Archiv rubriky: moderní pětiboj

Český juniorský moderní pětiboj se na mistrovství Evropy v Barceloně blýskl dalším skvělým výsledkem. Po týmovém bronzu získal Filip Houška společně s Lucií Hlaváčkovou zlato v závodě smíšených štafet!

Členové armádního klubu Dukla položili základ úspěchu už v šermu, v němž se shodně mohli pyšnit bilancí jedenácti vítězství a sedmi porážek. Skvěle zvládli i obávanou jízdu na koni. ,,Tam jsme začali věřit v nějakou přední příčku,“ přiznal ve svazové zprávě trenér Marek Szmek.

Měl pravdu. Po plavání už český mix vedl. Přesto přišel zádrhel. Hlaváčková v závěrečné kombinované disciplíně střelby s během zaváhala hned na první položce. Kazily ale naštěstí i soupeřky, takže díky velmi dobrému běhu předávala česká juniorka štafetu stále na první pozici. A Houška i přes velkou únavu náskok pohodlně udržel. ,,Hlavní bylo nezvorat střelbu, a to se povedlo,“ ulevil si. ,,Jsem nadšený a děkuju Lucce, že to tak krásně rozběhla,“ rozplýval se po zlatém úspěchu.

TEXT: ASC Dukla/pk

FOTO: ASC Dukla

Pátý Martin Vlach, sedmý Marek Grycz a desátý Jan Kuf. Ve finále Světového poháru v Ankaře se moderní pětibojaři armádního klubu Dukla blýskli parádními výkony.

Nejblíže pódiu byl Martin Vlach. Do kombinované závěrečné disciplíny vybíhal s půlminutovou ztrátou na první místo. Jenže mu nevyšla střelba. ,,Nepohlídal jsem si to. Víc nevím, co k tomu říct,“ konstatoval lakonicky ve svazové zprávě.

Podobně na tom byl Marek Grycz. ,,Už na první položce jsem nechal deset, patnáct vteřin,“ mrzelo ho.

Jan Kuf umístění v TOP 10 bral, přesto i on pomýšlel výše. ,,K šestému místu to nebylo daleko. Ale pořád se učíme s novým formátem pracovat,“ vysvětloval.

Mezi ženami stojí za zmínku velmi pěkné 13. místo Karolíny Křenkové, která tím ve Světovém poháru dosáhla kariérního maxima.

V neděli je na pořadu závod smíšených štafet. Českou republiku budou reprezentovat Jan Kuf s Veronikou Novotnou. Vyjde útok na medaili? Nechme se překvapit.

TEXT: ASC Dukla/pk

FOTO: Filip Komorous

 

Těsně pod pódiem. Moderní pětibojař Matouš Tůma obsadil na juniorském mistrovství Evropy v Barceloně 4. příčku. Přesto nemusel truchlit. Medaile se dočkal. S parťáky z Dukly Matějem Lukešem a Filipem Houškou slavil bronz v soutěži týmů.

V individuálním závodě scházelo Tůmovi ke třetí příčce 9 vteřin. ,,Ve všech disciplínách podal perfektní výkony. Bylo nám ho trošku líto, že mu to necinklo. Ale jinak je nálada v týmu samozřejmě výborná,“ hlásil reprezentační trenér českých juniorů Marek Szmek ve svazové zprávě. „Hlavní je, že máme společně s kluky medaili, ve výsledku jsem určitě spokojen,“ odmítal zklamání Matouš Tůma.

TEXT: ASC Dukla/pk

FOTO: Filip Komorous

Moderní pětibojaře čeká v příštím týdnu finále Světového poháru v Ankaře. Českou republiku potažmo armádní klub Dukla bude reprezentovat pětice závodníků – Martin Vlach, Jan Kuf, Marek Grycz, Veronika Novotná a Karolína Křenková. Budou bojovat nejen o co nejlepší výsledky, ale také o zachování parkuru, který by měl být po olympijských hrách v Paříži 2024 z programu tohoto sportovního odvětví vyřazen.

