Když nandá helmu, nezná bratra. Dráhařka Ševčíková se chystá na druhé vystoupení v Champions League

Tři nádherné velodromy, pět závodních dní během dvou týdnů. V Paříži v pátek odstartuje 4. ročník seriálu Champions League pořádané Mezinárodní cyklistickou unií (UCI). Jedinou Češkou v nabitém startovním poli bude stejně jako vloni Petra Ševčíková. ,,Vím, do čeho jdu. Těším se i kvůli získávání dalších cenných zkušeností,“ řekla před odletem čtyřiadvacetiletá dráhařka ASC Dukla, jež bude o co nejlepší výsledky usilovat ve scratchi a eliminaci.

Účast mezi osmnácti vyvolenými si zajistila na základě postavení ve světovém žebříčku i díky velmi pěknému výsledku ve scratchi v rámci omnia na říjnovém mistrovství světa v Kodani. ,,V minulém roce jsem si to moc užila. Panovala mezi námi pozitivní nálada. V závodě to ale musí jít stranou. Když nandám helmu, tak neznám bratra,“ povídá s úsměvem.

Zpestřením bude páteční bodovačka, která se do celkového pořadí nezapočítává. Poslouží jako příjemné rozšíření závodního programu, ale hlavně k nastavení startovních pozic. ,,Každý závod na dřevěném povrchu a na správně dlouhé dráze je pro mě plus. Pařížský okruh mi docela vyhovuje. Snad to dobře rozjedu,“ přeje si.

I proto se netají myšlenkou na vylepšení loňské 8. pozice v celkovém pořadí Ligy mistrů. ,,Myslím, že jsem se v obou disciplínách výkonnostně posunula. Jsem rozhodnější a vyzrálejší, i když chyby samozřejmě občas přicházejí. Na větších akcích jsem už také klidnější,“ přibližuje důvody vedoucí k optimismu.

Po Paříži se dvakrát pojede v nizozemském Apeldoornu (29. a 30. 11.), vyvrcholení s tzv. velkým finále přijde v Londýně (6. a 7. 12.). ,,Je to napěchované. Když se něco nepovede, není důvod být skeptický. Lze se rychle poučit a zajet mnohem lépe.“

Na náročnou dráhařskou tour se připravovala na kempu v Gironě. ,,Připravená jsem. Bude to intenzivní, ale na podobnou zátěž jsem zvyklá,“ povídá přesvědčivě.

Případnou potíž by mohl zavinit pouze pád. I tuhle nepříjemnou zkušenost už má Ševčíková za sebou. Přihodila se jí vloni v předposledním dni seriálu v Londýně. ,,Je těžké se z toho sbírat. Než se zahojíte, trvá to dva týdny. Tady vše navazuje, což pravděpodobnost úspěchu snižuje. Chce to i trochu štěstí, aby se člověk do ničeho nepřimotal,“ vysvětluje. ,,V eliminaci je všechno natěsno, scratch je velmi nepředvídatelný. Rizika jsou velká, ale tak to v dráhové cyklistice prostě je.“

Za umístění si nadějná dráhařka Dukly může přijít i na slušné prize money. Jen pro zajímavost: loňská vítězka Katie Archibaldová z Velké Británie obdržela šek na 25 000 Eur. Dotované jsou i dílčí etapy. ,,Přála bych si v nějaké figurovat do třetího místa. To by mi určitě dodalo sebevědomí do další práce a závodění,“ podotkla Ševčíková.

TEXT: Pavel Král

FOTO: UCI

Ministryně obrany ocenila sportovce ASC Dukla za příkladnou reprezentaci, vyzdvihla i plnění povinností v uniformě

Sportovci a trenéři Armádního sportovního centra Dukla převzali z rukou ministryně obrany Jany Černochové děkovné listy za výborné výkony a výsledky v letní sezoně 2024. Na pátečním slavnostním setkání v Armádním muzeu Žižkov jich bylo uděleno celkem 71!

Dukláci jsou dlouhodobě nedílnou součástí reprezentačních výběrů a na mezinárodní scéně neustále potvrzují své nesporné kvality. Letos se zatím mohou chlubit ziskem 79 medailí, z nichž je 26 zlatých, 22 stříbrných a 31 bronzových. Jedná se o cenné kovy z olympijských her, mistrovství světa a Evropy, mistrovství světa CISM, světové poháry a akademická mistrovství světa.

