Archiv rubriky: lyžování

Dva roky se lízal ze zlomeniny stehenní kosti a kyčelního kloubu i z přetrhaných vazů v kotníku. Do přípravy pod švýcarským koučem Guillaumem Nantermodem však skicrossař Daniel Paulus vlétl jako politý živou vodou. A přestože začátkem září musel na operaci s kýlou, věří, že letošní sezona bude z hlediska dosažených výsledků diametrálně jiná než ty předešlé – lepší.

,,Guillaume přinesl do českého týmu velké oživení. Přínosem je po všech stránkách. Se Zdeňkem Chrásteckým fungují jako velice dobrá dvojka. Zázemí teď máme mnohem lepší,“ říká třicetiletý závodník armádního klubu Dukla Liberec.

V čem spatřujete největší pokrok?

Benefitů je více. V práci na technice, ale i v kontaktech, které Guillaume má. Vždy umí najít řešení, abychom využili tréninkový den na maximum. I v případě nepřízně počasí. Třeba ve Švýcarsku kvůli tomu narychlo zajistil skútr, abychom mohli jízdy absolvovat co nejrychleji. Jednotlivé situace dokáže řešit okamžitě.

V září jste podstoupil operaci kýly. Šlo o velkou komplikaci v rozjeté přípravě?

Nic příjemného. Nasadil jsem si trošku tvrdší metr a trénoval skoro pět hodin denně. Do určité doby jsem se cítil velice dobře. Dosahoval jsem cílů, které jsme si nastavili. Pak ale přišla únava, možná i ve spojitosti s přetížením. Při obřím slalomu mi povolilo břicho a vyběhla kýla. Hned jsem musel na operaci. Najednou jsem musel být 4 – 8 týdnů bez zátěže.

Už jste stoprocentně fit?

Po pár dnech jsem byl schopen tělo alespoň do určité míry zatěžovat a udržet ho v nějakém chodu. Po třech týdnech jsem odjel do Švýcarska, kde jsem odjezdil tréninkový kemp v omezeném režimu. Jízdy ale byly konkurenceschopné. Limitovaný se už necítím. Je to pro mě otázka nastavení tréninku a kompenzačních cvičení, ranních rozcviček, rituálů. Naučil jsem se s tím fungovat.

Start Světového poháru se blíží. Jaké výsledky by pro vás byly povzbuzením?

Dlouhodobě mám nastavené se usídlit v TOP 32. Chci se pravidelně kvalifikovat do vyřazovacích bojů, v nich už to je otevřené. Potřebuji sbírat body, ani nejlepší desítka by nemusela být utopií.

Pořadí v seriálu bude důležité i z hlediska kvalifikace na olympijské hry v roce 2026…

Je to dlouhodobý cíl, ale úplně se k němu neupínám. Nejdříve je nutné zvládat kvalifikace. Pak se uvidí.

Máte přehled o výkonnosti soupeřů?

Díky kontaktům nového trenéra se častěji dostávám do konfrontace s lyžaři, kteří svěťák jezdí velice dobře a jsou několik let na špici. Jsou dny a jízdy, kdy jsem jim naprosto konkurenceschopný. To se ale nejvíce ukáže až v samotném závodě. Rozhodně si věřím víc. Vždyť i v sezónách, kdy jsem se vracel po zranění, jsem dokázal jezdit desáté mezičasy. Jen mi trošku habrovaly startovní sekce, na čemž se snažíme zapracovat.

Prosincový program bude nabitý. Těšíte se?

Jasně. Budete to taková alpská tour. Začínáme 12. prosince ve Val Thorens ve Francii, pak přijde na řadu Švýcarsko a Itálie.

TEXT: Pavel Král

FOTO: CPA

Problém v plánech pro sezonu 2025/2026 vznikl pro Ester Ledeckou ještě dlouho před jejím zahájením. Na olympijských hrách v roce 2026 v Itálii se bude muset rozhodnout, zda 8. února dá přednost dvojnásobné obhajobě v paralelním obřím slalomu na snowboardu nebo sjezdu na lyžích. V současném programu jsou totiž obě disciplíny naplánovány právě na tento stejný den. Olympijská vítězka na snowboardu i na lyžích z Pchjongčchangu 2018 stále oba sporty kombinuje.

