Archiv rubriky: atletika

Atletičtí fajnšmekři se už jistě nemohou dočkat. V úterý 4. února jim bude na Czech Indoor Gala v Ostravě naservírována parádní podívaná. Na mítinku zlaté kategorie se kromě řady světových hvězd představí i dvanáct zástupců Armádního sportovního centra Dukla.

Na soupeřky zvučných jmen se může těšit Kimberley Ficenec. Mezi půlkařkami totiž neschází Tsige Dugumaová, etiopská kometa, jež se může chlubit titulem halové mistryně světa z loňského roku a hlavně olympijským stříbrem z Paříže. Skvěle to v osmatřiceti letech běhá i Noélii Yarigoové z Beninu, držitelce halového světového bronzu či Slovence Gabriele Gajanové, vicemistryni Evropy z Říma.

Výborně obsazená by měla být i mužská čtvrtka. Loňské překvapivé prvenství bohužel nebude obhajovat Vít Müller, který je po nemoci. Z českých reprezentantů se nejlepší formou může chlubit Matěj Krsek, který minulou středu zaběhl v Bělehradě výtečný čas 46,44 vteřiny. K favoritům patří také zkušený Nizozemec Liemarvin Bonevacia či Maďar Attila Molnár. Po rychlém času touží i Patrik Šorm. ,,V trénincích se začínám cítit líp, což je dobrý signál,“ řekl v rozhovoru pro web Dukly.

Na téže trati se mezi ženami bude upínat pozornost na Ladu Vondrovou, Lurdes Glorii Manuel, Terezu Petržilkovou či překážkářskou specialistku Nikoletu Jíchovou. ,,Soupeřky jsou rychlé, každý skalp bude cenný,“ poznamenala s pokorou světlovlasá duklačka. Adeptkami na vítězství jsou pak především Polka Natalia Bukowiecká a Nizozemka Lieke Klaverová, která vloni posunula rekord mítinku na 50,54 vteřiny.

Ve sprintu na 200 metrů se představí Tomáš Němejc a Ondřej Macík. Oba se budou snažit vzdorovat především Timothému Mumenthalerovi ze Švýcarska, evropskému šampionovi z Říma.

Výborné výkony se očekávají také v dálkařském sektoru. Hlavně od Mattii Furlaniho z Itálie, bronzového medailisty z olympijských her v Paříži. Brzy dvacetiletý mladík se v hale pyšní osobním maximem 8,22 metru. Ostravskému publiku se v co nejlepším světle budou chtít předvést také český rekordman Radek Juška či talentovaný Petr Meindlschmid.

Početné zastoupení má Dukla mezi mílaři. Na start se postaví Jan Friš, Jakub Davidík a Nico Boketta.

Mítink bude slavnostně zahájen zítra v 16.30 hodin.

Atleti ASC Dukla na Czech Indoor Gala v Ostravě: Radek Juška (dálka), Petr Meindlschmid (dálka), Nikoleta Jíchová (400 m), Tereza Petržilková (400 m), Kimberley Ficenec (800 m), Tomáš Němejc (200 m), Ondřej Macík (200 m), Patrik Šorm (400 m), Jan Friš (míle), Nico Boketta (míle), Jakub Davidík (míle), Štěpán Schubert (60 m př. – mimo hlavní program)

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: CPA

Měl dlouhé závodní prázdniny. Loňskou sezonu ,,zapíchl“ čtvrtkař Patrik Šorm už na konci června, kdy byl definitivně odpískán start české mixové štafety na olympijských hrách v Paříži.

,,Kousalo se to těžce. Na halovém mistrovství světa jsme s mužskou štafetou smolně přišli o kolík, v jarní kvalifikaci na olympiádu nám scházelo devět setin a na poslední chvíli jsme se na ni nedostali ani s MIXEM,“ vrací se k nepříjemnému období jednatřicetiletý závodník ASC Dukla. ,,Po republice jsem proto už nešel ani mistráky. Tělo jsem nechtěl zbytečně huntovat, nejsem nejmladší. Přeci jen dělám atletiku už nějaký ten pátek, všechno je s přibývajícím věkem náročnější, víc to bolí. I proto jsme s trenérem upřednostnili delší odpočinek,“ přidává na vysvětlenou držitel pěti štafetových medailí z velkých mezinárodních akcí.

