Cyklistka Němcová myslí na silničním mistrovství světa na Top 10 v kategorii do 23 let

Poprvé v historii se mistrovství světa v silniční cyklistice uskuteční v Africe. Jeho dějištěm je Kigali, hlavní město Rwandy a závodit se bude od 21. do 28. září. Mezi šestnáctkou nominovaných Čechů je i Barbora Němcová pro kategorii U23, členka ASC Dukla, která pojede silniční závod ve čtvrtek 25. září. A podle manažera české silniční reprezentace Petra Kaltofena jsou největší naděje právě jezdci kategorií U23. Ta ženská se jede na MS vůbec poprvé. „Ty kopce nejsou tak dlouhé a trať by měla Báře Němcové a Julče Kopecké sedět,“ řekl Kaltofen.

Odchovankyně břeclavského celku Sportcomplex Barbora Němcová je již třetím rokem členkou Armádního sportovního centra. Sbírá úspěchy na dráze, ale stejně skvěle se jí daří i na silnici.

Jak jste se vůbec dostala k cyklistice?

V Břeclavi je menší klub a můj otec je kamarád Petra Hermana, který mu šéfuje. Takže od mala, od pěti let, jsme jezdili na soustředění, dělali túry, hráli fotbal a provozovali všemožné sporty, ale postupně vyhrála cyklistika. Petr Herman byl můj první trenér a bylo tomu až do juniorských let. Nyní jsem již třetím rokem v Dukle Praha, kde mě dva roky trénoval Milan Kadlec.

Jak vidíte svůj progres v Dukle?

Musím říci, že každým rokem se posouvám v pelotonu i výkonnostně. V Dukle jsme měli hned od začátku solidní program, jezdili jsme italské závody. Šlo o užitečné školení, hodně jsem se za tu dobu naučila. Od letoška jsem změnila osobního trenéra, trénuje mě nyní Marek Koníček. Světový šampionát jsme si stanovili jako vrchol sezony.“

Kombinujete dráhu a silnici, jak to jde skloubit?

Je to těžší. Od letoška jsem se hlavně soustředila na silniční závody. A když má silnice preferenci, tak jde dráha trochu bokem. Tam je menší konkurence, na MS či ME je 25 soupeřek, na silnici 150. Rozhodně jednoduší je uspět na dráze. To samé platí i vzhledem k olympijským hrám. Myslím, že tato sezona byla nastavena tak, abych si neubližovala. V Dukle jsem dostala prostor na to, abych se mohla soustředit na silniční závody.

V roce 2022 jste vybojovala na juniorském mistrovství světa na dráze v Tel Avivu zlato ve vylučovacím závodu. Je to zatím největší úspěch?

Myslím, že zatím to v mé kariéře tak je. Ale podobně beru také zlato z minulého roku kdy jsem vyhrála mistrovství ČR na silnici v Jevíčku. Za veliký úspěch ale považuji i to, že se dokáži udržet v pelotonu s těmi nejlepšími závodnicemi.

Na silnici si nevedete špatně ani v letošním roce. Čtrnácté místo na Tour de Feminin, patnácté na Gracii – v obou případech nejlepší umístění z českých závodnic. A nyní vás čeká silniční vrchol, start na světovém šampionátu ve Rwandě. Co víte o trati a podmínkách v této africké zemi?

Trať bude zcela jistě náročná, nevím co mě přesně čeká. Ze všech stran slyším, že je to rizikové – na různé nemoci, vysoká nadmořská výška. Konkurence bude podobná jako na Tou de Avenir, kde jsem se dokázala prát s těmi nejlepšími. Profil by mi mohl sedět, nejsou tam žádné velké kopce.

A s jakými cíli na šampionát odjíždíte?

Chtěla bych skončit v Top 10, ale nevím, zda-li to není příliš vysoký cíl. S tím bych byla zcela spokojená. Každopádně budu bojovat tak, abych odjížděla radostná.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: ASC Dukla

 

 

Oštěpař Vadlejch kvalifikaci na MS zvládl, druhým pokusem hodil sezónní maximum

Dobré znamení. Kvalifikaci na mistrovství světa v Tokiu zvládl oštěpař Jakub Vadlejch na výbornou. Ve druhé sérii poslal osmisetgramové náčiní do vzdálenosti 84,11 metru, což mu v součtu obou skupin bezpečně vyneslo postup do dvanáctičlenného finále, přestože limit byl stanoven o 39 centimetrů dále. Svěřenec Miroslava Guzdeka tím dal jasnou odpověď, jak to s jeho formou po zdravotních peripetiích, jež ho v posledních měsících provázely, vypadá.

