Archiv rubriky: lyžování

V letní sezoně byla hlavní tváří českého skoku na lyžích na mezinárodní scéně Karolína Indráčková. Sedmadvacetiletá opora reprezentace se dokonce prokousala na závodech Grand Prix ve francouzském Courchevelu na výborné osmé místo. A před novou sezonou se chce oproti té minulé výsledkově posunout výše.

„V Courchevelu některé holky chyběly, takže to umístění beru s rezervou,“ říká upřímně. Hlavní závodní vytížení absolvovala v Interkontinentálním poháru, v němž vybojovala v německém Hinterzartenu parádní třetí místo a byla celkem čtyřikrát v Top 10. V celkovém hodnocení tohoto poháru figuruje na osmém místě. „Ukázalo se, že je možné skákat s těmi nejlepšími, což je velkou motivací do zimy,“ říká odhodlaně.

S letní přípravou je spokojená. „Odtrénovala jsem vše, co bylo v plánu. Byli jsme i ve větrném tunelu ve Stockholmu a na soustředění v Trondheimu, kde se bude letos konat mistrovství světa. Z tamních můstků mám tak trochu smíšené pocity, moc mi nesedí, ale záleží, zda je forma. Když ano, dá se skákat všude,“ uvedla.

„Letos se nám změnil hlavní trenér, takže nějaké změny byly, ale jelikož už jsme s Dominikem (Ďurčem) spolupracovali loni na kondiční přípravě, tak to zas nebyla změna tak velká. Největší rozdíl  vidím v tom, že trénujeme více pod dohledem, jelikož Dominik je s námi téměř každý den.“

V nové sezoně by Indráčková chtěla pokračovat v nastoleném trendu, kdy se jí dařilo ve Světovém poháru pravidelně bodovat a v konečném hodnocení obsadila 29. místo, které by ráda vylepšila. „Chci navázat na minulou sezonu, končit na bodovaných místech, případně i nakouknout do desítky. Letos taky bude startovat nejlepších 25 holek dle pořadí SP na leteckých závodech, takže cílem je patřit mezi ně,“ řekla s vyhlídkou na možnost skákat na mamutím můstku. „A samozřejmě vrchol je mistrovství světa v Trondheimu, kde bych samozřejmě chtěla zaskákat co nejlépe,“ pokračovala.

V družstvu je nejzkušenější, ale míní, že i ostatní holky se lepší. „Sedly jsme si a přes léto byly hodně času všechny čtyři pohromadě. Baví je to a hlavně se zlepšují. V Trondheimu se bude skákat týmový závod a z našeho pohledu by mohl být zajímavý. Výkonnostně jsme na tom dost podobně, na ten závod se moc těším,“ dodala Karolína Indráčková, se kterou jsou v týmu její mladší sestra Anežka, Klára Ulrichová a Veronika Jenčová.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: olympijskytym.cz

Bohužel je jediným českým skokanem na lyžích, který je schopen konkurovat světové špičce. A to je Romanu Koudelkovi z Dukly Liberec již pětatřicet let. Sezonu Světového poháru odstartuje 22. listopadu v norském Lillehammeru.

V minulé sezoně se dvakrát vešel do elitní desítky, čehož si velmi vážil. „První deváté místo ve Willingenu pro mě emočně bylo asi nejlepším výsledkem kariéry,“ řekl před startem nové sezony. Bral ho jako zlom. Poznal, že po letech trápení se vrací zpátky mezi nejlepší. Na to chce navázat.

Operované koleno ho však trápí dlouhodobě, po desátém místě v Hinzenbachu v letní sezoně už druhý den nedoskákal. „Absolvoval jsem jen první závodní kolo a do druhého nenastoupil. Když mě to koleno začalo bolet, tak jsme se kvůli bezpečnosti rozhodli, že druhé kolo vynechám. David Bičík (sportovní manažer lyžařského svazu) mi hned druhý den zajistil vyšetření v Centru pohybové medicíny, které ukázalo, že chrupavka není v takovém stavu jako by měla být. Dal jsem si čtrnáct dnů pauzu, tréninky bylo potřeba upravit, ale teď jsem skákal v Polsku bez bolesti,“ prozradil český skokan.

