ASC Dukla Archivy - Strana 14 z 188

Dominance na domácí střelnici. Rampula na MČR šestkrát zlatý, Těhan pětkrát

Velkou dominanci na domácí scéně potvrdili střelci Dukly Plzeň. Na mistrovství České republiky v kulových disciplínách získali šestnáct zlatých medailí!

Nejúspěšnějším sběratelem prvních míst byl pistolář Matěj Rampula se šesti triumfy, pěti tituly se může pochlubit jeho oddílový kolega Tomáš Těhan.

Pistoláři:

Velkorážní pistole (30+30 ran): 1. Těhan. Týmy: 1. Těhan, Rampula Dubový

Rychlopalná pistole (2×30 ran): 1. Těhan. Týmy: 1. Těhan, Rampula, Tupý

Sportovní pistole (30+30 ran): 1. Rampula. Týmy: 1. Rampula, Dubový, Škorpil

Sportovní pistole (30+30 ran) – týmy: 1. Ticháčková, Klailová, Šindlerová

Standardní pistole (20+20+20 ran): 1. Rampula. Týmy: 1. Rampula, Těhan, Dubový

Puškaři:

Libovolná malorážka (60 ran vleže): 1. Nymburský. Týmy: 1. Nymburský, Nepejchal, Hrčkulák

Libovolná malorážka (3×20 ran) – týmy: 1. Hrčkulák, Nymburský, Nepejchal

Sportovní malorážka (3×20 ran) – týmy: 1. Zrůstová, Mikulčíková, Foistová

Sportovní malorážka (3×20 ran) – juniorky: 1. Mikulčíková

Sportovní malorážka (60 ran vleže) – týmy: 1. Katz, Blažíčková, Dubská

Sportovní malorážka (60 ran vleže) – juniorky: 1. Katz

TEXT: ASC Dukla/pk

FOTO: CPA

Parašutisté Dukly opět zářili a ovládli Světový pohár! Ve vítězství proměnili všech pět startů

Podtrženo, sečteno. Parašutisté Dukly Prostějov zvládli na výbornou i poslední závod letošního seriálu Světového poháru v přesnosti přistání a ve švýcarském Locarnu oslavili celkový triumf v prestižním seriálu. Vše ještě umocnila vítězství Oldřicha Šorfa mezi jednotlivci a Jiřího Gečnuka v kategorii Master (nad 50 let).

Tým vedený Liborem Jirouškem završil své počínání ve velkém stylu – pátým vítězstvím z pěti startů. Unikátní bilance je výjimečná v tom, že se úvodního SP ve Francii vůbec neúčastnil. ,,Ostatním se nejhorší závod škrtal. My jsme neměli prostor na chybu, museli jsme jet pokaždé naplno. Kluci to ale zvládli výtečně,“ chválil Jiroušek své svěřence po triumfech v Bledu, Klatovech, Bellunu, Thalgau a nyní v Locarnu.

Zde startoval tým Dukly A v sestavě Jiří Gečnuk, Jakub Pavlíček, Jakub Rataj, Oldřich Zbíral a Petr Směšný. Dukla B, která skončila čtvrtá, se představila ve složení, v němž pojede na listopadové armádní MS CISM v Kataru (Petr Chládek, Bonifác Hájek, Miloslav Kříž, Ondřej Žák a Oldřich Šorf).

,,Závod proběhl ve velmi příjemných teplotách, na které nejsme v tuto dobu ve Švýcarsku zvyklí. Jiří Gečnuk vyhrál, Petr Směšný obsadil čtvrté místo. V týmech jsme se dostali do vedení až po předposledním sedmém kole. Do té doby suverénní Katařani v závěrečných seskocích selhali a propadli se na dělenou čtvrtou příčku,“ prozradil Jiroušek důležité okolnosti z průběhu vyrovnané soutěže.

V Locarnu se po půlroční pauze zaviněné zraněním ramena představil Petr Chládek. ,,Zvládl to, což bylo důležité právě vzhledem k blížícímu se mistrovství světa v Kataru,“ těšilo trenéra.

Pořadí Světového poháru v Locarnu – týmy: 1. Dukla A, 2. Itálie, 3. Maďarsko, 4. Dukla B, Katar, Francie. Jednotlivci: 1. Gečnuk (Dukla A).