,,Stanovisko našeho svazu zůstává stále stejné. V rámci daných pravidel budeme dělat všechny kroky pro to, aby ke změně nedošlo,“ pronesl trenér Jakub Kučera.

Údajné nahrazení jízdy na koni překážkovým během je pro všechny úsměvné. ,,Ninja faktor překážky si moc nedovedu představit,“ pobaví Kuf. Parťák Vlach je stejného názoru. ,,Vždyť ani neví, jak by se daná disciplína hodnotila.“ Přidává se i Novotná. ,,Byl by to další silově náročný sport. Netušíme, jak na něj trénovat.“ Kučera vše jen lakonicky shrne: ,,Představy mezinárodní federace (UIPM) jsou zatím hodně na vodě.“

I proto Češi během finále Světového poháru opět obléknout trička vyzývající ke změně pravidel parkuru namísto jeho rušení „Keep riding and change the rules“. ,,Je to asi nejvíc, co v danou chvíli můžeme udělat. UIPM dává najevo, že ji nezajímá, co si sportovci myslí. A to je špatně,“ mrzí Kučeru. O změně bude mezinárodní federace rozhodovat v listopadu.

Turecký podnik bere reprezentační kouč spíše jako dobrou přípravu na vrcholy sezony – mistrovství světa a Evropy. ,,Je to tak. Znovu se porovnáme se zahraniční konkurencí. Vždy jsme měli někoho v popředí ne-li na pódiu. Stěžejní však jednoznačně budou dvě následující akce.“

Závod má svá specifika. Odpadnou kvalifikace, pole je jen šestatřicetičlenné a parkur se skáče už od semifinále. ,,Těším se. Když tam jsou koně od začátku, je to zase trochu něco jiného,“ říká Martin Vlach, vítěz květnového SP v Budapešti. Veronika Novotná si dokonce prostředí okoukla minulý týden, kdy v mixové štafetě obsadila společně s Matoušem Tůmou páté místo. ,,Turecka jsem se trochu bála. Ale sportoviště byla až na bazén, který neodpovídal stanoveným parametrům, dobře připravená,“ poznamenala pětibojařka, jež se letos může pyšnit fantastickým druhým místem v individuálním závodě při SP v Albeně. Jan Kuf využil delší pauzu k šermířskému soustředění v Německu. ,,S novým formátem se pořád sžívám. Potřeboval jsem potrénovat. Výkony nebyly úplně podle představ. Uvidíme, jak se to projeví,“ sdělil borec, jehož nejlepším letošním výsledkem je zatím 10. místo při SP v Káhiře.

Tak držme palce.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: CPA

Parádní druhou příčku obsadila česká moderní pětibojařka Veronika Novotná v závodě SP v bulharské Albeně. Členka ASC Dukla Praha po heroickém výkonu v závěrečné kombinované části nestačila pouze na Litevku Serapinaiteovou.

K medaili se odrazila v šermu a solidně absolvovala i jízdu na koni, ze které měla největší obavy. „Měla jsem skvělého koníka, který to se mnou přeskákal. Sice jsem tam nechala pár bodů za jeden shoz a trochu i za čas, ale byla jsem naprosto spokojená,“ sdělila ve svazové zprávě.

Osmý nejrychlejší čas v plavání přiblížil jedenadvacetiletou pětibojařku ke splnění snu o pódiu. Průběžně osmá také startovala do závěrečné kombinované části. Díky kvalitnímu běhu, výborné střelbě a druhému nejlepšímu výkonu kombinace se pořadím prokousala až na konečné druhé místo.

„Od začátku jsem se snažila rychle běžet. Na střelnici to tentokrát vyšlo, střílela jsem líp než ostatní. Jsem opravdu nadšená. Je to všechno takové rychlé, ty emoce jsou silné,“ dodala.

Mezi muži skončil Maek Grycz na 16. místě, Jan Kuf byl osmnáctý.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: Filip Komorous

 

U Dunaje si náramně spravil chuť. Po nešťastném vystoupení na prvním podniku světového poháru v Káhiře, kde byl Martin Vlach koncem března po problémech se zbraní diskvalifikován, tentokrát pětibojař ASC Dukla v Budapešti zazářil a vybojoval premiérový triumf v elitním seriálu.

