Zprávy Archivy - Strana 7 z 213

Barbora Němcová na cyklistickém silničním MS dojela na 26. místě

Šestadvacáté místo obsadila cyklistka ASC Dukla Barbora Němcová na světovém šampionátu v závodě s hromadným startem závodnic do 23 let. V Kigali se světovou šampionkou stala Francouzka Célia Geryová, stříbro získala Slovenka Viktória Chladoňová – stejně jako v pondělní časovce.

Cyklistky do 23 let jely samostatný závod na MS poprvé v historii, v předchozích třech letech byla jejich kategorie součástí závodu elite. Kolem rwandské metropole je čekalo 119,3 km na patnáctikilometrových okruzích v kopcovitém terénu.

Němcová za vítězkou zaostala o 5:13.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: Filip Bezděk

Od veslařů se na MS v Šanghaji čekalo víc. TOP 10 nakonec vybojovala jen párová čtyřka

Čekalo se víc. Nejlepším výsledkem na veslařském mistrovství světa v Šanghaji se nakonec ukázalo 10. místo párové čtyřky ve složení Michal Zindulka, Jan Čížek, Martin Ježek, Jakub Podrazil. Další dvě posádky Dukly – dvojka bez kormidelníka (Jakub Podrazil, Dalibor Neděla) a čtyřka bez kormidelníka (Tomáš Šišma, Miroslav Vokálek, Vít Baldinus, Jan Chládek) musely skousnout hořkou pilulku už po rozjížďkách.

Párová čtyřka jela dnes ráno finále B. Mistři světa do 23 let usedli do lodi se zkušeným Jakubem Podrazilem, jenž nahradil nemocného Filipa Zimu. A nezklamali. V polovině dvoukilometrové trati se drželi na třetím místě, v cíli byli čtvrtí. Dokázali však předstihnout posádky Francie (o 5 setin!) a Austrálie.

,,Není to super výsledek, ale dobrý určitě ano. Je na čem stavět. Momentálně jsme v generační obměně. Kluci se individuálně zlepšují, jejich výkony mají rostoucí tendenci. Na absolutní světovou špičku musí ještě přidat, což nejde ze dne na den. Zindulkovi, Čížkovi a Ježkovi je teprve 22 let. Pokud vydrží v tréninkovém úsilí, mohou za dva roky jezdit áčková finále,“ je přesvědčen Ondřej Synek, šéftrenér veslování v Armádním sportovním centru Dukla.

Třiatřicetiletý Podrazil si tak alespoň částečně spravil chuť po vystoupení s Nedělou na dvojce bez kormidelníka. Čtvrté místo v rozjížďce je odsoudilo jen k účasti ve finále C, v němž nakonec skončili druzí za Nory a celkově obsadili 14. pozici.

Podobně si vedla čtyřka bez kormidelníka (13.). Vítězství ve finále C o čtyři setiny před Dány však může i tak znamenat velké povzbuzení do další práce.

TEXT: ASC Dukla/pk

ILUSTRAČNÍ FOTO: ČVS

Za nuly ke zlatu. Parašutista Šorf nenašel ve Světovém poháru přemožitele v přesnosti. Triumfu si považuje

Ve Světovém poháru v přesnosti přistání zářil. Úžasné výkony mu vynesly sladkou odměnu v podobě celkového triumfu mezi jednotlivci. Čtyřiačtyřicetiletý parašutista Oldřich Šorf, dlouholetá stálice prostějovské Dukly, si jej velmi považuje.

,,Řadím to na stejnou úroveň s mistrovstvím světa,“ říká jednoznačně v rozhovoru, v němž mapuje povedenou část sezony, která ale ještě zdaleka nekončí…

V SP jste dosáhl na vítězství mezi jednotlivci, a to ne v ledajaké konkurenci. Jak vysoko tento úspěch řadíte?

Hodně. Popravdě jsem nad tím i přemýšlel. Když si vezmu, že mistrovství světa je o jednom závodě v sezoně a ve Světovém poháru musíte uspět ve více startech, tak to řadím minimálně na stejnou úroveň.

