ASC Dukla Archivy - Strana 18 z 152

Nejlepším orientačním běžcem roku je opět Tomáš Křivda!

Anketu o Nejlepšího orientačního běžce roku 2024 opanoval Tomáš Křivda, čímž obhájil loňské prvenství. Druhou příčku obsadila jeho reprezentační kolegyně Tereza Rauturier, která je stejně jako Křivda podporována armádním klubem Dukla.

Pětadvacetiletý Křivda má za sebou výbornou sezonu. Na mistrovství Evropy v Maďarsku obsadil na krátké trati 4. příčku, podílel se i na páté pozici štafety mužů. Na světovém šampionátu pak se sprintovou obsadil čtvrtou pozici. Ve Světovém poháru se mu nejvíce povedl sprint v Itálii, v němž byl třetí.

,,Moje čtvrtá místa jsou cenná a jsem s nimi moc spokojený. Moc rád bych pro český orienťák získal medaili, dělám pro to maximum a snad to padne už za rok,“ přiblížil své touhy publiku při vyhlašování ankety v Národním sportovním centru v Prostějově.

TEXT: ASC Dukla/pk

FOTO: Petr Kadeřávek

Legendární desetibojař Roman Šebrle slaví padesátiny!

Roman Šebrle, olympijský vítěz v desetiboji z Atén 2004, dnes slaví padesáté narozeniny! Legendární atlet Dukly, který na Julisce třetím rokem vede vícebojařskou skupinu, získal během úchvatné kariéry na vrcholných akcích 18 medailí! Jako první desetibojař také překonal bájnou hranici 9000 bodů.

Rodák z Lanškrouna je jedním z nejúspěšnějších atletů české historie. Začínal s fotbalem, později mu učarovala královna sportu. V roce 1992 sledoval v televizi zlatý triumf průkopníka českého desetiboje Roberta Změlíka v Barceloně a tehdy se rozhodl, že jej bude následovat.

Sedmitisícovou hranici poprvé překonal v roce 1993, o dva roky později narukoval na Julisku k trenérskému ,,mágovi“ Zdeňku Váňovi. ,,Ten mě srovnal do latě, už jsem to potřeboval. Nastoupil jsem do skvělé skupiny v čele s Tomášem Dvořákem a bylo to znát i na výkonech,“ pochvaloval si při vzpomínkách v jednom z rozhovorů.

Na olympiádu do Sydney 2000 již jel jako jeden z favoritů a ke zlatu měl blízko. Zrušená diskvalifikace Estonce Erkiho Noola v sedmé disciplíně však Šebrleho odsunula na stříbrnou pozici. I tak byl spokojený. ,,Byla to moje první olympiáda a byla naprosto fantastická. Velmi jsem toužil po medaili, což se mi nakonec splnilo.“

Rok 2001 byl pro Šebrleho z říše snů. V Lisabonu vyhrál halové MS a pak šokoval svět v Götzisu, kde vytvořil světový rekord ziskem 9026 bodů. Na olympijských hrách v Aténách 2004 si pak splnil sen. Na krk si pověsil zlato a zároveň vytvořil olympijský rekord (8893 bodů). Na OH 2008 skončil šestý a kvalifikoval se i na svou čtvrtou olympiádu do Londýna. Tam ale vzdal pro zranění po první disciplíně. Skvělou kariéru ukončil po dalších zdravotních problémech v červnu 2013. Jen pro zajímavost: součet bodů za osobní rekordy v jednotlivých disciplínách by se vyšplhal na číslo 9326!

Pětkrát za sebou byl Šebrle zvolen Atletem roku, v roce 2004 se stal i Sportovcem roku, obdržel rovněž státní medaili Za zásluhy.

V současnosti se věnuje práci moderátora televizních zpráv na Primě, v Dukle pak vede nadějné české desetibojaře Ondřeje Kopeckého a Viléma Stráského.

