Archiv rubriky: atletika

Premiéra se blíží. Krátce po skončení olympijských her v Tokiu se konečně dočká diváků film Zátopek. Dílo režiséra a scenáristy Davida Ondříčka mělo jít do kin už před rokem. Když však byla kvůli pandemii odložena olympiáda, filmaři uvedení díla pozdrželi.

Hlavní roli v životopisném díle o slavném československém běžci, čtyřnásobném olympijském vítězi, osmnáctinásobném světovém rekordmanovi a členu ATK Praha, který byl předchůdcem Dukly, dostal Václav Neužil.

Herec Dejvického divadla kvůli natáčení prošel skutečnou proměnou vzhledu, ale podstoupil i tvrdý běžecký trénink. To všechno kvůli tomu, aby věrně ztvárnil nezdolného dříče, jemuž se na světových kolbištích přezdívalo „Česká lokomotiva“.

„Četl jsem knížky, sháněl materiály, hovořil s lidmi, kteří Emila znali,“ vyprávěl před časem Neužil. Stejně tak na sobě zapracovala Martha Issová v roli oštěpařky a Zátopkovy manželky Dany.

Ta se na Julisce učila házet s trenérem Rudolfem Černým a její počínání sledovala a radou nejednou přispěla i světová rekordmanka Barbora Špotáková. S paní Danou se herečka během natáčení seznámila a konzultovala s ní některé situace.

„Pamatuji si, že mi při jednom setkání řekla: Hlavně musíš dávat pozor, abys u hodu nevypadala jako zlomená lilie,“ vzpomněla Issová s úsměvem na legendární sportovkyni, která strávila ve vojenském klubu, který se přejmenoval na ÚDA Praha, čtyři roky.

Film o životě nejslavnějšího sportovního páru světa, který se narodil před 99 lety ve stejný rok i den, se začne promítat 26. srpna.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: CPA

 

Rodinka se třemi ženskými. Nejlepší český tyčkař Jan Kudlička se bude muset pořádně ohánět. Jeho žena Jiřina Ptáčníková, rovněž elitní skokanka o tyči, přivedla nyní na svět k dvouapůlleté Tereze malou sestřičku Barboru.

Oba manželé se stali v barvách Dukly českými rekordmany a jejich výkony jsou v tabulkách stále na prvním místě. Jan se dostal nejvýš na metu 583 centimetrů, Jiřina skočila nejvíc 476 cm.

Maminka a druhorozená dcera jsou v pořádku, na což v pražské porodnici u Apolináře dohlížel tým profesora Antonína Pařízka. U něj ostatně přichází na svět většina potomků českých atletických reprezentantů.

Dukla přeje celé rodině hodně zdraví a štěstí.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: FCB Jana Kudličky a CPA

Špičkovou atletiku nabídne víkendové mistrovství republiky ve Zlíně. V sobotu a v neděli půjde nejen o domácí tituly, ale i poslední možnosti splnit kvalifikační limity pro olympijské hry v Tokiu. Rovněž si lze kvalitními výkony vylepšit postavení ve světovém žebříčku, na jehož základě se dá na Hry rovněž probojovat. Ve hře bude i řada závodníků armádního klubu Dukla.

K velké bitvě dojde v oštěpařském sektoru, kde poměří stávající formu světová rekordmanka Barbora Špotáková s oddílovou kolegyní Nikolou Ogrodníkovou. Zajímavé bude sledovat i mužskou kategorii. Po delší pauze se v ostrém závodě představí olympionik Jakub Vadlejch, zuby na titul a kvalitní výkon si brousí Vítězslav Veselý.

Tradičně vypjatý souboj se dá očekávat na hladké čtvrtce. S velkými ambicemi půjdou do závodu Pavel Maslák a Patrik Šorm. Ten, stejně jako na Odložilově memoriálu, myslí hodně vysoko. ,,Chtěl bych vyhrát a zaběhnout osobní rekord,“ netají. Dukláky budou nejvíce ohrožovat Jan Tesař, Matěj Krsek a Michal Desenský. ,,Bude to znovu velmi vyrovnané, v cíli budou rozhodovat setiny,“ je přesvědčen Šorm.

