ASC Dukla Archivy - Strana 137 z 153

Trenér Milan Doleček vzpomíná na kariéru Ondřeje Synka. Nejvíc si cení titulu na Novém Zélandu

O Ondřeji Synkovi, který minulý týden kvůli únavě uzavřel veslařskou kariéru, ví nejvíc duklácký trenér Milan Doleček starší.

Ve skifu ho dovedl k neuvěřitelným čtrnácti medailím z mistrovsví světa a olympijských her.

Zkoušel jste mu konec kariéry rozmluvit?

To ne. Ale ještě než bylo rozhodnuto, jestli pojede na olympiádu, jsme se na soustředění v Livignu pokusili o test. Tam se ukázalo, že výkonnost je špatná, nemá na to, a ani na to nemá chuť. Takže jsem mu konec vůbec nerozmlouval.

V čem byla jeho výjimečnost?

Na začátku spolupráce jsem brzy poznal, že se jedná o výjimečného veslaře. Řekl jsem mu, že z něj může být olympijský vítěz, protože má fantasticky nastavené tělo. Snažil jsem se ho nepřetěžovat. Aby ho to bavilo, zpestřovali jsme trénink vytrvalosti jízdou na kole nebo na lyžích. Doplňoval si ho i sám. Třeba boxoval nebo hrál hokej, ale při něm si dost rozbil koleno. Udělal si to pestré, a tím pádem vydržel tak dlouho.

Jaký byl největší moment v jeho kariéře?

Asi rok 2010, kdy na mistrovství světa na Novém Zélandu porazil legendárního Mahého Drysdala. Vyhrál na jeho domácí dráze, což to bylo něco fantastického.

Nemohla mít vliv na poklesu Synkovy výkonnosti loňská sezona, kdy se kvůli epidemii prakticky nezávodilo?

První pokles se objevil už o rok dřív. Na šampionátu v Linci na cenný kov nedosáhl. Šesté místo těžko skousával, ale účastí ve finále se nominoval do Tokia. Tím splnil cíl, ulevilo se mu, ale jako by mu to bylo jedno. To jsem u něj dřív nepozoroval.

Jak hodnotíte loňský pokus, kdy se na dvojskifu spojil s Jakubem Podrazilem, ale letos na jaře to předčasně skončilo nezdarem?

Už neměl takovou chuť do tréninku, ale když se dali s Kubou dohromady a měl k sobě parťáka, tak to ještě vydržel. Ondra měl okolo sebe rád lidi. Nebavilo ho trénovat sám. Hlavně v zimě. Vždycky jsem k němu měl další dva kluky.

Nyní se přesouvá na pozici vedoucího trenéra v Dukle, budete kolegové…

V Dukle mi bude dělat šéfa. Prohodíme si role. Doufám, že ocení, že jsem se k němu vždycky choval slušně a nedá mi to sežrat. (smál se)

Jaký bude trenér?

Myslím, že výborný. Je sice trochu pedant, ale myslím, že mu to bude šlapat.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: CPA

Biker Cink zanechal dojem. Olympijská smůla ho nesrazila

Umí zanechat silný dojem. To se koneckonců vědělo už v roce 2017, kdy se ještě na silnici blýskl řadou pozoruhodných výsledků či vrchařskými schopnostmi. Na slavné Tour de France pobyl v úniku třeba s Albertem Contadorem. Srdce fanoušků si Ondřej Cink získával i letos na horském kole, byť mu dva nejdůležitější závody zhořkly kvůli technickým problémům.

Olympiádu vzdal kvůli naprasklému ráfku, na mistrovství světa mu medailové touhy překazily potíže s řazením. ,,Smůly tam bylo dost, ale už je to za mnou. Ke sportu to patří. Člověk se musí koukat dopředu,“ říká biker armádního klubu Dukla, jenž si spravoval chuť skvělými výkony ve Světovém poháru. V jeho celkovém pořadí skončil třetí! ,,I proto hodnotím sezonu jako nejlepší v kariéře.“

Cinkova mentalita je obdivuhodná. Nepříjemné okamžiky dokáže z mysli poměrně rychle vytěsnit. ,,Musel jsem si to vždycky srovnat v hlavě, vzchopit se a namotivovat do dalších závodů. Tohle se mi myslím povedlo. Nevzdal jsem to a vyplatilo se,“ těší ho nádherný výsledek v seriálu. Třeba ve francouzském středisku Les Gets, kde se v roce 2022 pojede mistrovství světa, dojel druhý. ,,Ta trať mi svědčí. Chci se na vrchol příští sezony dobře nachystat,“ myslí už do budoucna.

