Nejlepší závod Blažíčkové na olympiádě. V třípolohové malorážce bere 16. místo

Svůj nejlepší závod absolvovala na olympijské střelnici v Chateauroux jedenadvacetiletá puškařka Veronika Blažíčková. V třípolohové malorážce dosáhla výkonu 584 bodů, což jí vyneslo sympatické 16. místo.

Od finále dělilo mladou Češku pět bodů. ,,Není to úplně průšvih, za což jsem ráda. Spokojená ale úplně nejsem. Bylo tam pár zbytečných chyb a věcí, které mi úplně nešly. Ale bojovala jsem,“ poznamenala k předvedenému výkonu.

Mrzely ji především chyby vkleče. ,,Tam jsem si věřila. V poslední době mi tato poloha šla. Věděla jsem, že ve stoje budu trošku slabší, proto jsem potřebovala klečák odstřílet dobře. Ale úplně podle představ to nevyšlo. Zabojovat o vyšší příčky pak už bylo těžké.“

Na rozdíl od prvního vystoupení v MIXU s Jiřím Přívratským i individuálním ve vzduchovce, se při své derniéře na střelnici cítila už mnohem komfortněji. Hlavně z hlediska nervozity. ,,Zlepšovalo se to. V malorážce jsem už byla po této stránce celkem v pohodě.“

Premiérová účast pod pěti kruhy jí dala hodně. Hlavně z hlediska sbírání zkušeností. ,,Více se chci učit pracovat právě s nervozitou, která tady na mě v úvodu sedla. Na podzim mě toho čeká ještě docela dost, a i když se mi olympiáda úplně nepovedla, přinesla hodně impulsů do další práce.“

TEXT: Pavel Král/ASC Dukla

FOTO: Český střelecký svaz

Vraštil se Šimánkem budou veslovat o olympijské medaile! Postup do finále si zajistili společně s Iry a Švýcary

Miroslav Vraštil s Jiřím Šimánkem budou po třech letech opět bojovat o olympijské medaile. Na jezeře Vaires sur Marne poblíž Paříže si posádka lehkého dvojskifu doveslovala v semifinále pro třetí postupové místo.

Lepší než Češi byli jen favorizovaní Irové (olympijští vítězové) a Švýcaři (mistři Evropy). ,,Jsou opravdu někde jinde,“ přiznal po závodě Šimánek.

Dukláci si tak především hlídali lodě Belgie a Francie. Domácí veslaři je překvapili raketovým startem. ,,Čekali jsme, že vyrazí rychle, ale že budou takhle dlouho před námi, to tedy ne.“ Vraštil svého parťáka ještě doplnil. ,,Naštěstí nebyli zase tak ujetí. Snažili jsme se být co nejvíce trpěliví, abychom se je nesnažili zlomit moc brzy.“

Na mezičase pět set metrů před cílem se před Francouze posunuli, ale pořád neměli vyhráno. ,,Naštěstí nám nedošly síly. Oba jsme hrozně chtěli, až jsme to urvali. Byl to hrozně těžký závod. Ještě teď se z toho sbírám,“ poznamenal Šimánek. ,,Až v posledních stovce jsme viděli, že jim schází moment překvapení. Stejně jsem ale na Jirku ještě křikl, abychom finiš nevypustili,“ povídal jedenačtyřicetiletý Vraštil.

Oba mají na tribuně početné fankluby. ,,Mně speciálně tohle pomohlo. Jeli jsme i pro ně. Našel jsem v sobě sílu, o které jsem nevěděl. Patří jim velký dík, že sem dorazili,“ těšilo mladšího člena posádky.

Na Hrách v Tokiu skončili Češi čtvrtí, v pátek budou mít možnost dosavadní největší úspěch kariéry vylepšit. ,,Rozložení sil je dané. Ale každého může potkat špatný den. Italové také nejsou úplně nezničitelní, jsou tam i Řekové a Norové. Doufám, že to bude parádní závod,“ věří Vraštil.

Ve finále s největší pravděpodobností odpálí ostřeji. ,,Musíme jet na doraz, ale zároveň se uvolnit, abychom v průběhu trati měli pořád dost sil. Nesmí to být úplně bezhlavé. Nechceme, aby nám to ujelo,“ varuje Šimánek.

