Trenérem roku 2025 pro individuální kategorii se stal šestapadesátiletý kanoistický kouč Petr Fuksa, otec olympijského, světového a evropského šampiona Martina Fuksy. Výsledky ankety pořádané Českým olympijským výborem a trenérskou akademií byly oznámeny během představení St.art v Cirku La Putyka.
Ještě předtím, než si vybudoval pověst respektovaného trenéra, patřil Petr Fuksa sám k nejlepším rychlostním kanoistům své generace. Během aktivní kariéry, kterou spojil s armádním klubem Dukla, získal dva tituly mistra světa (oba v C4 na 200 m), šest evropských zlatých medailí a startoval na olympijských hrách v Atlantě 1996. Jeho doménou byly především krátké tratě, zejména dvoustovky, kde dlouhodobě prokazoval příslušnost k absolutní světové špičce.
Fuksovi patří k nejvýraznějším sportovním rodům v Česku. Dědeček Josef je rovněž trenérem i funkcionářem, rodinná loděnice v Nymburce je dnes symbolem tradice, pracovitosti a úspěchu. Petr Fuksa v ní tráví většinu roku, úspěšně tam připravuje nejen své dva syny Martina a Petra, ale také celou tréninkovou skupinu nadějných závodníků.
Syn Martin, jenž v roce 2024 získal vytoužené olympijské zlato, potvrdil skvělou formu i v loňské sezoně, kdy do bohaté sbírky přidal dva tituly mistra světa a jeden evropský.
,,Děkuji hlavně té mé partě, tedy Fuksič týmu, že mě sem dostali. Bez nich bych tady fakt nebyl,“ poznamenal s hrdostí duklák tělem i duší.
Čerpal jste hodně od svého táty Josefa nebo jste trochu jiný trenér?
Ze začátku jsme byli každý trošku jiný. Ale posledních dvanáct let jsme naladěni na stejnou vlnu. Funguje nám to perfektně, nemůžu si stěžovat.
V čem jste bývali jiní?
V přístupu k tréninku. Když jsem začínal já, bylo tam hodně traťového tempa. Museli jsme více přestoupit k vytrvalosti. Pořád jdeme touto cestou a vyplácí se to.
Roste ve vaší mladé skupině následovník Martina?
Nevím, jestli tam úplně někdo takový je. Ale talent někteří opravdu mají.
Bylo náročné oddělit, kdy je člověk táta a kdy trenér?
Nebyl to takový problém. Doma jsem byl táta, u vody trenér. Kluci to vzali jeden jako druhý.
Prožíval jste závody svých dětí intenzivněji?
Když jede váš syn, jste nervóznější víc. Snažím se v tom nedělat rozdíl. Ale zase tak extrémně to neprožívám. Mám rád život. Jestli jsem první nebo poslední, je mi celkem jedno. Úspěch je dobrý, ale hlavně aby byli kluci šťastní. To mi bohatě stačí.
Jaké jsou momentálně vaše vize?
Chtěl bych, aby se klukům povedla nominace na deblu na olympiádu do Los Angeles. Je to takový dílčí cíl.
Nově funguje pro kvalifikaci na OH žebříčkový systém. Jedná se o správný krok?
Za mě je hloupý. Nerozumím tomu. Olympijskou tratí je kilometr a ze světových pohárů, mistrovství světa či Evropy můžete sbírat body i na jiných distancích. Třeba dvoustovce, pětistovce či pětikilometrovém maratonu. Za stát se nominuje jedna loď, ale nemusí to být v olympijské disciplíně. Když bude vyhrávat dvoustovkář, dostane se na olympiádu, protože nasbírá spoustu bodů, ale stejně zůstane doma, jelikož ten kilometr nedá. Pojede za něj kilákář, který se k místu dostane jako slepý k houslím.
Kdo si myslíte, že v rodině bude pokračovat v trenérském řemeslu, Martin nebo Petr?
Martin asi ne, Petra by to chytnout mohlo. Je to ve hvězdách. Povahově jsou hodně rozdílní. Martin je vyloženě pedant, perfekcionalista. Péťa je více free. Maká, dodržuje životosprávu, ale prostě si žije.
Martin se rozhodl běžet Pražský maraton. Byl jste překvapený, když vám tuto novinu oznámil?
To ano. Seděl jsem u televize a koukal na Branky, body, vteřiny. Tam jsem to slyšel poprvé. Trošku mě to zarazilo do křesla. Volal jsem mu, jak si to zhruba představuje. On mi řekl, ať nejsem moc hysterický a tím to skončilo.
Běhá už delší čas, že?
Začal na soustředění v Kolumbii. Od února dávky navyšuje, ale ani mě nenapadlo, že by se mu v hlavě mohlo zrodit něco podobného. Až později z něho vypadlo, že by to chtěl zkusit. Furt jsem si ale myslel, že si ze mě dělá srandu. Protože si ji ze mě občas opravdu dělá. Když to řekl v televizi, tak mě úplně usadil.
Doma v Nymburce se pravidelně účastníte novoročního půlmaratonu kolem Labe. Není to tak trochu vaše vina?
To se běží jednou za rok. Ví, jak potom druhý den vypadá, že ho bolí nohy. Ale zase na tenhle silvestrovský běh tolik netrénuje. Nejvíc běžel zatím 32 kilometrů. Čtyřicet ještě ne. Já i děda jsme mu to rozmlouvali, ale nic platné. Jsem na něho zvědavý. Fandit rozhodně budeme.
DALŠÍ OCENĚNÍ
Mezi nové členy Síně slávy se zařadili František Táborský (házená), Jiří Kratochvíl (vodní slalom), Pavel Tunka (atletika), Josef Přibyl (šachy), Svatopluk Sekanina (karate), Miroslav Vrbka (vzpírání) a Václav Janouch (para atletika).
Trenérem objevitelem se stal Ondřej Jílek, jehož syn Metoděj získal na únorových ZOH v Miláně a Cortině zlato a stříbro v rychlobruslení. Nejlepším trenérem pro kolektivní sporty byl vyhlášen Patrik Augusta, kouč stříbrné hokejové dvacítky.
TEXT: Pavel Král
FOTO: ASC Dukla
