Müller suverénně vyhrál čtyřstovku překážek a má osmý domácí titul

Závěrečný den domácího atletického šampionátu v Jablonci na stadionu Střelnice přinesl pro závodníky a závodnice ASC Dukla další medaile. Již sedmé zlato v řadě a celkově osmé vybojoval v závodu na 400 metrů překážek Vít Müller když zaběhl čas 48,61. Další zlaté medaile vybojovali pro ASC Dukla Tomáš Němejc (200 m), oštěpařka Andrea Železná, Kimberley Ficenec v běhu na 800 metrů a Petr Meidlschmid ve skoku dalekém.

Závod nad překážkami byl jedním z vrcholů šampionátu a očekával se souboj Müllera s juniorským mistrem Evropy Michalem Radou. Ale nakonec byl jednoznačnou záležitostí zkušeného českého reprezentanta, který má jisté místo pro tokijský světový šampionát. Od prvních překážek šel do vedení a cílem proběhl o 78 setin vteřiny před Radou.

„Já jsem ten závod bral hodně prestižně. Michal běhá ve svém věku obdivuhodně, je to neskutečný běžec a jeho časy jsou skvělé. Já jsem rád, že je u nás n této trati konkurence, protože jen tak se oba můžeme posunout ještě k lepším výkonům. Počasí bohužel nebylo ideální, přispělo k horší časů,“ řekl Vít Müller.

První medaile oštěpařky Železné

Medaile na seniorském šampionátu se dočkala konečně Andrea Železná. Prvním hodem zaznamenala výkon 52,61, další dva pokusy měla neplatné a polovině závodu byla třetí. Čtvrtý pokus ji ale vyšel, své náčiní poslala na značku 57,91 a poté ji již žádná ze soupeřek překonat nedokázala, i když v pátém hodu se ji Petra Sičaková přiblížila na 57 centimetrů. Bronz vybojovala Martina Píšová z TJ Dukla Praha.

„V těch prvních třech hodech to nebylo ono, to ještě musíme před mistrovstvím světa vypilovat. Ale je to moje první seniorská medaile, takže to hodnotím pozitivně. Já se prostě s tou technikou peru. Já moc chci a ono je to někdy špatně. Mám moc síly a když to netrefím, tak to neletí,“ řekla Andrea Železná.

Titul Ficenec, stříbro Davidíka na 800 metrů

Jakub Davidík v běhu na 800 metrů se dlouho držel na třetí pozici. Prakticky celý závod vedl a nakonec zvítězil Jakub Dudycha a Davidík se v cílové rovince dokázal dostat před Danila Kotyzu a zajistil si stříbrnou medaili. Ještě úspěšnější na stejné trati byla Kimberley Ficenec. V náběhu do druhého okruhu šla do čela a startovního pole a svůj náskok neustále zvyšovala a v cíli se mohla radovat ze svého čtvrtého mistrovského titulku na této trati, když stejně jako před rokem zdolala Pavlu Štoudkovou. „Vždy když jdu na trať, tak jdu vyhrát. Limit pro MS 1:59, který jsem hodně chtěla, byl daleko. Ale tady to hodně fouká a to dobrým časům nenahrává,“ byla slova Kimberley Ficenec. Druhou medaili z Jablonce v běhu na 1500 metrů nepřidala. V závodu se ujala role vodičky ve snaze pomoci Kristýně Sasínek Mäki ke splnění limitu pro MS. Odtáhla kilometr a potom ze závodu odstoupila.

Po stovce zlato pro Němejce i na dvojnásobné trati

Ke druhému souboji našich dvou elitních sprinterů Tomáše Němejce a Ondřeje Macíka, dvou nejlepších ze stometrové trati, na dvoustovce nedošlo. Macík byl v rozběhu diskvalifikován, ale Němejc potvrdil roli favorita a o tři setiny vylepšeným osobním rekordem vyhrál naprosto jasně a mohl se radovat ze druhého zlata. „Forma se podařila načasovat. Do závodu jsem šel s čistou hlavou, limit pro mistrovství světa jsem spíše honil a nyní jsem to bral že buď padne nebo ne. Bylo to uvolněné a byl to můj nejlepší závod za celý rok. Čas je super, je to limit Českého atletického svazu a jsou to samozřejmě i body na příští rok na ME do Birminghamu,“ byl spokojení Tomáš Němejc.