Na letošní halovou sezonu se však připravoval standardně, bez výrazných změn. Odstartoval ji mítinky v Dortmundu a Astaně. Ke spokojenosti má ale zatím daleko. ,,Čekal jsem lepší časy. Ale jde to pomaličku nahoru, v trénincích se začínám cítit líp, což je dobrý signál,“ říká s nadějí.

V úterý 4. února se představí na zlatém mítinku Czech Indoor Gala v Ostravě. Vloni tam v kvalitní konkurenci skončil čtvrtý za 46,68. ,,Hlavně je fajn, že běžím doma a nemusím nikam cestovat. A diváci tam hlavně fandí, což se třeba o Astaně, kde byla poloprázdná hala, říci nedá,“ usmívá se. Rád by se vybičoval k co nejlepšímu výkonu, ale nohama zůstává na zemi. ,,Párkrát jsem v Ostravě běžel dobře, párkrát se mi to tam nepovedlo. Nesmím na sebe vytvářet zbytečný tlak, aby mi to ještě více nesvazovalo nohy,“ poznamená obezřetně.

Podobně se vyjadřuje k vyhlídkám na blížící se březnové halové mistrovství Evropy v Apeldoornu. Obavy má hlavně o štafetu, v níž Češi patřívali k adeptům na přední pozice. ,,Těžko říci, jestli ji vůbec poskládáme,“ krčí rameny. ,,Pavel Maslák ukončil kariéru. Mně to zatím moc nejde, Víťa Müller byl nemocný a Matěj Krsek s Michalem Desenským teprve začínají závodit. Je velkou neznámou, jak na tom všichni budeme. Uvidíme.“

V osobních ambicích směřuje Šormova pozornost především k účasti na záříjovém mistrovství světa v Tokiu. ,,Hlavně je potřeba se dostat do formy a stabilně běhat pod šestačtyřicet vteřin. Chci si dobře zazávodit, abych měl zase tu správnou chuť. Tokio je velkým lákadlem.“

TEXT: Pavel Král

FOTO: CPA

Minulý týden se vrátila ze soustředění na Kanárských ostrovech, v úterý si ve Stromovce tradičně zaběhla třístovku, aby zjistila, jak na tom je. Čas 37,50 signalizoval, že jde všechno podle plánu. A to i bez trenéra Jindřicha Šimánka, s nímž po dlouhých letech Nikoleta Jíchová ukončila spolupráci.

,,Během kariéry mi moc pomohl, chovám k němu respekt. Teď nastal čas na změnu,“ řekla doslova čtyřiadvacetiletá blondýna, jež se specializuje na čtyřstovku překážek. Kdo ji nově povede, zatím neprozradila. Jednání prý probíhají.

Elitní atletka Armádního centra Dukla hodlá v letošní sezoně znovu prolomit vlastní limity. Ráda by vylepšila osobní maximum z evropského šampionátu v Římě (54,59), chce uspět na ME družstev v Madridu a následně i na mistrovství světa v Tokiu. V plánu jsou i mítinky Diamantové ligy.

Zpestřením pro ni budou vystoupení v hale. Už za necelé dva týdny (4. února) se představí na zlatém mezinárodním mítinku Czech Indoor Gala v Ostravě, kde poběží 400 metrů. ,,Těším se moc. Mám ráda nejen samotnou akci, ale i věci s tím spojené. Vždycky tam jedu Pendolinem, bydlím v Clarionu, zajdu si do oblíbené kavárny. Prostě pohoda,“ popisuje své zvyky.

Důležitý je pro ni samozřejmě hlavně výkon na dráze. ,,Panuje tam hezká atmosféra. Konkurence je silná. Přestože tam nikdy nemám úplně favorizovanou dráhu, chci zaběhnout co nejlepší čas a specialistky na této trati potrápit.“

Vloni skončila Jíchová pátá za 52,78 vteřiny. ,,Ještě přesně neznám startovní listinu. Uvidím, na koho si budu moci brousit zuby, skalpy se vždycky hodí,“ říká s úsměvem.

