Archiv rubriky: ASC Dukla

Na mistrovství světa v norském Trondheimu skončila Kateřina Janatová ve všech vystoupeních mezi dvaceti nejlepšími. Ve Světovém poháru obsadila členka Dukly Liberec v celkovém hodnocení skvělé šesté místo, když osmkrát doběhla v elitní desítce. V Cogne dokonce skončila na intervalových deseti kilometrech čtvrtá. Od dob Kateřiny Neumannové si žádná česká závodnice nevedla tak dobře.

Před osmadvacetiletou rodačku z Jilemnice nyní stojí další obrovská výzva, chce uspět na olympijských hrách v Itálii 2026. K tomu by ji měly přispět roky, kdy se připravuje v Norsku, v zemi, kde běžecké lyžování stojí mezi sporty nejvýše.

V přípravném období ji bohužel trochu přibrzdily nemoce, ale před startem SP ve finské Ruce věří, že bude vše v pořádku. „Trochu jsem v tréninku musela ubrat. Ale nic zásadního,“ říká klidně. Nedávno prý měla testy na běhátku, a ačkoliv se necítila stoprocentně, výsledky byly velmi dobré. „A to nás těžký tréninkový blok teprve čeká,“ ví česká reprezentantka.

V osmadvaceti je v ideálním sportovním věku, výsledky přináší tréninková dřina z předchozích let. Taky už má samozřejmě hodně zkušeností a za veliký plus považuje život v Norsku, kde se usadila v Lillehammeru. Nejprve tam jezdila za přítelem Jamesem Clugnetem, britským reprezentantem, a před třemi roky se rozhodla, že se zde usadí nastálo. Naplno tam poznává, co běžecké lyžování pro Nory znamená. „Nejde jen o sport, ale je to vysloveně životní styl,“ vysvětluje a dává tím i odpověď na to, proč Norové tomuto sportu historicky dominují. „Mají zástupy běžců a vždy je někdo, kdo může zastoupit ty nejlepší. Je to pro ně obrovská motivace.“

I ona se prý na této vlně veze. „Hledám maličkosti, které mi mohou pomoci ke zlepšení. Jsem již vyzrálejší a zkušenější než ve dvaceti. Třeba jsem si nařídila, že večer nebudu na mobilu, ale půjdu spát vždy v deset. Jde o malinké úpravy, ale ve výsledku tvoří efekt.“ V trénincích se může připojit k silným skupinám, hodně často trénuje s Lotty a Tiril Wengovými, pevnými členkami norské reprezentace. „Ty jsou moje nejoblíbenější. Jsou velmi rychlé, ale umějí zajet i distanc. Trénink mají hodně kontrolovaný, všechno probíhá tak, jak má, což se mi líbí,“ pochvaluje si přípravu podle norských plánů. Na ty najela poté, co přešla od trenéra Jana France ke kouči Josteinu Vinjeruimu. „Dostali jsme se s Honzou na nějaký limit a domluvili se, že už si nemáme co předat. Byla jsem rychlá, ale chyběla mi vytrvalost. V Norsku jsme navýšili počet hodin, mám lepší základ, z něhož můžu brát. Když jsem na limitu, tak dokáži vydržet o něco déle,“ vysvětluje.

Přísný režim

V hlavě má před nastávající sezonou především olympijské hry. I proto uvítala maximálně přísný režim. „Trenér Vasil Husák s týmem rozhodli, že budeme bydlet ve vlastním, se svým kuchařem, což jsme zažili už na mistrovství světa v Trondheimu. Pro mě to bylo super ze strany komfortu i toho, že nám vaří, na co zrovna máme chuť, všeho dostatek. To bude velká výhoda,“ je přesvědčena.

Navázat na minulou sezonu ale nebude snadné. Všichni od Janatové očekávají možná ještě více. „Nervozitu určitě cítím, ale pokud zajedu dobré výsledky předtím ve Světovém poháru, tak myslím, že se uklidním. Určitě bych na olympiádě nějaký top výsledek chtěla zajet. Jakékoliv pódium by bylo krásné,“ touží po úspěchu. V minulé sezoně si ověřila jak načasovat formu. „Ale letos asi udělám změnu, nejspíš vynechám poslední Světový pohár před olympiádou ve švýcarském Gomsu a nepojedu do vyšší nadmořské výšky,“ říká a naznačuje tím, že olympiáda bude jasná priorita.