Třetí místo v semifinále jim bezpochyby určí krajní dráhu. Za nevýhodu to nepovažují. ,,Není to špatné. Když ujedou prostřední dráhy, můžete dostat vlnu. Nám by se to stát nemělo,“ je přesvědčen.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

ILUSTRAČNÍ FOTO: olympijskytym.cz

Smůla střelce Nymburského. Do finále v třípolohové malorážce neprošel o jedno místo…

Puškař Petr Nymburský smolně neprošel do olympijského finále v třípolohové střelbě z malorážky. V kvalifikaci v Chateauroux obsadil 9. místo, první nepostupové, přičemž nasbíral stejný počet bodů jako osmý Jiří Přívratský a sedmý Swapnil Kusale z Indie. Ty do čtvrtečního finále posunul vyšší počet zasažených desítek.

,,Byl to hodně složitý závod, ale byl jsem připravený fakt dobře. Věci, na něž jsem si chtěl dát pozor, jsem si pohlídal. De facto mě nic nepřekvapilo. I proto jsem pořád zůstával ve hře o postup,“  konstatoval k průběhu soutěže zahrnující položky vleže, vkleče a vstoje.

Skončit o chlup za postupovou osmičkou, ke všemu na olympijských hrách, by leckoho pořádně namíchlo. Puškař armádního klubu Dukla je však známý svým smyslem pro fair play i klidnou povahou. ,,Nejvíce mě mrzí jedna rána vleže. Kdyby tam spadla desítka místo devítky, mohlo být všechno jinak. Je to škoda, ale zároveň moje chyba,“ řekl sebekriticky.

Přesto cítí, že od Her v Tokiu udělal pokrok. ,,Tam jsem po klečce neměl o co střílet. První zkušenost je vždycky intenzivní. Jsem typ člověka, který si to nejprve okoukne. Co se týče stresu, bylo pro mě Tokio katastrofou. Tyhle zkušenosti mi tady moc pomohly. Střílel jsem hlavou. Bohužel to těsně nevyšlo,“ litoval.

Místo ve čtvrtečních bojích o medaile mu vyfoukl jeho reprezentační kolega Jiří Přívratský (Olymp). ,,Jsme kamarádi. Jsem rád, že jde dál. Je úžasný buldok. Dokáže nakopnout motor, i když mu to třeba tolik nejde. Doufám, že to ve finále ukáže.“

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: olympijskytym.cz

Kritický expert Kostelecký: Rozhodčí to v Chatearoux nezvládají, chybují strašně moc

Z Tokia přiletěli ve zlatostříbrné náladě. V Paříži, respektive v Chatearoux, kde se střelecké disciplíny na olympijských hrách odehrávají, už fandil David Kostelecký svému parťákovi Jiřímu Liptákovi ze stanoviště na tribuně coby expert České televize. ,,Škoda, že mu to tady nevyšlo. Věřil jsem mu na medaili,“ netajil svůj předzávodní tip.

Šampion z Pekingu v disciplíně trap se na svůj 7. start pod pěti kruhy nekvalifikoval a tak přibližuje dění s Michalem Dusíkem od monitoru. Kromě brokařských finále je využíván i na ta puškařská. ,,Mám za sebou asi čtyři. Čerpám i z řady materiálů. Michal mi v případě nutnosti vždycky pomůže,“ chválí elitního českého komentátora.

Nová role mu přijde zajímavá. ,,Měl jsem štěstí, že jsem chytil dramatické boje o medaile. Dokonce jsem předpověděl i rozstřel, který je v puškařských disciplínách velmi nepravděpodobný,“ směje se. ,,Lépe se pak na to kouká, divák se u obrazovky nenudí,“ je přesvědčen brokař Dukly Hradec Králové.

Speciálně se samozřejmě těšil na finále trapu. ,,Počítal jsem, že tam Jirka bude. Bohužel to nevyšlo. Nedá se nic dělat. V našem sportu se stane lehce, že vypadnete z rytmu a uděláte hloupé chyby.“ Přenos ze své oblíbené disciplíny si příliš neužíval. ,,Jirka nestřílel. Vysílat se to má ze záznamu a v tom velkém teple jsme se tam na sluníčku málem uvařili,“ ulevil si.