V dálkařském sektoru desátý titul Juška nepřidal, vyhrál Meidlschmid

V dálkařském sektoru to byl opět, stejně jako před rokem ve Zlíně, souboj nastupujícího mladí a zkušenosti. A opět se radoval ten mladší Petr Meidlschmid. Měl sice jen dva platné pokusy, ale oba byly nejdelší v celé soutěži a zlato bral juniorský mistr Evropy za výkon 788 cm v posledním pokusu. Nedovolil svému soupeři Radku Juškovi dosáhnout na desátý domácí triumf, když zkušenější Juška dolétl nejdále na 779 cm. Čtvrtý skončil Tomas Järvinen a pátá Vilém Stráský.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: CPA

Dvojnásobný triumf sprinterů ASC Dukla na MČR, stovku vyhrál Němejc před Macíkem

V sobotním dni domácího atletického šampionátu v Jablonci nad Nisou v areálu Střelnice dopadl skvěle pro sprintery ASC Dukla. Již své rozběhy vyhráli Tomáš Němejc i Ondřej Macík. Ve finále pak navzdory citelnému chladu oba předvedli velice slušné výkony, zlato obhájil a již třetí titul vybojoval Němejc časem 10,38, Macík za ním zaostal o pět setin sekundy.

„Je to báječné, je fajn, že jsem si otestoval svoji formu. V rozběhu to bylo rychlejší, ale ve zdejším hodně chladné a deštivém počasí běhat rychleji snad ani nešlo. Zlatá medaile je tak třešničkou na dortu,“ říkal po závodu Tomáš Němejc, jehož výkon 10,31 je nejlepším letošním českým výkonem.

V sobotu byly na programu převážně rozběhy. A v nich si vedli atleti armádního centra velmi dobře. Jakub Davidík jasně vyhrál časem 1:50,94 svůj rozběh na 800 metrů a postoupil do nedělního finále, stejně si na shodné trati vedla mezi ženami Kimberley Ficenec (2:06,88). Nejrychlejší ze všech byl v rozbězích na 400 m překážek také Vít Müller, kterému se časomíra zastavila na 51,87.

Na závodní dráze se neobjevil v běhu na 3000 m překážek Damián Vích, který řeší drobné zdravotní problémy. V trojskoku žen osadila Magdaléna Zídková výkonem 12,44 pátou příčku.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: CPA

 

Atletický šampionát v Jablonci, první disciplína a zlato Myslyvčuka, stříbro Hájka

Republikový atletický šampionát v Jablonci nad Nisou otevřely tradičně soutěže v hodu kladivem. A barvám ASC Dukla přinesly první medaile. Zásluhou Volodymyra Myslyvčuka zlatou, stříbrnou přidal další člen armádního sportu Patrik Hájek.

Zrekonstruovaný areál v Srnčím dole viděl dva hody kolem 76 metrů v podání našeho nejlepšího kladiváře. Ukrajinský rodák Myslyvčuk se stal naším občanem teprve loni, už má ale má po loňském triumfu ve Zlíně druhý český titul. V Jablonci si jej svěřenec Dušana Krále zajistil hned úvodním pokusem, jenž doletěl do vzdálenosti 75,82.

Pak se sice měřil až jeho závěrečný hod a ten byl ještě lepší. Myslyvčuk poslal své náčiní na značku 76,28. Jeho Hájek, který by měl rovněž reprezentovat Českou republiku na světovém šampionátu v Tokiu potvrdil dominanci Dukly. V jeho sérii je jediný křížek, v závěrečné sérii kladivo poslal do sítě. Předtím se postupně zlepšoval ze 70,34 až na takřka identický čtvrtý a pátý hod, 73,69, resp. 73,63. Pro čtyřnásobného mistra ČR je to sedmá medaile, třetí stříbrná.

TEXT: ASC Dukla/jc

ILUSTRAČNÍ FOTO: CPA

 

Na atletickém mistrovství v Jablonci půjde o medaile i limity pro MS. Tváří šampionátu je Barbora Špotáková

Ti nejlepší atleti světa již ladí formu na zářijový světový šampionát v Tokiu, ti nejlepší čeští si ještě předtím, o nastávajícím víkendu, dají dostaveníčko v Jablonci nad Nisou. Od 22. do 24. srpna na stadionu Na Střelnici budou bojovat o domácí mistrovské tituly. Mezi nimi budou i atleti z ASC Dukla, z nichž většina myslí na zisk medailí. Startovat bude i  řada dalších z TJ Dukla Praha.