Vloni jste skončil druhý, letos jste své výkony ještě povýšil. Poprvé v kariéře jste v rámci prestižního seriálu zvítězil. Nadstandardní formu jste prokázal hlavně v italském Bellunu, kde jste zapsal šest nul a dvakrát jeden centimetr. Jedná se o oblíbenou destinaci?

Vyhrál jsem tam i před rokem. Ani jednou ale nepanovaly podmínky, které mi úplně vyhovují. Bylo hrozné vedro, dusno, takže takové otravné počasí. Asi to je ideálním termínem. Skáče se uprostřed sezony, kdy to u nás zpravidla vychází na vrchol výkonnosti.

Vítězství jste zapsali i v týmech, a to jste vynechali úvodní podnik SP ve Francii. Nemohli jste si dovolit velká zaváhání. Jeden závod ze šesti se škrtal. Je parašutista v takovém případě pod velkým tlakem?

Neřekl bych. Do všeho jdeme naplno, ať jsme v jakékoliv situaci. Jsme na adrenalin zvyklí. Že nám to vychází, je skvělé.

Ze švýcarského Locarna, kde proběhl poslední Světový pohár sezony, jste se vrátili v neděli nad ránem. Byla cesta veselá?

To cestování je hrozné. Na výjezdech spojených se Světovým pohárem najezdíte v dodávce po Evropě tisíce kilometrů, strávíte v ní desítky hodin. Žádný komfort, ale nejde to jinak.

V listopadu vás ještě čeká armádní mistrovství světa CISM v Kataru. Jedná se o vhodně zvolený termín?

Sezona bude dlouhá, to každopádně. Párkrát už nám to takhle pozdě vyšlo. Asi by to nemuselo být špatné. Teď jsme všichni poměrně unavení. Tím, že je to až za měsíc a půl, tak se můžeme restartovat. Moc toho nyní už nenaskáčeme, odpočinek přijde vhod a s ním i další chuť.

Kromě přesnosti přistání vás čeká také akrobacie. Je pro vás tato disciplína zpestřením armádního šampionátu?

Má to svá pro i proti. Když ji dlouho neskáčete, tak z toho vypadáváte. Jak silově, tak orientačně. Odchází vám motorika. Na druhou stranu si to ve vzduchu víc hlídáte. Nejdete do toho úplně po hlavě, takže tam vždycky nějaký standard je. Samozřejmě musíte být řádně připravený.

Naposledy jste si ji vyzkoušeli na mistrovství světa FAI v Klatovech. Na jaře jste ji pilovali i na kempu v USA. Co tedy bude pro výkon zásadní?

Měli jsme to příjemně rozvrstvené i v tréninkovém procesu, takže by to nemuselo dopadnout vůbec špatně. Před šampionátem musíme hodně naposilovat. Břišní svaly a přitahovače nohou musí být v topu. Netahat je v akrobacii za sebou je nejdůležitější, rukama nohy nepřeperete. Musím mít jistotu, že je otáčkám a odstředivé síle udržím jak je potřeba.

V Kataru se dají očekávat specifické podmínky, těšíte se?

Ještě jsem tam neskákal, ale někteří kluci ano. Bylo to těsně po covidu. Já měl tehdy pozitivní test, tak jsem s nimi neletěl. Rozhodně víme, do čeho jdeme. Je to v poušti, hodně tam fouká. Vstává se ve 3.15 ráno, po tmě jedete na letiště, nasedáte do mašiny a s úsvitem vyskakujete, abyste stihli ideální počasí a hlavně ještě nefoukalo. Večer se to opakuje zase se západem slunce. Zvláštní to bude určitě.

S Katařany jste se měřili už ve Světovém poháru. V Locarnu dokonce dlouho figurovali na první pozici. Jsou už silným soupeřem?

Rychle se zlepšují. I díky neomezeným finančním prostředkům. Platí si nejlepší trenéry, jen se musí poprat s tou svojí mentalitou. Jsou to hrdí arabové. Když jim něco nakazujete, mají s tím někdy problém.