Celkové pořadí – týmy: 1. Dukla A 1150 b., 2. Maďarsko 855, 3. Francie 830, …6. Dukla B 655. Jednotlivci: 1. Šorf (Dukla) 310 b., Guinde (Francie) 216, 3. Gečnuk (Dukla) 212. Master (nad 50 let): 1. Gečnuk 293 b., 2. Hirschler (Maď.) 288, 3. Guarinelli 234.

TEXT: Pavel Král

FOTO: ASC Dukla

Střelec Nepejchal touží opět po olympijských hrách

Jako sedmnáctiletý (druhý nejmladší člen české výpravy) se zúčastnil střelec Filip Nepejchal z ASC Dukla letních olympijských her 2016 v Rio de Janeiru, kde obsadil v disciplíně malorážka 3×40 ran 21. místo, v disciplíně malorážka 60 ran vleže 33. místo a v disciplíně vzduchová puška na 10 metrů 35. místo. V Tokiu (2020) a Paříži (2024) však chyběl. Z nejpřednějších pozic se vytratil, ale nyní se opět dere mezi světovou špičku a sní o startu na hrách v Los Angeles.

Na mistrovství Evropy juniorů ve sportovní střelbě vyhrál malorážku na 3×40 ran v letech 2016 a 2017 a vzduchovou pušku v roce 2019, kdy také překonal evropský juniorský rekord a byl vyhlášen nejlepším střelcem světa. Vyhrál tři závody Světového poháru, na Evropských hrách 2019 v běloruském Minsku získal dvě bronzové medaile – v individuální soutěži a spolu s Anetou Brabcovou ve dvojicích.

Co se stalo, že vaše jméno z nejvyšších příček zmizelo?

Úplně nebyla kondice, nechci o tom mluvit. Bylo to po stránce osobní i sportovní, nějak se to namixovalo. Ani jsem nevěděl, jestli budu chtít pokračovat.

Po velice slibném začátku kariéry přišel start na OH v Riu. Jak mrzela absence na dalších dvou olympiádách?

To ano, mrzelo to. Přes osobní problémy jsem přešel a hodně se snažil, ale již to nešlo jako předtím.

Nyní se zdá, že se forma i výsledky vrací. Také to tak vnímáte?

Ano, zase mě to chytlo. Pořádně nevím, co se změnilo. Ve vzduchovce se to minulý rok otočilo, trochu i v malorážce, ale upřímně nevím, čím to bylo. Měl jsem i brigádu, nyní je na plný úvazek zase střelba.

Loni zlato na ME v Osijeku s puškaři Petrem Nymburským a Jiřím Přívratským. To vás asi správně nakoplo…

Samozřejmě, bylo to hezké vítězství.

Jaká disciplína vás baví více?

Záleží na tom, co mi zrovna jde lépe. Ta třípolohovka je ale moje srdcovka, tu nic nevynahradí.

A letos v Osijeku další medaile – v týmové soutěži ve vzduchové pušce stříbro. Potom jste skončil na ME ve Francii pátý v třípolohové střelbě z malorážky a byl členem družstva, které obsadilo na olympijské střelnici v Chateauroux druhé místo. To se asi dobře poslouchá?

To ano, snažím se o návrat do světové špičky.

Jak vypadá takový den střelce?

Ráno vstát, nasnídat se a jde se na střelnici. Tam se střílí celé dopoledne, pak nějaký oběd a potom fyzické cvičení – jdu běhat, posilovat. Každý den se ale nedá, zničili bychom si záda, je tam potřeba aspoň jeden v týdnu si dát voraz. Za rok vystřílím tak 15000 malorážkových nábojů a stejný počet diabolek ze vzduchovky.

Co vás nyní čeká?

Příští týden jedu do Turecka na Prezident Cup, kde budou jen evropští střelci. Bude se střílet vzduchovka a výhledově potom MS v Egyptě. Tam budu střílet všechno až na mix a ležáka.

A v roce 2026?

