Bratři Fuksové vyjeli ve finále deblu na olympijských hrách 7. místo. Od medaile je dělilo 65 setin

Těsně proklouzli do finále olympijské pětistovky, v souboji o medaile skončili sedmí. Bratři Martin a Petr Fuksové tak vylepšili svou pozici z před tří let v Tokiu, kde na deblkánoi obsadili desátou příčku. Tehdy ještě na kilometru. Nyní je od bronzové medaile dělilo pouhých 65 setin. V areálu Vaires-sur-Marne nedaleko Paříže triumfovala čínská posádka Hao Liu, Bowen Ji.  

Rodáci z Nymburka byli se svým výkonem spokojeni. ,,Šťastný jsem byl už za finále. A kdybychom udělali ještě jednu loď, bylo by to skvělé. To se povedlo, ale těsnější závod jsme ještě nejeli. Opravdu se nám to povedlo, konkurence je však obrovsky silná. Kdyby mi to někdo řekl před olympiádou, tak to beru,“ konstatoval starší Martin.

Češi z finálové osmičky pokořili ,,pouze“ Brazilce. V těsném finiši byli další soupeři o chlup rychlejší. ,,V krajní dráze jsem vůbec nevěděl, jak jsou na tom ostatní. Jen když jsme předjížděli Brazilce, tak jsem si přál, aby byli víc vpředu. Bohužel nebyli,“ přidal svůj postřeh Petr.

Od bronzu dělilo posádku armádního klubu Dukla jen 65 setin, od stříbra 75. ,,V koutku duše vždycky myslíte a makáte pro to, abyste si tu věc pověsili na krk. Tady se nic jiného neřeší. Na olympiádě ani mistrovství světa jsme se spolu lépe nikdy neumístili, takže super,“ poznamenal Martin.

Těšilo je i zvládnuté semifinále, které bylo opravdu nabité. Na Rumuny si věřili. ,,Počkali jsme si na ně a ke konci je jen předjeli. Zkušeně jsme si to pohlídali,“ vysvětlil strategii Petr.

,,Je důležité také zmínit, že spousta kluků v této kategorii se soustředí právě jen na debla. Jsou na něm každý trénink, u nás to je kvůli mému singlu jinak. Péťovi patří velký dík, že mě v tomhle toleruje. Byli jsme šest desetin od medaile. Je potřeba to brát pozitivně a vzít si z toho jenom to nejlepší,“ doplnil Martin, jehož zítra čeká start v kategorii C1 na 1000 metrů. ,,Potřebuju si teď co nejvíce odpočinout.“

Na singlu touží samozřejmě po olympijské medaili, která mu v bohaté sbírce schází. ,,Určitě bych si za ty roky dřiny nějakou zasloužil. Umím na ni jet. Semifinále a finále dělí jen dvě hodiny. Nikdy to takhle nejezdíme. Uvidíme, jak kdo dokáže pošetřit síly.“

Petr v ochozech scházet nebude. ,,Maximálně bráchu podpořím. Doufám, že dopadne tak, aby byl co nejvíce spokojený,“ pronesl lišácky.

TEXT: Pavel Král/ASC Dukla

FOTO: olympijskytym.cz

Oštěpařka Ogrodníková prošla na olympiádě kvalifikací, i když musela čekat. Věřila jsem si, říkala

Před třemi lety v Tokiu kvalifikační nezdar oplakala. V Paříži naopak po vždy ošidné oštěpařské ochutnávce rozdávala úsměvy na všechny strany. V šestnáctičlenné skupině A sice Nikola Ogrodníková nepřehodila limit 62 metrů, nicméně pokusem dlouhým 61,19 se zařadila na čtvrté místo. V kontextu s výsledky skupiny B, která následovala o hodinu a půl později, to na olympijské finále naštěstí stačilo.

Pro mnohé fanoušky to byly nervy. Ogrodníková si své středeční maximum schovala až na závěr.