Ambice dukláckého týmu budou jistě vysoké?

Jinak to nejde. Znovu půjdeme po medailích.

TEXT: Pavel Král

FOTO: ASC Dukla

Dominance na domácí střelnici. Rampula na MČR šestkrát zlatý, Těhan pětkrát

Velkou dominanci na domácí scéně potvrdili střelci Dukly Plzeň. Na mistrovství České republiky v kulových disciplínách získali šestnáct zlatých medailí!

Nejúspěšnějším sběratelem prvních míst byl pistolář Matěj Rampula se šesti triumfy, pěti tituly se může pochlubit jeho oddílový kolega Tomáš Těhan.

Pistoláři:

Velkorážní pistole (30+30 ran): 1. Těhan. Týmy: 1. Těhan, Rampula Dubový

Rychlopalná pistole (2×30 ran): 1. Těhan. Týmy: 1. Těhan, Rampula, Tupý

Sportovní pistole (30+30 ran): 1. Rampula. Týmy: 1. Rampula, Dubový, Škorpil

Sportovní pistole (30+30 ran) – týmy: 1. Ticháčková, Klailová, Šindlerová

Standardní pistole (20+20+20 ran): 1. Rampula. Týmy: 1. Rampula, Těhan, Dubový

Puškaři:

Libovolná malorážka (60 ran vleže): 1. Nymburský. Týmy: 1. Nymburský, Nepejchal, Hrčkulák

Libovolná malorážka (3×20 ran) – týmy: 1. Hrčkulák, Nymburský, Nepejchal

Sportovní malorážka (3×20 ran) – týmy: 1. Zrůstová, Mikulčíková, Foistová

Sportovní malorážka (3×20 ran) – juniorky: 1. Mikulčíková

Sportovní malorážka (60 ran vleže) – týmy: 1. Katz, Blažíčková, Dubská

Sportovní malorážka (60 ran vleže) – juniorky: 1. Katz

TEXT: ASC Dukla/pk

FOTO: CPA

Parašutisté Dukly opět zářili a ovládli Světový pohár! Ve vítězství proměnili všech pět startů

Podtrženo, sečteno. Parašutisté Dukly Prostějov zvládli na výbornou i poslední závod letošního seriálu Světového poháru v přesnosti přistání a ve švýcarském Locarnu oslavili celkový triumf v prestižním seriálu. Vše ještě umocnila vítězství Oldřicha Šorfa mezi jednotlivci a Jiřího Gečnuka v kategorii Master (nad 50 let).

Tým vedený Liborem Jirouškem završil své počínání ve velkém stylu – pátým vítězstvím z pěti startů. Unikátní bilance je výjimečná v tom, že se úvodního SP ve Francii vůbec neúčastnil. ,,Ostatním se nejhorší závod škrtal. My jsme neměli prostor na chybu, museli jsme jet pokaždé naplno. Kluci to ale zvládli výtečně,“ chválil Jiroušek své svěřence po triumfech v Bledu, Klatovech, Bellunu, Thalgau a nyní v Locarnu.

Zde startoval tým Dukly A v sestavě Jiří Gečnuk, Jakub Pavlíček, Jakub Rataj, Oldřich Zbíral a Petr Směšný. Dukla B, která skončila čtvrtá, se představila ve složení, v němž pojede na listopadové armádní MS CISM v Kataru (Petr Chládek, Bonifác Hájek, Miloslav Kříž, Ondřej Žák a Oldřich Šorf).

,,Závod proběhl ve velmi příjemných teplotách, na které nejsme v tuto dobu ve Švýcarsku zvyklí. Jiří Gečnuk vyhrál, Petr Směšný obsadil čtvrté místo. V týmech jsme se dostali do vedení až po předposledním sedmém kole. Do té doby suverénní Katařani v závěrečných seskocích selhali a propadli se na dělenou čtvrtou příčku,“ prozradil Jiroušek důležité okolnosti z průběhu vyrovnané soutěže.

