V Račicích bylo zahájeno mistrovství Evropy! Na startu třináct kanoistů z Dukly, včetně olympijských šampionů

Kanoistické mistrovství Evropy v Račicích bylo slavnostně zahájeno. Ostré boje odstartují ve čtvrtek a závodit se budce do neděle.

V Labe Aréně se z 21 českých reprezentantů představí celkem třináct rychlostních kanoistů z armádního klubu Dukla. Největšími želízky budou bezpochyby olympijští vítězové Josef Dostál a Martin Fuksa. Velké šance na zisk některé z medailí se dávají i kajakářům Jakubu Špicarovi s Danielem Havlem na deblu. Fanoušci se mají vskutku na co těšit. Kajakář Josef Dostál i kanoista Martin Fuksa se jim představí hned na třech distancích!

Evropský šampionát se do Račic vrací po deseti letech. Celkem budou hostit evropskou elitu rychlostní kanoistiky už potřetí. Šampionát nabídne čtyři nabité dny. Klasické kanoistické disciplíny se prolínají s parakanoistikou, kde bude mít Česko jediného zástupce, a to Miroslava Šperka v kategorii VL2. Na šampionátu se představí přes čtyři stovky vodáků ve 32 zemí. Finálové jízdy jsou pak naplánovány na sobotu a neděli.

Vstupenky na jednotlivé dny i permanentka jsou k dostání na oficiálním webu canoeracice.com. Ve čtvrtek je vstup volný. Páteční program mohou fanoušci navštívit za 200 Kč, finálové dny pak stojí 400 Kč.

„Pro pořadatele je to velký závazek. Chceme pro závodníky, ale i fanoušky připravit vše co nejlépe. Bereme to tak, že naší zemi můžeme zviditelnit ve světě, v tomto případě v Evropě. Je to pro nás nejdůležitější akce v tomto roce,“ zdůraznil předseda Českého svazu kanoistů Stanislav Ježek.

Předseda organizačního výboru Pavel Šebesta poukázal na složitost takovou akci uspořádat. „Musíte mít dokonalé závodiště, dostatečný počet dobrovolníků, ubytování, stravování. Jsme prakticky v polích, o to je to složitější. Na mistrovství bude kolem sedmi stovek účastníků, kteří budou bydlet ve dvanácti hotelech,“ prozradil Šebesta.

Účast kanoistů ASC Dukla na ME v Račicích:

K1 200 m: Jakub Brabec, K1 500 m: Josef Dostál, K2 500 m: Jakub Špicar, Daniel Havel, K4 500 m: Jakub Špicar, Daniel Havel, Michal Kulich, Radek Šlouf, K4 500 m: Štěpánka Sobíšková, K1 1000 m: Josef Dostál, K1 5000 m: Josef Dostál

C1 200 m: Antonín Hrabal, C1 500 m: Martin Fuksa, C2 500 m: Martin Fuksa, Petr Fuksa, C4 MIX 500 m: Jiří Minařík, Petr Tettinger, C1 1000 m: Martin Fuksa, C1 5000 m: Adam Rudolf

Kompletní časový program šampionátu najdete na: https://canoeracice.com/cz/informace/program-zavodu

TEXT: ASC Dukla/jc, pk

FOTO: CPA

Oštěpař Vadlejch ruší starty, kvůli viróze dohání manko

Zrovna ne pohodový vstup do letošní sezony zažívá úřadující mistr Evropy v hodu oštěpem Jakub Vadlejch z ASC Dukla. Za sebou má zatím jen jeden start, který absolvoval při Diamantové lize v Dauhá, kde se mu vůbec nevedlo. A nyní kvůli viróze zrušil i účast na páteční Diamantové lize v Paříži, stejně tak na Zlaté tretře v Ostravě a schází i v nominaci české výpravy na mistrovství Evropy družstev, jehož elitní divize se odehraje od 26. do 29. června v Madridu.