Vysmátá mohla být ale mnohem dříve. První kvalifikační hod totiž s přehledem přistál za žlutou kvalifikační páskou. Atletka Dukly zatleskala a zvedla ruce nad hlavu. Jenže si neuvědomila, že při došlapu přešlápla. V tabulce výkonů se tak místo velkého Q objevil malý křížek. ,,Teď své hody dohazuju. Hlavu dávám dolů, úplně jsem si tu čáru nepohlídala. Vůbec jsem nevěděla, že jsem přešlápla. Radovala jsem se, že mám splněný limit. Holky mi gratulovaly. Až vzápětí jsem tuto nemilou skutečnost zjistila,“ přiblížila nepříliš běžný okamžik v sektoru.

V její psychice to škodu nenapáchalo. ,,Věděla jsem, že to dám znova. Prostě jsem si dnes věřila,“ říkala. Druhý pokus jejím větám sice nenapovídal (59,12), ale ten poslední vyšel. ,,Už při rozcvičování mi to létalo daleko. Od rána jsem nebyla vůbec nervózní, což úplně ráda nemám. Hlavu jsem měla hezky nastavenou. I proto jsem si pokusy roztleskávala. V takové atmosféře házíte jednou za čtyři roky a už to taky třeba nikdy nezažijete. Prostě jsem si řekla, že až přijdu na stadion, tak naskočím na vlnu a povezu se na ní,“ poznamenala ke svému rozpoložení.

Nezaskočilo ji ani poměrně chladné počasí. ,,Mám ráda teplo. Tak jsem poprosila fyzioterapeuta, aby mě máznul hřejivkou, abych se cítila jako v Karibiku. Úplně to tak nebylo, ale příjemnější určitě ano.“

Před olympiádou měla delší závodní pauzu. Na Diamantovou ligu pozvání neobdržela, tak musela pokračovat v tréninku. ,,Skoro čtyři týdny jsem nikde neházela, takže jsem se na Paříž hodně těšila. Možná to bylo i dobře. V technice jsem si našla pár věcí, které mi pomáhají ke zlepšení. Začala jsem přetvářet špatné vzorce, abych do příštích sezon mohla stavět na jiných základech.“

Z ochozů její počínání monitoruje Miroslav Guzdek v roli jakéhosi poradce. ,,Dává mi ten potřebný servis, hlídá rozběh, konzultujeme videa. Jinak se trénuju sama. Mám ještě kondičního kouče.“

Po zimním odchodu ze skupiny Jana Železného jí naštěstí nepostihlo žádné zranění. ,,Tedy kromě toho, že jsem si před čtrnácti dny pustila v posilovně kotouč na nohu. Naštěstí jen otekla, zmodrala, ale nic jiného s ní nebylo,“ prozradila.

Finálové vystoupení čeká Ogrodníkovou až v sobotu (od 19.30). Ve čtvrtek se tedy se zájmem podívá na závod mužů. ,,Bude to zajímavé. V kvalifikaci jim to pěkně lítalo. Fandit budu samozřejmě Kubovi (Vadlejchovi). To je jasné. Vždyť je to můj bývalý tréninkový parťák. Bude to o hlavě,“ předpovídá.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: olympijskytym.cz

Oštěpař Vadlejch bez potíží zvládl olympijskou kvalifikaci, limit 84 metrů přehodil na první pokus

V sektoru na Stade de France se dlouho nezdržel, za což byl rád. Otěpař Jakub Vadlejch poslal náčiní hned prvním pokusem do vzdálenosti 85,63, čímž pohodlně splnil kvalifikační limit (84 metrů) a zároveň ušetřil síly do čtvrtečních bojů o olympijské medaile (od 20.25).

Dobrou formu potvrdili i Vadlejchovi rivalové. Limit 84 metrů přehodili ve skupině A jak Němec Julian Weber (87,76), tak Julius Yego z Keni (85,97) či Fin Toni Keranen (85,27).