Její tým se nechtěl k termínové kolizi zatím vyjadřovat. Před šesti lety v Koreji Ledecká senzačně vyhrála na lyžích superobří slalom, o týden později vybojovala druhé zlato na snowboardu v paralelním obřím slalomu. Na dalších hrách v Pekingu triumf ve snowboardingu zopakovala.

„Je to pro nás nemilé překvapení. Příští týden se v Lausanne určitě zeptám, co je možné udělat. Ale obávám se, že prostor pro jakoukoli změnu bude naprosto minimální,“ řekl předseda Českého olympijského výboru a zároveň člen Mezinárodní olympijského výboru Jiří Kejval.

Sestavit program olympijských her je složitý proces. Skládá se dohromady na základě možností jednotlivých federací a sportovišť a v nemalé míře na zájmu televizních společností a vysílatelů. MOV dělá program dle dohody s majiteli mediálních práv, kteří hledí na sledovanost. Proto nejspíš došlo pro Ledeckou k této nepříjemné situaci. Obří slalom na snowboardu je relativně malá disciplína a kvůli jedné závodníci to nebudou přizpůsobovat. Další rychlostní disciplína lyžařek – super-G – má termín 12. února.

Na předsezónní tiskové konferenci si Ledecká pochvalovala, že MS ve sjezdovém lyžování i snowboardingu jsou tentokrát v různých termínech. V předolympijské sezoně chce startovat na obou šampionátech. Pro olympijské hry to ale asi platit nebude.

TEXT: ASC Dukla/jc

ILUSTRAČNÍ FOTO: olympijskytym.cz

Vstup do sezony pro ni bude složitější, než předpokládala. V září byla nadějná skicrossařka Diana Cholenská nucena podstoupit operaci ramene a prosincový start Světového poháru tak nejspíše nestihne. ,,Rekonvalescence nejde tak rychle. Nic ale nehodlám uspěchat, do závodů chci jít stoprocentně připravena,“ poznamenala jednadvacetiletá členka Dukly Liberec.

Plnohodnotný trénink zahájí juniorská vicemistryně světa z roku 2021 na kempu 20. listopadu. ,,Dva měsíce jsem na lyžích nestála. Uvidíme, jak rychle se do toho dostanu. První svěťáky ale s určitostí vynechám,“ říká s nadhledem.

Rameno se jí ozvalo po březnovém pádu při SP ve Veysonnaz. ,,Bylo přede mnou ještě mistrovství světa juniorů, takže jsem to neřešila. V létě jsem pak absolvovala Gladiator Race. Na jedné z překážek tam něco přeskočilo. Při pádlování na paddleboardu mi pak ruka na čtyři vteřiny úplně vypla, což už se přejít nedalo,“ popisuje průběh zranění.

Sezona je dlouhá, i proto je Cholenská optimisticky naladěna. ,,Věřím, že už v lednu, nejdéle pak v únoru, budu stoprocentní. Bude dostatek závodů, abych se ukázala v co nejlepším světle.“

Rovněž doufá, že své ovoce přinese spolupráce s novým reprezentačním koučem – Švýcarem Guillaumem Nantermodem. ,,Jsem moc ráda, že tu je. Sám špičkově jezdil, a vůbec nevadí, že na prkně. Teď s ním budu vůbec poprvé komunikovat v trati. Jsem na to zvědavá a zároveň se velmi těším. Věřím, že trénink pod ním přinese v mém projevu další progres.“

Vzhledem ke svému mládí je rodačka z Jablonce nad Nisou už zkušenou závodnicí. Ve Světovém poháru se pohybuje delší čas. ,,Od přechodu ze žáků jsem nikdy neřešila, jestli jsem juniorka nebo žena. Brala jsem to jako jednu kategorii. Teď bych si hlavně přála, abych tuto sezonu dojezdila ve zdraví a povedlo se nějaké hezké umístění na mistrovství světa,“ doplnila k ambicím.