Čtyřiatřicetiletá hvězda armádního klubu Dukla skončila ve své skupině v sezónním maximu čtvrtá. Lepší byl jen olympijský šampion Níradž Čopra z Indie, Němec Julian Weber a nečekaně také Polák David Wegner.

,,Už jsem starší ročník, tak jsem třetí pokus vynechal. V kvalifikaci jsem se ale cítil fantasticky,“ komentoval své počínání pro Českou televizi. Nejdelší hod dne předvedl ve skupině B Anderson Peters z Grenady (89,53 m), český reprezentant byl celkově osmý.

Vadlejch letos absolvoval pouze dva závody – Diamantovou ligu v Dauhá a stříbrný mítink v Banské Bystrici. Příčinou závodního minima byla nejprve viróza, poté hlavně problémy s levým kolenem. Před světovým šampionátem už nehodlal riskovat. Po splnění potvrzovacího limitu ČAS v Bystrici odletěl v srpnu na závěrečné soustředění do Turecka, aby v tamních ideálních teplých podmínkách bolest co nejvíce ustoupila.

,,Koleno reagovalo opravdu dobře. Počasí tomu napomáhalo,“ sdělil těsně před odletem do Japonska. První představení na Národním stadionu jej ujistilo, že znovu může bojovat o jednu z medailí. Naposledy z toho byl bronz v Budapešti v roce 2023.

Finále se hází už zítra, což je specifické. Vadlejch půjde do akce krátce po poledni, ve 12.23 hodin.

Sprinter Němejc nepostoupil

Brány semifinále zůstaly uzavřeny Tomáši Němejcovi, který ve svém rozběhu na 200 metrů skončil sedmý v čase 20,83. ,,Trošku mi došly síly. Na 150 metrech jsem se i bál, že to ani nedoběhnu. Každý další metr bolel víc a víc. Cítil jsem, jak mi soupeři ujíždí. Doufal jsem alespoň ve 20,60, jsem z tohoto zklamaný,“ netajil jistou rozladěnost pětadvacetiletý svěřenec Tomáše Najbrta.

TEXT: ASC Dukla/pk

ILUSTRAČNÍ FOTO: CPA

Atletům se v pondělí na MS v Tokiu nevedlo. V kvalifikaci skončili kladiváři, dálkař Juška a v rozběhu také Müller

Do atletického mistrovství světa v Tokiu v pondělí poprvé zasáhli také zástupci armádního klubu Dukla. Ale podle představ se jim nevedlo. V kvalifikaci skončil jak dálkař Radek Juška, tak kladiváři Volodymyr Myslyvčuk s Patrikem Hájkem, stejně tak v rozběhu na 400 metrů překážek Vít Müller.

Juškův nejdelší pokus měřil 793 centimetrů. Tímto výkonem nakonec obsadil šestnáctou příčku. K dvanáctičlennému finále mu scházelo pouhých pět centimetrů. Ostrý limit (815 cm) překonali jen čtyři závodníci. ,,Čekal jsem víc. Zdravotně bylo vše v pořádku. První skok byl zajišťovací. Pak jsem to chtěl posunout ještě dál, ale nějak to nevyšlo,“ konstatoval pro web české atletiky. ,,Soupeře jsem sledoval. Člověk chce být v obraze. Kvalifikaci ale beru jako zklamání,“ řekl upřímně.

Kladivář Volodymyr Myslyvčuk do finále také těsně neprošel. Dělilo ho od toho 22 centimetrů. V kvalifikaci skončil třináctý. ,,Jsem smutný. Měl jsem na to. Při svém nejdelším pokusu jsem udělal všechno správně, nevím, co šlo udělat lépe,“ komentoval svůj hod ze třetí série dlouhý 75,69 metru. Náčiní jeho soupeřů létala opravdu daleko. Hned devět kladivářů splnilo ostrý kvalifikační limit (77 m). ,,Počítal jsem, že 75 metrů by mohlo stačit. Pak už jsem viděl, že to musí letět za 76, ale nepovedlo se,“ litoval Myslyvčuk.

Jeho kolega z Dukly Patrik Hájek obsadil celkově až 28. pozici za výkon 72,63 metru.

