Archiv rubriky: lyžování

Ester Ledecká si v čínském Mylinu připsala další cenné body do snowboardového hodnocení Světového poháru. Po sobotním triumfu v paralelním obřím slalomu skončila v neděli v paralelní verzi čtvrtá. Od bronzu ji dělily pouhé dvě setiny.

V kvalifikaci skončila devětadvacetiletá Ledecká druhá za Julií Zoggovou ze Švýcarska, na níž ztratila 76 setin. V osmifinále s přehledem vyřadila Korejku Čong Herim, ve čtvrtfinále pak jasně předjela Jasmínu Corratiovou z Itálie. Poté došlo na souboj s Cubaki Mikiovou, z něhož vyšla o 29 setin lépe Japonka a hvězdě armádního klubu Dukla tak oplatila den starou porážku. V souboji o bronz následně Ledecká těsně podlehla Zoggové. Z vítězství se radovala Sabine Payerová z Rakouska.

Nyní čeká trojnásobnou olympijskou vítězku přesun do USA, v polovině prosince se v Beaver Creeku představí poprvé v sezoně také na lyžích.

Druhá česká snowboardistka Zuzana Maděrová se stejně jako v sobotu do vyřazovacích bojů neprobojovala.

TEXT: ASC Dukla/pk

ILUSTRAČNÍ FOTO: CPA

Skvostně zahájila snowboardovou sezonu Ester Ledecká. Na svahu v čínském Mylinu si v paralelním obřím slalomu dojela trojnásobná olympijská vítězka pro suverénní vítězství, které bylo na prkně jejím pětadvacátým v elitním seriálu!

Devětadvacetiletá členka armádního klubu dominovala už v kvalifikaci, v níž na druhou Aleksandru Krolovou-Walasovou z Polska najela 1,65 vteřiny. Ve vyřazovacích jízdách si postupně poradila s Holanďankou Michelle Dekkerovou (osmifinále), Ladinou Caviezelovou ze Švýcarska (čtvrtfinále) a Japonkou Cubaki Mikiovou (semifinále).

Ve finále pak došlo k souboji nejlepších žen z kvalifikace. Ledecká však Krolové-Walasové nedala šanci, v cíli byla dříve o 1,67 vteřiny! Z bronzu se radovala Mikiová.

Nedařilo se naopak Ledecké kolegyni z Dukly Zuzaně Maděrové, jež v loňské sezoně poprvé v kariéře pronikla v rámci SP na pódium. V kvalifikaci skončila na 17. místě, což na postup do osmifinále těsně nestačilo.

TEXT: ASC Dukla/pk

ILUSTRAČNÍ FOTO: FIS Snowboard

Ač dnes slaví teprve 20. narozeniny, je Jiří Konvalinka z Dukly Liberec již českou sdruženářskou jedničkou. Po ukončení kariéry Tomáše Portyka a Ondřeje Pažouta se právě harrachovský rodák do této role nečekaně posunul.

Ve čtvrtek vstoupí do nového ročníku Světového poháru ve finské Ruce.

Start zimní sezony je za dveřmi. Jak vás na ni naladila ta letní?

„Nějak ano, spíše ta podzimní o trochu více. Absolvovali jsme kempy a přípravy na hodně zajímavých destinacích. Byli jsme v Norsku, Švýcarsku, Německu, Rakousku. Užíval jsem si to. Nedávno jsme byli dokonce ve Stockholmu, kde jsme absolvovali tréninky ve větrném tunelu, pilovali jsme konkrétně letovou fázi. Nyní se cítím na můstku dobře a doufám, že to prodám i v závodech. Trénovali jsme i v Polsku na ledové stopě. Vyzkoušel jsem si i Trondheim, kde nás čeká mistrovství světa. Z pohledu závodníka bylo opravdu skvělé mít blíž k těm nejlepším. Snad jsme okoukali i pár triků.“

Nyní vás čeká jiná role, mění se pozice, jste jednička týmu…

„Asi se budu opakovat, nás je v týmu dva a půl a ta jednička je taková …. Usilujeme s Honzou (Vytrvalem) být co nejlepší a nekoukáme, kdo je jednička. Snažíme se předvést co nejlepší výkon. Bohužel nás opustili dobří kluci, takže to musíme odtáhnout nějak sami.“

A jaká jsou očekávání?