Zároveň bude usilovat o důležité kvalifikační body pro účast na olympijských hrách v Turíně 2026. O start na těch předešlých v roce 2022 v Pekingu smolně přišla kvůli přetrženému vazu v koleně. ,,Je to velký cíl, který jsem si stále neodškrtla. Nechci tam chybět, ale je to ještě daleko.“

TEXT: Pavel Král

FOTO: archív

S cílem se kvalifikovat na zimní olympijské hry v roce 2026 vstoupí do nadcházející sezony skicrossaři Daniel Paulus a Diana Cholenská. Oběma závodníkům Armádního centra Dukla by k tomu měla pomoci osoba zkušeného trenéra Guillaumeho Nantermoda, jenž se reprezentace ujal na přelomu jara a léta.

Nantermod v minulosti vedl například švýcarskou skicrossovou legendu Fanny Smithovou, olympijskou medailistku a mistryni světa. Posledních sedm let pak působil u crossových reprezentací Velké Británie. ,,S Guillaumem jsme byli v intenzivním kontaktu dva měsíce. Probírali jsme aktuální situaci v českém týmu i v rámci světového skicrossu, který se nám v posledních letech vzdaluje. Na spoustu věcí máme podobný pohled, shodujeme se ve směru, kterým se chceme vydat. Našim závodníkům má rozhodně co dát,“ je přesvědčen šéf této disciplíny ve Svazu lyžařů Tomáš Kraus.

Příprava bohužel neprobíhala bez komplikací. Daniela Pauluse (na titulním snímku) trápila kýla, ale už je zpět v tréninku. ,,Překonal jsem to, mělo by to být dobré,“ poznamenal Paulus na úterní tiskové konferenci.

Diana Cholenská zase podstoupila drobnější operaci ramene, takže se na svahy vrátí až v prosinci se startem Světového poháru. Společně s Paulusem by měla odjet většinu závodů a získat potřebné body ke kvalifikaci na ZOH v roce 2026.

TEXT: ASC Dukla/pk

FOTO: CPA

V letní sezoně byla hlavní tváří českého skoku na lyžích na mezinárodní scéně Karolína Indráčková. Sedmadvacetiletá opora reprezentace se dokonce prokousala na závodech Grand Prix ve francouzském Courchevelu na výborné osmé místo. A před novou sezonou se chce oproti té minulé výsledkově posunout výše.

„V Courchevelu některé holky chyběly, takže to umístění beru s rezervou,“ říká upřímně. Hlavní závodní vytížení absolvovala v Interkontinentálním poháru, v němž vybojovala v německém Hinterzartenu parádní třetí místo a byla celkem čtyřikrát v Top 10. V celkovém hodnocení tohoto poháru figuruje na osmém místě. „Ukázalo se, že je možné skákat s těmi nejlepšími, což je velkou motivací do zimy,“ říká odhodlaně.

S letní přípravou je spokojená. „Odtrénovala jsem vše, co bylo v plánu. Byli jsme i ve větrném tunelu ve Stockholmu a na soustředění v Trondheimu, kde se bude letos konat mistrovství světa. Z tamních můstků mám tak trochu smíšené pocity, moc mi nesedí, ale záleží, zda je forma. Když ano, dá se skákat všude,“ uvedla.

„Letos se nám změnil hlavní trenér, takže nějaké změny byly, ale jelikož už jsme s Dominikem (Ďurčem) spolupracovali loni na kondiční přípravě, tak to zas nebyla změna tak velká. Největší rozdíl  vidím v tom, že trénujeme více pod dohledem, jelikož Dominik je s námi téměř každý den.“

V nové sezoně by Indráčková chtěla pokračovat v nastoleném trendu, kdy se jí dařilo ve Světovém poháru pravidelně bodovat a v konečném hodnocení obsadila 29. místo, které by ráda vylepšila. „Chci navázat na minulou sezonu, končit na bodovaných místech, případně i nakouknout do desítky. Letos taky bude startovat nejlepších 25 holek dle pořadí SP na leteckých závodech, takže cílem je patřit mezi ně,“ řekla s vyhlídkou na možnost skákat na mamutím můstku. „A samozřejmě vrchol je mistrovství světa v Trondheimu, kde bych samozřejmě chtěla zaskákat co nejlépe,“ pokračovala.