Pokud se bude cítit v dobré pohodě, ráda by nescházela ani na halovém ME v Apeeldornu začátkem března. Třeba jen ve štafetě. ,,Chci si udržet závodní hlavu i přes halovou sezonu. Czech Indoor dost odkryje karty, jak na tom jsem já i ostatní holky. Uvidíme, nechci předbíhat,“ poznamenala k nejbližším ambicím vycházející hvězda české atletiky.

TEXT: Pavel Král

FOTO: CPA

Do historie armádního klubu Dukla se zapsal nesmazatelným písmem. Trenér výškařů Jan Janků dosáhl se svými svěřenci řady úspěchů. V úterý 7. ledna 2025 z tohoto světa bohužel navždy odešel, den před svými 78. narozeninami.

Jan Janků začínal s atletikou v České Lípě, poté přešel do Dukly Banská Bystrica a Liazu Jablonec nad Nisou. Osobní rekord ve výškařském sektoru si vytvořil v roce 1971 výkonem 211 centimetrů.

Coby kouč vedl například Jaroslava Bábu, který získal bronz na mistrovství Evropy v Curychu v roce 2014, a medaile přivezl i z HME 2011 a 2013 (stříbro a bronz). Velmi úspěšně trénoval i své syny Jana a Tomáše, jenž se mimo jiné může pyšnit stříbrem z evropského šampionátu v Göteborgu (2006) a třemi starty pod pěti kruhy.

ASC Dukla vyjadřuje rodině a blízkým Jana Janků staršího upřímnou soustrast.

TEXT: ASC Dukla/pk

FOTO: CPA

Oštěpařka Nikola Ogrodníková přerušuje kariéru. Bronzová olympijská medailistka z letošních Her v Paříži na sociálních sítích oznámila, že je těhotná.

Potomka s třineckým hokejistou Petrem Vránou očekávají na jaře. K atletice se čtyřiatřicetiletá členka armádního klubu Dukla hodlá vrátit v roce 2026.

„Těším se na svoji novou životní roli a radosti spojené s mateřstvím. I když nevím, co mě čeká, ráda bych absolvovala tréninky tak dlouho, dokud mi to můj stav dovolí, samozřejmě po konzultaci s lékaři,“ uvedla na webu Českého atletického svazu Ogrodníková.

TEXT: ASC Dukla/pk

FOTO: CPA

Na prosincovém srazu jubilantů armádního klubu Dukla patřil pětaosmdesátiletý Zdeněk Váňa k nejstarším. Bývalý vynikající atlet a posléze trenér, jenž byl v 90. letech hlavním strůjcem úžasných desetibojařských úspěchů Tomáše Dvořáka či Romana Šebrleho, si setkání pochvaloval. ,,Je fajn si popovídat s lidmi, kteří něco dokázali a vidět se mnohdy i po pěkné řádce let,“ poznamenal s pokorou.

Mezi velikány patřil i on. Na vojnu narukoval v roce 1958, o dva roky později startoval na olympiádě v Římě. Běžel tam štafetu 4×400 metrů i hladkou čtyřstovku. ,,Bylo to nejvíc, co jsem mohl dokázat. Takový první výrazný mezník v mém atletickém životě,“ nezastíral.

Po závodní kariéře v Dukle zůstal, stal se trenérem vrcholového střediska mládeže. Postupem času se specializoval na sprint a překážky. Myšlenky na zapojení svých schopností pro víceboj však přišly až s příchodem všestranného šikuly Tomáše Dvořáka, pozdějšího trojnásobného mistra světa. ,,Byl výborný překážkář, ale během tréninků začal inklinovat i k ostatním disciplínám. Hlavně k oštěpu. Brzy si zkusil na mistrovství republiky první víceboj a skončil druhý, což byl signál, že by mohl být opravdu dobrý,“ vzpomíná na začátky spolupráce se svým budoucím zetěm. ,,Tomáš se tehdy vzhlédl v Robertu Změlíkovi, který v roce 1992 vyhrál olympiádu v Barceloně. Tak jsme do toho vlétli naplno.“

Váňa si rychle musel rozšířit obzory, aby svým svěřencům poskytoval co nejlepší trenérský servis. ,,Naštěstí bylo v Dukle dost dobrých kolegů, od nichž se dalo leccos pochytit. Zásadním zjištěním byl ale fakt, že musíme vycházet z rychlosti, jež byla důležitá prakticky ve všem. O disku či kouli nemluvě. Vyladili jsme to i silově. Díky tomu jsme začali opanovávat světovou špičku,“ zavzpomínal na klíčové období.

