Archiv rubriky: atletika

Před budapešťským vrcholem sezony působí Jakub Vadlejch tradičně klidným dojmem. Jeho cesta za očekávaným předním umístěním začne na mistrovství světa v pátek po ránu kvalifikací, finále je na pořadu v neděli večer.

„I když jsme na mistrovství světa, jedná se jen o další závod. Nervózní zatím nejsem, ale to přijde, až budu přijíždět ke stadionu. To k tomu patří, takže se těším, protože zdravá nervozita je potřeba,“ vyprávěl atlet pražské Dukly.

„Ošidnost kvalifikace je v tom, že do ní jde šestatřicet lidí a všichni chtějí do finále. Jenže se tam dostane jen každý třetí. Chce to ukočírovat hlavu a nechtít moc,“ uvedl dvaatřicetiletý svěřenec Jana Železného a dodal, že dopolední čas mu nevadí. „Většinu tréninků v roce mívám po ránu, není to pro mě žádná změna.“

Kvalifikačním limitem je 83 metrů, což je vzdálenost, jakou běžně překonává. „Je fakt, že když člověk hází téměř pokaždé pětaosmdesát, tak si věří. A tím se vytváří sebevědomí a chtíč hodit dál a dál. Poslední roky pro to dělám úplně všechno a letos je moje výchozí pozice asi nejlepší,“ připomněl své postavení lídra světových tabulek.

Vede je výkonem 89,51 metru. Může ve finále padnout hranice 90 metrů? „Velká akce není moc o metrech, ale o tom poměřit síly a být v ten den nejlepší. Co jsem sledoval kvalifikaci žen, tak to v první skupině vypadalo, že oštěp lítá daleko,“ přemítal.

„Za devadesátku to padnout může, ale na to už jsou potřeba určité podmínky. Je to něco výjimečného, ale třeba se to povede někomu tady,“ dodal.

TEXT: ASC Dukla/lan

ILUSTRAČNÍ FOTO: CPA

Nováček atletického mistrovství světa Ondřej Macík se zalekl elitní konkurence a postoupil na dvoustovce do semifinále. Přitom závodník Dukly Praha běžel v Budapešti vedle dvojnásobného mistra světa Američana Noaha Lylese. Ztráta v cíli však vůbec nevypadala hrozivě, naopak časem 20,40 vyřadil Slováka Jána Volka.

Jedná se o výkon jen o setinu horší než jeho český rekord z červencového mistrovství republiky v Táboře. „Jsem moc spokojený. Bylo super počasí pro sprinty, měl jsem super soupeře a byli i super diváci na stadionu. Běželo se mi skvěle,“ zhodnotil své úvodní vystoupení.

„Lylese jsem si do rozběhu přál. Na dvoustovce nejde běžet s nikým lepším, než je on. Měl jsem z toho obrovskou radost. Mít takového soupeře po boku, mě motivuje. Pomůže to. Klidně bych si to s ním tady rozdal ještě jednou,“ usmíval se pražský rodák, jehož prvním sportem byl ve školních letech fotbal.

„Byl jsem překvapený, že mě nedohnal už po dvaceti metrech. Jsem rád, že jsem si pohlídal třetí místo. Síly mi nedošly,“ vykládal Macík, který Lylesovi fandil při jeho nedělním vítězství na stometrové trati. Američan prolétl cílem za 20,05. Nejrychlejší byl Zharnel Hughes za 19,99.

V semifinále by chtěl český rekord znovu posunout. „To by bylo skvělý, ale uvidí se. Měl jsem ještě malinkou rezervu. Mohl bych se dostat zhruba na 20,30,“ naznačil dvaadvacetiletý svěřenec trenéra Michala Nováka.

TEXT: ASC Dukla/lan

ILUSTRAČNÍ FOTO: CPA

Na mistrovství světa v Budapešti startovaly dvě oštěpařky Dukly Praha, ale ani jedna nepostoupila z kvalifikace. Stačilo přehodit limit 61,50 metru, to však žádná nezvládla. Třicetiletá Nikola Ogrodníková měla nejdelší druhý pokus 54,59 a skončila předposlední ve své kvalifikační skupině.

