Skvělý závěr českých curlerů, porazili švédské obhájce zlata!

Čeští curleři pod vedením skipa Lukáše Klímy zakončili své účinkování na olympijském turnaji v italské Cortině d’Ampezzo triumfem 10:4 nad obhájcem zlata z minulé olympiády Švédskem. S bilancí tří výher a šesti porážek nakonec obsadili osmé místo.

Začátek zápasu byl v závěrečném duelu českého týmu opatrný. Švédové si pečlivě hlídali, aby Češi nezískali víc než jeden bod, což se jim také podařilo. Ve druhém endu se skóre srovnalo a první výraznější zlom přišel až poté. Klíma nadmíru dobře zahrál své dva kameny v závěru třetího endu a posunul český celek do vedení 3:1. Švédové následně nedokázali využít vlastní výhodu – při klíčovém hodu nedokázali uhrát kámen tak, aby byl nejlepší a příslušníci ASC Dukla rázem měli k dobru čtyřbodový náskok.

Ten si česká čtveřice pohlídala i před pauzou. Švédové sice při výhodě posledního kamene snížili, ale vytěžili pouze jediný bod. Poté Klíma nedokázal využít v závěru šestého endu výhodu posledního kamene a soupeři daroval dva body, čímž se náskok ztenčil na rozdíl jediného bodu. To co Klíma neuhrál v šestém endu napravil v těch následujících. V závěru sedmého předvedl skvělý kámen a vyrazil dva kameny soupeře a dvěma body tím vrátil Čechy do jasnějšího vedení.

A následný end dokonce znamenal konec souboje. Na kruzích Češi měli v jednu chvíli hned čtyři bodované kameny. Před posledními pokusy si ještě vzali oddechový čas a zkusili soupeřům uzavřít možnost vyrazit české kameny. Povedlo se to téměř skvěle. Jeden kámen sice Švédové ze hry dostali, ale další tři české bodovaly. Za stavu 4:10 se tak obhájci zlata z Pekingu rozhodli utkání ukončit.

„Stejně jako s Čínou jsme měli dobrý vstup do zápasu, což bylo důležité. Výhodou bylo i to, že dobře jsme zvládli předzápasový trénink a tím si zajistili výhodu posledního kamene do prvního endu. V první půlce se podařilo soupeře přitlačit ve třetím a čtvrtém endu, Niklas udělal nějaké chyby a my se dostali do vedení 5:2, což byl komfortní náskok, a ten jsme udrželi,“ řekl po souboji skip Lukáš Klíma.

„Ve druhé polovině se soupeř dostal na dosah, ale nepoložilo nás to. Zahráli jsme velmi kvalitní sedmý a osmý end, tam jsme ten zápas rozhodli, porazili jsme olympijského vítěze a evropského šampiona,“ zdůraznil váhu vítězství.

„Celkově je bezprostředně hodnotit naši účast velni obtížné, poměr 3-6 je horší, než jsme doufali. Vstup do turnaje nám bohužel nevyšel. První prohra s USA, kdy jsme měli zápas dobře rozehraný a měli jej vyhrát, hodně mrzela. Potom přišla velmi špatná sérii čtyř zápasů. Nehráli jsme až tak špatně, ale spíše průměrně, ale kvalita na olympiádě byla mimořádná. Všechny týmy v Cortině patřily k absolutní špičce a předvedly skvělé výkony. To, co stačilo na ME, tak tady ne. Takže zápasová bilance je pro nás rozporuplná. Není to, co bych si před startem představoval. Vyhráli jsme ale poslední tři zápasy, to musíme brát. Chvilku to vypadalo, že bychom mohli odjet s výsledkem, který by byl ostudný. Nikdy jsem si nemyslel, že do čtvrtého, pátého zápasu, budeme mít problém vyhrát alespoň jeden duel.  Již se nám to vkrádalo do hlav. Jsem moc rád, že jsme měli alespoň silný závěr turnaje. Na mistrovství světa jsme nejlépe vybojovali sedmé místo a skončili osmí. Tady to tedy není něco, za co bychom se měli stydět,“ zhodnotil Klíma účinkování v Cortině.

Konečné pořadí základní části: 1. Švýcarsko 9 zápasů/9 výher, 2. Kanada 9/7, 3. Norsko 9/5, 4. Velká Británie 9/5, 5. USA 9/4, 6. Itálie 9/4, 7. Německo 9/4, 8. Česko 9/3, 9. Švédsko 9/2, 10. Čína 9/2.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: olympijskytym.cz

 

Z truhlárny na olympiádu: Příběh sáňkaře Ondřeje Hymana nekončí

Devětatřicetiletý Ondřej Hyman má za sebou už čtvrtou olympijskou účast. Do světové špičky se vrátil po sedmileté pauze a otázku pokračování kariéry nechává otevřenou. „Často se mě ptají, jestli budu závodit dál. Zatím všechny napínám. Sám nevím, co bude. Třeba tam budu znovu jako závodník, nebo jako trenér. Ukáže čas,“ říká s odstupem po vystoupení v Cortině, kde obsadil 22. místo.