Co jej v Chatearoux zarazilo, jsou velké chyby rozhodčích. ,,Viděl jsem tu opravdu strašné minely. Na olympiádě bych to nečekal. Na vrchol se chystáte čtyři roky, pak vám nějaký trouba jen tak ukáže žlutou kartu a rozhodí vás. Ve kvalifikaci trapu žen se to stalo mladé Italce. Dvakrát ji rozhodčí neprávem napomínal a ona dvakrát chybila. Po čisté padesátce tak ve třetí položce její naděje na finále poklesly.“

I zázemí pro střelce považuje za nedostačující. ,,To je ještě slušně řečeno. Venku je 37 stupňů a oni tu nemají klimatizovaný stan. Jen vám řeknou, že na to nemají elektriku. Co na to říct. Na závodech Světového poháru se jedná o běžnou a hlavně velmi důležitou věc,“ krčí rameny. ,,Střelnice je jinak krásná, střeliště jsou připravená dobře. Tomu není co vytknout. Jen nevím, proč se dopoledne začíná už v devět hodin, kdy vám slunce svítí přímo do obličeje. Kdyby to o hodinu posunuli, nic by se nestalo. Chápu televizní práva, ale kvalifikaci stejně nikdo nevysílá.“

Čeští střelci zatím vycházejí naprázdno. Dnes mohou nakročit ke změně, na programu je totiž jejich oblíbená disciplína – třípolohová střelba z malorážky. Z Dukly bude ve hře Petr Nymburský, zítra Veronika Blažíčková. ,,Pořád věřím, že minimálně jednu střeleckou placku získáme,“ vyslovil naději devětačtyřicetiletý matador.

TEXT: Pavel Král/ASC Dukla

FOTO: olympijskytym.cz

Nejdřív test, teprve pak úspěch. Kéž by to tak bylo i s olympiádou, říká po premiéře pod pěti kruhy střelec Smetana

Poslat mu přihrávku pod koš, pohodlně míč uklidí do síťky. Měří totiž 201 centimetrů. A jen pro zajímavost: velikost boty má 47. Jenže František Smetana neholduje basketbalu, ale sportovní střelbě. V Chateauroux si ve vzduchovce odbyl olympijskou premiéru, a přestože nedosáhl nijak oslnivého výsledku (38.), byl s předvedeným výkonem spokojený. ,,Hlavou jsem to zvládl. To je pro mě hlavní bonus pro příště,“ konstatoval pozitivním tónem dvoumetrový sympaťák.

Nad svými parťáky z českého týmu ční jako Eiffelovka. To ostatně už v mládí, když se ve třinácti rozhodl navštěvovat kroužek střelby. Už tehdy měl se svou postavou jistý problém. ,,Sehnat střelecký kabát a boty v mé velikosti, byl v začátcích velký problém. Používal jsem, co bylo nejdostupnější. Klasicky řečeno – byla to bída,“ nezdráhal se zavzpomínat na žákovské časy.

Terč, zejména jeho střed, se pro něho stal ohromnou výzvou. Zatímco vrstevníci odpadali, on cítil touhu se pořád zlepšovat. Na tréninky chodil častěji, začaly se rodit drobné úspěchy. ,,Po jisté době  mi koupili na míru ušité oblečení, už to znamenalo obrovský posun. A dokonce jsem začal zjišťovat, že ani ta moje výška není úplně nevýhoda. Náš sport je především o psychické odolnosti a pochopení, co funguje nejlépe. Není důležité, jestli jste velcí či malí, ale jestli dokážete v závodě uchopit správné věci z tréninku,“ poznamenal šestadvacetiletý rodák z Uherského Hradiště.

Smetana v mládí vytěžil i ze skutečnosti, že se střelnice nalézala za jeho bydlištěm. ,,Na Uherskobrodsku zase tolik možností ke sportování nebylo. O basketbalovém oddíle jsem ani neslyšel. A když jsem jednou vyrazil na florbal, tak jsem tam nedošel, protože jsem to sportoviště jednoduše nenašel. Střelnice byla hned za domem. Proto vyhrála tato varianta.“

Ke všemu přišly výhody. Klub v Nivnici, zaměřující se na činnost s talentovanou mládeží, byl finančně štědře podporován. ,,Nepocházím z movité rodiny, proto šlo v mém případě o zásadní věc. Kdybych si to měl hradit sám, skončil bych velmi brzo. V oddíle nám platili i startovné, někdy přispívali na cesťáky. To mi umožnilo se rozvíjet,“ říká s naprostou vážností.

