Archiv autora: ASC Dukla

Oslnil. Mladík Tomáš Habarta je od soboty novým českým rekordmanem v běhu na 3000 metrů překážek. Dvacetiletému atletovi, který v Dukle hostuje ze Slavie Uherské Hradiště, se na mítinku v Chorzówě povedl husarský kousek, když z tabulek nejlepších výkonů vymazal čas Dušana Moravčíka z roku 1972! Ten nový má hodnotu 8:22,68 minuty.

Habarta, který s běháním začínal až ve čtrnácti, si tím vysloužil řadu obdivných gratulací, i od svého, dnes již pětasedmdesátiletého,  předchůdce. ,,Volal mi hned druhý den. Velmi mě to potěšilo. Úsměvné je, že nepoužívá vůbec internet, nemá ani počítač. Dozvěděl se to ze zpráv. Sehnal si na mě číslo, pogratuloval a s upřímností řekl, že je hrozně rád, že jsem ho překonal. Ptal se mě také na trénink a osobní rekordy. Vyprávěl i o tom, jak běhal on a jak začínal. Byl to moc příjemný telefonát,“ poznamenal Habarta, jenž vousatý stýplařský zápis překonal o 1,2 vteřiny.

Byl pro vás Moravčíkův výkon z tak dávné doby uvěřitelný?

V jeho podání to byla fantazie. V roce 1972 nebyli na světě ani moje rodiče. (směje se) Jinak se také trénovalo. Obdivuhodné.

Upřímně. Čekal jste vy v Polsku tak dobrý čas?

Rozhodně ne rekordní.

Týden před tím jste v Karlsruhe zaběhl 8:26,21. Formu jste tedy musel cítit…

Po návratu ze soustředění v Americe byly tréninkové ukazatele velmi dobré, začal jsem se posouvat po nějakých pěti vteřinách. V Německu mi o kousek unikl limit na mistrovství Evropy, ale věděl jsem, že tam byla rezerva. Naštěstí se nám povedlo sehnat další závod. Bylo třeba to v Polsku rozběhnout rychleji, nebát se toho. Běžel jsem podobně, jen ten první kilometr byl rychlejší.

Nahrálo vám do karet i počasí a úžasný stadion?

Bylo fajn, že se nezávodilo ve velkém horku. Běželo se před devátou hodinou večer stejně jako v Karlsruhe. Jediné, co mi trochu vadilo, byla skutečnost, že tam nemají tartan, ale mondo. Přišlo mi to hodně tvrdé.

Měl jste úžasný finiš. Vaše silná stránka, že?

Na stýplu je vždycky lepší, když máte síly ještě na konci. Jsou tam překážky, v cíli nikdo nechce plandat nohama. To je pak strašný pocit. Velkou roli hraje hlava.

Tartan vám vyhovuje víc. Kam by šel tedy čas ještě stlačit?

O tom se mi nechce polemizovat. Každý závod je jiný, velmi rozhodují podmínky.

Splnil jste ostrý limit pro ME v Římě. Jak se těšíte na červnový šampionát?

Jedná se o splněný sen. Půjde o moji první velkou akci mezi dospělými.

Po příchodu do Dukly působíte ve skupině Hakima Saleha. Šlo jistě o velmi dobré rozhodnutí…

V Hradišti jsem trénoval sám. Jít do Prahy, mezi tak dobré borce, byl pro mě obrovský impuls. Jsem tu s Damiánem Víchem, který pro mě byl vždycky vzor, Filipem Sasínkem, Honzou Frišem a dalšími. Díky fungování v této skupině přišlo tak výrazné zlepšení. Od minulého roku jsem se posunul o dvacet sekund, což je na této úrovni skvělé.

Prozraďte něco o vašich vytrvaleckých začátcích?

Rok jsem hrál házenou. S běháním jsem začínal v roce 2018, prvního stýpla jsem absolvoval o rok později. Bylo to v dorostu. Dva kilometry jsem dal za 6:20, což byl v této kategorii čtvrtý čas v republice. Pak jsem to šel podruhé za 5:55 s pádem na příkopu. Tam se ukázaly první předpoklady pro tuto náročnou disciplínu.

Jak vypadají vaše nejbližší plány?

Možná půjdu patnáctistovku na extralize. Pak se uvidí. Vše ještě s trenérem ladíme.

Nelze nenakousnout účast na olympiádě v Paříži…

K ní schází ještě dalších téměř osm vteřin. Každý sportovec o tom sní, ale nechci se k tomu nějak upínat. Spíše by mě to svazovalo.

Pozn.: Na titulní fotce je Tomáš Habarta (vpravo) s trenérem Hakimem Salehem.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: ASC Dukla

Byla v ní malá dušička. Nedávné svalové zranění vzbuzovalo v Nikoletě Jíchové jisté obavy, aby se při úvodním startu venkovní sezony v polském Chorzówě neobnovilo. Naštěstí se tak nestalo. První čtvrtku s překážkami zaběhla v kvalitním čase 55,67 vteřiny. ,,Oddechla jsem si. Šlo o zkoušku ohněm. Sval vydržel, což je zásadní,“ konstatovala s potěšením dlouhovlasá blondýna.