Navázal tak na svého klubového předchůdce, olympijského vítěze Davida Svobodu, který stejný závod v maďarské metropoli vyhrál v roce 2011.

Jak těžká byla cesta k vítězství?

Velmi. Moderní pětiboj začíná základním kolem šermu, které se koná den po kvalifikaci a jehož výsledky si neseme ve zbytku závodu. Dlouho se mi dařilo držet se vysoko, až v závěru na mě trochu dolehla únava.

Co rozhodlo?

Ve finále jsem neudělal žádnou větší chybu. Všechno mi sedlo, jak jsem si představoval, a nakonec jsem to poskládal ze všech nejlíp.

Daří se vám zejména v kombinované disciplíně, skládající se z běhu a střelby. Čím to, že vám tak sedí?

Je potřeba si správně rozložit síly. Střelba je vždycky loterie, taky ji dokážu pokazit, nebo se mi může rozbít zbraň jako v Káhiře. Být nejlepší v jedné disciplíně ale v pětiboji moc neznamená. Důležitý je součet všech položek. Převahu v kombi nějak neprožívám. Sice před startem psychicky pomáhá, když vím, že jsem schopný ostatní porážet, ale není to nic zásadního.

Připomeňte, co vás postihlo v Káhiře?

Kvůli problému s pistolí jsem se nedostal do finále. Jinak bych s postupem asi neměl problém. Měl jsem to dobře rozjeté a mohl bojovat o pěkné umístění. Jenže před startem mi začal vynechávat zářič a na každé střelecké položce jsem strávil o deset vteřin víc, než bych měl. Situaci jsem vyhodnotil, že to není zbraní, ale terčem, a přesunul jsem se na rezervní. Ovšem nezvednutím ruky jsem nedodržel předepsanou proceduru. A za to jsem byl diskvalifikován.

Takže Budapešť byla sladkou odměnou…

Dá se říct, že jsem si tam spravil chuť. Před měsícem to byla obrovská smůla, ale tak to ve sportu chodí. Tentokrát jsem měl v něčem zase trochu štěstí.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: Filip Komorous

 

Moderním pětibojařům Dukly Praha se v Budapešti dařilo. Premiérové vítězství ve světovém poháru si připsal Martin Vlach. Ve finále vyhrál jízdu na koni, běh i střelbu a druhého Itala Parisiho v závěru předstihl o dvanáct bodů. Třetí doběhl Němec Zillekens. Marek Grycz skončil jedenáctý. 

Celým závodem, který se konal v novém soutěžním formátu, postupoval Martin Vlach hladce. Suverénně se probil kvalifikací i semifinálovými boji. Do finálového klání si z předchozích dnů přinesl průměrný šermířský výsledek. S bilancí šestnácti výher a devatenácti proher ze základního kola zahájil český pětibojař finále až ve druhé polovině startovního pole.

Hned úvodní disciplínu – jízdu na koni, však vyhrál. Také v následujícím bonusovém kole šermu byl Vlach úspěšný a připsal si dvě vítězství nad Maďarem Szepem a Francouzem Dejardinem. V plavání pak stáhl oproti svému výkonu v semifinále dvě vteřiny. Do závěrečného běhu se střelbou startoval český závodník jako třináctý s téměř půlminutovou ztrátou na vedoucího Itala Parisiho.

Už v úvodním běžeckém okruhu však soupeře před sebou i díky perfektní střelbě stahoval a z poslední střelecké položky už vybíhal na prvním místě. „Všechno dneska vycházelo podle mých představ. Nejzásadnější chybu jsem udělal už v základním kole šermu, které bylo před třemi dny, takže na to už jsem trošku zapomněl,“ vyprávěl Vlach.