Olympijské cross country v Tokiu přesto bylo jasnou prioritou. Cink sice z dobře známých důvodů nedojel, po statečném výkonu si ale získal u fanoušků velikánský obdiv. ,,Podobné příběhy lidi zajímají. Bylo to skvěle rozjeté, síly byly, útočil jsem na medaili. Chybělo jen trochu štěstí,“ krčí rameny.

V přípravě však dřel nejen kvůli touhám v Tokiu. V závodech Světového poháru od začátku ukazoval, že s ním bikerová špička musí počítat. Pódiovými umístěními si říkal o pozornost rivalů. ,,Program byl náročný. Závody nasekané hodně za sebou. Možná jsem udělal chybu s účastí na mistrovství Evropy. Mohl jsem si spíše před světovým šampionátem a vyvrcholením Světového poháru odpočinout jako to udělali další favorité. Kvalitní trénink mi trošku chyběl.“

Teď Cinka čeká zasloužený odpočinek. ,,Ale na kole si určitě vyjedu,“ usmívá se. Čas bude i na jiné radovánky. ,,Kamarád se žení. To si určitě užijeme. Pak vyrazím na dovolenou k moři.“

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: CPA

Synek se rozhodl skončit. V Dukle pokračuje jako vedoucí trenér veslování

Dalo se to očekávat. Po té, co ze zdravotních důvodů nejel na olympiádu do Tokia, oznámil nyní skifař Ondřej Synek, že končí závodní kariéru. Trvala neuvěřitelných 21 let.

„Cítím, že únava je tak velká, že je čas skončit,“ oznámil pětinásobný šampion. „Obrečel jsem to, ale bylo to asi nejlepší rozhodnutí, které jsem mohl udělat.“

Člen armádního klubu Dukla je nejúspěšnějším českým veslařem historie. Kromě pěti titulů mistra světa na skifu získal i tři olympijské kovy. V Pekingu 2008 i Londýně 2012 vybojoval stříbrné medaile, před pěti lety v Riu de Janeiro byl bronzový.

Letos se chtěl pokusit o zlatou medaili, ale kvůli syndromu nejasného snížení výkonu musel účast na olympiádě vzdát.

„Moje rozhodnutí ovlivnilo právě to, že jsem nemohl jet na olympijské hry. Byl jsem opravdu unavený a myšlenky na konec kariéry nastartovaly a nakonec převážily,“ vyprávěl rodák z Brandýsa nad Labem.

Přiznal, že se nechtěl unáhlit. ,,Na definitivní rozhodnutí jsem si dal čas celé léto. V posledních týdnech jsem došel k názoru, že už dál to už nepůjde. Mám to v sobě srovnané, jsem s tím ztotožněný.“

Bude mít na co vzpomínat. „Bylo to krásné, bylo to dlouhé. Moje kariéra byla úspěšná. Vybaví se mi spousta soubojů, s každou medailí je spojený nějaký příběh. Vždy, když se na ně podívám, vybavím si konkrétní závod,“ přemítal osmatřicetiletý Synek.

Kariéru ukončil i přesto, že se příští rok v Račicích koná mistrovství světa. „Chuť předvést se doma byla. Můj předchůdce na skifu Václav Chalupa v Račicích na světovém šampionátu v roce 1993 startoval a vždy jsem mu záviděl, že tu šanci měl. Cítím ale, že můj čas nadešel. V nějaké roli se tam určitě objevím a závody si užiju i jinak,“ poznamenal otec dvou dětí.

Veslování ale bude v jeho životě hrát pořád důležitou roli. „V pátek 24. září nastupuji na Dukle jako vedoucí trenér veslování. Už se na novou roli těším. Myslím, že mám tomuto sportu co dát a zároveň i vracet,“ dodal už bývalý hvězdný veslař.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: CPA

Ministr obrany Metnar ocenil olympioniky a parašutisty ASC Dukla

Jako vzorná jednotka předstoupili ve středu před ministra obrany Lubomíra Metnara sportovci a trenéři armádního centra Dukla. Důvodem bylo slavnostní ocenění za výkony na Hrách XXXII. olympiády v Tokiu a mistrovství světa v parašutismu.

