Chtělo by se říci, jak ten čas letí. Před sedmdesáti lety vznikl Armádní tělocvičný klub (ATK). Po čtyřech letech armádní sport přechází pod Ústřední dům armády (ÚDA). Název Dukla byl pro všechny vojenské kolektivy a družstva zaveden v roce 1956. Za celou dobu armádní sportovci vybojovali 99 olympijských medailí, z čehož je 32 zlatých.
Bývalí i nynější dukláci si sedmdesátiny připomněli v pražském Domě Armády. Přítomno bylo 250 slavných závodníků a hráčů, trenérů, lékařů, fyzioterapeutů a mechaniků.
„Setkáváme se, abychom oslavili sedmdesát let sjednocené armádní tělovýchovy,“ řekl v úvodu svého projevu plukovník Jaroslav Priščák, ředitel ASC DUKLA, který v čele armádního sportu stojí rekordních 17 let.
„Dukla má jeden slavný unikát,“ pokračoval. „Máme tři oštěpaře, kteří provázejí Duklu po celou dobu její existence. Olympijští vítězové Dana Zátopková, Jan Železný a Barbora Špotáková získali celkem devět olympijských medailí a všichni vytvořili světové rekordy,“ pochlubil se.
„Za sedmdesát let se toho hodně změnilo. Máme čím dál tím lepší sportovce a trenéry. A mohu si dovolit prohlásit, že Dukla je dobrá značka! Hlavně spoléháme na podporu Ministerstva obrany ČR,“ zmínil Priščák sepětí armády a vrcholového sportu.
Na slavnostním večeru nechyběl narozeninový dort ve tvaru stupňů vítězů a v rudožlutých barvách Dukly. Slavnostní atmosféru dokreslovala předělávka písničky Narozeninová, kterou zazpívaly Eva Emingerová a Magdalena Dostálová.
Rozdávaly se i dárky. Prvním byl duklácký kalendář na rok 2019, v němž je zachycena sedmdesátiletá historie armádního vrcholového sportu. Druhým bylo předání pamětních medailí armádním olympijským vítězům, kterých se dostavilo čtrnáct.
Jako první ji měla dostat 96letá Dana Zátopková, šampionka z Helsinek 1952, na setkání ale nedorazila kvůli ischiasu a přítomným alespoň vzkázala: „Milí přátelé, Dukláci, všechny Vás zdravím. Byla bych ráda s Vámi, zvláště proto, že to je osmnáct let, co Ťopek (manžel a čtyřnásobný olympijský vítěz Emil Zátopek) odešel do nebeských končin, ale mám skoro dušu na jazyku. Přeju Vám další úspěchy. Ahoj, ahoj.“
Třetím dárkem bylo ocenění nejúspěšnějšího neolympijského armádního sportu parašutismu. Letos v roce výročí 70 let Dukly získali parašutisté Dukly Prostějov nepřekonatelný výsledek, zlatý hattrick: získali titul mistrů světa v parašutismu v disciplíně kombinace družstev a v přesnosti přistání.
Stali se armádními mistry světa v kombinaci družstev a vybojovali i celkové 1. místo ve Světovém poháru celkově v přesnosti přistání družstev. A navíc Jiří Gečnuk se stal v padesáti letech absolutním mistrem světa.
Oceněni byli i výrazné osobnosti Vojenského športového centra Dukla Banská Bystrica, střediska, které bylo od roku 1967 až 1992 součástí armádního vrcholového sportu Dukla v Československu.
Čtvrtým dárkem pak bylo představení knihy fotografií Jana Saudka „Hvězdy“. Na 191 fotografiích je zachyceno 134 sportovců, kteří nosili dres Dukly a vznikly v průběhu posledních deseti let.
K představení knihy se nejlépe hodí slova samotného Jana Saudka:
Dívám se na ty obrázky a jsem pohnut, dojat a kdesi cosi a až teď to vidím: vždyť já, sákryš, fotografoval ty nejhezčí dcery a syny mé vlasti! Těch deset let, co jsem tohle fotografoval, jsem byl člověk, který stojí na zemi a dívá se na noční oblohu plnou zářících hvězd. To oni jsou ty hvězdy – já sám jsem se tak vysoko nikdy nedostal. Ale směl jsem se na ně dívat. Neměl bych nikoho vyzdvihovat, to se nedělá, vím. Vzdor tomu to udělám: jeden obrázek, společný portrét tří olympijských vítězů, tří oštěpařů, mi vhání slzy do očí – a jsem na něj obzvláště pyšný – v něm se mi snad podařilo oslavit svou zemi. A vlastně zachytit naše dějiny v obrovském časovém úseku – a ještě k tomu je to klasický rodinný portrét, jak má být. Tři generace. Ale jak vznikl ten obrázek, snad blízký každému vlastenci? To je prosté: byl jsem u toho – a byl jsem tam v pravý čas.
„Jsem rád, že všichni sportovci přišli. Knize přeji, aby se hodně prodávala,“ prohlásil slavný fotograf. Publikaci představil společně s Janem Železným a Barborou Špotákovou, kteří jsou vyobrazeni na titulní stránce spolu s Danou Zátopkovou.
„Spolupráce s panem Saudkem byla příjemná a přirozená. Ráda na ni vzpomínám. Nebylo to nic strojeného, a na fotkách je to vidět,“ vzpomněla Špotáková na fotografování.
Další dárek dostane armádní středisko Dukla příští rok na podzim, a to 60minutový filmový dokument nazvaný Fenomén Dukla. Upoutávku na něj si můžete pustit níže.
FOTO: Ivana Roháčková