„Zajel jsem čistou jízdu na koni, což bylo super. Pak jsem dal dokonce dva zásahy na bonusu a plavání jsem šel zhruba tak rychle, jak jsem si představoval. A hlavně se mi povedlo se tolik neunavit před závěrečnou disciplínou. Protože ten čas mezi plaváním a během byl opravdu stlačený na minimum,“ shrnul svůj finálový den.

„To bylo to jediné, čeho jsme se báli. Aby v té extrémně krátké pauze před během stihl zregenerovat. A zjevně se mu to povedlo,“ mohl se po Vlachově heroickém výkonu v kombinované části usmívat reprezentační trenér Jakub Kučera.

Mezi ženami obstály i duklačky. Veronika Novotná obsadila jedenáctou a Karolína Křenková čtrnáctou pozici.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: Filip Komorous

Moderní pětibojař Jan Kuf vybojoval v úvodním podniku Světového poháru v egyptské Káhiře velmi pěkné 10. místo. Mezi ženami zabodovala také jeho kolegyně z armádního klubu Dukla Karolína Křenková, která skončila osmnáctá.

Kuf si v novém formátu soutěže počínal jako zkušený mazák. Z kvalifikace si zajistil přímý postup, v základním kole šermu byl osmý nejlepší. Bez obtíží tak prošel do osmnáctičlenného finále. Pódium bylo blízko, vždyť do poslední kombinované disciplíny i díky zvládnutému parkuru a plavání startoval ze třetí pozice. Jenže mu nevyšla druhá střelecká položka, což v konečném výsledku znamenalo propad na 10. pozici.  „Byl to první závod od olympiády, takže jsem moc nevěděl, v jaké formě tady jsem. K nějaké vrcholné to má ještě hodně daleko, takže desáté místo beru. Bohužel jsem si neodpustil zase jednu špatnou střeleckou položku, kde jsem asi zahodil medailové pozice. Ale celkově to beru jako úspěšný závod,“ komentoval svůj výkon Kuf v tiskové zprávě pro media.

Pro Křenkovou se jednalo o kariérní maximum ve Světovém poháru. ,,Hodnotím to pozitivně. Škoda pádu z koně, ale i tak mám radost. Být ve finále mezi osmnácti nejlepšími je super výsledek,“ konstatovala spokojeně.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: Filip Komorous

Podobná rozhodnutí jsou šokující, zákonitě přinášejí negativní emoce. Nedivte se, když Mezinárodní unie moderního pětiboje (UIPM) vyšle do světa ,,novinku“, že z programu atraktivního sportu brzy zmizí historická disciplína – parkur. ,,Je to nemyslitelné,“ má jasno David Svoboda, olympijský vítěz z Londýna 2012. Není sám. Překvapivou informaci těžko koušou i další veličiny, šampiony poslední doby nevyjímaje. 

Oficiální stanovisko UIPM zní následovně: parkur bude součástí pětiboje už jen za necelé tři roky při OH v Paříži. ,,Chceme být flexibilní,“ uvádí světová organizace jeden z argumentů.

,,Bohužel jde o politiku. Teď se to hodně řeší. Jsem velmi zklamaný, ale jen tak to nenecháme,“ burcuje k obratu Svoboda. ,,S pětibojaři po celém světě jsme v kontaktu. Rozhodně budeme tlumočit náš nesouhlas. Už se chystají patřičné kroky,“ předesílá. ,,Změna ještě není definitivní, muselo by se to schválit na listopadovém kongresu. Naděje umírá poslední, nedáme se,“ ujišťuje nejúspěšnější český reprezentant v tomto odvětví.

Sportovci nehodlají přihlížet

Sportovci vskutku nehodlají jen tak přihlížet. Brzy odešlou dopis, v němž budou požadovat odstoupení současného vedení UIPM. ,,Všechno odůvodníme. Pětibojařské prostředí si už mnoho let stěžuje, jakým způsobem se Mezinárodní unie moderního pětiboje chová, jak řeší problémy respektive je neřeší,“ poukazuje Svoboda. ,,Ve vedení jsou bohužel stejní lidé třicet let. Prezident Klaus Schormann tedy jen osmadvacet,“ směje se. ,,Nikdy jsem ho neměl rád. Byly mezi námi problémy. Hlasitě jsem kritizoval jeho kroky už v době, kdy jsem ještě aktivně závodil,“ poukazuje.