Příští rok je mým cílem hlavně se nominovat na nějaké závody, kde se dají získat body do olympijské kvalifikace. Letošní sezona byla taková oddechová, kdy se kvóta místa neudělují, vše začíná pro olympiádu až příští sezonu. Doufám, že místo v reprezentaci mi neunikne. Nyní se cítím připraven, možná ne ještě ne zcela na vzduchovku, protože nyní jsem se zaměřil na malorážku.

Stále je vaším vzorem Matthew Emmons a kdo vás nyní trénuje?

Nevím jestli lze říci vzorem, ale určitě je to osoba, ke které vzhlížím. Nyní mě trénuje Jan Videcký, ale snažím se spíše přejít do pozice samotrénování.

Stále jste velmi mladý, jaké máte cíle?

Nějaká olympiáda, zúčastnit se. A samozřejmě, že cílem je i nějaká medaile. Musím ale ještě zpracovat na té mentální stránce. Mám na to psychologa, dá se říci, že je to jedna ze slabin. Doufejme, že je to investice, která by se měla vyplatit.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: CPA

Desetibojař Stráský na světovém šampionátu jedenáctý

Dvojnásobné zastoupení měl český desetiboj záskuhou ateltů ASC Dukla na atletickém mistrovství světa v Tokiu. V roce 2007 v Ósace vybojoval Roman Šebrle zlato, na stejném šampionátu startoval i Josef Karas. A v Japonsku jsou oba nyní v roli trenérů. Karas vede Viléma Stráského, Šebrle pak Ondřeje Kopeckého. Stráský nakonec skončil jedenáctý se ziskem 8110 bodů, Kopecký o čtyři místa za ním.

Po polovině závodu měl Stráský na svém kontě po pěti disciplínách 4129 bodů a byl jedenáctý, Kopecký na čtrnácté příčce měl malou ztrátu, pouze o 26 bodů méně. Oba se nevyhnuli výkyvům, předvedli výkony na hranici svých osobních výkonů, ale i daleko za nimi. Kopecký ztratil hned v úvodu na stovce a od té doby se snažil posouvat pořadím. Stráský naopak po nadějném úvodu propadl se až za první desítku.

„Jediné pozitivum v prvním dnu byla dálka, ta mi udělala velkou radost. Ale dál? Koule špatná, výška horší a čtvrtka byla úplně strašná. Nejhorší čas sezony, vůbec jsem ho nečekal. Přitom jsem si říkal, že běžím dobře. Jenže výsledek v cíli byl špatný,“ říkal Stráský.

Do druhého dne soutěže vstoupil Stráský překážkami za 14,40 sekundy. V disku si zlepšil osobní rekord na 44,14 metru a v tyčkařském sektoru si vyrovnal životní maximum 500 centimetrů, i když základní výšku 470 dal až na třetí pokus a polepšil si na osmé místo.

Dobře začal druhý den i Kopecký. V disku výkonu předvedl velmi kvalitní výkon 48,49, ale poté selhal v tyči. Třikrát shodil základní výšku 470 centimetrů a tím bylo po nadějích na dobrý výsledek. „V tyčce přišel problém a moc mě to mrzí. Po disku jsem se začal posouvat, dostal jsem se na osmé místo, ale pak vše skončilo,“ říkal po soutěži Kopecký.

Oštěp není Stráského nejoblíbenější disciplínou, přesto zaznamenal 53,08, ale propadl se z osmého místa na dvanácté. Na patnáctistovce v dešti bojoval statečně, doběhl pátý, ale polepšil si jen o příčku. Na elitní osmičku mu chybělo 65 bodů, desátá příčka mu unikla o pouhých šest bodů.

„Druhý den mi opravdu nesedl, nespal jsem a od rána to nešlo. Překážky byly pomalé, disk a tyč byly slušné. Pak už jsme opravdu nemohl, oštěp byl hrůza a závěrečný běh to nenapravil,“ řekl Stráský.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: CPA

Medailové hody dráhových cyklistů na mistrovství ČR

Medailové hody zažili cyklisté ASC Dukla na dráhovém šampionátu ve vytrvalostních disciplínách na oválu v Prostějově. Plný počet tří titulů vybojovali Gabriela Bártová a Matyáš Koblížek. Ten vyhrál bodovací závod, scratch i stíhací závod.

