Archiv rubriky: ASC Dukla

Když si minulou sobotu nasadil pomyslnou korunu pro krále české atletiky, byl oštěpař Dukly Praha Jakub Vadlejch myšlenkami částečně v přípravě na příští sezonu. Ta už začala a brzy se se skupinou Jana Železného přesune na soustředění do Špindlerova Mlýna.

Není od věci si připomenout, co se letos Vadlejchovi kromě olympijského stříbra povedlo. Jeho triumf v anketě byl naprosto zasloužený. Stal se nejúspěšnějším českým atletem v Tokiu, dosáhl tam sezonního maxima 86,67 metrů a nestačil pouze na Inda Neeraje Chopru. Dařilo se mu i v Diamantové lize. Na mítinku v Lausanne skončil druhý a v curyšském finále třetí. Vždy hodil za 85 metrů, a to se mu letos podařilo čtyřikrát.

Jak byste zhodnotil uplynulý rok?

Letošní sezona je myslím životní. Jinak ji nazvat nelze. Olympijské stříbro, to je událost, jaká se už nemusí nikdy zopakovat. Ještě teď v sobě cítím pocit, kdy jsem odcházel ze stadionu, a v hlavě se mi honilo, že se zúročilo dvacet let dřiny.

Takový výsledek byl jistě vaším cílem…

… vždycky jsem chtěl na něco takového dosáhnout. Vzorem pro mě byl právě trenér, který vyhrával olympiády. Vždycky jsem se mu chtěl podobat nebo ho nějak napodobit. V momentě, kdy se mi to po tak dlouhé době, co jsem s oštěpem začal, povedlo, jsem cítil obrovské zadostiučinění. (úsměv)

Letošní sezona se pro vás nevyvíjela optimálně. Kdy vám bylo nejvíc ouvej?

Někdy mezi Zlatou tretrou a mistrovstvím republiky. Před tím jsem se cítil parádně, ale na ostravský mítink jsem přijel s natrženým tříslem. Tretru jsem ještě nějak odházel, protože jsem potřeboval potvrdit limit na Tokio. Až pak se zjistilo, že jsem závodil s dírou v noze.

Jaké byly následující týdny?

Všelijaké. Zkraje se to nechtělo vůbec hojit. Věděl jsem, že do olympiády zbývají necelé dva měsíce. Naštěstí se to podařilo vyléčit. Všichni lidé kolem mi pomohli vrátit se zpátky a pak to dopadlo, jak to dopadlo. (úsměv) Musím jim všem poděkovat.

Máte z letoška nějaké momenty, na něž jen tak nezapomenete?

Jeden takový nastal při mistrovství ČR ve Zlíně. Ještě jsem pořád cítil tříslo a věděl, že musím závodit. Říkal jsem si, že kdybych nenastoupil, tak si přestanu věřit. Předvedl jsem relativně slušnou sérii a potvrdil si, že zranění je na ústupu, a mohu se od toho odrazit. Tohle byl zlomový okamžik a pak přišel ještě druhý.

Povídejte.

Bylo to samozřejmě v tokijském finále ve chvíli, kdy se mi podařilo pátým hodem přehodit kluky, a dostat se na druhou pozici. To je prostě pocit, který každému přeju. Když se stane to, co chcete, a v co vnitřně doufáte, je to něco neskutečného.

Co jste stihl po konci sezony?

S manželkou zaslouženou dovolenou u moře. Také jsme nějaký čas strávili při lázeňském pobytu v Karlových Varech, což zařídil Český olympijský výbor. Pak jsme zvládli spoustu návštěv u našich rodin a partnerů, s nimiž spolupracuji.

Jak vám „chutná“ zimní příprava?

Už začala, bez ní by to nešlo. Se skupinou odjedu na soustředění ve Šindlerově Mlýně, pak budeme pokračovat v teple v Turecku.

Příští sezona je specifická tím, že se krátce po sobě uskuteční mistrovství světa a Evropy. Jak se k tomu postavíte?

Osobně bych rád závodil na obou vrcholech, protože z mistrovství Evropy ještě nemám medaili. To je pro mě obrovská motivace. Na druhou stranu jsem docela rád, že se světový šampionát koná dřív, protože je to přece jen větší akce. Člověk se na něj bude víc upínat.

Co olympijská Paříž, do začátku dalších her zbývají jen necelé tři roky?

V hlavě to samozřejmě mám, olympiáda je největší závod, ale já chci končit až v Los Angeles 2028. To, že se mi povedlo uspět teď v Tokiu, mi dodává sebevědomí a pokusím se to nějak zopakovat.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: CPA

Během sobotního večera při vyhlášení nejlepších českých atletů hrál jednoznačně hlavní roli oštěpař Dukly Praha Jakub Vadlejch. Jednak se stal díky stříbru z OH v Tokiu prvním mužským vítězem ankety po patnácti letech (tehdy vyhrál rovněž duklák Roman Šebrle), dvakrát se představil v roli zpěváka a také ohlásil přírůstek do rodiny.

„Mám novinku, brzy budeme tři. Lucia se bude muset ze sedmiboje přeorientovat aspoň na dvacetiboj,“ usmál se při slavnostním večeru v pražském hotelu Ambassador – Zlatá husa směrem ke své choti, dnes už bývalé slovenské vícebojařce.

