Archiv rubriky: atletika

V rozběhu na 400 metrů překážek na mistrovství světa v Budapešti neuspěl Vít Müller. Závodník Dukly Praha v něm skončil na sedmém místě a časem 49,37 zůstal 41 setin za osobním rekordem z mistrovství České republiky v Táboře. Celkově obsadil 24. místo.

„Dal jsem do toho všechno, ale soupeři byli líp připravení. Postupovalo se kvalitními časy. Měl jsem být rychlejší,“ vyprávěl Müller, který ještě mohl doufat v postup časem, ale malého „q“ se nedočkal. „Byl jsem poslední nad čarou, a tak jsem se jen modlil, ale nevyšlo to. Přišlo mi to, jako když se čeká na státnicích za dveřmi, jak se komise rozhodne. Jestli vás pustí nebo vyhodí.“

TEXT: ASC Dukla/lan

ILUSTRAČNÍ FOTO: CPA

Na první medaili české výpravy na atletickém mistrovství světa v Budapešti má podíl čtvrtkař Dukly Patrik Šorm, který běžel v sobotu na třetím úseku v rozběhu i ve finále. V sestavě s Matějem Krskem, Terezou Petržilkovou a Ladou Vondrovou zaběhli čas 3:11,98, což znamenalo nový český rekord, a hlavně skvělé třetí místo.

České kvarteto se v cíli nejdřív domnívalo, že na něj zbyly brambory. Jenže favorizovaní Nizozemci nedoběhli. Vedoucí finišmanka Femke Bolová totiž těsně před cílem zakopla a kolík ji vyletěl z ruky. Zlato tak získali Američané ve světovém rekordu 3:08,80, druzí doběhli Britové a bronzová radost patří české výpravě.

Zkušený duklák Patrik Šorm se v zimě potýkal se zdravotními problémy, ale stačil se včas vrátit a dostat do formy, aby smíšené štafetě pomohl. „Lidé kolem mi před pár měsíci říkali, že jsem skončil. Tohle je sen. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že budu mít bronz z mistrovství světa, určitě bych mu nevěřil. Co víc si přát,“ radoval se.

TEXT: ASC Dukla/lan

ILUSTRAČNÍ FOTO: CPA

Jedno místo má Dukla jisté v sobotním rozběhu smíšené štafety na 4×400 metrů. Ten se na mistrovství světa v Budapešti běží na stadionu Národní atletické centrum. Poblíž Dunaje nastoupí pravděpodobně jeden z dvojice Patrik Šorm – Pavel Maslák. Případné finále je na programu ještě ve večerním bloku prvního dne šampionátu.

Druhým duklákem na sobotním startu bude kladivář Patrik Hájek. O den později dopoledne zasáhne do bojů v závodě na 400 metrů překážek Vít Müller, který má postupové ambice. Nedělní finále kladivářů by pro Hájka bylo fantastickým úspěchem.

Až v dalších dnech budou mít atleti Dukly Praha silnější zastoupení. V pondělí se na trati 400 metrů překážek představí Nikoleta Jíchová, která by ráda postoupila do úterního semifinále. Ve středu čeká kvalifikace oštěpařky Nikolu Ogrodníkovou a Irenu Gillarovou. Rozběh na dvoustovku absolvuje Ondřej Macík.

V pátek nastoupí do oštěpařské kvalifikace nejlepší český atlet Jakub Vadlejch a sportovní příznivci pevně věří, že v neděli bude bojovat o zlatou medaili. Závěrečné dva dny šampionátu bude na programu i čtvrtkařská štafeta mužů s Maslákem a Šormem v sestavě.

TEXT: ASC Dukla/lan

ILUSTRAČNÍ FOTO: CPA

Z dukláků půjde do akce mezi prvními, ještě před sobotním zahajovacím ceremoniálem. Kladivář Patrik Hájek zažije na mistrovství světa v Budapešti premiéru na vrcholné mezinárodní akci. Účast na šampionátu si zajistil díky postavení v žebříčku.

,,Těším se moc. Tenhle rok jsem pro to udělal vše, co jsem mohl. Jsem nadšený, stejně jako můj trenér a rodina. Jedu si to tam užít,“ říká čtyřiadvacetiletý atlet pražské Dukly.

Před měsícem jste si v Novém Městě nad Metují vytvořil osobní rekord (76,42). Jak se tento výkon odráží na vašem sebevědomí?

Vím už dlouho, že můžu hodit daleko. Od začátku sezony jsem se do toho ale nemohl pořádně trefit, přestože jsem natrénováno měl. Překonat pětasedmdesátimetrovou hranici bylo v téhle sezoně cílem. Nakoplo mě to velice.