Po hrách v Pchjongčchangu kariéru ukončil, ale po letech se k ní vrátil i kvůli tomu, aby nenechal na holičkách svůj milovaný klub ve Smržovce. Ten převzal s bratrem Jakubem v neutěšeném stavu a společně s dobrovolníky začali areál znovu budovat. „Jsem předseda, bratr jednatel. Bylo potřeba opravit dráhu, aby vůbec mohla fungovat. Znovu pořádáme závody. Letos republikový šampionát, v pátek závod mládeže a v sobotu otevřený závod spojený s náborem,“ popisuje.

Hyman není profesionál, závodění kombinuje s provozem malé truhlárny a zároveň už trénuje děti ve Smržovce. „Od října jsem sportu věnoval prakticky všechen volný čas. V truhlárně mě zastoupil kolega, ale řídit to po telefonu je náročné.“ Na olympiádu šel s jediným cílem: probojovat se do finálové jízdy. Těsně mu unikla, ale už samotná kvalifikace byla velkou výzvou. „Nevěděl jsem, do čeho jdu. Vrátit se po sedmi letech je těžké. Po prvních jízdách jsem si nebyl jistý, jestli to zvládnu, byl jsem nervózní. Ale postupně jsem se zlepšoval. A sezona pro mě nekončí, čeká mě ještě SP v Altenbergu, tam bych ji rád uzavřel.“

V sáňkování hraje zásadní roli materiál, a Hyman tak musí spoléhat hlavně na své umění. Závodil totiž na saních starých osm let. „Jejich příprava je často náročnější než samotná jízda. Vypadá to, že člověk jen sjede dolů a baví se, ale dvě třetiny času trávím v dílně. Nože se ohýbají, měří se mikrometry, ladí se sbíhavost a úhly. Je to alchymie. Každý si to nastavuje podle sebe. Sport se vyvíjí, materiál se mění, aerodynamika taky. Já přišel se starým vybavením, které už neodpovídá dnešním standardům. Vím, co vylepšit, ale v sezoně na to není čas. Oproti špičce to dělá hodně. Na lepší výsledky bych potřeboval zrychlit o čtyři desetiny,“ říká Hyman, který saním propadl už jako dítě.

„Jezdím od osmi let. Na smržovské dráze jsem vyrostl. Je to můj život. Nevím, jestli mě to bude bavit až do důchodu, ale zatím ano,“ směje se. Velmi si váží podpory ASC Dukla. „Jsme za to moc rádi. Díky tomu jsme mohli absolvovat tři týdenní soustředění. A jízdy nejsou levné, jedna vyjde asi na 40 eur.“

Mrzí ho jen jediné, že kvůli chřipce přišel o slavnostní zahájení her. „Začátek olympiády jsem proležel. Z postele na trénink a zpátky do postele. Musel jsem se připravit na závod, takže jsem na zahájení nemohl. Ale do závodu už jsem byl v pořádku.“ A jak hodnotí svůj výkon? „S prvním dnem jsem spokojený. Ve druhém jsem pokazil start, tam jsem ztratil. To mě mrzí. Ale udělal jsem maximum a závod zvládl, takže jsem spokojený.“

Ve Smržovce je součástí trenérského týmu. „Pracujeme s mládeží a chceme vychovat nové olympioniky, aby se české sáňkování posunulo. Jestli máme velké talenty, to ukáže až juniorská kategorie. Teď jsou naši závodníci ještě ve věku, kdy to nejde poznat. Ale učí se, zlepšují a jak budou jezdit na více tratích, začne se to vyjasňovat,“ vysvětluje Ondřej Hyman.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: olympijskytym.cz

Běžecké lyžování, vzestup jako hrom! K medaili schází trošička, říká šéftrenér Husák

Jsou na dostřel absolutní špičce, což je skvělé zjištění. Běžci na lyžích na olympijských hrách už nyní svými výkony velmi zaujali. Umístění v TOP 10 i těsně kolem ní jsou toho jasným důkazem. Reprezentační šéftrenér Vasil Husák ve skrytu duše věří, že by brzy mohla přijít i tolik toužená medaile. ,,Chybí k ní trošička, snad to jednou cinkne. Věřím tomu,“ říkal v rozhovoru s novináři před blížícím se koncem náročného programu na běžeckém stadionu v Teseru.

Jiří Tuž pátý ve sprintu, Kateřina Janatová sedmá ve skiatlonu. Výsledky, které českého fanouška zahřály nejvíce. Borci z liberecké Dukly se neztratili ani v ostatních disciplínách. ,,Potvrzujeme si, že jsme se formu za ta léta naučili načasovat. Udělat čtvrté, páté místo na mistrovstvích světa, tady pak další úspěchy, to je za mě povedený majstrštyk,“ povídal Husák s hrdostí.

Dlouhodobý proces je založený na tvrdé práci. ,,Je potřeba všechny pečlivě sledovat při tréninku. Komunikovat s nimi, zapisovat a sbírat data. Pokud tam nemáte borce z juniorského MS, který vyhraje zlato, tak je všechno založené na píli a trpělivosti.“

Do hry začíná výrazně vstupovat dravé mládí. Nejen Tuž, ale i Matyáš Bauer či Mike Ophoff ukázali výrazný potenciál. ,,Mají ho. Ale také čerpají z věcí, které tenhle náš tým v tréninkových blocích našel. Hlavně díky Michalu Novákovi, neuvěřitelný krok dopředu udělal také servis,“ zdůraznil Husák. ,,Chytili šanci za pačesy a využívají ji k co nejkratší cestě k samotnému výsledku. Dělají mi radost.“

Teenageři, jak je v téhle době zvykem, mají i patřičně zdravé sebevědomí. Už se nespokojí jen tak s něčím. Jiří Tuž například po sprintu dvojic a osmé příčce jasně vyjádřil svou nespokojenost. ,,Chtěli jsme víc, doufal jsem v TOP 5,“ neskrýval své touhy.