,,Fantazie. Je to můj nejdelší hod v jakékoliv kvalifikaci,“ pochvaloval si povedený vstup do soutěže třiatřicetiletý svěřenec světového rekordmana Jana Železného.

Kvalifikace bývají zrádné, i proto v nich nelze fungovat polovičatě. ,,Jestli byl můj hod zadrženější? Ono to nejde zadržet,“ vysvětloval Vadlejch klubku novinářů. ,,Kdysi jsme se bavili s Johannesem Vetterem, když předvedl v Londýně na mistrovství světa 91 metrů. Na kvalifikaci naprostý nesmysl, ale jasně říkal, že prostě neumí házet na sedmdesát procent.“

Dopoledního času se Vadlejch tak trochu obával, stejně jako pozice, kterou mu los ve skupině přisoudil. ,,Hrozně jednoduše se to podcení. Stačí malinkatý moment pochybností a je po nadějích. Vždycky je potřeba jít na max. Házel jsem v první skupině jako poslední, tedy šestnáctý, což je absolutně nejhorší. Věděl jsem, že to nesmím podcenit, povedlo se to parádně,“ liboval si evropský šampion z Říma.

Pochvaloval si i sektor. ,,Nádherný a povrch je rychlý. Při svém pokusu jsem technicky udělal to, co jsem chtěl. A odletělo to dál, než jsem pociťoval. Házím tady podruhé v životě. Poprvé se mi to při Diamantové lize extrémně povedlo. Doufám, že se bude dařit i podruhé.“

Sám netají, že patří do kruhu favoritů. ,,Je nás tam víc. Čopra, Weber, Helander, Peters. Všichni jsou hladoví.“

Ve čtvrtek si Vadlejch střihne jedenácté velké finále v řadě. ,,Na tohle číslo jsem opravdu pyšný.“ Jen si přeje, aby do závodu něco naspal. ,,Moc mi to tady nejde. Přijde mi, že jsem si sem přenesl návyky z Česka s malou dcerou, což jsem nemusel. Pět hodin denně plus nějaké dospávky by asi stačilo,“ pronesl s úsměvem.

Jeho kouč Jan Železný je trojnásobným olympijským vítězem. Vhodná inspirace pro Vadlejcha? ,,Jeho hody mám tak nakoukané, že bych je mohl odvyprávět. Na finále se těším. Dnes se házelo dopoledne a bylo plno. Je fantazie, že se 80 000 lidí ráno vzbudí a jde na stadion. Umí tu atmosféru zavřít, na ploše se neslyšíte na dva metry. Úžasné.“

Oštěpařský boj o medaile slibuje opravdovou bitvu. V kvalifikační skupině B předvedl indický obhájce zlata Níradž Čopra velehod (89,34). Ve skvělé formě se ukázali i Andreson Peters z Grenady (88,63) a nevyzpytatelný Pákistánec Arshad Naadem (86,59).

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: olympijskytym.cz

Steeplař Habarta musel olympijský závod vzdát po 40 vteřinách. Dál ho nepustilo koleno

Těžko ze sebe soukal slova. Bylo mu do breku. Tomáš Habarta musel olympijský závod na 3000 metrů překážek vzdát už po čtyřiceti vteřinách. Po startu na protější straně stadionu proběhl cílovou šachovnicí, zastavil a s trpkým výrazem v obličeji odkulhal do ústraní. Na vině byla nepřekonatelná bolest v levém koleni.

,,Začalo to v pátek po tréninku, z ničeho nic,“ říkal zdrcený v mix zóně. ,,S kolenem jsem měl problémy v prosinci, ale od té doby se neozvalo ani jednou,“ poznamenal. Do poslední chvíle věřil, že olympijskou premiéru na zaplněném Stade de France zvládne. ,,Nikdo nejde do závodu s tím, že chce vzdát. Ale nešlo to. Bohužel se to stalo zrovna tady,“ litoval se slzami v očích jednadvacetiletý rodák z Uherského Hradiště, jenž letos na steeplu dvakrát posunul český rekord.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

ILUSTRAČNÍ FOTO: CPA

Překážkářka Jíchová postup do semifinále na OH nevybojovala. Čeká ji magnetická rezonance

Nikoleta Jíchová se do olympijského semifinále běhu na 400 metrů překážek neprobojovala. V opravě skončila na nepostupovém 4. místě v čase 55,31.