Dvě prvenství a jedno třetí místo přivezla Dukla z olympijských her v Paříži, které byly vrcholem sezony. ,,Našim rychlostním kanoistům Martinu Fuksovi a Josefu Dostálovi jsem už za olympijské zlato osobně poblahopřála, dnes tak mohu učinit i v případě bronzové oštěpařky Nikoly Ogrodníkové,“ těšilo ministryni.

Ve svém projevu dále ocenila nastupující mládí, přínos trenérů a hlavně skvělé parašutisty, kteří z armádního mistrovství světa vyskákali dva týmové tituly a jeden bronz v individuální akrobacii. Navíc ovládli celkové hodnocení Světového poháru a vytvořili i dva světové rekordy.

Černochová zároveň vyzdvihla skutečnost, že si sportovci plní také povinnosti v uniformě. ,,Nevyhýbáte  se jim, a to je dobře. Úspěšně absolvujete cvičení v různých vojenských dovednostech. Jste tedy nejen elitní reprezentanti, ale i ti armádní,“ poznamenala s hrdostí. Na mysli měla především říjnový intenzivní výcvik, který proběhl ve VŠZ Valdek a VVP Jince a zaměřený byl na záchranu odloučených osob. Pod vedením zkušených instruktorů AČR jej absolvovalo 29 členů ASC Dukla. Ministryně si rovněž považovala aktivitu sportovců při nedávném Dni válečných veteránů a jejich příspěvků do Vojenského fondu solidarity.

V dvoraně Armádního muzea Žižkov tleskali oceněným i vzácní hosté. Například generálmajor Václav Vlček (velitel Velitelství pro operace), Jiří Kejval (předseda Českého olympijského výboru), plukovník Pavel Benc (ředitel ASC Dukla), či Anna Králová (vedoucí oddělení koncepcí a metodiky sportu v Národní sportovní agentuře).

Dostál poděkoval za podporu

Za sportovce pronesl řeč olympijský šampion Josef Dostál. ,,Ministerstvu obrany děkujeme za obrovskou  podporu, bez níž by tak dobré výsledky nepřišly. Za mě je Dukla nejlépe fungujícím resortem. Umožňuje nám nejen se sportu naplno věnovat, ale zároveň být i vzory a ambasadory pro nastupující generace, obzvláště pak pro malé děti, které se sportováním začínají. To považuji za ohromně důležité.“

TEXT: Pavel Král

FOTO: CPA

Parašutisté Dukly si poprvé zaskákali v Kuvajtu. V poušti pilovali skupinovou akrobacii

Opanovali seriál Světového poháru, získali medaile na armádním i civilním mistrovství světa. Přesto jsou parašutisté Dukly Prostějov v této sezoně stále akční. Před třemi dny se vrátili z Kuvajtu, kde absolvovali výcvikový tábor na skupinovou akrobacii.

Do země ležící při Perském zálivu se vydali vůbec poprvé. ,,Pár let nás tam už lákali. Teď nastal správný čas, protože se nám díky zrušení posledního závodu Světového poháru v Dubaji uvolnil termín,“ vysvětluje shodu okolností trenér Libor Jiroušek.

Skydive Kuwait se nachází asi 100 kilometrů od hlavní metropole. Dominantou městečka Al Khirran je unikátní koncepce bydlení u vodních kanálů. Na rozdíl od Dubaje, kde byly umělé ostrovy vytvořeny navezením veškerého materiálu do moře, se zde jednotlivé kanály vykopaly. Díky tomu byla využita velká část pobřeží, kde by se jinak kvůli přílivům a odlivům bydlet nedalo. A právě na jedno rameno tohoto města se má stěhovat i letiště pro parašutisty.

Dukláci tak ještě trénovali v nedaleké poušti. Zvládli celkem 75 seskoků. ,,Je to velký bonus pro příští rok, kdy se má v listopadu konat armádní mistrovství světa v Kataru a podmínky tedy budou srovnatelné,“ pochvaloval si po návratu Jiroušek.

Kempu se zúčastnili Miloslav Kříž, Ondřej Žák, Bonifác Hájek, Petr Chládek a kameraman Jakub Pavlíček.