Zásadní spolupráce s Emmonsem

I jeho růst ovlivňovali trenéři. Poznal jich několik. ,,Někdy jejich rady smysluplné byly, někdy ne. Rozhodně nerad slýchávám výroky, že jsem byl rozený talent.“

Zásadní přerod v jeho kariéře nastal v roce 2017, kdy v Dukle začal spolupracovat s Matthew Emmonsem, držitelem všech tří olympijských kovů. ,,Od té doby jsem se vlastně opravdu učil střílet. Na náš sport jsem získal úplně jiný náhled. Vedli jsme i diskuze na téma: co vlastně talent vůbec je. Až s Mattem jsem se o tom dokázal v hlubší míře pobavit a jak ho případně využít.“

Na výraznější úspěchy na mezinárodní scéně Smetana čekal do svých čtyřiadvaceti. Píle a poctivý přístup mu je ale přinesly v hojné míře. Ví, jak chutnají týmová zlata z mistrovství Evropy či individuální bronz ze světového šampionátu. Díky němu si také vybojoval kvalifikační místo pro olympijské hry v Paříži. ,,Střelec zraje časem. Také z muzikanta se stane virtuos až po tvrdém drilu. Pod to se podepisuju. V tréninku vám to odstřílí kdokoliv, v závodě je to jiné. Myslím, že mi velmi pomohlo, že jsem na velké akce vyrážel až poté, co jsem svou výkonnost stabilizoval. Tedy jako dospělý,“ má jasno.

Smetanova výsledková sinusoida nemá nijak dramatický rádius. Přesto se chce věřit, že si vše musí nejprve otestovat, aby z nabyté zkušenosti následně vytěžil co nejvíce. ,,,Asi to tak je,“ souhlasí.  ,,Na první Evropu i svět jsem odlétal s tím, že to jedu vyzkoušet a hlavně to ustát. Při dalších startech pak přišly i pěkné výsledky.“

Podobně to měl při své premiéře na olympijských hrách v Paříži. Za čtyři roky v Los Angeles by tedy podle předešlé prognózy mohl mířit vysoko. ,,Kéž by to tak bylo,“ směje se.

Problémy se zrakem

V Chateauroux jej bohužel provázely problémy se zrakem. Řešil je už před příjezdem do dějiště. Po nasazení kontaktních čoček Smetana do dvanácti hodin nevidí úplně dobře. A závod bohužel začínal už v jedenáct. ,,Blbě mně slzí oko, čočka se zamlžuje. Možná jsem mohl vyzkoušet jinou variantu, ale riskoval bych. Když bych si nakapal a nefungovalo by to, proklínal bych se. Olympiáda je jednou za čtyři roky, měl jsem strach. S panem doktorem musíme něco vymyslet,“ poznamenal chlapsky.

Umístění ve čtvrté desítce nebral nijak dramaticky. ,,Už od mala jsem přemýšlel, jaké to je závodit na olympiádě. Obdivoval jsem všechny ty sportovce, že se nerozklepou. Mně se dříve klepaly nohy i při závodech v „Horní Dolní“. Tady jsem si při nástupu všechno pečlivě zkontroloval, stoupl si do polohy, vzal zbraň do ruky, podíval se přes mířidla, a ouha, neviděl jsem na terč. Po nástřelu jsem se cítil už velmi dobře a byl překvapený, že jsem to i přes zdravotní trable obstojně zvládl.“

TEXT: Pavel Král/ASC Dukla

FOTO: olympijskytym.cz

Biker Cink projel cílem olympijského cross country na 25. místě. Na vině defekty. Zlato obhájil Brit Pidcock

Biker Ondřej Cink dokončil náročné olympijské cross country na horských kolech na 25. místě. Na vítězného Thomase Pidcocka z Velké Británie, který tak v Paříži obhájil zlato z Tokia, ztratil 6:06 minuty. Stejně jako před třemi lety postihl českého reprezentanta na nejvýznamnější sportovní akci defekt, bohužel hned dvakrát.

Když to vyjde na TOP 10, budu spokojený, když ještě lépe, překvapím sám sebe. Tahle slova vyřkl krátce před startem nejdůležitějšího závodu sezony. Bohužel zůstalo jen u přání.