„Těžko hodnotit, když nepostoupíte do finále. Jsem samozřejmě zklamaná a vnitřně mě to hrozně štve. Nenašla jsem v technice vůbec nic, co by mi pomohlo poslat oštěp do větší dálky. Prostě jsem házela blbě,“ přiznala vicemistryně Evropy z roku 2018 v Berlíně. Mezi pokusy se chodila radit s trenérem Janem Železným, ale ke zlepšení to nevedlo. „Měla jsem na to tři pokusy, ale žádný nevyšel. Byly to krátké hody, prostě nic,“ krčila rameny.

Poslední dobou Ogrodníkovou provázely zdravotní problémy. „Žebra, kvůli nimž jsem necelých dvacet dní netrénovala, mě nelimitovala. Akorát jsem pokašlávala, což byl důsledek virózy a teplot před odletem na šampionát. Na to se ale vymlouvat nebudu. Chyba je v technice, která je letos evidentně nestabilní,“ přemítala.

Ani další svěřenkyně světového rekordmana Železného Irena Gillarová nepřesvědčila, když hodila jen 54,15. „Bojovala jsem, co to šlo, ale dobré hody to nebyly,“ konstatovala oštěpařka, která letošní sezonu bere jako návrat po zranění.

„Jsem ráda, že jsem mohla závodit. Doufám, že letošek bude odrazovým můstkem na další rok. Věřím našemu trenérovi, ale tady jsme to nezvládly. Trenér by si zasloužil, aby se nám něco povedlo. Strašně nás podporuje a my potřebujeme zabrat. Budapešť musíme napravit, tohle si nezaslouží,“ dodala.

TEXT: ASC Dukla/lan

ILUSTRAČNÍ FOTO: CPA

Splnila naděje, které se do ní vkládaly. Do svého semifinále běhu na 400 metrů překážek nastupovala duklačka Nikoleta Jíchová s nejhorším časem ze všech, ale dokázala porazit dvě soupeřky a zaběhnout si druhý nejlepší čas kariéry 55,01.

„Přechod přes překážky byl lepší než v rozběhu, z čehož mám radost, ale nebylo to zase tak dobré běžecky. Takže moje pocity jsou smíšené,“ vyprávěla. Semifinále na mistrovství světa v Budapešti je pro dvaadvacetiletou atletku dosavadním vrcholem kariéry. „Jsem velmi spokojená, nicméně jsem na sebe přísná. Příště chci být lepší,“ pokračovala Jíchová.

„Ale letošní sezona dopadla výborně a udělala jsem pro to maximum. Běžela jsem semifinále na světě, což byl ohromný zážitek, zlepšovala si osobáky,“ zmínila čas 54,88, který zaběhla na mistrovství republiky v Táboře. A nyní se bude soustředit na příští sezonu. „Chtěla bych se probojovat na olympiádu a mistrovství Evropy,“ uvedla Jíchová, které k limitu pro Paříž chybí tři setiny.

V Budapešti skončila celkově sedmnáctá a osmá z Evropanek. Z toho by mohlo vyjít finále na ME 2024 v Římě. „To by se mi líbilo,“ usmála se. „Doufám, že budu pokračovat v nastolené cestě a ve zlepšování. Uvidíme, na co to bude stačit, ale věřím, že se do špičky probiju,“ dodala.

TEXT: ASC Dukla/lan

ILUSTRAČNÍ FOTO: CPA

Atletka Dukly Praha Nikoleta Jíchová zvládla na mistrovství světa v Budapešti rozběh závodu na 400 metrů překážek. Do cíle doběhla čtvrtá, což znamenalo přímý postup a nemusela řešit čas 55,10.

„Úplně povedený běh to nebyl. Ale je fajn, že jsem byla na výši rychlostně. Koneckonců tenhle čas je můj druhý nejlepší v kariéře. Hlavní však je, že to znamená postup,“ usmívala se svěřenkyně Jindřicha Šimánka.