Organizátoři lákají diváky do Jablonce na nabité startovní pole. Na tamním tartanu se šampionát uskuteční již pošesté, ale naposledy se zde o medaile bojovalo v roce 2001. Již tehdy na něm startovala dvojnásobná olympijský vítězka v hodu oštěpem Barbora Špotáková, místní rodačka.

Špotáková tváří šampionátu, ale závodit nebude

Letos svoji sbírku 15 domácích titulů již nerozšíří, ale Na střelnici chybět nebude. Místopředsedkyně Českého svazu atletiky je tváří šampionátu. Mnozí se těšili, že by i na severu Čech mohla po týden starém prvenství v šampionátu družstev startovat. Ale rozhodla se, že nikoliv.

„Já jsem na mistrovství republiky vždy ráda závodila, pro mě to byl pokaždé vrchol sezony. I proto mám nejvíc titulů, je to pro atlety důležitý závod. A v poslední době důležitost umocňují body do světového žebříčku. Proto je to pro závodníky zajímavé a snaží se tam, podat ty nejlepší výkony,“ řekla Barbora Špotáková.

V Ostravě ukázala, že formu má i nyní. „Já se celý rok, jak trénuji ty mladé závodníky a s nimi něco dělám, udržuji. Nic mě letos zdravotně netrápilo, tak jsem si týden před mistrovství družstev zkusila hodit a viděla jsem, že to úplně trapný není. Takže jsem se odhodlala v Ostravě závodit, ale píchlo mě ve stehně, takže jsem si říkala, že to je přesně důkaz, že bych to již dělat neměla. Ale docela příjemně mě překvapilo, že to letělo k těm 55 metrům. Oštěp je hlavně o tom to umět trefit. To vypadá hrozně jednoduše, ale nějaké umění to je. Ostatní jsou třeba připraveni lépe, ale když to netrefí, tak nevyhrají.“

A start na mistrovství v Jablonci jste v hlavě neměla? „Úplně nějakou malou chvilku ano, ale pak jsem si řekla, že si to raději užiju s lidmi. Samozřejmě bude nějaký večírek s kamarády, v Jablonci to vždycky žilo. Abych si pořád něco odpírala, tak to se mi již nechtělo. Vítězství v Ostravě bylo nečekané, největší favoritka (Sičaková) nebyla ten den asi ve své kůži. Tak jsem byla překvapená, ona asi také, ale věřím, že ji to trochu namotivuje a bude chtít ukázat, že na těch 60 metrů má a právě v Jablonci to dokáže. Pro mě to bylo hrozně zvláštní, já netušila, že bych mohla vyhrát. Ale jsem spokojená s tím, že jsem chtěla hodit k těm 55 metrům a to se i podařilo. Já jsem ráda za ty metry a to vítězství přišlo jako třešnička na dortu,“ dodala Špotáková.

„Jsme hrdí, že můžeme tuto prestižní akci přivést zpět do Jablonce,“ zdůraznil Libor Varhaník, předseda Českého atletického svazu. „Fanoušci uvidí nejlepší české atlety v akci a budou svědky vrcholových výkonů, které mohou rozhodnout o cestě na světový šampionát,“ přidal.

Budou ale i absence

Určitě se na šampionátu neobjeví oštěpař Jakub Vadlejch. Největší českou naději v Tokiu od března trápí levé koleno a před vrcholem dal přednost léčení a přípravě. S největší pravděpodobností, pro drobné bolístky, nebude startovat ani výškař Jan Štefela. „A hodně mě mrzí, že nebude ani Manuel, která se už upíná na další sezonu.

Půjde o napínavé souboje nastupující generace se stálicemi. „Dosud má splněno dvacet atletů limit Světové atletiky,“ řekl šéftrenér reprezentace Pavel Sluka. „Mistrovství republiky napoví dalším atletům, jestli se tam dostanou. Dalších čtrnáct atletů má splněný náš potvrzovací limit, tak doufám, že se z nich třeba ještě dalších pět šest dostane a výprava bude mít kolem pětadvaceti jmen.“

Mistrovství začne v pátek odpoledne soutěží kladivářů, sobotní program vypukne v 10:10 a v neděli se závodí od 13:15.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: CPA

 

Muži Dukly ovládli atletický šampionát družstev! Ženy s Barborou Špotákovou skončily čtvrté

Atleti Dukly Praha se vrátili na domácí trůn na šampionátu družstev. V Ostravě získali 302 bodů, loňské mistry z Univerzity Brno porazili o 42 bodů a získali 63. titul v historii. Ženy obsadily čtvrté místo.