Drží forma i těsně před šampionátem?

Cítím se dobře, trocha únavy tam ale je. Sezona je už hodně dlouhá. Cesta k účasti v Budapešti nebyla úplně jednoduchá. Absolvoval jsem skoro každý závod. Objížděl jsem, co se dalo a ještě musel předvádět kvalitní výkony, abych získal potřebné body do světového rankingu.

Do dějiště letíte v pátek. Kvalifikace je na pořadu už v sobotu. Budete mít dostatek času se rozkoukat?

Trochu narychlo to je, ale jinou možnost nemám, protože si plním ještě povinnosti v zaměstnání. Pracuji jako fitness trenér. Není to u mě jen o atletice. Proto považuji za ohromný úspěch, že jsem se na mistrovství světa vůbec probojoval. Nejsem plnohodnotný profesionál.

Bude těžké projít do nedělního finále?

Jsou tam silní soupeři. V naší disciplíně se ale může stát cokoliv. Přijde den blbec, dáte tři křížky a jedete domů. Nebo to hezky sedne a všichni budou šťastní. (směje se)

Odhadnete, jaký výkon by k postupu mohl stačit?

Na finálovou šestnáctku zhruba 73, 74 metrů. Těžko se to takhle říká.

Pro vás se jedná o první velký start na takto významné akci. Jak jste na tom s trémou?

Spaní mám dobré. Tohle si vůbec nepřipouštím, beru to jako každý jiný závod. Půjde o skvělou zkušenost.

Navíc budete házet na nádherném stadionu…

I z tohoto důvodu si to tam chci užít. Na takhle velkém stadionu jsem ještě nezávodil. Snad dorazí i velký počet fanoušků.

Co vám vtlouká do hlavy váš trenér Vladimír Maška?

Abych se z toho nepodělal. (směje se)

Maška je českým rekordmanem výkonem 81,28. Kdy se mu přiblížíte?

Doufám, že už příští rok. Vede mě třináct let. Jsem na něho zvyklý, beru ho vlastně jako člena rodiny.

Kdy jste v sobě vůbec objevil dispozice pro tuto technicky velmi náročnou disciplínu?

Abych byl upřímný, tak jsem je nikdy neměl. (směje se) Kladivo mě ale strašně bavilo, takže za to, kde jsem dnes, vděčím jen tvrdé práci.

Trocha talentu tam být musela, ne?

Za sebe si myslím, že jsem ho neměl. Trenér má stejný názor. Díky své tvrdohlavosti jsem se ale nenechal odradit. Všechno jsem si poctivě vydřel. Žene mě touha něco dokázat.

Co považujete za klíčové, aby se v kvalifikaci vyvedl alespoň jeden pokus?  

Rozhodne technika a uvolněnost. Když to zvládnu, tak to odletí. Uvidíme.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: CPA

Třikrát v sezoně si vylepšila osobní rekord. Naposledy se tak stalo na konci července na republikovém šampionátu v Táboře, kdy na čtyřstovce překážek poprvé v kariéře prolomila magickou hranici 55 vteřin. Nikoleta Jíchová si tím nejen notně zvedla sebevědomí před blížícím se startem na mistrovství světa v Budapešti (19. – 27. srpna), ale zároveň se zařadila mezi širší okruh běžkyň, jež mohou usilovat o přední umístění.

Ve světovém žebříčku patří atletce armádního klubu Dukla 22. pozice. Čas 54,88 je jen o tři setinky pomalejší než je požadovaný limit pro olympijské hry v Paříži. ,,Jsem zdravě namotivovaná. V Budapešti se chci poprat o co nejlepší výsledek a zároveň se pokusit o zajištění přímé účasti na olympiádě,“ neskrývá své touhy dvaadvacetiletá blondýnka.

Další vylepšení osobního maxima je tedy reálné…

Ráda bych. V Táboře to z pohledu techniky i běhu nebylo zcela ideální, přesto z toho byl výborný čas. Kdyby se všechno sešlo, může být výsledek velmi zajímavý.

Stačily by vám případně i tři setiny ke splnění olympijského limitu?

Byla bych nadšená. Měla bych klid na pořádnou přípravu a nemusela kvůli sbírání bodů do žebříčku objíždět velký počet závodů.

Světový šampionát je za dveřmi. Co jste s trenérem Jindřichem Šimánkem v uplynulých dnech ladili?