Bártová byla nejlepší ve scratchi, stíhacím závodu a spolu s Petrou Ševčíkovou i v madisonu. Mezi ženami kralovaly cyklistky armádního sportu naprosto přesvědčivě. Za Bártovou skončily ve scratchi Petra Ševčíková a Veronika Bartoníková. Stoprocentní zastoupení na stupních vítězek bylo i ve stíhacím závodu, kde za Bártovou skončily Bartoníková a Jarmila Machačová. A v madisonu braly stříbro Bartoníková s Adélou Pittnerovou, třetí místo spolu s Machačovou vybojovala Hana Rugovac z VIF Cycling Team.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: Milan Kadlec

Veslaře Dukly čeká horká Šanghaj. Mistrovství světa prověří výkonnost i hlavu

Bílá magnólie. ,,Národní“ květ Šanghaje symbolizující čistotu, sílu a odhodlání. Propojení čínského velkoměsta s mistrovstvím světa ve veslování (21. – 28. září), jež ztělesňuje podobné hodnoty, se jeví jako identické. O co nejlepší umístění tu od příštího týdne budou usilovat také posádky armádního klubu Dukla.

Na dvojce bez kormidelníka se představí Jakub Podrazil s Daliborem Nedělou, v párové čtyřce usednou Michal Zindulka, Jan Čížek, Martin Ježek a Filip Zima, ve čtyřce bez kormidelníka pak Tomáš Šišma, Miroslav Vokálek a Vít Baldinus doplněni Janem Chládkem z Bohemians.

,,Jsme nedočkaví, v jakém světle se kluci představí. Poprat se každopádně musí i s náročnými klimatickými podmínkami,“ říká Ondřej Synek, šéftrenér veslování na Dukle, jenž na skifu dosáhl na pět titulů světového šampiona!

Příprava proběhla na jezeře Peruča. Povedla se?

Doufáme, že ano. Jen Dalibora Nedělu postihla drobná viróza. Už by měl být ale v pořádku. Vše ukáží až samotné závody. Jsme nedočkaví, všichni na to netrpělivě čekáme. Soustředění bylo dlouhé, ale nesmírně prospěšné. Kluci měli možnost trénovat s kvalitními chorvatskými posádkami v čele s trojnásobnými olympijskými vítězi bratry Sinkovičovými, kteří momentálně jezdí ve čtyřce bez kormidelníka.

Jaké šance dáváte té duklácké?

V minulosti jsme s touto disciplínou bojovali. Nepárové veslování u nás bylo trošku upozaděné. Teď jsme se do toho i kvůli olympiádě v roce 2028 vrhli. Kluci ještě potřebují dozrát. Na závodech Světového poháru dvakrát skončili v TOP 10, což jsou už pěkné výsledky. Uvidíme, co předvedou nyní v Číně. Čtyřek je přihlášených hodně, kolem dvaceti. Konkurence tedy bude tvrdá. Pokud by byli mezi dvanácti loděmi, jednalo by se o velký úspěch.

Asi největší očekávání jsou od Podrazila s Nedělou. Souhlasíte?

Kluci se během sezony celkem sžili. Jedná se asi o technicky nejnáročnější disciplínu. Musíte jet opravdu naprosto synchronně. Chvíli tedy trvá, než si všechno sedne. Na finále Světového poháru v Lucernu skončili sedmí, což je velmi pěkný ukazatel rostoucí výkonnosti. Doufám, že to na šampionátu potvrdí.

Párová čtyřka si v Poznani doveslovala pro titul mistrů světa do 23 let. Má šanci zazářit i mezi elitou?

Překvapit určitě může. Ve Světovém poháru se už kluci přiblížili k účasti ve finále A. Všichni jsou velmi mladí, perspektiva do budoucna je v této posádce velká.

Roli budou hrát i náročné klimatické podmínky…

V Číně jsem měl tu možnost závodit, není to z tohoto hlediska vůbec jednoduché. Teď tam jsou vysoké teploty, do toho ohromná vlhkost. Vyjdete ven a už jste zpocení. Bojovat s tím ale budou úplně všichni. V tomto směru se nic nepodcenilo. Reprezentace odletěla do Číny s dostatečným předstihem. Uvidíme, jak to ovlivní samotné výkony.

