V Dauhá fyzické aktivity venku nelákají ani o půlnoci. V tomto čase z pátku na sobotu bylo 33 stupňů a vlhkost vzduchu přesahovala 73 procent. A v těchto podmínkách byl v rámci světového šampionátu odstartován ženský maraton. Některé maratonkyně odvezli v mobilních ambulancích. Jiné vzaly za vděk invalidními vozíky.
Běželo se na šesti sedmikilometrových okruzích a z trasy, která lemovala pobřežní promenádu Corniche, začala ukrajovat i Marcela Joglová. A zkušená běžkyně, na druhou stranu ale nováček mistrovství světa bez ostruh z podobných závodů, senzačně útočila na elitní dvacítku. Nakonec to rodačce z Klatov vyšlo. Díky času 2:52:22 uzavírala druhou desítku.
„Ze začátku se běželo opatrně a já si říkala, že jsem to s tempem možná i přestřelila. Nicméně byla to jediná možnost, jak s nimi běžet. Zkusila jsem to a asi to vyšlo,“ usmívala se dvaatřicetiletá závodnice, jejíž osobní rekord je 2:36:53, ve tři hodiny ráno místního času.
Vnímala jste kolem vás projíždějící sanitky s kolabujícími závodnicemi?
Vnímala jsem to od začátku, protože mám pocit, že hned na prvním okruhu jedna upadla. Docela mě mrzelo, že jsem viděla, že se ani nějak nemají k tomu, aby k ní rychle běželi. Bylo to takové „langsam“, že jsem si říkala, že bych asi ani nechtěla zkolabovat.
Věděla jste v průběhu závodu, že útočíte na nejlepší dvacítku?
Měla jsem pocit, že jsem mezi 20. a 30. místem. Přesně jsem to nevěděla, ale pak jsem zaslechla, že je přede mnou devatenáctá. Bála jsem se tomu věřit, tak jsem počkala. To 20. místo… Víme, kolik holek odpadlo, nicméně jsem ve dvacítce, mám radost.
Jak teď budete regenerovat?
Teď musím za rodinou a za známými, protože ráno (v sobotu) letí pryč. A asi se chci naložit do vany, dát si dobrou snídani. A pak se chci podívat na stadion, abych možná konečně zažila atmosféru, kde bude světová špička. Na to se těším hodně.
Foto: Iva Roháčková