Změny v přípravě

S trenérem Gaj Trčkem pozměnili přípravu. „Nedělal jsem tolik skoků, abych koleno při dopadech moc nezatěžoval. I tréninky v posilovně jsme upravili. A když jsem skákal přes překážky, tak jsem si dával větší pozor,“ říká Koudelka.

Trenér Trček poukázal na fakt, že zranění paradoxně i trochu pomohlo. „Ano už se nesnažím dávat do odrazu na můstku takovou sílu. Spíš se soustředím, abych byl symetrický a aby byl celý pohyb udělaný správně technicky. Když potřebuju něco změnit, abych to udělal během toho jednoho skoku. A to je vlastně i trochu závodní rytmus,“ naznačil hlavní změnu Koudelka.

Nohama na zemi

I přes letní dobré výsledky si je dobře vědom, že hlavní budou závody na sněhu, proto si žádné vzdušné zámky nestaví. „Zdá se mi, že lidé kolem mi věří víc než já sám, radši jsem nohama na zemi. Až první závody ukážou, jak na tom jsme, proto jsem zdrženlivější.“ Celý program Světového poháru však v plánu nemá. „Na začátku pojedeme všechno, ale asi nepoletíme do Ameriky, uvidíme, jak se rozhodneme s Japonskem. A zcela jistě nepočítám s lety.“

V SP začne jako jediný z Čechů, ale v průběhu sezony jej může doplnit Benedikt Holub. „Mně samota nevadí. Mám doma dvě děti. Když se vrátím z tréninků a skáčou po mně, tak si pak užívám, když jsem sám na pokoji a pánem svého času. Příjemné je, že můžu jít spát, kdy chci a vstávat relativně taky. Ale naopak na druhou stranu mi rodina a děti brzy zase chybí, ale tak to prostě je.“

Mezi mladými skokany se však zdá, že vyhlídky jsou optimistické. „S juniory jsem teď moc soustředění neobjel, tak jsem je neviděl, ale určitě se lepší. A vyzdvihl bych syna Honzy Matury. Matěje hodně sleduju, určitě je velký příslib do budoucna. Honzovi jsem říkal, když jsem spolu byli na Světových pohárech, že budu moci skončit teprve, až tam budu s jeho mladým. A on tam může být klidně za čtyři roky, což tedy nevím, jestli tak dlouho vydržím, ale byla to taková pěkná nostalgie,“ pokračoval Koudelka.

Natěšený na mistrovství světa

Česká jednička se prý moc těší na světový šampionát, který se uskuteční v norském Trondheimu. „Tam se těším strašně. Je to nádherné město, má úžasnou atmosféru, podle mě jde o Mekku lyžování. Mají nově zrekonstruovaný můstek. Měl jsem možnost si ho zkusit během soustředění s rakouským A týmem a zvizualizovat si ho v hlavě.“

Možnost trénovat s Rakušany byla jednou z novinek v přípravě. „U mě to bylo o tom, že nám řekli, na jakém soustředění budou, a já jsem se k nim mohl připojit. Byl jsem s nimi asi na třech kempech. Ale že by něco odtajnili z vybavení, to zase ne. Vývoj je stojí obrovské peníze a je jasné, že si všechno chrání.“

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: ASC Dukla

Po vydařené letní sezoně a přípravě jsou ambice skokanského úseku českého svazu lyžařů opět o něco výše. „Hlavní úlohou ovšem zůstává nadále poctivě pracovat na dlouhodobých cílech, kterými jsou návrat českého skoku zpět mezi elitu,“ zdůraznil Vít Háček, šéf skokanské části ČSL.

„Po letech neúspěchů máme radost z dvojnásobného umístění v Top 10 Romana Koudelky, holky pravidelně bodovaly v závodech SP. V letní sezoně se konečně začaly objevovat velmi pozitivní výsledky i v juniorských kategoriích. Tam míří právě na tuto generaci náš pohled,“ pokračoval Háček, který si velmi pochvaluje soudržnost celého skokanského týmu a také obrovskou podporu Harrachova, kde začalo vznikat sportovní centrum.

