Vondroušová: Finalistka grandslamu zní divně, je to skvělý úspěch

Velký puget sta růží a samé úsměvy. Markéta Vondroušová odjížděla jako 38. hráčka světového žebříčku, vrátila se jako nová tenisová kometa, která poskočí o 22 příček vzhůru. Den po finálové účasti na French Open dorazila do Prahy: „Byla jsem po finále smutná, celkově to byly neskutečné dva týdny a moc si to užívám.“

Markéta Vondroušová po sobotním finále French Open, v němž podlehla Ashleig Bartyové 1:6 a 3:6, dorazila do Prahy. V neděli odpoledne již odpovídala českým novinářům na tiskovce.

Jaké máte po finále Roland Garros cíle?
Cílem pořád zůstává, abych sezonu dohrála zdravá, protože to se mi ještě nepovedlo. Ale teď to vypadá docela nadějně. A výsledkově nevím. Všichni budou očekávat, že teď budu všechno vyhrávat, tlak bude veliký. Musím se s tím nějak vyrovnat a hrát svůj tenis.

Zdraví je tedy pro vás nejdůležitější?
Ano, minulý rok jsem byla hodně zraněná a zápasy jsem hrála přes bolest, což není dobrý, protože se pak nemůžu soustředit jen na hraní. Bylo to opravdu náročné. Ale teď když hraju bez bolesti, je to super.

Posunete se na šestnácté místo žebříčku, elitní desítka je blízko. 
Ale bodový rozdíl tam je pořád velký, desítka je pořád dost daleko. Ale určitě bych byla ráda, kdybych se tam dostala. A kdyby ne, tak se nezhroutím.

Kvůli postupu do finále Roland Garros jste se musela odhlásit z Nottinghamu a Birminghamu. 
Asi nikdo nečekal, že by se to v Paříži až takhle protáhlo. Ty turnaje jsem musela zrušit, protože by bylo strašně málo času na přípravu a přesun. Ale tohle jsou určitě příjemné starosti.

Před Wimbledonem tedy absolvujete jen turnaj v Eastbourne, těšíte se na nový povrch?
Na trávě jsem v životě hrála zatím párkrát. Ve Wimbledonu jsem před pěti lety byla v semifinále juniorek, v ženách jsem pak dvakrát prohrála v prvním kole. Ale minulý rok jsem neměla úplně dobrou formu, takže uvidíme co letos. Herňa hrál na trávě dobře, tak mě určitě dobře připraví.

Bude náročné přeorientovat se?
Je potřeba na novém povrchu potrénovat, zvyknout si na něj a připravit se, že to je zase jiný tenis, kde se hraje na pár úderů, nebudou dlouhé výměny a záleží také na psychice. Myslím si, že když se mi povede pár zápasů, tak si na to zvyknu a bude to v pohodě.

FOTO: Ivana Roháčková

Pokračujte ve čtení