Vyplácí se rovněž sázka na spolupráci s norským expertem na techniku Ragnarem Bragvinem Andresenem. Ten má laboratoř přímo na Holmenkollenu, kde se bádá o budoucnosti běžeckého lyžování. Od roku 2023 se tak přebírají principy norské školy. Jak v technice, tak v náročném threshold tréninku. Novák implantovaný systém trefně označuje za „okamžiky na hraně života a smrti“. ,,Ragnar na to má hrozně dobré oko. K nezaplacení je i atmosféra, kterou do týmu přenáší. Nejde ale dělat všechno podle nich, máme i své metody a sportovní lékařství,“ podotýká Husák. ,,Je ale pravda, že nám to datově srovnal, i když převod do praxe je zatraceně těžší. Vždycky navštívíte nějakou tu slepou uličku. Pak je potřeba včas zareagovat, aby z toho nebyl problém na další dva tři roky,“ upozornil kouč.

Právě Novák mu za společné roky tvrdé dřiny dává nejlepší zpětnou vazbu. ,,Někdy i vymýšlíme něco, s čím najednou přijdou Norové a my už to děláme třeba rok. Jdeme správnou cestou. To, kam jsme se dostali, je hodně právě Michalova práce,“ má jasno Husák.

Že se znovu běh na lyžích dere na výsluní, jej těší. ,,Nechci to ale porovnávat s jinými sporty. S nikým nesoupeříme. Jsem rád, že jsme se dotáhli ke špičce. Jsme tam, ale dokud nebude medaile z velké akce, tak to ještě nebude ono,“ staví si zákonitě nejvyšší cíle.

Novák vstupoval do olympijské sezony s velkými touhami. Jenže brzy musel dohánět ztracenou jistotu po tréninkovém pádu před úvodním Světovým pohárem ve Finsku.

„Bylo to hodně složité, pravděpodobně šlo o lehký otřes mozku. Je to takové skryté zranění. Pořádně nevíte, co se děje. Někdy trvá šest měsíců až rok, než se z toho člověk dostane. V maximálních výkonech to bylo znát strašně moc. Na olympiádě už se to lepšilo,“ řekl ke svému martyriu z úvodu závodního období.

Že mu mladící už pořádně šlapou na paty, jenom vítá. ,,O tohle jsme dlouho usilovali. Je přirozené chtít zkušenosti předávat dál,“ říká Novák. „S Vasilem Husákem jsme roky budovali systém, na kterém dnes běžecké lyžování stojí. Jsem rád, že to bude pokračovat.“

Příkladem budiž Jiří Tuž, jenž veřejnost nadchl ve sprintu klasickou technikou, kdy v náročných kopcích udivoval úžasnou frekvencí. „Jsem z toho upřímně nadšený a jsem fakt rád, že se mi tady povedl tak extrémně dobrý závod. Reakce, které se ke mně dostaly, byly neskutečné. Co mě nejvíc dojalo, byly vzkazy dětí ze základních škol, které to neskutečně nadchlo a motivovalo,“ rozplýval se.

Tak jen tak dál!

TEXT: Pavel Král

FOTO: olympijskytym.cz

Čeští curleři vybojovali druhou výhru, vysoko zdolali Čínu

Po špatném startu si čeští curleři v Cortině zlepšují náladu. V dnešním odpoledním programu podruhé v řadě vyhráli, když porazili Čínu 10:5 a dotáhli se na ni v tabulce. Ve čtvrtek ráno zakončí olympijský turnaj duelem proti Švédsku.

Zápas to byl bodově bohatý. Šest z devíti odehraných endů skončilo ziskem dvou bodů pro jeden z týmů. Utkání se příliš nevyvedlo skipovi Číny Siao-ming Süovi, jenž hned v několika koncovkách chyboval, čímž nabídl reprezentantům šanci na bodové zisky a ti ji využili dokonale.

Už v prvním endu zaznamenali Češi dva body, které zajistil posledním kamenem skip Lukáš Klíma. Český kapitán sice statisticky mírně zaostal za svým protivníkem, ale klíčové momenty zvládal na jedničku.

Ve druhém endu česká čtveřice podporovaná ASC Dukla bodovala i přes fakt, že výhodu posledního kamene měl soupeř. Další dva body zapsal Klíma ve čtvrtém endu. V dalším kole sice Číňané snížili na nejtěsnější rozdíl, ale Češi už jim obrat nepovolili.

