Archiv rubriky: veslování

Sportovní hala Univerzity Palackého v Olomouci byla v neděli 20. února svědkem triumfu veslařů Dukly Praha při mistrovství ČR v jízdě na trenažéru.

Na startu nechyběli ani účastníci OH 2020 v Tokiu a ti se podělili o tituly. Mezi muži zvítězil favorizovaný Jakub Podrazil v čase 5:47,20. Pod šestiminutovou hranici se dostal také jeho oddílový kolega Jan Potůček, jemuž patřila stříbrná pozice.

Kategorii lehkých vah ovládli oba členové veslařské posádky roku 2021. Zvítězil Miroslav Vraštil ve skvělém čase 6:09,20, při kterém mu do vyrovnání českého rekordu Ondřeje Vetešníka chybělo pouhých 0,3 sekundy. Jeho parťák z dvojskifu Jiří Šimánek obsadil druhé místo časem 6:11,60.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: ČVS

Dvojskif lehkých vah Jiří Šimánek a Miroslav Vraštil byl vyhlášen Veslařskou posádkou roku 2021.

Závodníci Dukly Praha jezdili výborně po celou sezonu. Po čtvrtém místě na mistrovství Evropy ve Varese uspěli i v závěrečné olympijské kvalifikaci v Luzernu. Rovněž v Tokiu předváděli výborné výkony, které korunovali parádním čtvrtým místem, což byl na hrách v Japonsku nejlepší český výsledek.

Logicky se tak dočkal ocenění i jejich kouč Michal Vabroušek, který byl zvolen nejlepším trenérem za uplynulý rok.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: ČVS

Nebude jen vedoucím trenérem veslování v Dukle. Bývalý skifař Ondřej Synek, který v září ohlásil konec famózní kariéry, přijal další výzvu.

Medailista z olympijských her, mistrovství světa i Evropy nastoupí 1. ledna na pozici sportovního ředitele Českého veslařského svazu. Na starosti bude mít českou reprezentaci.

„Nabídka veslařského svazu mě velmi potěšila. Tuto příležitost beru jako velkou výzvu nové kariéry,“ prohlásil pětinásobný mistra světa.

České veslování nový impuls potřebuje a duklácká legenda se ho pokusí posunout k vyšším cílům. „Ondra má mezi veslaři velkou autoritu a jeho projekt způsobu řízení reprezentačního úseku nás velmi oslovil,“ uvedl předseda ČVS Ondřej Šebek. „Od spolupráce očekáváme velkou energii a chuť nasměrovat českou reprezentaci do světové špičky,“ zdůraznil svazový boss.

Trojnásobný olympijský medailista si je vědomý velké odpovědnosti. „Věřím, že mé zkušenosti budou pro české veslování přínosem,“ dodal Ondřej Synek.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: CPA

Historicky druhou medaili z mistrovství světa v příbřežním veslování vybojovala v portugalském Oeiras posádka České republiky. Na stříbrné příčce se výrazně podíleli členové armádního klubu Dukla – Jan Feissner, Jan Potůček, Jakub Podrazil a Jan Cincibuch.

Do párové čtyřky s nimi usedla ještě kormidelnice Monika Perglerová. V konkurenci čtyřiceti posádek nestačili Češi pouze na vítězné Ukrajince. Ti byli suverénní. Pro bronz si doveslovala Velká Británie.

Jan Fleissner

Fleissner, Potůček, Podrazil a Cincibuch tak parádním způsobem zakončili letošní sezonu. A to i přesto, že na trať vyráželi s desetivteřinovou penalizací za chybné postavení na startu. ,,Do první bojky jsme museli předjet většinu lodí. Povedlo se to hlavně díky velké šikovnosti naší kormidelnice,“ vyzdvihl Jakub Podrazil skvělou práci Perglerové. Rozjetou párovou čtyřku ale jednoduchý finiš zdaleka nečekal. ,,Necelé dva kilometry před cílem jsem začal mít technické problémy s veslem, nemohl jsem zabrat naplno, ale naštěstí to na výborné umístění nemělo vliv,“ oddechl si Podrazil.

Po zlatých medailích v roce 2016 v Monaku tak Češi na své předchůdce navázali krásným stříbrem. Na pláži Praia de Torre měli důvod k velké radosti.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: ASC Dukla a CPA

O Ondřeji Synkovi, který minulý týden kvůli únavě uzavřel veslařskou kariéru, ví nejvíc duklácký trenér Milan Doleček starší.

Ve skifu ho dovedl k neuvěřitelným čtrnácti medailím z mistrovsví světa a olympijských her.