Na olympijských hrách získali dukláci čtyři cenné kovy z celkových jedenácti – dvě stříbra David Kostelecký (střelba, trap), Jakub Vadlejch (atletika, hod oštěpem) a dva bronzy Vítězslav Veselý (atletika, hod oštěpem), Josef Dostál – Radek Šlouf (kanoistika, K2). Výrazně tak přispěli k rekordní medailové bilanci české výpravy v samostatné historii ČR.

Za zmínku stojí i další umístění těsně pod stupni vítězů. Výborně si vedli Miroslav Vraštil s Jiřím Šimánkem (4., veslování, dvojskif lehkých vah), Josef Dostál (5., kanoistika, K1), Martin Fuksa (5., kanoistika, C1), Martin Vlach (5., moderní pětiboj), Tereza Fišerová (6., vodní slalom), Jan Kuf (8., moderní pětiboj) či Petr a Martin Fuksové (10., kanoistika, C2). Dukla vyslala do Japonska celkem 29 sportovců.

,,Přivezli jste čtyři medaile, což je skvělý úspěch. Navzdory omezením v přípravě jste dosáhli výsledků, na které jsme u sportovců Dukly zvyklí,“ pronesl při slavnostním aktu ministr obrany Lubomír Metnar. ,,Poděkování za reprezentaci České republiky zasloužíte všichni,“ doplnil.

Kromě olympioniků došlo v salonku Praha Ministerstva obrany zároveň k ocenění parašutistů ASC Dukla, kteří kralovali srpnovému mistrovství světa v Rusku. Šampionát v Kemerovu se díky nim stal nejúspěšnějším v historii České republiky! Na skvělých výsledcích (1. místo v přesnosti přistání družstev, 1. místo v celkovém hodnocení družstev, 1. a 2. místo v celkovém pořadí jednotlivců, 1. a 3. místo v individuální akrobacii, 2. místo v přesnosti přistání jednotlivců) se podíleli Jiří Gečnuk, Libor Jiroušek, Hynek Tábor, Miloslav Kříž a Oldřich Šorf. ,,Jde o úctyhodnou sbírku medailí. Je velká škoda, že disciplíny v parašutismu na olympiádě nenajdeme, protože pak bychom patřili k těm nejúspěšnějším národům. Dukla zkrátka byla, je a bude výstavní skříní českého sportu. Jsem na vás hrdý nejen jako ministr obrany, ale i jako občan naší krásné země,“ poznamenal Metnar.

V přítomnosti hostů, mezi nimiž nechyběl pražský arcibiskup Dominik Duka, pak ministr obrany předal všem sportovcům a trenérům ASC Dukla děkovné listy.

TEXT: Pavel Král/ASC Dukla

FOTO: CPA

Veslař Vraštil vybojoval slot na Ironmana! Zúčastní se mistrovství světa na Havaji

Famózní výkon přinesl žádané ovoce. Reprezentační veslař Miroslav Vraštil si v italském městečku Cervia vybojoval slot na mistrovství světa v triatlonu! Příští rok se tak člen ASC Dukla představí nejen na světovém šampionátu ve veslování v Račicích, ale také mezi top závodníky na populárním Ironmanu na Havaji.

Obdivuhodné. Tohle slovo asi nejlépe vystihuje schopnosti osmatřicetiletého rodáka z Olomouce. V červenci dojel s parťákem Jiřím Šimánkem v olympijské regatě v Tokiu čtvrtý na lehkém dvojskifu a ani ne po dvou měsících absolvoval v parádním čase 8 hodin 57 minut Ironmana (3,8 km plavání, 180 km na kole a 42,2 km běh). Celkově byl šestý, ve své kategorii 35 – 39 let druhý. ,,Že to dopadlo, je skvělé. Člověk by v těchto závodech neměl mít přehnaná očekávání. Na trati se toho může stát hodně. Hlavně je potřeba se soustředit sám na sebe. Udržovat si vlastní tempo, nenechat se strhnout ostatními,“ předkládá vlastní recept na úspěch. ,,Časy, kterých bych měl v jednotlivých disciplínách dosáhnout, jsem znal. Je fajn, že se je povedlo realizovat. Ale bylo to o chlup. Byl jsem druhý a místa na Havaj brali jen první dva v kategorii,“ usmívá se.

