Filmový dokument „Fuksa Team“ poodhalí zákulisí rodiny rychlostních kanoistů

Po příletu do Japonska se už rozkoukávají v tréninkovém středisku v Koči. Začátkem srpna chce být bratrská dvojice rychlostních kanoistů Dukly Praha maximálně připravena na olympijské vystoupení. Bude to těžká šichta, ale Martinovi a Petrovi Fuksovým bude za tři týdny v úsilí získat medaili držet pěsti celá republika.

Jsou v tomto ohledu momentálně zřejmě nejsledovanější českou sportovní rodinou. Ostřílený Martin je jako úřadující mistr Evropy horkým medailovým želízkem.

Bratři Fuksové při natáčení rodinného dokumentu.

Jeho mladší sourozenec Petr, jenž se pro změnu stal nedávno vicemistrem starého kontinentu v kategorii do 23 let, se bude v nejtěžší konkurenci otrkávat. Spolu se navíc pokusí překvapit na deblu.

V jejich úsilí je budou v přípravném kempu a pak na olympijském kanálu v Tokiu podporovat další členové rodinného Fuksa Teamu. Trénují je otec Petr, někdejší mistr světa, a dědeček Josef, jenž má s kanoistikou rovněž obrovské zkušenosti.

Nymburský rodinný klan se dokonce stal předlohou nového filmového dokumentu Fuksa Team. „Moc se mi snímek líbí,“ usmíval se Petr.

„V některých okamžicích natáčení byli kameramani hodně blízko při našich běžných činnostech, jako je třeba konzumace jídla, nebo když si povídáme. Byl to nezvyk. Místy jsem se trochu ostýchal,“ přiznal.

Netroufá si ovšem posoudit, jestli obstál jako herec. „To fakt nevím. To mi budou muset říct až diváci,“ culil se.

Martin vedle hlavní role účinkujícího s filmaři navíc probíral odbornější kanoistické záležitosti.

„V rychlostní kanoistice se ještě nic podobného nenatáčelo, a tak jsem rád, že jsme se v tomto směru stali průkopníky. Byl to dobrý nápad udělat film o našem rodinném týmu. Myslím, že se bude líbit,“ říkal před odletem do Tokia.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: Jan Kasl/Red Bull

Trable s deblkajakem. Josef Dostál a Radek Šlouf si budou před startem vybírat ze dvou lodí

Poslední rozloučení a odlet. Kajakář Dukly Josef Dostál a jeho parťák z deblu Radek Šlouf nabrali směr Tokio.

Z předchozích dvou olympiád už má tři medaile, ale ne zlatou. „Na singlu chci vyhrát a z deblu mít radost,“ prohlásil jednoznačně dvoumetrový obr.

Před nedělním odletem se však řešil problém. Do kempu v Koči totiž závodníci dorazí dřív než lodě. Ty už začátkem května poslali do Portugalska, odkud se trajektem převážejí do Japonska. Jenže přeprava nabrala nečekané zpoždění.

„Je to malér. Víme, že se lodě zpozdí o deset dní. Nějaký singl by se na místě asi našel. Možná bych olympiádu odjel s japonskou lodí, ale blbý to je s deblem. Ta představa, že bychom na soustředění neměli na čem jezdit, je hrozná. To by mě hodně štvalo…,“ říkal nevesele Dostál.

Naštěstí přišel na poslední chvíli ke slovu plán B. „Český olympijský výbor a náš svaz domluvili, že se další debl pošle letecky. Údajně by tam měl být na začátek kempu,“ doplnil Šlouf s tím, že po posledním pražském tréninku deblkajak odstrojili a připravili k transportu na letiště.

V Koči se jim tak po několika dnech sejdou debly. Který z nich si nakonec vyberou na závod?

„Závodní jsme poslali dřív a pak jsme celé léto trénovali na tom druhém. Závodili jsme s ním i na světovém poháru v Segedínu a teď se dohadujeme, který vybereme. Popravdě bych raději jel v odzkoušeném, ale jestli tam budeme mít oba, tak to ještě probereme,“ přemítal zadák posádky.

Dostál volbu příliš neřeší. „Oba debly jsou v podstatě stejné. Rozhodnutí asi nechám na Radkovi,“ poznamenal háček.

Patří k největším medailovým adeptům a své ambice neskrývá. „Už mi chybí jen vyhrát olympiádu, tak proč bych tam jinak jezdil. Udělal jsem pro to maximum. Akorát se uvidí, co na to soupeři. Chci zlato ze singlu. Je to velký sen. Nechci být čtvrtý nebo pátý,“ pravil rezolutně.