„Nemám asi žádná konkrétní, spíše abych do sezony vstoupil s klidem, v dobrém nasazení, a aby se mi dařilo podávat maximální výkony. Očekávání žádná nemám, chci si to užívat.“

Letošní sezona je předolympijská. Čeká vás MS, je v plánu nějaké konkrétní umístění?

„Nějaký hrubý nástřel tam je. Při uvažování o umístění bereme v potaz minulý šampionát a chceme se zlepšovat. Chtěl bych podat daleko lepší výkon než na minulém mistrovství. Nechci na sebe vyvíjet zbytečný tlak, ale chci podat dobrý výkon. Když se to podaří, tak skončím na dobré pozici.“

V roce 2026 se uskuteční v Itálii olympijské hry. Máte je již v hlavě?

„Zatím to tak ještě nevnímám.“

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: CPA

V minulosti vozili sdruženáři medaile ze světových akcích. V současné době však ale mezi nejlepší nepatří. Rozhodně se s tím ale nehodlají smířit a jejich cílem je opětovný návrat do širší světové špičky. Před začátkem nové zimní sezony panuje díky poctivé přípravě, účasti na zahraničních kempech a užší spolupráci s německou reprezentací, pozitivní nálada. Vedení úseku pevně věří, že plán vrátit české sdruženáře do světové špičky je na dobré cestě.

„Bohužel loňská sezona byla poznamenaná odchodem Tomáše Portyka, skončil i bývalý juniorský mistr světa Ondřej Pažout. Máme nyní mladý tým, v tuto chvíli tříčlenný. Hlavním cílem je mistrovství světa v norském Trondheimu, kde myslíme na umístění do 15. místa, u děvčat je prioritou posun směrem nahoru,“ řekl na úvod dnešní tiskové konference předseda úseku sdruženářů ČSL Radek Cikl a zároveň poděkoval za skvělou podporu ASC Dukla.

„V přípravě došlo již loni ke spolupráci s Německem. To nám umožnilo i jinak těžko dostupné možnosti na konci podzimní přípravy. Skoky na ledové stopě v Ga-Pa, následně první lyžování v Davosu. Mohli jsme se s Němci zúčastnit posledního skákání v létě na velkém můstku v Klingenthalu. Byli jsme pozváni na říjnové mistrovství Německa v Oberhofu, kde Jiří Konvalinka s Janem Vytrvalem vybojovali v team sprintu druhé místo,“ pokračoval sportovní ředitel Tomáš Slavík, který to považuje za nejzásadnější změnu. Během letní přípravy se ke jmenované dvojici připojil také Lukáš Daněk, který po operaci kolene vynechal celou loňskou sezonu.

Slavík také oznámil, že k Tereze Koldovské se připojí dvacetiletá Jolana Hradilová, která naposledy závodila v lednu 2023. Po operaci se vrátila k plnohodnotnému tréninku. „Ženy měly jeden kemp s německou reprezentací, jinak trénovaly ve skupině s juniory. Věřím, že i ony jsou na dobré cestě ke zlepšení,“ dodal Slavík.

Jedničkou týmu mužů by měl být Jiří Konvalinka. „Přípravě jsem dal vše, každým rokem se snažím přidávat na objemu a intenzitě. Tělo se tváří spokojeně a spolupráce s německým týmem je skvělá. Z pohledu závodníka je obrovská příležitost trénovat s nejlepšími v disciplíně,“ prozradil Konvalinka, který na letním Grand Prix v severské kombinaci ve francouzském Chaux-Neuve vybojoval 15. místo, na mistrovství ČR mezi skokany získal stříbro. „Po tom závodě ve Francii jsem byl nadšený. Věřím, že je to takový můj standard a doufám, že bych mohl stoupat výše, ale musím zůstat nohama na zemi,“ zdůraznil člen Dukly Liberec. Sezonu zahájí sdruženáři již za týden ve finské Ruce.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: CPA a Rozarie Bruhová

Dva roky se lízal ze zlomeniny stehenní kosti a kyčelního kloubu i z přetrhaných vazů v kotníku. Do přípravy pod švýcarským koučem Guillaumem Nantermodem však skicrossař Daniel Paulus vlétl jako politý živou vodou. A přestože začátkem září musel na operaci s kýlou, věří, že letošní sezona bude z hlediska dosažených výsledků diametrálně jiná než ty předešlé – lepší.