Největší trable zažíval Vraštil paradoxně v závěrečném maratonu, přestože patří k výborným běžcům. ,,Nešlo to tak hladce, jak to umím. Hlavní příčinou byl malým objem kilometrů v tréninku. Byl jsem strašně rozbitý, stehna a lýtka trpěly. Ale nakonec jsem to nějak dal.“ Jen pro zajímavost: Vraštil zaběhl maratonskou trať za tři hodiny a dvě minuty!

V příštích dnech bude především regenerovat. ,,Musím se dát nějak dohromady. Sotva chodím. Až tak za dva týdny začnu pomalu posilovat a chystat se na tvrdou veslařskou přípravu, která vypukne v listopadu,“ prozradil plány na nejbližší období.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: CPA

Šloufovo radostné období: dva velké bronzy a ještě svatba!

K olympijskému bronzu přidal stejný kov na mistrovství světa. V Tokiu si pro něj dojel na deblu s Josefem Dostálem, v Kodani na nově složeném čtyřkajaku. Radek Šlouf, závodník armádního klubu Dukla, v letošní sezoně na vodě zářil. ,,Vyšlo to parádně,“ pochvaluje si.

Brzy ho navíc čeká další radostná událost, v říjnu se bude ženit! ,,Vzhledem k závodění jsem zatím s přípravami moc nepomáhal, teď ale přidám ruku k dílu,“ směje se šestadvacetiletý rychlostní kanoista.

Radku, jedná se zatím o nejúspěšnější sezonu v kariéře. Máte dvě velké medaile. V čem si jsou podobné?

Snad jen tím, že jsou bronzové. Nedá se to moc porovnávat. Získal jsem je na rozdílných tratích, lodích a s jinými parťáky.

Bylo náročné přesedlat během měsíce a půl z debla na čtyřkajak?

Vpravil jsem se do toho rychle. Byla výhoda, že jsem čtyřkajak jezdil od první sezony, co jsem na Dukle. Závodů jsem absolvoval spoustu. Ať už ve třiadvacítkách nebo mezi dospělými. Od začátku jsem se v lodi cítil dobře.

Bronzový čtyřkajak: zleva Radek Šlouf, Jakub Špicar, Daniel Havel a Jan Vorel.

Dá se tato medaile nějak porovnat s bronzem z MS 2017 v Račicích? V lodi přišla vlastně jediná změna, kdy Jana Štěrbu vystřídal mladík Jan Vorel…

Honza to zvládnul výborně. Je mu teprve jednadvacet. Měl od nás starších velkou podporu. Šlo o jeho první velkou příležitost mezi dospělými a využil ji dokonale. Medaile z mistrovství světa se nezískává každý den. Já sám jsem moc toužil, abychom na Račice navázali. Ty vzpomínky mi nikdo nevymaže. Co se týká atmosféry, bylo tohle domácí mistrovství světa jedinečné. Nic to ještě nepřebilo. Jet před plnými Račicemi je pro závodníka fakt kouzelné.

Jste na vážkách, do jaké posádky usednout v dalším olympijském cyklu?

Zatím to nedokážu říct. Vše se bude odvíjet od jarních závodů. Pojede se na novo. Ani s Pepou (Dostálem) si nic neslibujeme. Svoje představy samozřejmě mám. Jedno je jasné. Olympijský kilometr se už na deblu nepojede. Ve hře tak bude pětistovka, a to i na čtyřkajaku. Možná by se to dalo i zkombinovat, ale je hodně náročné trénovat na dvě disciplíny. Uvidíme, jak to vykrystalizuje. Nechávám to otevřené.

Teď přijde konečně zasloužené volno. Umíte odpočívat?

Od kajaku a pádla si pauzu dám. Jinak si samozřejmě občas zajdu do posilovny. To mám rád. A jsou tu i jiné sporty, při nichž tělo zlehka protáhnu. Fyzicky i psychicky potřebuju zregenerovat, abych byl dobře nachystaný na další přípravné období.

Prý se budete ženit?

(směje se) Jo, jo. Docela se nám to blíží. Nějaké přípravy už začaly. Vzhledem k závodění jsem s nimi zatím moc nepomáhal, teď ale přidám ruku k dílu.

Prozradíte termín?