Vít Müller potvrdil bez potíží roli favorita čtvrtky překážek, i přes kontrolovaný závěr zvítězil v čase 49,74 přes Slovákem Matejem Baluchem, čtvrtý skončil Bořek Pešta (50,63). Závod na 3000 m překážek nástupem na posledním kilometru rozhodl Jáchym Kovář a zvítězil v čase 8:52,97. Do devíti minut stihl být v cíli i jeho oddílový kolega Maximilian Matolín (8:57,69).

Suverénním králem soutěže kladivářů byl podle očekávání Volodymyr Myslyvčuk. Týden před individuálním MČR potvrdil vysokou výkonnost dvěma hody za 75 metrů, z nichž ten delší měřil 76,37 metru. Na hladké čtvrtce formu potvrdil medailista z juniorského ME Ondřej Loupal, jenž pomohl Dukle vítězstvím časem 46,38, třetí navíc skončil ve velmi dobrém čase 47,27 Philip Krenek. Slušný bodový přínos zaznamenal Tomáš Tláskal, třetí na stovce a pátý na dvojnásobné trati.

Desetibojař Ondřej Kopecký skončil výkonem 712 cm druhý v dálce, tři body přidal za desáté místo i v oštěpu. V trojskoku Metoděj Holzer přistál na značce 14,60 a to znamenalo druhé místo. Ve skoku o tyči obsadil Dan Bárta třetí místo, Ladislav Sedláček byl čtvrtý a Adam Havlíček sedmý. Na osmistovce bodovali třetí Jakub Davidík (1:47,53), šestý Adam Malý i sedmý Nico Boketta. Třetí místo získal i oštěpař Martin Florián.

V běhu na 1500 metrů se dařilo dvojici Boketta a Adam Malý, kteří doběhli na třetím, resp. čtvrtém místě. V závěrečných štafetách jen sprinteři Dukly potvrdili své prvenství, když na 4x100m skončili třetí a 4×400 metrů vyhráli.

Ženy se Špotákovou čtvrté

Po delší pauze se v závodním oštěpařském sektoru objevila legendární Barbora Špotáková a nenašla přemožitelku, když hodila 54,57 a o téměř metr porazila Petru Sičakovou.

„Návrat to byl těžký, první dva hody jsem vůbec netrefila. Pořád jsem si ale věřila na 55 metrů. To se sice těsně nepovedlo, ale jedenáct bodů pro tým jsem přinesla,“ říkala spokojená světová rekordmanka, která po svém čtvrtém hodu závod ukončila. „Věděla jsem, že více již nedám, znám se,“ vysvětlila.

Ačkoli na ženské stovce překážek nestartovaly Ester Bendová s Helenou Jiranovou, které před týdnem pokořily 13 vteřin, přesto se tato hranice otřásla. Tereza Elena Šínová vyhrála a o setinu sekundy vylepšila pouhých deset dní starý osobní rekord na 13,04. Osamostatnila se tím na čtvrté pozici českých dlouhodobých tabulek.

Druhou příčku vybojovala Kimberley Ficenec časem 4:22,40 v běhu na 1500 metrů, Veronika Bártová byla třetí v diskařském sektoru, stejně jako v kladivu a také Lucie Dvořáková ve skoku o tyči či Magdaléna Zídková v trojskoku.

Ve štafetě na 4×100 metrů skončily závodnice Dukly druhé, na 4×400 metrů páté.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: CPA

 

Stýplař Vích je ve formě. Díky rekordu splnil limit na ME, ještě touží po MS v Tokiu

Nejhezčí dárek ke včerejším 27. narozeninám si Damián Vích nadělil s předstihem, když na mítinku v belgickém Ooerdegemu vylepšil český rekord na 3000 metrů překážek. Časem 8:19,88 minuty navíc splnil limit pro účast na mistrovství Evropy v roce 2026 v Birminghamu. O letošní záříjový vrchol, mistrovství světa v Tokiu, ještě musí zabojovat.