Vy jste přivykal bez potíží?

Nenáviděl jsem to. (směje se) Ale dokázal jsem se s tím popasovat. Člověku nic jiného nezbývá. Tělo dokáže hodně, fungovat musí hlavně hlava. V ní si nesmíte připouštět, že něco nejde nebo nefunguje. V Pekingu jsem byl na olympiádě druhý, v Koreji, kde byly hodně podobné podmínky, se mi povedlo získat titul mistra světa. Je třeba se s tím poprat.

Dají se vůbec během rozjížděk ušetřit nějaké síly?

Moc ne. V letošním roce došlo ke změně systému závodění. Už nejsou opravné jízdy. Rovnou se podle počtu přihlášených lodí postupuje do semifinále či finále. Od začátku se musí jet naplno, na taktizování není prostor. Veslování tím dostává atraktivnější podobu. Rozjížďka je mnohem drsnější a zajímavější než dřív.

TEXT: Pavel Král

FOTO: CPA a ASC Dukla

Vadlejchovi finále v Tokiu nevyšlo, oštěpařským mistrem světa se stal Walcott

Jako ve zlém snu si v oštěpařském finále na mistrovství světa v Tokiu musel připadat Jakub Vadlejch. Obhájce bronzu z předešlého šampionátu v Budapešti totiž nepřehodil osmdesátimetrovou hranici a už po třech pokusech se se soutěží rozloučil. V konečném účtování z toho byla 11. příčka. Titul získal Keshorn Walcott z Trinidadu a Tobago za výkon 88,16 metru.

Čtyřiatřicetiletý Vadlejch oproti středeční kvalifikaci netrefil ani jeden pokus. V tom úvodním zaznamenal pouze 78,71 metru, při dalších dvou si vzdálenost změřit ani nenechal, raději přešlápl.

,,Vůbec jsem se necítil špatně. Dneska to tam ale zkrátka nebylo. Scházela délka. Při rozběhu jsem zvyklý, že jsou nohy přede mnou a teď byly za mnou. Neslučovalo se to s délkou, kterou jsem potřeboval hodit. Na druhou stranu jsem rád, že jsem se dal zdravotně do kupy a mohu přípravu na další sezonu zahájit zdravý,“ poznamenala hvězda armádního klubu Dukla v rozhovoru pro Českou televizi.

Na Národním stadionu v Tokiu však na medailových příčkách nefigurovali ani další favorité. Autor nejdelšího letošního hodu Julian Weber z Německa skončil pátý, obhájce titulu Ind Níradž Čopra osmý a úřadující olympijský šampion Arshad Nadeem z Pákistánu dokonce až desátý!

Obrovskou formu naopak prokázal Walcott. Ve čtvrté sérii poslal oštěp na značku 88,16 metru a po olympijském zlatu z Londýna 2012 získal do sbírky také nejcennější kov z mistrovství světa. Stříbro si vyházel Anderson Peters z Grenady (87,38) a překvapivý bronz Američan Curtis Thompson (86,67).

TEXT: ASC Dukla/pk

ILUSTRAČNÍ FOTO: CPA

Cyklistka Němcová myslí na silničním mistrovství světa na Top 10 v kategorii do 23 let

Poprvé v historii se mistrovství světa v silniční cyklistice uskuteční v Africe. Jeho dějištěm je Kigali, hlavní město Rwandy a závodit se bude od 21. do 28. září. Mezi šestnáctkou nominovaných Čechů je i Barbora Němcová pro kategorii U23, členka ASC Dukla, která pojede silniční závod ve čtvrtek 25. září. A podle manažera české silniční reprezentace Petra Kaltofena jsou největší naděje právě jezdci kategorií U23. Ta ženská se jede na MS vůbec poprvé. „Ty kopce nejsou tak dlouhé a trať by měla Báře Němcové a Julče Kopecké sedět,“ řekl Kaltofen.

Odchovankyně břeclavského celku Sportcomplex Barbora Němcová je již třetím rokem členkou Armádního sportovního centra. Sbírá úspěchy na dráze, ale stejně skvěle se jí daří i na silnici.