TEXT: Pavel Král

FOTO: ASC Dukla

Skicrossařka Cholenská naskočí do SP později, po operaci ramene nehodlá nic uspěchat

Vstup do sezony pro ni bude složitější, než předpokládala. V září byla nadějná skicrossařka Diana Cholenská nucena podstoupit operaci ramene a prosincový start Světového poháru tak nejspíše nestihne. ,,Rekonvalescence nejde tak rychle. Nic ale nehodlám uspěchat, do závodů chci jít stoprocentně připravena,“ poznamenala jednadvacetiletá členka Dukly Liberec.

Plnohodnotný trénink zahájí juniorská vicemistryně světa z roku 2021 na kempu 20. listopadu. ,,Dva měsíce jsem na lyžích nestála. Uvidíme, jak rychle se do toho dostanu. První svěťáky ale s určitostí vynechám,“ říká s nadhledem.

Rameno se jí ozvalo po březnovém pádu při SP ve Veysonnaz. ,,Bylo přede mnou ještě mistrovství světa juniorů, takže jsem to neřešila. V létě jsem pak absolvovala Gladiator Race. Na jedné z překážek tam něco přeskočilo. Při pádlování na paddleboardu mi pak ruka na čtyři vteřiny úplně vypla, což už se přejít nedalo,“ popisuje průběh zranění.

Sezona je dlouhá, i proto je Cholenská optimisticky naladěna. ,,Věřím, že už v lednu, nejdéle pak v únoru, budu stoprocentní. Bude dostatek závodů, abych se ukázala v co nejlepším světle.“

Rovněž doufá, že své ovoce přinese spolupráce s novým reprezentačním koučem – Švýcarem Guillaumem Nantermodem. ,,Jsem moc ráda, že tu je. Sám špičkově jezdil, a vůbec nevadí, že na prkně. Teď s ním budu vůbec poprvé komunikovat v trati. Jsem na to zvědavá a zároveň se velmi těším. Věřím, že trénink pod ním přinese v mém projevu další progres.“

Vzhledem ke svému mládí je rodačka z Jablonce nad Nisou už zkušenou závodnicí. Ve Světovém poháru se pohybuje delší čas. ,,Od přechodu ze žáků jsem nikdy neřešila, jestli jsem juniorka nebo žena. Brala jsem to jako jednu kategorii. Teď bych si hlavně přála, abych tuto sezonu dojezdila ve zdraví a povedlo se nějaké hezké umístění na mistrovství světa,“ doplnila k ambicím.

Zároveň bude usilovat o důležité kvalifikační body pro účast na olympijských hrách v Turíně 2026. O start na těch předešlých v roce 2022 v Pekingu smolně přišla kvůli přetrženému vazu v koleně. ,,Je to velký cíl, který jsem si stále neodškrtla. Nechci tam chybět, ale je to ještě daleko.“

TEXT: Pavel Král

FOTO: archív

Skicrossaři Paulus a Cholenská zabojují o olympiádu. Pomoci by měl i nový kouč

S cílem se kvalifikovat na zimní olympijské hry v roce 2026 vstoupí do nadcházející sezony skicrossaři Daniel Paulus a Diana Cholenská. Oběma závodníkům Armádního centra Dukla by k tomu měla pomoci osoba zkušeného trenéra Guillaumeho Nantermoda, jenž se reprezentace ujal na přelomu jara a léta.

Nantermod v minulosti vedl například švýcarskou skicrossovou legendu Fanny Smithovou, olympijskou medailistku a mistryni světa. Posledních sedm let pak působil u crossových reprezentací Velké Británie. ,,S Guillaumem jsme byli v intenzivním kontaktu dva měsíce. Probírali jsme aktuální situaci v českém týmu i v rámci světového skicrossu, který se nám v posledních letech vzdaluje. Na spoustu věcí máme podobný pohled, shodujeme se ve směru, kterým se chceme vydat. Našim závodníkům má rozhodně co dát,“ je přesvědčen šéf této disciplíny ve Svazu lyžařů Tomáš Kraus.

Příprava bohužel neprobíhala bez komplikací. Daniela Pauluse (na titulním snímku) trápila kýla, ale už je zpět v tréninku. ,,Překonal jsem to, mělo by to být dobré,“ poznamenal Paulus na úterní tiskové konferenci.

Diana Cholenská zase podstoupila drobnější operaci ramene, takže se na svahy vrátí až v prosinci se startem Světového poháru. Společně s Paulusem by měla odjet většinu závodů a získat potřebné body ke kvalifikaci na ZOH v roce 2026.