Hlavním trenérem reprezentace zůstává Slovinec Gaj Trček, kterému pomáhá Jure Šinkovac. Po šesti letech v Polsku se vrátil Radek Žídek, ženskou část pak od jara vede jako hlavní trenér Dominik Ďurčo. Kromě dvojice skokanů Dukly Liberec Koudelky a Karolíny Indráčkové bude největší tíha zodpovědnosti ležet na trojici žen – Anežka Indráčková, Klára Ulrichová a Veronika Jenčová.

Sportovní ředitel skokanského úseku Filip Sakala přidal. „Příprava byla z mého pohledu mnohem efektivnější. V případě holek a juniorů  pak vidím velký posun. Věřím, že přenos do závodů proběhne tak, jak má a jak všichni chceme,“ řekl. „Budeme se opírat o stálici Koudelku a věříme, že v sezoně jej někdo doplní. Nebudeme u mladých skokanů ale tlačit na pilu. Ženy půjdou do SP ve čtyřech a uvidíme, zda se ukáží i nějaké juniorky,“ doplnil.

Koudelku však v letní sezoně omezovalo zranění kolene, kvůli němu se příliš v závodech neobjevoval. „Nyní jsem již v pořádku a paradoxně mi to možná trochu pomohlo. V tréninku nemusím jít třeba sedm skoků, ale stačí čtyři. Byl jsem i na třech kempech se skokany Rakouska a jeví se to pozitivně. Skákal jsem i v Trondheimu, za což jsem rád vzhledem k tomu, že se tam uskuteční mistrovství světa. Můstek je zrekonstruovaný a působí jako mekka lyžování, ovšem vždy záleží na načasování formy. Pro mě je důležitý vizuální pohled v hlavě,“ poznamenal Koudelka.

Přípravu si pochvaluje i Karolína Indráčková. „Já si myslím, že se povedla, vše šlo podle plánu. I soustředění v Trondheimu, což je plus i s ohledem na MS. Výsledkově mi léto ukázalo, že se dá skákat i s těmi nejlepšími,“ vzhlíží s optimismem k zimě Karolína Indráčková.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: ASC Dukla

 

Stejně jako v minulých letech hodlá hvězdná sněhová obojživelnice Ester Ledecká co nejvíce kombinovat lyže a snowboard. Trojnásobná olympijská vítězka toho loni na svazích moc neodzávodila, když se dlouhou dobu léčila po zlomenině klíční kosti. Přesto tři starty na snowboardu proměnila ve tři triumfy a na sjezdových tratích to vyšperkovala výhrou ve finále Světového poháru v super-G. Letos do zimního kolotoče naskočí závodnice Armádního centra Dukla po vydařené přípravě, plná odhodlání a s nejvyššími cíli. První závody ji čekají už koncem listopadu.

„Chtěla bych vyhrát Světový pohár i být mistryní světa,“ reagovala na dotaz jaké má cíle. „Vždy chci vyhrát, jinak bych nejezdila. Ale je to hodně daleko. Nejlepší by bylo, kdybych jezdila tak strašně dobře, že bych si ten glóbus vyjela už dřív a pak mohla na snowboardové mistrovství světa,“ pokračovala.

Lyžařské mistrovství světa v Rakousku a snowboardové ve Švýcarsku se nekryjí, a tak by po osmi letech mohla bojovat i o snowboardové medaile. „To je senzační. Sice se snowboardový šampionát kryje s finále lyžařského Světového poháru, ale je úžasné, že nejdou proti sobě, takže v mých plánech je obojí. Na lyžích toho ale chci odjet co nejvíce.“

Po skončení minulé sezony vyrazila zase hned na snowboard. Na kopci byla prakticky až do června a pak hned přišla na řadu voda, kde si užívala rychlost na  windsurfingu, tradičně na řecké Lefkádě. „Klasický odpočinek mě nebaví. Neumím si představit, že ležím na lehátku a opaluji se, to jde i na surfu, nebo jezdím na vodních lyžích. Měla jsem tam s sebou fyzioterapeuta a byla to zábava, a když jsem mu chtěla odjet, tak jsem mohla, protože on tak rychlý na tom prkně není,“ pokračovala.