Nejlepší český atlet posledních let, jenž po minulé sezoně přešel od trenéra Jana Železného k Miroslavu Guzdekovi, v Dauhá nepřekonal ani hranici 80 metrů, což se mu hodně dlouho nestalo. Nestartoval ani na domácím podniku na Julisce při Memoriálu Josefa Odložila.

„Po mítinku v Dauhá mě téměř na tři týdny skolila silná viróza, kvůli které jsem vůbec nemohl trénovat. Můj zdravotní stav se již zlepšil a postupně jsem začal s přípravou. Aktuálně se tak snažím dohnat manko,“ sdělil Vadlejch v prohlášení.

„Po konzultaci s trenérem a manažerem jsme se dohodli, že nejefektivnějším řešením bude systematicky dohnat zmeškanou přípravu s cílem co nejlépe se připravit na nadcházející druhou část sezony,“ pokračoval Vadlejch.

„Naštěstí mistrovství světa v Tokiu je až v září, tudíž bychom vše měli stihnout dohnat. Kvůli tréninkovému výpadku se však nyní bohužel musím odhlásit z plánovaných závodů, mezi nimiž byla i Diamantová liga v Paříži, Zlatá tretra v Ostravě a mistrovství Evropy družstev,“ doplnil.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: CPA

Překážkářka Jíchová po operaci kolene už posiluje, ale také čte a maluje! Nesmím to uspěchat, říká

V den, kdy si měla připsat první letošní start v Diamantové lize v Rabatu a letět po dráze vedle famózní Nizozemky Femke Bolové, ležela na sále. V Lékařském domě jí ortoped Petr Krejčí ml. operoval poraněné koleno. Za hodinu bylo po všem. Nikoleta Jíchová, jež patří k obrovským nadějím české atletiky, se znovu ocitla na startu. Na startu mnohem těžší disciplíny než je čtyřstovka překážek, na níž se specializuje. Přetržený přední zkřížený vaz, i ten kolaterální a sešitý meniskus si vyžádají několikaměsíční péči, do níž bude nutné zařadit komplexní formu rehabilitačních cvičení.

,,Ráda bych byla optimistická a pozitivní jako vždycky, ale je to teď těžké období. Prvotní diagnóza pro mě byla opravdu velkým šokem, psychicky jsem to těžko zpracovávala. Týden jsem brečela. Teď se všechno postupně zlepšuje. Chci se vrátit ve stoprocentním stavu,“ říká s odhodláním tři týdny po zákroku čtyřiadvacetiletá hvězda Armádního sportovního centra Dukla.

Nikde nebylo pořádně prezentováno, jak se vše seběhlo…

V tréninku jsem byla blízko překážce a druhou nohou ji srazila. Rozhodilo mě to a zároveň vyrotovalo. Dopadla jsem trošku do boku, došlápla ve špatné pozici. Měla jsem to celé natočené na videu. Pan doktor říkal, že takovýto mechanismus úrazu ještě neviděl. V péči má především fotbalisty, kteří si zpravidla koleno otočí v šíleném úhlu, což se v mém případě nestalo.

Prý jste jednotku chtěla dokončit?

Byla jsem rozcvičená, zahřátá. Bolest jsem příliš necítila. Vůbec jsem netušila, že by to mohlo být nějak vážné. Zuzka Hejnová (trenérka – pozn.) mě naštěstí zastavila. Po ledování koleno zatuhlo, něco bylo špatně.

Operace proběhla bez komplikací?

Ano. Pan doktor říkal, že vše proběhlo tak, jak mělo. O stavu kolena mě podrobně informoval.

Jak se cítíte nyní?

Na otoku jsem už hodně zamakala, koleno velikostně vypadá podobně jako to druhé. Mám vyloupané strupy, vytažené stehy. Je to mnohem radostnější pohled.

Sezona je pryč. Asi není kam pospíchat?