V družstvu je nejzkušenější, ale míní, že i ostatní holky se lepší. „Sedly jsme si a přes léto byly hodně času všechny čtyři pohromadě. Baví je to a hlavně se zlepšují. V Trondheimu se bude skákat týmový závod a z našeho pohledu by mohl být zajímavý. Výkonnostně jsme na tom dost podobně, na ten závod se moc těším,“ dodala Karolína Indráčková, se kterou jsou v týmu její mladší sestra Anežka, Klára Ulrichová a Veronika Jenčová.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: olympijskytym.cz

Bohužel je jediným českým skokanem na lyžích, který je schopen konkurovat světové špičce. A to je Romanu Koudelkovi z Dukly Liberec již pětatřicet let. Sezonu Světového poháru odstartuje 22. listopadu v norském Lillehammeru.

V minulé sezoně se dvakrát vešel do elitní desítky, čehož si velmi vážil. „První deváté místo ve Willingenu pro mě emočně bylo asi nejlepším výsledkem kariéry,“ řekl před startem nové sezony. Bral ho jako zlom. Poznal, že po letech trápení se vrací zpátky mezi nejlepší. Na to chce navázat.

Operované koleno ho však trápí dlouhodobě, po desátém místě v Hinzenbachu v letní sezoně už druhý den nedoskákal. „Absolvoval jsem jen první závodní kolo a do druhého nenastoupil. Když mě to koleno začalo bolet, tak jsme se kvůli bezpečnosti rozhodli, že druhé kolo vynechám. David Bičík (sportovní manažer lyžařského svazu) mi hned druhý den zajistil vyšetření v Centru pohybové medicíny, které ukázalo, že chrupavka není v takovém stavu jako by měla být. Dal jsem si čtrnáct dnů pauzu, tréninky bylo potřeba upravit, ale teď jsem skákal v Polsku bez bolesti,“ prozradil český skokan.

Změny v přípravě

S trenérem Gaj Trčkem pozměnili přípravu. „Nedělal jsem tolik skoků, abych koleno při dopadech moc nezatěžoval. I tréninky v posilovně jsme upravili. A když jsem skákal přes překážky, tak jsem si dával větší pozor,“ říká Koudelka.

Trenér Trček poukázal na fakt, že zranění paradoxně i trochu pomohlo. „Ano už se nesnažím dávat do odrazu na můstku takovou sílu. Spíš se soustředím, abych byl symetrický a aby byl celý pohyb udělaný správně technicky. Když potřebuju něco změnit, abych to udělal během toho jednoho skoku. A to je vlastně i trochu závodní rytmus,“ naznačil hlavní změnu Koudelka.

Nohama na zemi

I přes letní dobré výsledky si je dobře vědom, že hlavní budou závody na sněhu, proto si žádné vzdušné zámky nestaví. „Zdá se mi, že lidé kolem mi věří víc než já sám, radši jsem nohama na zemi. Až první závody ukážou, jak na tom jsme, proto jsem zdrženlivější.“ Celý program Světového poháru však v plánu nemá. „Na začátku pojedeme všechno, ale asi nepoletíme do Ameriky, uvidíme, jak se rozhodneme s Japonskem. A zcela jistě nepočítám s lety.“

V SP začne jako jediný z Čechů, ale v průběhu sezony jej může doplnit Benedikt Holub. „Mně samota nevadí. Mám doma dvě děti. Když se vrátím z tréninků a skáčou po mně, tak si pak užívám, když jsem sám na pokoji a pánem svého času. Příjemné je, že můžu jít spát, kdy chci a vstávat relativně taky. Ale naopak na druhou stranu mi rodina a děti brzy zase chybí, ale tak to prostě je.“

Mezi mladými skokany se však zdá, že vyhlídky jsou optimistické. „S juniory jsem teď moc soustředění neobjel, tak jsem je neviděl, ale určitě se lepší. A vyzdvihl bych syna Honzy Matury. Matěje hodně sleduju, určitě je velký příslib do budoucna. Honzovi jsem říkal, když jsem spolu byli na Světových pohárech, že budu moci skončit teprve, až tam budu s jeho mladým. A on tam může být klidně za čtyři roky, což tedy nevím, jestli tak dlouho vydržím, ale byla to taková pěkná nostalgie,“ pokračoval Koudelka.

