Archiv rubriky: atletika

V restauraci U Pinkasů se dnes odpoledne uskutečnilo setkání medailistů z atletického mistrovství světa v Budapešti. S bronzovými medailemi a šampaňským v ruce rozdávali úsměvy také oštěpař Jakub Vadlejch a čtvrtkař Patrik Šorm. K parádním výkonům jim gratuloval i zástupce ředitele ASC Dukla pplk. Radek Jančík.

FOTO: CPA

Delší čas figuroval na nepopulární bramborové příčce. Jakub Vadlejch však nakonec naplnil medailové prognózy a z budapešťského finále veze bronz za velmi kvalitní výkon 86,67 metru. Lepší než závodník pražské Dukly byli na mistrovství světa jen stříbrný Aršád Nadím z Pakistánu (87,82) a zlatý Níradž Čopra z Indie (88,17).

Vadlejch začal vlažněji hodem dlouhým 82,59 metru. Možná i proto, že před jeho pokusem pořadatelé vypustili do zatáčky, odkud se rozbíhal, smečku finalistů na 5000 metrů, takže si musel na úvodní hod chvíli počkat. Jeho největší soupeř, Ind Níradž  Čopra, měl v první sérii neúspěšný pokus.

Napodruhé stříbrný medailista z olympijských her v Tokiu hodil 84,18 a vyhoupl se do čela. Jenže favorizovaný Čopra kontroval velehodem do vzdálenosti 88,17. Po něm Čecha přehodil i Němec Julian Weber (85,79) a Pakistánec Aršád Nadím (87,62), takže se rázem ocitl pod pomyslnými stupni vítězů.

V dalším průběhu finále se pořadí neměnilo. Zdálo se, že český oštěpař není v ideálním rozpoložení. Dokonce ho přehodil druhý Ind Kishore Jena (84,77). Teprve pak se povedlo Vadlejchovi vrátit do soutěže, když pátým pokusem poslal oštěp na značku 86,67 a poskočil na bronzovou příčku. A na té už zůstal.

,,Medaile na mistrovství světa je vždycky skvělá. Vybojoval jsem už třetí z posledních čtyř šampionátů. Jde o skvělou sérii. Motivace pokračovat v obrovské dřině mi zůstává, protože se vyplácí. Stále věřím, že se ta medaile jednou může blištit ještě víc,“ pronesl bezprostředně po závodě v rozhovoru pro Českou televizi.

Záhy přiznal, že neměl úplně svůj den. ,,Asi to bylo vidět. Házel jsem relativně daleko, ale nebylo to úplně ono. Kdybych prvním hodem poslal oštěp za 85 či 86 metrů, vypadal by závod úplně jinak. Byl to boj. Velmi mě navnadil čtvrtý pokus, který nebyl vůbec trefený. Ale chytil jsem tam určitou smyčku. Pokud bych ji provedl lépe, odletí oštěp mnohem dál. Stalo se v páté sérii, za což jsem hrozně rád.“

TEXT: ASC Dukla/lan, kp

FOTO: CPA

Optimistické prognózy ohledně postupu české štafety do finále budapešťského MS se nenaplnily. Kvarteto ve složení Matěj Krsek, Pavel Maslák, Vít Müller a Patrik Šorm bojovalo ze všech sil. Kromě prvně jmenovaného jsou všichni z Dukly. Časem 3:00,99 o 64 setin vytvořili český rekord, ale v semifinále skončili šestí a celkově dvanáctí.

„Možná jsem měl lehké rezervy. Myslím, že celkově jsme měli na lepší čas. Neříkám, že bychom měli na postup, ale běžet ve druhém, relativně lehčím běhu, kde bychom byli víc v kontaktu, tak bychom byli ještě rychlejší,“ sdělil zkušený čtyřstovkař Maslák.

Na začátku třetího úseku Müller trochu škobrtl. „Výrazně jsem neztratil, ale pak jsem se za Trinidaďanem trochu zbrzdil, takže tam byla lehká rezerva. No dopadlo to, jak to dopadlo,“ konstatoval. Podle Šorma běželo kvarteto skvěle. „Udělali jsme rekord. Akorát to dneska nestačilo. Soupeři byli lepší,“ uznal.