Nic se nesmí uspěchat. Snažím se dodržovat určitozu rutinu, my atleti to tak máme. Jsme na ni vlastně závislí. Vstaneme, po snídani jedeme na trénink, pak následuje fyzio… Tohle všechno v prvních dnech po operaci odpadlo. Skutečnost, že nemůžu nic dělat, jsem zprvu nezvládala uchopit. Cítila jsem se fakt hrozně.

Co nyní?

Už je to lepší. Po ránu si lehce zacvičím. Někdy vyrazím i na Julisku do posilovny. Piluju hlavně vršek i druhou nohu. A také poctivě rehabilituju. Jen s dopravou je to komplikovanější.

Povídejte…

Chodím o berlích, nemůžu řídit. Musím mít s sebou šoféra, což je v dnešní době záležitost poměrně luxusní. Zpravidla mě na Duklu vozí Ruda Černý (bývalý elitní kouč atletů – pozn.) nebo máma. Střídá se to různě. Moc mi pomáhají.

Vaši trenérku Zuzanu Hejnovou také trápila zranění, například prasklá zánártní kůstka. Povzbuzuje vás ve smyslu, že bude líp?

Je velmi pozitivní. Ví, že se z toho určitě dostanu. S návraty na dráhu má bohaté zkušenosti. Určitě nebudeme nikam pospíchat, vlastně není ani kam. Letos už nestihnu vůbec nic.  Pojmeme to opatrně. I tak máme v plánu spoustu objemů. Naplaveme, najezdíme na kole. Už se nemůžu dočkat.

Máte vypracovaný podrobný rehabilitační plán?

Záleží na spoustě faktorů, musím projít různými testy. Začneme pomalu, v nejbližší době bych se ale už měla dostat do bazénu, pak přijde kolo či nadlehčovací běhátko. Postupně se chci dostávat do větší a větší zátěže. Na podzim snad budu fit.

Přišla jste o několik skvělých mítinků, sledujete je nyní alespoň u obrazovky?

Zpočátku to nebylo jednoduché. Jako když vám sypou sůl do rány. Měla jsem domluvený Rabat, Řím, Hengelo, pozitivně vypadalo i Oslo. Těžko jsem to kousala, teď už s tím problém nemám.

Byla jste zvyklá na enormní vytížení. Nyní musíte se zátěží opatrně, volného času je více. Jak s ním nakládáte?

Opravdu se cítím fyzicky nevybouřená, trénink je podstatně kratší a jednodušší. Pomáhá mi čtení knih, nedávno jsem si koupila tři nové, všechny s motivační tématikou. Mají působit uklidňujícím dojmem a pozitivně. A také maluju.

Neříkejte…

Kamarádi to o mně už ví, mám od nich spoustu pláten i barev. Je to nádhera. Úplně vypnu, krásně se odreaguju.

Jste v tomto oboru vyhraněná? 

Ne, ne. Maluju, co mě napadne. Teď to jsou zrovna ohňostroje. (směje se)

TEXT: Pavel Král

FOTO: ASC Dukla a CPA

 

Šampionát vícebojařů ovládli atleti ASC Dukla, zlato má Kopecký

Kompletní stupně vítězů obsadili atleti ASC Dukla na domácím šampionátu v desetiboji, který se o víkendu uskutečnil v Benešově. Své třetí zlato vybojoval Ondřej Kopecký, který nasbíral jako jediný přes osm tisíc bodů, konkrétně  8057. Za ním skončil s 7964 body Vilém Stráský a bronz vybojoval za 7683 bodů Adam Havlíček.

Kopecký vedl již po první dnu, ale dnes se se Stráským na čele pořadí střídali, nakonec byl úspěšnější Kopecký. Pro oba se jednalo o závod velmi důležitý směrem k postavení ve světovém rankingu. Havlíček měl pro změnu v hledáčku metu 7650 bodů, jež by mu zajistila účast na mistrovství Evropy do 22 let v norském Bergenu, a to se mu povedlo.