Nyní se po pěti týdnech vrátila z tradiční přípravy v Chile, kde zároveň testovala nové lyže. Její servisman Gunthram Mathis jich s sebou vzal 42 párů! ,,Mám teď daleko větší přehled o tom, jaké lyže máme a jak jsou rychlé,“ pravila spokojeně.

Historka o opilosti vodou

Mluvila také o plánech a třeba veselé historce s dopingovou kontrolou. Právě ta ji před rokem před tiskovou konferencí zdržela. „Jsem vedená jako lyžařka i snowboardistka a komisaři spolu nekomunikují, takže někdy přijdou obě kontroly naráz. Po mistrovství světa v paralelním slalomu v Lachtale se mi nechtělo čůrat. Tak jsem vypila snad čtyři litry vody a úplně se začala motat. Až pak jsem se dozvěděla, že otrava vodou může mít stejné projevy jako otrava alkoholem, což nemůžu srovnat, protože jsem se nikdy neopila. A když jsem přišla na večeři mezi snowboardisty, kteří mi začali tleskat, a já se držela věcí, abych nespadla, ptal se mě trenér, jestli jsem nezačala slavit brzo, když mám druhý den zase závod. Pak jsem zjistila, že strejda pracoval ve Vancouveru v blázinci a říkal, že tam měli vyloženě oddělení pro lidi, kteří se nalévají vodou tak, že to způsobuje stav podobný opilosti.“

Start v Číně, pak směr Amerika

Jako každý rok je pro Ledeckou náročné skloubit závody tak, aby mohla jezdit na lyžích i snowboardu. „Trenéři Franz (Gamper) s Tomášem (Bankem) jsou přesvědčeni, že na nás FIS (Mezinárodní lyžařská federace) kuje boudu. Snad všechny rychlostní lyžařské závody se kryjí se snowboardovými. To je divné, protože u obřáku a slalomu se to nestává. Naštěstí snowboardová sezona začíná dřív, tak plánuju odjet dva závody v Číně (30. listopadu a 1. prosince). Poté přijde rychlý přesun do Ameriky, kde mi odstartuje sezona na lyžích v Beaver Creeku. Bude to přísný, ale my se toho nebojíme, snad nebudu na závodech usínat a odjedu to se ctí. Snad mě to hezky vykopne,“ naznačila náročný závodní úvod sezony. ,,Pokaždé se snažím vyhrát. Co jiného bych tam jinak dělala? Je to moje práce,“ pousmála se.

Na snowboardu svahům kraluje. Když někam dorazí, jedou soupeřky zpravidla jen o druhé místo. „Je pravda, že když přijedu na snowboard, jsou vždycky radši kluci. Ale holky to nesou statečně, jsou to skvělé závodnice. A vloni mi pomohlo, že jsem měla snowboardového trenéra Justina (Reitera) v Evropě na lyžařských závodech, kde pomáhal, a já mohla trénovat.“

Při tak velkém závodním zatížení přicházejí pochopitelně zranění i únava, trenéři ji musí brzdit. „Že bych někdy řekla, že už nemůžu? Nahlas ne. Láďa Polášek se o mě stará na lyžích, snowboardu i během letní přípravy, takže ví, co mám za sebou. Občas je až moc přísný, že můžu udělat jen tohle, tak dojde na přemlouvání. A když se dá dohromady s Justinem, který řekne, že už je to poslední jízda a jestli ne, tak mi vyhrožuje třemi dny volna nebo začne vyndávat brány. Jsem ráda, že mě hlídají, abych se cítila dobře jako Ester, a ne jen jako závodnice,“ prozradila.

