Archiv rubriky: cyklistika Brno

K říjnovému světovému cyklistickému dráhovému šampionátu v chilském hlavním městě Santiagu vzhlíží s nadějí sprinter Dukly Brno Martin Čechman. Šestadvacetiletý závodník má již prakticky účast zajištěnou díky postavení ve světovém žebříčku a startovat by mohl hned ve třech disciplínách – sprintu, keirinu a týmovém sprintu.

Zatím nejlepší sezonu měl v roce 2020. I když byla i dráhová sezona narušena pandemií koronaviru, dokázal vybojovat v Plovdivu titul mistra Evropy do 23 let ve sprintu a přidal stříbro v týmovém sprintu. Na listopadovém šampionátu elitních jezdců v nizozemském Apeldoornu ke stříbru z týmové soutěže přidal i mimořádně ceněné zlato z individuálního sprintu.

Pak však přišly trochu hubenější roky, ale v letošním roce se mu opět daří více. Letos na jediném závodu, Nations cupu v tureckém městě Konya, skončil spolu s kolegy v týmovém sprintu šestý a to v něm budí optimismus, i když jej provázely zdravotní problémy. „Zatím to úplně v pořádku není, ale lepší se to. Měl jsem hodně silné jaro, ale to po MČR nějak vyšumělo. Do mistrovství světa máme ještě dva měsíce, takže ještě je čas to vylepšit.

Co vás trápilo?

„Celková slabost, únava. Není to nijak diagnostikované, ale již mě to potkalo v minulosti. Umím s tím už nějak pracovat a vím, že to bude lepší. Proto jsem nejel na mistrovství Evropy, ale následně už nechyběl na SP v Turecku, který byl necelý měsíc po ME. Tam se mi zadařilo hodně. Zajel jsem český rekord na dvoustovce 9,54 a v týmovém sprintu jsme také přidal národní rekord.“

Jak jste na tom v současné době?

„Bylo to hodně slabé, ale zlepšuji se.  Za měsíc se budeme bavit jinak. Forma vyleze a doufám, že to vyjde na ten světový šampionát. Nyní již v podstatě ladíme formu. Ještě jsme jeli VC FRAMAR, abychom získali nějaké body a pojistili si účast v individuálních soutěžích, v týmovém sprintu to máme jisté. Ještě nás čeká Malečkův memoriál. Začátkem září bude kvalifikace uzavřena.“

S jakými cíli a odhodláním míříte na MS?

„Náš cíl je se posouvat jak jen to jde. Na ME kluci měli úžasnou formu, největší problém byl, že jsem ji neměl já. Pak bych mohl nahradit Martina Peterku v té finálové jízdě a věřil, že medaile padne. Nicméně dlouhodobý cíl je skončit na MS do šestého místa, to bychom byli hodně spokojeni.“

Přispívá k tomu optimismu i skutečnost, že jste minimálně čtyři?

„Přesně tak. Zkoušíme i různé variace týmového sprintu. Já jel nyní v Turecku dvojku a tak bych jí mohl jezdit i dále a Dominik (Topinka) tu trojku, poněvadž mu jde velmi dobře kilometr. Zkoušíme to měnit, jak to bude fungovat. Příchod Peterky je velký přínos. Za to jsme moc rádi, skupina se rozrůstá. A ostatně i další mladí kluci jsou hodně kvalitní, především Jan Pořízek. V juniorech jel dvoustovku pod deset a to je hodně dobré. Bohužel Kryšfor Fridel s cyklistikou skončil.“

Sprint či keirin je pro vás prioritou?

„Já bych řekl, že keirin. Závodníků je víc a dá se to tam řešit více taktikou. Sprint je ve dvou. Když na mojí straně není výkonnostní převaha, tak tam není moc co vymyslet. Je to rozhodně těžší, Holanďani a Angličani jezdí hrozné bomby, teoreticky ten úspěch je blíže v keirinu.“

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: CPA

Stříbrnou medaili vybojoval kvartet cyklistů Dukly Praha ve složení Daniel Soukup, Lucie Grohová, Amálie Gottwaldová a Patrik Rek na domácím šampionátu družstev v cross country. V Bedřichově nestačil jen těsně na kombinovanou štafetu týmů ČS – Accolade a Brilon Racing Team MB za níž jeli Lukáš Kristl, Eva Drhová, Tereza Tvarůžková a finišman Marek Rauchfuss.