Pojďme si jeho nejslavnější sportovní počiny připomenout…

Olympijské hry: 2004 v Aténách – zlato, 2000 v Sydney – stříbro

Mistrovství světa: 2007 – zlato, 2003, 2005 – stříbro

Halové mistrovství světa: 2001, 2004 – zlato, 1999, 2003, 2006 – bronz

Mistrovství Evropy: 2002, 2006 – zlato

Halové mistrovství Evropy: 2002, 2005, 2007 – zlato, 2000 – stříbro, 2009, 2011 – bronz

TEXT: ASC Dukla/pk, jc

FOTO: CPA

Vlachova nadvláda skončila. Pětibojařem roku je Lucie Hlaváčková

Vláda Martina Vlacha končí. Po čtyřech za sebou jdoucích prvenstvích jej na pětibojařském trůnu střídá Lucie Hlaváčková. Devatenáctileté závodnici Armádního centra Dukla pomohla k premiérovému vítězství v anketě především 10. příčka z olympijských her v Paříži.

Svěřenkyně Davida Svobody prokazovala příslušnost k absolutní elitě po celou sezonu. V dubnu skončila těsně čtvrtá v závodě Světového poháru v Ankaře, mezi nejlepší osmnáctkou nescházela ani v Budapešti či ve finále SP v Ankaře.

Olympijský debut v Paříži jí rovněž zastihl ve velmi dobré formě a odpovídal tomu i výsledek, kterým bylo umístění v TOP 10.

„Hrozně si toho ocenění vážím. A myslím, že můžu říct, že jsem na sebe pyšná. Ta sezona vyšla a byla to jízda,“ poznamenala po vyhlášení v hotelu Grandior česká naděje.

Aplaus si vysloužili rovněž úspěšní reprezentanti Ondřej Polívka a Ondřej Svěchota, kteří se na galavečeru rozloučili s profesionální kariérou.

TEXT: ASC Dukla/pk

FOTO: CPA

Vytrvalec Kovář si v krosu doběhl pro čtvrtý titul mistra ČR v řadě

Potvrdil dominanci. Jáchym Kovář si ve Velké Chuchli doběhl pro čtvrtý krosový titul mistra republiky mezi vytrvalci v řadě. Na desetikilometrové trati zvítězil s náskokem deseti vteřin před Patrikem Vebrem ze Škody Plzeň.

Osmadvacetiletý závodník Dukly Praha rozhodl o svém triumfu v náběhu do posledního okruhu, kdy se od soupeře odpoutal, a finiš si už mohl pohodlně vychutnat. ,,Bylo to náročné, ale užil jsem si to. V posledním kole se mi povedlo zrychlit. Snažil jsem se využít situace. Přišlo mi, že Patrik trochu zpomalil, tak jsem přidal,“ popsal klíčový okamžik pro web atletika.cz.

Na rozdíl od předešlých šampionátů nebyl terén bahnitý. ,,Mně bahno nevadí, ale i tady mi to běželo. Bylo to techničtější než vloni v Dříteči, kde se závodilo na golfovém hřišti,“ doplnil Kovář, kterého by ve stejné disciplíně mělo v prosinci čekat mistroství Evropy v Turecku.

TEXT: ASC Dukla/pk

FOTO: CPA

Juniorka Grohová skončila třetí na cyklokrosovém HSF SYSTEM Cupu v Mladé Boleslavi

V pátém závodu cyklokrosového seriálu HSF SYSTEM Cupu, který se dnes jel v Mladé Boleslavi, se dařilo juniorce Dukly Praha Lucii Grohové. Do cíle dojela na skvělém třetím místě za jasnou českou jedničkou Kristýnou Zemanovou a juniorskou medailistkou z evropského šampionátu Barborou Bukovskou.

Grohová byla po prvním okruhu na šesté příčce, ale pak se posouvala kupředu. V pátém kole již byla třetí a bronzový stupeň uhájila jasně až do cíle, před další juniorkou Amálií Gottwaldovou. Pro Grohovou třetí příčka znamená vyrovnání jejího nejlepšího výsledku z Hlinska.