Těší se na Hirschera

Je také nadšená, že do Světového poháru naskočí po pěti letech i legendární Marcel Hirscher. „Strašně se na něj těším. Bude to dobré pro celé lyžování, ať se mu bude dařit, nebo ne. Když pojede on, všichni na něj budou čekat klidně do čísla 50, já určitě. A předtím uvidíte dvacet lidí, které byste jinak nesledovali. Ale on se dostane do elitní třicítky raz dva. Jsem vděčná, že jsem mohla sledovat jeho kariéru a budu i teď u jeho návratu,“ řekla s radostí devětadvacetiletá Ledecká.

TEXT: jc, pk

FOTO: CPA

Čeští běžci na lyžích mají před sebou poslední tréninkové bloky v Davosu a Livignu, v polovině listopadu pak vyrazí směr Finsko, kde již tradičně odstartuje Světový pohár v Kuusamu, přesněji ve středisku Ruka. Pro novou sezónu došlo k výraznému rozšíření dospělých reprezentačních týmů, šanci dostane i talentované mládí. Celkem budou týmy A a B čítat šestnáct sportovců.

Mužskou část tvoří reprezentační jednička Michal Novák, který v loňské sezóně jasně ukázal, že pokud mu slouží zdraví, je součástí absolutní špičky světového běžeckého lyžování. Důkazem toho je druhé místo v závodě s hromadným startem na dvacet kilometrů právě na začátku minulé sezóny v Ruce. Zdravotní potíže si letos vybral už během léta, kdy musel absentovat kvůli operaci slepého střeva.

„Do konce prázdnin to probíhalo skvěle, ale pak se bohužel objevily zdravotní potíže, řekl bych, na které nejsme zvyklí. Nejsou to totiž tradiční rýmičky a bolení v krku. U Michala to nebylo v akutním stadiu, takže jsme se rozhodli vyčkat, a Michal se léčil antibiotiky. Nakonec ale musel na operaci a na nějakou dobu vypadl z tréninku,” řekl ke zdravotnímu stavu české jedničky trenér reprezentace Jan Franc. O první periodu Světového poháru tak Novák bohužel pravděpodobně přijde.

„Musel jsem přerušit přípravu a situace mě i tak trochu donutila zaměřit se na světový šampionát, ale možná to naopak bude výhodou,“ přemítal Michal Novák. „S týmem pojedu do Itálie, potom se ale budu připravovat spíše individuálně, pojedu i do dějiště MS v norském Tondheimu, kde budu trénovat na mistrovských tratích. Důležité bude nyní dokončit rehabilitaci, potom naplno trénovat a dostat se tam, kam potřebuji. Sezonu začnu později, prakticky až na Tour de Ski, ale rozhodující bude výkonnost. Můj cíl je jednoznačný – mistrovství světa. Věřím, že po výpadku bude ještě dost času a mám vysoké ambice, ty nejvyšší. Umístění na MS nerad plánuji, ale doufám, že vylepším výsledky z Planice,“ dodal Novák.

Nováčky Tuž a Bauer

Vedle něj budou hájit české barvy i sprinteři Luděk Šeller a Ondřej Černý, další sezónu zahájí i vytrvalec Adam Fellner. Nováčky v reprezentačním týmu A budou loni ještě junioři Jiří Tuž a Matyáš Bauer, kteří si díky skvělým výkonům v juniorském FESA Cupu a na juniorském mistrovství světa vybojovali příležitost podívat se mezi světovou dospělou špičku.

„Pro Matyáše a Jirku chceme určitě plánovat starty ve Světovém poháru, aby poznávali nová místa, sbírali zkušenosti a vedle toho budou mít naplánované starty na FESA Cupu, mistrovství světa do 23 let, a pokud se nominují, tak i na seniorském mistrovství světa. Kalendář pro ně musí být pečlivě naplánovaný, aby toho nebylo moc, a aby dosáhli co nejlepších výsledků na vrcholných akcích. Jak říkám, pro ně je to primárně o sbírání zkušeností, aby v dalších čtyřech letech to pro ně na Světovém poháru nebylo nové a cítili se tam jako doma. To je jeden z hlavních cílů,” popisuje trenér Jan Franc.