Poslední těžší trénink jsem měla v neděli. Všechno šlo moc dobře. Oba se těšíme. O cílech se vůbec nebavíme. Spíše řešíme technické věci. Pragmaticky jdeme po cestách, jak co nejlepšího výkonu dosáhnout.

Soupeřky máte jistě dobře zmapované…

Femke Bolová a Sydney McLaughlinová jsou odskočené. O tom žádná. Za nimi je dvouvteřinová díra a pak už holky, které bych mohla směle prohánět. Od širší světové špičky mě dělí nějakých osm desetin, což je i z hlediska boje o přední příčky  hratelné.

Šampionát se uskuteční v nově vybudovaném Národním atletickém centru pro 40 000 diváků. Máte v oblibě podobné architektonické skvosty?

Je to úžasný stadion. Nejen tím jak vypadá, ale i svým netradičním umístěním u břehu Dunaje. Zatím nosím v hlavě, že nejhezčí stánek stojí v olympijském parku v Mnichově. Třeba změním názor.

Zkušenosti z loňského ME se mohou hodit, že?  

Závody na takhle velkých stadionech miluju. Atmosféra bývá jedinečná, vždy mě vybičuje k maximálnímu výkonu.

Osobák v Táboře jste si zaběhla v mnohem skromnějším prostředí. Můžeme se v Budapešti těšit na neobyčejný čas?

(směje se) V Táboře jsem šla po titulu, tady hlavně po olympiádě. Uvidíme, co z toho vzejde.

Je na MS jasně daný klíč ohledně nasazování do rozběhů?

Někdo říká, že proběhne náhodně. Někdo zase tvrdí, že se tak bude dít na základě umístění v žebříčku. V něm figuruju v polovině, dráhu bych tedy měla mít dobrou. Soupeřky si nevyberete, vždycky na ně potřebujete mít trochu štěstí.

Finále vaší disciplíny je na programu 24. srpna ve 21.50 hodin. Běžela jste někdy takhle pozdě večer?

Nikdy. Byla bych ohromně šťastná, kdybych si to zkusila právě v Budapešti. Jen bych měla malinko potíže se svým kávovým rituálem. (směje se)

Vysvětlíte?

Kávu piju zpravidla do tří hodin odpoledne. Teď bych si ji musela dát asi ještě v sedm večer. Kéž by na to došlo…

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: CPA

Zatímco Ondřej Macík se připravuje na blížící se mistrovství světa v Budapešti, další rychlík z Julisky už myslí na příští sezonu. Oba dukláci se však sešli v sobotu na mítinku v Uherském Hradišti.

Hlavním důvodem bylo splnit limit na mistrovství světa štafet, které se koná příští rok v květnu na Bahamách. Sestava Zdeněk Stromšík, Jan Veleba, Eduard Kubelík, Ondřej Macík zaběhla na 4×100 metrů čas 38,84 sekundy, a to stačilo k tomu, aby mohla startovat na šampionátu v bahamské Nassau, z nějž bude možné se probojovat na OH 2024 v Paříži.

Macík zároveň zazářil v hlavním závodě Memoriálu Květoslava Tichavského na sto metrů. Novopečený český rekordman na dvoustovce si i v silném protivětru (-1,5 m/s) dokázal zaběhnout nový osobní rekord 10,63.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: CPA

Atletická Dukla Praha vysílá na světový šampionát, který hostí od 19. do 27. srpna Budapešť, devět závodníků. Očekávaným tahounem celé české výpravy je lídr světových oštěpařských tabulek Jakub Vadlejch. V jeho silách je bojovat o zlato, které mu v medailové sbírce, do níž patří stříbro z Londýna 20217 a bronz z Eugene 2022 zatím chybí.

V oštěpařském sektoru se představí i jeho dvě kolegyně z tréninkové skupiny Jana Železného. Po čtvrté bude na MS házet Nikola Ogrodníková. Vicemistryně Evropy z roku 2018 na výraznější úspěch na globální scéně zatím čeká, nejlépe si vedla loni v Eugene, kde byla osmá. Irena Gillarová pojede na své druhé MS, v Dauhá se probila do finále.

O debut na MS si překážkářka na čtyřistametrové trati Nikoleta Jíchová řekla splněným „ostrým“ limitem World Athletics. Svůj progres semifinalistka loňského ME v Mnichově potvrdila několikerým posunutím osobního rekordu až k času pod 55 vteřin na mistrovství ČR v Táboře.

Vít Müller bude chtít na stejné trati při třetím startu na MS vylepšit čas z Tábora, kde se nabudil premiérovým pokořením 49 vteřin (48,96). Na hladké čtvrtce patří do kvarteta, která letos zaběhla pod 46 vteřin, takže se s ním počítá do štafety.