Na bolavé koleno se znovu vymlouvat nechtěla. ,,Mohla jsem běžet lépe,“ řekla na rovinu. ,,Natrénováno jsem měla. Nicméně v hlavě to pořad bylo. Díky endorfinům a lidem na stadionu jsem to během závodu naštěstí tolik nevnímala.“

Scházelo jí především zrychlení ve finiši. ,,Nevím, čím to je. Jestli jsem nebyla vůbec prodýchaná tím, že jsem celý týden nic nedělala, nebo nevím, co to mohlo být. V zatáčce jsem byla v kontaktu a doufala, že tam zase zařadím to svoje turbo, ale to turbo prostě nepřišlo,“ povzdechla si.

Zranění pro ni přišlo v nejhorší možnou dobu. ,,Nikdo si nepřeje, aby týden před olympiádou nastaly takové nepříjemnosti. Nešlo ani klusat. Vůbec jsem netušila, co čekat. Tak mám radost, že jsem to alespoň zvládla psychicky. Jde o obří zkušenost. Budu zase víc odolnější,“ nevěší hlavu.

Sama se snažila pátrat po zárodku pichlavé bolesti. ,,Běhám už od května. Celou dobu mě nic nebolelo, teď to z ničeho nic přišlo. Přemýšlím, jestli jsme s trenérem mohli udělat něco jinak, ale nic mě nenapadá. Tréninky už byly lehké, na dynamiku jsem šla pár úseků. Nepodcenila jsem ani rehabilitaci. Takže fakt nevím,“ krčila rameny.

Když magnetická rezonance odhalí vážnější problém, sezonu ukončí. ,,Příští rok je mistrovství světa, kde chci uspět. Bude spousta mítinků a cílů, které už nastavené mám. Potřebuji být fit,“ objasnila své touhy v roce 2025.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: CPA

Těžká šichta pro překážkáře Müllera. V rozběhu čelil i světovému rekordmanovi a musí do oprav

Před pár týdny splnil na mistrovství republiky ostrý limit pro start na olympijských hrách. Časem 48,41 si na čtyřstovce překážek zároveň vytvořil hezký osobák. Na Stade de France však Vít Müller  čelil mnohem vyšší kvalitě. Los mu dokonce určil do rozběhu nadpozemského rekordmana Karstena Warholma.

Norský rychlík, jenž před třemi roky v Tokiu vylepšil světové maximum na 45,94, očekávání o suverénním postupu naplnil. Müller bojoval, co mohl. Semifinále však bylo daleko. Cílem proběhl jako šestý v čase 49,44 a v úterý musí do oprav.

,,V této společnosti jsem rád za každé místo, kterým se prokoušu vzhůru. Vždyť ostrý limit na olympiádu splnilo 37 překážkářů ze čtyřiceti. To mluví samo za sebe. Je to nabité,“ poznamenal upřímně. ,,Asi jsem ten začátek rozběhl příliš rychle. V poslední stovce mi docela došlo. Zítra je potřeba to rozvrhnout lépe,“ doplnil.