V závěru svedla boj o čtvrtou příčku s Maročankou Ennadiovou. „Věděla jsem, že má lepší osobák, ale v poslední době jsem ji vždycky předběhla, takže jsem si věřila,“ poznamenala dlouhovlasá blondýna. Naopak na úprk favorizované Američanky Littleové v dráze před sebou nebrala ohled. „Rozběhla to možná ještě rychleji, než jsme čekali, takže jsem se držela svého,“ přiznala atletka, která by ráda ve úterním semifinále zrychlila. „Chtěla bych si zlepšit osobák, překonat olympijský limit a mít pocit, že jsem tady odvedla maximum. Zatím úplně spokojená nejsem, a to je možná dobře,“ dodala s úsměvem.

TEXT: ASC Dukla/lan

ILUSTRAČNÍ FOTO: CPA

V rozběhu na 400 metrů překážek na mistrovství světa v Budapešti neuspěl Vít Müller. Závodník Dukly Praha v něm skončil na sedmém místě a časem 49,37 zůstal 41 setin za osobním rekordem z mistrovství České republiky v Táboře. Celkově obsadil 24. místo.

„Dal jsem do toho všechno, ale soupeři byli líp připravení. Postupovalo se kvalitními časy. Měl jsem být rychlejší,“ vyprávěl Müller, který ještě mohl doufat v postup časem, ale malého „q“ se nedočkal. „Byl jsem poslední nad čarou, a tak jsem se jen modlil, ale nevyšlo to. Přišlo mi to, jako když se čeká na státnicích za dveřmi, jak se komise rozhodne. Jestli vás pustí nebo vyhodí.“

TEXT: ASC Dukla/lan

ILUSTRAČNÍ FOTO: CPA

Na první medaili české výpravy na atletickém mistrovství světa v Budapešti má podíl čtvrtkař Dukly Patrik Šorm, který běžel v sobotu na třetím úseku v rozběhu i ve finále. V sestavě s Matějem Krskem, Terezou Petržilkovou a Ladou Vondrovou zaběhli čas 3:11,98, což znamenalo nový český rekord, a hlavně skvělé třetí místo.

České kvarteto se v cíli nejdřív domnívalo, že na něj zbyly brambory. Jenže favorizovaní Nizozemci nedoběhli. Vedoucí finišmanka Femke Bolová totiž těsně před cílem zakopla a kolík ji vyletěl z ruky. Zlato tak získali Američané ve světovém rekordu 3:08,80, druzí doběhli Britové a bronzová radost patří české výpravě.

Zkušený duklák Patrik Šorm se v zimě potýkal se zdravotními problémy, ale stačil se včas vrátit a dostat do formy, aby smíšené štafetě pomohl. „Lidé kolem mi před pár měsíci říkali, že jsem skončil. Tohle je sen. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že budu mít bronz z mistrovství světa, určitě bych mu nevěřil. Co víc si přát,“ radoval se.

TEXT: ASC Dukla/lan

ILUSTRAČNÍ FOTO: CPA

Jedno místo má Dukla jisté v sobotním rozběhu smíšené štafety na 4×400 metrů. Ten se na mistrovství světa v Budapešti běží na stadionu Národní atletické centrum. Poblíž Dunaje nastoupí pravděpodobně jeden z dvojice Patrik Šorm – Pavel Maslák. Případné finále je na programu ještě ve večerním bloku prvního dne šampionátu.

Druhým duklákem na sobotním startu bude kladivář Patrik Hájek. O den později dopoledne zasáhne do bojů v závodě na 400 metrů překážek Vít Müller, který má postupové ambice. Nedělní finále kladivářů by pro Hájka bylo fantastickým úspěchem.

Až v dalších dnech budou mít atleti Dukly Praha silnější zastoupení. V pondělí se na trati 400 metrů překážek představí Nikoleta Jíchová, která by ráda postoupila do úterního semifinále. Ve středu čeká kvalifikace oštěpařky Nikolu Ogrodníkovou a Irenu Gillarovou. Rozběh na dvoustovku absolvuje Ondřej Macík.