,,Guillaume přinesl do českého týmu velké oživení. Přínosem je po všech stránkách. Se Zdeňkem Chrásteckým fungují jako velice dobrá dvojka. Zázemí teď máme mnohem lepší,“ říká třicetiletý závodník armádního klubu Dukla Liberec.

V čem spatřujete největší pokrok?

Benefitů je více. V práci na technice, ale i v kontaktech, které Guillaume má. Vždy umí najít řešení, abychom využili tréninkový den na maximum. I v případě nepřízně počasí. Třeba ve Švýcarsku kvůli tomu narychlo zajistil skútr, abychom mohli jízdy absolvovat co nejrychleji. Jednotlivé situace dokáže řešit okamžitě.

V září jste podstoupil operaci kýly. Šlo o velkou komplikaci v rozjeté přípravě?

Nic příjemného. Nasadil jsem si trošku tvrdší metr a trénoval skoro pět hodin denně. Do určité doby jsem se cítil velice dobře. Dosahoval jsem cílů, které jsme si nastavili. Pak ale přišla únava, možná i ve spojitosti s přetížením. Při obřím slalomu mi povolilo břicho a vyběhla kýla. Hned jsem musel na operaci. Najednou jsem musel být 4 – 8 týdnů bez zátěže.

Už jste stoprocentně fit?

Po pár dnech jsem byl schopen tělo alespoň do určité míry zatěžovat a udržet ho v nějakém chodu. Po třech týdnech jsem odjel do Švýcarska, kde jsem odjezdil tréninkový kemp v omezeném režimu. Jízdy ale byly konkurenceschopné. Limitovaný se už necítím. Je to pro mě otázka nastavení tréninku a kompenzačních cvičení, ranních rozcviček, rituálů. Naučil jsem se s tím fungovat.

Start Světového poháru se blíží. Jaké výsledky by pro vás byly povzbuzením?

Dlouhodobě mám nastavené se usídlit v TOP 32. Chci se pravidelně kvalifikovat do vyřazovacích bojů, v nich už to je otevřené. Potřebuji sbírat body, ani nejlepší desítka by nemusela být utopií.

Pořadí v seriálu bude důležité i z hlediska kvalifikace na olympijské hry v roce 2026…

Je to dlouhodobý cíl, ale úplně se k němu neupínám. Nejdříve je nutné zvládat kvalifikace. Pak se uvidí.

Máte přehled o výkonnosti soupeřů?

Díky kontaktům nového trenéra se častěji dostávám do konfrontace s lyžaři, kteří svěťák jezdí velice dobře a jsou několik let na špici. Jsou dny a jízdy, kdy jsem jim naprosto konkurenceschopný. To se ale nejvíce ukáže až v samotném závodě. Rozhodně si věřím víc. Vždyť i v sezónách, kdy jsem se vracel po zranění, jsem dokázal jezdit desáté mezičasy. Jen mi trošku habrovaly startovní sekce, na čemž se snažíme zapracovat.

Prosincový program bude nabitý. Těšíte se?

Jasně. Budete to taková alpská tour. Začínáme 12. prosince ve Val Thorens ve Francii, pak přijde na řadu Švýcarsko a Itálie.

TEXT: Pavel Král

FOTO: CPA

Problém v plánech pro sezonu 2025/2026 vznikl pro Ester Ledeckou ještě dlouho před jejím zahájením. Na olympijských hrách v roce 2026 v Itálii se bude muset rozhodnout, zda 8. února dá přednost dvojnásobné obhajobě v paralelním obřím slalomu na snowboardu nebo sjezdu na lyžích. V současném programu jsou totiž obě disciplíny naplánovány právě na tento stejný den. Olympijská vítězka na snowboardu i na lyžích z Pchjongčchangu 2018 stále oba sporty kombinuje.

Její tým se nechtěl k termínové kolizi zatím vyjadřovat. Před šesti lety v Koreji Ledecká senzačně vyhrála na lyžích superobří slalom, o týden později vybojovala druhé zlato na snowboardu v paralelním obřím slalomu. Na dalších hrách v Pekingu triumf ve snowboardingu zopakovala.

