Archiv rubriky: atletika

Zatímco Ondřej Macík se připravuje na blížící se mistrovství světa v Budapešti, další rychlík z Julisky už myslí na příští sezonu. Oba dukláci se však sešli v sobotu na mítinku v Uherském Hradišti.

Hlavním důvodem bylo splnit limit na mistrovství světa štafet, které se koná příští rok v květnu na Bahamách. Sestava Zdeněk Stromšík, Jan Veleba, Eduard Kubelík, Ondřej Macík zaběhla na 4×100 metrů čas 38,84 sekundy, a to stačilo k tomu, aby mohla startovat na šampionátu v bahamské Nassau, z nějž bude možné se probojovat na OH 2024 v Paříži.

Macík zároveň zazářil v hlavním závodě Memoriálu Květoslava Tichavského na sto metrů. Novopečený český rekordman na dvoustovce si i v silném protivětru (-1,5 m/s) dokázal zaběhnout nový osobní rekord 10,63.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: CPA

Atletická Dukla Praha vysílá na světový šampionát, který hostí od 19. do 27. srpna Budapešť, devět závodníků. Očekávaným tahounem celé české výpravy je lídr světových oštěpařských tabulek Jakub Vadlejch. V jeho silách je bojovat o zlato, které mu v medailové sbírce, do níž patří stříbro z Londýna 20217 a bronz z Eugene 2022 zatím chybí.

V oštěpařském sektoru se představí i jeho dvě kolegyně z tréninkové skupiny Jana Železného. Po čtvrté bude na MS házet Nikola Ogrodníková. Vicemistryně Evropy z roku 2018 na výraznější úspěch na globální scéně zatím čeká, nejlépe si vedla loni v Eugene, kde byla osmá. Irena Gillarová pojede na své druhé MS, v Dauhá se probila do finále.

O debut na MS si překážkářka na čtyřistametrové trati Nikoleta Jíchová řekla splněným „ostrým“ limitem World Athletics. Svůj progres semifinalistka loňského ME v Mnichově potvrdila několikerým posunutím osobního rekordu až k času pod 55 vteřin na mistrovství ČR v Táboře.

Vít Müller bude chtít na stejné trati při třetím startu na MS vylepšit čas z Tábora, kde se nabudil premiérovým pokořením 49 vteřin (48,96). Na hladké čtvrtce patří do kvarteta, která letos zaběhla pod 46 vteřin, takže se s ním počítá do štafety.

Sestavu doplňují čtvrtkaři Pavel Maslák a Patrik Šorm, s nimiž se počítá právě do štafetových běhů, kladivář Patrik Hájek a nečekaný mistr republiky a novopečený český rekordman na 200 metrů Ondřej Macík.

Duklácká sestava pro Budapešť – muži: Ondřej Macík (200 m), Vít Müller (400 m př., 4×400 m), Patrik Hájek (kladivo), Jakub Vadlejch (oštěp), Pavel Maslák, Patrik Šorm (oba 4×400 m, 4×400 m mix). Ženy: Nikoleta Jíchová (400 m př.), Irena Gillarová, Nikola Ogrodníková, (obě oštěp).

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: CPA

O jeho vítězství nebylo na mistrovství republiky v Táboře pochyb. Jakub Vadlejch sice dva pokusy kvůli dešti vynechal, ale soupeře díky pokusu dlouhému 84,68 metru jasně převyšoval. Nyní už je v plné přípravě na mistrovství světa v Budapešti.

Hvězda Dukly Praha se snaží nemyslet na roli favorita, do které je pasován. „Na šampionát se velice těším. Samozřejmě moje pozice je letos velice zajímavá, asi nejlepší, co kdy byla. Takže cílem bude ji potvrdit,“ vyprávěl svěřenec Jana Železného, který drží výkonem 89,51 metru nejlepší světový výkon roku.

K mírnému optimismu ho opravňují poznatky z posledních startů. „Je to dobré kvůli nastavení hlavy, ale člověk nikdy neví, kdo je v jaké fázi přípravy. Takže všechno se ukáže až v den D v Budapešti,“ přemítal dvaatřicetiletý oštěpař.