Řeknu raději, že se tak stane v první polovině října. Těšíme se. Se snoubenkou jsme spolu devět let, tímhle náš vztah zase posuneme dál.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: CPA a Kanoe.cz

Dvakrát třetí. Na bikera Cinka se v americkém Snowshoe usmálo štěstí

Konečně se vyvaroval defektu a projevilo se to na skvělém výsledku. Cyklista Ondřej Cink dojel třetí v závěrečném závodě světového poháru v cross country horských kol v americkém Snowshoe a těsně třetí skončil i celkově.

Technické trable člena armádního klubu Dukla v letošní sezoně pořádně potrápily. Kvůli nim se mu nepovedlo uspět na dvou nejdůležitějších podnicích roku. Defekt ho zastavil na OH v Tokiu i na mistrovství světa.

Ondřej Cink se snažil být na trati v Západní Virginii často na čele závodu, i když zbytečně neriskoval. „Věděl jsem, že průběh bude zhruba takový, jako nakonec byl: rychlý a velká skupina. Hodně těžký závod, pro diváky skvělá podívaná,“ vykládal za cílem. „Měl jsem taky konečně štěstí, že se mi vyhnul defekt. Říkal jsem si, že musím jet opatrněji kvůli celkovému pořadí. Snažil jsem se nebláznit, aby se něco nestalo a vyplatilo se to,“ pokračoval.

„Trochu mě mrzí, že mi chyběl jeden jediný bod na druhý místo, ale Koretzky jel moc dobře. V posledním kole už jsem neměl nohy na to, abych šel dopředu,“ zmínil Cink, který nakonec o jeden jediný bod skončil třetí i v celkovém hodnocení SP.

Ve světovém poháru se mu letos na rozdíl od OH a MS dařilo. Dvakrát dojel druhý a jednou třetí, a tak svou bilanci pódiových umístění v elitním seriálu zaokrouhlil na pět.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: CPA

Fuksa má další stříbro z mistrovství světa! Tentokrát na pětistovce

Další světové stříbro vybojoval na šampionátu v Kodani kanoista Martin Fuksa. Po sobotním kilometru se na druhé pozici umístil také v neděli na své oblíbené pětistovce. Nad jeho síly byl znovu jen Němec Conrad Scheibner.

Člen armádního klubu Dukla si před finále věřil. V rozjížďce německého závodníka porazil a prošel přímo do finále. ,,Vím, jak tuhle trať jezdit. Není tak nevyzpytatelná jako kilometr. Napálím to a uvidíme,“ říkal před startem.

Ve čtvrté dráze se od začátku pohyboval na druhé pozici. ,,Chtěl jsem vyhrát, ale nepodal optimální výkon,“ mrzelo ho. Ve finiši na Němce dotíral, ale síly došly i jemu. Cílem projel druhý. ,,Asi jsem moc chtěl. Nechytil jsem to od startu. V závěru jsem se ještě snažil, jenže jsem vytuhnul,“ poznamenal Fuksa k průběhu závodu.

Cenné zkušenosti posbírali na deblu kanoisté Jiří Minařík – Jiří Zalubil. Osmé místo na pětistovce v seniorské kategorii na mistrovství světa je pro mladíky ASC Dukla velkým povzbuzením do další práce. ,,Už samotné finále je obrovský úspěch,“ těšilo Minaříka. ,,Bylo to za odměnu. Cíl jsme splnili,“ přidal se s kladným hodnocením jeho parťák Zalubil.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: Kanoe.cz

Kanoista Martin Fuksa má světové stříbro z kilometru, čtyřkajak si dojel na pětistovce pro bronz!

Česká výprava rychlostních kanoistů slaví na mistrovství světa v Kodani první velké úspěchy. Kanoista Martin Fuksa získal na kilometrové trati stříbro, čtyřkajak bronz.

Fuksa ve finále nestačil pouze na Conrada Scheibnera z Německa. Člen armádního klubu Dukla si před odletem do Kodaně medaili přál. Chtěl dokázat, že mezi světovou elitou patří na pódium. Formu ukázal už v rozjížďce, kdy si vítězstvím zajistil přímý postup. Ve finále se ve dráze číslo čtyři pohyboval na druhém místě. Ve finiši pak bojoval o zlato se Scheibnerem. Nakonec byl pomalejší o 65 setin sekundy.