Podle jeho slov se dá řada věcí řešit na úrovni úpravy pravidel, ne škrtu zásadní disciplíny. ,,Určitě se mohou podniknout kroky, aby byl parkur regulérnější. Je tam mnoho variant, jak to udělat. Jenže oni místo řešení akceptují nátlak zvenčí na škrtnutí disciplíny,“ štve Svobodu.

Pětiboj bez milovaných koníků si neumí představit. ,,Je to nesmysl. Nikdo to nechápe, alespoň z mého okolí. Obhajují to pouze členové výkonného výboru UIPM. Bohužel i bývalá pětibojařka z Egypta, zástupkyně samotných sportovců. Vydala za ně naprosto protichůdné stanovisko, aniž by s někým cokoliv konzultovala. Prostě zrada.“

O vtip se opravdu nejedná. David Svoboda přesto věří v lepší zítřky. ,,Lidé z UIPM napáchali mnoho škod. Bude nějakou dobu trvat, než se systém opraví a pětiboj znovu nabere správný směr. Doufám, že to dáme.“

Moderní pětiboj patří k tradičním olympijským sportům, poprvé se na Hrách objevil už v roce 1912 ve Stockholmu hlavně díky iniciativě  Pierrea de Coubertina. Pána, který se proslavil slavným citátem, že není důležité zvítězit, ale bojovat čestně a ze všech sil…

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: CPA

Zařadila se mezi nejvýraznější osobnosti českého ženského moderního pětiboje. Nejzářivějších úspěchů dosáhla Eliška Přibylová po boku týmových kolegů v rámci soutěží smíšených štafet. Teď se chystá na novou životní roli.

V sezónách 2018 a 2019 nasbírala členka armádního klubu Dukla stříbro z mistrovství Evropy (David Kindl), první a druhé místo v závodech Světového poháru (Jan Kuf, Ondřej Polívka) či pátou příčku na mistrovství světa (Ondřej Polívka). Nyní reprezentaci opouští. Společně s partnerem Ondřejem Polívkou přivedou na prahu nového roku na svět syna.

Eliško, v posledních dvou letech jste závodila jen jednou. Vedle komplikované nákazy koronavirem vás sužovaly i další zdravotní problémy. Vnímáte oficiální ukončení kariéry jako vysvobození?

Asi trochu ano. Největší problém byly opakované záněty močového měchýře, které přešly do chronické fáze, kdy nepomáhala ani antibiotika. Nemohla jsem dělat vůbec nic, tělo nesneslo žádné otřesy. Až mi připadalo, že se jakémukoliv sportování zuby nehty brání a že si jen škodím. Taky jsme plánovali miminko. A jak je to tam všechno spojené, bála jsem se, aby to vůbec šlo, když to budu dál protahovat. I takhle jsem nad tím přemýšlela. Že to tělo mám jen jedno a že jsou přede mnou další roky, kdy se musím snažit být zdravá. A trénování mi nestojí za to, abych se zhuntovala úplně.

Jak se cítíte teď, v pátém měsíci?

Já mám hrozné štěstí, protože je mi pořád dobře. Ty první tři měsíce, kdy se říká, že je to nejhorší, jsem malinko cítila rozdíl od normálu. Ale od té doby nic, možná jsem trochu víc unavená. Takže si to užívám, protože je mi fakt dobře.

Připouštíte si myšlenku, že byste se po mateřské pauze k pětiboji vrátila?

Myslím, že končím definitivně. Určitě budu chtít sportovat dál, ale v pětiboji už se asi realizovat nebudu. Bylo to krásné, ale stačilo. Tím myslím, že je to tak náročné, že pokud si život s dítětem nějak představuji, tak to trénování s tím úplně nejde dohromady. Vím, že je v zahraničí spousta holek, co se vrátily. Mají miminko, jsou úspěšné. Ale myslím, že je to za strašnou cenu. Já radši budu s těmi dětmi, než abych trénovala a odjížděla na soustředění a to dítě někde nechávala.