Double uhráli ještě v šestém a osmém endu. Na konci devátého Čína už se ztrátou čtyř bodů posledním kamenem zariskovala, ale úspěch neslavila a její hráči podáním ruky soupeřům zápas ukončili. Závěrečné měření ještě potvrdilo, že poslední dokončený end připadl Čechům.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: olympijskytym.cz

Týmový sprint v Teseru. Muži osmí, ženy doplatily na brzkou kolizi. Klaebo má 10. zlato

Johannes Hösflot Klaebo zapsal další kapitolu své výjimečné kariéry. V Teseru vybojoval už desáté olympijské zlato a ještě pevněji se usadil na trůnu nejúspěšnějšího sportovce zimních her. Norský fenomén ovládl sprint dvojic volnou technikou společně s Einarem Hedegartem. Češi Jiří Tuž a Michal Novák dorazili do cíle se ztrátou 13,63 vteřiny a obsadili osmé místo. Mezi ženami potvrdily roli favoritek Švédky Jonna Sundlingová a Maja Dahlqvistová. České reprezentantky Sandra Schützová a Kateřina Janatová skončily čtrnácté.

Mužský závod se lámal až na posledních dvou úsecích. Einar Hedegart předal do finiše Klaebovi, a ten už vedení nepustil. Duo z liberecké Dukly se dlouho drželo v kontaktu. Jiří Tuž v posledním stoupání svého úseku atakoval pátou pozici, před předávkou však malinko ztratil. Michal Novák se už na samou špici nedotáhl. ,,Nepodal jsem tam úplně výkon, jaký bych si představoval. Ze strany dvou soupeřů došlo i k nepříjemnému předjíždění, což zavánělo kolizí. Třeba bychom spadli a propadli se na ještě horší pozici. Trošku jsem jim uvolnil cestu. Neměl jsem už ani tolik sil, což opět ovlivnilo slunce a zvyšující se teplo,“ poznamenal devětadvacetiletý Novák.

Osmé místo jinak za špatné nepovažoval. ,,Ale na druhou stranu jsme mohli mít i vyšší ambice. Papírově jsme na to určitě měli. Od začátku to ale úplně nebyl náš den. Okolnosti nehrály do karet, jak bychom potřebovali,“ sdělil ke svým pocitům Novák.

Jeho mladší parťák souhlasil. ,,Určitě jsme cílili výš. Abych řekl pravdu, tak jsem fakt doufal v TOP 5. Bohužel se to dnes všechno úplně nesešlo,“ povzdech si Tuž. V kvalifikaci si stěžoval na určité problémy. V závodě se prý už cítil mnohem lépe. ,,Jen se mi úplně nedařilo se srovnat v balíku. Bylo to dost kontaktní, vůbec mi to nesedělo.“

V závodě žen bylo o českém osudu rozhodnuto poměrně rychle. Sandra Schützová se hned v prvním stoupání připletla ke kolizi a kontakt s nejlepšími byl ten tam. ,,Přede mnou spadla Francouzka, nestihla jsem ji objet dřív, než se zvedla, zůstala jsem na konci, no a vznikla rozhodující mezera,“ popsala zásadní okamžik Schützová. Kateřina Janatová tak na svůj první úsek vyjížděla s více než desetivteřinovou ztrátou. ,,V prvním kole jsem se to pokoušela dojet, ale jelo se velké tempo. Na téhle trati je to prakticky nemožné. I kdybych udělala velký sprint, tak to nedojedu a ve třetím kole bych vytuhla. Musela jsem si síly rozložit a doufat, že některé holky odpadnou, ale to se nedělo,“ konstatovala Janatová.

Z jejího hlasu bylo cítit mírné nachlazení, které přiznala už při kvalifikaci. ,,Začalo mě bolet v krku. Teď mám trošku rýmu, ale určitě se to nepodepsalo na mém výkonu. Kdybych ten pocit měla, tak nestartuju,“ řekla jednoznačně česká jednička.

Pes na trati

V ženské kvalifikaci došlo ke kuriózní situaci, kdy se na trati v cílové rovince zjevil pes. Plemeno? Československý vlčák. Mezi diváky i závodnicemi způsobil nemalý rozruch. ,,Bavily jsme se o tom. Naštěstí nebyl agresivní, jen tak si pobíhal,“ poznamenala Janatová. Překvapená ani tolik nebyla. V tréninku, třeba na kolečkových lyžích, se to běžcům prý stává často. ,,Mám z nich docela hrůzu. Vůbec se jim nelíbí naše hůlky. Neumím si představit, kdyby tam projížděl velký balík. Jestli by se pak zastavil závod? Nevím,“ dumala o možné prekérnosti Janatová.

Stejné náušnice

Umístěním sice české reprezentantky tolik nezaujaly, nešlo však přehlédnout vizuálně totožné náušnice, které je zdobily. Měly tvar sněhové vločky. Samy o tom nevěděly. Ze stejné sady prý nejsou. ,,Je to náhoda. Možná jsou kupované na stejném místě. Někde v Liberci. Já je mám zlaté,“ smála se Janatová. ,,Ty moje jsou z bílého zlata,“ upozornila Schützová na nenápadnou rozdílnost. ,,Aspoň jsou týmové,“ dokončila šprýmařskou pasáž Janatová.

Výsledky – sprint dvojic volně:

Muži: 1. Hedegart, Klaebo (Nor.) 18:28,98, 2. Ogden, Schumacher (USA) -1,37, 3. Barp, Pellegrino (It.) -3,31, 4. Riebli, Grond (Švýc.) -4,22, 5. Musgrave, Clugnet (Brit.) -7,61, 6. Cyr, McKeever (Kan.) -9,71, …8. Tuž, Novák (ČR) -13,63.

