcera Ella. A rovněž přiblížil své plány na příští sezonu. ,,Motivace na mistrovství světa v Tokiu je velká, chci zabojovat o další medaili. Teď manželce pomáhám a spím tak tři hodiny denně. Snažím se rodině dát co nejvíce času, brzy se ale musí začít dřít.“

Také Ogrodníková má za sebou sezonu snů. Českou atletiku zachránila na olympijských hrách jedinou medailí. Ve třetí sérii poslala štěp do vzdálenosti 63,68 metru, což jí vyneslo nádhernou bronzovou medaili.

,,Když se dívám zpětně na videa, tak jsem ráda, co jsem dokázala, Chtěla bych hodit i víc. Měla jsem kolem sebe široký realizační tým, něčím jsem si prošla a krásně to dopadlo,“ prohlásila s úsměvem Ogrodníková, jež publikum nadchla i svým pěveckým a tanečním vystoupením.

Na slavnostním vyhlášení ankety v pražském hotelu Ambassador Zlatá husa se v TOP 10 umístili ještě další tři atleti z ASC Dukla.

Překážkářka Nikoleta Jíchová dorovnala v anketě loňské 8. místo. Dálkaři Radek Juška a Petr Meindslchmid, kteří do Armádního sportovního centra přestoupili k 1. říjnu, obsadili 7. respektive 9. místo.

Objevem roku je devatenáctiletý desetibojař Tomas Järvinen.

Pořadí ankety za rok 2024: 1. Jakub Vadlejch 1397 bodů, 2. Nikola Ogrodníková 1375, 3. Amálie Švábíková 1136. Trenér roku: David Sekerák (oštěp). Junior roku: Manuel Lurdes Gloria (400 m). Objev roku: Tomas Järvinen (desetiboj).

TEXT: Pavel Král

FOTO: CPA

Fuksa se od triumfu na olympiádě pořádně nezastavil, popularita si žádala své. Teď už znovu myslí na vodu

Pokud jste olympijským vítězem, stáváte se nesmrtelným. A ve společnosti bezpochyby velmi populárním a žádaným. Své o tom ví Martin Fuksa, kanoistický šampion z letních Her v Paříži. ,,Mediální zájem je obrovský. Zvládnout vše, co s tím souvisí, je fakt náročné,“ přiznal novinářům na vyhlášení ankety o nejlepšího armádního sportovce roku, v níž skončil těsně druhý za kajakářem Josefem Dostálem, svým oddílovým kolegou z Dukly.

Natáčení, podpisových akcí, rozhovorů či besed má za sebou od srpnového triumfu nespočet. ,,Lidé z jedné agentury se mi starají o kalendář. Jinak bych to nedával. Všem vyhovět nelze, pořád to mám nabité,“ krčí rameny.

Na vlastní kůži tak pocítil, co úspěch pod pěti kruhy znamená. S loňským titulem mistra světa se to prý vůbec nedá porovnávat. ,,Jsme malý sport. Olympiáda je mnohem rozměrnější. Lidé vás zastavují na ulicích, chtějí se fotit, dokonce vám vypráví, jak ten závod prožívali. Spousta jich u toho brečela. Jsou to hezká setkání. Na druhou stranu už nemám tolik energie. Přál bych si, aby vše už na chvíli ustalo a já se mohl vrátit k plnohodnotnému tréninku,“ řekl s upřímností.

Olympijskou medaili si pověsil na krk v jedenatřiceti letech, až při třetím startu. V Riu 2016 a Tokiu 2020 projel cílem vždy jako pátý. Fuksa říká, že sportovně dospěl. ,,Z vrcholných akcí jsem míval trochu respekt. Nevěděl jsem, jestli dokážu porazit každého, ale vloni se to ziskem titulu mistra světa na kilometru zlomilo. Najednou jsem byl přesvědčený, že to jde a chtěl jsem to zopakovat. Celý ten rok jsem si hrozně věřil, tréninky byly skvělé. Lépe fyzicky jsem se ve svém životě necítil. Hlavu jsem měl strašně silnou. Povedlo se to náramně.“

Rozhodně ale není z těch, kteří by se k slavnému vítězství neustále vraceli. ,,Samozřejmě tuším, že mě tento okamžik bude provázet do konce života. Na věci z minulosti se však nerad upínám. Potřebuji získat další motivaci a zase něco pořádného předvést. Znovu se potřebuji naladit na sportovní notu, hlavně tedy k jízdě na vodě,“ sdělil s úsměvem k nejbližším plánům.

TEXT: Pavel Král

FOTO: CPA

„Byl to rok snů,“ řekl Dostál po vyhlášení ankety a děkoval Dukle

Na hrách v Paříži získal jedenatřicetiletý kajakář Josef Dostál už pátou olympijskou medaili, ale poprvé se radoval ze zlata, když ovládl závod na 1000 metrů. Životní sezonu pak doplnil ještě zlatem a bronzem na světovém šampionátu v uzbeckém Samarkandu. Ve středu 30. října se stal podruhé vítězem prestižní ankety Armádní sportovec roku.