Zkoušel jste mu konec kariéry rozmluvit?

To ne. Ale ještě než bylo rozhodnuto, jestli pojede na olympiádu, jsme se na soustředění v Livignu pokusili o test. Tam se ukázalo, že výkonnost je špatná, nemá na to, a ani na to nemá chuť. Takže jsem mu konec vůbec nerozmlouval.

V čem byla jeho výjimečnost?

Na začátku spolupráce jsem brzy poznal, že se jedná o výjimečného veslaře. Řekl jsem mu, že z něj může být olympijský vítěz, protože má fantasticky nastavené tělo. Snažil jsem se ho nepřetěžovat. Aby ho to bavilo, zpestřovali jsme trénink vytrvalosti jízdou na kole nebo na lyžích. Doplňoval si ho i sám. Třeba boxoval nebo hrál hokej, ale při něm si dost rozbil koleno. Udělal si to pestré, a tím pádem vydržel tak dlouho.

Jaký byl největší moment v jeho kariéře?

Asi rok 2010, kdy na mistrovství světa na Novém Zélandu porazil legendárního Mahého Drysdala. Vyhrál na jeho domácí dráze, což to bylo něco fantastického.

Nemohla mít vliv na poklesu Synkovy výkonnosti loňská sezona, kdy se kvůli epidemii prakticky nezávodilo?

První pokles se objevil už o rok dřív. Na šampionátu v Linci na cenný kov nedosáhl. Šesté místo těžko skousával, ale účastí ve finále se nominoval do Tokia. Tím splnil cíl, ulevilo se mu, ale jako by mu to bylo jedno. To jsem u něj dřív nepozoroval.

Jak hodnotíte loňský pokus, kdy se na dvojskifu spojil s Jakubem Podrazilem, ale letos na jaře to předčasně skončilo nezdarem?

Už neměl takovou chuť do tréninku, ale když se dali s Kubou dohromady a měl k sobě parťáka, tak to ještě vydržel. Ondra měl okolo sebe rád lidi. Nebavilo ho trénovat sám. Hlavně v zimě. Vždycky jsem k němu měl další dva kluky.

Nyní se přesouvá na pozici vedoucího trenéra v Dukle, budete kolegové…

V Dukle mi bude dělat šéfa. Prohodíme si role. Doufám, že ocení, že jsem se k němu vždycky choval slušně a nedá mi to sežrat. (smál se)

Jaký bude trenér?

Myslím, že výborný. Je sice trochu pedant, ale myslím, že mu to bude šlapat.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: CPA

Dalo se to očekávat. Po té, co ze zdravotních důvodů nejel na olympiádu do Tokia, oznámil nyní skifař Ondřej Synek, že končí závodní kariéru. Trvala neuvěřitelných 21 let.

„Cítím, že únava je tak velká, že je čas skončit,“ oznámil pětinásobný šampion. „Obrečel jsem to, ale bylo to asi nejlepší rozhodnutí, které jsem mohl udělat.“

Člen armádního klubu Dukla je nejúspěšnějším českým veslařem historie. Kromě pěti titulů mistra světa na skifu získal i tři olympijské kovy. V Pekingu 2008 i Londýně 2012 vybojoval stříbrné medaile, před pěti lety v Riu de Janeiro byl bronzový.

Letos se chtěl pokusit o zlatou medaili, ale kvůli syndromu nejasného snížení výkonu musel účast na olympiádě vzdát.

„Moje rozhodnutí ovlivnilo právě to, že jsem nemohl jet na olympijské hry. Byl jsem opravdu unavený a myšlenky na konec kariéry nastartovaly a nakonec převážily,“ vyprávěl rodák z Brandýsa nad Labem.

Přiznal, že se nechtěl unáhlit. ,,Na definitivní rozhodnutí jsem si dal čas celé léto. V posledních týdnech jsem došel k názoru, že už dál to už nepůjde. Mám to v sobě srovnané, jsem s tím ztotožněný.“

Bude mít na co vzpomínat. „Bylo to krásné, bylo to dlouhé. Moje kariéra byla úspěšná. Vybaví se mi spousta soubojů, s každou medailí je spojený nějaký příběh. Vždy, když se na ně podívám, vybavím si konkrétní závod,“ přemítal osmatřicetiletý Synek.

Kariéru ukončil i přesto, že se příští rok v Račicích koná mistrovství světa. „Chuť předvést se doma byla. Můj předchůdce na skifu Václav Chalupa v Račicích na světovém šampionátu v roce 1993 startoval a vždy jsem mu záviděl, že tu šanci měl. Cítím ale, že můj čas nadešel. V nějaké roli se tam určitě objevím a závody si užiju i jinak,“ poznamenal otec dvou dětí.