V Locarnu se po půlroční pauze zaviněné zraněním ramena představil Petr Chládek. ,,Zvládl to, což bylo důležité právě vzhledem k blížícímu se mistrovství světa v Kataru,“ těšilo trenéra.

Pořadí Světového poháru v Locarnu – týmy: 1. Dukla A, 2. Itálie, 3. Maďarsko, 4. Dukla B, Katar, Francie. Jednotlivci: 1. Gečnuk (Dukla A).

Celkové pořadí – týmy: 1. Dukla A 1150 b., 2. Maďarsko 855, 3. Francie 830, …6. Dukla B 655. Jednotlivci: 1. Šorf (Dukla) 310 b., Guinde (Francie) 216, 3. Gečnuk (Dukla) 212. Master (nad 50 let): 1. Gečnuk 293 b., 2. Hirschler (Maď.) 288, 3. Guarinelli 234.

TEXT: Pavel Král

FOTO: ASC Dukla

Střelec Nepejchal touží opět po olympijských hrách

Jako sedmnáctiletý (druhý nejmladší člen české výpravy) se zúčastnil střelec Filip Nepejchal z ASC Dukla letních olympijských her 2016 v Rio de Janeiru, kde obsadil v disciplíně malorážka 3×40 ran 21. místo, v disciplíně malorážka 60 ran vleže 33. místo a v disciplíně vzduchová puška na 10 metrů 35. místo. V Tokiu (2020) a Paříži (2024) však chyběl. Z nejpřednějších pozic se vytratil, ale nyní se opět dere mezi světovou špičku a sní o startu na hrách v Los Angeles.

Na mistrovství Evropy juniorů ve sportovní střelbě vyhrál malorážku na 3×40 ran v letech 2016 a 2017 a vzduchovou pušku v roce 2019, kdy také překonal evropský juniorský rekord a byl vyhlášen nejlepším střelcem světa. Vyhrál tři závody Světového poháru, na Evropských hrách 2019 v běloruském Minsku získal dvě bronzové medaile – v individuální soutěži a spolu s Anetou Brabcovou ve dvojicích.

Co se stalo, že vaše jméno z nejvyšších příček zmizelo?

Úplně nebyla kondice, nechci o tom mluvit. Bylo to po stránce osobní i sportovní, nějak se to namixovalo. Ani jsem nevěděl, jestli budu chtít pokračovat.

Po velice slibném začátku kariéry přišel start na OH v Riu. Jak mrzela absence na dalších dvou olympiádách?

To ano, mrzelo to. Přes osobní problémy jsem přešel a hodně se snažil, ale již to nešlo jako předtím.

Nyní se zdá, že se forma i výsledky vrací. Také to tak vnímáte?

Ano, zase mě to chytlo. Pořádně nevím, co se změnilo. Ve vzduchovce se to minulý rok otočilo, trochu i v malorážce, ale upřímně nevím, čím to bylo. Měl jsem i brigádu, nyní je na plný úvazek zase střelba.

Loni zlato na ME v Osijeku s puškaři Petrem Nymburským a Jiřím Přívratským. To vás asi správně nakoplo…

Samozřejmě, bylo to hezké vítězství.

Jaká disciplína vás baví více?

Záleží na tom, co mi zrovna jde lépe. Ta třípolohovka je ale moje srdcovka, tu nic nevynahradí.

A letos v Osijeku další medaile – v týmové soutěži ve vzduchové pušce stříbro. Potom jste skončil na ME ve Francii pátý v třípolohové střelbě z malorážky a byl členem družstva, které obsadilo na olympijské střelnici v Chateauroux druhé místo. To se asi dobře poslouchá?

To ano, snažím se o návrat do světové špičky.

Jak vypadá takový den střelce?

Ráno vstát, nasnídat se a jde se na střelnici. Tam se střílí celé dopoledne, pak nějaký oběd a potom fyzické cvičení – jdu běhat, posilovat. Každý den se ale nedá, zničili bychom si záda, je tam potřeba aspoň jeden v týdnu si dát voraz. Za rok vystřílím tak 15000 malorážkových nábojů a stejný počet diabolek ze vzduchovky.