Mezi ženami držela nejvýše českou vlaječku v loňské sezóně Kateřina Janatová, která zažila nejlepší ročník své kariéry a umístila se v celkovém pořadí Světového poháru na 13. místě. Vedle ní se představí opět Tereza Beranová a další sprinterka Barbora Antošová. Nováčkem v ženské sestavě bude Barbora Havlíčková, která v loňské sezóně zaznamenala vysoký výkonnostní vzestup, v závěru si vybojovala šanci i ve Světovém poháru a nově bude součástí A týmu.

„Před pár lety byla na juniorském mistrovství čtvrtá, prošla si však složitým obdobím. Letošní rok pro ni byl hodně nakopávací, ukázala, že to v ní je. Proto jsme zhodnotili, že bychom ji zařadili do RD-A. Pokud vše půjde dobře, tak by měla primárně startovat ve Světovém poháru,“ objasňuje trenér Franc.

Janatová se těší na MS

Janatová tráví hodně času v Norsku, a i ona se moc těší na MS v Trondheimu. „Trénuji tam, ale nevím, zda Trondheim je mi tak blízký jako Lillehammer, ale v létě jsem tam byla. Čeká nás tam skvělá atmosféra a jedno z největších MS za poslední roky. Přípravu hodnotím kladně, trénuji o trošku  intenzivněji a doufám, že výkony půjdou opět trochu nahoru. Ale žádné odvážnější změny nebyly,“ řekla trojnásobná mistryně republiky z nedávného domácího šampionátu na kolečkových lyžích ve Vesci. „Vše jsem zvládla v dobrém zdraví a je vidět, že tam ta kvalita je,“ pochvalovala si Janatová.

Předseda komise běžeckých disciplín Aleš Vaněk  zdůraznil, že se vychází ze stálého personálního zabezpečení. „Křivka výkonnosti se zlepšuje, proto jsme žádné změny neudělali. Jednou změnou je, že s Ragnarem Andersenem, norským trenérem na techniku, jsme prohloubili spolupráci a využívali jeho služeb i v létě. Naše běžecké lyžování nestojí jen na Novákovi a Janatové, ale máme i Terezu Beranovou, Ondřeje Černého. Oba jsou schopni končit v Top 10. A já si letos hodně slibuji i od toho, že do reprezentace jsme zařadili mladíky Matyáše Bauera a Jiřího Tuže, to jsou naděje do příštích let,“ řekl Vaněk.

A šéftrenér Jan Franc přidal. „Příprava byla velice dobrá a věřím, že do sezóny vstoupíme v plné síle. Neřekl bych, že nyní jde o ladění formy, to bude až směrem ke světovému šampionátu, ale i v první části sezóny chceme zajet dobré výsledky.“

Složení reprezentačních družstev – tým A:

Muži: Michal Novák, Adam Fellner, Luděk Šeller, Ondřej Černý, Matyáš Bauer, Jiří Tuž.

Ženy: Kateřina Janatová, Tereza Beranová, Barbora Antošová, Barbora Havlíčková.

Tým B:

Muži: Tomáš Lukeš, Tomáš Dufek, Ondřej Pilař, David Pešta.

Ženy: Adéla Nováková, Anežka Honsová.

TEXT: Jaroslav Cícha

FOTO: CPA

Králem bílé stopy 2024 je sněhová obojživelnice Ester Ledecká. V anketě Svazu lyžařů České republiky o nejlepšího lyžaře či snowboardistu triumfovala před snowboardcrossařkou Evou Adamczykovou a běžcem na lyžích Michalem Novákem.

Jednou ta, podruhé ona. Skoro již tradiční záležitost. Od roku 2018 se na trůnu pravidelně střídají dvě zimní královny z armádního klubu Dukla – Ledecká s Adamczykovou (dříve Samkovou). STR si nyní připsala šesté prvenství.