Sestavu doplňují čtvrtkaři Pavel Maslák a Patrik Šorm, s nimiž se počítá právě do štafetových běhů, kladivář Patrik Hájek a nečekaný mistr republiky a novopečený český rekordman na 200 metrů Ondřej Macík.

Duklácká sestava pro Budapešť – muži: Ondřej Macík (200 m), Vít Müller (400 m př., 4×400 m), Patrik Hájek (kladivo), Jakub Vadlejch (oštěp), Pavel Maslák, Patrik Šorm (oba 4×400 m, 4×400 m mix). Ženy: Nikoleta Jíchová (400 m př.), Irena Gillarová, Nikola Ogrodníková, (obě oštěp).

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: CPA

O jeho vítězství nebylo na mistrovství republiky v Táboře pochyb. Jakub Vadlejch sice dva pokusy kvůli dešti vynechal, ale soupeře díky pokusu dlouhému 84,68 metru jasně převyšoval. Nyní už je v plné přípravě na mistrovství světa v Budapešti.

Hvězda Dukly Praha se snaží nemyslet na roli favorita, do které je pasován. „Na šampionát se velice těším. Samozřejmě moje pozice je letos velice zajímavá, asi nejlepší, co kdy byla. Takže cílem bude ji potvrdit,“ vyprávěl svěřenec Jana Železného, který drží výkonem 89,51 metru nejlepší světový výkon roku.

K mírnému optimismu ho opravňují poznatky z posledních startů. „Je to dobré kvůli nastavení hlavy, ale člověk nikdy neví, kdo je v jaké fázi přípravy. Takže všechno se ukáže až v den D v Budapešti,“ přemítal dvaatřicetiletý oštěpař.

„Docela mě zajímá forma Inda Nírádže Čopry,“ vzpomenul olympijského vítěze. „Nikdo neví, jestli pořád léčí zranění, nebo jestli závody nevynechává, protože už ladil. Opravdu o sobě nedává moc vědět. Takže to bude zajímavé, až se všichni sejdeme,“ pokračoval držitel stříbrné medaile z OH v Tokiu a dalších tří cenných kovů z globálních šampionátů.

Zároveň si je vědomý své síly. „Když se přiblížím ke své ideální technice, tak na mě kluci v Budapešti nebudou mít. Ale je to o hledání toho ideálu,“ dodal.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: CPA

Fotbal mu nešel podle představ, na základce jej při tělocviku předbíhaly i dívky. ,,Je to tak,“ usmívá se Ondřej Macík, dnes nejrychlejší muž české historie na dvousetmetrové trati.

Za rekordním časem 20,39 vteřiny, kterého dosáhl při domácím šampionátu v Táboře, stojí spousta tvrdé dřiny a odříkání. ,,Atletikou žiju. Dávám jí maximum. Těžím také z podpory rodiny, mám výborného trenéra. Chci si splnit své sny,“ nezastírá dvaadvacetiletý mladík z Dukly Praha.

Gratulací k rekordu i titulu jistě přišlo nepočítaně. Která potěšila nejvíc?

Samozřejmě od mých nejbližších, tedy rodiny, kamarádů, trenéra, ale i soupeřů. A pak také od Evy Adamczykové. Když vám napíše olympijská vítězka, je to něco, čeho si moc vážíte.

V cíli jste výslednému času nemohl uvěřit. Šokoval jste sám sebe?

V danou chvíli ano. V hlavě něco nosíte. Touha překonat určité limity tam je vždycky. Teď si to sedlo náramně. Rozhodně jsem nečekal, že se takový čas povede v této sezoně, natož v tomto závodě.

Kde se dají stlačit další setinky?

Nejslabší jsou starty. Zrychlit se dá i ve finiši. Rezervy tam jsou. Zlepšuju se každým závodem. Pořád mi zbývá dost sil, což je skvělý odrazový můstek do další práce. Čas se dá určitě stlačit.

Hrají velkou roli i zkušenosti?

To bych ani neřekl. Nervozitu moc nevnímám, jde spíše o techniku, kterou je potřeba vypilovat. Není mi od boha úplně daná.

Spolupráce s trenérem Michalem Novákem vám evidentně svědčí. Kolik úsilí a dřiny stojí za skvělými časy z poslední doby?

Za svůj výkonnostní růst mu hodně vděčím, stejně tak rodině. Mám své sny, které bych rád naplnil. Atletice teď dávám všechno.