Co vás nyní čeká?

Příští týden jedu do Turecka na Prezident Cup, kde budou jen evropští střelci. Bude se střílet vzduchovka a výhledově potom MS v Egyptě. Tam budu střílet všechno až na mix a ležáka.

A v roce 2026?

Příští rok je mým cílem hlavně se nominovat na nějaké závody, kde se dají získat body do olympijské kvalifikace. Letošní sezona byla taková oddechová, kdy se kvóta místa neudělují, vše začíná pro olympiádu až příští sezonu. Doufám, že místo v reprezentaci mi neunikne. Nyní se cítím připraven, možná ne ještě ne zcela na vzduchovku, protože nyní jsem se zaměřil na malorážku.

Stále je vaším vzorem Matthew Emmons a kdo vás nyní trénuje?

Nevím jestli lze říci vzorem, ale určitě je to osoba, ke které vzhlížím. Nyní mě trénuje Jan Videcký, ale snažím se spíše přejít do pozice samotrénování.

Stále jste velmi mladý, jaké máte cíle?

Nějaká olympiáda, zúčastnit se. A samozřejmě, že cílem je i nějaká medaile. Musím ale ještě zpracovat na té mentální stránce. Mám na to psychologa, dá se říci, že je to jedna ze slabin. Doufejme, že je to investice, která by se měla vyplatit.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: CPA

Desetibojař Stráský na světovém šampionátu jedenáctý

Dvojnásobné zastoupení měl český desetiboj záskuhou ateltů ASC Dukla na atletickém mistrovství světa v Tokiu. V roce 2007 v Ósace vybojoval Roman Šebrle zlato, na stejném šampionátu startoval i Josef Karas. A v Japonsku jsou oba nyní v roli trenérů. Karas vede Viléma Stráského, Šebrle pak Ondřeje Kopeckého. Stráský nakonec skončil jedenáctý se ziskem 8110 bodů, Kopecký o čtyři místa za ním.

Po polovině závodu měl Stráský na svém kontě po pěti disciplínách 4129 bodů a byl jedenáctý, Kopecký na čtrnácté příčce měl malou ztrátu, pouze o 26 bodů méně. Oba se nevyhnuli výkyvům, předvedli výkony na hranici svých osobních výkonů, ale i daleko za nimi. Kopecký ztratil hned v úvodu na stovce a od té doby se snažil posouvat pořadím. Stráský naopak po nadějném úvodu propadl se až za první desítku.

„Jediné pozitivum v prvním dnu byla dálka, ta mi udělala velkou radost. Ale dál? Koule špatná, výška horší a čtvrtka byla úplně strašná. Nejhorší čas sezony, vůbec jsem ho nečekal. Přitom jsem si říkal, že běžím dobře. Jenže výsledek v cíli byl špatný,“ říkal Stráský.

Do druhého dne soutěže vstoupil Stráský překážkami za 14,40 sekundy. V disku si zlepšil osobní rekord na 44,14 metru a v tyčkařském sektoru si vyrovnal životní maximum 500 centimetrů, i když základní výšku 470 dal až na třetí pokus a polepšil si na osmé místo.

Dobře začal druhý den i Kopecký. V disku výkonu předvedl velmi kvalitní výkon 48,49, ale poté selhal v tyči. Třikrát shodil základní výšku 470 centimetrů a tím bylo po nadějích na dobrý výsledek. „V tyčce přišel problém a moc mě to mrzí. Po disku jsem se začal posouvat, dostal jsem se na osmé místo, ale pak vše skončilo,“ říkal po soutěži Kopecký.

Oštěp není Stráského nejoblíbenější disciplínou, přesto zaznamenal 53,08, ale propadl se z osmého místa na dvanácté. Na patnáctistovce v dešti bojoval statečně, doběhl pátý, ale polepšil si jen o příčku. Na elitní osmičku mu chybělo 65 bodů, desátá příčka mu unikla o pouhých šest bodů.