Na stovce pod jedenáct vteřin stlačil svůj čas Vilém Stráský (10,98), v dálkařském sektoru se blýskl další z favoritů Kopecký, když dolétl na 756 centimetrů. Kopecký zaznamenal nejhodnotnější výkon i v koulařském kruhu, kde bral solidní body za 14,32, jen o něco kratší pokus 14,21 zapsal Stráský. Parádním osobákem 48,15 se blýskl na závěr prvního dne na čtvrtce Stráský.

V neděli vyhrál Stráský 110 m překážek časem 14,21, Kopecký kontroval v disku výkonem 46,88 metru. Tyč zase vyšla nejlépe Stráskému, jenž zdolal 490 cm. V oštěpu dominoval Havlíček, který své nářadí poslal do vzdálenosti 61,27 metru. V závěrečném běhu na 1500 doběhl Kopecký druhý, ale byl o 13 vteřin rychlejší jak Stráský, a to mu stačilo k jasnému prvenství.

„Já hodnotím závod hlavně z psychické stránky, bylo to hrozně těžké. Některé disciplíny nevyšly, 1500 metrů jsem zvládl nad očekávání a to je pro mě pozitivní pohled do budoucnosti. Nejbližší desetiboj mě čeká v Talance za tři týdny a budu se snažit nominovat se na MS. Medaile mě určitě těší, ale pro mě byl nejtěžší úkol zvládnout to hlavou a zjistit, zda to funguje a funguje,“ řekl Ondřej Kopecký.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: CPA

Novák vybojoval při Světovém poháru v kayakcrossu dvě medaile, Krejčí ovládl časovku!

Kayakcross, nejnovější disciplína vodního slalomu, se pomalu ale jistě stává velmi silnou zbraní závodníků armádního klubu Dukla. Při Světovém poháru ve francouzském Pau byli vidět jak v individuální časovce, tak ve vyřazovacích bojích. 

V jízdě na čas se z triumfu radoval Jakub Krejčí, který zvítězil o 10 setin před Samem Leaverem z Velké Británie, krásný bronz pak získal Matyáš Novák. Ženy sice na pódium nedosáhly, ale s přehledem se kvalifikovaly do vyřazovací části. Tereza Kneblová z deváté a Olga Samková ze třinácté pozice.

Krejčí se díky prvenství řadil k velkým favoritům. Jenže jeho naděje pohasly už ve čtvrtfinále, podobné to bylo u Kneblové.

Skvěle si naopak vedli Novák se Samkovou. Od osmifinále oba předváděli dynamické jízdy a zajistili si účast v bojích o medaile. Samková měla i trochu štěstí, když v semifinále chybovala při eskymáckém obratu, dvě její soupeřky se však dopustily přestupků dříve, a tak se teprve devatenáctiletá česká reprezentantka mohla radovat z postupu.

Ve finále bohužel nezvládla manévr v brance číslo dvě, tyč při objížďce odhodila rukou, což v konečném účtování znamenalo diskvalifikaci a nepopulární 4. místo.

Dvacetiletý Novák však zazářil. V dramatickém finále, v němž nebyla nouze o urputné souboje, si dopádloval pro nádherné stříbro.

Muži:

Individuální závod: 1. Krejčí (ČR) 53,02, 2. Leaver (Brit.) -0,10, 3. Novák -0,39, …33. Rudorfer (oba ČR) -4,30 – nepostoupil do vyřazovacího závodu.

Průběžné pořadí SP (po 2 z 5 závodů): 1. Leaver 99, 2. Rohrer (Švýc.) 93, 3. Novák 90, 4. Krejčí 88, 39. Rudorfer 9.