„Takový terén, na němž se jelo, mi vyhovuje. Jsem naprosto spokojená s výkonem i umístěním,“ řekla v cíli Lucie Grohová, která se v průběžném hodnocení seriálu posunula již na páté místo.

Další závodnice Dukly Praha Hanka Viková uzavřela pořadí elitní desítku, v závodu juniorů se poprvé v kariéře dostal do Top Ten Patrik Rek, který projel cílem na osmém místě.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: CPA

Šimánek si veslařskou kariéru užil. Těší ho, co všechno s parťákem Vraštilem dokázali

Roky tvrdé dřiny mu skončily. Při bilancování veslařské kariéry může Jiří Šimánek s klidným svědomím konstatovat, že si ji užil náramně. ,,Mám neskutečné vzpomínky. Hlavně na obě olympiády. Jsem za ty chvíle strašně vděčný,“ vyznal se devětadvacetiletý sympaťák.

V lehkém dvojskifu zářil v lodi s o třináct let starším parťákem Miroslavem Vraštilem. Ten byl pro něho zároveň velkým vzorem. ,,Až on mi ukázal, jak být správným profesionálem. Do té doby byl můj vztah ke sportu trošku fádní. Míra mě namotivoval se mu věnovat naplno. Inspiroval mě k dosažení cílů, což snad zužitkuju i v následujícím životě,“ poznamenal Šimánek, pro něhož zůstanou nejlepšími výsledky 4. resp. 6. místo na olympijských hrách v Tokiu 2021 a Paříži 2024.

Není vám trochu líto, že všechno skončilo?

Možná jen v momentě, když vidím někoho veslovat na Vltavě. Byla to dlouhá, ale krásná cesta. Těším se na věci, které přijdou.

Máte vystudovanou Vysokou školu chemicko-technologickou. Zakotvíte v tomto oboru?

Už pracuju. Hezky to na sebe navázalo. Ač se může zdát, že v devětadvaceti je na ukončení kariéry poměrně brzy, tréninků a závodů jsem si užil do sytosti. Představa, že bych v říjnu byl ráno v sedm na na trenažéru nebo se v listopadu v pěti stupních projížděl po Vltavě, mě už nelákala. Hlava řekla dost.

Co hobby veslování?

Rád bych jednou týdně na vodu, když bude hezky. Jinak tomu moc nedám. Jsem už zpátky v mateřském oddíle ČVK Praha. Místní trenér mě dokonce lákal do osmiveslice, ale odmítl jsem. Chci si zajet jen občas pro zábavu.

V lehké kategorii jste si neustále musel hlídat váhu. Jste na sebe v tomto směru stále přísný?

Držím se. Mám totiž hrozný strach, že z těch sedmdesáti kil bude za chvíli devadesát. Proto se hlídám a rekreačně dost sportuju. Váha jde zatím spíše dolů, protože mi ochabují svaly. Také se snažím zdravěji jíst, abych rychle nepřibral.

Výčet předních umístění na mezinárodních vrcholech by byl velký. Nejvíce si ceníte startů na olympijských hrách v Tokiu a Paříži. Dají se porovnat?

Každá má svůj příběh. V Tokiu jsme závodili za covidu. Sice jsme nemohli navštívit jiná sportoviště, ale i tak to bylo fajn. Takové Jiříkovo vidění. Byl jsem pyšný, že jsem se tam vůbec probojoval. Závodili jsme odhodlaně. V Paříži už bylo všechno bez omezení. Jeli jsme tam s touhou udělat vysněnou medaili a možná kvůli tomu byli trošku víc ve stresu. Ale užili jsme si to.

Na kontě máte několik čtvrtých a pátých míst z mistrovství světa či Evropy. Jak moc vám ve sbírce schází velká medaile?