Na stejné trati s překážkami by měl kralovat Vít Müller, jenž se nedávno podílel na skvělém úspěchu štafety při první lize ME družstev v Kluži. Na osmistovce věří v úspěšné vystoupení Lukáš Hodboď. Pětadvacetiletý půlkař by rád zaběhl čas, který ho posune směr Tokio.

Ve Zlíně se zkrátka bude na co dívat.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: CPA

Zákonitě na něho bude upřena veliká pozornost. Oštěpař Jakub Vadlejch, který má jistou letenku na Hry do Tokia, se totiž po 38 dnech představí v ostrém závodě. V neděli bude házet na mistrovství republiky ve Zlíně. Dlouhou pauzu zavinilo bolavé tříslo.

Poslední Vadlejchovo vystoupení se datuje k 19. květnu, kdy na Zlaté tretře v Ostravě poslal náčiní do vzdálenosti 82.31 metru a obsadil čtvrté místo. Jak se momentálně cítí? ,,Hodně se to zlepšilo, ale pořád o tom vím,“ říká na rovinu třicetiletý atlet armádního klubu Dukla Praha.

I proto mu ve Zlíně půjde více než o výkon o pocit z házení. ,,Bude to takový test těla. Jestli vydrží nápor. Trénink a závod jsou rozdílné disciplíny,“ podotýká. ,,Vyhrát republiku je vždycky prestižní. Já ale hlavně potřebuju zjistit, že jsem na tom dobře fyzicky. Rozhodně do toho nemůžu jít se strachem. V hlavě nosím, že jsem stoprocentně zdravý.“

Svěřenec oštěpařské legendy Jana Železného se do Zlína těší. Před blížící se olympiádou potřebuje najet do závodního rytmu. ,,Z tohoto pohledu jsem nabral nepříjemné manko. Je nutné se rozzávodit. Na druhou stranu tělo poslouchat musím. Podobné nepříjemnosti se jednou za čas stávají. Proto jsem si musel dopřát klidnější režim.“

Po mistrovství republiky by ještě rád absolvoval mítink Diamantové ligy. ,,Doufám, že tříslo bude držet. Olympiádu mám jistou, byl to cíl číslo jedna. Potřebuju být ale zcela fit,“ doplnil oštěpař s osobním rekordem 89.73 metru. ,,Tříslo je v naší disciplíně neuvěřitelně důležité pro techniku. Když vydrží, bude dobrý i výkon. Natrénováno mám. V Tokiu bych to rád potvrdil,“ doplnil Vadlejch.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: CPA

Atletická reprezentace slaví v Kluži postup z první ligy mistrovství Evropy družstev. Mezi elitu je doprovodí Bělorusko. Po druhém místu po prvním dnu si Češi v neděli polepšili na první příčku a s jistotou zamířili do Superligy.

Na první pozici dotlačila Čechy vítězná štafeta čtvrtkařů. Ta se vedle toho časem 3:02,42 minuty postarala jednak o nový český rekord, nejlepší evropský výkon roku a zároveň se probojovala na OH do Tokia.

 Kromě Jana Tesaře to zařídila duklácká trojice Vít Müller, Pavel Maslák a Patrik Šorm, který na posledním úseku fantasticky přespurtoval vedoucího Nizozemce. „Pocity jsou prostě skvělý,“ chopil se slova Maslák.

„Mně se individuálně moc nedaří, ale za štafetové úspěchy jsem moc rád. Naplňují mě radostí,“ prozradil své pocity český rekordman. „Je super, že jsme se takto sešli. Forma nám stoupá. Mohli jsme splnit i olympijský limit,“ poznamenal Müller.