A které tratě budou pro ni nejdůležitější? „Určitě desítka volně, k ní budu absolvovat specifické tréninky. Ale to neznamená, že bych třeba sprint klasicky odpískala, v rozjížďkách se může stát všechno. Chci jet všechno, samozřejmě pokud se do team sprintu nominuju, ale mám ho ráda. Pamatuju, když jsme jely s Adélkou Novákovou v Planici, že se necítila skvěle a přesto dokázala ze sebe dostat skoro nemožné a ta týmová radost byla skvělá.“

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: CPA

Dvojice skikrossařů z ASC Dukla Diana Cholenská a Daniel Paulus cílí v nadcházející letošní sezoně své úsilí k hlavnímu, kterým budou olympijské hry v Turíně. Zatím vyjeté místo má Cholenská, Paulus je jednu příčku pod postupu. Ale oba musí své postavení uhájit či vylepšit v úvodu sezony na závodech Světového poháru. Ta pro oba začne prvním podnikem SP ve francouzském Val Thorens.

Oběma komplikovalo poslední zimu zdraví. Paulus se po operaci kýly vrátil rychle do tréninků i závodů a velký úspěch zaznamenal na SP v Kanadě, kde bral zatím  životní osmé místo.  Více takových výsledků bude chtít s ohledem na nadějně rozjetou olympijskou kvalifikaci přidat i letos.

Cholenská se potýkala na začátku sezony se zraněním ramene a nebylo jasné, kdy se elitního seriálu vrátí, Nakonec závodila pouze na SP v Gruzii, kde dojela na 17. místě a nastávající sezona by měla být ve znamení návratu. „Příprava probíhá zatím skvěle. měli jsme v plánu dvacet dní na sněhu a krom jednoho nám to celé vyšlo, což je skvělé. Počasí nám přálo. Momentálně máme rozhodně natrénováno víc než minulý rok na konci přípravy. Za tři týdny odjíždíme ještě na dva kempy před úvodním podnikem Světového poháru,“ pochvaluje si Cholenská předsezónní přípravu.

A spokojená je i se svým zdravím. „Protrápen nebyl jen ten loňský rok, nějak se to s mnou veze delší dobu. Bylo to náročné, podstupuji plnou přípravu a pak se něco stane. Doufáme, že jsme si již vybrali všechno to zlé a nyní to půjde již dobrým směrem. Nyní jsem úplně fit. Menší problémy tam jsou, ale ty už moc neřeším,“ pokračuje česká závodnice.

Stále pokračuje se svoji trenérkou Danou Jandovou a novým kondičním koučem Ondřejem Králíčkem. „Myslím, že jsem připravena dobře. Nabrala jsem více svalové hmoty, ale jinak se držíme toho, co jsme jeli minulou sezonu. Naštěstí dělám sport, kde ta váha, těch pár kilo navíc nedělá problém, když jsou to ty svaly, tak je to dokonce lepší.“

První ostrý závod ji čeká ve Val Thorens. „Abych popravdě řekla, tak z tý tratě mám dost respekt, ještě jsem na ní nikdy nebyla, viděla jen v televizi. Za mě asi nejtěžší trať co jsem viděla. Může to třeba ale mást a nebude to tak strašné, je to tam hodně o zatáčení a v tom ještě trochu plavu. Švýcarsko po mě určitě bude lepší.“

Hlavním cílem je pochopitelně olympiáda. „K tomu chybí ještě úspěšně zvládnou kvalifikaci. Proto je prvotní zajet dobrá umístění v těch třech prvních závodech Světového poháru abychom to měli odškrtnuté a mohli se zaměřit na olympiádu jako takovou a ne si dělat starosti a počítat body zda-li mi to vyjde. Z loňska těch bodů moc nemám, jen z Gruzie a věřím, že to nyní bude lepší. Důležité bude dostat se z kvalifikace do rozjížděk a pak by to mělo klapnout.“

V případě že do Itálie kvalifikuje, tak to bude považovat za splnění svého snu. „To je asi pro každého sportovce a udělám pro to všechno, co půjde. Před čtyřmi lety jsem na to byla hodně upjatá a pak přišlo zklamání. Nyní na sebe takový tlak, abych pak zase nebyla tak zklamaná, nevyvíjím. Prostě to v hlavě jistě bude, ale ne se úplně na to upínat, aby mě to pak třeba nepoložilo,“ připomněla dvaadvacetiletá závodnice Dukly Liberec situaci před čtyřmi lety, kdy si poranila křížový vaz v koleni a místo startu na olympiádě OH v Pekingu absolvovala operaci.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: jc