Müller byl po svém výkonu na čvrtce překážek viditelně zklamaný. Cílem proběhl až šestý v čase 49,02 vteřiny, což nestačilo ani na postup časem. ,,Na sedmé překážce se mi podvrtl kotník a podělal jsem to,“ sdělil stroze v rozhovoru pro Českou televizi. ,,Snažil jsem se přidat krok, ale soupeři mě předběhli. S časem určitě nemůžu být spokojený,“ doplnil svěřenec Jiřího Kmínka.

TEXT: ASC Dukla/pk

ILUSTRAČNÍ FOTO: CPA

Pád, který hodně bolí. Houserovi by však i přes nepříjemná zranění olympiáda utéct neměla

Měl štěstí v neštěstí, i když výčet zranění po jediném pádu vypadá trochu děsivě. Sen o startu na zimních olympijských hrách by se však snowboardcrossaři Radku Houserovi rozplynout neměl. Na soustředění na Novém Zélandu si po skoku ve ski parku nalomil dva obratle, přetrhl přední zkřížený vaz v koleni a zlomil holenní kost.

„Najel jsem na něj rychleji, než bylo třeba. Přetáhl jsem dopad. Náraz byl tak mohutný, že jsem to neustál,“ popisuje Houser kritický moment. Přes nohy šel na zadek a záda, odkulil se, svah sjel ještě dolů. Tam ucítil i bolest v koleni.

Lékařská prohlídka diagnostikovala kompresní zlomeniny obratlů, rupturu vazu a zlomeninu holenní kosti. Léčba naštěstí probíhá konzervativně, bez operace. „Šest týdnů to budu muset nějak vydržet,“ říká poklidně devětadvacetiletý závodník ASC Dukla.

První dny po úrazu nebyly jednoduché. Hlavou se zákonitě musely honit černé myšlenky, zejména ve spojitosti s účastí na ZOH v příštím roce. Dnes už se cítí lépe, naraženiny ustupují, pohyblivost páteře se zlepšuje. Jen sedět stále bolí, takže si užívá polohu vleže.

Do Čech se Houser vrátil o víkendu. Dlouhý přelet si paradoxně vychutnal. ,,Měl jsem pohodlí. V rámci cestovního pojištění jsem letěl v business třídě. Jednou jsem si chtěl tenhle komfort dopřát, ale nečekal jsem, že to bude takhle rychlé a v tomhle stavu. Každopádně mám tuhle touhu odškrtnutou,“ směje se.

Sázka na ortézu

Přetržený přední zkřížený vaz v koleni by jej po návratu na prkno limitovat neměl. ,,Zatím to budeme řešit pomocí ortézy. Dá se bez něho fungovat. Snowboarding není náročný na změny pohybu, jsou tam sice dopady, ale do nakloněné roviny. Na kloub to není extra náročné. Ortéza by to měla podržet. Noha musí být hlavně dobře zacvičená a silná,“ vykládá s jistotou.

V loňské sezóně byl Houser nejúspěšnějším českým snowboardcrossařem, v celkovém hodnocení Světového poháru obsadil 13. místo. Účast na vrcholu příští sezony má prakticky jistou. „Je skvělé, že se nemusím hnát za výsledkem hned na prvních závodech. Ale rád bych před olympiádou něco odjel, to je jasné,“ dodává.

Spolu s trenérem Markem Jelínkem zůstávají pozitivní. „Stalo se to naštěstí ještě docela brzo před startem sezony. Prostor, jak to celé uchopit, tu je.“

TEXT: Pavel Král

FOTO: CPA

Biker Cink skončil na mistrovství světa v cross country jedenáctý. Titul obhájil Jihoafričan Hatherley

Biker Ondřej Cink si na mistrovství světa v Crans Montaně dojel v cross country pro velmi pěkné 11. místo. Ze suverénního vítězství a obhajoby titulu se radoval Jihoafričan Alan Hatherley.

Český reprezentant, člen ASC Dukla, na něho v cíli ztratil necelé tři minuty. K umístění v TOP 10 mu scházelo deset vteřin.

Hatherley nedal šanci žádnému ze soupeřů. Na náročné trati triumfoval stylem start – cíl. Souboj o stříbro vyzněl pro Itala Simoneho Avondetta, jenž ve finiši porazil Victora Koretzkyho z Francie.

