Loni v červenci Matěj Lukeš vybojoval na mistrovství Evropy při své premiéře mezi elitou v Budapešti sedmé místo. To však byla jednou z disciplín ještě jízda na koni, od letošní sezony ji nahradila nová disciplína OCR (překážková dráha). I tak se závodník ASC Dukla dokázal probojovat do finále Světového poháru.
Ten má letos jen tři závody. V úvodním podniku v Káhiře začal kvalifikaci skvěle, ale v semifinále v překážkové dráze ho sporné rozhodnutí rozhodčích vrátilo na začátek jedné z překážek. „To mě dost rozhodilo a pak jsem si to zkazil sám,“ popsal situaci. V závěrečné kombinované části zaznamenal druhý nerychlejší čas ve své skupině, na finále to ale nestačilo. Následně i v Budapešti skončil v semifinále a na závěr v bulharském Pazardžiku obsadil ve finále dvanáctou příčku.
Jak hodnotíte start do sezony?
Je sice teprve začátek, ale Světového poháru prakticky konec. Byly jen tři závody. Bylo to taková zkouška a nakonec to hodnotím pozitivně. Na prvních dvou jsem měl celkem smůlu, ale celkově to bylo docela dobré. Hlavně jsem se probojoval do finále Světového poháru, což byl můj cíl, takže jsem si to splnil a mám tak dobrý základ.
Co vás čeká nyní?
Měsíc a půl tréninku, který bude směřován k finále Světového poháru v Alexandrii v Egyptě na začátku července. Tam se nominovalo 36 nejlepších, takže tam už bude startovní pole hodně kvalitní. Potom se poprvé uskuteční mistrovství světa štafet, ale ještě nevím, zda tam budu startovat. Následuje evropský šampionát a na konci srpna mistrovství světa. Tam se změnil pořadatel, uskuteční se v Kaunasu v Litvě.
S jakými představami do těchto vrcholů půjdete?
S nejvyššími cíli, chci vždy vyhrát.
Která akce z těchto tří podniků je pro vás prioritní?
Zcela určitě mistrovství světa, ale každá vrcholná akce je důležitá. Proto na každý závod formu ladíme maximálně.
Jak jste se sžil v novým formátem vašeho sportu?
Je to zase určitě o něco náročnější. Zdá se mi, že každý rok nám to dělají těžší a těžší. Teprve se na to adaptuji, ale myslím, že již jsem to celkem zvládnul. Nyní se po těch závodech nevzpamatovávám tak dlouho a myslím, že to jde správným směrem. Ale je to fakt těžké, hodně těžké.
Myslíte hlavně překážkovou dráhu, že?
Je hodně tvrdá. Hlavně z ní hned jdeme plavat a potom na běh. Pro tělesný aparát je to něco neskutečného. Osobně se z toho po závodě sbírám několik dnů.
TEXT: ASC Dukla/jc
FOTO: CPA