Ženy: 1. Sundlingová, Dahlqvistová (Švéd.) 20:29,99, 2. Kälinová, Fähndrichová (Švýc.) -1,40, 3. Gimmlerová, Rydzeková (Něm.) -5,87, 4. Slindová, Drivenesová (Nor.) -6,01, 5. Digginsová, Kernová (USA) -11,54, 6. Mackieová, Gagnonová (Kan.) -19,44, …14. Schützová, Janatová (ČR) -1:41,44.

TEXT: Pavel Král

FOTO: ASC Dukla

Těžký den sdruženářů. Ve druhém individuálním závodě se jim nevedlo

Díru do světa neudělali. Ve druhém olympijském závodě na velkém můstku obsadili čeští sdruženáři pozice až ve třetí desítce. Jiří Konvalinka skončil v kombinaci s desetikilometrovým během 25., Jan Vytrval 29. Skvělou formu korunoval druhým individuálním zlatem Nor Jens Luraas Oftebro.

Konvalinka v soutěžním skoku předvedl 125 metrů. ,,Bylo to výkonově slušné, podmínky mi bohužel úplně nepřály. Byly úplně jiné než v tréninku, kdy jsem se dvakrát proletěl za sto třicet metrů. Vítr foukal proti, odečítali jsme. V závodě se to o 180 stupňů otočilo,“ vrátil se ke svému pokusu na můstku.

Před během na čtyřech okruzích v Teseru z toho byla 21. pozice a ztráta 1:58 minuty na vedoucího Japonce Ryota Jamamota. ,,Zatím nejsem žádný specialista běžec. Většinou se propadám o deset patnáct míst. Teď to bylo jen o čtyři. Hlavu můžu mít nahoře, je to další dobrá zkušenost,“ přiznal jednadvacetiletý mladík. Chvíli to s možností na lepší umístění vypadalo nadějně. Konvalinka se rychle dotáhl na Slovince Vida Vrhovnika a Akita Watabeho z Japonska. ,,Oni nevyjeli úplně nejrychleji. V prvním kopci jsem je měl. Pak nás ale dojeli další zezadu, začal jsem mít problémy se ve skupině udržet. Největší krizi jsem měl ve třetím kole. Zvládl jsem to jen silou vůle. Jel jsem, co to šlo. Svědomí mám čisté,“ prohlásil.

Vytrval dolétl na můstku je na hranici 115 metrů. ,,Bohužel všechny skoky, co jsem tady udělal, to není ono. Něco tomu chybí, ale nedá se nic dělat. Bylo to strašně pozdě,“ povzdechl si po výkonu v Predazzu. V praxi to znamenalo ztrátu tří minut na čelo v běžecké části. ,,Jelo se mi líp než minule. Ale byl jsem bohužel mimo balík. Musel bych na to extrémně mít, abych se docpal zpátky, což se bohužel nestalo,“ konstatoval.

Závodník liberecké Dukly mimo jiné přiznal, že už před prvním vystoupením bojoval s virózou. ,,Dva dny jsem se necítil dobře. Oslabilo mě to. Forma tady není.“

Ve čtvrtek 19. února čeká oba české reprezentanty týmový závod. S čím do něho půjdou? ,,Řekneme si: Tak pořádně! Jako před každým skokem. Budeme se snažit si to užít. Pro mě půjde stoprocentně o poslední start na olympiádě. Za čtyři roky už určitě závodit nebudu,“ poznamenal trochu překvapivě ve 27 letech Vytrval. Jeho mladší parťák to viděl podobně. ,,Není na nás žádný tlak. Hlavně nebudeme malovat čerta na zeď. Doufám, že oba podáme lepší výkony než dnes.“

Muži (velký můstek/běh 10 km): 1. J. L. Oftebro (Nor.) 24:45,0, 2. Lamparter (Rak.) -5,9, 3. Herola (Fin.) -14,8, 4. Skoglund (Nor.) -41,9, 5. Hirvonen (Fin.) -46,5, 6. E. L. Oftebro (Nor.) -49,3, …25. Konvalinka -3:54,0, 29. Vytrval (oba ČR) -4:50,5.

TEXT: Pavel Král

FOTO: olympijskytym.cz

Sedmý souboj curlerů na olympijských krách a konečně první výhra! Češi si poradili s Německem

Šestkrát neuspěli, na sedmý pokus dokázali čeští curleři prolomit neúspěšnou sérii.  Na olympijských hrách ve vyrovnané bitvě s favorizovaným Německem vybojovali první vítězství. Zápas rozhodli v desátém endu, v němž si připsali tři body,  zvítězili 9:7.

S výhodou posledního kamene vstoupili do utkání Němci a hned v úvodním endu brali dva body. Češi mohli vzápětí srovnat, soupeř však ukázal kvalitu a dovolil jen jednobodové snížení. Německo si ve třetím endu vzalo zpět vedení o dva body. Čeští curleři pak měli čtvrtý end rozehraný na víc než bod, jenže v samotném závěru německý skip Marc Muskatewitz precizním kamenem dovolil českému týmu jen minimální zisk.

Vyrovnaný souboj pokračoval i nadále. Češi měli v endu před přestávkou situaci lépe připravenou, přestože neměli výhodu posledního kamene. Němci však znovu otočili vývoj ve svůj prospěch a vzali si zpět dvoubodový náskok.