Čtyřiatřicetiletý Cink může být se svým výkonem spokojen. V červnu sice vybojoval své premiérové vítězství v seriálu Světového poháru v rakouském Leogangu, o měsíc později však onemocněl a tréninkový výpadek tvrdě doháněl. Na náročné trati v Crans Montaně nepříliš dobře odstartoval. V úvodním z devíti okruhů byl dokonce až pětadvacátý. Naštěstí ale dokázal zúročit své bohaté zkušenosti a propracovat se až na jedenáctou pozici.

„S výkonem jsem spokojený, ale trošku mě mrzí to umístění. Myslím, že na startu jsem ztratil tu TOP desítku. Měl jsem problémy s řazením, dvakrát mi to tam přeskočilo a ztratil jsem možná dvacet pozic. To je hrozná škoda. Závod vypadal slibně, měl jsem dobré nohy, stahoval jsem, ale na desítku chyběl kousek,“ řekl Cink při hodnocení pro svazový web české cyklistiky.

TEXT: ASC Dukla/pk

ILUSTRAČNÍ FOTO: CPA

Juniorka Bukovská slaví bronz na mistrovství světa horských kol v cross country!

Bikerka Barbora Bukovská z armádního klubu Dukla zazářila na světovém šampionátu v Crans Montaně, kde si v juniorském závodě cross country dojela pro fantastické 3. místo. V cíli ji předčily pouze vítězná Maruša Tereza Šerkeziová ze Slovinska a domácí Anja Grossmannová ze Švýcarska.

„Jela jsem suprový závod kromě druhého kola, kdy jsem měla lehkou krizi,“ řekla po závodě Bukovská pro svazový web. Po povedeném startu se totiž v jednu chvíli propadla na čtvrtou pozici. „Pro moji psychiku šlo o špatný okamžik. Ale říkala jsem si, že soupeřku určitě předjedu a medaili vybojuji. Nakonec měla defekt, což mi trošku pomohlo,“ poznamenala s upřímností. Třetí příčku pak už nepustila. „Když jsem viděla, že má Revolová defekt, jela jsem naplno a zkusila bitvu o medaili rozhodnout ve svůj prospěch. Navíc už jsem se vzpamatovala z fyzické krize. Nohy povolily,“ doplnila při hodnocení povedeného cross country.

Šestnáctiletá Bukovská tak přinesla Česku první medaili v olympijské disciplíně od roku 2020, kdy se mezi juniorkami prosadila Aneta Novotná. Navíc navázala na svůj úspěch z únorového mistrovství světa v cyklokrosu, kde vybojovala stříbro.

TEXT: ASC Dukla/pk

FOTO: Filip Bezděk

Dubská se při Světovém poháru v Číně blýskla v třípolohové malorážce, bere bronz!

Tomu se říká husarský kousek. Věkem ještě juniorka Barbora Dubská z Dukly Plzeň vystřílela při Světovém poháru v Číně bronzovou medaili v třípolohové malorážce! V královské disciplíně jí k tomu pomohl zejména skvělý závěr vestoje.

Ze suverénního vítězství se radovala Norka Jeanette Hegg Dustadová, stříbro získala Rikke Maeng Ibsenová z Dánska.

Jednadvacetiletá Dubská prošla do finále ze sedmé pozice. Na stejné příčce se pohybovala i po položkách vkleče a vleže. Posun na pódium přišel díky vynikající stojce. Po čtyřiceti ranách pronikla na třetí pozici před Kateřinu Štefánkovou, reprezentační kolegyni z Olympu, ale vyhráno ještě neměla. Přišel totiž zásah za 9,4 a propad na čtvrté místo. Totéž ale v další rundě postihlo Štefánkovou. Dubská se naopak trefila náramně (10,4), pořadím opět poskočila a v souboji o bronz ještě odrazila atak Němky Anny Janssenové.

Několikanásobná medailistka z velkých juniorských akcí tak do své sbírky přidala první opravdu velkou medaili v seniorské kategorii.

TEXT: ASC Dukla/pk

FOTO: ASC Dukla

Světová atletika v Tokiu: Kdy můžete fandit duklákům?

Už v sobotu vypukne jedna z nejočekávanějších sportovních akcí tohoto roku – mistrovství světa v atletice (13. – 21. září). Start v Tokiu si vybojovalo také devět zástupců Armádního sportovního centra Dukla.