TEXT: ASC Dukla/pk

FOTO: CPA

Oštěpařská spolupráce Vadlejcha se Železným překvapivě končí. Po vzájemné dohodě

Nic netrvá věčně… Přesto je zpráva o ukončení dlouholeté a úspěšné oštěpařské spolupráce mezi Jakubem Vadlejchem a jeho koučem Janem Železným velmi nečekaná. Armádní sportovní centrum Dukla, jehož jsou oba členy, tuto informaci potvrdilo. Rozchází se v dobrém, po vzájemné dohodě.

Je poměrně překvapivé, že se tak děje po velmi úspěšné sezoně, v níž Vadlejch konečně dosáhl na první velké zlato v kariéře, když se v Římě stal mistrem Evropy.

Ano. Hlavním cílem byla olympijská medaile z Paříže, nicméně i čtvrté místo zpod pěti kruhů se v rostoucí mezinárodní konkurenci musí počítat jako veliký úspěch.

„Po 14leté společné cestě jedna kapitola končí. Nastal čas jít vlastní cestou a budu dělat vše pro to, abych České republice i nadále vozil cenné kovy z vrcholných akcí. Trenérovi bych rád poděkoval za vše, co pro mě za tak dlouhou dobu udělal,“ řekl Vadlejch ve zprávě Českého atletického svazu.

„Při domlouvání další spolupráce jsem své svěřence informoval, že můj plán je vést vrcholovou tréninkovou skupinu ještě dva roky, a pak udělat změnu,“ poznamenal Železný. „S Jakubem jsme se dohodli, že na příští sezonu se nebude připravovat v mé skupině. Dospěli jsme k tomu také poté, kdy jsme nenašli shodu na zařazení olympijského vítěze Neeraje Chopry do našeho týmu.“

Do skupiny světového rekordmana přešel dnes čtyřiatřicetiletý Vadlejch v roce 2010. Postupně vyzrál, oštěp z jeho ruky začal létat opravdu daleko. Rekordním zápisem zůstává výkon 90,88 metru z květnového mítinku Diamantové ligy v Dauhá v roce 2022. V pátek třináctého se tak na stadionu Suhain Bin Hamada zapsal do klubu výjimečných.

Jeho medailová vitrína se cennými kovy z největších mezinárodních akcí plní od roku 2017, kdy se stal v Londýně vicemistrem světa. Ke stříbru přibyly bronzy z Eugene (2022) a Budapešti (2023). Z evropských šampionátů vlastní již zmíněné zlato z Říma (2024) a stříbro z Mnichova (2022). Je trojnásobným vítězem celkového hodnocení Diamantové ligy.

Největším úspěchem čtrnáctileté spolupráce je pak bezesporu olympijské stříbro z Tokia (2020).

Teď přichází odloučení. Hvězdy armádního klubu čekají nové výzvy.

TEXT: Pavel Král

FOTO: CPA

 

Dálkařský rekordman Juška by rád vydržel do olympiády v Los Angeles, v Dukle má i jiné plány

Při nedávném vyhlášení ankety o Atleta roku se jedenatřicetiletý Radek Juška, nejlepší český dálkař posledních doby, vyjádřil trochu nešťastně, když pronesl, že mu do konce kariéry už moc času nezbývá. ,,Vyznělo to blbě. Jako bych chtěl brzy končit. To ale v úmyslu rozhodně nemám. Když bude držet zdraví, chci vydržet minimálně do olympiády v Los Angeles,“ zdůraznil Juška, jenž do Dukly přestoupil v říjnu z Olympu.

Důvodem přesunu mezi resortními středisky byla osoba trenéra Josefa Karase, s nímž dlouhodobě spolupracuje, a který v Dukle rovněž povede talentovaného desetibojaře Tomase Järvinena. ,,Dukla mi dává i jiné možnosti. V budoucnu mám v plánu absolvovat základní výcvik a stát se vojákem z povolání,“ prozradil český rekordman.

Nejdelší skok kariéry předvedl v roce 2017 na Světové letní univerziádě v Tchajwanu výkonem 831 centimetrů. Svůj nejcennější kov pak vybojoval o dva roky dříve na halovém mistrovství Evropy v Praze, kde skončil stříbrný.