Českému kvartetu se v Kluži podařila odveta za stříbro na halovém ME v Toruni, kde triumfovali právě Nizozemci. „Ve finiši jsem si vzpomněl na našeho trenéra, který nám radí začít volněji a v konci za to vzít. Sto padesát metrů před cílem jsem si věřil, že ho můžu doběhnout. Zbyly mi síly a vyšlo to,“ usmíval se Šorm.

O nečekané druhé místo se postaral Damián Vích. V závodě na 3000 metrů překážek si vedl jako mazák. Držel se vepředu a zbyly mu síly i na závěrečný finiš, v němž v důležité bitvě o druhé místo předstihl běloruského soupeře a cílem proběhl v novém osobním rekordu 8:39,21.

„Závod přinesl hodně pádů, což bylo pro mě nezvyklé, protože nemám zkušenosti s běháním ve skupince. Velkou pomoc jsem cítil v tom, že se běží za Česko. Vnímal jsem, jak mě tým povzbuzoval. Bylo to perfektní,“ vykládal vytrvalec Dukly, který poprvé kariéře reprezentoval a zároveň premiérově pokořil hranici 8:40.

Druhé místo vybojoval i Vítězslav Veselý v hodu oštěpem, když se mu podařilo poslat náčiní dvakrát přesně do vzdálenosti 78,50 metru. Třetí skončil výkonem 555 centimetrů tyčkař Jan Kudlička.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: CPA

Po polovině první ligy mistrovství Evropy atletických družstev v rumunské Kluži je Česká republika na druhém místě. O jednu ze dvou českých výher se postarala oštěpařka pražské Dukly Nikola Ogrodníková. 

Přestože svěřenkyni Jana Železného trápí bolavé žebro, nenašla v sektoru sobě rovnou soupeřku. Po nepříliš vydařeném prvním pokusu 53,84 metru přehodila šedesátimetrovou hranici (60,47), což ji posunulo do vedení. To si následně ještě pojistila třetím hodem, který měl hodnotu 61,86. Na to už žádná ze soupeřek nedokázala zareagovat.

„Házelo se mi relativně dobře. Ze žebra jsem měla trochu obavy, protože jsem dlouho nezávodila a nevěděla jsem, co mám od sebe čekat. Dopadlo ale dobře, a tak jsem ráda, že jsem v Kluži házela a nakonec to doletělo docela daleko. Snad to bude dál dobrý,“ dodala s úsměvem olympionička.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: CPA

Ve výpravě českých atletů na víkendové mistrovství Evropy týmů v Rumunsku odcestovala i duklačka Nikola Ogrodníková, i když delší čas kvůli zranění nezávodila.

„Po závodech v Linci mě rozbolelo žebro. Házela jsem tam špatně a po vyšetření se přišlo na to, že ho sval kousek uštípl,“ říkala před odletem do Kluže česká oštěpařská jednička.

Na šampionát se vypravila proto, že se stav žebra po léčbě lepší. „Asi to nepřejde hned. Chodím na různé injekce, pomáhá i klid a hlavně lepší technika házení,“ prohlásila atletka, která na květnové Zlaté tretře poslala oštěp do vzdálenosti 65,13 metru.

V Kluži prý bude chtít přehodit šedesátimetrovou hranici. „Chtěla bych získat dobré body a přitom si zdravotní stav nezhoršit,“ dodala s ohledem na blížící se olympijské hry v Tokiu svěřenkyně Jana Železného.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: CPA

Mistr nad mistry. Skvělý člověk, sportovec a trenér, který je už dlouhé roky spjatý s armádním klubem Dukla. Jan Železný, oštěpařský fenomén, dnes slaví pětapadesáté narozeniny!