TEXT: ASC Dukla/lan

ILUSTRAČNÍ FOTO: CPA

V neděli večer zabojuje o světovou medaili. V kvalifikaci neměl oštěpař Dukly Praha a největší česká medailová naděje na světovém šampionátu problémy. Druhým pokusem 83,50 metrů splnil limit, a tím pro něj první část budapešťského úkolu skončila.

,,Nebyl to žádný zázrak, ale hodil jsem qéčko, a to je hlavní,“ těšilo ho.

Co očekáváte od finálové bitvy?

Pro hod oštěpem je sektor dokonalý. Já chci hodit, co nejdál, a přiblížit se nejlepším letošním výkonům. Pokud se to povede, nemohu myslet nízko.

Bude vaším největším soupeřem olympijský vítěz Níradž Čopra z Indie, který poslal oštěp do vzdálenosti 88,77?

Spousta kluků může překvapit. Černým koněm může být Pakistánec Arshad Nadeem, který loni hodil devadesát metrů, ale od té doby nezávodil. Teď byl druhý za 86,79.

Panuje mezi vámi a Čoprou rivalita?

U mě je to pokaždé stejný. Chci vyhrát, ale vůbec to nebude jednoduché. Čopra za poslední rok závodil čtyřikrát nebo pětkrát. Je to odpočatý mladý kluk.

Jeho předností je dravost, čím ho můžete porazit?

Musel bych se zamyslet… Řekl bych, že jsem stabilnější než on.

TEXT: ASC Dukla/lan

ILUSTRAČNÍ FOTO: CPA

Ondřeje Macíka potkala před semifinálovým závodem na 200 metrů na mistrovství světa v Budapešti nepříjemnost. Respektive osazenstvo celého golfového vozítka, které převáží závodníky do cool roomu. Došlo ke srážce s jiným vozíkem. Jamajčan Andrew Hudson musel být ošetřen. Trefilo ho sklo do oka, a proto byl první rozběh přeřazen na závěr. Postižený nakonec startoval a doběhl pátý. Pak byl dokonce dodatečně zařazený do finále.

Českému závodníkovi druhé kolo dvoustovky nevyšlo. Doběhl osmý v čase 20,71. „Spokojený jsem s účastí v semifinále, ale závod se mi nepovedl. Celkově však není moje účast v Budapešti zase tak zlá,“ říkal český rekordman. Déle vyprávěl o okolnostech nehody, při níž do vozidla s atlety narazilo jiné. „Docela mě to zaskočilo, když nic nečekáte a jste koncentrovaný na závod. Přišlo mi to, že je to jakoby do vás narazil osobní auto. Museli jsme se znovu soustředit.“

Náraz odnesl soupeř vedle Macíka. „Čekalo se, až se všechno vyřeší. Musel přijet jiný vozík, aby nás odvezl. Možná bych zaběhl líp, kdyby se to nestalo. O nějakých patnáct možná dvacet minut se náš start zdržel, a to nebylo pro svaly příjemný. Úplně mi to nepomohlo, ale bylo to stejný pro všechny. Ostatní jsou asi větší profíci než já. Je to velká zkušenost,“ poznamenal.

TEXT: ASC Dukla/lan

ILUSTRAČNÍ FOTO: CPA

Před budapešťským vrcholem sezony působí Jakub Vadlejch tradičně klidným dojmem. Jeho cesta za očekávaným předním umístěním začne na mistrovství světa v pátek po ránu kvalifikací, finále je na pořadu v neděli večer.

„I když jsme na mistrovství světa, jedná se jen o další závod. Nervózní zatím nejsem, ale to přijde, až budu přijíždět ke stadionu. To k tomu patří, takže se těším, protože zdravá nervozita je potřeba,“ vyprávěl atlet pražské Dukly.

