Vodní slalom

HISTORIE ASO VODNÍHO SLALOMU DUKLA BRANDÝS NAD LABEM

Parta vodáckých nadšenců v čele s MUDr. Jaroslavem Přibylem založila oddíl Dukla Bechyně v roce 1960. Zázemí oddílu poskytlo letectvo, sportovci využívali dřevěnou loděnici na Lužnici pod bechyňským mostem. Ve druhé polovině šedesátých let a celá sedmdesátá léta přiváželi medaile ze zahraničních závodů deblisté Ladislav a Zdeněk Měšťanové, Jiří Dejl a Zdeněk Fifka, František Kadaňka a Antonín Brabec, Milan Kalaš a Jiří Brejcha, kajakáři František Valík, Jiří Měchura, kanoisté Petr Sodomka, Karel Třešňák, Jaroslav Radil a Svatomír Kmošťák.

V roce 1971 byla Dukla Bechyně začleněna do systému armádního vrcholového sportu a podřízena Armádnímu středisku Liberec, velitelem se stal Miroslav Jelínek, trenérem byl jmenován Zdeněk Fifka. Zařazení vodního slalomu do programu olympijských her v roce 1972 a přemístění do nových podmínek do Brandýsa nad Labem v roce 1973 přineslo lepší materiální a trenérské zabezpečení a to se příznivě odrazilo ve výsledcích. V osmdesátých letech mezi nejúspěšnější patřili deblisté Jiří Decastelo a František Slavík, Miroslav Hajdučík a Miroslav Kučera, Viktor Beneš a Ondřej Mohout, kanoisté Karel Ťoupalík a Juraj Ontko. Petr Sodomka vybojoval na MS ve sjezdu a slalomu celkem 8 zlatých, 5 stříbrných a 3 bronzové medaile.

Po vyřazení vodního slalomu z programu OH skončila samostatnost vodního slalomu, byl zařazen v rámci jiných ASD (různé, kanoistika) s nízkými počty sportovců. V roce 1985 se stal trenérem Vlastimil Ouředník. Po generační výměně přišel další výkonnostní růst i při nenaplnění plánů výstavby vodního kanálu, přišly nové mezinárodní úspěchy. V této době se v Dukle připravovali téměř výlučně deblisté, těm se ovšem na mezinárodním poli dařilo. Jména Viktor Beneš, Ondřej Mohout, dvojice bratří Jana a Tomáše Petříčkových vystřídaná Petrem a Pavlem Šterclovými, jsou zapsána na výsledkových listinách mistrovstvích světa zlatým písmem. Vůbec nejúspěšnějším zá-vodníkem Dukly v tomto období se stal Miroslav Šimek, který tvořil pár s Jiřím Rohanem z VŠ (USK) – s ním vybojoval na MS 4 zlaté, 5 stříbrných a 1 bronzovou medaili, na OH 2 stříbrné me-daile, 5x vyhrál Světový pohár.

K zásadnímu obratu došlo v roce 1997, po opětném zařazení vodního slalomu do programu OH. Družstvo se vyčlenilo z ASO DUKLA kanoistiky, osamostatnilo se pod vedením trenéra Ouředníka. Počty sportovců se rozšířily, nově byly zařazovány i ženy a mládež. Nejúspěšnějšími juniory se staly Hana Pešková, Vanda Semerádová, Ondřej Štěpánek a Jaroslav Volf, později Lukáš Kubričan. Přišly Marcela Sadilová a Štěpánka Hilgertová, k trenérům Oldřichu Blažíčkovi a Ondřeji Mohoutovi přibyli Luděk Semerád, Luboš Hilgert, František Valík a Milan Kobes.

V letech 1997-2003 získali vodní slalomáři na MS 12 medailí, na MSJ 6 medailí, všem výsledkům však vévodí zlato Štěpánky Hilgertové na OH 2000 v Sydney.

Další informace včetně výsledků o armádním oddílu vodního slalomu najdete na těchto webových stránkách, v časopisech Duklasport, ročenkách, kalendáři a dále na Facebooku, Twitteru a Instagramu.