Ani moc ne. Jsem i tak strašně rád za to, co jsme s Mírou dokázali. Možná to nebude znít příliš ambiciózně, ale mně ty naše výsledky stačí. V patnácti jsem si vůbec nepomyslel, že bych třeba někdy vůbec jel na olympiádu. Teď si velmi cením, že jsem na ni byl hned dvakrát.

V olympijské šňůře jste úspěšně navázali na Ondřeje Synka. Kdo převeze štafetu po vás?

Potenciál vidím v párovce, v níž sedí tři dukláci. Ale celá ta skupina je poměrně dobrá. I trenéři jsou šikovní, snad z těch kluků něco vytřískají. Doufám, že se na olympijské pozice prosadí a v Los Angeles budou na startu.

Úspěchu v Paříži jste podřídili vše. Přesto pódium neklaplo. V čem byly ostatní posádky lepší?

Veslování má jednu výhodu. Je férové na výkon. Když hodně trénujete, není úspěch o náhodě. I my jsme měli hodně natrénováno, ale soupeři byli o nějaké procento výkonnější.

Lehkovážníci pod pěti kruhy končí. Půjde o velké ochuzení programu?

Je to škoda. Byla to krásná disciplína, která dala možnost i jiným somatotypům podívat se na vrcholné akce. Spousta lehkých veslařů teď bude závodit i v těžkých vahách. A obstojí, klidně mohou i vozit medaile.

Proč si to myslíte?

Je to historicky potvrzené. Přejdou do klasických posádek. Samozřejmě musí přibrat na váze i na svalech, ale furt dokážou být pořádně rychlí.

Jak se vy hodláte udržovat v kondici?

Začal jsem hodně jezdit na kole. Silniční cyklistika mě strašně baví, ale trošku narážím na skutečnost, že na ni nemám tolik času, kolik bych chtěl. Pětačtyřicet minut denně ze mě dobrého cyklistu neudělá. Vždycky mě bavilo, když jsem musel podat nějaký výkon a překonávat jisté hranice. Při veslování jsem to měl jako doplněk, teď už takovou fyzičku mít nebudu. Holt se zcela musím přetransformovat do hobby.

Ironmana, oblíbený závod vašeho parťáka Miroslava Vraštila, tedy nezkusíte?

(směje se) Ne, ne. Musel bych na to jít teď, když mám z veslování ještě nějakou fyzičku. Pokud bych nedosáhl na sebou stanovený čas, neudělalo by mi to radost. Zaběhám si z domu, možná ze srandy zkusím cyklistický závod, ale na velké výkony už to nebude.

Jistě plánujete i pestřejší rodinný život…

Je mi 29. Asi přišel čas nad tím pořádně popřemýšlet. Na tuhle etapu se hrozně těším. Míra vrcholový sport s rodinou zvládal, ale pro manželky a děti, je život profesionála těžký. Až budu zakládat rodinu, chci si ty radosti i starosti maximálně užívat.

TEXT: Pavel Král

FOTO: CPA

Sdruženáři myslí na návrat do světové špičky, pochvalují si spolupráci s Německem

V minulosti vozili sdruženáři medaile ze světových akcích. V současné době však ale mezi nejlepší nepatří. Rozhodně se s tím ale nehodlají smířit a jejich cílem je opětovný návrat do širší světové špičky. Před začátkem nové zimní sezony panuje díky poctivé přípravě, účasti na zahraničních kempech a užší spolupráci s německou reprezentací, pozitivní nálada. Vedení úseku pevně věří, že plán vrátit české sdruženáře do světové špičky je na dobré cestě.

„Bohužel loňská sezona byla poznamenaná odchodem Tomáše Portyka, skončil i bývalý juniorský mistr světa Ondřej Pažout. Máme nyní mladý tým, v tuto chvíli tříčlenný. Hlavním cílem je mistrovství světa v norském Trondheimu, kde myslíme na umístění do 15. místa, u děvčat je prioritou posun směrem nahoru,“ řekl na úvod dnešní tiskové konference předseda úseku sdruženářů ČSL Radek Cikl a zároveň poděkoval za skvělou podporu ASC Dukla.