„Byl to rok snů. Nejen po sportovní stránce, ale celkově i v mém životě. Vše se povedlo na vodě i lidsky, přítelkyně Anežka (Paloudová) se stala mou snoubenkou a před námi je svatba. Obávám se, že něco podobného zopakovat, bude nesmírně těžké,“ poznamenal při rozhovoru s novináři Josef Dostál, který se stal Armádním sportovcem roku podruhé. Předtím se radoval v roce 2016.

Zlata z Paříže si cenní nesmírně. „To, že jsem vyhrál, je pro mě splnění takového životního snu. Když se koukám na ten závod a slyším komentář Tomáše Budky, tak mi přebíhá mráz po zádech. Jestli to mají tak trochu i příznivci, že to vyvolává dobrý pocit, nějaký pocit štěstí, tak za to jsem ohromně rád a za to bych všem chtěl poděkovat,“ řekl Dostál.

Za úspěchy prý stojí ale celý tým, trenéři a zázemí na Dukle. „Trenéři si mě vyhlédli v roce 2010 a Karel Leština mě dovedl ke čtyřem olympijským medailím. Já ale cítil, že potřebuji nějakou změnu. Ta přišla s trenérem Pavlem Davídkem v roce 2022 a na Dukle mi dali důvěru, i když se první mistrovství světa nepovedlo. Vytrvali jsme, snažili nastartovat moje tělo, aby bylo připravené na olympijské hry a to se zdařilo. Vytvořili jsme spolupracující dvojici, snažili se vše povýšit na co nejvyšší úroveň. Ale tento úspěch není výdobytkem posledního roku, ale díky Dukle,“ zdůraznil Josef Dostál.

Kamna se budou hodit

Poukázal i na spolupráci s Martinem Fuksou a celým jeho týmem. „Převzali jsme nějaké věci a i proto, mě mrzí, že tu nemohla být dvě první místa,“ sdělil vítěz ankety, který si odnesl i cenu – krbová kamna značky Haas + Sohn. „Rozhodně je užiji. S Anežkou jezdíme často k jejím rodičům a tam se na náš ´vejminek´ hodí. Snad to stihneme nainstalovat do vánoc a ohřejeme si na nich svařák,“ usmíval se šampion.

Nyní si dopřává trochu zaslouženého odpočinku, ale v hlavě již má příští sezonu. „Máme doma v Račicích evropský šampionát, kde bych se chtěl ukázat v tom nejlepším světle. No a potom na mistrovství světa v Miláně chci být rovněž úspěšný. Rád bych jezdil i mix s Anežkou, ale nevím zda-li to půjde dobře časově skloubit. Prioritou je určitě kilometr,“ dodal Josef Dostál.

TEXT: Jaroslav Cícha

FOTO: CPA a ASC Dukla

Triumf po osmi letech. Armádním sportovcem roku je kajakář Josef Dostál! Na pódiu dokonce zazpíval

Prestižní anketu Armádní sportovec roku ovládl kajakář Josef Dostál. V pomyslné bitvě olympijských šampionů z Paříže předčil kanoistu Martina Fuksu, loňského vítěze. Rozhodlo o tom hlasování trenérů, funkcionářů a odborníků z řad Armádního sportovního centra Dukla. Na třetím místě skončila bronzová olympijská medailistka v oštěpu Nikola Ogrodníková.

V osmadvacetileté historii ankety usedl Dostál na duklácký trůn podruhé. Poprvé si ovací užíval před osmi lety, kdy si z olympijských her v Riu přivezl stříbro a bronz. Trenérem roku se stal jeho kouč Pavel Davídek.

Ve 31 letech prožil Dostál životní sezonu. Na olympiádě si na kilometrové trati dojel pro vysněné zlato, titul získal i na mistrovství světa na neolympijské pětistovce. V mixu ještě se snoubenkou Anežkou Paloudovou vybojoval bronz. ,,Trošku mě mrzí, že se dnes neudělovala dvě první místa. Rád bych tu stál společně s Martinem Fuksou. I on by si to zasloužil,“ řekl s upřímností na pódiu při po převzetí hlavní ceny, kterou byla krbová kamna.

Poté dokonce předvedl i své hudební schopnosti s kytarou, zaplněnému sálu zazpíval píseň Bon soir mademoiselle Paris od skupiny Olympic.

Stejně starý Fuksa rovněž dosáhl na kariérní vrchol. Olympijské finále zvládl málo vídaným způsobem start – cíl, do bohaté medailové sbírky přidal i stříbro a dva bronzy z ME a MS.