Šlouf zmínil, že nerad dělá prognózy. „V Segedínu jsme si potvrdili, že v závodním tempu můžeme bojovat s nejlepšími. Cítím, že směřujeme dopředu. První dva dny budu fandit Pepovi a rozjíždět se na debla. Na závod se strašně se těším,“ dodal.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: CPA

Kajakáři Josef Dostál a Radek Šlouf při tréninku na LOH v Tokiu. Foto: CPA

Maratonkyni Joglovou čeká cesta do Sappora. Na zvlněné trati se může stát cokoliv, říká

Musela toho hodně zkousnout, než se dostala na olympiádu. Sport dnes třiatřicetiletou maratonkyni Marcelu Joglovou vždycky bavil, obvykle se mu ale nemohla věnovat naplno.

Svého času současně s denním studiem na FTVS pracovala v Klatovech jako záchranářka. V Praze si vyzkoušela, jaké je to stát do rána za barem, být zdravotní sestrou na soukromé dermatologické klinice nebo si přivydělávat jako au pair. Vedle toho získala i licenci na fitness trenérku…

Photo by CPA.

Bylo by to na napsání dlouhého příběhu, Marcela se totiž posléze v běhání našla a nyní je profesionální atletkou a olympioničkou. „Trvalo to pár let, než jsem se dostala tam, kde dneska jsem,“ pokyvuje hlavou dlouhovlasá duklačka.

Když rodačka z Plánice začala víc běhat, zprvu o žádném šampionátu natož o olympiádě vůbec neuvažovala. Byla typický hobík. Jenže pak skončila při Pražském mezinárodním maratonu druhá v mistrovství ČR a ozvali se trenéři. Tvrdili, že když do přípravy vnese řád a omezí další aktivity, dočká se lepších výsledků.

Poprvé dala o sobě vědět před necelými dvěma roky, když jako neznámá vytrvalkyně skončila dvacátá na MS v Dauhá, kde v extrémním nočním vedru vydržela na rozdíl od řady favoritek doslova pekelné podmínky.

„Doufám, že nic podobného jako Dauhá v Sapporu nezažiju. Extrémy mám prý ráda, ale určitě je záměrně nevyhledávám,“ usmívá se běžkyně, která místo uzavřené olympijské vesnice zažije tradiční hotelovou bublinu.

Ano, atletické disciplíny mimo dráhu (tedy maratony a chodecké závody) se neuskuteční v rozpáleném Tokiu, ale v hlavním městě ostrova Hokkaidó. „Mělo by tam být oproti Tokiu o deset stupňů chladněji, takže to odhaduji na nějakých pětadvacet.“

Photo by CPA.

O maratonské trase má určité povědomí. „Není to placka, je to trochu zvlněné. Může se tam odehrát cokoliv. Na osobní rekord to asi nebude, ale budu spokojená, když v cíli padnu k zemi a bude mě hřát vědomí, že jsem na trati nechala všechny síly,“ pokračuje.

Do Tokia odletí 26. července. Tři dny stráví v aklimatizačním kempu v Koči a potom se už přesune do Sappora, které je jako dějiště zimní olympiády v roce 1972 spíš známé díky sněhu a ledu.

Olympijský maraton poběží kromě Marcely Joglové i další dvě Češky – domácí rekordmanka Eva Vrabcová Nývltová a Tereza Hrochová. Že by si ale mohly při závodě nějak vyhovět, není příliš reálné.

„Kdyby šlo o splnění limitu, tak si to dokážu představit, ale na olympiádě? To ne. Jsme každá jiná, každá se jinak připravujeme, každá poběžíme za svý. Bude to závod, každá budeme mít svou taktiku. Pochybuji, že by mi holky předem řekly, jak to chtějí zaběhnout. O žádné domluvě nevím a pochybuju, že by byla v plánu.“

Sama také neodkrývá karty. „Bereme to hodně komplexně. Kromě běhání i posiluju a jezdím na kole. Taktika se určí až podle toho, jak se povede závěrečná příprava v Livignu,“ dodává s úsměvem.

Photo by CPA.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: CPA

Senzace! Špotáková vyhrála v sezónním maximu závod Diamantové ligy v Monaku

To se nečekalo. Oštěpařka Barbora Špotáková ovládla v Monaku kvalitním výkonem 63,08 metru prestižní mítink Diamantové ligy. Krátce před olympiádou světová rekordmanka potvrdila, že do Tokia pojede bojovat o přední umístění.