V pátek nastoupí do oštěpařské kvalifikace nejlepší český atlet Jakub Vadlejch a sportovní příznivci pevně věří, že v neděli bude bojovat o zlatou medaili. Závěrečné dva dny šampionátu bude na programu i čtvrtkařská štafeta mužů s Maslákem a Šormem v sestavě.

TEXT: ASC Dukla/lan

ILUSTRAČNÍ FOTO: CPA

Z dukláků půjde do akce mezi prvními, ještě před sobotním zahajovacím ceremoniálem. Kladivář Patrik Hájek zažije na mistrovství světa v Budapešti premiéru na vrcholné mezinárodní akci. Účast na šampionátu si zajistil díky postavení v žebříčku.

,,Těším se moc. Tenhle rok jsem pro to udělal vše, co jsem mohl. Jsem nadšený, stejně jako můj trenér a rodina. Jedu si to tam užít,“ říká čtyřiadvacetiletý atlet pražské Dukly.

Před měsícem jste si v Novém Městě nad Metují vytvořil osobní rekord (76,42). Jak se tento výkon odráží na vašem sebevědomí?

Vím už dlouho, že můžu hodit daleko. Od začátku sezony jsem se do toho ale nemohl pořádně trefit, přestože jsem natrénováno měl. Překonat pětasedmdesátimetrovou hranici bylo v téhle sezoně cílem. Nakoplo mě to velice.

Drží forma i těsně před šampionátem?

Cítím se dobře, trocha únavy tam ale je. Sezona je už hodně dlouhá. Cesta k účasti v Budapešti nebyla úplně jednoduchá. Absolvoval jsem skoro každý závod. Objížděl jsem, co se dalo a ještě musel předvádět kvalitní výkony, abych získal potřebné body do světového rankingu.

Do dějiště letíte v pátek. Kvalifikace je na pořadu už v sobotu. Budete mít dostatek času se rozkoukat?

Trochu narychlo to je, ale jinou možnost nemám, protože si plním ještě povinnosti v zaměstnání. Pracuji jako fitness trenér. Není to u mě jen o atletice. Proto považuji za ohromný úspěch, že jsem se na mistrovství světa vůbec probojoval. Nejsem plnohodnotný profesionál.

Bude těžké projít do nedělního finále?

Jsou tam silní soupeři. V naší disciplíně se ale může stát cokoliv. Přijde den blbec, dáte tři křížky a jedete domů. Nebo to hezky sedne a všichni budou šťastní. (směje se)

Odhadnete, jaký výkon by k postupu mohl stačit?

Na finálovou šestnáctku zhruba 73, 74 metrů. Těžko se to takhle říká.

Pro vás se jedná o první velký start na takto významné akci. Jak jste na tom s trémou?

Spaní mám dobré. Tohle si vůbec nepřipouštím, beru to jako každý jiný závod. Půjde o skvělou zkušenost.

Navíc budete házet na nádherném stadionu…

I z tohoto důvodu si to tam chci užít. Na takhle velkém stadionu jsem ještě nezávodil. Snad dorazí i velký počet fanoušků.

Co vám vtlouká do hlavy váš trenér Vladimír Maška?

Abych se z toho nepodělal. (směje se)

Maška je českým rekordmanem výkonem 81,28. Kdy se mu přiblížíte?

Doufám, že už příští rok. Vede mě třináct let. Jsem na něho zvyklý, beru ho vlastně jako člena rodiny.

Kdy jste v sobě vůbec objevil dispozice pro tuto technicky velmi náročnou disciplínu?

Abych byl upřímný, tak jsem je nikdy neměl. (směje se) Kladivo mě ale strašně bavilo, takže za to, kde jsem dnes, vděčím jen tvrdé práci.

Trocha talentu tam být musela, ne?

Za sebe si myslím, že jsem ho neměl. Trenér má stejný názor. Díky své tvrdohlavosti jsem se ale nenechal odradit. Všechno jsem si poctivě vydřel. Žene mě touha něco dokázat.

Co považujete za klíčové, aby se v kvalifikaci vyvedl alespoň jeden pokus?  