Po prvním kole byl sedmnáctý se ztrátou 15 vteřin na čelo. Jenže přišel první defekt a Cink se propadl až do čtvrté desítky. ,,Ztratil jsem tam hodně času, vyřadilo mě to z boje o patnáctku, možná i lepší umístění. Pak jsem měl ještě další defekt předku, snažil jsem se bojovat, ale samozřejmě to už pak nebylo jednoduché,“ přiznal člen armádního centra Dukla. ,,Jinak se mi jelo dobře, ale výsledek je špatný,“ zhodnotil své vystoupení v kopcovitém terénu Elancourt Hill.

„Ondra jel jeden ze svých nejlepších letošních závodů. Je obrovská škoda, že měl dva defekty. Ale to se prostě občas stane. Při závodě mužů i žen to postihlo nezvykle vysoké procento jezdců,“ poznamenal Viktor Zapletal, reprezentační trenér českého týmu.

„Jeho výkon je pro něj samotného i pro nás motivací do dalších závodů, má potenciál minimálně na světovou top 15. Uvidíme za měsíc při mistrovství světa v Andoře, kde to má rád a kde mu to mimořádně sedí a kam odjíždí na vysokohorské aklimatizační soustředění už příští týden,“ naznačil Zapletal s vidinou světového šampionátu.

Stříbro za vítězným Pidcockem, jenž triumfoval i přes defekt na trati, bral s odstupem devíti vteřin domácí Francouz Victor Koretzky, bronz pak Alan Hatherly z Jihoafrické republiky.

TEXT: ASC Dukla/pk, jc

ILUSTRAČNÍ FOTO: CPA

První olympiáda v roli experta. Synek si pařížské veslování užívá u monitoru se sluchátky na uších

Ondřej Synek zažívá olympijskou premiéru. Vtip? Vůbec ne. Legendární skifař, jenž pod pěti kruhy posbíral dvě stříbra a jeden bronz, se na Hrách v Paříži vtělil do role veslařského experta České televize. S komentátorem Pavlem Čapkem přibližuje fanouškům dění na jezeře Vaires-sur-Marne.

Novou roli si užívá náramně. ,,Pavel je chodící encyklopedie, ví snad všechno. Já tam zase můžu přidat odborné hledisko bývalého profesionála. Olympiáda je vždycky velkou příležitostí oslovit lidi, kteří na náš sport běžně nekoukají,“ má jasno o přínosu směrem k veřejnosti.

Se sluchátky na uších mu to jde před monitorem náramně. Má totiž velký dar, mluví jako kniha. ,,Snažím se co nejlépe popsat, co se děje. Poukázat na technické detaily, taktiku i pocity závodníka.“

V tiskovém středisku je s výškou 199 centimetrů nepřehlédnutelný. A hlavně… Každý ví, kdo ONDŘEJ SYNEK je. I proto si při pauzách mezi jízdami českých veslařů příliš neoddechne. ,,Je tu řada známých. Ať už žurnalistů či bývalých soupeřů, kteří pro různé stanice vykonávají stejnou činnost,“ přikyvuje.

Jeden příklad za všechny. Z ničeho nic se k Synkovi přiřítí o hlavu menší chlapík. Následuje vřelé objetí a česko-polská komunikace. Víš, kdo to je, ptá se mě. A protože si netroufám tipovat, rychle mi to naservíruje. Marek Kolbowicz, olympijský vítěz z Pekingu 2008. ,,Pokecáme, zavzpomínáme, zasmějeme se, že jsme všichni přibrali, ale je to vždycky milé.“

Práce médií si vážil už jako závodník. Moc dobře ví, jak velký dosah mají. ,,I proto mě překvapilo, jak jsou tady novináři zanedbávaní. Je tu kafe, čaj, ale žádné pořádné jídlo. To je opravdu s podivem,“ pronese s naprostou vážností.

V Dukle zastává pozici vedoucího trenéra veslování. Že je odborník na slovo vzatý, potvrzuje i před úvodním vystoupením lehkého dvojskifu Vraštil – Šimánek. ,,Kluci by s postupem do semifinále neměli mít problém. Jsou tam sice Italové, ale Belgičany dají. Čiší z nich velké odhodlání, doufám, že to tam pošlou.“ Jak řekl, tak se stalo.