Slavnostního vyhlášení v O2 universum se kvůli neodkladným povinnostem bohužel nezúčastnila. Cenu za ni přebíral Michael Georgiev, vedoucí trenér lyžování v Dukle Liberec, jejíž barvy Ledecká dlouhé roky hájí. Trojnásobná olympijská vítězka poslala na dálku alespoň zdravici do sálu.

Devětadvacetiletá Ledecká zářila především ve druhé polovině sezony. V té první jí limitovaly zdravotní potíže, podle zjištění lékařů prodělala zřejmě černý kašel. Poté ale na svazích řádila. Na snowboardu proměnila ve vítězství všechny tři individuální závody, v nichž se ve Světovém poháru představila. Na lyžích se v březnu po dvou letech vrátila na pódium 3. místem v super-G v norském Kvitfjellu a příslušnost k absolutní špičce korunovala vítězstvím ve stejné disciplíně ve finále SP v rakouském Saalbachu.

Kromě hlavní kategorie se rovněž předávala ocenění nejlepším závodníkům jednotlivých sportovních úseků Svazu lyžařů ČR. Do lyžařské Síně slávy vstoupil travní lyžař Jan Němec, patnáctinásobný mistr světa v tomto sportovním odvětví.

Výsledky – Král bílé stopy 2024: 1. Ester Ledecká 37 b., 2. Eva Adamczyková 12 b., 3. Michal Novák (vš. Dukla Liberec) 3 body.

Trenér roku: Marek Jelínek. Junior roku: Laura Záveská

Jednotlivé disciplíny:

Alpské disciplíny – Ester Ledecká

Běh na lyžích – Michal Novák

Freestyle lyžování – Diana Cholenská

Severská kombinace – Jiří Konvalinka

Skok na lyžích – Roman Koudelka

Snowboarding – Eva Adamczyková

Travní lyžování – Martin Barták

Para lyžař – Miloš Dušek

 

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: Svaz lyžařů ČR a ASC Dukla

Stále ho zdobí blonďatý přeliv vytvořený hvězdnou parťačkou ze snowboardcrossového týmu Evou Adamczykovou. Radek Houser je na něj právem hrdý. Byl to on, kdo po patnácti letech prolomil medailovou bariéru a jako další Čech vystoupil na stupně vítězů ve Světovém poháru. Naposledy se to povedlo Michalu Novotnému v roce 2009.

Stalo se 23. března při závodě v kanadském středisku Mont Sainte Anne, kde skončil třetí. ,,Jsem nesmírně rád, že takový výsledek přišel,“ neskrýval nadšení při zpětném hodnocení. A blond vlasy? ,,Zpočátku jsem se při pohledu do zrcadla vždycky lekl, ale pak se mi to začalo líbit. Dokonce jsem si zašel do Barber shopu, aby účes dostal tu správnou fazonu,“ praví s úsměvem sedmadvacetiletý člen liberecké Dukly.

Co znamenalo pódium pro sebevědomí v končící sezoně?

Beru ho jako vítězství. V sezoně to probíhalo jako na houpačce, nahoru, dolů. Ale už malé finále na začátku března v Sierra Nevadě mě velmi povzbudilo. Konkurence je vysoká, přesto jsem věděl, že když mi sedne trať a máza, mohu jet o super výsledek. V Kanadě to konečně přišlo, beru to jako obrovský úspěch a zadostiučinění.

Po skvěle rozjetém finále z toho byl nakonec těsný bronz. Neměl jste v cíli v první chvíli o medaili obavy?

Tajně jsem doufal, že to klaplo. Ale přesvědčený jsem úplně nebyl. Ve finiši jsem se ještě ohlížel za pravým ramenem, soupeře jsem ale neviděl. Prkno jsem naštěstí stihl předkopnout, bylo to o fous.

Hned v cíli vám běžela gratulovat Eva Adamczyková. Blahopřání byla ale jistě spousta… Neobjevila se mezi nimi i zpráva od předchůdce Michala Novotného?

V kontaktu nejsme. Věřím, že ho výsledek potěšil. Byl jsem mile překvapený, jaký dosah tenhle úspěch měl. Ani jsem na všechny zprávy nestihl odpovědět. Na nějaké akci se s Michalem určitě uvidíme, takže to probereme osobně.