„Docela mě zajímá forma Inda Nírádže Čopry,“ vzpomenul olympijského vítěze. „Nikdo neví, jestli pořád léčí zranění, nebo jestli závody nevynechává, protože už ladil. Opravdu o sobě nedává moc vědět. Takže to bude zajímavé, až se všichni sejdeme,“ pokračoval držitel stříbrné medaile z OH v Tokiu a dalších tří cenných kovů z globálních šampionátů.

Zároveň si je vědomý své síly. „Když se přiblížím ke své ideální technice, tak na mě kluci v Budapešti nebudou mít. Ale je to o hledání toho ideálu,“ dodal.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: CPA

Fotbal mu nešel podle představ, na základce jej při tělocviku předbíhaly i dívky. ,,Je to tak,“ usmívá se Ondřej Macík, dnes nejrychlejší muž české historie na dvousetmetrové trati.

Za rekordním časem 20,39 vteřiny, kterého dosáhl při domácím šampionátu v Táboře, stojí spousta tvrdé dřiny a odříkání. ,,Atletikou žiju. Dávám jí maximum. Těžím také z podpory rodiny, mám výborného trenéra. Chci si splnit své sny,“ nezastírá dvaadvacetiletý mladík z Dukly Praha.

Gratulací k rekordu i titulu jistě přišlo nepočítaně. Která potěšila nejvíc?

Samozřejmě od mých nejbližších, tedy rodiny, kamarádů, trenéra, ale i soupeřů. A pak také od Evy Adamczykové. Když vám napíše olympijská vítězka, je to něco, čeho si moc vážíte.

V cíli jste výslednému času nemohl uvěřit. Šokoval jste sám sebe?

V danou chvíli ano. V hlavě něco nosíte. Touha překonat určité limity tam je vždycky. Teď si to sedlo náramně. Rozhodně jsem nečekal, že se takový čas povede v této sezoně, natož v tomto závodě.

Kde se dají stlačit další setinky?

Nejslabší jsou starty. Zrychlit se dá i ve finiši. Rezervy tam jsou. Zlepšuju se každým závodem. Pořád mi zbývá dost sil, což je skvělý odrazový můstek do další práce. Čas se dá určitě stlačit.

Hrají velkou roli i zkušenosti?

To bych ani neřekl. Nervozitu moc nevnímám, jde spíše o techniku, kterou je potřeba vypilovat. Není mi od boha úplně daná.

Spolupráce s trenérem Michalem Novákem vám evidentně svědčí. Kolik úsilí a dřiny stojí za skvělými časy z poslední doby?

Za svůj výkonnostní růst mu hodně vděčím, stejně tak rodině. Mám své sny, které bych rád naplnil. Atletice teď dávám všechno.

Po vítězném závodě v Táboře jste zmínil, že vás k pořádnému tréninku motivovala zlatá medaile Pavla Masláka z halového ME 2015 v Praze. Jak jste fungoval před tím?

Skoro jako každý kluk jsem začínal s fotbalem. Postupem času jsem zjistil, že jsem se pro tenhle sport úplně nenarodil. Ve čtrnácti tak došlo k rozhodování, co dělat dál. Vítězný běh Pavla Masláka mě tehdy velmi motivoval. Přesto byla atletika dlouho jen koníčkem.

Vrozené dispozice pro sprinty jste cítil od mala?

(směje se) Vůbec. Na základce mi to na dráze nandávaly i holky.

Na ovále jste začínal čtyřstovkou. Co způsobilo přechod na sprinterské tratě?

V roce 2020 jsem chytil covid. Bylo nutné pozměnit přípravu. Začali jsme pilovat rychlost a uzpůsobovali tomu tréninkový proces. Kratší tratě se staly prioritou. Velkým skokem byla dřina v posilovně. Hodně jsem zesílil a začal být rychlý.

Pomohlo v tom i duklácké zázemí? Čerpáte rady od zkušenějších borců, třeba Jana Veleby či Pavla Masláka?

Bezpochyby. Nejbližší vztah mám v tomhle směru s Honzou Velebou. I trenér Novák s ním řadu věcí konzultuje.