„Druhý den mi opravdu nesedl, nespal jsem a od rána to nešlo. Překážky byly pomalé, disk a tyč byly slušné. Pak už jsme opravdu nemohl, oštěp byl hrůza a závěrečný běh to nenapravil,“ řekl Stráský.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: CPA

Medailové hody dráhových cyklistů na mistrovství ČR

Medailové hody zažili cyklisté ASC Dukla na dráhovém šampionátu ve vytrvalostních disciplínách na oválu v Prostějově. Plný počet tří titulů vybojovali Gabriela Bártová a Matyáš Koblížek. Ten vyhrál bodovací závod, scratch i stíhací závod.

Bártová byla nejlepší ve scratchi, stíhacím závodu a spolu s Petrou Ševčíkovou i v madisonu. Mezi ženami kralovaly cyklistky armádního sportu naprosto přesvědčivě. Za Bártovou skončily ve scratchi Petra Ševčíková a Veronika Bartoníková. Stoprocentní zastoupení na stupních vítězek bylo i ve stíhacím závodu, kde za Bártovou skončily Bartoníková a Jarmila Machačová. A v madisonu braly stříbro Bartoníková s Adélou Pittnerovou, třetí místo spolu s Machačovou vybojovala Hana Rugovac z VIF Cycling Team.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: Milan Kadlec

Veslaře Dukly čeká horká Šanghaj. Mistrovství světa prověří výkonnost i hlavu

Bílá magnólie. ,,Národní“ květ Šanghaje symbolizující čistotu, sílu a odhodlání. Propojení čínského velkoměsta s mistrovstvím světa ve veslování (21. – 28. září), jež ztělesňuje podobné hodnoty, se jeví jako identické. O co nejlepší umístění tu od příštího týdne budou usilovat také posádky armádního klubu Dukla.

Na dvojce bez kormidelníka se představí Jakub Podrazil s Daliborem Nedělou, v párové čtyřce usednou Michal Zindulka, Jan Čížek, Martin Ježek a Filip Zima, ve čtyřce bez kormidelníka pak Tomáš Šišma, Miroslav Vokálek a Vít Baldinus doplněni Janem Chládkem z Bohemians.

,,Jsme nedočkaví, v jakém světle se kluci představí. Poprat se každopádně musí i s náročnými klimatickými podmínkami,“ říká Ondřej Synek, šéftrenér veslování na Dukle, jenž na skifu dosáhl na pět titulů světového šampiona!

Příprava proběhla na jezeře Peruča. Povedla se?

Doufáme, že ano. Jen Dalibora Nedělu postihla drobná viróza. Už by měl být ale v pořádku. Vše ukáží až samotné závody. Jsme nedočkaví, všichni na to netrpělivě čekáme. Soustředění bylo dlouhé, ale nesmírně prospěšné. Kluci měli možnost trénovat s kvalitními chorvatskými posádkami v čele s trojnásobnými olympijskými vítězi bratry Sinkovičovými, kteří momentálně jezdí ve čtyřce bez kormidelníka.

Jaké šance dáváte té duklácké?

V minulosti jsme s touto disciplínou bojovali. Nepárové veslování u nás bylo trošku upozaděné. Teď jsme se do toho i kvůli olympiádě v roce 2028 vrhli. Kluci ještě potřebují dozrát. Na závodech Světového poháru dvakrát skončili v TOP 10, což jsou už pěkné výsledky. Uvidíme, co předvedou nyní v Číně. Čtyřek je přihlášených hodně, kolem dvaceti. Konkurence tedy bude tvrdá. Pokud by byli mezi dvanácti loděmi, jednalo by se o velký úspěch.

Asi největší očekávání jsou od Podrazila s Nedělou. Souhlasíte?

Kluci se během sezony celkem sžili. Jedná se asi o technicky nejnáročnější disciplínu. Musíte jet opravdu naprosto synchronně. Chvíli tedy trvá, než si všechno sedne. Na finále Světového poháru v Lucernu skončili sedmí, což je velmi pěkný ukazatel rostoucí výkonnosti. Doufám, že to na šampionátu potvrdí.