Její parťačka z Dukly Nikola Ogrodníková nepotvrdila roli české jedničky poslední doby a skončila výkonem 56,87 metru na šestém místě.

Dvojnásobná olympijská vítězka Špotáková, která nedávno oslavila 40. narozeniny, ovládla monacký mítink už popáté. V soutěži měla jen dva platné pokusy, v úvodní sérii hodila 60,68 metru. Dva hody vynechala.

„S výsledkem jsem samozřejmě hodně spokojená. Pátým pokusem jsem pošetřila síly, protože jsem věděla, že už jsem v nejlepší trojce. Závodění v Monaku jsem měla vždycky moc ráda, a proto jsem se před posledním šestým pokusem usmála,“ uvedla ve zprávě Českého atletického svazu.

Její soupeřky Maria Andrejczyková a Němka Christin Hussongová, které měly po pěti pokusech na kontě lepší výkony, za Špotákovou v rozhodující sérii zaostaly o více než pět metrů.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: CPA

Kajakář Jakub Krejčí slaví zlato ve vodním slalomu na mistrovství světa do 23 let!

Skvělá práce! Na mistrovství světa závodníků do 23 let ve vodním slalomu získal kajakář Jakub Krejčí zlatou medaili. Ve slovinském Tacenu předvedl ve finále čistou jízdu.
Podobně si vedli další čtyři konkurenti, Krejčí byl z nich ale nejrychlejší. ,,Dost jsem si to hlídal, reagoval jsem hlavně na vítr. Vyšlo to krásně,“ liboval si pro svazový web.
Radost s ním sdílel i šéftrenér Dukly pro vodní slalom Jaroslav Volf. ,,Kuba dozrává do závodnické chytrosti. Nedělá už velké chyby, které ho stály v minulosti lepší umístění. Dokáže jet i hlavou, což je pro jeho další růst ohromně důležité.“
Volf rovněž zmínil kvalitní spolupráci Krejčího s osobním trenérem Janem Vondrou. ,,Výsledek jasně ukazuje, jak se posouvá nahoru. Ze zlata máme obrovskou radost. Po dlouhé době se Dukla může chlubit v kajakářské kategorii závodníkem, jenž dokáže držet krok také s dospělou špičkou. A to mu je teprve devatenáct. Je velkou nadějí do budoucna,“ poznamenal.
TEXT: ASC Dukla/Pavel Král
FOTO: ČSK/ Pavel Doležal

 

Kuf ladí formu na olympijský pětiboj: Vždycky je důležité dobře odstartovat, říká

Bylo to o chlup. Moderní pětibojař Jan Kuf se na Hry do Tokia kvalifikoval na poslední možnou chvíli. Díky třináctému místu na červnovém mistrovství světa v Egyptě. Evropský šampion z roku 2016 se tak podívá na svoji druhou olympiádu.

,,Chtěl jsem mít klid už mnohem dřív, ulevilo se mi,“ nezastírá závodník armádního klubu Dukla.

Nedávno jste absolvoval soustředění ve Svatém Mořici. Zaměřeno bylo především na běh a plavání. Prospělo v nárůstu výkonnosti?

Zcela určitě. Na vysokohorská soustředění jezdíme poměrně pravidelně. Máme to vyzkoušené. Věděli jsme, co od toho očekávat. Zvládli jsme odtrénovat vše, co bylo v plánu. Takže plná spokojenost.

Doma přijdou na řadu jistě i ostatní disciplíny…

Trochu více se zaměříme na jízdu na koních. Ve Švýcarsku k tomu příležitost nebyla. Člověk se  do toho zase musí vpravit. Od mistrovství světa jsem nejezdil. Je to priorita na pár příštích dní.

Na předešlé olympiádě v Riu zhasly vaše naděje na dobré umístění právě při parkuru. Budou koně v Tokiu určitou loterií?

Doufám, že ne. Byli jsme tam před dvěma roky na finále Světového poháru. Šlo o jakýsi testovací závod na olympiádu. Parkur postavili nejvyšší možný, ale zároveň sehnali koně s adekvátní výkonností. Počítám, že to teď bude to samé.

Jak se vám celkově zamlouvalo prostředí pro moderní pětiboj?

Všechno voní novotou. Jsou tam obrovské haly. Stadion, kde se bude rozhodovat o medailích, je vážně nádherný. Škoda, že to podle posledních informací bude bez fanoušků.

V květnu jste oslavil třicáté narozeniny. Cítíte se fyzicky na vrcholu sil?