,,Každá medaile z podobné akce je super. V závěru jsem neskutečně vytuhnul, loď jsem tlačil očima do cíle až jsem z ní vypadl. Naštěstí už protla pomyslnou pásku,“ poznamenal s úsměvem čerstvý vicemistr světa. Ke všemu stihl sportovně smeknout před vítězným Němcem. ,,Jel fakt skvěle. Já o něm moc nevěděl. Bílý dres jsem periferně zaregistroval až v závěru,“ doplnil v rozhovoru pro Českou televizi.

Zítra může Fuksa přidat další cenný kov, i na pětistovce totiž bude patřit k favoritům.

O druhou medaili se v sobotu postaral čtyřkajak. Dukláci Jakub Špicar, Daniel Havel, Radek Šlouf doplněni o Jana Vorla z Victorie na pětistovce učarovali nádherným finišem, který jim vynesl bronzovou radost. O pouhé dvě setiny předjeli čtvrté Bělorusy!

Velmi pěkného výsledku dosáhl také deblkajak. Mladá posádka ve složení Tomáš Sobíšek – Jakub Brabec skončila ve finále na kilometru šestá! ,,Jelo se nám skvěle,“ říkal Sobíšek. ,,Ve finiši jsme hodně zrychlili. Vyšlo nám to. Je to moc pěkný výsledek,“ doplnil Brabec.

Čtyřkanoe Antonín Hrabal, Filip Dvořák, Jiří Minařík a Jiří Zalubil dojela na pětistovce rovněž šestá.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: Jan Kasl/Red Bull

Puškaři Hrčkulák s Nymburským by za tři roky v Paříži rádi zúročili zkušenosti z Tokia

Za tři roky by nechtěli scházet na olympiádě v Paříži. Rádi by zúročili nabyté zkušenosti z Her v Tokiu, kde si letos střihli premiéru. David Hrčkulák obsadil ve vzduchové pušce devatenácté místo, Petr Nymburský byl v libovolné malorážce na 3×40 ran sedmnáctý. Jak se sportovní střelci Dukly Plzeň po čase ohlížejí za účastí pod pěti kruhy v Japonsku?

,,Chtěl jsem samozřejmě víc, ale vyloženě negativně tohle vystoupení nehodnotím,“ říká Hrčkulák. ,,Zklamaný jsem byl hodně. Myslel jsem na vyšší příčky,“ netají Nymburský.

Hrčkulák se do Tokia probojoval za pět minut dvanáct. Kvalifikační místo vystřílel až na květnovém mistrovství Evropy v Osijeku, kde skončil sedmý. ,,Moc jsem s tím už nepočítal. V devětadvaceti letech jsem si splnil sen, ale potřebný čas na přípravu, jakou bych si představoval, scházel.“ Co především? ,,Šlo hlavně o technické věci, vstoupil do toho i neplánovaný chirurgický zákrok. To mi také nepřidalo,“ prozrazuje.

I Nymburský žil delší čas v nejistotě. Přestože pro ČR vybojoval olympijský ,,kvota plac“ už před dvěma lety, musel se o účast rozstřelovat s oddílovým kolegou Filipem Nepejchalem až na červnovém závodě Světového poháru v Osijeku! ,,Nic příjemného. Svaz a trenéři to tak nastavili. Naše přátelství s Filipem to nepoznamenalo. Máme tady dobrou partu,“ vysvětluje předloňský mistr Evropy. Přesto by stejně jako Hrčkulák před takhle významným vrcholem uvítal více klidu. ,,Je to velký závod. Člověk se potřebuje vyladit.“

Oba přiznávají, že atmosféra akce, konající se jednou za čtyři roky, je specifická. ,,Má to grády. Úplně něco jiného než mistrovství světa či Evropy. Ještě jednou bych to rád zažil. Konkurence je obrovská, ale byl bych otrkanější,“ je přesvědčen Hrčkulák. Nymburský se ve světovém žebříčku momentálně pohybuje těsně nad elitní desítkou. Chce ale víc. ,,Snažím si to celé vyhodnotit a poučit se z chyb, které přicházely pod stresem. Zaměřím se hlavně na střelbu v kleče, která mě na olympiádě zradila. Budu dělat maximum, abych v Paříži nechyběl a postaral se o pořádný výsledek,“ přeje si šestadvacetiletý puškař Dukly Plzeň.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: CPA