Do skupiny s Dvořákem, Poděbradským a Damaškem přibral ještě budoucího olympijského šampiona Šebrleho. ,,Roman k nám přišel trochu omylem. Před vojnou neměl žádné výsledky, byl nemocný a zraněný. Přesto jsme ho tam vzali. Nastoupil do rozjetého vlaku a strašně rychle se učil. Parta, která tam tehdy byla, mu velmi prospěla,“ je i dnes Váňa přesvědčen. O pozdějším rozchodu se mu hovořit příliš nechtělo. ,,Rivalita s Tomášem tam žádná nebyla. Vytvořila ji až média, která do toho vtahovala i jiné věci. Vše nakonec vyústilo v odchod Šebrleho s Poděbradským k trenéru Kupkovi. Víc bych to nerozebíral,“ říká rezolutně.

Dvořák si během úspěšné spolupráce stihl namluvit Váňovu dceru Gabrielu. Díky tomuto vztahu má legendární kouč tři vnučky. ,,Všechny dělaly atletiku, posléze studovaly. Mám z nich radost, vzdělání je pro další život ohromně důležité,“ zdůrazňuje.

S bývalým atletickým šéftrenérem české reprezentace je zákonitě v kontaktu, ale zase tak často se nevidí. ,,Tomášova firma dělá zahrady na klíč, což zahrnuje jak práci s kamenem, tak se dřevem. Maká jako šroub, vypadá unaveně. Má prý ale čistou hlavu a je spokojený. Tak mu to asi vyhovuje,“ krčí rameny.

Na atletiku se podívá jen občas. Zajímají ho pouze vrcholné akce typu mistrovství světa či olympijských her. ,,Tam jsou k vidění skvělé výkony. Češi mě těmi svými nijak extra nenaplňují. S manželkou nás teď nejvíce zajímá tenis, sledujeme biatlon a lyžování. U toho vždy rádi relaxujeme,“ prozradil na závěr trenérský mág.

TEXT: Pavel Král

FOTO: CPA

 

Roman Šebrle, olympijský vítěz v desetiboji z Atén 2004, dnes slaví padesáté narozeniny! Legendární atlet Dukly, který na Julisce třetím rokem vede vícebojařskou skupinu, získal během úchvatné kariéry na vrcholných akcích 18 medailí! Jako první desetibojař také překonal bájnou hranici 9000 bodů.

Rodák z Lanškrouna je jedním z nejúspěšnějších atletů české historie. Začínal s fotbalem, později mu učarovala královna sportu. V roce 1992 sledoval v televizi zlatý triumf průkopníka českého desetiboje Roberta Změlíka v Barceloně a tehdy se rozhodl, že jej bude následovat.

Sedmitisícovou hranici poprvé překonal v roce 1993, o dva roky později narukoval na Julisku k trenérskému ,,mágovi“ Zdeňku Váňovi. ,,Ten mě srovnal do latě, už jsem to potřeboval. Nastoupil jsem do skvělé skupiny v čele s Tomášem Dvořákem a bylo to znát i na výkonech,“ pochvaloval si při vzpomínkách v jednom z rozhovorů.

Na olympiádu do Sydney 2000 již jel jako jeden z favoritů a ke zlatu měl blízko. Zrušená diskvalifikace Estonce Erkiho Noola v sedmé disciplíně však Šebrleho odsunula na stříbrnou pozici. I tak byl spokojený. ,,Byla to moje první olympiáda a byla naprosto fantastická. Velmi jsem toužil po medaili, což se mi nakonec splnilo.“

Rok 2001 byl pro Šebrleho z říše snů. V Lisabonu vyhrál halové MS a pak šokoval svět v Götzisu, kde vytvořil světový rekord ziskem 9026 bodů. Na olympijských hrách v Aténách 2004 si pak splnil sen. Na krk si pověsil zlato a zároveň vytvořil olympijský rekord (8893 bodů).  Na OH 2008 skončil šestý a kvalifikoval se i na svou čtvrtou olympiádu do Londýna. Tam ale vzdal pro zranění po první disciplíně. Skvělou kariéru ukončil po dalších zdravotních problémech v červnu 2013. Jen pro zajímavost: součet bodů za osobní rekordy v jednotlivých disciplínách by se vyšplhal na číslo 9326!