„Je to pro nás nemilé překvapení. Příští týden se v Lausanne určitě zeptám, co je možné udělat. Ale obávám se, že prostor pro jakoukoli změnu bude naprosto minimální,“ řekl předseda Českého olympijského výboru a zároveň člen Mezinárodní olympijského výboru Jiří Kejval.

Sestavit program olympijských her je složitý proces. Skládá se dohromady na základě možností jednotlivých federací a sportovišť a v nemalé míře na zájmu televizních společností a vysílatelů. MOV dělá program dle dohody s majiteli mediálních práv, kteří hledí na sledovanost. Proto nejspíš došlo pro Ledeckou k této nepříjemné situaci. Obří slalom na snowboardu je relativně malá disciplína a kvůli jedné závodníci to nebudou přizpůsobovat. Další rychlostní disciplína lyžařek – super-G – má termín 12. února.

Na předsezónní tiskové konferenci si Ledecká pochvalovala, že MS ve sjezdovém lyžování i snowboardingu jsou tentokrát v různých termínech. V předolympijské sezoně chce startovat na obou šampionátech. Pro olympijské hry to ale asi platit nebude.

TEXT: ASC Dukla/jc

ILUSTRAČNÍ FOTO: olympijskytym.cz

Vstup do sezony pro ni bude složitější, než předpokládala. V září byla nadějná skicrossařka Diana Cholenská nucena podstoupit operaci ramene a prosincový start Světového poháru tak nejspíše nestihne. ,,Rekonvalescence nejde tak rychle. Nic ale nehodlám uspěchat, do závodů chci jít stoprocentně připravena,“ poznamenala jednadvacetiletá členka Dukly Liberec.

Plnohodnotný trénink zahájí juniorská vicemistryně světa z roku 2021 na kempu 20. listopadu. ,,Dva měsíce jsem na lyžích nestála. Uvidíme, jak rychle se do toho dostanu. První svěťáky ale s určitostí vynechám,“ říká s nadhledem.

Rameno se jí ozvalo po březnovém pádu při SP ve Veysonnaz. ,,Bylo přede mnou ještě mistrovství světa juniorů, takže jsem to neřešila. V létě jsem pak absolvovala Gladiator Race. Na jedné z překážek tam něco přeskočilo. Při pádlování na paddleboardu mi pak ruka na čtyři vteřiny úplně vypla, což už se přejít nedalo,“ popisuje průběh zranění.

Sezona je dlouhá, i proto je Cholenská optimisticky naladěna. ,,Věřím, že už v lednu, nejdéle pak v únoru, budu stoprocentní. Bude dostatek závodů, abych se ukázala v co nejlepším světle.“

Rovněž doufá, že své ovoce přinese spolupráce s novým reprezentačním koučem – Švýcarem Guillaumem Nantermodem. ,,Jsem moc ráda, že tu je. Sám špičkově jezdil, a vůbec nevadí, že na prkně. Teď s ním budu vůbec poprvé komunikovat v trati. Jsem na to zvědavá a zároveň se velmi těším. Věřím, že trénink pod ním přinese v mém projevu další progres.“

Vzhledem ke svému mládí je rodačka z Jablonce nad Nisou už zkušenou závodnicí. Ve Světovém poháru se pohybuje delší čas. ,,Od přechodu ze žáků jsem nikdy neřešila, jestli jsem juniorka nebo žena. Brala jsem to jako jednu kategorii. Teď bych si hlavně přála, abych tuto sezonu dojezdila ve zdraví a povedlo se nějaké hezké umístění na mistrovství světa,“ doplnila k ambicím.

Zároveň bude usilovat o důležité kvalifikační body pro účast na olympijských hrách v Turíně 2026. O start na těch předešlých v roce 2022 v Pekingu smolně přišla kvůli přetrženému vazu v koleně. ,,Je to velký cíl, který jsem si stále neodškrtla. Nechci tam chybět, ale je to ještě daleko.“

TEXT: Pavel Král

FOTO: archív

S cílem se kvalifikovat na zimní olympijské hry v roce 2026 vstoupí do nadcházející sezony skicrossaři Daniel Paulus a Diana Cholenská. Oběma závodníkům Armádního centra Dukla by k tomu měla pomoci osoba zkušeného trenéra Guillaumeho Nantermoda, jenž se reprezentace ujal na přelomu jara a léta.