„V přípravě došlo již loni ke spolupráci s Německem. To nám umožnilo i jinak těžko dostupné možnosti na konci podzimní přípravy. Skoky na ledové stopě v Ga-Pa, následně první lyžování v Davosu. Mohli jsme se s Němci zúčastnit posledního skákání v létě na velkém můstku v Klingenthalu. Byli jsme pozváni na říjnové mistrovství Německa v Oberhofu, kde Jiří Konvalinka s Janem Vytrvalem vybojovali v team sprintu druhé místo,“ pokračoval sportovní ředitel Tomáš Slavík, který to považuje za nejzásadnější změnu. Během letní přípravy se ke jmenované dvojici připojil také Lukáš Daněk, který po operaci kolene vynechal celou loňskou sezonu.

Slavík také oznámil, že k Tereze Koldovské se připojí dvacetiletá Jolana Hradilová, která naposledy závodila v lednu 2023. Po operaci se vrátila k plnohodnotnému tréninku. „Ženy měly jeden kemp s německou reprezentací, jinak trénovaly ve skupině s juniory. Věřím, že i ony jsou na dobré cestě ke zlepšení,“ dodal Slavík.

Jedničkou týmu mužů by měl být Jiří Konvalinka. „Přípravě jsem dal vše, každým rokem se snažím přidávat na objemu a intenzitě. Tělo se tváří spokojeně a spolupráce s německým týmem je skvělá. Z pohledu závodníka je obrovská příležitost trénovat s nejlepšími v disciplíně,“ prozradil Konvalinka, který na letním Grand Prix v severské kombinaci ve francouzském Chaux-Neuve vybojoval 15. místo, na mistrovství ČR mezi skokany získal stříbro. „Po tom závodě ve Francii jsem byl nadšený. Věřím, že je to takový můj standard a doufám, že bych mohl stoupat výše, ale musím zůstat nohama na zemi,“ zdůraznil člen Dukly Liberec. Sezonu zahájí sdruženáři již za týden ve finské Ruce.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: CPA a Rozarie Bruhová

Kýla jej nerozhodila. Skicrossař Paulus se cítí být konkurenceschopný a chválí švýcarského trenéra

Dva roky se lízal ze zlomeniny stehenní kosti a kyčelního kloubu i z přetrhaných vazů v kotníku. Do přípravy pod švýcarským koučem Guillaumem Nantermodem však skicrossař Daniel Paulus vlétl jako politý živou vodou. A přestože začátkem září musel na operaci s kýlou, věří, že letošní sezona bude z hlediska dosažených výsledků diametrálně jiná než ty předešlé – lepší.

,,Guillaume přinesl do českého týmu velké oživení. Přínosem je po všech stránkách. Se Zdeňkem Chrásteckým fungují jako velice dobrá dvojka. Zázemí teď máme mnohem lepší,“ říká třicetiletý závodník armádního klubu Dukla Liberec.

V čem spatřujete největší pokrok?

Benefitů je více. V práci na technice, ale i v kontaktech, které Guillaume má. Vždy umí najít řešení, abychom využili tréninkový den na maximum. I v případě nepřízně počasí. Třeba ve Švýcarsku kvůli tomu narychlo zajistil skútr, abychom mohli jízdy absolvovat co nejrychleji. Jednotlivé situace dokáže řešit okamžitě.

V září jste podstoupil operaci kýly. Šlo o velkou komplikaci v rozjeté přípravě?

Nic příjemného. Nasadil jsem si trošku tvrdší metr a trénoval skoro pět hodin denně. Do určité doby jsem se cítil velice dobře. Dosahoval jsem cílů, které jsme si nastavili. Pak ale přišla únava, možná i ve spojitosti s přetížením. Při obřím slalomu mi povolilo břicho a vyběhla kýla. Hned jsem musel na operaci. Najednou jsem musel být 4 – 8 týdnů bez zátěže.