,,Na stýplu jsem si splnil celokariérní cíl. Navíc vím, že mohu běžet ještě rychleji. To mě velmi motivuje do další práce,“ říká bez váhání atlet armádního klubu Dukla.

Jeho slova potvrzuje fakt, že šel do závodu v nepříliš ideálním zdravotním stavu. V noci jej postihla horečka a zimnice. Ještě půl hodiny před startem nebyl rozhodnutý, zda poběží. ,,Do té chvíle jsem se cítil fakt mizerně. Na dráze to ze mě překvapivě spadlo. Najednou jsem věděl, že to tam je. Byl to první znak, že bych mohl atakovat opravdu dobrý čas,“ přibližuje své rozpoložení.

K limitu na světový šampionát mu scházelo téměř pět vteřin. Šance, že do Japonska odletí, ale pořád existuje. ,,S tvrdým limitem 8:15 už tolik nekalkulujeme. Teď pro mě bude klíčové mistrovství republiky v Jablonci (23. – 24. srpna), kde potřebuji získat co nejvíce bodů a doufat, že se kvalifikuju na žebříček. Byl by to krásný bonus za povedenou sezonu.“

Na jabloneckém oválu tak dojde k zajímavé bitvě dvou kamarádů z tréninkové skupiny Hakima Saleha. O titul si to Vích rozdá s Tomášem Habartou, jemuž v Belgii uzmul právě český rekord. ,,Těším se moc. Rádi bychom běželi na hraně svých možností. Ať vyhraje ten lepší,“ usmívá se Vích.

Touha po kvalitním čase skrývá i možnou spolupráci během závodu. ,,Určitě o tom přemýšlíme. Rozhodovat se budeme až na základě posledních tréninků. Určitě se nějakým způsobem prostřídáme,“ přitakává Vích.

Velkou roli může sehrát i počasí, které je v severních Čechách nevyzpytatelné. ,,Je to tam jako na houpačce. Navíc je stadion otevřený, takže si přejeme, aby hlavně nefoukal velký vítr. Ten by mohl výkony výrazně ovlivnit.“

Vích se letos zapsal do rekordních tabulek i v silničním běhu na 10 kilometrů, kdy časem 28:21 vylepšil o pět vteřin letité maximum Michala Kučery. Cítí se momentálně na vrcholu sil? ,,V obou závodech byly věci, které se dají vylepšit. Jen aby nepřišla zranění. Pak bych mohl dosažené časy na stýplu i na desítce ještě překonat. Rozhodně věřím, že jsem neřekl poslední slovo. Forma by měla v příštích letech gradovat,“ je přesvědčen.

TEXT: Pavel Král

FOTO: CPA

Desetibojař Kopecký věří, že se do Tokia dostane. Trénuje, jako by MS bylo jisté

Desetibojař Ondřej Kopecký, sedmadvacetiletý atlet ASC Dukla, prožívá úspěšnou sezonu, přesto stále čeká, zda se mu podaří proklouznout na mistrovství světa v Tokiu. „Pořád není jisté, zda se to vyjde. Teď jsem aktuálně druhý pod čarou. Budu čekat, jak se situace vyvine,“ říká k možné účasti.

Společně s trenérem Romanem Šebrlem rozhodně neztrácí naději. „Věříme, že se tam i tak dostanu. Pokračujeme v přípravě, jako bych měl Tokio jisté. Jedině tak bych tam mohl udělat kvalitní výkon. Pokud bych měl absolvovat ještě nějaký desetiboj, bylo by to právě na úkor mistrovství světa. Už bychom nestihli přitrénovat. Odletět tam v poloformě by nemělo smysl.“

Na domácí scéně se Ondřej představí v sobotu na republikovém šampionátu družstev v Ostravě. „Půjdu dálku, oštěp a disk. Pokusím se nasbírat nějaké body, hodí se mi to i do tréninku.“

Kvalifikace na MS je podle něj zbytečně komplikovaná. „Doufám, že někteří kluci, kteří jsou přede mnou, tam nepojedou. Je to poměrně složitá matematika. Za mě ne zcela fungující. Někteří tento rok vůbec nezávodili, jsou zranění a do Tokia vyrazí to jenom zkusit. Mně nezbývá než čekat, jestli někdo vypadne nebo to odřekne,“ vysvětluje.