Pětkrát za sebou byl Šebrle zvolen Atletem roku, v roce 2004 se stal i Sportovcem roku, obdržel rovněž státní medaili Za zásluhy.

V současnosti se věnuje práci moderátora televizních zpráv na Primě, v Dukle pak vede nadějné české desetibojaře Ondřeje Kopeckého a Viléma Stráského.

Pojďme si jeho nejslavnější sportovní počiny připomenout…

Olympijské hry: 2004 v Aténách – zlato, 2000 v Sydney – stříbro

Mistrovství světa: 2007 – zlato, 2003, 2005 – stříbro

Halové mistrovství světa: 2001, 2004 – zlato, 1999, 2003, 2006 – bronz

Mistrovství Evropy: 2002, 2006 – zlato

Halové mistrovství Evropy: 2002, 2005, 2007 – zlato, 2000 – stříbro, 2009, 2011 – bronz

TEXT: ASC Dukla/pk, jc

FOTO: CPA

Potvrdil dominanci. Jáchym Kovář si ve Velké Chuchli doběhl pro čtvrtý krosový titul mistra republiky mezi vytrvalci v řadě. Na desetikilometrové trati zvítězil s náskokem deseti vteřin před Patrikem Vebrem ze Škody Plzeň.

Osmadvacetiletý závodník Dukly Praha rozhodl o svém triumfu v náběhu do posledního okruhu, kdy se od soupeře odpoutal, a finiš si už mohl pohodlně vychutnat. ,,Bylo to náročné, ale užil jsem si to. V posledním kole se mi povedlo zrychlit. Snažil jsem se využít situace. Přišlo mi, že Patrik trochu zpomalil, tak jsem přidal,“ popsal klíčový okamžik pro web atletika.cz.

Na rozdíl od předešlých šampionátů nebyl terén bahnitý. ,,Mně bahno nevadí, ale i tady mi to běželo. Bylo to techničtější než vloni v Dříteči, kde se závodilo na golfovém hřišti,“ doplnil Kovář, kterého by ve stejné disciplíně mělo v prosinci čekat mistroství Evropy v Turecku.

TEXT: ASC Dukla/pk

FOTO: CPA

Nic netrvá věčně… Přesto je zpráva o ukončení dlouholeté a úspěšné oštěpařské spolupráce mezi Jakubem Vadlejchem a jeho koučem Janem Železným velmi nečekaná. Armádní sportovní centrum Dukla, jehož jsou oba členy, tuto informaci potvrdilo. Rozchází se v dobrém, po vzájemné dohodě.

Je poměrně překvapivé, že se tak děje po velmi úspěšné sezoně, v níž Vadlejch konečně dosáhl na první velké zlato v kariéře, když se v Římě stal mistrem Evropy.

Ano. Hlavním cílem byla olympijská medaile z Paříže, nicméně i čtvrté místo zpod pěti kruhů se v rostoucí mezinárodní konkurenci musí počítat jako veliký úspěch.

„Po 14leté společné cestě jedna kapitola končí. Nastal čas jít vlastní cestou a budu dělat vše pro to, abych České republice i nadále vozil cenné kovy z vrcholných akcí. Trenérovi bych rád poděkoval za vše, co pro mě za tak dlouhou dobu udělal,“ řekl Vadlejch ve zprávě Českého atletického svazu.

„Při domlouvání další spolupráce jsem své svěřence informoval, že můj plán je vést vrcholovou tréninkovou skupinu ještě dva roky, a pak udělat změnu,“ poznamenal Železný. „S Jakubem jsme se dohodli, že na příští sezonu se nebude připravovat v mé skupině. Dospěli jsme k tomu také poté, kdy jsme nenašli shodu na zařazení olympijského vítěze Neeraje Chopry do našeho týmu.“

Do skupiny světového rekordmana přešel dnes čtyřiatřicetiletý Vadlejch v roce 2010. Postupně vyzrál, oštěp z jeho ruky začal létat opravdu daleko. Rekordním zápisem zůstává výkon 90,88 metru z květnového mítinku Diamantové ligy v Dauhá v roce 2022. V pátek třináctého se tak na stadionu Suhain Bin Hamada zapsal do klubu výjimečných.