Štafeta Dukly byla ve startovním poli jasně nejmladší. Ač složená z mladíků, pouze juniorů, jela skvěle a o nejcennější medaili přišla až v samém závěru, kdy se před juniora Reka dostal pětatřicetiletý Rauchfuss. Kvartet armádního celku zaostal za vítězi o čtyři vteřiny.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: Pavel Křikava

Třídenní boje sprinterů na otevřeném mistrovství České republiky na oválu v Brně naprosto ovládli jezdci z ASC Dukla Brno. V osmi seniorských disciplínách získali všechny zlaté medaile, ale vůbec nikoho dalšího na stupně vítězů nepustili.

Nejúspěšnější ze všech startujících byla Veronika Jaborníková, která ovládla všechny tři individuální disciplíny – sprint, keirin a závod na 500 metrů s pevným startem, čtvrtý nejcennější kov přidala se svou sestrou Annou a Sárou Peterkovou v týmovém sprintu.

Mezi muži ovládl Martin Čechman 1 km s pevným startem, keirin a s Matějem Tamme a Dominikem Topinkou i týmový sprint. Individuální sprint vyhrál Tamme, když ve finále zdolal Davida Peterku, Čechman byl třetí.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: Dukla Brno

Nyní tak trochu odpočívá, ale v hlavě již přemýšlí o příštích olympijských hrách. A není se čemu divit. Veronika Jaborníková na závodech Nations Cupu v tureckém městě Konya ziskem stříbrné medaile v keirinu ukázala, že již skutečně patří do absolutní světové špičky.

Momentálně má volnější sportovní režim, ale jak sama říká, asi jí to dlouho nevydrží.

Vraťme se nejprve k Nations Cupu v Turecku…

Určitě ukázal to, že patřím mezi TOP závodnice, jsem schopná s nimi závodit a uspět i s těmi podmínkami, které máme (naráží na skutečnost, že v České republice není odpovídající hala s dřevěným oválem). Určitě mi to dalo motivaci do další práce. Jedná se o úspěch, kterého si moc vážím. Měla jsem medaile z malého ME do 23 let, ale tam zdaleka nejsou všichni nejlepší. Zde byla konkurence prakticky ta nejvíce možná. Chybělo jen pár lidí, kteří měli volno po olympiádě. Třeba Británie neposlala A tým, ale troufnu si říci, že mají hodně, hodně kvalitní i jakoby ten B tým.

Ve finále keirinu vás porazila jen Francouzka Grosová, jinak nikdo. Jaký ten den byl?

Od rána se mi jezdilo fakt dobře. A přestože jsem do semifinále postoupila až přes opravu, tak jsem zůstala klidná. S klidnou hlavou jsem šla i do finále a nakonec to vyšlo, takže jsem fakt moc šťastná. Celý víkend probíhal skvěle, zajely jsme rekord v týmovém sprintu, já individuální ve sprintu a medaile již byla jen taková třešnička na dortu.

Co takový výsledek pro vás znamená?

Kromě již zmíněné motivace to, že jsme spolu s trenérem odvedli skvělou práci. Po minulé sezoně jsme maličko některé věci změnili a vidíme, že to funguje. Z toho mám velkou radost. Mrzelo mě, že mi o kousíček utekla nominace na olympiádu v Paříži. Snažím se do toho jít nyní naplno a již nyní se snažíme, aby příští olympiáda klapla.

Jaký máte následující sportovní program?

Za měsíc jsou závody v Gentu, tam bych chtěla jet, ale trénovat budu volněji. Naposledy jsem měla nějaké volno před rokem, od té doby jsem jela, dá se říci, v kuse. Díky tomu úspěchu mám plno bodů v žebříčku pro kvalifikaci na světový šampionát, a tak si mohu dovolit nějaké závody vynechat. Po Gentu něco odjedu, hlavně na dřevě. Také GP Brno a potom se uvidí.

A dlouhodobější cíl?