Trojnásobného olympijského vítěze (ve sbírce má i jedno stříbro) a světového rekordmana stále zdobí skromné vystupování a nadhled. Jen pro příklad. Když mu položíte otázku na blížící se Hry v Tokiu, potažmo medailové ambice české výpravy, dostanete jasnou, vskutku vyčerpávající odpověď: ,,Kdo se kvalifikuje na olympiádu, je pro mě absolutně výjimečný sportovec. Povede se to jen malému zlomku z miliónů lidí, kteří po tomhle velikánském snu prahnou. Proto zaslouží obdiv. A i když medaili nezískají, budu na ně jako Čech hrdý.“

Slavíte 55. Čistě hypoteticky, přehodil byste oštěpem tuhle vzdálenost?

Jo, to by se ještě dalo. Možná i bez treter, stačily by maratonky. (směje se) Horší by to bylo druhý den. Bolelo by mě celé tělo. Oštěp je na pohybový aparát náročný. Je to strašná rána, člověk se musí dobře připravit.

Jste pořád v jednom kole. Je těžké se udržovat v dobré kondici?

To je kolikrát problém. Když začne sezona, mám toho hodně. Skoro nic nestíhám. Baterky dobiju zpravidla až na soustředění v Jihoafrické republice, kam jezdíme už dlouhé roky. Tam kromě trenéřiny jiné povinnosti nemám, takže se cvičením trochu udržuju. Vždycky mi to do dalšího období pomohlo. Ale čím je člověk starší, tím je to horší. Jsem malinko lajdák, každopádně bych se chtěl do budoucna zaměřit více na sebe.

Vždycky vás pojilo velké pouto s Emilem a Danou Zátopkovými. V srpnu přijde do kin film o legendárním běžci. Půjdete se podívat?

Plánuju to. Vzhledem k tomu, že jsem oba znal, Danu tedy víc, tak mě zajímá, jak Zátopka natočili. Doufám, že se film povedl a bude odrážet jejich život v pozitivním směru.

Představitelku Dany ztvárnila herečka Martha Issová, která prý pilovala hod oštěpem 1,5 roku na Julisce. Vy tam jste téměř denně. Přišla si někdy pro rady?

Ne, ne. Spolupracovali s jinými lidmi. Jenom jsem ji občas pozoroval.

A k čemu jste došel? Má oštěpařský talent?

(smích) Raději bych to moc nerozebíral. Měla to těžké. Je skvělá herečka, ale ne moc talentovaná oštěpařka. O to ale v zásadě nejde. Věřím, že konečný výsledek bude stát za to. Emila a Danu zná celý svět. Také proto by se tenhle film mohl prosadit na mezinárodní scéně.

Ještě k oštěpařské technice. Dá se za zmiňovanou dobu udělat velký pokrok?

Je to fakt hrozně těžké. Buď se s talentem pro oštěp narodíte, nebo ne. Nějaké základní věci se naučíte, ale jde vskutku o náročnou disciplínu. Jednoduše řečeno: musí tam být ten dar. Na něm je všechno postavené.

Vy jste ho měl. Vaši rodiče ke všemu oštěpem výborně házeli. Jiný sport asi nepřicházel do úvahy, že?

Možná jsem si na oštěp sáhl už v kočárku. (směje se) Genetika určitě nějakou roli sehrála. Na atletickém stadionu jsem vlastně vyrůstal. Ale pozor! Rodiče mě do ničeho nenutili. Dělal jsem i jiné sporty, což bylo pro pozdější rozvoj základem. Trénoval mě táta. Nechtěl, abych jenom házel oštěpem. Hrál jsem i házenou a dělal jiné atletické disciplíny.

Dnešní děti to kvůli covidu neměly se sportováním ještě v nedávné době jednoduché. Všechny aktivity byly prakticky zakázané. Litoval jste je?

Moc. Různé změny a nařízení jsem kolikrát nechápal. Stejně jako skutečnost, že děti nemohly sportovat. Naše oštěpařská skupina měla v tomhle směru poměrně štěstí. V lednu jsme stihli vycestovat na soustředění do Jihoafrické republiky. Vytvořili nám tam paradoxně mnohem lepší podmínky než bychom měli doma.