Jeho medailová vitrína se cennými kovy z největších mezinárodních akcí plní od roku 2017, kdy se stal v Londýně vicemistrem světa. Ke stříbru přibyly bronzy z Eugene (2022) a Budapešti (2023). Z evropských šampionátů vlastní již zmíněné zlato z Říma (2024) a stříbro z Mnichova (2022). Je trojnásobným vítězem celkového hodnocení Diamantové ligy.

Největším úspěchem čtrnáctileté spolupráce je pak bezesporu olympijské stříbro z Tokia (2020).

Teď přichází odloučení. Hvězdy armádního klubu čekají nové výzvy.

TEXT: Pavel Král

FOTO: CPA

 

Při nedávném vyhlášení ankety o Atleta roku se jedenatřicetiletý Radek Juška, nejlepší český dálkař posledních doby, vyjádřil trochu nešťastně, když pronesl, že mu do konce kariéry už moc času nezbývá. ,,Vyznělo to blbě. Jako bych chtěl brzy končit. To ale v úmyslu rozhodně nemám. Když bude držet zdraví, chci vydržet minimálně do olympiády v Los Angeles,“ zdůraznil Juška, jenž do Dukly přestoupil v říjnu z Olympu.

Důvodem přesunu mezi resortními středisky byla osoba trenéra Josefa Karase, s nímž dlouhodobě spolupracuje, a který v Dukle rovněž povede talentovaného desetibojaře Tomase Järvinena. ,,Dukla mi dává i jiné možnosti. V budoucnu mám v plánu absolvovat základní výcvik a stát se vojákem z povolání,“ prozradil český rekordman.

Nejdelší skok kariéry předvedl v roce 2017 na Světové letní univerziádě v Tchajwanu výkonem 831 centimetrů. Svůj nejcennější kov pak vybojoval o dva roky dříve na halovém mistrovství Evropy v Praze, kde skončil stříbrný.

Pravidelně se účastní vrcholných mezinárodních soutěží. V létě se na olympijských hrách v Paříži blýskl povedenou kvalifikací (815 cm), ve finále nakonec skončil desátý. Pro Jušku jistě velmi pěkný výsledek vzhledem k faktu, že jej do startu pod pěti kruhy sužovaly zdravotní potíže. ,,Nejprve jsem měl problémy s lýtkem, pak přišel na řadu zánět zadních stehenních svalů. Bolest mi neumožnovala absolvovat kvalitnější tréninky, což se odráželo na mých výkonech,“ říká bez výmluv.

Na olympiádě si umístěním v TOP 10 spravil chuť. Tu si přenesl i do přípravy na nadcházející sezonu, kterou zahájil před necelým měsícem. ,,Hlavně jsem zcela zdravý. Jen aby to vydrželo,“ přeje si.

Čekají ho hned tři vrcholy – halové mistrovství světa a Evropy a venkovní světový šampionát v Tokiu. ,,V hale to půjde rychle po sobě. Evropa je na začátku března, svět na konci. Zvládnout se to dá,“ je přesvědčen. Každopádně by rád létal za osm metrů. ,,Potřeboval bych výkonnost ustálit. Pokud se to povede, jste na závodech žádaným zbožím. V mém případě hraje největší roli komplexní zdraví. Jedině pak lze pomýšlet na vyšší pozice. Když tohle není, můžete čarovat, jak chcete, ale daleko nepoletíte,“ vysvětluje.

S trenérem kladou největší důraz na rychlost. ,,Té není nikdy dost,“ usmívá se. ,,Ale snažíme se zdokonalovat vše,“ podotýká jedním dechem.

V Dukle se Juška potká také se svým potenciálním nástupcem, osmnáctiletým Petrem Meindlschmidem. Mají mezi sebou kamarádský vztah. ,,Myslím, že jsem toho pro český skok do dálky udělal dost, Péťa by tuhle štafetu mohl jednou převzít. Je to skvělý kluk, má toho hodně před sebou. Když bude potřebovat, jsem mu k ruce,“ vyslal jasný vzkaz Radek Juška.

TEXT: Pavel Král

FOTO: CPA