„Ošidnost kvalifikace je v tom, že do ní jde šestatřicet lidí a všichni chtějí do finále. Jenže se tam dostane jen každý třetí. Chce to ukočírovat hlavu a nechtít moc,“ uvedl dvaatřicetiletý svěřenec Jana Železného a dodal, že dopolední čas mu nevadí. „Většinu tréninků v roce mívám po ránu, není to pro mě žádná změna.“

Kvalifikačním limitem je 83 metrů, což je vzdálenost, jakou běžně překonává. „Je fakt, že když člověk hází téměř pokaždé pětaosmdesát, tak si věří. A tím se vytváří sebevědomí a chtíč hodit dál a dál. Poslední roky pro to dělám úplně všechno a letos je moje výchozí pozice asi nejlepší,“ připomněl své postavení lídra světových tabulek.

Vede je výkonem 89,51 metru. Může ve finále padnout hranice 90 metrů? „Velká akce není moc o metrech, ale o tom poměřit síly a být v ten den nejlepší. Co jsem sledoval kvalifikaci žen, tak to v první skupině vypadalo, že oštěp lítá daleko,“ přemítal.

„Za devadesátku to padnout může, ale na to už jsou potřeba určité podmínky. Je to něco výjimečného, ale třeba se to povede někomu tady,“ dodal.

TEXT: ASC Dukla/lan

ILUSTRAČNÍ FOTO: CPA

Nováček atletického mistrovství světa Ondřej Macík se zalekl elitní konkurence a postoupil na dvoustovce do semifinále. Přitom závodník Dukly Praha běžel v Budapešti vedle dvojnásobného mistra světa Američana Noaha Lylese. Ztráta v cíli však vůbec nevypadala hrozivě, naopak časem 20,40 vyřadil Slováka Jána Volka.

Jedná se o výkon jen o setinu horší než jeho český rekord z červencového mistrovství republiky v Táboře. „Jsem moc spokojený. Bylo super počasí pro sprinty, měl jsem super soupeře a byli i super diváci na stadionu. Běželo se mi skvěle,“ zhodnotil své úvodní vystoupení.

„Lylese jsem si do rozběhu přál. Na dvoustovce nejde běžet s nikým lepším, než je on. Měl jsem z toho obrovskou radost. Mít takového soupeře po boku, mě motivuje. Pomůže to. Klidně bych si to s ním tady rozdal ještě jednou,“ usmíval se pražský rodák, jehož prvním sportem byl ve školních letech fotbal.

„Byl jsem překvapený, že mě nedohnal už po dvaceti metrech. Jsem rád, že jsem si pohlídal třetí místo. Síly mi nedošly,“ vykládal Macík, který Lylesovi fandil při jeho nedělním vítězství na stometrové trati. Američan prolétl cílem za 20,05. Nejrychlejší byl Zharnel Hughes za 19,99.

V semifinále by chtěl český rekord znovu posunout. „To by bylo skvělý, ale uvidí se. Měl jsem ještě malinkou rezervu. Mohl bych se dostat zhruba na 20,30,“ naznačil dvaadvacetiletý svěřenec trenéra Michala Nováka.

TEXT: ASC Dukla/lan

ILUSTRAČNÍ FOTO: CPA

Na mistrovství světa v Budapešti startovaly dvě oštěpařky Dukly Praha, ale ani jedna nepostoupila z kvalifikace. Stačilo přehodit limit 61,50 metru, to však žádná nezvládla. Třicetiletá Nikola Ogrodníková měla nejdelší druhý pokus 54,59 a skončila předposlední ve své kvalifikační skupině.

„Těžko hodnotit, když nepostoupíte do finále. Jsem samozřejmě zklamaná a vnitřně mě to hrozně štve. Nenašla jsem v technice vůbec nic, co by mi pomohlo poslat oštěp do větší dálky. Prostě jsem házela blbě,“ přiznala vicemistryně Evropy z roku 2018 v Berlíně. Mezi pokusy se chodila radit s trenérem Janem Železným, ale ke zlepšení to nevedlo. „Měla jsem na to tři pokusy, ale žádný nevyšel. Byly to krátké hody, prostě nic,“ krčila rameny.