Olympiáda. Je sice až za tři roky, ale. Počítá se tam jen jedno mistrovství světa, ale tam se musíte také dostat, to znamená jet i to předchozí, takže vlastně ta doba je dost krátká.

Sprint ale na Nantions Cupu nevyšel podle představ…

Z toho jsem byla trošičku zklamaná. Určitě jsem chtěla vyhrát tu první jízdu, a to i vzhledem k tomu co jsem předla měsíc zpět na ME. Já měla sice lepší čas jak soupeřka, ale jely jsme vlastně stejně. Prostě se to nepodařilo, osvědčená taktika nevyšla.

Dá se říci, že keirin je vaše hlavní disciplína?

Tak to bych neřekla, v poslední době jsem se v něm dost hledala, proměnných věcí je mnohem více, šest lidí v závodě a člověk neví, jak se to vyvine. Stále hledám nějaký záchytný bod. Ve sprintu mám silný nástup, v keirinu musím reagovat na to, co se stane. Po dlouhé době se mi podařilo keirin jet s klidnou hlavou.

A pak je tu také sprint. I v něm myslíte na olympiádu?

V první řadě jsem ráda, že jsem to začala jezdit. Každý start na tak významné akci je obrovský benefit. S holkama stále zkoušíme, hledáme složení, stále to není zcela vychytané. Chtěly bychom se dostat na úroveň, na níž to jezdí naši kluci. Netroufnu si uvažovat o olympiádě, ale bylo by to skvělé. Já již na dřevě něco odjela, holky na tom teprve začínají.  Sára (Peterková) byla na takové akci prvně, ty zkušenosti strašně chybí, potřebují se rozzávodit a věřím, že to bude dobré.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: Arne Mill

Takový úspěch potřebovala. Dráhová cyklistka ASC Dukla Brno Veronika Jaborníková v letošním jediném dílu seriálu Nations Cup ve městě Konya v Turecku vybojovala stříbrnou medaili v olympijské disciplíně keirin. Ve finále šesti nejlepších obsadila fantastický stříbrný stupeň, když před ní proťala pomyslnou cílovou čáru jen zlatá Mathilde Grosová z Francie, bronz získala mistryně světa Mina Satová z Japonska.

Ve sprintu mužů dokázal v kvalifikaci zajet Martin Čechman nový český rekord časem 9,533, což jej zařadilo na čtrnácté místo. V první jízdě si poradil s Tylerem Rorkem z Kanady, ale v dalším kole byl nad jeho síly Brit Harry Ledingham-Horn, který v Konyi již získal zlato v týmovém sprintu. Matěj Tamme zajel 9,602 a v prvním kole přešel přes Lucu Spiegela z Německa, v osmifinále ale nestačil na Leigha Hoffmana z Austrálie.

Veronika Jaborníková ani Sára Kateřina Peterková v keirinu neuspěly v prvním kole, z oprav postoupila Jaborníková. A přes úspěšné semifinále, v němž skončila třetí, nakonec ve finále zazářila a slavila svůj životní úspěch.

„Od rána se mi jezdilo fakt dobře. A přestože jsem do semifinále postoupila až přes opravu, tak jsem zůstala klidná. S  klidnou hlavou jsem šla i do finále a nakonec to vyšlo, takže jsem fakt moc šťastná. Celé závody tady probíhaly skvěle, zajely jsem si s holkama první den český rekord v tým sprintu, potom jsem si posunula český rekord na dvoustovku ve sprintu a tohle již byla jen taková třešnička na dortu,“ byla nadmíru spokojená Veronika Jaborníková.

Petra Ševčíková do závodu v omniu postoupila z kvalifikace. Samotný hlavní závod zahájila velmi slibným pátým místem ve scratchi, ale v tempo race byla až devatenáctá a stejné místo obsadila i ve vylučovacím závodu. Do závěrečné bodovačky šla tedy ze sedmnácté pozice.  Zvítězila hned v prvním bodovaném spurtu, další bod přidala ve druhém za čtvrté místo a hned v úvodu dokázala získat s některými soupeřkami i kolo náskoku ohodnocené 20 body. To ji v celkovém hodnocení posunulo do elitní desítky na 9. místo.

TEXT: ASC Dukla/jc

ILUSTRAČNÍ FOTO: Martin Straka