Letos se může chlubit výbornými výsledky. Stal se mistrem republiky, v polské Bydhošti vytvořil výkonem 8254 bodů rekord mítinku. „Jelikož jsem se vracel po zranění, jsem tedy spokojen. V Bydhošti jsem měl navíc velké rezervy, první den se mi vůbec nepovedl. Výkon byl kvalitní. Je třináctým nejlepším na světě v této sezoně. O to víc mě mrzí, že systém pro kvalifikaci na MS tenhle výsledek nezohledňuje, ač tam bude startovat 21 desetibojařů. Rozhodně ale vím, že znovu můžu pomýšlet na velký výkon. Rozhodně na 8400 a výš.“

Zranění, které ho v loňské, olympijské sezoně, trápilo, nebylo drobné. „Zvrtnul jsem si kotník na doskočišti. Měl jsem natržené vazy. Kvůli olympiádě jsem si to nenechal dát do sádry, i když jsem věděl, že ideální to nebude. Chtěl jsem se kvalifikovat do Paříže, potřeboval jsem k tomu jen jeden výkon, ale ten desetiboj jsem nedokončil. Tohle zranění mi následně ovlivňovalo i další starty.“

A jak je na tom nyní? „Občas ten kotník cítím, ale to už bude asi napořád. (úsměv) V tréninku a v závodech mě to neomezuje,“ dodává.

V přípravě se zaměřuje především na skok o tyči. „Děláme na všem, větší pozornost je přesto soustředěna na ni. Tam jsem měl problémy, hodně jsem probíhal a neskákal. Spolupracujeme s Pavlem Beranem mladším, je to lepší,“ libuje si.

Do techniky mu občas mluví i přítelkyně Amálie Švábíková, elitní česká tyčkařka. „Techniku konzultujeme. Hodně o tom mluvíme, což je fajn.“

Letos si Kopecký vytvořil osobní rekordy v disku a na patnáctistovce. „Potřebuji zabrat hlavně v dálce. Třeba v Bydhošti mi v ní zůstalo ležet minimálně 100 bodů. Obecně jsou to pak i sprinterské tratě. Nejsem po zranění kotníku úplně vyběhaný.“

O tom, zda se do Tokia skutečně podívá, se rozhodne brzy. „Po mistrovství republiky v Jablonci nad Nisou, které je příští víkend.“

Teď jej čeká již zmíněný týmový šampionát v Ostravě. „Mám to velmi rád už z doby, kdy jsem byl mladší. Hrozně mě bavilo jezdit s kamarády na závody, společně sbírat body a fandit si. Chodil jsem na sportovní základní školu i gymnázium. Vždycky jsme bojovali o medaile, měli velké ambice. Podobné je to i nyní. Ukáže se, kdo má jakou základnu. Závodit za Duklu je pro mě vždycky srdcovka. Chceme zlato,“ říká jednoznačně k sobotnímu cíli.

TEXT: Pavel Král

FOTO: CPA

 

Oštěpař Vadlejch šetří koleno. Vypouští Diamantovou ligu, soustředí se už jen na MS v Tokiu

Sobotní start na mítinku Diamantové ligy v Chorzówě odpískal. Jakub Vadlejch, oštěpařská hvězda ASC Dukla, nehodlá do mistrovství světa v Tokiu už více zatěžovat bolavé koleno. ,,Ruším to. Do šampionátu schází něco přes pět týdnů. Chci být připravený hlavou i tělem. Honit nějaký výkon úplně nepotřebuji,“ poznamenal s nadhledem nejlepší český atlet posledních let.