Poslední dobou Ogrodníkovou provázely zdravotní problémy. „Žebra, kvůli nimž jsem necelých dvacet dní netrénovala, mě nelimitovala. Akorát jsem pokašlávala, což byl důsledek virózy a teplot před odletem na šampionát. Na to se ale vymlouvat nebudu. Chyba je v technice, která je letos evidentně nestabilní,“ přemítala.

Ani další svěřenkyně světového rekordmana Železného Irena Gillarová nepřesvědčila, když hodila jen 54,15. „Bojovala jsem, co to šlo, ale dobré hody to nebyly,“ konstatovala oštěpařka, která letošní sezonu bere jako návrat po zranění.

„Jsem ráda, že jsem mohla závodit. Doufám, že letošek bude odrazovým můstkem na další rok. Věřím našemu trenérovi, ale tady jsme to nezvládly. Trenér by si zasloužil, aby se nám něco povedlo. Strašně nás podporuje a my potřebujeme zabrat. Budapešť musíme napravit, tohle si nezaslouží,“ dodala.

TEXT: ASC Dukla/lan

ILUSTRAČNÍ FOTO: CPA

Splnila naděje, které se do ní vkládaly. Do svého semifinále běhu na 400 metrů překážek nastupovala duklačka Nikoleta Jíchová s nejhorším časem ze všech, ale dokázala porazit dvě soupeřky a zaběhnout si druhý nejlepší čas kariéry 55,01.

„Přechod přes překážky byl lepší než v rozběhu, z čehož mám radost, ale nebylo to zase tak dobré běžecky. Takže moje pocity jsou smíšené,“ vyprávěla. Semifinále na mistrovství světa v Budapešti je pro dvaadvacetiletou atletku dosavadním vrcholem kariéry. „Jsem velmi spokojená, nicméně jsem na sebe přísná. Příště chci být lepší,“ pokračovala Jíchová.

„Ale letošní sezona dopadla výborně a udělala jsem pro to maximum. Běžela jsem semifinále na světě, což byl ohromný zážitek, zlepšovala si osobáky,“ zmínila čas 54,88, který zaběhla na mistrovství republiky v Táboře. A nyní se bude soustředit na příští sezonu. „Chtěla bych se probojovat na olympiádu a mistrovství Evropy,“ uvedla Jíchová, které k limitu pro Paříž chybí tři setiny.

V Budapešti skončila celkově sedmnáctá a osmá z Evropanek. Z toho by mohlo vyjít finále na ME 2024 v Římě. „To by se mi líbilo,“ usmála se. „Doufám, že budu pokračovat v nastolené cestě a ve zlepšování. Uvidíme, na co to bude stačit, ale věřím, že se do špičky probiju,“ dodala.

TEXT: ASC Dukla/lan

ILUSTRAČNÍ FOTO: CPA

Atletka Dukly Praha Nikoleta Jíchová zvládla na mistrovství světa v Budapešti rozběh závodu na 400 metrů překážek. Do cíle doběhla čtvrtá, což znamenalo přímý postup a nemusela řešit čas 55,10.

„Úplně povedený běh to nebyl. Ale je fajn, že jsem byla na výši rychlostně. Koneckonců tenhle čas je můj druhý nejlepší v kariéře. Hlavní však je, že to znamená postup,“ usmívala se svěřenkyně Jindřicha Šimánka.

V závěru svedla boj o čtvrtou příčku s Maročankou Ennadiovou. „Věděla jsem, že má lepší osobák, ale v poslední době jsem ji vždycky předběhla, takže jsem si věřila,“ poznamenala dlouhovlasá blondýna. Naopak na úprk favorizované Američanky Littleové v dráze před sebou nebrala ohled. „Rozběhla to možná ještě rychleji, než jsme čekali, takže jsem se držela svého,“ přiznala atletka, která by ráda ve úterním semifinále zrychlila. „Chtěla bych si zlepšit osobák, překonat olympijský limit a mít pocit, že jsem tady odvedla maximum. Zatím úplně spokojená nejsem, a to je možná dobře,“ dodala s úsměvem.

TEXT: ASC Dukla/lan

ILUSTRAČNÍ FOTO: CPA