Fanoušci si tentokrát mohou přijít na své už v ranních, dopoledních či odpoledních časech, v japonské metropoli je totiž o 7 hodin více než v Česku. Přenosy ze šampionátu vysílá ČT sport. O napínavé momenty jistě nebude nouze. Největším želízkem v ohni bude tradičně oštěpař Jakub Vadlejch, který bude obhajovat bronz ze šampionátu v Budapešti 2023. Kvalifikace jej čeká ve středu 17. září, případné finále hned o den později.

Dukláci v akci – program

Pondělí 15. září

  • 02:00 – Volodymyr Myslyvčuk, Patrik Hájek (hod kladivem – kvalifikace)
  • 12:35 – Vít Müller (rozběh na 400 m př.)
  • 12:40 – Radek Juška (skok daleký – kvalifikace)

Úterý 16. září

  • 14:00 – Volodymyr Myslyvčuk, Patrik Hájek (?) – finále

Středa 17. září

  • 12:10 – Jakub Vadlejch (hod oštěpem – kvalifikace)
  • 13:15 – Tomáš Němejc (200 m – rozběh)
  • 13:50 – Radek Juška (?) – finále
  • 14:30 – Vít Müller (?) – semifinále

Čtvrtek 18. září

  • 12:23 – Jakub Vadlejch (?) – finále
  • 14:02 – Tomáš Němejc (?) – semifinále

Pátek 19. září

  • 12:30 – Andrea Železná (hod oštěpem – kvalifikace)
  • 14:15 – Vít Müller (?) – finále
  • 15:06 – Tomáš Němejc (?) – finále

Sobota 20. září

  • 02:25 – Ondřej Kopecký, Vilém Stráský (desetiboj – 1. den)
  • 14:05 – Andrea Železná (?) – finále

Neděle 21. září

  • 02:25 – Ondřej Kopecký, Vilém Stráský (desetiboj – 2. den)

Pozn.: znak (?) označuje účast atleta v případě postupu

TEXT: ASC Dukla/pk

ILUSTRAČNÍ FOTO: CPA

Bikeři slaví historický úspěch: páté místo na mistrovství světa ve štafetě!

Na mistrovství světa horských kol ve švýcarské Crans Montaně se česká smíšená štafeta s dukláky v sestavě blýskla výborným výkonem. V konkurenci třinácti týmů obsadili reprezentanti skvělé páté místo, což je nejlepší český výsledek v novodobé historii této disciplíny. Titul putuje do Francie.

Český tým nastoupil ve složení Kryštof Bažant, Patrik Černý, Amálie Gottwaldová, Barbora Bukovská, Adéla Holubová a Ondřej Cink.

„Páté místo je naším historickým úspěchem v novodobém závodě šestičlenných štafet,“ uvedl reprezentační trenér Viktor Zapletal. „Měli jsme hodně mladý tým postavený kolem zkušeného Ondřeje Cinka. Je to jasná odpověď na otázku, zda máme nástupce generace Ondry Cinka, Jardy Kulhavého nebo Katky Nash. Zjevně je máme a můžeme být na naše reprezentanty hrdí,“ řekl zkušený trenér z ASC Dukla.

Závod odstartoval Kryštof Bažant, který předával na sedmém místě. Patrik Černý posunul tým na šestou příčku, ale Amálie Gottwaldová na třetím úseku trochu ztratila a předávala na desáté pozici. Pak přišla silná jízda Barbory Bukovské, která vytáhla českou štafetu zpět na páté místo. Elitní závodnice Adéla Holubová a finišman Ondřej Cink tuto pozici s přehledem udrželi až do cíle.

„Měli jsme to dobře rozjeté, páté místo je skvělé,“ řekl po závodě Ondřej Cink, hvězda Dukly. „Věděl jsem, že na třetí a čtvrté místo už máme velkou ztrátu, která se za jedno kolo nedala sjet. Dal jsem do toho všechno, protože Američani byli těsně za námi,“ svěřil se s příjemnými pocity po závodě nejzkušenější člen týmu.

TEXT: ASC Dukla

FOTO: Filip Bezděk

Talent z Dukly. Kanoista Rudolf kráčí ve stopách Martina Fuksy a touží po olympiádě

Mnozí mu věští skvělou budoucnost, dokonce ho považují za nástupce kanoistické legendy Martina Fuksy. Celkem po právu. Jedenadvacetiletý Adam Rudolf svými výkony na vodě jednoznačně kráčí ve šlépějích svého slavného kolegy z armádního klubu Dukla.