Co bylo na vašich pětibojařských letech nejkrásnější?

Jsem taková cestovatelka a výletnice. Moc ráda objevuji nová místa a seznamuji se s novými lidmi. A pro tohle byl pětiboj úžasný. Často ta soustředění a závody bývaly na místech, kam by se člověk normálně nedostal. Měla jsem možnost poznat i země, které nejsou tolik turisticky vyhledávané, třeba Kazachstán. Tohle bylo určitě obrovské plus, které jsem si tehdy, když jsem s pětibojem začínala, ani nedokázala představit. Že by mě něco takového mohlo potkat. Taky je zajímavé, jak člověk skrze ten sport poznává sebe. Jak se vyvíjí nejen sportovně, ale i psychicky. Je to takový život nanečisto. Spoustu věcí si vyzkoušíte, a když se to pokazí, nic se nestane. Ale když vyjdou, má člověk skvělou zkušenost. I v tomhle vidím obrovský přínos. Člověk si častokrát sáhne na dno a zjistí o sobě spoustu věcí.

Jsou nějaké kariérní momenty, na které budete vzpomínat o něco víc?

Pro mě bylo moc hezké to, jak jsem postoupila do finále na mistrovství světa v Mexiku. Už to bylo po štafetě, a že to jako jen zkusím. Možná i díky tomu jsem byla úplně v klidu. Finále byl pak hezký závod, ale bohužel se mi rozbila pistole, to mě trošku mrzelo. Co se výsledků týče, všechny ty štafety byly moc hezký. Jak jsou ty vzdálenosti kratší a hlavně je tam ten druhý, tak si to člověk vždycky víc užívá. Asi mě to i mnohem víc bavilo. Ať to bylo s Pepkem na mistrovství Evropy, kde jsme byli druzí, nebo s Ondrou v Káhiře. Nebo s Honzou, když jsme vyhráli v Sofii. To byl vlastně můj první takový povedený závod.

Parťák z pátého mixu světového šampionátu v Mexiku a stříbrného na Světovém poháru v Káhiře Ondra Polívka je zároveň vaším životním partnerem. Byl díky tomu ten tlak něčím jiný?

Pokud nějaký, tak menší. Ale myslím, že obecně v pětiboji máme všichni ty vztahy docela dobré. Nebývá to tak, že by se někdo na někoho zlobil, nebo mu něco vyčítal. Čekala jsem, jaký to bude rozdíl, když budu závodit s Ondrou. Bylo to docela srovnatelné.

Co vám v souvislosti s pětibojem naopak chybět nebude?

Asi ta únava. Je to fyzicky i psychicky náročné. Zvlášť v tom závodním nebo předzávodním období, kdy se trénuje opravdu hodně a může to být až monotónní. Byla období, kdy mě to dokonce prostě nebavilo, byla jsem hrozně unavená a nedokázala jsem si pak užít už vůbec nic jiného. Přišla jsem domů a akorát jsem chtěla spát. Ale rozhodně to záleží na celkovém nastavení. Takhle jsem to měla spíš až v posledním roce, dvou. Určitě to bylo spojené i s těmi zdravotními problémy. Nemůžu zase říct, že celou tu dobu, co jsem pětiboj dělala, mi vadilo, že jsem byla pořád unavená, to vůbec ne.

Poprvé po mnoha letech vás možná čeká i nějaký ten volný čas. Čím ho zaplníte?

Na to se teď hrozně těším. Pořád jsem si říkala, že nebudu šít věci na miminko, které není. Ale teď už se to docela rychle blíží. Mám tu připravené nějaké projekty a už na to mám i látky. Taky doučuji angličtinu, mám kroužek. Učím triatlonisty plavání. Bála jsem se, že nebudu mít co dělat. Teď to ale spíš vypadá, že budu ráda, když nějaká volná chvíle zbude. (úsměv)

TEXT: Pentathlon.cz

FOTO: Filip Komorous