Pravidelně se účastní vrcholných mezinárodních soutěží. V létě se na olympijských hrách v Paříži blýskl povedenou kvalifikací (815 cm), ve finále nakonec skončil desátý. Pro Jušku jistě velmi pěkný výsledek vzhledem k faktu, že jej do startu pod pěti kruhy sužovaly zdravotní potíže. ,,Nejprve jsem měl problémy s lýtkem, pak přišel na řadu zánět zadních stehenních svalů. Bolest mi neumožnovala absolvovat kvalitnější tréninky, což se odráželo na mých výkonech,“ říká bez výmluv.

Na olympiádě si umístěním v TOP 10 spravil chuť. Tu si přenesl i do přípravy na nadcházející sezonu, kterou zahájil před necelým měsícem. ,,Hlavně jsem zcela zdravý. Jen aby to vydrželo,“ přeje si.

Čekají ho hned tři vrcholy – halové mistrovství světa a Evropy a venkovní světový šampionát v Tokiu. ,,V hale to půjde rychle po sobě. Evropa je na začátku března, svět na konci. Zvládnout se to dá,“ je přesvědčen. Každopádně by rád létal za osm metrů. ,,Potřeboval bych výkonnost ustálit. Pokud se to povede, jste na závodech žádaným zbožím. V mém případě hraje největší roli komplexní zdraví. Jedině pak lze pomýšlet na vyšší pozice. Když tohle není, můžete čarovat, jak chcete, ale daleko nepoletíte,“ vysvětluje.

S trenérem kladou největší důraz na rychlost. ,,Té není nikdy dost,“ usmívá se. ,,Ale snažíme se zdokonalovat vše,“ podotýká jedním dechem.

V Dukle se Juška potká také se svým potenciálním nástupcem, osmnáctiletým Petrem Meindlschmidem. Mají mezi sebou kamarádský vztah. ,,Myslím, že jsem toho pro český skok do dálky udělal dost, Péťa by tuhle štafetu mohl jednou převzít. Je to skvělý kluk, má toho hodně před sebou. Když bude potřebovat, jsem mu k ruce,“ vyslal jasný vzkaz Radek Juška.

TEXT: Pavel Král

FOTO: CPA

Karolína Indráčková se chce posunout výše. Ví, že může skákat s nejlepšími

V letní sezoně byla hlavní tváří českého skoku na lyžích na mezinárodní scéně Karolína Indráčková. Sedmadvacetiletá opora reprezentace se dokonce prokousala na závodech Grand Prix ve francouzském Courchevelu na výborné osmé místo. A před novou sezonou se chce oproti té minulé výsledkově posunout výše.

„V Courchevelu některé holky chyběly, takže to umístění beru s rezervou,“ říká upřímně. Hlavní závodní vytížení absolvovala v Interkontinentálním poháru, v němž vybojovala v německém Hinterzartenu parádní třetí místo a byla celkem čtyřikrát v Top 10. V celkovém hodnocení tohoto poháru figuruje na osmém místě. „Ukázalo se, že je možné skákat s těmi nejlepšími, což je velkou motivací do zimy,“ říká odhodlaně.

S letní přípravou je spokojená. „Odtrénovala jsem vše, co bylo v plánu. Byli jsme i ve větrném tunelu ve Stockholmu a na soustředění v Trondheimu, kde se bude letos konat mistrovství světa. Z tamních můstků mám tak trochu smíšené pocity, moc mi nesedí, ale záleží, zda je forma. Když ano, dá se skákat všude,“ uvedla.

„Letos se nám změnil hlavní trenér, takže nějaké změny byly, ale jelikož už jsme s Dominikem (Ďurčem) spolupracovali loni na kondiční přípravě, tak to zas nebyla změna tak velká. Největší rozdíl  vidím v tom, že trénujeme více pod dohledem, jelikož Dominik je s námi téměř každý den.“

V nové sezoně by Indráčková chtěla pokračovat v nastoleném trendu, kdy se jí dařilo ve Světovém poháru pravidelně bodovat a v konečném hodnocení obsadila 29. místo, které by ráda vylepšila. „Chci navázat na minulou sezonu, končit na bodovaných místech, případně i nakouknout do desítky. Letos taky bude startovat nejlepších 25 holek dle pořadí SP na leteckých závodech, takže cílem je patřit mezi ně,“ řekla s vyhlídkou na možnost skákat na mamutím můstku. „A samozřejmě vrchol je mistrovství světa v Trondheimu, kde bych samozřejmě chtěla zaskákat co nejlépe,“ pokračovala.