V těchto dnech začíná přípravu na nadcházející sezonu, ale myslí i na další olympiádu v roce 2024 v Paříži. „V Tokiu jsem ze stadionu odcházel s větší motivací, než jsem na něj přicházel. Vím, že mohu být ještě lepší a v Paříži se o to chci postarat,“ naznačil své ambice jednatřicetiletý oštěpař.

S mikrofonem v ruce si počínal naprosto suverénně. Ostatně už v minulosti se na slavnostním večeru jako pěvec představil. Tentokrát to byly duety s oštěpařskými kolegyněmi Barborou Špotákovou a Nikolou Ogrodníkovou. Zkoušky prý trvaly docela dlouho. „Pracovali jsme na tom asi tři týdny,“ přiznal. „Zpívání mám rád. Samozřejmě to je totální amatérština, ale před lidmi to dostává úplně jiný náboj.“

Druhé místo v anketě patřilo Vítězslavu Veselému, který Vadlejcha doprovodil na třetím stupínku na pódiu při tokijských hrách. Slavnostního večera se kvůli tréninkovým povinnostem nezúčastnil, ale v natočeném videu mluvil o tom, jak se propracoval k medaili jako atlet samotář. „Vždycky to není úplně snadný, ale když ta námaha vygraduje výbornou sezonou a takovým výsledkem, je to naprosto perfektní,“ vzkázal osmatřicetiletý sběratel medailí, který se stal finalistou čtyř posledních olympiád.

Pátá skončila Nikola Ogrodníková, kterou dodnes trochu mrzí milimetrový přešlap z tokijské kvalifikace, který ji stál finále. „Už si to tak často nepřipomínám. Vnitřně to ale někde ve mně je, i když se to snažím potlačit. Naštěstí jsem si spravila chuť při Diamantové lize v Curychu, kde jsem ve finále brala třetí místo,“ ohlédla se za sezonou jednatřicetiletá oštěpařka.

Špotáková se neloučí

Světová rekordmanka Barbora Špotáková hodnotí uplynulé období pozitivně. „V Tokiu jsem pochopila, jak jsem závislá na divácích,“ zmínila světová rekordmanka prázdné tribuny kvůli proticovidovým opatřením. „Poznala jsem taky, jaké to je, stát se v přípravě kuchařkou a učitelkou,“ připomněla starost o dva malé syny a vzkázala, že se s atletikou ani po čtyřicítce nechce loučit. „Poslední sezona to nebyla, Ještě nemám pocit, že by to měla být tečka. Až to přijde, tak dám vědět,“ prohlásila držitelka tří olympijských medailí a devítinásobná vítězka ankety. „Pro mě je krásný i tohle sedmé místo. To je taky součást kariéry,“ dodala.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: CPA

Olympijské stříbro z Tokia vyneslo na trůn ankety Atlet roku oštěpaře Jakuba Vadlejcha. Jedenatřicetiletý závodník pražské Dukly v ní triumfoval vůbec poprvé. Hned za ním skončil jeho parťák a bronzový medailista z letních Her ze stejné disciplíny Vítězslav Veselý. Třetí místo obsadil koulař Tomáš Staněk.

Vadlejch si vítězství užíval a prozradil i krásnou novinku: s manželkou Lucií, dnes už bývalou sedmibojařkou, očekávají narození prvního potomka. V anketě jinak získal od atletických trenérů, funkcionářů a novinářů 1609 hlasů, o 165 více než Veselý.

V elitní desítce se zaslouženě objevily také oštěpařky Dukly. Nikola Ogrodníková byla pátá, Barbora Špotáková sedmá. Světová rekordmanka při přebírání ceny potvrdila, že v úspěšné kariéře hodlá pokračovat. ,,Tečka se ještě nekoná. Až to tak budu cítit, včas to oznámím,“ pronesla přímo na pódiu.

Trenérem roku se stal kouč Jakuba Vadlejcha – oštěpařská legenda Jan Železný. Toto ocenění získal už pošesté.

Výsledky ankety Českého atletického svazu byly slavnostně vyhlášeny v hotelu Ambassador – Zlatá husa. O zpestření programu se postarala originální pěvecká vystoupení právě oštěpařů z Julisky. Jakub Vadlejch si v nich střihl hlavní roli, nejprve s Barborou Špotákovou, poté s Nikolou Ogrodníkovou. Mluveným slovem přispěl Jan Železný. Odměnou byl hlasitý potlesk zaplněného sálu.

Výsledky ankety:  1. Jakub Vadlejch 1609 bodů, 2. Vítězslav Veselý (oba oštěp) 1444, 3. Tomáš Staněk (koule) 1120, 4. Kristiina Mäki (1500 m) 1116, 5. Nikola Ogrodníková (oštěp) 714, 6. Lada Vondrová (400 m) 703, 7. Barbora Špotáková (oštěp) 594, 8. Diana Mezuliáníková (1500 m) 365, 8. Barbora Malíková (400 m) 246, 10. Amálie Švábíková (tyč) 243.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: CPA