V březnu jste absolvovali sedm závodů Světového poháru. O jak náročný šlo program?

Nezastavili jsme se. Cestování bylo opravdu hodně. Člověk je z toho rozlámaný a utahaný. O to víc se pak musíte snažit zkoncentrovat. Ale zvládli jsme to i s třešničkou na dortu.

Začaly vám vycházet kvalifikace. V kontextu s vyřazovací částí jde o dvě odlišné disciplíny… Je těžké se v hlavě přepínat?

Je to tak nastavené, jsme zvyklí. Kvalifikace ukázaly, že na to mám. Někdy sedly víc, někdy míň. To se ale stává všem, i těm nejlepším. Jste na trati sám, nikdo vás neruší, soustředíte se jen na vlastní stopu. V závodě se jede na krev. Máte tam tři soupeře, kteří se vás snaží všelijak rozhodit. Faktorů, které jízdu ovlivňují, je moc. Pramení z toho i chyby. Výhodou bývá povedený start. Když jedete první, jste v menším ohrožení.

U startů jste v přípravě pod dozorem Marka Jelínka měnili návyky. Především v činnosti paží. V Mont Sainte Anne se vám obzvlášť dařily. Směrem k příští sezoně jde bezpochyby o důležitý prvek, že?

Hodně jsme je pilovali. V závodech jsou kolikrát rozhodující. Můžete hodně získat, soupeřům poodjet a nedostat se do konfliktu. Jde o vertikální pohyb nahoru, dolů pomocí paží. Posunuli jsme se všichni. Evka (Adamczyková), já, Kryštof (Choura) i Johny (Kubičík).

Ambice by tedy měly být zákonitě vyšší?

Sám na sebe si kladu vysoké nároky. Dobré výsledky chci zajíždět pravidelněji, stupně vítězů lákají. Potřebuji výkonnost stabilizovat, což vyžaduje i práci na mentální přípravě. Psychické nastavení je ve snowboardcrossu ohromně důležité.

Je vám v tomto směru nápomocná Eva Adamczyková, která špičkové výkony potvrzuje každým rokem?

Všichni čtyři mezi sebou komunikujeme, Evka se ptá nás, my zase jí. Jsou to cenné rady a postřehy. I co se týká techniky. Ona tyhle věci dělá skvěle. Přestože je moje postavení na prkně odlišné, dá se toho hodně okoukat.

Díky pódiovému umístění a uzavřené sázce obarvila Eva Adamczyková celému týmu vlasy na blond. Jak přijali změnu vizáže vaši nejbližší?

Už si zvykli, i když přítelkyně se na to zpočátku moc netvářila. V divadle mě na chodbě skoro nepoznala. (směje se) Mě osobně se to začalo líbit víc a víc. Dokonce jsem si skočil do Barber shopu, aby účes dostal tu správnou fazonu. Sranda musí bejt.

Je po sezoně. Jak nejlépe relaxujete?

Úplně jsem vypnul. V rodné Třebíči jsem si byl s kamarády zahrát fotbal, s přítelkyní dáváme dohromady bydlení. Rozhodně se nenudím.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: CPA

Trofej Evropské unie, coby ocenění pro nejlepšího sportovce ze zemí EU, dnes z rukou španělského královského páru převzala sněhová obojživelnice Ester Ledecká. Prestižní cena jí byla udělena za rok 2022, kdy na snowboardu triumfovala na zimních olympijských hrách v Pekingu.

Slavnostní ceremoniál se uskutečnil v královském paláci El Pardo v Madridu. Ledecká opanovala jednu ze 14 kategorií. Atmosféru v hvězdné společnosti si užívala. ,,Je mi obrovskou ctí přebrat tuhle cenu z rukou krále a královny. Jsem vlastně první, kdo tu cenu získal a hlavně jako Češka,“ poznamenala trojnásobná olympijská vítězka v nahrávce pro média.

TEXT: ASC Dukla/pk

ILUSTRAČNÍ FOTO: CPA