Natěšený na mistrovství světa

Česká jednička se prý moc těší na světový šampionát, který se uskuteční v norském Trondheimu. „Tam se těším strašně. Je to nádherné město, má úžasnou atmosféru, podle mě jde o Mekku lyžování. Mají nově zrekonstruovaný můstek. Měl jsem možnost si ho zkusit během soustředění s rakouským A týmem a zvizualizovat si ho v hlavě.“

Možnost trénovat s Rakušany byla jednou z novinek v přípravě. „U mě to bylo o tom, že nám řekli, na jakém soustředění budou, a já jsem se k nim mohl připojit. Byl jsem s nimi asi na třech kempech. Ale že by něco odtajnili z vybavení, to zase ne. Vývoj je stojí obrovské peníze a je jasné, že si všechno chrání.“

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: ASC Dukla

Po vydařené letní sezoně a přípravě jsou ambice skokanského úseku českého svazu lyžařů opět o něco výše. „Hlavní úlohou ovšem zůstává nadále poctivě pracovat na dlouhodobých cílech, kterými jsou návrat českého skoku zpět mezi elitu,“ zdůraznil Vít Háček, šéf skokanské části ČSL.

„Po letech neúspěchů máme radost z dvojnásobného umístění v Top 10 Romana Koudelky, holky pravidelně bodovaly v závodech SP. V letní sezoně se konečně začaly objevovat velmi pozitivní výsledky i v juniorských kategoriích. Tam míří právě na tuto generaci náš pohled,“ pokračoval Háček, který si velmi pochvaluje soudržnost celého skokanského týmu a také obrovskou podporu Harrachova, kde začalo vznikat sportovní centrum.

Hlavním trenérem reprezentace zůstává Slovinec Gaj Trček, kterému pomáhá Jure Šinkovac. Po šesti letech v Polsku se vrátil Radek Žídek, ženskou část pak od jara vede jako hlavní trenér Dominik Ďurčo. Kromě dvojice skokanů Dukly Liberec Koudelky a Karolíny Indráčkové bude největší tíha zodpovědnosti ležet na trojici žen – Anežka Indráčková, Klára Ulrichová a Veronika Jenčová.

Sportovní ředitel skokanského úseku Filip Sakala přidal. „Příprava byla z mého pohledu mnohem efektivnější. V případě holek a juniorů  pak vidím velký posun. Věřím, že přenos do závodů proběhne tak, jak má a jak všichni chceme,“ řekl. „Budeme se opírat o stálici Koudelku a věříme, že v sezoně jej někdo doplní. Nebudeme u mladých skokanů ale tlačit na pilu. Ženy půjdou do SP ve čtyřech a uvidíme, zda se ukáží i nějaké juniorky,“ doplnil.

Koudelku však v letní sezoně omezovalo zranění kolene, kvůli němu se příliš v závodech neobjevoval. „Nyní jsem již v pořádku a paradoxně mi to možná trochu pomohlo. V tréninku nemusím jít třeba sedm skoků, ale stačí čtyři. Byl jsem i na třech kempech se skokany Rakouska a jeví se to pozitivně. Skákal jsem i v Trondheimu, za což jsem rád vzhledem k tomu, že se tam uskuteční mistrovství světa. Můstek je zrekonstruovaný a působí jako mekka lyžování, ovšem vždy záleží na načasování formy. Pro mě je důležitý vizuální pohled v hlavě,“ poznamenal Koudelka.

Přípravu si pochvaluje i Karolína Indráčková. „Já si myslím, že se povedla, vše šlo podle plánu. I soustředění v Trondheimu, což je plus i s ohledem na MS. Výsledkově mi léto ukázalo, že se dá skákat i s těmi nejlepšími,“ vzhlíží s optimismem k zimě Karolína Indráčková.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: ASC Dukla

Stejně jako v minulých letech hodlá hvězdná sněhová obojživelnice Ester Ledecká co nejvíce kombinovat lyže a snowboard. Trojnásobná olympijská vítězka toho loni na svazích moc neodzávodila, když se dlouhou dobu léčila po zlomenině klíční kosti. Přesto tři starty na snowboardu proměnila ve tři triumfy a na sjezdových tratích to vyšperkovala výhrou ve finále Světového poháru v super-G. Letos do zimního kolotoče naskočí závodnice Armádního centra Dukla po vydařené přípravě, plná odhodlání a s nejvyššími cíli. První závody ji čekají už koncem listopadu.