Po pauze se českému týmu šestý end nepovedl, soupeř poprvé v utkání bodoval navzdory výhodě českého posledního kamene a vedl 5:2. Skvělá příležitost se ale pro tým Lukáše Klímy zrodila v závěru sedmého endu. Němci chybovali a Češi třemi body srovnali (5:5).

Německý skip zaváhal i v osmém endu. České kvarteto podporované ASC Dukla vůbec poprvé v turnaji bodovalo ve dvou endech po sobě a šlo do vedení 6:5. Z něj se ale Češi neradovali dlouho a skóre se opět překlopilo na stranu soupeře. Vyrovnaná bitva tak dospěla až do posledního endu. Německý favorit naštěstí opět chyboval. Skip Lukáš Klíma posledním kamenem zahrál na zisk tří bodů a první triumf byl na světě.

„Věděli jsme, že dnes byly kameny znovu broušené, a proto se chovaly jinak než v předchozích zápasech. Bylo jasné, že s nimi půjde více tvořit a získávat vyšší skóre. Nepolevovali jsme, věřili jsme, že naše chvíle přijde. A nakonec přišla,“ uvedl jeden z členů týmu Lukáš Klípa.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: olympijskytym.cz

 

Anežka Indráčková držela na olympiádě skokanský prapor. Na velkém můstku se neztratila

Jako jediná z českých skokanek na lyžích si zaslouží pochvalu. Po vydařeném olympijském vystoupení na středním můstku se Anežka Indráčková dokázala prosadit v Predazzu i na tom velkém. S přehledem postoupila do elitní třicítky, v konečném účtování z toho pak byla 27. příčka. Zlato ukořistila Anna Odine Strömová z Norska.

„Má tady ještě na víc, než ukázala v prvním závodě,“ říkal už s předstihem její slavnější kolega z liberecké Dukly Roman Koudelka, který během pobytu v Predazzu, stejně jako Anežčini trenéři, udílel devatenáctileté dívence cenné rady. Narážel tím na 18. místo, tedy historicky nejlepší český ženský výsledek na zimních hrách. Ten však nadějná skokanka tentokrát nepřekonala.

Indráčková ukazovala kvalitu už ve zkušebním kole (126,5 m), v němž obsadila jedenáctou příčku. V prvním soutěžním skoku sice o něco ubrala (125 m), přesto letěla velmi daleko. „Škoda, že to nevyšlo podobně. Na tom se ale zapracuje. Oproti jiným holkám jsem měla výhodu, že zadní vítr nebyl tak silný,“ hodnotila své vystoupení. Právě lepší podmínky se však promítly do nižšího bodového ohodnocení. A srážky přišly i za dopad.

„Z tohohle můstku mám respekt. Jít do telemarku je pro mě pořád riziko, mám tam velké rezervy, o kterých vím. A za hranou jsem ztratila i rychlost. Jinak bych letěla ještě dál,“ měla jasno o drobných chybičkách, které ji po prvním kole zařadily na 24. místo. „Za druhé kolo jsem ráda. Ale když jste ve zkušebním mnohem výš, chcete víc,“ dodala. Mimochodem, její první pokus byl devátým nejdelším v celém kole.

Druhé kolo se Indráčkové v zadním větru naopak vůbec nepovedlo, 116 metrů její představy zákonitě nenaplnilo. ,,Jsem velmi nespokojená. Měla bych spíš brečet, ale asi to na mě dolehne až později. Ale celkově jsem si to tady užila, což byl cíl,“ pravila vyrovnaným hlasem. ,,Vyšel mi jeden skok, i když se nepočítá,“ narážela na skvělé zkušební kolo. ,,Je to tady nádherné, vynahradím si to za čtyři roky,“ smála se do kamery České televize. ,,Odrazila jsem se pozdě. Pak mě koply lyže a už to bylo celé v háji,“ doplnila ke svým pocitům. ,,Teď už se musím soustředit na mistrovství světa juniorů. Čeká mě za dva týdny. Tam už půjde o hodně,“ prozradila nejbližší plány.

Ulrichová byla zklamaná

S formou na můstcích v Predazzu se bohužel nepotkala Klára Ulrichová. Za délku 104,5 metru z toho byla až 43. pozice. ,,Chtěla jsem samozřejmě víc. Hlavně překonat svoji hlavu, ale bohužel to nevyšlo. Jsem zklamaná, přijela jsem sem alespoň pro třicítku, a to jsem bohužel nedokázala,“ povzdechla si jednadvacetiletá skokanka.

Ženy – velký můstek: 1. Strömová 284,8 (136,7+148,1), 2. Kvandalová (obě Nor.) 282,7 (140,6+142,1), 3. Prevcová (Slovin.) 271,5 (128,3+143,2), 4. Westmanová (Švéd.) 265,4 (126,0+139,49), 5. Opsethová 262,6 (131,8+130,8), 6. Traaserudová (obě Nor.) 259,1 (129,6+129,5), …27. A. Indráčková 207,5 (125+116), 43. Ulrichová (obě ČR) 80,5 (104,5).