Nantermod v minulosti vedl například švýcarskou skicrossovou legendu Fanny Smithovou, olympijskou medailistku a mistryni světa. Posledních sedm let pak působil u crossových reprezentací Velké Británie. ,,S Guillaumem jsme byli v intenzivním kontaktu dva měsíce. Probírali jsme aktuální situaci v českém týmu i v rámci světového skicrossu, který se nám v posledních letech vzdaluje. Na spoustu věcí máme podobný pohled, shodujeme se ve směru, kterým se chceme vydat. Našim závodníkům má rozhodně co dát,“ je přesvědčen šéf této disciplíny ve Svazu lyžařů Tomáš Kraus.

Příprava bohužel neprobíhala bez komplikací. Daniela Pauluse (na titulním snímku) trápila kýla, ale už je zpět v tréninku. ,,Překonal jsem to, mělo by to být dobré,“ poznamenal Paulus na úterní tiskové konferenci.

Diana Cholenská zase podstoupila drobnější operaci ramene, takže se na svahy vrátí až v prosinci se startem Světového poháru. Společně s Paulusem by měla odjet většinu závodů a získat potřebné body ke kvalifikaci na ZOH v roce 2026.

TEXT: ASC Dukla/pk

FOTO: CPA

V letní sezoně byla hlavní tváří českého skoku na lyžích na mezinárodní scéně Karolína Indráčková. Sedmadvacetiletá opora reprezentace se dokonce prokousala na závodech Grand Prix ve francouzském Courchevelu na výborné osmé místo. A před novou sezonou se chce oproti té minulé výsledkově posunout výše.

„V Courchevelu některé holky chyběly, takže to umístění beru s rezervou,“ říká upřímně. Hlavní závodní vytížení absolvovala v Interkontinentálním poháru, v němž vybojovala v německém Hinterzartenu parádní třetí místo a byla celkem čtyřikrát v Top 10. V celkovém hodnocení tohoto poháru figuruje na osmém místě. „Ukázalo se, že je možné skákat s těmi nejlepšími, což je velkou motivací do zimy,“ říká odhodlaně.

S letní přípravou je spokojená. „Odtrénovala jsem vše, co bylo v plánu. Byli jsme i ve větrném tunelu ve Stockholmu a na soustředění v Trondheimu, kde se bude letos konat mistrovství světa. Z tamních můstků mám tak trochu smíšené pocity, moc mi nesedí, ale záleží, zda je forma. Když ano, dá se skákat všude,“ uvedla.

„Letos se nám změnil hlavní trenér, takže nějaké změny byly, ale jelikož už jsme s Dominikem (Ďurčem) spolupracovali loni na kondiční přípravě, tak to zas nebyla změna tak velká. Největší rozdíl  vidím v tom, že trénujeme více pod dohledem, jelikož Dominik je s námi téměř každý den.“

V nové sezoně by Indráčková chtěla pokračovat v nastoleném trendu, kdy se jí dařilo ve Světovém poháru pravidelně bodovat a v konečném hodnocení obsadila 29. místo, které by ráda vylepšila. „Chci navázat na minulou sezonu, končit na bodovaných místech, případně i nakouknout do desítky. Letos taky bude startovat nejlepších 25 holek dle pořadí SP na leteckých závodech, takže cílem je patřit mezi ně,“ řekla s vyhlídkou na možnost skákat na mamutím můstku. „A samozřejmě vrchol je mistrovství světa v Trondheimu, kde bych samozřejmě chtěla zaskákat co nejlépe,“ pokračovala.

V družstvu je nejzkušenější, ale míní, že i ostatní holky se lepší. „Sedly jsme si a přes léto byly hodně času všechny čtyři pohromadě. Baví je to a hlavně se zlepšují. V Trondheimu se bude skákat týmový závod a z našeho pohledu by mohl být zajímavý. Výkonnostně jsme na tom dost podobně, na ten závod se moc těším,“ dodala Karolína Indráčková, se kterou jsou v týmu její mladší sestra Anežka, Klára Ulrichová a Veronika Jenčová.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: olympijskytym.cz

Bohužel je jediným českým skokanem na lyžích, který je schopen konkurovat světové špičce. A to je Romanu Koudelkovi z Dukly Liberec již pětatřicet let. Sezonu Světového poháru odstartuje 22. listopadu v norském Lillehammeru.