Už jste stoprocentně fit?

Po pár dnech jsem byl schopen tělo alespoň do určité míry zatěžovat a udržet ho v nějakém chodu. Po třech týdnech jsem odjel do Švýcarska, kde jsem odjezdil tréninkový kemp v omezeném režimu. Jízdy ale byly konkurenceschopné. Limitovaný se už necítím. Je to pro mě otázka nastavení tréninku a kompenzačních cvičení, ranních rozcviček, rituálů. Naučil jsem se s tím fungovat.

Start Světového poháru se blíží. Jaké výsledky by pro vás byly povzbuzením?

Dlouhodobě mám nastavené se usídlit v TOP 32. Chci se pravidelně kvalifikovat do vyřazovacích bojů, v nich už to je otevřené. Potřebuji sbírat body, ani nejlepší desítka by nemusela být utopií.

Pořadí v seriálu bude důležité i z hlediska kvalifikace na olympijské hry v roce 2026…

Je to dlouhodobý cíl, ale úplně se k němu neupínám. Nejdříve je nutné zvládat kvalifikace. Pak se uvidí.

Máte přehled o výkonnosti soupeřů?

Díky kontaktům nového trenéra se častěji dostávám do konfrontace s lyžaři, kteří svěťák jezdí velice dobře a jsou několik let na špici. Jsou dny a jízdy, kdy jsem jim naprosto konkurenceschopný. To se ale nejvíce ukáže až v samotném závodě. Rozhodně si věřím víc. Vždyť i v sezónách, kdy jsem se vracel po zranění, jsem dokázal jezdit desáté mezičasy. Jen mi trošku habrovaly startovní sekce, na čemž se snažíme zapracovat.

Prosincový program bude nabitý. Těšíte se?

Jasně. Budete to taková alpská tour. Začínáme 12. prosince ve Val Thorens ve Francii, pak přijde na řadu Švýcarsko a Itálie.

TEXT: Pavel Král

FOTO: CPA

Ledeckou čeká těžké olympijské rozhodování: lyže či snowboard?

Problém v plánech pro sezonu 2025/2026 vznikl pro Ester Ledeckou ještě dlouho před jejím zahájením. Na olympijských hrách v roce 2026 v Itálii se bude muset rozhodnout, zda 8. února dá přednost dvojnásobné obhajobě v paralelním obřím slalomu na snowboardu nebo sjezdu na lyžích. V současném programu jsou totiž obě disciplíny naplánovány právě na tento stejný den. Olympijská vítězka na snowboardu i na lyžích z Pchjongčchangu 2018 stále oba sporty kombinuje.

Její tým se nechtěl k termínové kolizi zatím vyjadřovat. Před šesti lety v Koreji Ledecká senzačně vyhrála na lyžích superobří slalom, o týden později vybojovala druhé zlato na snowboardu v paralelním obřím slalomu. Na dalších hrách v Pekingu triumf ve snowboardingu zopakovala.

„Je to pro nás nemilé překvapení. Příští týden se v Lausanne určitě zeptám, co je možné udělat. Ale obávám se, že prostor pro jakoukoli změnu bude naprosto minimální,“ řekl předseda Českého olympijského výboru a zároveň člen Mezinárodní olympijského výboru Jiří Kejval.

Sestavit program olympijských her je složitý proces. Skládá se dohromady na základě možností jednotlivých federací a sportovišť a v nemalé míře na zájmu televizních společností a vysílatelů. MOV dělá program dle dohody s majiteli mediálních práv, kteří hledí na sledovanost. Proto nejspíš došlo pro Ledeckou k této nepříjemné situaci. Obří slalom na snowboardu je relativně malá disciplína a kvůli jedné závodníci to nebudou přizpůsobovat. Další rychlostní disciplína lyžařek – super-G – má termín 12. února.