TEXT: PAVEL KRÁL

FOTO: olympijskytym.cz

Povedený vstup do regaty. Vraštil se Šimánkem ukázali formu. Na soupeře se neohlížíme, říká matador

Rozjížďku olympijské regaty zvládli par excellence, tedy víc než dokonale. Posádka lehkého dvojskifu Miroslav Vraštil, Jiří Šimánek si v Paříži doveslovala pro kontrolovaný postup do středečního semifinále. Na jezeře Vaires-sur-Marne byli lepší pouze favorizovaní Italové Stefano Oppo – Gabriel Soares.

Po projetí cílem Miroslav Vraštil v lodi zatleskal a zamával směrem k zaplněné tribuně. Vyslal tak na dálku jasný signál spokojenosti. ,,Čekali jsme, že Italové vyrazí velmi rychle. To se také potvrdilo, ale pozitivní bylo, že jsme s nimi dokázali držet krok,“ těšilo jedenačtyřicetiletého matadora.

Chvíli to dokonce vypadalo, že byste je rádi porazili. Pět set metrů před cílem jste na ně ztráceli pouhých 83 setin…

Závodíme až ve středu, chtěli jsme to zkusit. Měl jsem chuť na finiš, ale Jirka byl už trošku prázdnější, tak jsme to zbytečně nehrotili. Ale na oslavu jsme si samozřejmě zakřičeli.

Ukázali jste formu. Třetí Belgii jste odrovnali velmi brzy. Byl to plán?

Porazili nás při Světovém poháru v Lucernu, kde jsme ale zdravotně nebyli úplně stoprocentní. Chtěli jsme je odrazit co nejdříve. To se povedlo. Že jsme pak dokázali jet i s Italy, byl příjemný bonus a signál, že závěrečná příprava proběhla výborně. Neohlížíme se na soupeře, a jak říká Jirka, máme to ve svých rukou.

Čím to, že vašemu mladšímu parťákovi ubývaly síly více?

Jak už bylo řečeno, nechtěli jsme, aby došlo na nějaký finiš o postupové místo v poslední pětistovce. Jirka to tahal od začátku, vyšlo to dokonale.

Složení semifinále, které vejde ve známost až po opravných jízdách, tedy neřešíte?

Tam už nikdo slabý nebude. Rozhodně ale víme, že můžeme jet s kýmkoliv. Pojedeme svoje tempo a uvidí se.

Nad Paříží se konečně rozsvítilo slunce. Teplé počasí má být i ve středu. Byly dnes na vodě příjemné podmínky?

Jen jsme se obávali, aby nefoukalo moc z boku. To se naštěstí nestalo. V dalších dnech má být ještě tepleji, což nám vyhovuje.

Komu jste mával na tribunu?

Jirka tam má hodně známých, já svoji rodinu. Je tam fanklub z Třebechovic pod Orebem odkud pochází moje manželka. Viděl jsem českou vlajku, tak jsem je pozdravil.

Bydlíte v olympijské vesnici, na dnešek jste ale spali na hotelu kousek od závodiště. Přišla tato změna k duhu?

Je to výhoda. Pomohlo nám to. Ve vesnici je šrumec, vždyť tam bydlí kolem patnácti tisíc sportovců. Měli jsme potřebný klid. Jirka je velký spáč, já spal taky výborně. Člověk je odpočatý a v dobrém rozpoložení.

Ve vaší kategorii musíte velmi dbát na váhu. Jíte zdravě, především pak zeleninu. Panuje s výběrem v olympijské vesnici spokojenost?

Jsou tam velké fronty. Hlavně kolem poledne je to narvané k prasknutí. Jídlo je jinak OK. Dá se vybrat. Jen nám tady schází naše oblíbená asijská kuchyně, hlavně sushi, což bývalo na předešlých olympiádách zvykem.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

ILUSTRAČNÍ FOTO: CPA

Ve Strakonicích byli v přesnosti bezkonkurenční. Parašutisté Dukly ovládli Světový pohár v týmech i jednotlivcích

V jasné režii parašutistů Dukly Prostějov se odehrál Světový pohár v přesnosti přistání ve Strakonicích. Mezinárodní konkurenci doslova zválcovali, když vyskákali první dvě příčky v týmech a totéž se jim povedlo i mezi jednotlivci.