Rozhodne technika a uvolněnost. Když to zvládnu, tak to odletí. Uvidíme.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: CPA

Třikrát v sezoně si vylepšila osobní rekord. Naposledy se tak stalo na konci července na republikovém šampionátu v Táboře, kdy na čtyřstovce překážek poprvé v kariéře prolomila magickou hranici 55 vteřin. Nikoleta Jíchová si tím nejen notně zvedla sebevědomí před blížícím se startem na mistrovství světa v Budapešti (19. – 27. srpna), ale zároveň se zařadila mezi širší okruh běžkyň, jež mohou usilovat o přední umístění.

Ve světovém žebříčku patří atletce armádního klubu Dukla 22. pozice. Čas 54,88 je jen o tři setinky pomalejší než je požadovaný limit pro olympijské hry v Paříži. ,,Jsem zdravě namotivovaná. V Budapešti se chci poprat o co nejlepší výsledek a zároveň se pokusit o zajištění přímé účasti na olympiádě,“ neskrývá své touhy dvaadvacetiletá blondýnka.

Další vylepšení osobního maxima je tedy reálné…

Ráda bych. V Táboře to z pohledu techniky i běhu nebylo zcela ideální, přesto z toho byl výborný čas. Kdyby se všechno sešlo, může být výsledek velmi zajímavý.

Stačily by vám případně i tři setiny ke splnění olympijského limitu?

Byla bych nadšená. Měla bych klid na pořádnou přípravu a nemusela kvůli sbírání bodů do žebříčku objíždět velký počet závodů.

Světový šampionát je za dveřmi. Co jste s trenérem Jindřichem Šimánkem v uplynulých dnech ladili?

Poslední těžší trénink jsem měla v neděli. Všechno šlo moc dobře. Oba se těšíme. O cílech se vůbec nebavíme. Spíše řešíme technické věci. Pragmaticky jdeme po cestách, jak co nejlepšího výkonu dosáhnout.

Soupeřky máte jistě dobře zmapované…

Femke Bolová a Sydney McLaughlinová jsou odskočené. O tom žádná. Za nimi je dvouvteřinová díra a pak už holky, které bych mohla směle prohánět. Od širší světové špičky mě dělí nějakých osm desetin, což je i z hlediska boje o přední příčky  hratelné.

Šampionát se uskuteční v nově vybudovaném Národním atletickém centru pro 40 000 diváků. Máte v oblibě podobné architektonické skvosty?

Je to úžasný stadion. Nejen tím jak vypadá, ale i svým netradičním umístěním u břehu Dunaje. Zatím nosím v hlavě, že nejhezčí stánek stojí v olympijském parku v Mnichově. Třeba změním názor.

Zkušenosti z loňského ME se mohou hodit, že?  

Závody na takhle velkých stadionech miluju. Atmosféra bývá jedinečná, vždy mě vybičuje k maximálnímu výkonu.

Osobák v Táboře jste si zaběhla v mnohem skromnějším prostředí. Můžeme se v Budapešti těšit na neobyčejný čas?

(směje se) V Táboře jsem šla po titulu, tady hlavně po olympiádě. Uvidíme, co z toho vzejde.

Je na MS jasně daný klíč ohledně nasazování do rozběhů?

Někdo říká, že proběhne náhodně. Někdo zase tvrdí, že se tak bude dít na základě umístění v žebříčku. V něm figuruju v polovině, dráhu bych tedy měla mít dobrou. Soupeřky si nevyberete, vždycky na ně potřebujete mít trochu štěstí.

Finále vaší disciplíny je na programu 24. srpna ve 21.50 hodin. Běžela jste někdy takhle pozdě večer?

Nikdy. Byla bych ohromně šťastná, kdybych si to zkusila právě v Budapešti. Jen bych měla malinko potíže se svým kávovým rituálem. (směje se)

Vysvětlíte?

Kávu piju zpravidla do tří hodin odpoledne. Teď bych si ji musela dát asi ještě v sedm večer. Kéž by na to došlo…

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: CPA