„Chtěla bych vyhrát Světový pohár i být mistryní světa,“ reagovala na dotaz jaké má cíle. „Vždy chci vyhrát, jinak bych nejezdila. Ale je to hodně daleko. Nejlepší by bylo, kdybych jezdila tak strašně dobře, že bych si ten glóbus vyjela už dřív a pak mohla na snowboardové mistrovství světa,“ pokračovala.

Lyžařské mistrovství světa v Rakousku a snowboardové ve Švýcarsku se nekryjí, a tak by po osmi letech mohla bojovat i o snowboardové medaile. „To je senzační. Sice se snowboardový šampionát kryje s finále lyžařského Světového poháru, ale je úžasné, že nejdou proti sobě, takže v mých plánech je obojí. Na lyžích toho ale chci odjet co nejvíce.“

Po skončení minulé sezony vyrazila zase hned na snowboard. Na kopci byla prakticky až do června a pak hned přišla na řadu voda, kde si užívala rychlost na  windsurfingu, tradičně na řecké Lefkádě. „Klasický odpočinek mě nebaví. Neumím si představit, že ležím na lehátku a opaluji se, to jde i na surfu, nebo jezdím na vodních lyžích. Měla jsem tam s sebou fyzioterapeuta a byla to zábava, a když jsem mu chtěla odjet, tak jsem mohla, protože on tak rychlý na tom prkně není,“ pokračovala.

Nyní se po pěti týdnech vrátila z tradiční přípravy v Chile, kde zároveň testovala nové lyže. Její servisman Gunthram Mathis jich s sebou vzal 42 párů! ,,Mám teď daleko větší přehled o tom, jaké lyže máme a jak jsou rychlé,“ pravila spokojeně.

Historka o opilosti vodou

Mluvila také o plánech a třeba veselé historce s dopingovou kontrolou. Právě ta ji před rokem před tiskovou konferencí zdržela. „Jsem vedená jako lyžařka i snowboardistka a komisaři spolu nekomunikují, takže někdy přijdou obě kontroly naráz. Po mistrovství světa v paralelním slalomu v Lachtale se mi nechtělo čůrat. Tak jsem vypila snad čtyři litry vody a úplně se začala motat. Až pak jsem se dozvěděla, že otrava vodou může mít stejné projevy jako otrava alkoholem, což nemůžu srovnat, protože jsem se nikdy neopila. A když jsem přišla na večeři mezi snowboardisty, kteří mi začali tleskat, a já se držela věcí, abych nespadla, ptal se mě trenér, jestli jsem nezačala slavit brzo, když mám druhý den zase závod. Pak jsem zjistila, že strejda pracoval ve Vancouveru v blázinci a říkal, že tam měli vyloženě oddělení pro lidi, kteří se nalévají vodou tak, že to způsobuje stav podobný opilosti.“

Start v Číně, pak směr Amerika

Jako každý rok je pro Ledeckou náročné skloubit závody tak, aby mohla jezdit na lyžích i snowboardu. „Trenéři Franz (Gamper) s Tomášem (Bankem) jsou přesvědčeni, že na nás FIS (Mezinárodní lyžařská federace) kuje boudu. Snad všechny rychlostní lyžařské závody se kryjí se snowboardovými. To je divné, protože u obřáku a slalomu se to nestává. Naštěstí snowboardová sezona začíná dřív, tak plánuju odjet dva závody v Číně (30. listopadu a 1. prosince). Poté přijde rychlý přesun do Ameriky, kde mi odstartuje sezona na lyžích v Beaver Creeku. Bude to přísný, ale my se toho nebojíme, snad nebudu na závodech usínat a odjedu to se ctí. Snad mě to hezky vykopne,“ naznačila náročný závodní úvod sezony. ,,Pokaždé se snažím vyhrát. Co jiného bych tam jinak dělala? Je to moje práce,“ pousmála se.