Člověk už má něco za sebou. Zkušenosti se vždycky hodí. Hlavně ale musí držet zdraví. Celý loňský rok mě provázely trable s kolenem. Nebýt toho, mohl jsem být s výkonností ještě někde jinde. Ale momentálně se cítím docela dobře.

Koleno už nezlobí?

V rámci možností to ujde. (směje se) Drží to.

Co největší soupeři? Červnové mistrovství světa vyhrál šestatřicetiletý Maďar Marosi. Je fakt tak dobrý?

Ono to zase tak překvapivé není. Tuhle jsme se o tom bavili a došli k závěru, že průměrný věk na mistra světa je kolem dvaatřiceti let. Smetanu slízávají ti starší, zkušenější. Umí se na velký závod připravit. To je i případ Marosiho. Dlouhodobě patří ke špičce.

Nikdy jste se netajil, že vaším vzorem je David Svoboda, olympijský vítěz z Londýna. Co ho v Tokiu napodobit?

(smích) Nebráním se. Ale vážně. Výkonnost mají slušnou všichni. Záleží, jak si to sedne. Vždycky je důležité dobře odstartovat. Šerm, plavání, koně, běh kombinovaný se střelbou. Je toho hodně, co musí klapnout. Pořád o něco jde. V tom je kouzlo pětiboje.

Jsme parťáci. Martin je na tom ve fyzických disciplínách skvěle, v běhu naprostá extratřída. Je skvělé, že spolu můžeme trénovat. Navíc chodíme šermovat s profesionály, i to nám dává strašně moc. Doufám, že se nám to v Tokiu povede.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: CPA

Podtrženo, sečteno. Dukla vyšle na Hry do Tokia 30 sportovců!

Přesně 116 sportovců se objevuje v konečné nominaci české výpravy pro olympijské hry v Tokiu. Armádní klub Dukla by pod pěti kruhy měla reprezentovat třicítka z nich. Otazník visí pouze nad startem překážkářky Zuzany Hejnové. Bronzovou medailistku z Her v Londýně dlouhodobě trápí problémy s achillovkou.

,,Vzhledem ke složité době půjde o specifické Hry. Palce budu držet všem, samozřejmě zejména duklákům,“ poznamenal ředitel ASC Pavel Benc. ,,Už  teď se moc se těším. Olympiáda je vždycky velikým svátkem a sledovanou událostí. Kvůli covidu byla o rok posunutá. Od Ria už uplynulo pět let. Všichni jsme svým způsobem nedočkaví, co všechno přinese. Máme tam svá želízka, tak se nechme překvapit. Ještě je čas formu vyladit,“ doplnil.

Za Duklu má nejpočetnější zastoupení atletika (10), následuje veslování (5), sportovní střelba (4), rychlostní kanoistika (4), cyklistika (3), moderní pětiboj (2), vodní slalom (1) a golf (1).

Kteří sportovci ASC tedy vyrazí směr Japonsko?

Atletika: Pavel Maslák (400 m, štafeta 4×400 metrů), Patrik Šorm (štafeta 4×400 metrů), Jakub Vadlejch (oštěp), Vítězslav Veselý (oštěp), Vít Müller (400 metrů překážek, štafeta 4×400 metrů), Irena Gillarová (oštěp), Zuzana Hejnová (400 metrů překážek), Marcela Joglová (maraton), Nikola Ogrodníková (oštěp), Barbora Špotáková (oštěp).

Veslování: Jan Fleissner (skif), Jan Cincibuch (dvojskif), Jakub Podrazil (dvojskif), Miroslav Vraštil (dvojskif LV), Jiří Šimánek (dvojskif LV)

Sportovní střelba: David Kostelecký (trap), Petr Nymburský (LM 3×40), David Hrčkulák (VzPu 60), Nikola Šarounová (VzPu 60)

Rychlostní kanoistika: Josef Dostál (K1 1000 m, K2 1000m), Martin Fuksa (C1 1000m, C2 1000 m), Radek Šlouf (K2 1000 m), Petr Fuksa (C1 1000 m, C2 1000m)

MTB: Ondřej Cink (horská kola), Jitka Čábelická (horská kola)

Moderní pětiboj: Jan Kuf (jednotlivci), Martin Vlach (jednotlivci)

Vodní slalom: Tereza Fišerová (C1)

Dráhová cyklistika: Tomáš Bábek (keirin)

Golf: Klára Spilková (jednotlivci)

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: CPA

 

Synka nahradil na skifu Fleissner: Se ségrou do Tokia? Je to neuvěřitelné

Na seznamu sportovců pro olympiádu v Tokiu patří jeho jméno bezesporu k nejpřekvapivějším. Jan Fleissner, veslař armádního klubu Dukla Praha, byl na Hry nominován až poté, co Ondřej Synek, česká jednička na skifu, zrušil účast kvůli zdravotním problémům. ,,Když mi řekli, že pojedu já, byl to hodně příjemný šok. Člověk si toho musí vážit,“ říká ve vší skromnosti třiadvacetiletý závodník.