TEXT: Pavel Král

FOTO: olympijskytym.cz

Adamczyková druhou medaili nepřidala, oba české páry skončily v olympijské soutěži týmů ve čtvrtfinále

Dva dny po stříbrné jízdě chtěla Eva Adamczyková přidat další olympijskou medaili, tentokrát v týmové soutěži. Na snowboardcrossové trati v Livignu startovala společně s Kryštofem Chourou, ale jejich snažení skončilo hned ve čtvrtfinále. Stejně dopadla druhá dvojice Karolína Hrůšová a Radek Houser.

První startující Kryštof Choura zvládl svou jízdu s přehledem a na cílové čáře bojoval s Francouzem Cholletem o první místo. Eva Adamczyková tak vyrážela současně s Niraniovou-Pereirovou. Rychle se dostala do vedení, což se však ukázalo jako nevýhodné. Ještě při nájezdu na poslední skok byla na čele, soupeřky ji ale dokázaly dojet. Po dopadu došlo k lehkému kontaktu s Francouzkou, který Adamczykovou rozhodil z rovnováhy. To ji stálo nejen vedení, ale i postup, protože rychlejší byla i Itálie. O druhém místě pro Francii na úkor Česka nakonec rozhodla až cílová fotografie.

„Bylo to dobré, já jsem prostě nemohla čekat,“ vysvětlovala Adamczyková, proč šla do vedení. „Mezi posledními dvěma zatáčkami se předjíždí, ale dnes foukalo proti. Snažila jsem se ještě odrazit na cílovém skoku, ony se za mnou svezly. Nemyslím si, že jsem udělala nějakou velkou chybu. Měla jsem pocit, že mě to na skoku zastavilo. Jo, kdybych uměla líp překopávat, ale to neumím. Zlomila jsem si při tom kdysi nohy, jsem na to opatrná. Byl to kousek, je mi líto, že jsem to týmu tak pokazila.“

K lehkému kontaktu dodala: „Bylo to opravdu malé. Nechtěla jsem zvedat ruku. Ona se mi v cíli omluvila, ale myslím, že to na diskvalifikaci nebylo. Nepřekřížila mě, takže podle mě to bylo v rámci pravidel. Až v mixzóně mi někdo říkal, že to bylo na protest, ale u nás to teď funguje tak, že rozhodčí to řeší sami. Kdyby se jim to nezdálo, zasáhli by.“

Její parťák Kryštof Choura situaci doplnil: „Bylo to na zvážení. Evka i ostatní holky nedoskočily, rozhodování by bylo dlouhé. Náš sport není úplně kontaktní, i když trochu ano. Za sebe můžu říct, že to byla moje nejlepší jízda. Oproti soupeřům to ještě není perfektní, byly tam chybičky, kluci jsou na startech lepší.“

Druhá česká dvojice nabrala ztrátu už po jízdě Radka Housera, který dojel tři desetiny za svými soupeři. Osmnáctiletá Karolína Hrůšová  manko ve své části závodu smazat nedokázala.

„Jízda byla super, užila jsem si to. Udržela jsem koncentraci a jsem ráda, že jsem zajela svou nejlepší jízdu. Olympijský závod je pro mě strašně speciální, chtěla bych tu odjet víc jízd, ale předvedla jsem maximum,“ řekla Hrůšová.

Houser ji doplnil: „Je skvělé, že jsme měli v závodě dva týmy. Bylo fajn si na olympiádě ještě jednou zazávodit. Oba jsme do toho dali maximum. Start se mi povedl, jsem rád, že jsem tolik neztratil. Jen poslední zatáčku jsem si vyjel moc doleva a tam jsem trochu ztratil. Rozestup nebyl velký, Kája to rychle stahovala, ale přece jen tu startovala světová špička.“

Výsledky:

Smíšená družstva: 1. Nightingale, Bankesová (Brit.), 2. Sommariva, Moioliová (It.), 3. Bozzolo, Castaová (Fr.), 4. Lambert, Baffová (Austr.), 5. A. Cholet, Niraniová-Pereiraová (Fr.), 6. Koblet, Wiedmerová (Švýc.), …11. Choura, Adamczyková, 16. Houser, Hrůšová (všichni ČR) – všichni vypadli ve čtvrtfinále.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: olympijskytym.cz

Čeští běžci urvali ve štafetě velmi pěkné 7. místo. Klaebo rekordmanem zimních her…

Štafetový závod na 4×7,5 kilometru přinesl na stadionu v Teseru radost do českého tábora. Kvarteto běžců ve složení Jiří Tuž, Michal Novák, Matyáš Bauer a Mike Ophoff si v silné konkurenci vyjelo výborné 7. místo. Vítězné opojení prožili podle předpokladů Norové. Devětadvacetiletý Johannes Hösflot Klaebo se navíc stal novým rekordmanem, když jako první sportovec v historii zimních olympijských her dosáhl na deváté zlato!

Na rozdíl od ženského závodu, v němž startovalo devatenáct štafet, se mezi muži představilo pouze deset týmů. Potřebnou kvótu pro kvalifikaci čtyř běžců na ZOH nesplnily například Japonsko, Estonsko, Rakousko či Velká Británie. To však nic neubírá na kvalitě a výkonu české reprezentace.

Zatímco na loňském světovém šampionátu v Trondheimu rozbíhal štafetu Michal Novák, padla tentokrát volba na mladíka Jiřího Tuže, pátého muže olympijského sprintu. Novák měl na starosti druhý klasický úsek. Bruslení pak bylo na Matyáši Bauerovi a Miku Ophoffovi.