V čem například?

Dostali jsme se mezi hrstku cizinců, které vpustili do země. Jezdíme tam už dlouho. Znám šéfa, co se stará o areál. Vyšli nám ve všem absolutně vstříc. Mohli jsme odtrénovat, co bylo potřeba. Vůbec si nedovedu představit přípravu na olympiádu, kdybychom tuhle možnost neměli. Oštěp je potřeba házet za ideálních klimatických podmínek.

Takže by se Jakub Vadlejch či Nikol Ogrodníková měli v Tokiu předvést v nejlepším možném světle?

Snažíme se o to. Olympijské hry jsou specifickou soutěží. Čtyři roky se připravujete na jednu jedinou hodinu. Ta rozhodne. Vlastně na dvě, když počítám i kvalifikaci. Ve finále to buď prodáte, nebo ne.

Vy jste podobně vypjaté okamžiky zvládal neuvěřitelně. Nejprve jste v Soulu získal stříbro, poté triumfoval v Barceloně, Atlantě a Sydney. Zavzpomínáte občas?

Že bych si sedl do křesla a cíleně vzpomínal, to ne.  Většinou mi to připomene okolí. Tím, jak se olympiáda blíží, se všechno zvýrazňuje. Nejen média, ale i lidi kolem více reagují.

Stále jste držitelem fantastického světového rekordu (98,48). Nedávno uběhlo čtvrtstoletí od chvíle, kdy jste v Jeně poslal oštěp do téhle ohromné dálky. Výrazně se mu přiblížil pouze Němec Johannes Vetter. Je pro vás největším favoritem pro Tokio?

V tuto chvíli nemá konkurenci. Ale jak už bylo řečeno: olympiáda je dost o psychice, takže i on tam bude pod obrovským tlakem. Je vynikající závodník, ale na velkých akcí míval problémy. Uvidíme, jak to ustojí.

Tipnete si, kolik mohou zástupci armádního klubu Dukla na olympiádě získat medailí?

Řeknu ta asi takhle. Kdo se kvalifikuje na olympiádu, je pro mě absolutně výjimečný sportovec. Povede se to jen malému zlomku z miliónů lidí, kteří po tomhle velikánském snu prahnou. Proto zaslouží obdiv. A i když medaili nezískají, budu na ně jako Čech hrdý.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: CPA

Smíšená štafeta na 4×400 metrů s Pavlem Maslákem a Patrikem Šormem v sestavě se na mítinku Kladno hází českým rekordem a nejlepším letošním světovým časem 3:14,84 výrazně přiblížila účasti na olympijských hrách v Tokiu.

„Výkon je to kvalitní. Nechci předbíhat, ale jsem docela optimista. Do konce kvalifikačního období zbývají dva týdny,“ poznamenal Maslák, přičemž se české kvarteto, které dále tvořily Lada Vondrová a Barbora Malíková, zařadilo na první ze tří postupových míst, která jsou na čas pro hry k dispozici.

Spokojený byl na Sletišti i Patrik Šorm, který štafetu rozbíhal. „Je to úleva, ale ještě není konec. Musíme věřit, že nikdo nepoběží líp,“ přál si druhý závodník Dukly. „Na olympiádě pak můžeme běžet ještě líp. Klidně se můžeme poprat i o finále.“

Vítězslav Veselý opět v oštěpu překonal osmdesátimetrovou hranici. S druhým místem a výkonem 81,30 byl spokojený. „Výkonnost je konstantní, mám to v ruce. Sice mi moc nešly nohy, a tak si myslím, že bych mohl nějaké metry přidat,“ uvedl.

Jan Friš skončil druhý v běhu na 800 metrů v osobním rekordu 1:46,32. „Byl to super závod. Před startem jsem se cítil dobře, a tak jsem si říkal, že bych mohl zaběhnout dobrý čas,“ líčil půlkař Dukly.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: CPA