V družstvu je nejzkušenější, ale míní, že i ostatní holky se lepší. „Sedly jsme si a přes léto byly hodně času všechny čtyři pohromadě. Baví je to a hlavně se zlepšují. V Trondheimu se bude skákat týmový závod a z našeho pohledu by mohl být zajímavý. Výkonnostně jsme na tom dost podobně, na ten závod se moc těším,“ dodala Karolína Indráčková, se kterou jsou v týmu její mladší sestra Anežka, Klára Ulrichová a Veronika Jenčová.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: olympijskytym.cz

Kajakář Špicar po splnění olympijského snu myslí na ME v Račicích. Teď vyráží za objemy do Kalifornie

V létě si startem i pěkným výsledkem splnil olympijský sen. V příští sezoně se pozornost kajakáře Jakuba Špicara s největší pravděpodobností znovu upne k plánům s parťákem Danielem Havlem. Na deblu by své umění rádi předvedli na evropském šampionátu v Račicích.

,,Jet před domácím publikem je vždycky nejlepší. V roce 2017 to byl neskutečný zážitek. Bylo by fajn zažít něco podobného,“ říká v rozhovoru jedenatřicetiletý závodník armádního klubu Dukla.

Jak s odstupem času hodnotíte 7. místo z OH v Paříži?

Za mě super. Na mistrovstvích světa jsme sice byli medaili blíže, ale tady se sešla mnohem tvrdší a širší konkurence. Jely s námi dvě posádky Německa, Španělska či Srbska. To se vám jen tak nestane.

Hodí se tahle zkušenost?

Olympiáda je jinde než třeba mistrovství světa. Paradoxně jsem tam ale byl nejklidnější, co jsem kdy na závodech byl. Neměli jsme co ztratit, chtěli jsme si to hlavně užít. Bavilo nás to.

Pustíte si někdy zpětně finále?

Viděl jsem jen semifinále, které se nám velmi povedlo a znamenalo postup do bojů o medaile. Jinak nebyl na vzpomínání čas, moc jsem se od té doby nezastavil.

Co vás nejvíce zaměstnávalo?

V dubnu jsme koupili byt. Chtěli jsme ho do olympiády zrekonstruovat, ale nestihli to. Hned po návratu jsem šel do pracovního, abychom se mohli co nejdříve nastěhovat.

Delší pauza tedy přišla náramně vhod, že?

Volno a vlastně celou dovolenou jsem využil náramně, tedy prací. Ale povedlo se. (směje se) Pomohli i kamarádi. Hlavně, že je to hotové. Neřešil jsem trénink, vyčistil jsem si u toho hlavu. Takže nakonec příjemný relax.

Je vám 31 let, kam na vodě směřují další cíle?

Nikdy nevíte, co se přihodí. Já už si toho se zdravotními peripetiemi užil dost, takže myslím jen na nejbližší období. Olympiáda v Los Angeles samozřejmě láká, ale je to daleko.

V pondělí odlétáte na přípravný kemp do Kalifornie. Je důležitou součástí přípravy, která teprve začíná?

Člověk si tím zimu hodně zkrátí. Najíždíme kilometry, je tam teplo. Jste na soustředění, nic neřešíte. Jen jíte, spíte a trénujete. Vrátíme se 1. prosince a máme základ pro další náročné období.

V příštím roce se v Račicích koná mistrovství Evropy. Asi by nebylo špatné zavzpomínat na bronzové časy z roku 2017, kdy jste si na světovém šampionátu vyjel třetí místa v deblu i ve čtyřkajaku?

Deblkajak s Danem je pro mě prioritou. Ale uvidíme, co na jaře vyjde z kontrolních závodů. Evropa v Račicích bude jasné lákadlo. Jet před domácím publikem je vždycky nejlepší. V roce 2017 jsme si to užili náramně, byl to neskutečný zážitek. Bylo by fajn si něco podobného zopakovat. Motivace bude pořádná.

TEXT: Pavel Král

FOTO: olympijskytym.cz

Skokan Koudelka vlétne do Světového poháru v Lillehammeru. Při odrazu vsadí víc na techniku

Bohužel je jediným českým skokanem na lyžích, který je schopen konkurovat světové špičce. A to je Romanu Koudelkovi z Dukly Liberec již pětatřicet let. Sezonu Světového poháru odstartuje 22. listopadu v norském Lillehammeru.