Co jste vůbec říkal na jeho titul v šestatřiceti letech na hladké stovce?

(směje se) Je to neuvěřitelnej blázen. Moc mu to přeju.

Vám se velmi přiblížil start na mistrovství světa v Budapešti…

Na základě žebříčku by to mohlo klapnout. Nechci to zakřiknout.

Určitě hlavou běží i účast na olympijských hrách v Paříži. Jednalo by se o splněný sen?

Každopádně. Výkon z Táboře mě hodně nakopl. Chci udělat všechno, abych v příští sezoně nabral potřebné body nebo třeba i splnil limit. To je ale ještě hudba budoucnosti. (usmívá se)

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: CPA

Táborským časem 20,39 sekundy rozšířil Ondřej Macík řady českých rekordmanů, kteří se dostali do čela tabulek v barvách Dukly Praha. Je jich pěkná řádka. Když vezmeme disciplíny od stovky podle obvyklého řazení, je to hodně dlouhá jmenovačka slavných atletů. Napočítali jsme jich šestnáct.

Na nejkratší distanci je Jan Veleba spolu se dvěma dalšími dvěma sprintery spoludržitelem nejrychlejšího času 10,16. O Macíkovi již byla řeč. Pavel Maslák jasně kraluje čtyřstovce rychlým časem 44,79.

Když se přesuneme na střední a dlouhé tratě, najdeme u osmistovky jméno Lukáš Vydra, který dvě kola na dráze dokázal zaběhnout za 1:44,84. Na patnáctistovce drží české maximum 3:32,49 Jakub Holuša. Deset kilometrů zaběhl nejrychleji z Čechů Jan Pešava v dnes už takřka fantastickém čase 27:47,90. Překážkové čtyřstovce kraluje díky výkonu 48,27 Jiří Mužík. Nejstarší rekord drží Dušan Moravčík, který v roce 1972 zaběhl 3000 metrů překážek za 8:23,8.

Také v technických disciplínách jsou dukláci v převaze. Tyčkařský rekord 583 centimetrů je v držení Jana Kudličky. Kouli poslal do vzdálenosti 22,01 metrů Tomáš Staněk ještě v době, když byl členem armádního klubu. Legendární Imrich Bugár vládne diskařům neuvěřitelným hodem 71,26.

Nejlepší oštěpař světa všech dob Jan Železný je držitelem nejen českého, ale i světového rekordu, který má hodnotu 98,48. A v mužské kategorii se dostáváme až k desetiboji, kde byl výkonem 9026 bodů Roman Šebrle dlouho světovým rekordmanem. A podle všeho na prvním místě českém žebříčku ještě dlouho zůstane.

U žen je výčet českých rekordů chudší, jelikož se v minulosti atletky v Dukle tak často neobjevovaly. Zuzaně Hejnové patří nejlepší český čas 52,83 sekundy v závodě na 400 metrů překážek. Kladivářský rekord 72,47 metrů vytvořila Kateřina Šafránková. Jako poslední řadě, avšak jen podle pořadí disciplín, figuruje oštěpařka Barbora Špotáková. Podobně jako u Jana železného je její rekordní hod do vzdálenosti 72,28 shodný se světovým maximem.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: CPA

Úroda medailí. Atleti Dukly Praha jich druhý den na mistrovství ČR v Táboře posbírali čtrnáct. O tituly se zasloužili nový český rekordman na dvoustovku Ondřej Macík, na dlouhých překážkách kralovali Nikoleta Jíchová a Vít Müller. Další tituly přidali oštěpař Jakub Vadlejch, kladivář Patrik Hájek a půlkařka Kimberley Ficenec. Bez medaile nezůstala už amatérská atletka Barbora Špotáková, která vybojovala stříbro.

Pro třetí titul si v osobním maximu 54,88 doběhla Nikoleta Jíchová, která splnila limit na MS v Budapešti. „Jsem překvapená. Moc mi to přes překážky nevycházelo. Osobák jsem si zaběhla díky rychlosti. Škoda, čas mohl být ještě kvalitnější, ale to nejlepší si schovávám do Budapešti,“ vyprávěla.