Veslování ale bude v jeho životě hrát pořád důležitou roli. „V pátek 24. září nastupuji na Dukle jako vedoucí trenér veslování. Už se na novou roli těším. Myslím, že mám tomuto sportu co dát a zároveň i vracet,“ dodal už bývalý hvězdný veslař.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: CPA

Famózní výkon přinesl žádané ovoce. Reprezentační veslař Miroslav Vraštil si v italském městečku Cervia vybojoval slot na mistrovství světa v triatlonu! Příští rok se tak člen ASC Dukla představí nejen na světovém šampionátu ve veslování v Račicích, ale také mezi top závodníky na populárním Ironmanu na Havaji.

Obdivuhodné. Tohle slovo asi nejlépe vystihuje schopnosti osmatřicetiletého rodáka z Olomouce. V červenci dojel s parťákem Jiřím Šimánkem v olympijské regatě v Tokiu čtvrtý na lehkém dvojskifu a ani ne po dvou měsících absolvoval v parádním čase 8 hodin 57 minut Ironmana (3,8 km plavání, 180 km na kole a 42,2 km běh). Celkově byl šestý, ve své kategorii 35 – 39 let druhý. ,,Že to dopadlo, je skvělé. Člověk by v těchto závodech neměl mít přehnaná očekávání. Na trati se toho může stát hodně. Hlavně je potřeba se soustředit sám na sebe. Udržovat si vlastní tempo, nenechat se strhnout ostatními,“ předkládá vlastní recept na úspěch. ,,Časy, kterých bych měl v jednotlivých disciplínách dosáhnout, jsem znal. Je fajn, že se je povedlo realizovat. Ale bylo to o chlup. Byl jsem druhý a místa na Havaj brali jen první dva v kategorii,“ usmívá se.

Největší trable zažíval Vraštil paradoxně v závěrečném maratonu, přestože patří k výborným běžcům. ,,Nešlo to tak hladce, jak to umím. Hlavní příčinou byl malým objem kilometrů v tréninku. Byl jsem strašně rozbitý, stehna a lýtka trpěly. Ale nakonec jsem to nějak dal.“ Jen pro zajímavost: Vraštil zaběhl maratonskou trať za tři hodiny a dvě minuty!

V příštích dnech bude především regenerovat. ,,Musím se dát nějak dohromady. Sotva chodím. Až tak za dva týdny začnu pomalu posilovat a chystat se na tvrdou veslařskou přípravu, která vypukne v listopadu,“ prozradil plány na nejbližší období.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: CPA

Místo zaslouženého odpočinku po vydařeném vystoupení na Hrách v Tokiu se znovu opřel do tvrdého tréninku. Veslování už poněkolikáté v kariéře vyměnil Miroslav Vraštil za náročné dávky plavání, na kole a běhání. V osmatřiceti letech se člen armádního klubu Dukla připravuje na oblíbenou triatlonovou výzvu – Ironmana. Absolvuje ho v polovině září v Itálii.

Slovo absolvuje není přesné. Miroslav Vraštil je ve své ,,doplňkové“ disciplíně třída. Jen pro ilustraci. V roce 2016 si na Mallorce zajistil účastnický slot na světový šampionát na Havaji. 3,8 km plavání, dalších 180 na kole a běžecký maraton tehdy zvládl za necelých devět hodin! ,,Mám takový neduh. Neumím si závody užívat, vždycky jedu na výkon,“ usmívá se.

To potvrdil i na zmíněné Havaji, kde v roce 2017 obsadil mezi nejlepšími triatlonisty planety v kategorii 35 až 39 let neuvěřitelné 13. místo! Ke všemu se tak stalo pouhých čtrnáct dní po veslařském mistrovství světa na Floridě. ,,Zážitek skvělý, i když bylo těžké to tehdy dokončit. Člověk si hrábl až na dno. Hlavně při maratonu jsem si ve složitých podmínkách prožil peklo. Je to obrovská dřina, ale teď se znovu moc těším. Jsem zvědavý, jak to dopadne. Beru to jako vhodný impuls pro další trénink na vodě.“

Lásku k triatlonu podědil stejně jako veslování po otci, rovněž úspěšném olympionikovi. ,,Přivedl mě k tomu někdy v roce 2008. Prvního Ironmana jsem dal skoro bez tréninku. Docela mě to chytlo, přestože se z mého pohledu jedná o destruktivní sport.“