Kromě splněného snu přinese Fleissnerovi olympijský start ještě jedno unikum. Do Tokia se totiž rovněž kvalifikovala jeho sestra Kristýna – na dvojskifu. Sourozenecký pár se na takto významné akci vídá opravdu zřídka (zapomenout nelze samozřejmě na kanoisty Martina a Petra Fuksovi – pozn.). ,,Doma si na to připili. Jsme sportovní rodina. Jet na olympiádu se ségrou je svým způsobem neuvěřitelné. Máme k sobě blízko. Rozebíráme všechny závody.“

Prvotní zpráva, že by mohl letět na Hry, zastihla Fleissnera na vysokohorském soustředění v Livignu, kde působil v roli sparingpartnera právě Ondřeji Synkovi. ,,On sám mi pak říkal, ať se těším a užiju si to.“

Přesto žil stále v nejistotě. Na potvrzení nominace musel pár dní čekat. ,,Nikde jsem to neměl moc prozrazovat, protože se jednalo o neoficiální informaci. Mou euforii krotili i doma. Říkali, ať jsem nohama pořád na zemi. Že se může stát ještě cokoliv. Naštěstí to klaplo,“ raduje se.

Účast pod pěti kruhy mu přinesla i změny v tréninkovém plánu. ,,Šlo ale jen o drobnosti. Šlápli jsme hodně do intenzity. Pro mě jedině dobře,“ je přesvědčen Fleissner.

Na Hrách ze sebe hodlá vyždímat maximum, i když ví, že v konkurenci světových hvězd půjde o náramně náročný úkol. ,,Na skifu pojedu teprve svůj třetí světový závod mezi dospělými. Rok zpátky jsem skončil na mistrovství Evropy do 23 let šestý. Teď to bude jiná liga. Poperu se o co nejlepší výsledek. Formu snad ještě vyladím,“ říká odhodlaně.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: ASC Dukla a veslo.cz

Nikola Ogrodníková po zranění krku druhá. Oštěp poslala do vzdálenosti 62,56 metru

Druhé místo na atletickém mítinku Continental Tour – Gold v Székesféhérváru obsadila ve svém prvním startu po zranění krku oštěpařka Nikola Ogrodníková. Atletka armádního klubu Dukla poslala náčiní do vzdálenosti 62,56 metru, což je její druhý nejlepší výkon v sezoně.

Česká naděje pro Hry v Tokio nuceně vynechala dva poslední závody – mistrovství republiky ve Zlíně a Diamantovou ligu v Oslu. V Maďarsku jí už zdravotní stav závodit dovolil a byl z toho velice solidní hod. Ogrodníková usilovala o prvenství, jenže ji v závěrečném šestém pokusu přehodila Litevka Liveta Jasiunaitéová. O pouhých sedmnáct centimetrů (62,73).

Přesto je pro svěřenkyni Jana Železného maďarské vystoupení velice slibným počinem. Dalším testem před olympiádou bude mítink Diamantové ligy v Monte Carlu (9. července). Na něm se rovněž představí další zástupkyně Dukly, světová rekordmanka Barbora Špotáková.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: CPA

Atletická nominace schválena. Do Tokia míří deset zástupců Dukly

Třicet českých atletů se podívá na letošní sportovní vrchol, olympijské hry v Tokiu. Mezi nimi figuruje i desítka zástupců z armádního klubu Dukla. V nominaci nechybí například světová rekordmanka v hodu oštěpem Barbora Špotáková, překážkářka Zuzana Hejnová či čtvrtkař Pavel Maslák.

Kdo tedy bude reprezentovat Duklu pod pěti kruhy?

Muži: Pavel Maslák (400 m, štafeta 4×400 metrů), Patrik Šorm (štafeta 4×400 metrů), Jakub Vadlejch (oštěp), Vítězslav Veselý (oštěp), Vít Müller (400 metrů překážek, šrafeta 4×400 metrů).

Ženy: Irena Gillarová (oštěp), Zuzana Hejnová (400 metrů překážek), Marcela Joglová (maraton), Nikola Ogrodníková (oštěp), Barbora Špotáková (oštěp).

 

 

 

 

 

 

 

 

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: CPA