Před blížícím se mistrovství Evropy plánuje stihnout ještě dva závody. Stříbrný mítink World Athletics Continental Tour v Marseille (22. května) a Zlatou tretru v Ostravě (28. května). Odložilův memoriál (3. června) kvůli náročnému programu vynechá. ,,Moc mě to mrzí. Patří k mým nejoblíbenějším. Bohužel se uskuteční krátce před evropským šampionátem. Tam mě čeká rozběh už 9. června. Chci být odpočatá a připravená,“ odůvodnila absenci na tradiční akci.

Třiadvacetiletá atletka Dukly vloni zažila průlomový rok. Ať už z hlediska dosažených výsledků či několikerého stlačení osobního rekordu. Ten má v současnosti hodnotu 54,88. K olympijskému limitu schází pouze tři setiny. ,,Cílím na něj, šance jej pokořit určitě existuje. Sezona bude mít víc vrcholů. Vím, že jsme na správné cestě. Hlavně potřebuji zůstat zdravá,“ předesílá s pokorou.

Trable se svalem si přivodila na začátku května, kdy si tréninkově zaběhla v Edenu třístovku. ,,Stalo se to po drobné kolizi s překážkou. Nebylo to příjemné období. Přišly výpadky v tréninku, nevěděla jsem, co bude dál. Modlila jsem se, abych byla co nejdříve v pořádku.“

Před odjezdem do Polska se už cítila fit. ,,Moc jsem tam chtěla v sobotu závodit. Se zdravím to už vypadalo nadějně, tak jsem do toho šla. V Chorzówě je všechno na špičkové úrovni a je tam i rychlá dráha. Byl z toho poměrně kvalitní čas. Na trati jsem se cítila dobře, i když posledních sto metrů opravdu bolelo,“ netajila.

Nyní už vyhlíží středeční stříbrný mítink v Marseille, kde se sejde kvalitní konkurence. Zmínit lze například Maročanku Nouru Ennadi s osobním maximem 54,30. ,,Bude určitě největší soupeřkou. K tomu, abych prodala, co jsem natrénovala, možná ale ještě potřebuji trošku času. Musím se vyběhat. Zase si zvykám na klasický čtvrtkařský laktát. Přesto věřím, že můžu být rychlejší než v Chorzówě,“ poznamenala s optimismem.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: CPA

 

Velice kvalitní konkurence se sejde na 31. ročníku Memoriálu Josefa Odložila, který se uskuteční 3. června v Praze tradičně na stadionu Juliska.

„Zůstali jsme v kategorii Continental Tour Bronze, je to hlavně z finanční náročnosti. Přesto kolem 150 startujících v patnácti disciplínách má velmi vysokou kvalitu. O náš podnik byl zájem mnohem větší, dalších přibližně 150 závodníků jsme museli odmítnout,“ prozradil předseda organizačního výboru a ředitel závodu Miroslav Ševčík.

Každopádně letos se přihlásil největší počet atletů v historii. „Je to jeden z posledních, ne-li poslední mítink před mistrovstvím Evropy, i proto je zájemců přehršel, proto mnozí kvalitní atleti zůstali mimo startovní listinu,“ pokračoval Miroslav Ševčík. „Oproti loňskému roku máme ještě jeden Memoriál navíc, a to Františka Fojta, který ještě v loňském roce zde s námi byl a řadu ročníků komentoval na místě. Máme i předprogram, to aby co nejvíce našich závodníků měla příležitost si zaběhnout v dobré konkurenci. A také doufáme, že nedopadneme jako loni, kdy jsme měli nejhorší počasí,“ přidal Ševčík, jenž stojí za Memoriálem Josefa Odložila od jeho prvního ročníku.

A na jaké disciplíny se ředitel Memoriálu nejvíce těší. „Především na české atlety – Jan Veleba, Petr Svoboda, Radek Juška, Amálie Švábíková, to jsou jména, která zaručují kvalitu. Jsem zvědav na čtvrtku, kde jsme museli vyřadit sedm jmen s osobními rekordy 49,5 – 49,8. Velmi kvalitní by měl být i závod 1500, ve startovní listině jsou běžci, kteří by mohli útočit na rekord Memoriálu. Oštěp žen ozdobí olympijská vítězka Haruka Kitagučiová z Japonska, dobrá by měla být tyč mužů a stovka, kde je plno sprinterů s osobákem pod deset vteřin,“ dodal Ševčík.

Jednou z hlavních postav atletického klání na Julisce bude bezpochyby již legenda Petr Svoboda, který si zde v roce 2010 zaběhl svůj osobní rekord. „Je pro mě neuvěřitelnou ctí být součástí závodu, který je na mém rozlučkové turné.  Je to moje srdcovka a porazil jsem zde plno zvučných jmen. A že to bude jako Memoriál Františka Fojta, který byl u mé první medaile v Turíně je neskutečné. Půjdu vyhrát a doufám, že to bude třešničkou na dortu na tomto mítinku,“ řekl Svoboda, který si natrhl v Glasgowě přitahovač.

„Od té doby jsem nezávodil, ale něco natrénováno mám. Doufám, že za čtrnáct dnů to bude dobré. Zatím mi chybí rychlost, ale snad i to dám dohromady. Je to pro mě jediná možnost zabojovat o OH, ale čas je z říše snů. Přesto doufám, že to rozloučení bude se vztyčenou hlavou, to je můj cíl,“ prozradil téměř čtyřicetiletý překážkář.

TEXT: ASC Dukla/Jaroslav Cícha

FOTO: CPA