V pátek se představil po delší době na stříbrném mítinku Kontinentální Tour v Banské Bystrici, kde stvrdil potvrzovací limit Českého atletického svazu hodem dlouhým 82,33 metru. ,,Stoprocentně fit nejsem. Byl to test těla, jak na tom vlastně jsem. Tedy hlavně kolene, s nímž už delší dobu bojuju,“ prozradil úřadující mistr Evropy. ,,Ověřil jsem si, že vydrží. Jde jen o to, aby se stav tělesné schránky do šampionátu v Japonsku ještě zlepšil. To je pro mě úkol číslo jedna.“

Čtyřiatřicetiletý Vadlejch ideální sezonu zatím neprožívá. Po květnovém startu na mítinku Diamantové ligy v Dauhá jej skolila viróza, do toho se kumulovaly potíže právě s kolenem. ,,Potýkám se s tím od března. Jedná se o levou nohu, tedy tu skokanskou. Přidalo se k tomu lehké natržení patelárního vazu, což vlastně způsobuje ten největší problém. Při odhodu to prostě zabolí. Trošku mi to měnilo techniku. Projevilo se to právě už v Dauhá. Je to boj,“ ulevil si. ,,Roky přibývají. Všechno se nehojí tak rychle, jak by si člověk představoval. Do toho potřebujete trénovat a formu vybalancovat.“

Psychicky je však natolik silný, že si handicap nepřipouští. ,,Zažil jsem už spoustu věcí. Hodně podobné to bylo s pravým kolenem. U něho mi to trvalo rok a půl, než jsem se bolesti úplně zbavil. Mám nějaká kila, trénink je hodně založený na odrazech a běžeckých cvičeních. Už jsem to cítil i při chůzi. Samotné házení to velmi dráždí. Nezhojí se to ze dne na den. Není to sranda, musím s tím v hlavě pracovat. Ale dá se to,“ doplnil s jistou dávkou optimismu.

I proto se rozhodl vsadit na jedinou kartu. Závodní číslo si připne na hruď až na šampionátu v Tokiu. V Chorzówě se v sobotu nepředstaví. V Banské Bystrici si alespoň potvrdil, že noha drží. ,,V závodě musí jít jakékoliv myšlenky stranou. Absolvoval jsem všechny pokusy. Tři byly za osmdesát metrů. Dá se s tím pracovat. Nemělo by ale cenu něco přetahovat.“

Brzy Vadlejch odletí na závěrečné soustředění do Turecka. Vrátí se 2. září a krátce nato nabere směr Tokio, kde bude obhajovat světový bronz z MS v Budapešti z před dvou let.

TEXT: Pavel Král

ILUSTRAČNÍ FOTO: CPA

Zlatý dálkař z juniorského ME Meindlschmid cílí na mistrovství světa v Tokiu

V osmnácti startoval v Paříži na olympijských hrách, letos na evropském šampionátu atletů do 20 let ve finském Tampere si na krk dálkař Petr Meindlschmid již pověsil medaili, navíc tu nejcennější. Výrazně tak pomohl české výpravě k nejúspěšnějšímu vystoupení v historii na šampionátech, kdy si domů čeští junioři přivezli tři zlaté a šest bronzových medailí.

Nyní devatenáctiletý člen ASC Dukla předvedl v pravý čas svůj nejlepší letošní výkon 789 cm. „Mám obrovskou radost. Během soutěže jsem byl nervózní, protože jsem ten svůj nejlepší výkon předvedl brzy a soupeři měli skoro celou soutěž na to, aby mě přeskočili,“ říkal po dnešním příletu do Prahy dálkař, kterému přišli poblahopřát i ředitel ASC Dukla Pavel Benc, jeho zástupce pro sport Radek Jančík i vedoucí trenér Štěpán Janáček.

Jak vysoko to zlato řadíte?

„Jako jeden z mých největších úspěchů. Úspěchy na seniorských akcích jsou strašně super, vážím si jich. Ale je to něco jiného než nyní, kdy mám na krku zlato, hmatatelný důkaz z té mé kategorie. Těžko se to srovnává, ale řadil bych to na stejnou úroveň, je to úspěch jako každý jiný.“

Před finále jste si věřil, byl jste nervózní?

„Po tak kvalitní kvalifikaci jsem si hodně věřil ale taky jsem věděl, že kluci co byli na druhém a třetím místě dokáží skákat daleko, oba mají na svém kontě přes osm metrů. Věděl jsem, že když jim to uletí, tak mě mohou porazit. Takže jsem byl ve stresu již od začátku soutěže. Doufal jsem, že se ještě posunu, což bohužel nevyšlo, ale jsem rád za takový výkon.“

Již jste ten úspěch vstřebal?

„Hodně se to rozleželo. Když jsem to po závodu zpracovával, tak jsem to úplně nedokázal a nyní mám obrovskou radost. Ještě větší než když se to stalo a myslím, že to bude přetrvávat ještě hodně dlouho.“

Zlato jste získal hned na úvod šampionátu a potom sledoval výkony svých kolegů. Jaké to bylo? Medaili jset už oslavil?