Jak jste se vůbec dostala k cyklistice?

V Břeclavi je menší klub a můj otec je kamarád Petra Hermana, který mu šéfuje. Takže od mala, od pěti let, jsme jezdili na soustředění, dělali túry, hráli fotbal a provozovali všemožné sporty, ale postupně vyhrála cyklistika. Petr Herman byl můj první trenér a bylo tomu až do juniorských let. Nyní jsem již třetím rokem v Dukle Praha, kde mě dva roky trénoval Milan Kadlec.

Jak vidíte svůj progres v Dukle?

Musím říci, že každým rokem se posouvám v pelotonu i výkonnostně. V Dukle jsme měli hned od začátku solidní program, jezdili jsme italské závody. Šlo o užitečné školení, hodně jsem se za tu dobu naučila. Od letoška jsem změnila osobního trenéra, trénuje mě nyní Marek Koníček. Světový šampionát jsme si stanovili jako vrchol sezony.“

Kombinujete dráhu a silnici, jak to jde skloubit?

Je to těžší. Od letoška jsem se hlavně soustředila na silniční závody. A když má silnice preferenci, tak jde dráha trochu bokem. Tam je menší konkurence, na MS či ME je 25 soupeřek, na silnici 150. Rozhodně jednoduší je uspět na dráze. To samé platí i vzhledem k olympijským hrám. Myslím, že tato sezona byla nastavena tak, abych si neubližovala. V Dukle jsem dostala prostor na to, abych se mohla soustředit na silniční závody.

V roce 2022 jste vybojovala na juniorském mistrovství světa na dráze v Tel Avivu zlato ve vylučovacím závodu. Je to zatím největší úspěch?

Myslím, že zatím to v mé kariéře tak je. Ale podobně beru také zlato z minulého roku kdy jsem vyhrála mistrovství ČR na silnici v Jevíčku. Za veliký úspěch ale považuji i to, že se dokáži udržet v pelotonu s těmi nejlepšími závodnicemi.

Na silnici si nevedete špatně ani v letošním roce. Čtrnácté místo na Tour de Feminin, patnácté na Gracii – v obou případech nejlepší umístění z českých závodnic. A nyní vás čeká silniční vrchol, start na světovém šampionátu ve Rwandě. Co víte o trati a podmínkách v této africké zemi?

Trať bude zcela jistě náročná, nevím co mě přesně čeká. Ze všech stran slyším, že je to rizikové – na různé nemoci, vysoká nadmořská výška. Konkurence bude podobná jako na Tou de Avenir, kde jsem se dokázala prát s těmi nejlepšími. Profil by mi mohl sedět, nejsou tam žádné velké kopce.

A s jakými cíli na šampionát odjíždíte?

Chtěla bych skončit v Top 10, ale nevím, zda-li to není příliš vysoký cíl. S tím bych byla zcela spokojená. Každopádně budu bojovat tak, abych odjížděla radostná.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: ASC Dukla

Oštěpař Vadlejch kvalifikaci na MS zvládl, druhým pokusem hodil sezónní maximum

Dobré znamení. Kvalifikaci na mistrovství světa v Tokiu zvládl oštěpař Jakub Vadlejch na výbornou. Ve druhé sérii poslal osmisetgramové náčiní do vzdálenosti 84,11 metru, což mu v součtu obou skupin bezpečně vyneslo postup do dvanáctičlenného finále, přestože limit byl stanoven o 39 centimetrů dále. Svěřenec Miroslava Guzdeka tím dal jasnou odpověď, jak to s jeho formou po zdravotních peripetiích, jež ho v posledních měsících provázely, vypadá.

Čtyřiatřicetiletá hvězda armádního klubu Dukla skončila ve své skupině v sezónním maximu čtvrtá. Lepší byl jen olympijský šampion Níradž Čopra z Indie, Němec Julian Weber a nečekaně také Polák David Wegner.

,,Už jsem starší ročník, tak jsem třetí pokus vynechal. V kvalifikaci jsem se ale cítil fantasticky,“ komentoval své počínání pro Českou televizi. Nejdelší hod dne předvedl ve skupině B Anderson Peters z Grenady (89,53 m), český reprezentant byl celkově osmý.