Vyřazovací závod: 1. Echaniz (Šp.), 2. Novák (ČR), 3. Madore (Fr.), 4. Llorente (Šp.), …13. Krejčí – vyřazen ve čtvrtfinále.

Průběžné pořadí SP (po 2 z 5 závodů): 1. Rohrer 80, 2. Llorente 80, 3. Renia (Fr.) 65, …7. Novák 59, 14. Rudorfer 27, 23. Krejčí 15.

Ženy:

Individuální závod: 1. Prigentová (Fr.) 57,91, 2. Novaková (Slovin.) -0,64, 3. J. Foxová (Austr.) -0,77, …9. Kneblová -1,81, 13. Samková -2,73, 37. Nesnídalová (všechny ČR) -12,05 – nepostoupila do vyřazovacího závodu.

Průběžné pořadí SP (po 2 z 5 závodů): 1. Prigentová 115, 2. Lazkanová (Šp.) 94, 3. J. Foxová 94, …10. Kneblová 67, 24. Hilgertová (ČR) 32, 25. Samková 32, 47. Nesnídalová 2.

TEXT: ASC Dukla/pk

FOTO: CPA

Kanoistka Martina Satková jela druhé finále SP za sebou, v Pau skončila sedmá

Sedmé místo obsadila v závodě Světového poháru ve vodním slalomu ve francouzském Pau kanoistka Martina Satková z ASC Dukla. Její sestra Gabriela vybojovala za vítěznou Jessikou Foxovou z Austrálie stříbrnou medaili.

Martina Satková, jež obsadila třetí místo minulý týden v Seu d’Urgell, byla tentokrát sedmá. Chybovala na předposlední brance, ale ani bez této dvousekundové penalizace by se její pozice nezměnila.

„Jsem hrozně ráda, že jsem byla ve finále. Bála jsem se, že to dnes nevyjde. Mrzí mě, že jsem nepředvedla jízdu, o níž si myslím, že jsem tady na ni měla. Na konci trati přišly dvě tři chyby, které mě stály lepší umístění. Ale finále se počítá, jsem za to hrozně ráda. Do Prahy za necelé dva týdny se těším. Je to doma, budeme se snažit předvést to nejlepší, co umíme. A budu doufat, že tam padne další finále a třeba i nějaká placka,“ řekla po závodě Martina Satková.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: Kanoe.cz

Kajakář Krejčí znovu mezi nejlepšími. Při Světovém poháru v Pau skončil šestý

I ve druhém dílu Světového poháru vodních slalomářů potvrdil kajakář Jakub Krejčí příslušnost k absolutní špičce. Stejně jako ve španělském Seu d’Urgell se dokázal z ošidné jednokolové kvalifikace probít do finále, ve francouzském Pau skončil šestý.

Boj o medaile se tentokrát netradičně týkal třinácti závodníků. Dva z nich měli totiž na posledních postupových místech na setinu shodný čas. Krejčí byl čtvrtý a zákonitě toužil po pódiu. V dynamické jízdě však zaznamenal nepatrný šťouch na brance číslo 13 a musel se ,,spokojit“ se 6. příčkou.

,,Pocity jsou nic moc. O šťouchu nevím, bohužel mě ty dvě vteřiny navíc stály medaili,“ povzdechl si v nahrávce pro média. ,,Prý to kontrolovali, asi tam ten dotek viděli. Mrzí mě to. Jízda to jinak byla dobrá. Jen jsem se chvilku zasekl v dolní pasáži při přejezdu z povody do protivody. Ale pořád jsem jel s těmi nejlepšími,“ doplnil k hodnocení třiadvacetiletý rodák z Českých Budějovic.

I tak se znovu jednalo o velmi pěkný výsledek. V průběžném pořadí elitního seriálu patří slalomáři Dukly čtvrtá pozice.

Z vítězství se v Pau radoval Noah Hegge z Německa.