Po vítězném závodě v Táboře jste zmínil, že vás k pořádnému tréninku motivovala zlatá medaile Pavla Masláka z halového ME 2015 v Praze. Jak jste fungoval před tím?

Skoro jako každý kluk jsem začínal s fotbalem. Postupem času jsem zjistil, že jsem se pro tenhle sport úplně nenarodil. Ve čtrnácti tak došlo k rozhodování, co dělat dál. Vítězný běh Pavla Masláka mě tehdy velmi motivoval. Přesto byla atletika dlouho jen koníčkem.

Vrozené dispozice pro sprinty jste cítil od mala?

(směje se) Vůbec. Na základce mi to na dráze nandávaly i holky.

Na ovále jste začínal čtyřstovkou. Co způsobilo přechod na sprinterské tratě?

V roce 2020 jsem chytil covid. Bylo nutné pozměnit přípravu. Začali jsme pilovat rychlost a uzpůsobovali tomu tréninkový proces. Kratší tratě se staly prioritou. Velkým skokem byla dřina v posilovně. Hodně jsem zesílil a začal být rychlý.

Pomohlo v tom i duklácké zázemí? Čerpáte rady od zkušenějších borců, třeba Jana Veleby či Pavla Masláka?

Bezpochyby. Nejbližší vztah mám v tomhle směru s Honzou Velebou. I trenér Novák s ním řadu věcí konzultuje.

Co jste vůbec říkal na jeho titul v šestatřiceti letech na hladké stovce?

(směje se) Je to neuvěřitelnej blázen. Moc mu to přeju.

Vám se velmi přiblížil start na mistrovství světa v Budapešti…

Na základě žebříčku by to mohlo klapnout. Nechci to zakřiknout.

Určitě hlavou běží i účast na olympijských hrách v Paříži. Jednalo by se o splněný sen?

Každopádně. Výkon z Táboře mě hodně nakopl. Chci udělat všechno, abych v příští sezoně nabral potřebné body nebo třeba i splnil limit. To je ale ještě hudba budoucnosti. (usmívá se)

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: CPA

Táborským časem 20,39 sekundy rozšířil Ondřej Macík řady českých rekordmanů, kteří se dostali do čela tabulek v barvách Dukly Praha. Je jich pěkná řádka. Když vezmeme disciplíny od stovky podle obvyklého řazení, je to hodně dlouhá jmenovačka slavných atletů. Napočítali jsme jich šestnáct.

Na nejkratší distanci je Jan Veleba spolu se dvěma dalšími dvěma sprintery spoludržitelem nejrychlejšího času 10,16. O Macíkovi již byla řeč. Pavel Maslák jasně kraluje čtyřstovce rychlým časem 44,79.

Když se přesuneme na střední a dlouhé tratě, najdeme u osmistovky jméno Lukáš Vydra, který dvě kola na dráze dokázal zaběhnout za 1:44,84. Na patnáctistovce drží české maximum 3:32,49 Jakub Holuša. Deset kilometrů zaběhl nejrychleji z Čechů Jan Pešava v dnes už takřka fantastickém čase 27:47,90. Překážkové čtyřstovce kraluje díky výkonu 48,27 Jiří Mužík. Nejstarší rekord drží Dušan Moravčík, který v roce 1972 zaběhl 3000 metrů překážek za 8:23,8.

Také v technických disciplínách jsou dukláci v převaze. Tyčkařský rekord 583 centimetrů je v držení Jana Kudličky. Kouli poslal do vzdálenosti 22,01 metrů Tomáš Staněk ještě v době, když byl členem armádního klubu. Legendární Imrich Bugár vládne diskařům neuvěřitelným hodem 71,26.

Nejlepší oštěpař světa všech dob Jan Železný je držitelem nejen českého, ale i světového rekordu, který má hodnotu 98,48. A v mužské kategorii se dostáváme až k desetiboji, kde byl výkonem 9026 bodů Roman Šebrle dlouho světovým rekordmanem. A podle všeho na prvním místě českém žebříčku ještě dlouho zůstane.

U žen je výčet českých rekordů chudší, jelikož se v minulosti atletky v Dukle tak často neobjevovaly. Zuzaně Hejnové patří nejlepší český čas 52,83 sekundy v závodě na 400 metrů překážek. Kladivářský rekord 72,47 metrů vytvořila Kateřina Šafránková. Jako poslední řadě, avšak jen podle pořadí disciplín, figuruje oštěpařka Barbora Špotáková. Podobně jako u Jana železného je její rekordní hod do vzdálenosti 72,28 shodný se světovým maximem.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: CPA