Na snowboardu svahům kraluje. Když někam dorazí, jedou soupeřky zpravidla jen o druhé místo. „Je pravda, že když přijedu na snowboard, jsou vždycky radši kluci. Ale holky to nesou statečně, jsou to skvělé závodnice. A vloni mi pomohlo, že jsem měla snowboardového trenéra Justina (Reitera) v Evropě na lyžařských závodech, kde pomáhal, a já mohla trénovat.“

Při tak velkém závodním zatížení přicházejí pochopitelně zranění i únava, trenéři ji musí brzdit. „Že bych někdy řekla, že už nemůžu? Nahlas ne. Láďa Polášek se o mě stará na lyžích, snowboardu i během letní přípravy, takže ví, co mám za sebou. Občas je až moc přísný, že můžu udělat jen tohle, tak dojde na přemlouvání. A když se dá dohromady s Justinem, který řekne, že už je to poslední jízda a jestli ne, tak mi vyhrožuje třemi dny volna nebo začne vyndávat brány. Jsem ráda, že mě hlídají, abych se cítila dobře jako Ester, a ne jen jako závodnice,“ prozradila.

Těší se na Hirschera

Je také nadšená, že do Světového poháru naskočí po pěti letech i legendární Marcel Hirscher. „Strašně se na něj těším. Bude to dobré pro celé lyžování, ať se mu bude dařit, nebo ne. Když pojede on, všichni na něj budou čekat klidně do čísla 50, já určitě. A předtím uvidíte dvacet lidí, které byste jinak nesledovali. Ale on se dostane do elitní třicítky raz dva. Jsem vděčná, že jsem mohla sledovat jeho kariéru a budu i teď u jeho návratu,“ řekla s radostí devětadvacetiletá Ledecká.

TEXT: jc, pk

FOTO: CPA

Čeští běžci na lyžích mají před sebou poslední tréninkové bloky v Davosu a Livignu, v polovině listopadu pak vyrazí směr Finsko, kde již tradičně odstartuje Světový pohár v Kuusamu, přesněji ve středisku Ruka. Pro novou sezónu došlo k výraznému rozšíření dospělých reprezentačních týmů, šanci dostane i talentované mládí. Celkem budou týmy A a B čítat šestnáct sportovců.

Mužskou část tvoří reprezentační jednička Michal Novák, který v loňské sezóně jasně ukázal, že pokud mu slouží zdraví, je součástí absolutní špičky světového běžeckého lyžování. Důkazem toho je druhé místo v závodě s hromadným startem na dvacet kilometrů právě na začátku minulé sezóny v Ruce. Zdravotní potíže si letos vybral už během léta, kdy musel absentovat kvůli operaci slepého střeva.

„Do konce prázdnin to probíhalo skvěle, ale pak se bohužel objevily zdravotní potíže, řekl bych, na které nejsme zvyklí. Nejsou to totiž tradiční rýmičky a bolení v krku. U Michala to nebylo v akutním stadiu, takže jsme se rozhodli vyčkat, a Michal se léčil antibiotiky. Nakonec ale musel na operaci a na nějakou dobu vypadl z tréninku,” řekl ke zdravotnímu stavu české jedničky trenér reprezentace Jan Franc. O první periodu Světového poháru tak Novák bohužel pravděpodobně přijde.

„Musel jsem přerušit přípravu a situace mě i tak trochu donutila zaměřit se na světový šampionát, ale možná to naopak bude výhodou,“ přemítal Michal Novák. „S týmem pojedu do Itálie, potom se ale budu připravovat spíše individuálně, pojedu i do dějiště MS v norském Tondheimu, kde budu trénovat na mistrovských tratích. Důležité bude nyní dokončit rehabilitaci, potom naplno trénovat a dostat se tam, kam potřebuji. Sezonu začnu později, prakticky až na Tour de Ski, ale rozhodující bude výkonnost. Můj cíl je jednoznačný – mistrovství světa. Věřím, že po výpadku bude ještě dost času a mám vysoké ambice, ty nejvyšší. Umístění na MS nerad plánuji, ale doufám, že vylepším výsledky z Planice,“ dodal Novák.

Nováčky Tuž a Bauer

Vedle něj budou hájit české barvy i sprinteři Luděk Šeller a Ondřej Černý, další sezónu zahájí i vytrvalec Adam Fellner. Nováčky v reprezentačním týmu A budou loni ještě junioři Jiří Tuž a Matyáš Bauer, kteří si díky skvělým výkonům v juniorském FESA Cupu a na juniorském mistrovství světa vybojovali příležitost podívat se mezi světovou dospělou špičku.