K1 – muži: 1. Hegge (Něm.) 91,48 (0 tr. sekund), 2. Delassus (Fr.) -1,22 (0), 3. Delfour (Austr.) -2,13 (0), …6. Krejčí -3,34 (2), 9. Bárta -4,41 (0), v kvalifikaci 15. Prskavec (všichni ČR).

TEXT: ASC Dukla/pk

FOTO: CPA

Špicar s Havlem touží na ME v Račicích po medaili! Představí se na deblu i ve čtyřkajaku

Kromě olympijských vítězů Martina Fuksy a Josefa Dostála budou patřit k největším nadějím českého týmu na evropském kanoistickém šampionátu v Račicích (19. – 22. června) i Jakub Špicar s Danielem Havlem. Oba se představí na deblu, sedět budou i ve čtyřkajaku.

Na tom obsadili při Světovém poháru v maďarském Szegedu páté místo, v polské Poznani vybojovali dokonce před čtrnácti dny stříbro na pětistovce.

Na račický šampionát ladí oba formu v domácích podmínkách. Daniel Havel se v českých vodách připravoval většinu času po OH v Paříži.

„Po olympiádě je to vždy trochu klidnější. Já jsem se na podzim rozhodl, že nepojedu nikam do tepla. Připravoval jsem se doma, měl jsem tak i možnost více času trávit s rodinou. Na jaře jsem jen vyrazil do italské Sabaudie,“ prozradil Havel.

„Připraveni jsme dobře. Nebyl to klasický mustr přípravy, ale bylo to dobré.  Všechno máme zažité. Pár tet již pádlujeme,“ přidal Špicar, jehož potkala v lednu také velmi radostná událost v podobě narození syna.

Co jste si naplánovali, jste splnili?

„Šlo to náramně. Projevilo se to příznivě při nominačních závodech a také na závodech Světového poháru. Na jezeře Malta v Poznani jsme byli druzí, v Szegedu na čtyřkajaku pátí. V Račicích pojedeme obě disciplíny,“ říká Havel.

Hlavně stříbro z Poznaně vás asi hodně potěšilo…

Až nás překvapilo, jak ty jízdy šly. Všechny se nám povedly. Je to naše první medaile z debla na pětistovce, navíc jsme dojeli v těsném kontaktu s olympijskými vítězi z Německa (Jacob Schopf, Max Lemke). Finále ale bylo mnohem náročnější než předešlé jízdy. Vítr se otočil, a silně foukal proti. Ale zvládli jsme to. Chytili jsme skvělý rytmus. Je to hezký pocit si takhle zazávodit s olympijskými vítězi,“ poznamenal Havel a jeho parťák přidává: „V Polsku výkon hodnotím velmi pozitivně, jen škoda, že jsme nevyhráli i to finále. Rozhodně nám to ale vlilo sebedůvěru. Brousili jsme pořád čtvrtá, pátá místa, toto nás nakoplo.“

Jak vysoko stojí u vás domácí mistrovství Evropy v Račicích?

„Je to doma, takže určitě je to jeden z hlavních vrcholů sezony. Rádi bychom získali medaili, ale hlavním cílem bude vědomí, že jsme na vodě nechali vše a nemohli udělat více. Ta pětistovka je hrozně vyrovnaná. Stačí jedna malá chyba a jste někde vzadu, naopak bez chyby zase vpředu,“ ví Havel. „Evropa v Račicích? Vždy je vrchol svět. Letos v srpnu, ale ME má pro nás velkou váha tím, že se koná v Česku. Doma na tak vrcholné akci pojedeme po osmi letech, cílem je uspět. Upřímně si nechci připouštět, že patříme k favoritům. Každý závod je jiný, uvidíme, s čím přijedou soupeři. A dvě disciplíny nevadí. Pár soutěží jsme tak již absolvovali. Je to sice náročnější, ale zvládnout se to dá, navazuje nám to. Máme vždy dost času, abychom si odpočinuli,“ říká odhodlaně Špicar.