„Byl čas si to vychutnávat. Užíval jsem si všechny další medaile a mohl to prožívat jako fanoušek. A bylo to jiné, než stát na dráze. Můj čas na oslavu ještě nebude hodně dlouho, sezona je dlouhá a pokračuje, takže až po jejím skončení.“

Z vašich slov lze vycítit, že cílíte na Tokio…

„To by bylo samozřejmě parádní, ale nyní je to takové na hraně. Zatím jsem pod čarou, takže budu potřebovat hodně štěstí, třeba aby se někteří závodníci přede mnou odhlásili a uvolnili mi místo. Ještě je i dost bodů, které mohu získat, na následujícím závodu. Tím bude domácím šampionát v Jablonci.“

Dá se říci, že vás zdobí vyrovnaná výkonnost…

„Věřím, že by ale mohla jít ještě nahoru. Myslím, že současná forma není zatím úplně stoprocentní a doufám, že na MČR to konečně vystřelí a předvedu tam nějaký výkon, se kterým budu spokojený. Jsem na sebe hodně náročný a s výkonem, který jsem předvedl nyní na ME, nejsem zcela spokojen. Takže doufám, že to vyjde alespoň tam. A takový výkon začíná osmičkou, a kdyby to byl osobák, tak by to bylo super.“

Kde cítíte rezervy, když jste říkal, že ten výkon nebyl nejlepší?

„Myslím, že nemám natrénováno tolik, kolik bych potřeboval. Tato sezona je zkřížená se zraněními a bolístkami a myslím, že to mě hodně limituje v těch trénincích. Chybí mi oproti minulé sezoně něco úplně ve všem. V rychlosti i síle. Nerad bych to srovnával s tou minulou sezonou, ta byla úžasná. Nyní nemám takovou formu.“

Co vás nejvíce trápí?

„Únavová zlomenina zánártní kůstky. Nyní mám kostní výrůstek na patě, který mě dráždí achillovku. Cítím to při běhu i chůzi. Bude potřeba asi operace či nějaké jiné řešení, třeba rázové vlny. A to chce čas se tomu hodně věnovat což si nyní nemohu dovolit.“

Od současné sezony jste v ASC Dukla. Jaké výhody to přináší?

„Určitě mi to hodně pomáhá. Mám lepší zdravotní péči, fyzioterapii a celkově podmínky pro trénování. Stále se ještě připravuji v Uherském Hradišti, ale když cokoliv potřebuji, tak si mohu říci a oni mi to na Dukle zařídí. Nyní nastoupím na vysokou školu, takže by se asi hodilo už trénovat v Praze.“

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: CPA

Zranění a nemoci znamenají pro Petržilkovou konec letošní sezony

Její výkonnost rok od roku stoupala. Před dvěma lety slavila v Budapešti senzační bronz s českou smíšenou štafetou, letos se na mistrovství světa v Tokiu čtvrtkařka Tereza Petržilková nepředstaví, neobjeví se ani na žádném jiném závodě. Dvaatřicetiletá atletka ASC Dukla ohlásila, že po zdravotních problémech celou sezonu vynechá.

Před letošní sezonou přešla z Plzně do Prahy k trenérovi Michalu Novákovi. Dlouho věřila, že se jí podaří v létě běhat, ale v neděli na Instagramu oznámila, že své snažení vzdala. „Vlivem zranění jsem se rozhodla ukončit snahy o návrat na dráhu pro tento rok. Moje tělo dostalo obrovsky zabrat směrem k olympiádě,“ říká závodnice, kterou během roku trápily bolesti, které se s menstruací násobily.

Ještě na letošním evropském halovém šampionátu v nizozemském Apeldoornu získala bronz se ženskou štafetou, ale pak její členky začaly trápit zdravotní potíže. Po zranění kolene nezávodí Nikoleta Jíchová, svalové zranění trápilo Glorii Lurdes Manuel a nyní je z kola ven i Petržilková.

„Přišla operace, nemoc, zánět v kotníku, nemoc a zase zánět, které mě neustále vracely zpátky na začátek. Pro plnohodnotný restart si potřebuju dopřát řádný odpočinek,“ vysvětlila.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: CPA