„Pro Matyáše a Jirku chceme určitě plánovat starty ve Světovém poháru, aby poznávali nová místa, sbírali zkušenosti a vedle toho budou mít naplánované starty na FESA Cupu, mistrovství světa do 23 let, a pokud se nominují, tak i na seniorském mistrovství světa. Kalendář pro ně musí být pečlivě naplánovaný, aby toho nebylo moc, a aby dosáhli co nejlepších výsledků na vrcholných akcích. Jak říkám, pro ně je to primárně o sbírání zkušeností, aby v dalších čtyřech letech to pro ně na Světovém poháru nebylo nové a cítili se tam jako doma. To je jeden z hlavních cílů,” popisuje trenér Jan Franc.

Mezi ženami držela nejvýše českou vlaječku v loňské sezóně Kateřina Janatová, která zažila nejlepší ročník své kariéry a umístila se v celkovém pořadí Světového poháru na 13. místě. Vedle ní se představí opět Tereza Beranová a další sprinterka Barbora Antošová. Nováčkem v ženské sestavě bude Barbora Havlíčková, která v loňské sezóně zaznamenala vysoký výkonnostní vzestup, v závěru si vybojovala šanci i ve Světovém poháru a nově bude součástí A týmu.

„Před pár lety byla na juniorském mistrovství čtvrtá, prošla si však složitým obdobím. Letošní rok pro ni byl hodně nakopávací, ukázala, že to v ní je. Proto jsme zhodnotili, že bychom ji zařadili do RD-A. Pokud vše půjde dobře, tak by měla primárně startovat ve Světovém poháru,“ objasňuje trenér Franc.

Janatová se těší na MS

Janatová tráví hodně času v Norsku, a i ona se moc těší na MS v Trondheimu. „Trénuji tam, ale nevím, zda Trondheim je mi tak blízký jako Lillehammer, ale v létě jsem tam byla. Čeká nás tam skvělá atmosféra a jedno z největších MS za poslední roky. Přípravu hodnotím kladně, trénuji o trošku  intenzivněji a doufám, že výkony půjdou opět trochu nahoru. Ale žádné odvážnější změny nebyly,“ řekla trojnásobná mistryně republiky z nedávného domácího šampionátu na kolečkových lyžích ve Vesci. „Vše jsem zvládla v dobrém zdraví a je vidět, že tam ta kvalita je,“ pochvalovala si Janatová.

Předseda komise běžeckých disciplín Aleš Vaněk  zdůraznil, že se vychází ze stálého personálního zabezpečení. „Křivka výkonnosti se zlepšuje, proto jsme žádné změny neudělali. Jednou změnou je, že s Ragnarem Andersenem, norským trenérem na techniku, jsme prohloubili spolupráci a využívali jeho služeb i v létě. Naše běžecké lyžování nestojí jen na Novákovi a Janatové, ale máme i Terezu Beranovou, Ondřeje Černého. Oba jsou schopni končit v Top 10. A já si letos hodně slibuji i od toho, že do reprezentace jsme zařadili mladíky Matyáše Bauera a Jiřího Tuže, to jsou naděje do příštích let,“ řekl Vaněk.

A šéftrenér Jan Franc přidal. „Příprava byla velice dobrá a věřím, že do sezóny vstoupíme v plné síle. Neřekl bych, že nyní jde o ladění formy, to bude až směrem ke světovému šampionátu, ale i v první části sezóny chceme zajet dobré výsledky.“

Složení reprezentačních družstev – tým A:

Muži: Michal Novák, Adam Fellner, Luděk Šeller, Ondřej Černý, Matyáš Bauer, Jiří Tuž.

Ženy: Kateřina Janatová, Tereza Beranová, Barbora Antošová, Barbora Havlíčková.

Tým B:

Muži: Tomáš Lukeš, Tomáš Dufek, Ondřej Pilař, David Pešta.

Ženy: Adéla Nováková, Anežka Honsová.

TEXT: Jaroslav Cícha

FOTO: CPA