Kde myslíte, že máte větší šanci na stupně vítězů?

„Výsledky máme dlouhodobě lepší na deblu. Tam jsme jistější, co se týká souhry. V Maďarsku na čtyřkajaku jsme jeli v jiném složení i rozložení než pojedeme v Račicích, takže to bude neznámá. Přesto doufáme, že uspějeme,“ dodal Havel.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: CPA

 

Překážkář Müller rozjel sezonu náramně, teď touží po splněném limitu na mistrovství světa

S rozjezdem venkovní sezony je spokojen nadmíru. Zejména si Vít Müller, specializující se na 400 metrů překážek, pochvaluje stabilitu své formy. ,,Vloni jsem to po dvou dobrých závodech začal kazit. Teď je to jiné. Hned při druhém startu jsem prolomil hranici 49 vteřin, což je na začátek výborné,“ říká bez rozpaků osmadvacetiletý atlet armádního klubu Dukla.

Nádherný čas zaběhl 1. června v Drážďanech. Výkonem 48,75 zaostal jen o 34 setin za svým osobním rekordem. ,,Časomíru jsem doslova hypnotizoval. Měl jsem osmou dráhu. V ní musím běžet sám na sebe, nikoho nevidím. Soustředil jsem se jen na svůj rytmus a dopadlo to krásně. Navíc se sešly i podmínky. Bylo teplo, svítilo sluníčko a foukal lehký čtvrtkařský vítr. Co víc si přát,“ zavzpomínal na povedený mítink v Německu.

Solidně si rodák z Nymburka vedl v protivětru i tuto neděli v Rehlingenu (49,04). Proto doufá, že co nejdříve splní limit na zářijové mistrovství světa v Tokiu. Ten má hodnotu 48,50 vteřiny. Jedna z možností nastane v sobotu, kde se na čtvrtce překážek představí ve finále španělské ligy. Hostovat bude za tým Castellon ve městě Soria. ,,Neznám stadion ani soupeře. Bude to takové překvápko. Klub po mně chce jen maličkost, abych vyhrál,“ směje se. ,,Běžet bych měl i štafetu na 4×400 metrů. Půjde o takový dvojboj.“

Ostrý limit má nadosah. Těžit hodlá i ze zimní přípravy, jež mu vyšla náramně. ,,Pohybový aparát drží. Když vyjdou podmínky, zkusím to. Dokonce jsme s trenérem (Jiří Kmínek) přemýšleli nad změnou krokového rytmu, překážky mi na levou nohu úplně nesedí. Uvidíme,“ přemítá nad možností částečné improvizace.

Osobák si dal vloni ve Zlíně těsně před olympijskými hrami. Pokud se mu přiblíží, bude mít vyhráno. Odpadnou mu starosti se sledováním světového rankingu, dovolit by si mohl i krátké soustředění těsně před Tokiem, kde by nabral čerstvé síly. ,,Teď to zatím musím všechno běžet na kouř,“ říká bez servítek.

Po návratu ze Španělska budou jeho prioritami Zlatá tretra v Ostravě, ME družstev v Madridu a republikový šampionát v Jablonci.

TEXT: Pavel Král

FOTO: ASC Dukla a CPA

Cinkovi po triumfu v Leogangu málem vybouchl telefon. Velkým snem je start na páté olympiádě

Už v to ani nevěřil. Přesto se ve čtyřiatřiceti letech dočkal svého premiérového vítězství v závodě Světového poháru v cross country. V rakouském Leogangu zdolal biker Ondřej Cink z ASC Dukla celou světovou elitu a naznačil, že do starého železa ještě nepatří. Sám byl z prvenství příjemně šokován.