Párová čtyřka si v Poznani doveslovala pro titul mistrů světa do 23 let. Má šanci zazářit i mezi elitou?

Překvapit určitě může. Ve Světovém poháru se už kluci přiblížili k účasti ve finále A. Všichni jsou velmi mladí, perspektiva do budoucna je v této posádce velká.

Roli budou hrát i náročné klimatické podmínky…

V Číně jsem měl tu možnost závodit, není to z tohoto hlediska vůbec jednoduché. Teď tam jsou vysoké teploty, do toho ohromná vlhkost. Vyjdete ven a už jste zpocení. Bojovat s tím ale budou úplně všichni. V tomto směru se nic nepodcenilo. Reprezentace odletěla do Číny s dostatečným předstihem. Uvidíme, jak to ovlivní samotné výkony.

Vy jste přivykal bez potíží?

Nenáviděl jsem to. (směje se) Ale dokázal jsem se s tím popasovat. Člověku nic jiného nezbývá. Tělo dokáže hodně, fungovat musí hlavně hlava. V ní si nesmíte připouštět, že něco nejde nebo nefunguje. V Pekingu jsem byl na olympiádě druhý, v Koreji, kde byly hodně podobné podmínky, se mi povedlo získat titul mistra světa. Je třeba se s tím poprat.

Dají se vůbec během rozjížděk ušetřit nějaké síly?

Moc ne. V letošním roce došlo ke změně systému závodění. Už nejsou opravné jízdy. Rovnou se podle počtu přihlášených lodí postupuje do semifinále či finále. Od začátku se musí jet naplno, na taktizování není prostor. Veslování tím dostává atraktivnější podobu. Rozjížďka je mnohem drsnější a zajímavější než dřív.

TEXT: Pavel Král

FOTO: CPA a ASC Dukla

Vadlejchovi finále v Tokiu nevyšlo, oštěpařským mistrem světa se stal Walcott

Jako ve zlém snu si v oštěpařském finále na mistrovství světa v Tokiu musel připadat Jakub Vadlejch. Obhájce bronzu z předešlého šampionátu v Budapešti totiž nepřehodil osmdesátimetrovou hranici a už po třech pokusech se se soutěží rozloučil. V konečném účtování z toho byla 11. příčka. Titul získal Keshorn Walcott z Trinidadu a Tobago za výkon 88,16 metru.

Čtyřiatřicetiletý Vadlejch oproti středeční kvalifikaci netrefil ani jeden pokus. V tom úvodním zaznamenal pouze 78,71 metru, při dalších dvou si vzdálenost změřit ani nenechal, raději přešlápl.

,,Vůbec jsem se necítil špatně. Dneska to tam ale zkrátka nebylo. Scházela délka. Při rozběhu jsem zvyklý, že jsou nohy přede mnou a teď byly za mnou. Neslučovalo se to s délkou, kterou jsem potřeboval hodit. Na druhou stranu jsem rád, že jsem se dal zdravotně do kupy a mohu přípravu na další sezonu zahájit zdravý,“ poznamenala hvězda armádního klubu Dukla v rozhovoru pro Českou televizi.

Na Národním stadionu v Tokiu však na medailových příčkách nefigurovali ani další favorité. Autor nejdelšího letošního hodu Julian Weber z Německa skončil pátý, obhájce titulu Ind Níradž Čopra osmý a úřadující olympijský šampion Arshad Nadeem z Pákistánu dokonce až desátý!

Obrovskou formu naopak prokázal Walcott. Ve čtvrté sérii poslal oštěp na značku 88,16 metru a po olympijském zlatu z Londýna 2012 získal do sbírky také nejcennější kov z mistrovství světa. Stříbro si vyházel Anderson Peters z Grenady (87,38) a překvapivý bronz Američan Curtis Thompson (86,67).

TEXT: ASC Dukla/pk

ILUSTRAČNÍ FOTO: CPA