Atmosféru rozběhu na téměř vyprodaném stadionu umocnil start domácího Francouze Clementa Ducoseho. ,,Nejsme na něco podobného příliš zvyklí. Člověk se ale stejně musí soustředit sám na sebe – na soupeře, na kroky, na rytmus. Do času se promítne každičká chybička. Hukot tribun vnímám jen vzdáleně.“

S Warholmem se na dráze potkal už několikrát. ,,Dal mi trošku na zadek. A to ještě závěr vyklusal,“ usmíval se Müller. ,,Karsten je taky jenom člověk, ale hlavně fajn kluk. Přijde, pozdraví, s každým si plácne. Ví, že vyhraje, tak nás ostatní alespoň trošku podpoří. Každopádně si hlídá své tréninkové know how. Je jedinečný. Už v juniorech byl schopný jít ve třech dnech desetiboj a tři čtvrtky. To vypovídá za všechny komentáře.“

Udržet si konstantně kvalitní výkonnost není pro atleta pražské Dukly jednoduché. ,,Je to tady už můj čtvrtý letošní vrchol. Formu se snažím držet od haly. V opravách udělám pro úspěch maximum.“

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

ILUSTRAČNÍ FOTO: olympijskytym.cz

Parašutisty Dukly čeká v září vrchol, mistrovství světa v Prostějově

Čeští vojenští parašutisté patří k absolutní světové špičce. Poslední mistrovství světa ve Strakonicích v roce 2022 ovládli a nyní směřují své úsilí k šampionátu, který se uskuteční na „domácí půdě“ od 31. srpna do 6. září v Prostějově, kde chtějí navázat na tři předchozí tituly.

Vedoucí starší trenér Libor Jiroušek vysvětluje, v čem se na šampionátu bude soutěžit. „Jde o přesnost přistání jednotlivců a družstev a individuální akrobacii. Po osmém kole přesnosti družstev pokračuje 50% jednotlivců do semifinále a dalších 50% do finále jednotlivců (individuální akrobacii skáčí všichni). Padesát procent startujících pak absolvuje do kombinace ještě individuální akrobacii.“ 

ASC DUKLA parašutisti trénink před MS v Prostějově PHOT BY CPA

Smyslem přesnosti přistání je dopadnout na střed vyznačeného cíle, který představuje tzv. „nula“. Výška výskoku s dnešní normou je tisíc metrů. Nula je dvoucentimetrový střed v elektronickém disku o poloměru 16 cm. Hodnocení se provádí v rozmezí 0–16 cm. Původně se skákalo na padácích s kruhovým vrchlíkem a postupně se přešlo na padáky typu křídlo.

Druhou disciplínou je individuální akrobacie. Zde se hodnotí rychlost a preciznost provedení otáček a salt během volného pádu. Jedná se o tzv. komplex figur, který v současné době sestává ze šesti figur (př. 360° otáčka doprava, 360° otáčka doleva, salto vzad, 360° otáčka doprava, 360° otáčka doleva, salto vzad). Otáčky se provádějí v horizontální poloze a velikost polohy je individuální. Pořadí otáček se mění a je před startem losováno. Tímto vzniknou čtyři možné varianty seskoků a výskok se provádí z výšky 2 200 m. Hodnotí se rychlost a preciznost provedení (penalizace v desetinách sekundy). Na provedení sestavy mají skokani 16 vteřin, ti nejlepší ji zvládají pod 6 vteřin. Sestava je hodnocena skupinou rozhodčích, v současné době videozáznamem speciální pozemní kamery.

V reprezentačním celku je v současné době jedenáct parašutistů – npor. Oldřich Šorf, por. Ondřej Žák, prap. Petr Směšný, Jakub Pavlíček, Miloslav Kříž, nrtm. Bonifác Hájek, Petr Chládek, rtm. Jakub Rataj, Oldřich Zbíral, o.z. Jiří Gečnuk, Hynek Tábor, z nichž trenéři vyberou pětici pro MS, na němž budou soutěžit zástupci přibližně 40 zemí. Do týmové soutěže se počítají čtyři nejlepší skoky z každého kola, kterých je osm a ti nejlepší pak skáčí ještě semifinále a finále. Největšími soupeři českých reprezentantů jsou tradičně závodníci z Německa, Francie či Číny a také Itálie a Maďarska.