Na předsezónní tiskové konferenci si Ledecká pochvalovala, že MS ve sjezdovém lyžování i snowboardingu jsou tentokrát v různých termínech. V předolympijské sezoně chce startovat na obou šampionátech. Pro olympijské hry to ale asi platit nebude.

TEXT: ASC Dukla/jc

ILUSTRAČNÍ FOTO: olympijskytym.cz

Když nandá helmu, nezná bratra. Dráhařka Ševčíková se chystá na druhé vystoupení v Champions League

Tři nádherné velodromy, pět závodních dní během dvou týdnů. V Paříži v pátek odstartuje 4. ročník seriálu Champions League pořádané Mezinárodní cyklistickou unií (UCI). Jedinou Češkou v nabitém startovním poli bude stejně jako vloni Petra Ševčíková. ,,Vím, do čeho jdu. Těším se i kvůli získávání dalších cenných zkušeností,“ řekla před odletem čtyřiadvacetiletá dráhařka ASC Dukla, jež bude o co nejlepší výsledky usilovat ve scratchi a eliminaci.

Účast mezi osmnácti vyvolenými si zajistila na základě postavení ve světovém žebříčku i díky velmi pěknému výsledku ve scratchi v rámci omnia na říjnovém mistrovství světa v Kodani. ,,V minulém roce jsem si to moc užila. Panovala mezi námi pozitivní nálada. V závodě to ale musí jít stranou. Když nandám helmu, tak neznám bratra,“ povídá s úsměvem.

Zpestřením bude páteční bodovačka, která se do celkového pořadí nezapočítává. Poslouží jako příjemné rozšíření závodního programu, ale hlavně k nastavení startovních pozic. ,,Každý závod na dřevěném povrchu a na správně dlouhé dráze je pro mě plus. Pařížský okruh mi docela vyhovuje. Snad to dobře rozjedu,“ přeje si.

I proto se netají myšlenkou na vylepšení loňské 8. pozice v celkovém pořadí Ligy mistrů. ,,Myslím, že jsem se v obou disciplínách výkonnostně posunula. Jsem rozhodnější a vyzrálejší, i když chyby samozřejmě občas přicházejí. Na větších akcích jsem už také klidnější,“ přibližuje důvody vedoucí k optimismu.

Po Paříži se dvakrát pojede v nizozemském Apeldoornu (29. a 30. 11.), vyvrcholení s tzv. velkým finále přijde v Londýně (6. a 7. 12.). ,,Je to napěchované. Když se něco nepovede, není důvod být skeptický. Lze se rychle poučit a zajet mnohem lépe.“

Na náročnou dráhařskou tour se připravovala na kempu v Gironě. ,,Připravená jsem. Bude to intenzivní, ale na podobnou zátěž jsem zvyklá,“ povídá přesvědčivě.

Případnou potíž by mohl zavinit pouze pád. I tuhle nepříjemnou zkušenost už má Ševčíková za sebou. Přihodila se jí vloni v předposledním dni seriálu v Londýně. ,,Je těžké se z toho sbírat. Než se zahojíte, trvá to dva týdny. Tady vše navazuje, což pravděpodobnost úspěchu snižuje. Chce to i trochu štěstí, aby se člověk do ničeho nepřimotal,“ vysvětluje. ,,V eliminaci je všechno natěsno, scratch je velmi nepředvídatelný. Rizika jsou velká, ale tak to v dráhové cyklistice prostě je.“

Za umístění si nadějná dráhařka Dukly může přijít i na slušné prize money. Jen pro zajímavost: loňská vítězka Katie Archibaldová z Velké Británie obdržela šek na 25 000 Eur. Dotované jsou i dílčí etapy. ,,Přála bych si v nějaké figurovat do třetího místa. To by mi určitě dodalo sebevědomí do další práce a závodění,“ podotkla Ševčíková.

TEXT: Pavel Král

FOTO: UCI