Dvacetiletý Tuž obtížnou roli přivézt Čechy v kontaktu zvládl. V prvním okruhu dokonce figuroval na čelních pozicích. ,,Tohle jsem úplně neplánoval, ale síly jsem relativně pořád šetřil. Nikdo moc nechtěl jet. Tak jsem si dal z prvního místa i ten první nepříjemný sjezd.“ Na pátém kilometru se už pole roztrhalo. ,,Tempo se stupňovalo. Bohužel jsem chytil trochu díru, a pak už to byl jen sprint do cílového prostoru.“ Na vedoucí Nory ztratil Tuž na osmém místě 18 vteřin v kontaktu se Švýcarskem. Na dohled byla i Francie.  ,,Myslím, že jsem předvedl solidní výkon. Bylo by samozřejmě fajn, kdybych byl ještě víc vpředu, ale dělal jsem, co jsem mohl.“

Michal Novák, nejzkušenější člen týmu, měl v hlavě jediné. Pokusit se co nejrychleji dojet šestého Francouze. Spolupráce se Švýcarem Wiggerem však nefungovala podle představ. ,,Spoléhal jsem, že mi trochu pomůže. Jenže jsem to celé odtáhl sám. Po závodě mi pak řekl, že neměl úplně moc sil,“ povzdechl si Novák. Klasický úsek stál rodáka z Karlových hodně sil. ,,Do finiše jsem byl víc unavený než by bylo vhodné,“ poznamenal.

Matyáš Bauer vyrážel do bruslařské poloviny závodu jako sedmý. Role ohledně spolupráce se Švýcarskem se tentokrát otočily. ,,Neměl jsem úplně skvělý den. Držel jsem se za ním zuby nehty. Byl to boj od začátku do konce. Pozici jsem naštěstí neztratil,“ okomentoval své počínání na trati. Pochvalu vystřihl servisu. ,,Lyže mi velmi pomohly. Byly super. Hlavně vzadu na vršku, kde to bylo ještě dost ledovaté, mě podržely.“

Roli finišmana si premiérově užil šestadvacetiletý Mike Ophoff. A zvládl ji náramně. Švýcara Riebliho, s nimž bojoval o sedmé místo, utrhl velmi brzy a s přehledem Čechy dotáhl k 7. místu. ,,Byl jsem hodně nervózní. Skateový úsek jsem moc jet nechtěl, ale dal jsem tomu všechno. Od začátku jsem jel naplno, nešetřil jsem se. Vyšlo to výborně,“ liboval si. Ophoff na okruhu doslova letěl. Sám byl překvapený, jak rychle se svého soka zbavil. ,,Myslel jsem, že se nejdříve oťukáme. Věděl jsem, že si ho nemůžu přivézt do cíle. Musel jsem ho chtě nechtě někde urvat. Odpadl brzy, mě se totiž jelo hrozně dobře,“ rozplýval se. Cílovou rovinku si náležitě před zaplněnou tribunou vychutnal. ,,Fanoušci stáli i u plůtků na trati. Hnali mě. Myslím, že jsme je potěšili,“ byl přesvědčen.

Trenér Husák zářil spokojeností

Náležitě hrdý byl na své svěřence i trenér Vasil Husák. „Jsem úplně nadšený. Kluci mi dali obrovský dárek. V posledním kole jsem ani nedutal, jak jsem byl nervózní,“ přiznal pětapadesátiletý kouč. Mluvil především o Miku Ophoffovi, jehož nasazení na závěrečný úsek bylo předem hodně diskutované. „Sestavit finiš byla největší výzva. Když jsem ale Mika viděl v posledním stoupání prvního kola, věděl jsem, že to zvládne. Za mě se mohl trochu víc pošetřit, ale jel neuvěřitelně.“

Švýcara Janika Riebliho doslova převálcoval. „Měl pokyn si ho nejdřív oťukat. Krásně si ho uštval a pak mu ujel,“ pochválil finišmana Husák.

Ocenil i výkony Tuže, Nováka a Bauera. „Jirka si na prvním úseku počínal jako zkušený pardál. Před předávkou mu to lehce cuklo, ale s tím jsme počítali. Pořád chcete víc, dokud nemáte tu vysněnou medaili,“ usmíval se. „Michal zajel mimo Nora Nyengeta prakticky stejný čas jako čelní skupina, a to to celé odtáhl sám,“ smekl klobouk před nejzkušenějším členem týmu. „Matyáš to zvládl výborně, odstup na deváté Němce udržel téměř totožný, což byl skvělý základ pro Mika. Tenhle výsledek jsem si moc přál. Těch jedenáctých míst už jsem měl plné zuby,“ oddechl si.

Muži – štafeta (4×7,5 km): 1. Norsko (Iversen, Nyenget, Hedegart, Klaebo) 1:04:24,5, 2. Francie (Schely, Lapalus, Desloges, Lovera) -22,2, 3. Itálie (Graz, Barp, Carollo, Pellegrino) -47,9, 4. Finsko -57,1, 5. Kanada -1:12,3, 6. USA -1:47,3, 7. Česko (Tuž, Novák, Bauer, Ophoff) -1:59,1.

TEXT: Pavel Král

FOTO: olympijskytym.cz