ASC DUKLA parašutisti trénink před MS v Prostějově PHOT BY CPA

„Nejdůležitější kemp jsme absolvovali v únoru v USA, kde jsme měli příznivé klimatické podmínky a každý závodník absolvoval 40 seskoků v individuální akrobacii, zatímco loni za celý rok kolem šedesáti. To klukům rozhodně hodně pomohlo. Na přesnost se dá i u nás skákat prakticky od jara. V současné době má každý kolem 70 seskoků v individuální akrobacii a okolo 200 na přesnost přistání. Každý den nyní každý absolvuje čtyři skoky na přesnost a tři akrobatické,“ přibližuje Libor Jiroušek přípravu na mistrovství světa.

Myslí ale i na budoucnost. „Provádíme nábor na školách. Z posledního kroužku máme nyní v týmu (přípravě) tři nejlepší (nyní 8. v SDJ). Mladé zájemce bereme do tunelu, kde získají dobrý základ, od třinácti let. A od patnácti let pak již mohou skákat z letadla, ovšem s povolením od rodičů,“ dodal Libor Jiroušek.

TEXT: ASC Dukla/Jaroslav Cícha

FOTO: CPA

Fišerová v kayakcrossu končí v osmifinále. Potíže měla s eskymáky

Vodní slalomářka Tereza Fišerová ukončila své účinkování v olympijském kayakcrossu. Na kanále ve Vaires sur Marne obsadila ve své rozjížďce třetí pozici.  Do pondělního čtvrtfinále postoupily její rivalky – Monica Doria Vilarrublaová z Andorry a Britka Kimberley Woodsová.

,,Velké potíže jsem měla s eskymáky. Ty mě dávaly opravdu zabrat. Hlavně kvůli tomu jsem vypadla,“ byla přesvědčena. ,,Tento manévr mě trápil už v časovce, kdy jsem po obratu najela na překážku a tím pádem ztratila cenné vteřiny. To samé přišlo i v osmifinále, kdy všechno bylo mnohem divočejší. Holky jsem se ještě snažila dojet, ale byly už hodně daleko,“ pronesla smutným tónem.

,,Jinak si nic nevyčítám. Kayakcrossu jsem obětovala všechno. Postupně jsem se lepšila, zvykala si na parádní atmosféru a zaplněné tribuny. Takticky jsem to rovněž zvládala, ale pod vodou jsem bohužel neodhadla, kam loď přesně jede. Eskymáka jsem bohužel zvedala nadvakrát, čímž vznikla rozhodující ztráta,“ poznamenala.

Fišerové svitla naděje ještě z možné diskvalifikace Andořanky. ,,Měla tam podobný ne-li úplně stejný průjezd jako Terka Kneblová při Světovém poháru v Troji. Ta tehdy dostala penalizaci, Monice to na olympiádě prošlo. Z těchto nejednotných pravidlových rozhodnutí jsem zklamaná,“ netajila jisté rozčarování nad metrem rozhodčích.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: olympijskytym.cz

 

Rampula na OH v rychlopalné pistoli na 14. místě. Náramně mu vyšla jen druhá ,stage‘

Matěj Rampula uzavřel své účinkování na olympijských hrách 14. místem v rychlopalné pistoli. Na finálovou šestku mu na střelnici v Chateauroux scházely čtyři body.

Člen plzeňské Dukly jich v kvalifikaci zaznamenal celkem 581. ,,Začal jsem dobře. Měl jsem tam dvě perfektní položky. Pak jsem si ale bohužel špatně stoupl, zopakoval chybu z tréninku, a přišly  nedojeté rány vpravo. To mě trošku rozhodilo a už jsem to nespravil. Nakonec jsem měl v první polovině závodu pět ran, které skončily o milimetr vedle desítky. Škoda,“ vrátil se k zásadním pochybením. Druhá ,stage‘ mu totiž vyšla náramně, nastřádal v ní nádherných 293 bodů. ,,Spravil jsem si náladu. Čekal jsem, že budu více nervózní, ale zvládal jsem to dobře,“ těšilo ho.