V nejlepší šestici se dále objevili oštěpařský mistr Evropy Jakub Vadlejch, parašutista Hynek Tábor (vicemistr světa v přesnosti přistání) a vodní slalomářka Martina Satková, která obsadila 2. místo v celkovém hodnocení Světového poháru mezi kanoistkami.

Na slavnostním vyhlášení v Domě armády získal ocenění pro nejlepšího juniora cyklista Kryštof Bažant, vicemistr Evropy v cross country a bronzový z cyklokrosového mistrovství světa. Malým kolektivem roku se stali veslaři Miroslav Vraštil s Jiřím Šimánkem, šestá nejlepší posádka v kategorii lehkých dvojskifů na olympijských hrách v Paříži.

Cenu UNIASK získal Vlach, loučily se legendy

Rovněž se předávaly ceny v kategoriích Unie armádních sportovních klubů. Tu hlavní převzal sedmadvacetiletý moderní pětibojař Martin Vlach, osmý muž z letošního mistrovství světa.

Velký aplaus si vysloužili také sportovci loučící se s aktivní kariérou – atleti Pavel Maslák, Vítězslav Veselý a veslaři Miroslav Vraštil s Jiřím Šimánkem.

Za skvěle odvedenou trenérskou práci se děkovalo Liboru Capalinimu (moderní pětiboj) a Rudolfu Černému (atletika).

Pochvala za reprezentaci

Jménem ministryně obrany Jany Černochové pozdravil přítomné Lubor Koudelka, vrchní ředitel sekce pro vyzbrojování a akvizic MO. V projevu sportovcům ASC poděkoval hlavně za příkladnou reprezentaci na olympijských hrách v Paříži. ,,Přiznejme si, že čest České republiky zachraňovali právě dukláci. Za medaile tímto speciálně děkuji kanoistům Martinu Fuksovi, Josefu Dostálovi a oštěpařce Nikole Ogrodníkové. Za hrdinu považuji i oštěpaře Jakuba Vadlejcha, jemuž k cennému kovu scházela jen trocha pomyslného štěstí. Mé poděkování však patří všem olympionikům. Nikdo z vás nám neudělal ostudu. Naopak jste světu ukázali, že s armádními sportovci se musí počítat.“

Neopomněl zmínit ani úspěšné parašutisty. ,,I jejich sbírka medailí z mistrovství světa a Světových pohárů je obdivuhodná. Tento náročný sport má k armádním dovednostem opravdu velmi blízko,“ poznamenal Koudelka s hrdostí.

Povedený večer zpestřily písně známé šansoniérky Renaty Drössler, akci moderoval Miroslav Lenc.

Výsledky ankety – 28. ročník

Armádní sportovec roku 2024: 1. Josef Dostál (rychlostní kanoistika) 245 bodů, 2. Martin Fuksa (rychlostní kanoistika) 230, 3. Nikola Ogrodníková (atletika) 196, 4. Jakub Vadlejch (atletika) 179, 5. Hynek Tábor (parašutismus) 73, 6. Martina Satková (vodní slalom) 56.

Junior roku: Kryštof Bažant (cyklistika)

Trenér roku: Pavel Davídek (rychlostní kanoistika)

Malý kolektiv roku: 1. Jiří Šimánek, Miroslav Vraštil (veslování), 2. Bonifác Hájek, Petr Chládek, Miloslav Kříž, Ondřej Žák, Oldřich Šorf, Jiří Gečnuk (parašutismus), 3. Denis Rugovac, Jan Voneš (cyklistika Praha)

UNIASK (Unie armádních sportovních klubů): sportovec: Martin Vlach (moderní pětiboj), trenér: Zdeněk Nosek (Dukla Brno), junioři: Kryštof Friedl, Jan Pořízek, David Peterka (Dukla Brno)

Sportovec AČR: nrtm. Vojtěch Neumann (vojenský pětiboj a skialpinismus)

TEXT: Pavel Král

FOTO: CPA

Nadějné cyklokrosové mládí Dukly se prosazuje i mezi domácí elitou

V seriálu Českého poháru v cyklokrosu začínají být výrazně vidět závodnice ASC Dukla. Juniorka Lucie Grohová se dokonce již dokázala prosadit ve společné kategorii žen, na třetím místě skončila v Hlinsku. Úspěšně byly i v sobotu v Kolíně.

Juniorka Hanka Viková obsadila šestou příčku, hned za ní dojela další juniorka Lucie Grohová a osmá byla Kateřina Douděrová patřící do kategorie U23. Viková již barvy Armádního centra Dukla hájí, Douděrová a Grohová se členkami týmu stanou od 1. listopadu.

Příští víkend se ve španělské Ponferadě uskuteční první vrchol cyklokrosové sezony – mistrovství Evropy. Douděrová pojede závod U23, Grohová bude o medaile bojovat mezi juniorkami.

TEXT: jc

FOTO: CPA

PHOTO BY CPA