„Překvapilo mě to hodně. Nečekal jsem, že by něco takového ještě mohlo přijít, i když jsem si to moc přál. Ale člověk je realista. Vím, že konkurence je rok od roku silnější a vyhrát v kombinaci s vyšším věkem je daleko těžší. Rozhodně jsem se necítil tak, že bych měl životní formu. Páteční sprint mi moc nesedl. V noci na sobotu jsem špatně spal, nohy byly unavené. Proto jsem si okruh projel jen dvakrát a více odpočíval. V neděli od rána pršelo, pozdní start a člověk by nejradši zůstal v posteli. Necítil jsem se ve své kůži, ale při závodě to bylo super,“ říkal ke svému senzačnímu triumfu.

Vyšel vám výborně start. Byl to základ k úspěchu?

Alfa a omega úspěchu. Otevřela se mi tam super stopa a najednou jsem byl sedmý, pak čtvrtý.

Ale jelo se v podmínkách, které nemilujete…

I když jednou už jsem na bahně taky dokázal dojet druhý, tak nemám rád uklouzané sjezdy, dost se v nich trápím. Ale v neděli jsem všechno ustál. Věděl jsem, že musím být od začátku co nejvíc vpředu, především kvůli tomu technickému sjezdu, kde se daly jet dvě lajny. Já si vybral tu méně riskantní. Ve sjezdu nepatřím mezi nejlepší techniky, a kdybych si vybral druhou stopu, mohl přijít pád. Ale věřil jsem si na výjezdy.

Nakonec jste zůstal na čele osamocen se Švýcarem Flückigerem. Na osobní souboje s ním nemáte nejlepší vzpomínky. Uvědomil jste si to?

Hned mi to projelo hlavou. Svedl jsem s ním spoustu soubojů a vždycky jsem prohrál. Potřeboval jsem to ustát v hlavě. Říkal jsem si, že teď už to musím dát. Nakonec jsem jej setřásl, získal náskok kolem dvaceti vteřin. To se ale v tom dlouhém kopci dá rychle ztratit. Snažil jsem se soustředit jen na svůj výkon, ale ve vítězství jsem začal věřit, až když jsem jel poslední sjezd před cílem. To bylo již víc na jistotu. Věděl jsem, že i kdybych udělal menší chybičku, bude to v pohodě.

Došlo vám hned, co jste dokázal?

Mně to možná ještě pořádně nedošlo ani teď. Dostal jsem spoustu gratulací, telefon mi málem vybouchl. Zažíval jsem krásné pocity. Dokázal jsem něco, co jsem si celou kariéru přál. Chtěl jsem buď vyhrát mistrovství světa v elitě nebo závod svěťáku. Tvrdě jsem na to dřel a vyšlo to. Až budu končit kariéru, budu mít daleko lepší pocity.

Končit ale neplánujete…

To ne, dodá mi to motivaci. Vím, že to ještě jde a můžu patřit mezi ty nejlepší. Ale vyhrát je dnes daleko těžší. Není to jak dřív, kdy svěťáky vyhrávali prakticky jen Kulhavý, Schurter nebo Absalon. Dneska na prvenství může myslet 15 lidí. Je to i o tom, jak komu sedne daná trať, jsou hodně odlišné.

Sezona ještě není ani v polovině. Jaké máte plány?

Určitě stojím dál nohama pevně na zemi, Víme, že Leogang je moje srdcovka a uvidíme, co bude dál. Mám tam i další oblíbené tratě jako Les Gets, Andorra nebo Lake Placid. S formou, jakou jsem měl v neděli, se tam dá zajet slušný výsledek. Letos bych navíc rád zkusil i mistrovství světa v maratonu. Je to ve Švýcarsku, hodně těžká trať, převýšení 5000 metrů, 125 kilometrů. Jsou tam dlouhé kopce, měly by mi sedět. A hned týden na to je mistrovství světa v cross country. Věřím, že to zvládnu. Chci jezdit, dokud to půjde, na tom se nic nemění. Velkým snem je pátá olympiáda, ta mě hodně láká.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: Filip Bezděk