Vraštil jako malý pořádně neplaval. Tady cítí rezervy. ,,Není to z mé strany zase až tak pomalé, ale žádný komfort. Kraulařskou techniku jsem se učil později. V mase lidí, kteří po startu naskáčou do vody, neprožívá člověk žádnou slast. Naštěstí je to jen hodina,“ směje se. Kolo ho baví. Chleba se z jeho pohledu láme po 120 kilometrech. ,,Těch zbývajících šedesát je enormně náročných. Důležité je hodně a hlavně dobře občerstvovat.“ V závěrečném maratonu Vraštil zpravidla exceluje. ,,Vždycky se těším, až slezu z kola. Při běhu se můžu narovnat a jsem i poměrně rychlý,“ říká ve vší skromnosti. Co si pod tím představit? Elitní veslař zvládne 42,2 kilometru i za 2 hodiny 35 minut!

Polykat tvrdé tréninkové dávky v osmatřiceti letech není jednoduché, což také přiznává. ,,Nohy mě strašně bolí. Hlavní ale je, že drží záda. S nimi jsem dříve trochu laboroval,“ říká muž, jenž na nedávné olympijské regatě obsadil společně s Jiřím Šimánkem čtvrté místo na lehkém dvojskifu.

Dokončit triatlonový závod v Itálii, kde znovu bude možnost získání kvalifikačního místa pro mistrovství světa na Havaji, Vraštilovi nestačí. ,,Soutěživost mám v sobě. S tím nic nenadělám. Půjdu do toho naplno. Chci být spokojen hlavně sám se sebou. Nechat v závodě, co jsem natrénoval. Až to skončí, únavou a bolestí neslezu týden ze schodů. To vím už teď.“

TEXT: Pavel Král

FOTO: CPA

Už jsou doma! A byli patřičně přivítáni. Dvojskif lehkých vah Miroslav Vraštil – Jiří Šimánek, kteří v olympijské regatě obsadili skvělé čtvrté místo, se po příletu na ruzyňské letiště vítali se svými nejbližšími. Rozesmál je i vtipný transparent: VÍTÁME BRAMBOROVOU BRIGÁDU!

Bramborová příčka jim je totiž v letošní sezoně souzena, vždyť stejně dopadli na dubnovém mistrovství Evropy v italském Varese. ,,Je dobře, že se umíme radovat i ze čtvrtého místa. Dříve jsem z toho míval kyselé pocity, ale teď se něco změnilo. Na první tři lodě jsme stejně neměli, tak proč neslavit čtvrtou příčku. Ostatním za námi jsme ukázali, že oni zase nemají na nás,“ vysvětloval Vraštil s úsměvem.

Pod pěti kruhy v Tokiu se dvojice sympaťáků opravdu vytáhla. Miroslav Vraštil dokonce o jednu příčku překonal olympijské maximum svého otce z Moskvy 1980. ,,Je to pro nás obrovský úspěch. Je za tím spousta dřiny a odříkání, ale stojí to za to,“ radovali se borci armádního klubu Dukla Praha.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: ASC Dukla

Dvě vteřiny a čtrnáct setin. Tak málo dělilo dvojskif lehkých vah Miroslav Vraštil – Jiří Šimánek od medaile ve finále olympijské regaty. Duo armádního klubu Dukla Praha v něm obsadilo čtvrté místo a postaralo se na Hrách v Tokiu o nejlepší český výsledek na veslařském kanálu.

Pro zlato si podle předpokladů dojeli úřadující mistři světa  Fintan McCarthy a Paul O’Donovan z Irska, druzí byli se ztrátou necelé vteřiny Němci Jonathan Rommelmann a Jason Osborn. Bronz získali Italové Stefano Oppo a Pietro Ruta.

Pro českou posádku je čtvrtá příčka fantastická. Drželi se na ní od startu do cíle. Předjeli je pouze nejlepší posádky na světě. ,,Tak to prostě je,“ pronesl po závodě Vraštil. Velmi je naopak těšil skalp Belgičanů, kteří jim v roce 2019 vyfoukli na mistrovství světa přímý postup na olympijské hry. ,,Jsme moc rádi, že jsme jim to v tomhle nejdůležitějším závodě mohli vrátit,“ usmíval se Šimánek.

Svěřenci Michala Vabrouška na kanále Sea Forest Waterway nechali spoustu sil. Přesto si teď jejich jména bude český národ pamatovat. Bojovali jako lvi. ,,Je to splněný sen. I čtvrté místo na takhle velké akci je potřeba oslavit,“ radovali se.

TEXT a FOTO: ASC Dukla/Pavel Král