V kategorii do 23 let letos svěřenec Libora Dvořáka získal dvě evropská zlata na 500 a 1000 metrů, na mistrovství světa stejné věkové kategorie skončil na olympijském kilometru třetí. Sezona jako hrom.

,,Evropa mi vyšla nejlépe, jak mohla. O světě to říci nemohu. K bronzu mi tak trochu pomohla shoda okolností. Závod se vyvíjel hůř, než jsem čekal. Musel jsem využít vlny od soupeře, abych se vyvezl. Kdybych ho vybojoval bez ní, měl bych lepší pocit,“ říká s rytířskou čestností rodák ze Sezemic.

Historie se neptá, medaile se vždy počítá. Navíc jste byl nejmladším závodníkem na pódiu…

Kluci přede mnou v této kategorii končí. Oba startovali na olympiádě, jeden má dokonce medaili. Jsou opravdu dobří.

Vám je teprve 21 let. Zlato pro vás bude v příští sezoně asi výzvou, ne?

Pokud budu na tomhle mistrovství startovat, tak určitě. Je možné, že se už rozjede bodování směrem k olympiádě v Los Angeles. Možná kvůli tomu kategorie U23 vynechám. To se ale teprve uvidí.

Často jste přirovnáván k Martinu Fuksovi. Jak se to poslouchá?

(úsměv) Samozřejmě mi to lichotí. Rád bych se výkonnostně posouval způsobem, abych mu jednou stačil. Dělám pro to všechno.

Co v jeho projevu nejvíce obdivujete?

Je komplexní kanoista. Fyzicky velmi zdatný, dokonce bych řekl takový nadčlověk. Výborně pádluje, je silný. V rodině má obrovskou podporu, ke všemu přistupuje víc než stoprocentně.

Považujete ho za svůj vzor?

Svým způsobem ano. Nikdo lepší teď na světě není. Obdivuji ale i jiné borce.

Před důležitými závody si lakuje nehty, ochutnává také vodu. Máte i vy svůj rituál?

Ne takhle zvláštní. Jen si pustím svou oblíbenou písničku.

Na dráze jste se letos potkali při semifinále Světového poháru v Szegedu. Na Martina jste na kilometru ztratil přes čtyři vteřiny. Šlo o užitečnou zkušenost?

Určitě. Měli jsme v plánu, že se povezu na vlně. Bez ní bych se stejně do nabitého finále neprobojoval. Ale ani ta vlna mi tolik nepomohla. Bylo to rychlé.

Na seniorském mistrovství Evropy v Račicích jste absolvoval závod na 5000 metrů. Lákají vás tedy i dlouhé distance?

Jet pětistovku nebo pětikilák je samozřejmě velký rozdíl. Jedná se o nejtěžší závod, co se týká fyzičky i psychiky. Ve vlnách jste 25 minut, tempo se různě mění, musí se více reagovat na soupeře. Lákalo mě to a zároveň mi ani nic jiného při menším počtu disciplín nezbývalo. Jedině tak jsem na ME mohl být.

Trenérsky vás v Dukle třetím rokem vede Libor Dvořák. Dobrý trenér?

Jsem určitě spokojený. Trenérů jsem v mládežnických kategoriích poznal hodně, Libor je zatím nejlepší, kterého jsem kdy měl.

Máte vytyčeno, kam by měla vaše spolupráce směřovat?

Chtěli bychom bojovat o olympijské hry v Los Angeles. Může se totiž stát, že za jednu zemi budou moci startovat dvě lodě.

V kolika letech jste se vůbec rozhodl pro kanoistiku?

Nejdřív jsem hrál fotbal. Do třídy na základní škole se mnou ale chodil Tomáš Doktor, synovec dvojnásobného olympijského vítěze Martina Doktora. Kanoistiku začala dělat i moje starší sestra. Postupem času mě na ni nalákali. Od jedenácti jsem začal pádlovat naplno.

Když přišla před časem nabídka z Dukly, asi jste se dlouho nerozmýšlel…

Mateřské kluby nemají takovou podporu v mužských kategoriích. Volba byla logická.

Teď spíše odpočíváte po náročné sezoně. Kdy do toho zase naplno šlápnete?

Začátkem října. Pak přijdou na řadu různá soustředění.

Jste v rodných Sezemicích už populární osobou?

Ani ne, ví o mně vlastně jen lidé od vody. Jsou vždycky rádi, když se v klubu ukážu a pomůžu třeba s tréninkem mladých nadějí.

TEXT: Pavel Král

FOTO: CPA