Ještě než kvalifikace končila, tušil, že mezi šestici finalistů neprojde. ,,Hodně kluků nasbíralo v první půlce 293 bodů, já 288, takže moje ztráta byla výrazná,“ uvědomoval si.

Na olympiádě se kromě své oblíbené disciplíny představil i ve vzduchové pistoli (23.). Své působení v Chateauroux hodnotil pozitivně. Hlavně si vyzkoušel, jak se střílí před plnějšími ochozy. ,,Na závodech Světového poháru tohle nebývá. Na kvalifikaci je prázdno, lidé přijdou až na finále. Tady jsem si ověřil, že mi diváci nevadí. Že je dokážu úspěšně ignorovat a jet si podle svého.“

Jeho cíle však mířily přeci jen výše. Vždyť letos na velkých akcích scházel ve finále pouze v jednom případě. ,,Doufal jsem, že tady budu střílet o medaile. Všichni víme, že v rychlopalce máme dvanáct pokusů a když se jeden nepovede, jste ze hry. To byl bohužel i můj případ,“ řekl bez výmluv. ,,Puškaři, když střílí vzduchovku nebo malorážku, mají šedesát ran. Já jich mám výrazně míň. Naše disciplína je v tomto případě krutější. Tak to prostě je.“

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: olympijskytym.cz

 

Jíchová přímo do olympijského semifinále na čtyřstovce překážek neprošla, bojovala i s kolenem

Olympijskou premiéru na úchvatně zaplněném atletickém stánku Stade de France Nikoleta Jíchová zvládla na čtyřstovce překážek v solidním čase 55,45 vteřiny, což jí však ve velmi kvalitní konkurenci na přímý postup do semifinále nestačilo. V pondělí ji čeká oprava.

V rozběhu patřila díky osobnímu rekordu, který si vytvořila na červnovém evropském šampionátu v Římě (54,59), mezi favoritky. Lepšími časy v sezoně se mohly chlubit jen Anna Cockrellová z USA (52,64), Jamajčanka Janieve Russellová (53,33) a Lina Nielsenová z Velké Británie (54,43). Atletka armádního klubu Dukla potřebovala k jistému naplnění pařížského cíle skončit nejhůře třetí, ale finišovala až jako pátá.

,,Pocity jsou smíšené. Přesto jsem ráda, protože jsem docela dost bojovala s kolenem, ale mám radost, že jsem to zvládla. Byl to důstojný běh. Do zítřka si musím odpočinout a hlavně zlepšit druhou půlku závodu,“ poznamenala při hodnocení.

Hodinu po poledni ji na dráze vítal téměř zaplněný stadion, jehož kapacita je 80 tisíc fanoušků. Nádhernou atmosféru si užívala. ,,Všechno bylo skvělé. Kdybych to dala o vteřinu rychleji, bylo by to ještě lepší. I podmínky panovaly slušné. I když se běželo v tuto dobu, nebylo nijak úmorné vedro. Dráha taky super. Je podobná té v Římě. Běží se rychle. Vadil mi jen vítr, který byl docela silný,“ uvedla.

Čas by si přála stlačit. ,,Věřím, že tohle byla jen rozcvička. Moc kvalitních tréninků jsem těsně před olympiádou nestihla. Snad budu více rozkoukaná a poběžím líp. Poperu se o to.“

Zatejpované levé koleno si jako limitující faktor nepřipouští. ,,Od pondělí mi v něm začalo z ničeho nic píchat. Příčinu jsme úplně nenašli. Nasadili jsme fyzioterapeuta i laser. Vše, co by mohlo v tak krátké době pomoci. Je to jeden z mých největších závodů. Potřebuju všechno hodit za hlavu a být na sebe tvrdá,“ řekla rezolutně.

Semifinále by pro třiadvacetiletou blondýnu bylo splněným snem. ,,Vím, že na to mám. I těmi časy, kterých jsem v sezoně dosahovala. Naberu síly a půjdu na věc.“

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

ILUSTRAČNÍ FOTO: CPA