V roce 2020 byl David Peterka vyhlášen nejlepším starším žákem Plzeňského kraje, v tom roce vybojoval sedm mistrovských medailí. Nyní však již své dráhové schopnosti piluje v Dukle Brno. Dnes mu je přesně 19. Krátce před svými narozeninami již získal nečekaný bronz na mistrovství Evropy v belgickém Zolderu mezi elitními jezdci na kilometru s pevným startem.
Ale vše mohlo být jinak… Na velodromu v pražském Motole měl 11. prosince 2022 hrůzostrašný pád. Ve velké rychlosti narazil do bariéry, přes kterou spadl ze čtyř metrů na beton. Zranění byla velmi vážná. Každému, kdo karambol tehdy viděl, se zatajil dech. Mladý dráhový cyklistka podstoupil náročnou operaci, zlomil si žebra, klíční kost, měl pneumotorax, rozdrcené obratle.
Trenér české juniorské reprezentace i Dukly Brno Zdeněk Nosek pád viděl na vlastní oči. „David přeletěl bariéru, a jak padl asi ze čtyř metrů na beton, tak si rozdrtil obratle. Jeden mu museli udělat nový. Dost jsme se o něj tenkrát báli. Fakt mě to dostalo. Svůj největší závod už tedy asi vyhrál a teď už jenom překvapuje. Má obrovskou vůli a baví ho to,“ popisuje sled událostí.
Talentovaný mladík ukázal, jaký je bojovník. Uzdravil se, začal zase vyhrávat. Dvěma medailemi na juniorském ME v německé Chotěbuzi v loňském roce jen završil svůj obdivuhodný návrat. „Medaile mi udělaly hodně velkou radost. Na team sprint jsme se společně s klukama dlouho připravovali, a tak jsme rádi, že nám to takhle hezky vyšlo. Očekával jsem, že kilometr bych mohl zajet solidně, ale zase jsem v této disciplíně neměl moc porovnání proti soupeřům, takže to byla taková neznámá. Po čtvrtém místě v kvalifikaci jsem ve finálové jízdě byl schopen zlepšit svůj čas o skoro vteřinu a půl, a tak jsem se vyhoupnul na třetí příčku,“ říkal Peterka.
Duhový trikot v týmovém sprintu
A krátce na to na světovém juniorském šampionátu v čínském Luoyangu vybojoval dokonce duhový trikot. Na kilometru sice obsadil desáté místo, ale v týmovém sprintu spolu s Kryštofem Friedlem a Janem Pořízkem získali senzačně zlatou medaili, pro Českou republiku první v historii v této disciplíně.
V kvalifikaci zajeli Češi třetí nejlepší čas 44,767, v semifinále druhý 44,151, když ve své jízdě jasně porazili o téměř vteřinu Itálii a ve finále si nakonec poradili hladce i s Čínou. Souboj o zlato byl hodně vyrovnaný. „Zlomil to třetí úsek. Davidu to kluci dobře rozjeli a předali v dobré rychlosti. Ve finále jsme jeli o necelou desetinu pomaleji, jak v semifinále, ale na Čínu to jasně stačilo,“ konstatoval Zdeněk Nosek.
Přechod mezi elitu
Od podzimu se však již připravuje mezi elitními jezdci pod vedením Petra Klimeše. A na svém prvním šampionátu dospělých zazářil. Ve trojici s Matějem Tammem a Dominikem Topinkou skončili na vynikajícím čtvrtém místě v týmovém sprintu. V kvalifikaci zajeli nejrychlejší čas 43,337 ze všech týmů a vylepšilo tím stávající český rekord. V prvním kole sice Češi porazili Španěly, ale i přes další zlepšení na 43,297 byl jejich čas až pátý nejrychlejší, a to znamenalo boj o bronzovou medaili proti Británii, ovšem prohraný.
O den později se však již radoval z bronzu. „Od rána jsem se necítil úplně dobře. Měl jsem den předtím za sebou tři tým sprinty, přičemž ten poslední jsem jel vlastně za svý. Takže to byla taková docela dobrá příprava na dnešní den. V noci jsem moc nespal, ale kupodivu kvalifikaci jsem zajel výborně a svůj osobní rekord jsem si zlepšil skoro o dvě vteřiny. Ve finále jsem byl schopný udržet podobný čas, sice o půl vteřiny pomalejší, ale soupeři zrychlit nedokázali a porazil jsem čtvrtého o desetinu, a tak jsem si vyjel svoji první seniorskou medaili,“ říkal bezprostředně po zisku medaile David Peterka.
Na medaili nemyslel
Před mistrovství rozhodně tak vysoko nemyslel. „Na ME jsem nejel s tím, že bych měl dát na sto procent nějakou medaili. Nejblíž byla v týmovém sprintu, při kterém jsem bohužel ve finále udělal chybu. Nepovedlo se, s klukama nás to hodně mrzelo. V kilometru jsem si dával naděje na finále, když jsem byl po kvalifikaci třetí, tak jsem si říkal, že je tam nějaká šance. Věděl jsem, že tam jsou hrozně silní lidi, ale nakonec to vyšlo, mám neskutečnou radost.“
Prvním rokem je také ve třiadvacítce. „Rozhodně chci zajíždět co nejlepší výsledky. Můj největší cíl bude v létě mistrovství Evropy do 23 let v Portugalsku. Potom se uvidí, jak na tom budu, jestli pojedu další závody s elitou. Rozhodně je to snový nástup. Těším se na další spolupráci s Dominikem a Matějem v týmovém sprintu i v ostatních disciplínách. Doufáme, že týmový sprint doladíme a budeme bojovat o postupové příčky na olympiádu v Los Angeles.
Na těžký pád pořád myslí. „Ale posunul jsem se někam dál, už se nemůžu furt omezovat tím, co se stalo. Měl jsem v říjnu operaci, kdy mi vyndávali šrouby ze zad. Návrat na kolo nebyl úplně lehký. Říkal jsem si, že budu rád, jestli v létě pojedou na Evropu do třiadvaceti let. Už to, že jsem na ME jel v dobré formě, byl velký úspěch. Strach ale nemám, naštěstí jsem asi v těchto záležitostech odolný,“ těší ho.
TEXT: ASC Dukla/jc
FOTO: Martin Straka