V minulé sezoně se dvakrát vešel do elitní desítky, čehož si velmi vážil. „První deváté místo ve Willingenu pro mě emočně bylo asi nejlepším výsledkem kariéry,“ řekl před startem nové sezony. Bral ho jako zlom. Poznal, že po letech trápení se vrací zpátky mezi nejlepší. Na to chce navázat.

Operované koleno ho však trápí dlouhodobě, po desátém místě v Hinzenbachu v letní sezoně už druhý den nedoskákal. „Absolvoval jsem jen první závodní kolo a do druhého nenastoupil. Když mě to koleno začalo bolet, tak jsme se kvůli bezpečnosti rozhodli, že druhé kolo vynechám. David Bičík (sportovní manažer lyžařského svazu) mi hned druhý den zajistil vyšetření v Centru pohybové medicíny, které ukázalo, že chrupavka není v takovém stavu jako by měla být. Dal jsem si čtrnáct dnů pauzu, tréninky bylo potřeba upravit, ale teď jsem skákal v Polsku bez bolesti,“ prozradil český skokan.

Změny v přípravě

S trenérem Gaj Trčkem pozměnili přípravu. „Nedělal jsem tolik skoků, abych koleno při dopadech moc nezatěžoval. I tréninky v posilovně jsme upravili. A když jsem skákal přes překážky, tak jsem si dával větší pozor,“ říká Koudelka.

Trenér Trček poukázal na fakt, že zranění paradoxně i trochu pomohlo. „Ano už se nesnažím dávat do odrazu na můstku takovou sílu. Spíš se soustředím, abych byl symetrický a aby byl celý pohyb udělaný správně technicky. Když potřebuju něco změnit, abych to udělal během toho jednoho skoku. A to je vlastně i trochu závodní rytmus,“ naznačil hlavní změnu Koudelka.

Nohama na zemi

I přes letní dobré výsledky si je dobře vědom, že hlavní budou závody na sněhu, proto si žádné vzdušné zámky nestaví. „Zdá se mi, že lidé kolem mi věří víc než já sám, radši jsem nohama na zemi. Až první závody ukážou, jak na tom jsme, proto jsem zdrženlivější.“ Celý program Světového poháru však v plánu nemá. „Na začátku pojedeme všechno, ale asi nepoletíme do Ameriky, uvidíme, jak se rozhodneme s Japonskem. A zcela jistě nepočítám s lety.“

V SP začne jako jediný z Čechů, ale v průběhu sezony jej může doplnit Benedikt Holub. „Mně samota nevadí. Mám doma dvě děti. Když se vrátím z tréninků a skáčou po mně, tak si pak užívám, když jsem sám na pokoji a pánem svého času. Příjemné je, že můžu jít spát, kdy chci a vstávat relativně taky. Ale naopak na druhou stranu mi rodina a děti brzy zase chybí, ale tak to prostě je.“

Mezi mladými skokany se však zdá, že vyhlídky jsou optimistické. „S juniory jsem teď moc soustředění neobjel, tak jsem je neviděl, ale určitě se lepší. A vyzdvihl bych syna Honzy Matury. Matěje hodně sleduju, určitě je velký příslib do budoucna. Honzovi jsem říkal, když jsem spolu byli na Světových pohárech, že budu moci skončit teprve, až tam budu s jeho mladým. A on tam může být klidně za čtyři roky, což tedy nevím, jestli tak dlouho vydržím, ale byla to taková pěkná nostalgie,“ pokračoval Koudelka.

Natěšený na mistrovství světa

Česká jednička se prý moc těší na světový šampionát, který se uskuteční v norském Trondheimu. „Tam se těším strašně. Je to nádherné město, má úžasnou atmosféru, podle mě jde o Mekku lyžování. Mají nově zrekonstruovaný můstek. Měl jsem možnost si ho zkusit během soustředění s rakouským A týmem a zvizualizovat si ho v hlavě.“

Možnost trénovat s Rakušany byla jednou z novinek v přípravě. „U mě to bylo o tom, že nám řekli, na jakém soustředění budou, a já jsem se k nim mohl připojit. Byl jsem s nimi asi na třech kempech. Ale že by něco odtajnili z vybavení, to zase ne. Vývoj je stojí obrovské peníze a je jasné, že si všechno chrání.“

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: ASC Dukla