Třetí závod seriálu se vydařil po všech stránkách. Všech osm kol se podařilo odskákat během dvou dnů. Vítězství slavila Dukla A ve složení Jiří Gečnuk, Petr Chládek, Hynek Tábor, Oldřich Šorf a Miloslav Kříž před Duklou B (Jakub Pavlíček, Petr Směšný, Ondřej Žák, Bonifác Hájek a Jakub Rataj). Třetí skončila Itálie. ,,Podle výsledku se může zdát, že tu až taková konkurence nebyla. Opak je ale pravdou. Do Strakonic dorazily všechny silné týmy. S námi jich bylo šestatřicet, takže si tohoto úspěchu velmi ceníme,“ poznamenal trenér Libor Jiroušek.

Jednotlivcům kraloval Miloslav Kříž, o druhou pozici se rozdělili Jiří Gečnuk a Oldřích Zbíral, který zároveň vyhrál kategorii juniorů. ,,Jeho výkon mě překvapil nejvíce. Obzvláště, když se neskákalo v jednoduchých podmínkách,“ pochválil kouč nejmladšího svěřence.

Další závod Světového poháru čeká parašutisty Dukly za dva týdny v italském Bellunu.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: ASC Dukla

MIX ve vzduchovce Blažíčkové při olympijské premiéře nevyšel. Na vině byla nervozita

Premiéra na olympijských hrách jí na střelnici v Chateauroux podle představ nevyšla. V soutěži smíšených dvojic ve vzduchové pušce obsadili Veronika Blažíčková (Dukla) s Jiřím Přívratským (Olymp) až 24. pozici. České duo nastřádalo 623,6 bodu, což bylo daleko od postupových pozic do medailových bojů.

,,Byla jsem hodně nervózní, Jirka to říkal taky. Snažila jsem se s tím nějak pracovat, ale přišla nepovedená rána, kdy jsem spustila dřív, než jsem měla a už jsem se do toho nedostala,“ konstatovala po závodě vycházející hvězdička Dukly Plzeň.

Pokažená rána jí velmi mrzela. ,,Říkala jsem si, že jsem kráva. Těžko se pak vracím do rytmu i dobrého nastavení,“ nebránila se ostřejší sebekritice.

Její zkušenější parťák na tom nebyl o mnoho lépe. ,,Kroutil se tam, což je u něho známka nervozity. Člověk nějak cítí, že to není dobré ani na té druhé straně,“ konstatovala Blažíčková.

Oběma nepřidalo ani horko v hale. ,,Za mě to bylo nepříjemné, ale ne nesnesitelné.“ Přívratský byl mnohem kritičtější. ,,Když to řeknu něžně, tak šlo o velké zpestření našeho závodu. Dusno, vysoká vlhkost a k tomu nepříliš fungující klimatizace. S takovým návalem médií se tu asi nepočítalo. Takže, když tu klimatizaci zapnuli, vyhodilo jim to pojistky na celé střelnici,“ poznamenal mrzutě.

Oba se zítra představí ve vzduchovce mezi jednotlivci. Jedenadvacetiletá Blažíčková plánuje na dnešní odpoledne odpočinek. ,,Potřebuji vypnout.“ V Chateauroux má i rodinu, setkání s ní ale neplánuje. ,,Rodiče úplně vidět nechci. Měli by nežádané rady. Táta by se mě určitě ptal, proč jsem byla tak nervózní. To slyšet úplně nepotřebuju. Prostě to tak bylo,“ uvedla Blažíčková bez vytáček.

Rampula pokazil druhou sadu ran

V kvalifikaci ve střelbě ze vzduchové pistole to příliš nevyšlo ani Matěji Rampulovi, skončil na 23. místě. O neúspěchu rozhodla především druhá sada ran, v níž čtyřiadvacetiletý střelec plzeňské Dukly zaznamenal jen 92 bodů, což znamenalo propad výsledkovou listinou. Hlavu si z toho nedělal. ,,Posledního půl roku jsem se věnoval hlavně rychlopalné pistoli. Tu vzduchovou jsem trénoval asi jen čtyřikrát za poslední týden. Cílem bylo top třicet, takže jsem spokojený,“ okomentoval svou olympijskou premiéru na střelnici v Chateauroux.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

ILUSTRAČNÍ FOTO: ASC Dukla