V minulé sezoně se dvakrát vešel do elitní desítky, čehož si velmi vážil. „První deváté místo ve Willingenu pro mě emočně bylo asi nejlepším výsledkem kariéry,“ řekl před startem nové sezony. Bral ho jako zlom. Poznal, že po letech trápení se vrací zpátky mezi nejlepší. Na to chce navázat.

Operované koleno ho však trápí dlouhodobě, po desátém místě v Hinzenbachu v letní sezoně už druhý den nedoskákal. „Absolvoval jsem jen první závodní kolo a do druhého nenastoupil. Když mě to koleno začalo bolet, tak jsme se kvůli bezpečnosti rozhodli, že druhé kolo vynechám. David Bičík (sportovní manažer lyžařského svazu) mi hned druhý den zajistil vyšetření v Centru pohybové medicíny, které ukázalo, že chrupavka není v takovém stavu jako by měla být. Dal jsem si čtrnáct dnů pauzu, tréninky bylo potřeba upravit, ale teď jsem skákal v Polsku bez bolesti,“ prozradil český skokan.

Změny v přípravě

S trenérem Gaj Trčkem pozměnili přípravu. „Nedělal jsem tolik skoků, abych koleno při dopadech moc nezatěžoval. I tréninky v posilovně jsme upravili. A když jsem skákal přes překážky, tak jsem si dával větší pozor,“ říká Koudelka.

Trenér Trček poukázal na fakt, že zranění paradoxně i trochu pomohlo. „Ano už se nesnažím dávat do odrazu na můstku takovou sílu. Spíš se soustředím, abych byl symetrický a aby byl celý pohyb udělaný správně technicky. Když potřebuju něco změnit, abych to udělal během toho jednoho skoku. A to je vlastně i trochu závodní rytmus,“ naznačil hlavní změnu Koudelka.

Nohama na zemi

I přes letní dobré výsledky si je dobře vědom, že hlavní budou závody na sněhu, proto si žádné vzdušné zámky nestaví. „Zdá se mi, že lidé kolem mi věří víc než já sám, radši jsem nohama na zemi. Až první závody ukážou, jak na tom jsme, proto jsem zdrženlivější.“ Celý program Světového poháru však v plánu nemá. „Na začátku pojedeme všechno, ale asi nepoletíme do Ameriky, uvidíme, jak se rozhodneme s Japonskem. A zcela jistě nepočítám s lety.“

V SP začne jako jediný z Čechů, ale v průběhu sezony jej může doplnit Benedikt Holub. „Mně samota nevadí. Mám doma dvě děti. Když se vrátím z tréninků a skáčou po mně, tak si pak užívám, když jsem sám na pokoji a pánem svého času. Příjemné je, že můžu jít spát, kdy chci a vstávat relativně taky. Ale naopak na druhou stranu mi rodina a děti brzy zase chybí, ale tak to prostě je.“

Mezi mladými skokany se však zdá, že vyhlídky jsou optimistické. „S juniory jsem teď moc soustředění neobjel, tak jsem je neviděl, ale určitě se lepší. A vyzdvihl bych syna Honzy Matury. Matěje hodně sleduju, určitě je velký příslib do budoucna. Honzovi jsem říkal, když jsem spolu byli na Světových pohárech, že budu moci skončit teprve, až tam budu s jeho mladým. A on tam může být klidně za čtyři roky, což tedy nevím, jestli tak dlouho vydržím, ale byla to taková pěkná nostalgie,“ pokračoval Koudelka.

Natěšený na mistrovství světa

Česká jednička se prý moc těší na světový šampionát, který se uskuteční v norském Trondheimu. „Tam se těším strašně. Je to nádherné město, má úžasnou atmosféru, podle mě jde o Mekku lyžování. Mají nově zrekonstruovaný můstek. Měl jsem možnost si ho zkusit během soustředění s rakouským A týmem a zvizualizovat si ho v hlavě.“

Možnost trénovat s Rakušany byla jednou z novinek v přípravě. „U mě to bylo o tom, že nám řekli, na jakém soustředění budou, a já jsem se k nim mohl připojit. Byl jsem s nimi asi na třech kempech. Ale že by něco odtajnili z vybavení, to zase ne. Vývoj je stojí obrovské peníze a je jasné, že si všechno chrání.“

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: ASC Dukla