Její kolega na stejné trati Vít Müller se poprvé dostal pod hranici 49 sekund, což se mu povedlo po Jiřím Mužíkovi jako druhému Čechovi. Výsledný čas 48,96 ho velice potěšil. „Je to prostě úžasný, snažíme se o to s trenér asi šest let. Konečně mohu říct, že jsem pan překážkář,“ vykládal závodník, který probíhal cílem ohromným úsilím. „Na poslední překážce jsem to rval zuby nehty. Cíl jsem ani neviděl,“ přiznal už šestinásobný český šampion.

Jakub Vadlejch hodil oštěpem ještě před dešťovou sprchou 84,68 metru. Pak na mokrém tartanu neriskoval zranění a dva pokusy raději vynechal. Ondřej Macík vůbec nepředpokládal, že by mohl se mohl dostat na metu 20,39, čímž překonal dřívější rekordní čas Jana Jirky o šest setin.

„Počítal jsem tak s výkonem kolem 20,60, ale dopadlo to takhle. Je to něco úžasného, rekord jsem nečekal ani ve snu,“ vykládal závodník, který začal s atletikou po té, co viděl v roce 2015 závodit Pavla Masláka. „Byl jsem se podívat v O2 areně na halovém mistrovství Evropy a po Pavlově zlatu jsem se rozhodl, že začnu trénovat. Teď ho porážím, ale je pro mě velká čest s ním závodit,“ přiznal nový rekordman.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: CPA

 

Na půltucet zaokrouhlil v Táboře Jan Veleba počet svých mistrovských titulů na stometrovém sprintu. V metrovém protivětru atlet Dukly Praha zaběhl čas 10,54 a o desetinu pokořil svého tradičního rivala Zdeňka Stromšíka.

„Myslím, že se mi dneska moc nepovedla první polovina. Do půlky trati jsem se bál, že můžu prohrát. Naštěstí jsem si na druhou polovinu, kterou mám silnější než Zdeněk, věřil,“ líčil po závodě.

„Titulu si cením hodně. Obzvlášť v šestatřiceti letech, kdy spousta atletů ani nezávodí. Takže to mě strašně moc těší. Myslel jsem určitě na lepší čas, v tréninku jsem vypadal skvěle, ale podmínky to nedovolily,“ prohlásil Veleba.

V závěru prvního mistrovství ČR ještě získal titul ve štafetě na 4 x 100 metrů. S Matyášem Koškou, Jiřím Polákem a Ondřejem Macíkem zaběhli jako jediní čas po čtyřicet sekund. Na výhru jim stačil výkon 39,58. Medaile získalo ještě dalších šest atletů z Julisky.

O další budou usilovat jejich kolegové v neděli. Jasným favoritem je oštěpař Jakub Vadlejch. Z rozběhů se do finálových závodů v Táboře probojovali mimo jiné čtvrtkaři – Patrik Šorm na hladké trati a na překážkách Vít Müller a Nikoleta Jíchová.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: CPA

 

 

Oštěpařskou kariéru uzavřela legenda Dukly loni na ME v Mnichově bronzovou medailí, která byla její jedenáctou z velkých soutěží. Domácí titul získala už patnáctkrát. Kdyby se jí to však v neděli v Táboře povedlo ještě jednou, kdy už není profesionální sportovkyní, velké překvapení by to nebylo. I proto, že současná oštěpařská jednička Nikola Ogrodníková ohlásila, že na jihu Čech nebude ze zdravotních důvodů startovat.

„Budu připravená, trochu jsem se na Tábor naladila. Cítím se dobře, ale samozřejmě nemám naházeno. Nasportováno mám hodně, akorát člověka nenapadne si hodit naplno. Tuším, že budu mít trochu potíže s rozběhem,“ vyprávěla světová rekordmanka a držitelka tří olympijských medailí.

V jihočeském městě se Špotákové v minulosti dařilo. V roce 2008 tam před zlatými hrami v Pekingu hodila sedmdesátku, ale o tři centimetry přešlápla. Když se o osm let později chystala na Rio a vracela se po jarní zlomenině nohy, vyhrála pokusem 66,80.