Vadlejch letos absolvoval pouze dva závody – Diamantovou ligu v Dauhá a stříbrný mítink v Banské Bystrici. Příčinou závodního minima byla nejprve viróza, poté hlavně problémy s levým kolenem. Před světovým šampionátem už nehodlal riskovat. Po splnění potvrzovacího limitu ČAS v Bystrici odletěl v srpnu na závěrečné soustředění do Turecka, aby v tamních ideálních teplých podmínkách bolest co nejvíce ustoupila.

,,Koleno reagovalo opravdu dobře. Počasí tomu napomáhalo,“ sdělil těsně před odletem do Japonska. První představení na Národním stadionu jej ujistilo, že znovu může bojovat o jednu z medailí. Naposledy z toho byl bronz v Budapešti v roce 2023.

Finále se hází už zítra, což je specifické. Vadlejch půjde do akce krátce po poledni, ve 12.23 hodin.

Sprinter Němejc nepostoupil

Brány semifinále zůstaly uzavřeny Tomáši Němejcovi, který ve svém rozběhu na 200 metrů skončil sedmý v čase 20,83. ,,Trošku mi došly síly. Na 150 metrech jsem se i bál, že to ani nedoběhnu. Každý další metr bolel víc a víc. Cítil jsem, jak mi soupeři ujíždí. Doufal jsem alespoň ve 20,60, jsem z tohoto zklamaný,“ netajil jistou rozladěnost pětadvacetiletý svěřenec Tomáše Najbrta.

TEXT: ASC Dukla/pk

ILUSTRAČNÍ FOTO: CPA

Atletům se v pondělí na MS v Tokiu nevedlo. V kvalifikaci skončili kladiváři, dálkař Juška a v rozběhu také Müller

Do atletického mistrovství světa v Tokiu v pondělí poprvé zasáhli také zástupci armádního klubu Dukla. Ale podle představ se jim nevedlo. V kvalifikaci skončil jak dálkař Radek Juška, tak kladiváři Volodymyr Myslyvčuk s Patrikem Hájkem, stejně tak v rozběhu na 400 metrů překážek Vít Müller.

Juškův nejdelší pokus měřil 793 centimetrů. Tímto výkonem nakonec obsadil šestnáctou příčku. K dvanáctičlennému finále mu scházelo pouhých pět centimetrů. Ostrý limit (815 cm) překonali jen čtyři závodníci. ,,Čekal jsem víc. Zdravotně bylo vše v pořádku. První skok byl zajišťovací. Pak jsem to chtěl posunout ještě dál, ale nějak to nevyšlo,“ konstatoval pro web české atletiky. ,,Soupeře jsem sledoval. Člověk chce být v obraze. Kvalifikaci ale beru jako zklamání,“ řekl upřímně.

Kladivář Volodymyr Myslyvčuk do finále také těsně neprošel. Dělilo ho od toho 22 centimetrů. V kvalifikaci skončil třináctý. ,,Jsem smutný. Měl jsem na to. Při svém nejdelším pokusu jsem udělal všechno správně, nevím, co šlo udělat lépe,“ komentoval svůj hod ze třetí série dlouhý 75,69 metru. Náčiní jeho soupeřů létala opravdu daleko. Hned devět kladivářů splnilo ostrý kvalifikační limit (77 m). ,,Počítal jsem, že 75 metrů by mohlo stačit. Pak už jsem viděl, že to musí letět za 76, ale nepovedlo se,“ litoval Myslyvčuk.

Jeho kolega z Dukly Patrik Hájek obsadil celkově až 28. pozici za výkon 72,63 metru.

Müller byl po svém výkonu na čvrtce překážek viditelně zklamaný. Cílem proběhl až šestý v čase 49,02 vteřiny, což nestačilo ani na postup časem. ,,Na sedmé překážce se mi podvrtl kotník a podělal jsem to,“ sdělil stroze v rozhovoru pro Českou televizi. ,,Snažil jsem se přidat krok, ale soupeři mě předběhli. S časem určitě nemůžu být spokojený,“ doplnil svěřenec Jiřího Kmínka.

TEXT: ASC Dukla/pk

ILUSTRAČNÍ FOTO: CPA