„Atletické mistráky jsou fajn, do Tábora jedu hlavně potěšit diváky a užít si atmosféru. Ta mi vedle závodění chybí. A taky chci trochu pošťouchnout holky, aby se vyhecovaly k lepším výkonům, protože je čeká mistrovství světa,“ prohlásila rodačka z Jablonce nad Nisou, která si letos odbyla závodní premiéru na Zlaté tretře.

„O mé výkony nejde. Když však ucítím, že se rýsuje nějaká šance, začnu se prát o medaili,“ dodala bojovně matka dvou synů.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: CPA

Nikola Ogrodníková ze zdravotních důvodů vynechá víkendové mistrovství republiky v Táboře. Oštěpařka Dukly Praha nechce prohloubit drobný zdravotní problém a bude se rovnou chystat na srpnové mistrovství světa v Budapešti.

Absence svěřenkyně Jana Železného otevírá prostor pro úspěch světové rekordmanky Barbory Špotákové, která sice loni ukončila profesionální kariéru, ale po Zlaté tretře se chystá na další závod. Ve sbírce už má 15 českých titulů.

TEXT: ASC Dukla/lan

ILUSTRAČNÍ FOTO: CPA

V Monaku startoval počtvrté v kariéře, dvakrát stál na pódiu. Od pátečního večera už jméno Jakuba Vadlejcha mezi oštěpařskými vítězi prestižního mítinku Diamantové ligy scházet nebude. Triumf slavil za výkon 85,95 metru.

,,Každý takový výsledek beru jako skvělý. Jen škoda, že tu nebyl Níradž Čopra (olympijský vítěz z Tokia – pozn.). Soutěž by nabrala větší grády,“ poznamenal den po závodě atlet pražské Dukly.

Tušíte, proč jeden z vašich největších soupeřů mítink vynechal?

Nevím, jestli doléčuje zranění nebo se mu třeba nechtělo riskovat před mistrovstvím světa. Jinak tam ze špičky byli všichni. I proto mě těší, že jsem je dokázal porazit. Nejdůležitější závod ale přijde až v srpnu v Budapešti.

Házel jste po třech týdnech. Byl jste i z tohoto důvodu hladový po úspěchu?

Vše ladíme směrem k mistrovství světa, takže o nějakém odpočinku nemůže být řeč. Jedeme dvoufázové tréninky, docela do toho řežeme. Vždycky se ale snažím podat co nejlepší výkon, to je jasné.

V Monaku jste si první místo zajistil hned prvním hodem. O 45 centimetrů jste překonal olympijský limit pro Hry v Paříži. Hřeje i tato skutečnost u srdce?

Jsem samozřejmě rád, že jsem si tenhle povinný bod odškrtl. Na druhou stranu pojedu na olympiádu s úplně nejvyššími ambicemi, takže splnění limitu beru jako samozřejmost. Házet chci mnohem dál.

V Monaku jste vyhrál poprvé v kariéře. Je tenhle stadion něčím specifický?

Je pěkný, ale ještě nikdy jsem tu nezažil dobré povětrnostní podmínky. Dalekým hodům nepřály. Všichni se lehce trápili.

Samotný závod byl netradičně dlouhý. Trval hodinu a dvacet minut. Bylo těžké se zkoncentrovat na jednotlivé hody?

Šlo o jeden z nejdelších závodů, co jsem kdy absolvoval. Třeba před mým druhým hodem přestalo fungovat měřící zařízení. Na rozběhu jsem čekal deset minut, což rozhodně příjemné nebylo. Ještě větší prodleva pak přišla před šestou sérií. Výkonům to jednoznačně nepomáhalo.

Do mistrovství světa vás čeká už jen republikový šampionát v Táboře. Jak ho pojmete?

Těším se. Cílem je samozřejmě titul i kvalitní výkon. Na Tábor mám velice dobré vzpomínky, protože jsem tam v roce 2007 ještě coby dorostenec hodil český rekord, který stále platí. Bylo to necelých 77 metrů. Snad poletí oštěp daleko i teď.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: CPA